Adresáti: Arcibiskupství pražské Česká biskupská knference Sekce pr mládež ČBK Apštlská nunciatura ČR Na vědmí: Svatý Stlec Kngregace pr bhslužbu a svátsti katlická média V Praze, 7. října 2009 Otevřený dpis mladých lidí všeh věku liturgii Vaše Eminence, Excelence, drazí bratři a sestry, jsme velice rádi, že jsme v naší vlasti mhli přivítat Svatéh tce Benedikta XVI. a jsme vděční všem, kteří se přičinili zdárný průběh tét vzácné návštěvy. Zárveň spatřujeme i jisté významné nedstatky, které ji prvázely a které vyrůstají z praxe některých míst a splečenství. Chceme jim věnvat následující řádky s nadějí, že napříště se jim pdaří zamezit. V žádném případě nechceme prezentvat naše hudební a estetické preference, ale při psaní dpisu vycházíme z učení Církve a ducha kncilních a papežských dkumentů, jejichž seznam uvádíme na knci dpisu. Vedle převážně dbrých djmů z celé série akcí s Benediktem XVI. nás velmi nepříjemně zasáhla hudební slžka Eucharistické liturgie ve Staré Bleslavi, která půsbila velice diletantsky. Prblém ještě pdtrhuje skutečnst, že liturgii celebrval hudbymilvný papež, který je dbře znám jak člvěk s mimřádným estetickým cítěním, vyvinutým smyslem pr krásn, hudebním vkusem a hlubkým chápáním liturgie. Hudba ve Staré Bleslavi však dsahvala takvé dekadence, že způsbená studa se dá připdbnit k situaci, kdy bychm papeži připravili ke mši svaté míst kalicha z ušlechtiléh kvu jeh plastvu napdbeninu a míst vkusnéh rnátu igelitvu pláštěnku (byť by byla v příslušné liturgické barvě). Při srvnání se světským přivítáním papeže ve Španělském sále Pražskéh hradu, kde byl prveden Dvřákv Te Deum, zatímc na mši svaté zněly laciné ppvé skladby světskéh charakteru (byť se zbžnými texty a technicky pměrně dbře zahrané), se stydíme t více. Jaké jsu knkrétní důvdy našeh tak silnéh rzhřčení? Nevhdný hudební styl Liturgicku hudbu (musica sacra) se kná bhslužba, a prt by se měla vyznačvat psvátnstí a krásu frmy. Byť je hudba pužitá ve St. Bleslavi emčně velmi půsbivá, pr pužití při mši svaté je naprst nevhdná, nebť není psvátná, a lidem, jimž je vlastní užití různých hudebních stylů jak výrazvéh prstředku, účinně brání usebransti a pržití hlubkéh mystéria Nejsvětější Oběti. Redukvat duchvní pržitek na puhý významuprstý emční zážitek je velmi nebezpečné! Velmi t zavání knzumismem, který papež i během své návštěvy u nás pakvaně kritizval. Pužité skladby hudebně vycházejí z ppu a beatvých hnutí, kterým zcela evidentně nešl slavu Bha, ani si nekladly za cíl vyjádřit transcendentální myšlenky a phnutky. Byl by velice naivní dmnívat se, že tat pdstata se napraví puhým dsazením zbžnéh textu. Tent na sbě interpreta závislý styl také svádí mnhem více k teatrálnsti, takže interpreti jsu pkušeni, aby zpívali a hráli více pr slávu svu než Bží. A tak, i když může být půvdní úmysl hudebníků zcela čistý, je zřejmé, že kvůli lidské slabsti část sebestřednsti d liturgie přece jen prnikne. Čast slýcháme tvrzení, že tent styl hudební slžky liturgie přivede více lidí k Bhu a církvi. Tt tvrzení důrazně dmítáme. Jednak prt, že cílem liturgie a tím i liturgické hudby nemá být evangelizace, ale slava Bží a psvěcení věřících. Ale zastavme se hluběji u tét námitky: i kdyby byla pravda, že tat hudba přivede někh k církvi, sbní zkušensti mnhých z nás ukazují, že mnžství těch, které dradí a kterým cestu k Církvi uzavře, je mnhem vyšší. Dsud nevěřící veřejnst u televizních brazvek t nadt pkládá za ppulismus, který má přivábit mladé. A navíc: tat líbivá a pvrchní hudba přiláká pět především pvrchní lidi, zatímc dknale dradí lidi
