Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů Datum předlžení: 21/11/2008 Tent prjekt je financván z ESF z JPD 3, z prjektu "Závěrečná evaluace JPD 3 Hl. m. Praha - zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů", reg.č.prjektu CZ.04.3.07/5.2.00.1/0043
Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů 2
Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů OBSAH 1. ÚVOD... 12 2. KONTEXT A CÍLE ZÁVĚREČNÉ EVALUACE... 13 2.1 KONTEXT PROJEKTU... 13 2.2 CÍLE PROJEKTU... 13 3. METODIKA EVALUACE... 15 3.1 PŘEHLED METOD... 15 3.1.1 Metdy sběru dat... 15 3.1.2 Další metdy... 15 3.1.3 Dtazníkvé šetření... 15 3.1.4 Řízené rzhvry... 16 3.2 PŘEHLED ZREALIZOVANÝCH AKTIVIT... 17 4. TÉMA 1 - ZHODNOCENÍ RELEVANCE PROGRAMOVÝCH PRIORIT... 19 4.1 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ HODNOCENÍ TÉMATU 1... 19 4.2 PODROBNÉ VÝSLEDKY... 19 4.2.1 Aktualizace scieknmickéh kntextu realizace JPD 3... 20 4.2.2 Hdncení změn relevantních kntextvých dkumentů (úkl 2)... 30 4.2.3 Aktualizace kntextvých indikátrů (úkl 3)... 34 5. TÉMA 2 - ZHODNOCENÍ VĚCNÉHO NAPLNĚNÍ PRIORITY 1 AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI... 38 5.1 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ HODNOCENÍ TÉMATU 2... 38 5.2 PODROBNÉ VÝSLEDKY... 38 5.2.1 Základní kvantitativní analýza... 38 5.2.2 Typlgie prjektů... 40 5.2.3 Mnitrvací indikátry... 49 5.2.4 Ostatní evaluační tázky... 50 6. TÉMA 3 - ZHODNOCENÍ VĚCNÉHO NAPLNĚNÍ PRIORITY 2 SOCIÁLNÍ INTEGRACE A ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI... 67 6.1 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ HODNOCENÍ TÉMATU 3... 67 6.2 PODROBNÉ VÝSLEDKY... 67 6.2.1 Základní kvantitativní analýza... 67 6.2.2 Typlgie prjektů... 70 6.2.3 Vazba prjektů na ptřeby cílvých skupin a cíle prgramu... 83 6.2.4 Mnitrvací indikátry... 87 6.2.5 Obecná zjištění z řízených rzhvrů... 90 6.2.6 Ostatní evaluační tázky... 93 3
Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů 7. TÉMA 4 - ZHODNOCENÍ VĚCNÉHO NAPLNĚNÍ PRIORITY 3 ROZVOJ CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ... 107 7.1 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ HODNOCENÍ TÉMATU 4... 107 7.2 PODROBNÉ VÝSLEDKY... 107 7.2.1 Základní kvantitativní analýza... 107 7.2.2 Typlgie prjektů... 111 7.2.3 Mnitrvací indikátry... 125 7.2.4 Ostatní evaluační tázky... 126 8. TÉMA 5 - ZHODNOCENÍ VĚCNÉHO NAPLNĚNÍ PRIORITY 4 ADAPTABILITA A PODNIKÁNÍ... 147 8.1 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ HODNOCENÍ TÉMATU 5... 147 8.2 PODROBNÉ VÝSLEDKY... 147 8.2.1 Základní kvantitativní analýza... 147 8.2.2 Typlgie prjektů... 150 8.2.3 Mnitrvací indikátry... 163 8.2.4 Vazba prjektů na ptřeby cílvých skupin a cíle prgramu... 165 8.2.5 Ostatní evaluační tázky... 169 9. TÉMA 6 - ZHODNOCENÍ NASTAVENÍ IMPLEMENTAČNÍHO A MONITOROVACÍHO SYSTÉMU... 182 9.1 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ HODNOCENÍ TÉMATU 6... 