6.3 Vpěrná únosnost prutů 6.3. Tlačené prut stálého průřeu 6.3.. Vpěrná únosnost () Tlačený prut se má posuovat na vpěr podle podmínk: Ed 0, (6.46),Rd Ed je návrhová hodnota tlakové síl;,rd návrhová vpěrná únosnost tlačeného prutu. () U prutů s nesmetrikým průřeem tříd 4 se má uvažovat přídavný moment Δ Ed v důsledku exentriit těžišťové os účinného průřeu, vi také 6...5(4). Interake tlaku a ohu se má posoudit podle 6.3.4 neo 6.3.3. (3) ávrhová vpěrná únosnost tlačeného prutu se má určit výrau: χ A,Rd = pro průře tříd, a 3 (6.47) χ Ae,Rd = pro průře tříd 4 (6.48) χ je součinitel vpěrnosti pro příslušný půso vočení. POZÁKA Pro určení vpěrné únosnosti prutů po déle proměnného průřeu neo při nerovnoměrném rodělení tlakové síl se může provést analýa druhého řádu podle 5.3.4(). Pro vpěr rovin, vi také 6.3.4. (4) Při stanovení A a A e není nutné uvažovat dír pro spojovaí prostředk na koníh sloupů. 6.3.. Křivk vpěrné pevnosti () Pro osový tlak v prutu se má hodnota χ pro odpovídajíí poměrnou štíhlost λ určit příslušné křivk vpěrné pevnosti výrau: χ = ale χ,0 (6.49) φ + φ λ φ = 0,5 + α( λ 0,) + λ A λ = pro průře tříd, a 3 r Ae λ = pro průře tříd 4 α r r je součinitel impereke; pružná kritiká síla pro příslušný půso vočení, určená pro vlastnosti plného průřeu. () Součinitel impereke α pro jednotlivé křivk vpěrné pevnosti se má stanovit podle taulek 6. a 6.. Taulka 6. Součinitele impereke pro křivk vpěrné pevnosti Křivka vpěrné pevnosti a 0 a d Součinitel impereke α 0,3 0, 0,34 0,49 0,76 (3) Hodnot součinitele vpěrnosti χ pro příslušnou poměrnou štíhlost λ je možné stanovit oráku 6.4.
(4) Při poměrné štíhlosti λ 0, neo pro Ed 0, 04 r posuovat poue průře na prostý tlak. je možné účink vpěru anedat a,,0 Součinitel vpěrnosti χ χ 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 a 0 a d 0, 0, 0,0 0,0 0, 0,4 0,6 0,8,0,,4,6,8,0,,4,6,8 3,0 Oráek 6.4 Křivk vpěrné pevnosti Poměrná štíhlost λ
Taulka 6. Přiřaení křivek vpěrné pevnosti k průřeům Průře ee Vočení kolmo k ose Křivka vpěrné pevnosti S35 S75 S355 S40 S460 Válované průře t h h/ >, h/, t 40 mm 40 mm < t 00 mm t 00 mm t > 00 mm a d d a 0 a 0 a a a a Svařované průře t t t 40 mm t > 40 mm d d Duté průře válované a tepla všehn a a 0 tvarované a studena všehn Svařované duté průře h t t w všehn průře kromě níže uvedenýh výjimek tlusté svar: a > 0,5 t /t < 30 h/t w < 30 všehn všehn U, T a plné průře všehn Úhelník všehn