kulturní, vzdělané a přemýšlivé. Opravdu místní církev tyt lidi ve svém lůně nechce? A především: jsme přesvědčeni, že jediné z pzemských věcí, c přivede lidi blíže k Bhu, je naše svatst a láska, která znamená přát milvané sbě jen t skutečné dbré. Uchylvání se k evangelizaci a především pastraci prstřednictvím lacině líbivé hudby usvědčuje některé z nás z th, jak malu důležitst lásce a svatsti přikládají. Pužití hudebníh braku při liturgii nejen defrmuje hudební vkus křesťanů a znevažuje mínění Církvi v myslích mnhých nevěřících, ale především zásadně devalvuje hdntu celé liturgie, nebť hudba a zpěv jsu integrální sučástí liturgie, jak učí knstituce Sacrsanctum cncilium II. Vatikánskéh kncilu a jak také papež Benedikt XVI. výslvně připmněl 13. září 2006 při pžehnání varhan v Řezně. Půsbením nevhdné hudby při liturgii se pmalu vytrácí schpnst splečenství vnímat pdstatu liturgie, cž vede k ještě hlubším hudebně-liturgickým nešvarům, a tak se rztáčí spirála, na jejímž knci je ztráta víry. Jak si vysvětlit tt ignrvání hudebně-liturgických předpisů církve? Částečnu dpvěď můžeme najít na plficiální stránce papežské návštěvy na http://navsteva-papeze.signaly.cz, kde je článek nazvaný Jen si brukej, jehž bsahem jsu nty písní, které se budu zpívat při mši uveden slvy: C by t byl za setkání bez zpěvu, že;-). Mžnu příčinu je tedy de fact redukce mše svaté (zpřítmnění kalvárské běti Ježíše Krista) na puhé setkání, splč. Samzřejmě splečenský aspekt liturgie nemůžeme pminut, ale nemůžeme jej ani takt přeceňvat. Takt se zdá, že se situace v liturgické hudbě vymyká dpvědným sbám z ruku. Hrzí, že se Pán Bůh bude z liturgie pmalu, ale jistě vytrácet. Setkali jsme se též s tvrzením, že Direktrium pr mše s dětmi prvzvání námi kritizvanéh hudebníh stylu při liturgii dvluje. Tt tvrzení je jak se může každý čtenář direktria přesvědčit hrubu demaggií. Mládež a (liturgická) hudba Nesuhlasíme s tím, aby byl styl bigbítu, flku či pp-music na bhslužbách pr mládež prvzván téměř výhradně. Lidí milující kvalitní hudbu je mnh i v církvi a mezi mládeží a tt škatulkvání (mladý = "kytarák") je d účasti na akcích určených mládeži drazuje. Mládež není jen masa plývající průměrným intelektem, ale také velmi vzdělaní lidé s vytříbeným vkusem jak mimchdem pznamenal P. Tmáš Halík, který právě v nich vidí d buducna cílvu skupinu, z níž může pvstat nejvíce nvých knverzí. Sama hudební slžka liturgie ve vyskšklské farnsti u nejsv. Salvátra t dkládá. Nesuhlasíme se závěrem, který vyplynul z dialgu jednh kněze a Václava Mravce na ČT24, že varhany jsu pr důchdce. Je mnh "kytarvých babiček" a mnh "varhanních" mladých. Spíš je t záležitst vyspělsti vkusu, vzdělání a liturgick-hudební praxe, kteru jsu frmváni. Především rzhdně nelze hdntit vhdnst pužité liturgické hudby pdle pčtu lidí, kterým se t líbí. T je velice pvrchní, kmerční přístup. Pkud by se písně pužité ve Staré Bleslavi a jim pdbné zpívaly mim mši svatu, naprst nic bychm nenamítali! Výběr písní a interpretace žalmu Naprst nechápeme, prč byly při liturgii pužity téměř výhradně písně převzaté ze zahraničí, v nichž navíc není ani jediné slv sv. Václavu, z jehž slavnsti byl mešní frmulář. Vzhledem k tmu, že naše země i církev dispnuje skutečně brvským duchvně-kulturním bhatstvím (jak připmněl i Svatý tec), je t naprst absurdní. Za ještě absurdnější pvažujeme způsb interpretace žalmu. I v čích Svatéh tce byl mžn zpzrvat velké rzpaky (vizte záznam v archivu ČT). Světsky pjatá interpretace rckerem v černých brýlích a neuměle slžená hudba není adekvátní přednesu Bžíh slva. Participati actusa účast lidu Splečný zpěv při liturgii je velmi důležitý, napmáhá sjedncení přítmných a prhlubuje vzájemné duchvní pržívání. Tím, že byly zvleny pr většinu účastníků neznámé písně, dšl k tmu, že zpívala jen malá část splečenství. Zejména u respsriálníh žalmu, kde je účast všech na dpvědi více než žáducí, mlčeli