182 9.2 PODROBNÉ VÝSLEDKY... 182 9.2.1 Nastavení implementačníh systému... 183 9.2.2 Uskutečněné a plánvané změny v implementační struktuře... 198 9.2.3 Kvalita a účinnst kmunikace mezi implementačními subjekty... 200 9.2.4 Využívání technické pmci... 203 9.2.5 Mnitrvací systém... 205 10. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ PRIORIT JPD 3... 212 11. SOUHRNNÉ HODNOCENÍ PROGRAMU JPD 3... 220 12. DOPORUČENÍ... 223 12.1 SPOLEČNÁ DOPORUČENÍ VE VAZBĚ NA IMPLEMENTAČNÍ A MONITOROVACÍ SYSTÉM... 223 12.1.1 Dpručení s vazbu na metdické vedení a řízení OP... 223 12.1.2 Dpručení s vazbu na rganizační a persnální zajištění implementace... 224 12.1.3 Dpručení s vazbu na plynulst finančních tků... 224 12.1.4 Dpručení s vazbu na mnitrvací systém... 225 12.2 DOPORUČENÍ K PRIORITÁM... 225 12.2.1 Dpručení k měření účinnsti a efektivnsti... 225 4
Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů 12.2.2 Dpručení k udržitelnsti výsledků... 226 12.2.3 Dpručení k řízení výzev... 227 12.2.4 Dílčí dpručení k věcné náplni pririt... 227 13. PŘÍLOHY... 229 Přílha 1 Právní frmy využívané v OPRLZ/JPD 3 a jejich přiřazení d jedntlivých sektrů.230 Přílha 2 Vyhdncení terénníh šetření..v samstatném dkumentu 5
Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Výsledky dtazníkvéh šetření... 16 Tabulka 2: Seznam terénních šetření... 16 Tabulka 3: Přehled dsud realizvaných aktivit a krků... 17 Tabulka 4: Vývj HDP v ČR (v %)... 20 Tabulka 5: Vývj průměrné rční míry nezaměstnansti... 23 Tabulka 6: Vývj pčtu byvatel v hlavním městě Praze... 25 Tabulka 7: Vývj becné míry nezaměstnansti... 26 Tabulka 8: Vývj vzdělanstní struktury byvatel Prahy, abslutní hdnty (v tis.)... 28 Tabulka 9: Přehled základních kntextvých dkumentů a legislativy JPD 3... 33 Tabulka 10: Kntextvé indikátry a jejich hdnty... 35 Tabulka 11: Hdnty věcných indikátrů prgramu... 36 Tabulka 12: Přehled prjektů v Priritě 1 JPD 3... 39 Tabulka 13: Pdíl vyčerpaných alkací na jedntlivá patření Pririty 1 (v tis. )... 40 Tabulka 14: Průměrná výše způsbilých výdajů na jeden grantvý prjekt dle sektru... 43 Tabulka 15: Plnění indikátrů Pririty 1 JPD 3... 50 Tabulka 16: Prvázanst aktivit a specifických cílů zaměřených na klienty služeb u Opatření 1.1... 51 Tabulka 17:Přehled APZ a ESF v Praze... 55 Tabulka 18: Pčet nvých pracvníků implementační struktury OP RLZ Opatření 1.1 k danému rku... 61 Tabulka 19: Vývj pčtu nezaměstnaných abslventů a mladistvých v Praze (vždy leden danéh rku)... 64 Tabulka 20: Přehled APZ a ESF v Praze... 66 Tabulka 21: Přehled prjektů v Priritě 2... 69 Tabulka 22: Pdíl vyčerpaných alkací na jedntlivá patření Pririty 2 (v tis. )... 70 Tabulka 23: Průměrná výše dtace na jeden prjekt dle sektru... 75 Tabulka 24: Kmbinace jedntlivých aktivit v rámci specifických cílů Opatření 2.1 a jejich pčet... 85 Tabulka 25: Kmbinace jedntlivých aktivit v rámci specifických cílů Opatření 2.2 a jejich pčet... 86 Tabulka 26: Kmbinace jedntlivých aktivit v rámci specifických cílů Opatření 2.3... 