6.3..3 Štíhlosti pro rovinný vpěr () Poměrná štíhlost λ se stanoví výrau: A Lr λ = = pro průře tříd, a 3 (6.50) i λ r r Ae Ae Lr λ = = A pro průře tříd 4 (6.5) i λ L r je vpěrná délka v uvažované rovině vočení; i poloměr setrvačnosti plného průřeu k příslušné ose. POZÁKA E λ = π = 93, 9ε 35 ε = ( v /mm ) Pro vpěr prutů konstrukí poemníh stave vi přílohu BB. () Pro rovinný vpěr se příslušná křivka vpěrné pevnosti stanoví taulk 6.. 6.3..4 Štíhlosti pro vpěr krouením a prostorový vpěr () U prutů s otevřeným průřeem se má uvážit možnost, že jejih únosnost v důsledku krouení neo prostorového vpěru může ýt nižší než při rovinném vpěru. () Poměrná štíhlost λ T pro vpěr krouením neo prostorový vpěr se má stanovit výrau: A λ T = pro průře tříd, a 3 (6.5) r Ae λ T = pro průře tříd 4 (6.53) r r = r, TF ale r < r,t r,tf je pružná kritiká síla pro vočení při prostorovém vpěru; r,t pružná kritiká vpěrná síla při vočení krouením. (3) Pro vpěr krouením neo prostorový vpěr le příslušnou křivku vpěrné pevnosti stanovit taulk 6. pro osu -. 6.3. Oh prutů stálého průřeu 6.3.. Únosnost na klopení () Příčně nepodepřený nosník, namáhaný na oh k hlavní ose větší tuhosti, se má na klopení posoudit následovně: Ed 0, (6.54),Rd Ed je návrhová hodnota ohového momentu; návrhový moment únosnosti nosníku při klopení.,rd () osník s dostatečným podepřením tlačené pásnie nejsou itlivé na klopení. Rovněž nosník s určitými tp průřeů, jako jsou čtverové neo kruhové duté průře, svařované kruhové truk neo svařované čtverové duté průře, nejsou itlivé na klopení.
(3) ávrhový moment únosnosti na klopení příčně nepodepřeného nosníku se stanoví výrau:,rd = χw (6.55) W je příslušný průřeový modul, který se určí následovně: W = W pl, pro průře tříd neo ; W = W el, pro průře tříd 3; W = W e, pro průře tříd 4; χ je součinitel klopení. POZÁKA Pro určení únosnosti na klopení nosníků po déle proměnného průřeu se může provést analýa druhého řádu podle 5.3.4(3). Pro vočení rovin, vi též 6.3.4. POZÁKA B Pro klopení částí konstrukí poemníh stave vi také přílohu BB. (4) Při stanovení W není potřené uvažovat dír pro spojovaí prostředk na koni nosníků. 6.3.. Křivk klopení oený případ () Pokud není stanoveno jinak, vi 6.3..3, má se součinitel klopení χ ohýanýh prutů stálého průřeu stanovit pro poměrnou štíhlost λ výrau: χ = ale χ 0, (6.56) Φ + Φ λ Φ = 0, 5 + α ( λ 0, ) + λ α λ = je součinitel impereke při klopení; W r r pružný kritiký moment při klopení. P) () r se určí pro plný průře s uvážením atěžovaíh podmínek, skutečného rodělení momentů a příčného podepření. POZÁKA Hodnot součinitele impereke při klopení α pro příslušné křivk klopení se mohou stanovit v národní příloe. Doporučené hodnot α jsou uveden v taule 6.3. P5) Taulka 6.3 Doporučené hodnot součinitelů impereke pro křivk klopení Křivka klopení a d Součinitel impereke při klopení α 0, 0,34 0,49 0,76 Doporučení pro volu křivek klopení je uvedeno v taule 6.4. Taulka 6.4 Doporučené přiřaení křivek klopení k průřeům při použití výrau (6.56) Průře Válované I průře Svařované I průře ee h/ h/ > h/ h/ > Křivka klopení Jiné průře - d a d P) P5) ÁRODÍ POZÁKA Vi národní příloha, B.3 ÁRODÍ POZÁKA V ČR platí doporučené hodnot, vi národní příloha, A..5.