dknce kncelebrující biskupvé a kněží. Všebecně známu píseň Svatý Václave lid napak zpíval mhutně a jásavě, takže nelze argumentvat tím, že se lidu nechtěl zpívat. Přítmní zpívat chtěli, ale vzhledem k vlbě písní se nedkázali připjit. Aklamace Prjevil se všebecné zmatení lidu, kdy při aklamacích část lidu dpvídala dle nápěvu P. Olejníka a část chrálně. Dknce i jáhen před Evangeliem pužil nápěvy P. Olejníka, ač byla celá zpívaná mše sv. chrální. Ukázal se, jaký zmatek vládne mezi českými katlíky v nápěvech dpvědí a jaký může vzniknut z liturgie kčkpes při kterém i ti, kd se dpvědi pkušejí, zmateně umlkají. Pr sjedncení zpívaných dpvědí by velmi pmhl, kdyby bývaly byly vhdně dprvázeny. Celkvé pjetí Pkud zpěv sknčil dříve, než dprvázený liturgický úkn, byli jsme svědky th, jak se slka pakvala něklikrát stále dkla d té dby, než t časvě vyšl, jindy byl čas vyplněn imprvizací více než pdivnu. Pkud by se některéh z těcht nedstatků dpustil varhaník v kterékliv farnsti, byl by přinejmenším stře napmenut. Bigbítvým schlám, které můžu vše, t však vždy prchází. I při papežské bhslužbě. Závěr Víme, že mnhým z těch, kteří mši svatu ve St. Bleslavi připravvali, se nedstal příležitsti naučit se rzlišvání mezi kvalitní a nekvalitní hudbu, vkusnstí a nevkusnstí, vhdnstí a nevhdnstí atd. Nemáme jim t samzřejmě ani v nejmenším sbně za zlé, i když je třeba zvážit, naklik tím pádem byli k tét přípravě kmpetentní. Mhli si ale uvědmit, že Benediktu XVI. tat schpnst dána byla, a tak mhli zabránit prběhlé studě alespň z úcty k němu, když už pminuli církevní hudebně-liturgické předpisy. Závěrem musíme důrazně upzrnit všechny čtenáře, že tímt dpisem nechceme v žádném případě nikh ze zúčastněných dsudit ani nechceme vyvlávat zlbu, nenávist či rzkl mezi křesťany, jak je nám čast v pdbných případech neprávněně vytýkán. Napak, vážíme si th, že můžeme s bratry a sestrami vytvářet splečenství lásky a naším jediným cílem je kvalitu našeh vztahu s Bhem i mezi sebu navzájem prhlubit. Jaký je smysl tht dpisu? Kritiku liturgie ve Staré Bleslavi nechceme plakat nad rzlitým mlékem, t by byl zbytečné. Naším cílem je na příkladě tét bhslužby (která je jen špičku ledvce) ukázat na tristní stav liturgické hudby v některých splečenstvích v celé naší zemi a pžádat Vás nápravu. S nejhlubší pkru a sučasně s vědmím spludpvědnsti za liturgicku hudbu: Vyzýváme Česku biskupsku knferenci, aby se vážně a aktivně zabývala stavem liturgické hudby v České republice a vytvřila Sekci pr liturgicku hudbu ČBK, v níž by byli zaměstnáni skuteční dbrníci a která by nesla za tut blast dpvědnst Vyzýváme naše biskupy, aby už se nadále nezříkali své zdpvědnsti za liturgii (a tím i lit. hudbu) ve svých diecézích a začali pdnikat krky k pečlivé, kvalifikvaně vedené a širce dstupné liturgické výchvě varhaníků i statních aktivistů v blasti liturgické hudby. Žádáme ČBK, Sekci pr mládež ČBK a Arcibiskupství pražské dpvěď na tent dpis. Žádáme ty, kd byli za liturgii ve Staré Bleslavi zdpvědní vysvětlení své nepslušnsti církevních dkumentů. Žádáme také vysvětlení kritérií, pdle nichž byli vybíráni ti, kteří hudební slžku připravvali a realizvali.