87 Tabulka 27: Indikátry Opatření 2.1 GS a RP... 88 Tabulka 28: Indikátry Opatření 2.2... 89 Tabulka 29: Indikátry Opatření 2.3... 90 Tabulka 30: Pčty prjektů v jedntlivých výzvách v Opatření 3.1 JPD 3... 109 Tabulka 31: Pčty prjektů v jedntlivých výzvách v Opatření 3.2 JPD 3... 109 Tabulka 32: Přehled prjektů v Priritě 3 JPD 3... 109 Tabulka 33: Pdíl vyčerpaných alkací na jedntlivá patření Pririty 3 (v tis. )... 111 Tabulka 34: Prjekty realizvané různými typy škl v Opatření 3.1... 117 Tabulka 35: Průměrná výše způsbilých výdajů na jeden prjekt v Priritě 3... 117 Tabulka 36: Naplnění indikátrů v Opatření 3.1 GP... 126 Tabulka 37: Naplnění indikátrů v Opatření 3.2... 126 Tabulka 38: Systém kurikulárních dkumentů... 129 Tabulka 39: Přehled reginálních prjektů ve vztahu ke specifickým cílům v Opatření 3.1. 131 Tabulka 40: Opatření Pririty 4... 147 Tabulka 41: Přehled prjektů v Priritě 4 JPD 3... 148 Tabulka 42: Pdíl vyčerpaných alkací na jedntlivá patření Pririty 4 (v tis. )... 149 6
Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů Tabulka 43: Nasmluvané prjekty a jejich prprcinalita vzhledem k právní subjektivitě příjemce... 150 Tabulka 44: Pčty prjektů pdle nasmluvaných částek dtace v celé priritě 4... 151 Tabulka 45: Pčet cílvých skupin zacílených suběžně v prjektech jedntlivých patření a grantvých schématech Pririty 4... 158 Tabulka 46: Pčet aktivit zacílených suběžně v prjektech jedntlivých patření a grantvých schématech Pririty 4... 162 Tabulka 47: Nastavení indikátrů Opatření 4.1... 164 Tabulka 48: Nastavení indikátrů Opatření 4.2... 164 Tabulka 49: Nastavení indikátrů Opatření 4.3... 164 Tabulka 50: Plnění specifických cílů Opatření 4.1 na základě jedntlivých aktivit... 165 Tabulka 51: Plnění specifických cílů Opatření 4.2 na základě jedntlivých aktivit... 167 Tabulka 52: Plnění specifických cílů Opatření 4.3 na základě jedntlivých aktivit... 168 Tabulka 53: Přehled terénních šetření... 183 Tabulka 54: Schéma implementace JPD 3*... 184 Tabulka 55: Hdncení míry vhdnsti definvání rlí a dpvědnstí jedntlivých subjektů... 185 Tabulka 56: Bdvé hdncení míry vhdnsti... 186 Tabulka 57: Zpždění při administraci prjektů vzhledem k lhůtám vymezeným v relevantní metdice... 186 Tabulka 58: Hdncení míry metdickéh vedení ve vybraných blastech... 186 Tabulka 59: Bdvé hdncení míry zajištění... 188 Tabulka 60: Hdncení míry nastavení kntrlních nástrjů... 189 Tabulka 61: Bdvé hdncení míry využití kmunikačních nástrjů... 200 Tabulka 62: Hdncení důvdů, které vedly k využívání kmunikačních nástrjů... 201 Tabulka 63: Hdncení míry efektivnsti a účinnsti bustranné kmunikace... 202 Tabulka 64: Bdvé hdncení míry účinnsti TP... 203 Tabulka 65: Hdncení míry vypvídající schpnsti IS MSSF MONIT... 206 Tabulka 66: Hdncení míry efektivnsti datvých výstupů z MS... 208 Tabulka 67: Hdncení míry vhdnsti frmátu mnitrvacích zpráv... 209 Tabulka 68: Hdncení míry efektivnsti věcných mnitrvacích indikátrů... 209 Tabulka 69: Přehled suhrnnéh hdncení dle pririt... 220 Tabulka 70: Přehled suhrnnéh hdncení za prgram... 222 7
Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Vývj HDP na byvatele... 25 Graf 2: Uchazeči zaměstnání a vlná pracvní místa... 27 Graf 3: Vývj průměrné nminální mzdy (na fyzické sby)... 27 Graf 4: Vývj vzdělanstní struktury byvatel Prahy... 28 Graf 5: Pčet grantvých prjektů dle typu příjemce v patření 1.1... 40 Graf 6: Pčet grantvých prjektů dle výše rzpčtu v Opatření 1.1... 41 Graf 7: Pčet prjektů dle typu příjemce a výše způsbilých výdajů prjektu v Opatření 1.1 (GP)... 42 Graf 8: Celkvá výše způsbilých výdajů dle sektru v Opatření 1.1 (GP)... 43 Graf 9: Zastupení cílvých skupin v grantvých prjektech Opatření 1.1 (v % prjektů)... 44 Graf 10: Zastupení cílvých skupin (kmbinací) v grantvých prjektech Opatření 1.1... 44 Graf 11: Zastupení aktivit v grantvých prjektech Opatření 1.1... 46 Graf 12: Pčty aktivit v grantvých prjektech Opatření 1.1... 46 Graf 13: Vývj nezaměstnansti a dluhdbé nezaměstnansti v Praze... 56 Graf 14: Pčet abslventů kurzů pdle vzdělávací blasti... 63 Graf 15: Pčty prjektů dle žadatele v Priritě 2... 70 Graf 16: Pčty prjektů pdle nasmluvaných částek dtace v celé Priritě 2... 71 Graf 17: Pčty prjektů pdle nasmluvané výše dtace v Opatření 2.1... 72 Graf 18: Pčty prjektů pdle nasmluvané výše dtace v Opatření 2.2... 72 Graf 19: Pčty prjektů pdle nasmluvané výše dtace rzlišené pdle žadatele za celu Priritu 2... 73 Graf 20: Prcentní zastupení jedntlivých typů žadatele pdle výše dtace za celu Priritu 2... 74 Graf 21: Pčty prjektů pdle nasmluvané výše dtace rzlišené pdle žadatele za Opatření 2.1... 74 Graf 22: Pčty prjektů pdle nasmluvané výše dtace rzlišené pdle žadatele za Opatření 2.2... 75 Graf 23: Pčet prjektů pdle cílvé skupiny v rámci Opatření 2.1... 76 Graf 24: Pčet prjektů pdle cílvé skupiny v rámci Opatření 2.2... 77 Graf 25: Pčet prjektů pdle cílvé skupiny v rámci Opatření 2.3*... 78 Graf 26: Pčty prjektů dle jedntlivých kmbinací cílvých skupin... 79 Graf 27: Pčty prjektů pdle jedntlivých aktivit v rámci Opatření 2.1... 80 Graf 28: Pčty prjektů pdle jedntlivých aktivit v rámci Opatření 2.2... 81 Graf 29: Pčty prjektů dle jedntlivých kmbinací aktivit*... 82 Graf 30: Pdíly jedntlivých typů prjektů dle pčtu na realizaci Pririty 3 a Opatření 3.1. 108 Graf 31: Pdíl finančních prstředků dle typů prjektů na realizaci Pririty 3... 110 Graf 32: Pdíl jedntlivých patření v Priritě 3 dle nasmluvaných prstředků... 110 Graf 33: Pdíly typů žadatelů na realizaci prjektů v Priritě 3... 112 Graf 34: Pdíly typů žadatelů na realizaci prjektů v Opatření 3.1 a 3.2... 112 Graf 35: Pčet grantvých a reginálních prjektů dle výše rzpčtu v Priritě 3... 113 Graf 36: Pčet grantvých a reginálních prjektů dle výše rzpčtu v Opatření 3.1... 