(3) Hodnot součinitele klopení χ se pro příslušnou poměrnou štíhlost λ mohou stanovit oráku 6.4. (4) Pro štíhlosti λ λ,0 neo pro Ed λ,0 r (vi 6.3..3) se mohou účink klopení anedat a posuovat poue únosnost průřeu. 6.3..3 Křivk klopení válovanýh průřeů neo ekvivalentníh svařovanýh průřeů () Pro ohýané válované průře neo ekvivalentní svařované průře se mohou hodnot χ stanovit pro příslušnou poměrnou štíhlost výrau: χ = Φ + Φ β λ ale χ χ ( λ ) + λ,0 β Φ = 0, 5 + α λ 0, λ POZÁKA Parametr λ, 0 a β a jakákoliv jiná omeení platnosti, která se týkají výšk nosníku neo poměru h/, se mohou stanovit v národní příloe. Pro válované průře neo ekvivalentní svařované průře jsou doporučen následujíí hodnot. P6) λ 0 4 (největší hodnota), β = 0,75 (nejmenší hodnota), 0 =, Doporučení pro volu křivk klopení je uvedeno v taule 6.5. Taulka 6.5 Doporučené přiřaení křivek klopení k průřeům při použití výrau (6.57) Průře Válované I průře Svařované I průře ee h/ h/ > h/ h/ > Křivka klopení () Součinitel klopení je možné redukovat v ávislosti na rodělení momentu v úseku mei příčným podepřením prutu následovně: POZÁKA d (6.57) χ χ, mod = ale χ,mod (6.58) Hodnot se mohou stanovit v národní příloe. Jsou doporučen následujíí nejmenší hodnot. P7) = 0, 5( k ), 0 ( 0, 8) λ ale,0 k je opravný součinitel, který se stanoví podle taulk 6.6. P6) P7) ÁRODÍ POZÁKA ÁRODÍ POZÁKA V ČR platí doporučené hodnot, vi národní příloha, A..6. V ČR platí doporučené hodnot, vi národní příloha, A..7.
Taulka 6.6 Opravné součinitele k Rodělení momentů k ψ = - ψ,00,33 0,33ψ 0,94 0,90 0,9 0,86 0,77 0,8 6.3..4 Zjednodušené metod posuování příčně podepřenýh nosníků poemníh stave ()B Prut s jednotlivými příčnými podporami tlačené pásnie nejsou itlivé na klopení, jestliže vdálenost L mei příčnými podporami neo výsledná štíhlost λ ekvivalentní tlačené pásnie vhovuje podmíne: kl,rd λ = λ0 (6.59) i λ,,ed,ed je největší návrhová hodnota ohového momentu v úseku mei příčnými podporami; = W,Rd W je příslušný modul průřeu, vtažený k tlačené pásnii; k i, opravný součinitel štíhlosti pro rodělení momentů mei příčnými podporami, vi taulku 6.6; poloměr setrvačnosti průřeu ekvivalentní tlačené pásnie, složené tlačené pásnie a /3 tlačené části ploh stojin, k ose nejmenší tuhosti průřeu; λ 0 největší štíhlost ekvivalentní tlačené pásnie, deinované výše; E λ = π = 93, 9ε ε = 35 POZÁKA B Pro průře tříd 4 le i, stanovit výrau:
i, = A e, Ie, + A 3 e,w, I e, je účinný moment setrvačnosti tlačené pásnie k ose nejmenší tuhosti průřeu; A e, účinná ploha tlačené pásnie; A e,w, účinná ploha tlačené části stojin. POZÁKA B ejvětší hodnota štíhlosti λ 0 = λ, 0 +, 0, vi 6.3..3. P8) ()B Jestliže štíhlost tlačené pásnie únosnosti při klopení stanovit výrau: λ 0 se může stanovit v národní příloe. Doporučuje se hodnota λ je větší než hodnota podle ()B, le návrhový moment,rd = k l χ,rd ale,rd,rd (6.60) χ je součinitel klopení ekvivalentní tlačené pásnie, stanovený pro štíhlost k l opravný součinitel, který se avádí v důsledku konervativnosti metod ekvivalentní tlačené pásnie. POZÁKA B Hodnota součinitele pro úpravu návrhové únosnosti se může stanovit v národní příloe. Doporučuje se hodnota k l =,0. P9) (3)B Ve výpočtu podle ()B se mají uvažovat následujíí křivk klopení: křivka d pro svařované průře, pokud je: h t 44ε křivka pro všehn další průře, : h je elková výška průřeu; t tloušťka tlačené pásnie. POZÁKA B Pro klopení příčně podepřenýh prvků konstrukí poemníh stave, vi také přílohu BB.3. 