V úctě a s pděkváním za řešení Vás zdraví a hjnst darů Ducha sv. Vám vypršují iniciátři dpisu: Bc. Jan Staněk OFS, 23 let ředitel kůru ve Velkých Ppvicích, člen výbru Splečnsti pr duchvní hudbu, šéfredaktr www.varhanici.inf Mgr. Radek Rejšek, 50 let pedagg knzervatře v Č. Budějvicích a na Filmvé akademii v Písku, varhaník a carillnista pražské Lrety, šéfredaktr časpisu Varhaník, redaktr ČR 3 Ing. Pavel Marek, 47 let liturgický varhaník, šéfredaktr www.varhany.rg Vít Janata, 21 let zvukař, varhaník a carillnista na pražské Lretě Pavla Kříženecká, 31 let liturgická varhanice, chralistka, členka Týnské schly BcA. Přemysl Kšica, 27 let student Hchschule für Kirchenmusik ve Stuttgartu, ředitel kůru u Panny Marie Sněžné v Praze, prfesinální kncertní a liturgický varhaník Martin Mudrý, Dis., 23 let ředitel kůru u sv. Vjtěcha v Praze, prfesinální varhaník, student HAMU, mderátr duchvní hudby na Arcibiskupství pražském Mirslav Pšvář, 43 let ředitel kůru v Řestkách a Pdlažicích, zástupce šéfredaktra www.varhanici.inf Milslav Šimek, 30 let ředitel kůru v Praze Mdřanech, prfesinální sbrmistr, umělecký veducí chlapeckéh pěveckéh sbru Pueri Cantate Ing. Petr Vlasatý, 28 let středšklský učitel a varhaník na Hře Matky Bží u Králík Svůj suhlas s tímt dpisem může kdkliv vyjádřit na adrese http://dpis.varhanici.inf. Na tét stránce je rvněž mžn sledvat aktuální pčet signatářů.
Pužité a suvisející dkumenty a literatura: Mttu prpri Pia X. Knstituce Divini cultus Pia XI. psvátné hudbě Liturgická knstituce Sacrsanctum cncilium II. Vatikánskéh kncilu Instrukce "Musica sacra" Jseph Ratzinger: Duch liturgie Direktrium pr mše s dětmi Pznámka: Slv schla dáváme d uvzvek, nebť za schlu pvažujeme tlik uskupení zpívající hudbu chrální neb plyfnicku. Pznámka 2: Ve smyslu našeh dpisu pjednává též publikace Příručka pr varhaníky autrů Karla Cikrleh a Jiříh Sehnala, vydaná nakladatelstvím Glria Rsice v r. 1999 s církevním schválením. Dvlíme si něklik citátů: str. 112: Pvažujeme za scestné, dává-li se pjmenvání schla skupině zpěváků dprvázených kytaru. str. 176: Nelze se smiřvat s prnikáním pkleslých hudebních hdnt d kstela jen prt, aby se církev zalíbila lidem s nízkým vkusem. str. 191: Se svbdu suvisí též dpvědnst. Ta zavazuje chrámvéh hudebníka prvádět hudbu: 1. pdle liturgických předpisů, 2. vlit repertár umělecký neb alespň vkusný pdle mžnstí zpěváků a hudebníků a pdle kulturní úrvně (nikliv vkusu) přítmnéh Bžíh lidu, 3. půsbit v chrámvé hudbě tak, aby přispívala nejen ke zvýšení zbžnsti při liturgii, ale i ke kulturnímu pvznesení danéh splečenství.