6.3.3 Oh a osový tlak prutů stálého průřeu () Pokud se nepoužije analýa druhého řádu s imperekemi podle 5.3., má se stailita dvojose souměrnýh prutů stálého průřeu, u kterýh se nepředpokládají distorní deormae průřeu, posoudit podle následujííh článků. Přitom se rolišují: prut, které nejsou náhlné na deormae od krouení, například kruhové duté průře neo průře podepřené proti krouení; prut, které jsou náhlné na deormae od krouení, například prut otevřeného průřeu, nepodepřené proti krouení. () aví má únosnost průřeů na oou koníh prutu splňovat požadavk podle 6.. POZÁKA Interakční vtah jsou aložen na modelu prostě podepřeného prutu o jednom poli s vidliovým podepřením na koníh, který je neo není spojitě příčně podepřen a který je atížen tlakovými silami, konovými moment a/neo příčným atížením. POZÁKA Jestliže nejsou aplikační podmínk () a () splněn, vi 6.3.4. (3) Únosnost prutů konstrukčníh sstémů je možné posoudit jako únosnost jednotlivýh prutů o jednom poli, uvažovanýh jako výře konstrukčního sstému. Účink druhého řádu naklonění soustav (P-Δ účink) se musí uvážit uď pomoí momentů na koníh prutu neo pomoí příslušnýh vpěrnýh délek, vi 5..(3)) a 5..(8). λ ; P8) P9) ÁRODÍ POZÁKA ÁRODÍ POZÁKA V ČR platí doporučené hodnot, vi národní příloha, A..8. V ČR platí doporučené hodnot, vi národní příloha, A..9.
(4) Prut namáhané kominaí ohu a osového tlaku mají splňovat podmínk: Ed χ χ Ed Rk Rk + k + k,ed + Δ χ,rk,ed + Δ χ,rk,ed,ed + k + k,ed,ed + Δ,Rk + Δ,Rk Ed,,Ed a,ed jsou návrhové hodnot tlakové síl a největšíh momentů k ose - a -, půsoíí na prutu;,ed, Δ,Ed,Ed,Ed moment v důsledku posunu těžišťové os podle 6..9.3, pro průře tříd 4, vi taulku 6.7; χ a χ součinitele vpěrnosti při rovinném vpěru podle 6.3.; χ součinitel klopení podle 6.3.; k, k, k, k součinitele interake. (6.6) (6.6) Taulka 6.7 Hodnot pro výpočet Rk = A i, i,rk = W i a Δ i,ed Třída průřeu 3 4 A i A A A A e W W pl, W pl, W el, W e, W W pl, W pl, W el, W e, Δ,Ed 0 0 0 e, Ed Δ,Ed 0 0 0 e, Ed POZÁKA Pro prut neitlivé na distorní deormae se uvažuje χ =,0. (5) Součinitele interake k, k, k, k ávisí na metodě, která se použije. POZÁKA Součinitele interake k, k, k a k l odvoen e dvou alternativníh postupů. Hodnot těhto součinitelů je možné ískat příloh A (alternativní metoda ) neo příloh B (alternativní metoda ). POZÁKA árodní příloha může vrat mei alternativní metodou neo alternativní metodou. P0) POZÁKA 3 Pro jednoduhost le ověřování provádět poue v pružné olasti. 6.3.4 Oená metoda pro vpěr rovin a klopení konstrukčníh částí () ásledujíí metoda se může použít, jestliže metod podle 6.3., 6.3. a 6.3.3 nejsou vhodné. Umožňuje ověřit únosnost při vpěru rovin a při klopení částí konstruke, jako jsou: samostatné prut, členěné neo elistvé, stálého neo proměnného průřeu, vetknuté neo prostě podepřené, neo rovinné prutové konstruke neo dílčí konstruke, složené takovýh prutů; které jsou namáhán tlakem a/neo ohem v rovině, ale neosahují otočné plastiké klou. POZÁKA V národní příloe je možné stanovit oor a mee platnosti této metod. P) () Celková únosnost liovolnýh konstrukčníh prvků při klopení, jejihž přehled je v (), se může prokáat splněním podmínk: P0) P) ÁRODÍ POZÁKA Vi národní příloha, A..0. ÁRODÍ POZÁKA Další inormae nejsou v A uveden, vi národní příloha, A...
χ op α ult,k, 0 α ult,k je nejmenší násoitel návrhového atížení, při kterém se dosáhne hodnota harakteristiké únosnosti v rohodujíím průřeu konstrukční části při jeho namáhání v rovině, ale e uvažování vpěru rovin neo klopení. Přitom se však uvažují všehn příslušné účink gloálníh a místníh deormaí a imperekí v rovině, χ op součinitel vpěrnosti pro poměrnou štíhlost λ op, vi (3), uvažujíí vpěr rovin a klopení. (3) Gloální poměrná štíhlost λop konstrukční části se má stanovit výrau: (6.63) λ = op α α ult,k r,op (6.64) α ult,k je deinováno v (); α r,op POZÁKA nejmenší násoitel návrhovýh atížení půsoííh v rovině, při kterém se dosáhne pružná kritiká únosnost konstrukční části, stanovená s ohledem na vpěr rovin a klopení, ale e uvažování vočení v rovině atížení. Pro stanovení α r,op a α ult,k se může použít analýa metodou konečnýh prvků. (4) Součinitel vpěrnosti χ op se může určit pomoí jedné následujííh metod: a) jako menší hodnot: χ pro vpěr rovin podle 6.3.; χ pro klopení podle 6.3.; vpočtenýh pro gloální poměrnou štíhlost λ op. POZÁKA apříklad, kdž α ult,k se stanoví posouení průřeu k výrau: Ed Rk +,Rk,Ed χ op α ult,k Ed + = Rk,Ed,Rk, vede tato metoda (6.65) ) jako hodnota určená interpolaí mei hodnotami χ a χ, určenými v a), s použitím vtahu pro α ult,k v rohodujíím průřeu. POZÁKA k výrau: apříklad kdž α ult,k se stanoví posouení průřeu α ult,k Ed + = Rk,Ed,Rk, vede tato metoda χ Rk Ed + χ,ed,rk (6.66) 6.3.5 Klopení prutů s plastikými klou 6.3.5. Všeoeně ()B Konstruke mohou ýt navržen pomoí plastiitní analý a předpokladu, že se klopení prutové konstruke arání následujíími půso: podepřením v místeh rotačníh plastikýh klouů, vi 6.3.5., a ověřením stailit v úseku mei příčnými podporami plastikýh klouů a jinými příčnými podporami, vi 6.3.5.3. ()B Jestliže při všeh kominaíh atížení v meníh staveh únosnosti jsou plastiké klou nerotační, není příčné podepření těhto plastikýh klouů nutné.
6.3.5. Podepření rotačníh plastikýh klouů ()B V místeh všeh rotačníh plastikýh klouů má ýt průře účinně podepřen proti příčnému vočení a krouení. Toto podepření má mít potřenou únosnost pro příčné síl a krouení, vvolané místními plastikými deormaemi prutu v posuovaném místě. ()B Účinné podepření má ýt provedeno: u prutů přenášejííh moment neo moment a osovou sílu pomoí příčného podepření oou pásni. ůže ýt také provedeno pomoí příčného podepření jedné pásnie a tuhým podepřením průřeu proti krouení, které aepečuje průře proti příčnému posunutí tlačené pásnie vhledem k tažené pásnii, vi oráek 6.5; u prutů přenášejííh poue moment neo moment a osový tah, jejihž tlačená pásnie je spojena se stropní deskou, pomoí podepření tlačené pásnie proti příčnému posunutí a krouení (například spojením s deskou, vi oráek 6.6). U průřeů štíhlejšíh než válované I a H průře se má aránit jejih distori v místě plastikého klouu (například výtuhou stojin, připojenou k tlačené pásnii, která je tue spojena s deskou). Oráek 6.5 Tpiké tuhé podepření proti krouení Legenda: tlačená pásnie Oráek 6.6 Tpiké podepření tlačené pásnie proti příčnému posunutí a krouení spojením s deskou (3)B V místě každého plastikého klouu má ýt přípoj tlačené pásnie (například šrou) k podporujíímu prvku v tomto místě (například vanie) a všehn navaujíí prvk (například šikmá vpěra) navržen tak, a přenesl místní sílu rovnu neméně,5 %,Ed (deinovano v 6.3.5.(5)B), přenášenou pásnií v její rovině, kolmé k rovině stojin, e kominae s jinými atíženími. (4)B Jestliže není praktiké provést takové podepření přímo v místě plastikého klouu, má se provést ve vdálenosti menší než h/ podél délk prutu, h je elková výška průřeu v místě plastikého klouu. (5)B Při navrhování výtužného sstému, vi 5.3.3, se má kromě uvážení vlivu imperekí podle 5.3.3 posoudit, že výtužný sstém může odolávat účinkům místníh sil Q m, půsoííh na všehn stailiované prut v místeh plastikýh klouů, :,Ed Qm = 5, αm 00,Ed je osová síla v tlačené pásnii stailiovaného prutu v místě plastikého klouu; α m se stanoví podle 5.3.3(). POZÁKA Pro kominai s vnějším atížením, vi také 5.3.3(5). 6.3.5.3 Ověření stailní délk úseku mei podporami ()B Klopení úseků mei příčnými podporami se může ověřit posouením vdálenosti mei příčnými podporami, která nemá ýt větší než stailní délka. (6.67)
Stailní délka úseku nosníku stálého I neo H průřeu s e výnamného osového tlaku, se může stanovit výraů: L stale = 35ε i pro 0,65 ψ h t 40ε, atíženého konovými moment L stale = (60-40ψ)ε i pro - ψ 0,65 (6.68) ε = 35 Ed,min ψ = = poměr konovýh momentů v úseku. pl,rd POZÁKA B Pro určení stailní délk úseku, vi také přílohu BB.3. ()B Jestliže je rotační plastiký klou v těsné líkosti jednoho kone náěhu, není nutné kosený úsek posuovat jako úsek v líkosti plastikého klouu, jestliže jsou splněn následujíí podmínk: podepření v místě plastikého klouu je v menší vdálenosti než h/ podél délk koseného úseku; namáhání tlačené pásnie v elé déle náěhu ůstává v pružné olasti. POZÁKA B Pro víe inormaí, vi přílohu BB.3. 6.4 Členěné tlačené prut stálého průřeu 6.4. Všeoeně () Členěné tlačené prut stálého průřeu na koníh klouově uložené a příčně podepřené, se mají navrhovat podle následujíího modelu, vi oráek 6.7: L prut se může uvažovat jako tlačený prvek s imperekemi ve tvaru sinusoid, e 0 = ; 500 pružné deormae příhradovýh neo rámovýh spojek, vi oráek 6.7, se mohou uvažovat jako spojitá (romaaná) smková tuhost S V sloupu. POZÁKA Pro jiné okrajové podmínk se mohou provést příslušné úprav. () odel členěného tlačeného prutu stálého průřeu se použije, jestliže: příhradové neo rámové spojk tvoří stejné panel s rovnoěžnými pás; na prutu jsou nejméně tři panel. POZÁKA Takový předpoklad umožňuje považovat konstruki a pravidelnou a romaat členěnou konstruki do kontinuální. (3) ávrhový postup le použít pro členěné prut s příhradovými spojkami ve dvou rovináh, vi oráek 6.8. (4) Pás mohou ýt elistvýh prutů neo mohou ýt rovněž členěné s příhradovými neo rámovými spojkami v kolmé rovině.
e 0 = L/500 Oráek 6.7 Členěné prut stálého průřeu s příhradovými a rámovými spojkami (5) Pás se mají posoudit na návrhovou sílu v pásu h,ed, která se stanoví tlakovýh sil Ed a momentů Ed uprostřed výšk členěného prutu. (6) Pro prut se dvěma stejnými pás se návrhová síla h,ed stanoví výrau: h A = 0, 5 + (6.69) h,ed Ed Ed 0 h Ie Ed Ede = 0 Ed r Ed + S Ed v r r Ed Ed EIe π = L je účinná kritiká síla členěného prutu; návrhová hodnota tlakové síl členěného prutu; návrhová hodnota největšího momentu uprostřed členěného prutu s uvážením účinků druhého řádu; Ed návrhová hodnota největšího momentu uprostřed členěného prutu e uvážení účinků druhého řádu; h 0 vdálenost mei těžišti pásů; A h průřeová ploha jednoho pásu; I e účinný moment setrvačnosti členěného prutu, vi 6.4. a 6.4.3; S v smková tuhost panelu s příhradovými neo rámovými spojkami, vi 6.4. a 6.4.3.
L h =,5a L h =,8a L h = a Oráek 6.8 Příhradové spojk ve čtřeh stěnáh a vpěrná délka L h pásů (7) Posouení spojek členěného prutu s příhradovými spojkami neo rámovýh momentů a smkovýh sil v paneleh členěného prutu s rámovými spojkami, se má provést pro konový panel s uvážením smkové síl členěného prutu: V Ed = π L Ed 6.4. Členěné tlačené prut s příhradovými spojkami 6.4.. Únosnost součástí členěnýh tlačenýh prutů s příhradovými spojkami () Pás a tlačené diagonální spojk se mají posoudit na vpěr. POZÁKA oment druhého řádu je možné anedat. (6.70) () Pás se mají na vpěr posoudit následovně: h,ed,rd 0, h,ed je návrhová tlaková síla v pásu uprostřed délk členěného prutu podle 6.4.(6);,Rd návrhová vpěrná únosnost pásu pro vpěrnou délku L h podle oráku 6.8. (3) Smková tuhost S V příhradovýh spojek se má stanovit podle oráku 6.9. (4) Účinný moment setrvačnosti členěnýh prutů s příhradovými spojkami le stanovit výrau: e, 5 0 I = 0 h A h (6.7) (6.7)
Sstém S V nea d ah 0 3 d nead 3 n je počet rovin příhradového tužení. A d a A V jsou průřeové ploh diagonál a svisli. d ah 0 neadah0 3 3 A + dh0 d 3 AVd Oráek 6.9 Smková tuhost příhradovýh spojek členěnýh prutů 6.4.. Konstrukční detail () Jednoduhý příhradový sstém spojek na protilehlýh stranáh členěného prutu se dvěmi rovnoěžnými rovinami příhradovýh spojek má odpovídat uspořádání podle oráku 6.0(a). Spojk v jedné rovině mají ýt uspořádán tak, že jsou vrženým stínem spojek ve druhé rovině. () Jestliže je jednoduhý příhradový sstém spojek na protilehlýh stranáh členěného prutu se dvěmi rovnoěžnými rovinami příhradovýh spojek uspořádán vájemně protisměrně podle oráku 6.0(), má se uvážit toho plnouí účinek krouení prutu. (3) a koníh příhradového sstému spojek v odeh, ve kterýh je tento sstém přerušen a v odeh spojení s jinými prut má ýt provedeno vtužení členěného průřeu. 6.4.3 Členěné tlačené prut s rámovými spojkami 6.4.3. Únosnost součástí členěnýh tlačenýh prutů s rámovými spojkami () Pás a rámové spojk a jejih přípoje k pásům se mají posoudit na skutečné moment a síl v konové seki a uprostřed výšk, vi oráek 6.. POZÁKA Pro jednodušení je možné kominovat největší síl v páseh h,ed s největší smkovou sílou V Ed. () Smková tuhost S V se může stanovit následovně: S v EIh 4EIh π = (6.73) Ih h 0 a a + ni a (3) Účinný moment setrvačnosti členěnýh prutů s rámovými spojkami se může stanovit výrau: e =, 5h0 Ah + I 0 μi h (6.74) I h je moment setrvačnosti jednoho pásu v rovině; I moment setrvačnosti jedné rámové spojk v rovině; μ součinitel účinnosti podle taulk 6.8; n počet rovin s rámovými spojkami.
pás pás Příhradovina na povrhu A Příhradovina na povrhu B Příhradovina na povrhu A Příhradovina na povrhu B a) Souěžný sstém příhradovýh spojek (Doporučený sstém) ) Vájemně protisměrný sstém příhradovýh spojek (edoporučuje se) Oráek 6.0 Jednoduhý sstém příhradovýh spojek dvou protilehlýh stran členěného prutu Oráek 6. oment a síl v konovém panelu členěného prutu s rámovými spojkami
Taulka 6.8 Součinitel účinnosti μ Podmínka Součinitel účinnosti μ λ 50 0 75 < λ < 50 λ μ = 75 λ 75,0 L λ = ; i 0 I i 0 = ; I = 0, 5h0 Ah + Ih A h 6.4.3. Konstrukční detail () Rámové spojk se mají provést na oou koníh prutu. () Jestliže jsou rámové spojk proveden v rovnoěžnýh rovináh, mají ýt v oou rovináh uspořádán vájemně proti soě. (3) Rámové spojk se také mají provést v meilehlýh odeh, ve kterýh se přenáší atížení neo je připojeno příčné podepření. 6.4.4 Složené členěné prut () Tlačené členěné prut, jejihž pás na see doléhají neo jsou umístěn líko see a jsou spojen vložkami, vi oráek 6., neo křížové prut úhelníků spojené dvojiemi spojek ve dvou kolmýh rovináh, vi oráek 6.3, se mají posuovat na vpěr jako jeden elistvý prut se anedáním vlivu smkové tuhosti (S V = ), jestliže jsou splněn podmínk uvedené v taule 6.9. Oráek 6. Složené členěné prut Taulka 6.9 ejvětší roteče spojek ve složenýh členěnýh pruteh neo v křížovýh členěnýh pruteh úhelníků Tp členěného prutu ejvětší roteč mei spojkami ) Prut podle oráku 6., spojené šrou neo svar 5 i min Prut podle oráku 6.3, spojené dvojiemi spojek 70 i min ) vdálenost těžišť spojek. i min je nejmenší poloměr setrvačnosti jednoho pásu neo jednoho úhelníku. () Smkové síl přenášené spojkami se mají stanovit podle 6.4.3.(). (3) Při použití nerovnoramennýh úhelníků, vi oráek 6.3, se může vpěr k ose - posuovat s hodnotou: i 0 i =,5 i 0 je nejmenší poloměr setrvačnosti členěného prutu. (6.75)
v v v v 7 ení stav použitelnosti 7. Všeoeně Oráek 6.3 Křížové členěné prut úhelníků () Oelová konstruke má ýt navržena a postavena tak, a všehn příslušné podmínk použitelnosti l splněn. () Základní požadavk meníh stavů použitelnosti jsou uveden v E 990, 3.4. (3) V projektu má ýt uvedena speiikae meníh stavů použitelnosti a příslušnýh atěžovaíh a výpočetníh modelů. (4) Kdž se v mením stavu únosnosti použije plastiitní gloální analýa, může v mením stavu použitelnosti nastat plastiká redistriue sil a momentů. Kdž takový případ nastane, mají se tto účink uvažovat. 7. ení stav použitelnosti poemníh stave 7.. Svislé průh ()B Podle E 990, příloha A.4 se mají největší hodnot svislýh průhů podle oráku A. stanovit v projektu a dohodnout s ojednatelem. POZÁKA B ejvětší hodnot svislýh průhů je možné stanovit v národní příloe. P) 7.. Vodorovné průh ()B Podle E 990, příloha A.4 se mají největší hodnot vodorovnýh průhů podle oráku A. stanovit v projektu a dohodnout s ojednatelem. POZÁKA B ejvětší hodnot vodorovnýh průhů je možné stanovit v národní příloe. P3) 7..3 Dnamiké účink ()B Podle E 990, příloha A.4.4 se má omeit kmitání veřejně přístupnýh konstrukí, a se vloučilo podstatné nepohodlí uživatelů. ejvětší hodnot se mají stanovit v projektu a dohodnout s ojednatelem. POZÁKA B ejvětší hodnot kmitání stropů je možné stanovit v národní příloe. P4) P) P3) P4) ÁRODÍ POZÁKA Vi národní příloha, A... ÁRODÍ POZÁKA Vi národní příloha, A..3. ÁRODÍ POZÁKA Vi národní příloha, A..4.