114 Graf 37: Pčet grantvých prjektů dle výše rzpčtu v Opatření 3.2... 114 Graf 38: Pčet grantvých prjektů dle výše pdpry a dle sektru v Priritě 3... 115 Graf 39: Pčet grantvých prjektů dle výše pdpry a dle sektru v Opatření 3.1... 115 Graf 40: Pčet grantvých prjektů dle výše pdpry a dle sektru v Opatření 3.2... 116 Graf 41: Celkvá výše způsbilých výdajů dle sektru v Priritě 3... 117 Graf 42: Zastupení jedntlivých cílvých skupin v Opatření 3.1... 118 Graf 43: Pčty kmbinací cílvých skupin v Opatření 3.1... 118 8
Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů Graf 44: Zastupení jedntlivých cílvých skupin v Opatření 3.1 - RP... 119 Graf 45: Zastupení jedntlivých cílvých skupin v Opatření 3.2... 120 Graf 46: Pčty kmbinací cílvých skupin v Opatření 3.2... 120 Graf 47: Zastupení aktivit v grantvých prjektech v Opatření 3.1... 121 Graf 48: Pčty kmbinací aktivit v grantvých prjektech v Opatření 3.1... 122 Graf 49: Zastupení aktivit v reginálních prjektech v Opatření 3.1... 124 Graf 50: Zastupení aktivit v grantvých prjektech v Opatření 3.2... 124 Graf 51: Pčty kmbinací aktivit v Opatření 3.2... 125 Graf 52: Nasmluvané prjekty za Priritu 4 dle Opatření... 149 Graf 53: Suhrnný bjem dtace Pririty 4 dle Opatření... 149 Graf 54: Pčet nasmluvaných prjektů v Priritě 4 dle příjemce... 150 Graf 55: Pčty prjektů pdle nasmluvaných částek dtace v celé priritě 4... 151 Graf 56: Pčty prjektů pdle nasmluvaných částek dtace v Opatření 4.1... 152 Graf 57: Pčty prjektů pdle nasmluvaných částek dtace v Opatření 4.2... 152 Graf 58: Pčty prjektů pdle nasmluvaných částek dtace v Opatření 4.3... 152 Graf 59: Pčty prjektů pdle nasmluvané výše dtace rzlišené pdle typu žadatele za celu Priritu 4... 153 Graf 60: Pčty prjektů pdle nasmluvané výše dtace rzlišené pdle typu žadatele za Opatření 4.1... 154 Graf 61: Pčty prjektů pdle nasmluvané výše dtace rzlišené pdle typu žadatele za Opatření 4.2... 154 Graf 62: Pčty prjektů pdle nasmluvané výše dtace rzlišené pdle typu žadatele za Opatření 4.3... 155 Graf 63: Celkvý bjem nasmluvaných dtací dle žadatelů v Priritě 4... 155 Graf 64: Průměrná výše dtace pdle typu žadatele v celé Priritě 4 v Kč... 156 Graf 65: Pčet prjektů v rámci jedntlivých cílvých skupin Opatření 4.1... 157 Graf 66: Pčet prjektů v rámci jedntlivých cílvých skupin Opatření 4.2... 157 Graf 67: Pčet prjektů v rámci jedntlivých cílvých skupin Opatření 4.3... 158 Graf 68: Pčet cílvých skupin zacílených suběžně v prjektech Pririty 4... 159 Graf 69: Pčet nasmluvaných prjektů zacílených na aktivity Opatření 4.1... 160 Graf 70: Pčet nasmluvaných prjektů zacílených na aktivity Opatření 4.2... 161 Graf 71: Pčet nasmluvaných prjektů zacílených na aktivity Opatření 4.3... 162 Graf 72: Pčet aktivit zacílených sučasně v jedntlivých prjektech Pririty 4... 163 Graf 73: Plnění specifických cílů Opatření 4.1 na základě jedntlivých aktivit... 166 Graf 74: Plnění specifických cílů Opatření 4.2 na základě jedntlivých aktivit... 167 Graf 75: Plnění specifických cílů Opatření 4.3 na základě jedntlivých aktivit... 169 9
Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů Seznam zkratek AMI předvytvřená sestava v IS MONIT APZ aktivní plitika zaměstnansti CR cestvní ruch CS cílvá skupina ČNB Česká nárdní banka ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad ČVÚT České vyské učení technické DOT dtazník DPV další prfesní vzdělávání DVPP další vzdělávání pedaggických pracvníků EA eknmická aktivita ESF Evrpský sciální fnd EU Evrpská unie EVVO Envirnmentální vzdělávání, výchva a světa FS ČVÚT Fakulta strjní Českéh vyskéh učení technickéh GG glbální granty GP glbální prjekty GS grantvá schémata HDP hrubý dmácí prdukt HLMP hlavní měst Praha ICT infrmační a kmunikační technlgie IDI individuálně řízený rzhvr ILO Internatinal Labr Organizatin IOP Integrvaný perační prgram ITP Institut trhu práce IR Inceptin reprt vstupní zpráva IS implementační struktura; infrmační systém JPD 3 Jedntný prgramvý dkument pr Cíl 3 KP knečný příjemce KU knečný uživatel LZ lidské zdrje MFTaK Metdika finančních tků a kntrly MHMP Magistrát hlavníh města Prahy MI mnitrvací indikátry MMR Ministerstv pr místní rzvj MPSV ČR Ministerstv práce a sciálních věcí ČR NAPSI Nárdní akční plán sciálníh začleňvání NAPZ Nárdní akční plán zaměstnansti NIP Nárdní invační plitika NNO nevládní neziskvé rganizace NP nárdní prjekty NPR Nárdní prgram refrem NPV Nárdní prgram vzdělávání NROS Nadace rzvje bčanské splečnsti NVF Nárdní vzdělávací fnd OFEU Odbr fndů EU OM perační manuál OP perační prgram 10
Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů OP PA Operační prgram Praha - Adaptabilita OP RLZ Operační prgram Rzvj lidských zdrjů PD prgramvý ddatek PJ platební jedntka PS pracvní skupina PÚP pvěřený úřad práce RLZ rzvj lidských zdrjů RPS Rámec pdpry Splečenství RPV rámcvé vzdělávací prgramy ŘO řídící rgán S sestava z IS MSSF MONIT SF strukturální fndy SHR Strategie hspdářskéh růstu SMT1, SMT2 předvytvřené sestavy v IS MONIT (standardní mnitrvací tabulky) SP systémvý prjekt SR státní rzpčet SSZ Správa služeb zaměstnansti SŠ střední škla ŠVP šklní vzdělávací prgramy TE tým evaluátrů TP technická pmc ÚOHS Úřad pr chranu hspdářské sutěž ÚP úřad práce ÚPP Úřad práce hl. m. Prahy V vzrek VOŠ vyšší dbrná škla VŠ vyská škla VŠPS výběrvé šetření pracvních sil ZS zprstředkující subjekt ZŠ základní škla ZZ závěrečná zpráva ŽP Žádst platbu 11
Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů 1. ÚVOD Závěrečná evaluace JPD 3 byla realizvána na základě evaluačníh plánu prgramu, byť s časvým psunem. Prjekt byl realizván v bdbí d 24.6. 2007 d 21.11. 2008. Realizace prjektu byla rzdělena d tří etap: 1. Etapa v bdbí 24.6. 24.7. 2008 výstupem byla Vstupní zpráva 2. Etapa v bdbí 25.7. 22.8. 2008 výstupem byla Průběžná zpráva 3. Etapa v bdbí 23.8. 21.11. 2008 výstupem je Závěrečná zpráva 12
Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů 2. KONTEXT A CÍLE ZÁVĚREČNÉ EVALUACE 2.1 Kntext prjektu Prjekt byl realizván ve slžitém bdbí, kdy byla uknčvána většina prjektů, cž měl dva hlavní důsledky pr práci evaluátra: byl btížné hdntit reálné výsledky prgramu na základě kvantitativních dat, prtže prjekty neměly v IS MONIT zanesené finální a čast ani průběžné hdnty indikátrů; subjekty implementační struktury byly velmi vytížené prací na uknčvání prjektů a byl tudíž btížné s nimi realizvat řízené rzhvry v ptřebném rzsahu a termínech. Zárveň byl prjekt realizván v dbě, kdy již byl rzběhnutý nvý prgram OP Praha Adaptabilita a mnhá zjištění z tht prjektu a jeh dpručení už nemhu být vůbec neb jen částečně aplikvána a zhledněna. Situace je ještě kmplikvanější tím, že nvým řídícím rgánem prgramu se stal Magistrát hl. m. Prahy. 2.2 Cíle prjektu Cílem závěrečné evaluace prgramu JPD 3 je vyhdntit dsažený pkrk za bdbí d uknčení střednědbéh hdncení a pskytnut Řídícímu rgánu pdklady pr zpracvání závěrů účinnsti a efektivnsti prgramu. Předmětem evaluace je relevance intervencí pdpřených z prgramu, efektivnst zalžená za vyhdncení relace mezi investvanými vstupy a dsaženými výstupy a účinnst mapující dsažené výsledky ve vztahu k cílům prgramu/pririty. Přičemž se evaluace zaměřuje na hdncení situace na úrvni jedntlivých pririt prgramu (témata č. 2 6). V tmt kntextu sleduje zadání především následující specifické cíle: Získat zkušensti ze závěrečné evaluace sumativníh charakteru; Zachytit hlavní reálné zkušensti s realizací JPD 3 v ČR v bdbí 2004-2006; Přispět k uzavírání prgramu a tvrbě závěrečné zprávy; Aktualizvat relevanci intervencí ve vztahu k prměně externíh prstředí; Aktualizvat střednědbé hdncení prgramu (hdncení dsaženéh pkrku) ; Identifikvat výsledky realizvaných intervencí a případné dpady prgramu; Zhdntit naplnění indikátrů prgramu jak z finančníh, tak z věcnéh hlediska; Zjistit míru naplnění čekávaných cílů prgramu; Zachytit hlavní prblémy a úspěchy při implementaci prgramu. Klíčvé kmpnenty závěrečné evaluace JPD 3 Evaluace vychází z pžadavku zadávacích pdmínek na zaměření závěrečné evaluace JPD 3 na šest hlavních tématických kruhů: Téma 1 - Zhdncení relevance prgramvých pririt; Téma 2 - Zhdncení věcnéh naplnění Pririty 1 Aktivní plitika zaměstnansti; 13
Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů Téma 3 - Zhdncení věcnéh naplnění Pririty 2 Rvné příležitsti a sciální inkluze; Téma 4 - Zhdncení věcnéh naplnění Pririty 3 Rzvj celživtníh učení; Téma 5 - Zhdncení věcnéh naplnění Pririty 4 Adaptabilita a pdnikání; Téma 6 Zhdncení nastavení implementačníh a mnitrvacíh systému. 14
Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA 3. METODIKA EVALUACE 3.1 Přehled metd 3.1.1 Metdy sběru dat Na základě pdrbné analýzy evaluačních úklů a tázek byl přistupen k následujícím metdám sběru dat a jejich zpracvání: výzkum d stlu (desk research); sběr dat vedených v infrmačních systémech MSSF, přičemž zpracvatel využil: data jedntlivých prjektech (mdul Prjekty), grantvých schématech (mdul Grantvá schémata ); předvytvřené výstupní sestavy (mdul Výstupní sestavy, zejména sestavy E 1, SMT 1, SMT 2, AMI GS, AMI NP/SP); pr ptřeby evaluátra zpracvanu sestavu s infrmacemi k: cílvým skupinám aktivitám území dpadu výši způsbilých výdajů terénní šetření: plstrukturvané individuální rzhvry (IDI); elektrnická dtazníkvá šetření (DOT); dtazvání p telefnu; knzultace s relevantními subjekty zapjenými d implementace neb v blízkém vztahu k prblematice JPD 3 včetně věcné náplně prgramu. 3.1.2 Další metdy Hlavní analytické techniky využívané pr vyhdncvání shrmážděných dat a infrmací: kvantitativní analýza; kvalitativní analýza; Infrmace k terénnímu šetření 3.1.3 Dtazníkvé šetření V rámci prjektu byl zrealizván rzsáhlé dtazníkvé šetření. Zvlena byla frma elektrnickéh dtazníku, prtže byl mžné slvit celý vzrek knečných uživatelů a vyhdncení je snazší. Rvněž byly dstraněny duplicity mezi knečnými uživateli, pkud byli realizátry více prjektů. Byly připraveny různé typy dtazníků dle cílvé skupiny. Dtazník pr knečné uživatele byl vytvřen pr každu priritu a v některých priritách byly využity ještě další dtazníky směřující na úrveň knečných příjemců. Některé dtazníky byly spuštěny již v srpnu 2008, některé pak v měsíci září. Tent pzdější termín byl využit zejména pr dtazníky zaslané KU v Priritě 3, nebť pměrně velké mnžství respndentů byl z blasti šklství neb vzdělávacích institucí a s rzesíláním 15
Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA dtazníků se čekal na zahájení nvéh šklníh rku. Délka trvání jednh dtazníkvéh šetření byla kl 10 dnů. Před vypršením termínu dtazníkvéh šetření byl ještě všem respndentům tt dtazníkvé šetření připmenut a byli znvu pžádáni jeh vyplnění. Míra návratnsti dtazníků byla velmi vyská a je uvedena v následující tabulce, včetně pčtu slvených respndentů. Nejvyšší byla v případě Pririty 1. Tabulka 1: Výsledky dtazníkvéh šetření Pririta Oslvený Pčet subjekt slvených % návratnsti KU 80 40 1. Aktivní plitika zaměstnansti UP 8 100 KP - GS 1 1 100 KP - NP 1 100 2. Sciální integrace a rvné příležitsti KU 188 16 3. Rzvj celživtníh učení KU 192 27 4. Adaptabilita a pdnikání KU 195 18 3.1.4 Řízené rzhvry V průběhu celéh trvání prjektu prbíhaly řízené rzhvry. Rzhvry byly vedeny dle předem připravených scénářů, které se lišily dle typu slvvanéh subjektu (ŘO, ZS, KP, statní) a dle pririt. Samstatné scénáře pak byly připraveny pr řešení Tématu 6. Rzhvry prbíhaly v bdbí d srpna d knce října. V průběhu prací byl ttiž v některých tématech zjištěn, že by byl vhdné uskutečnit ještě další rzhvry k získání dplňujících infrmací. Suhrnný přehled prvedených rzhvrů je uveden v následující tabulce. V některých případech byl prveden, na přání respndenta, rzhvr p telefnu (dle stejnéh scénáře jak pr sbní řízené rzhvry). Tabulka 2: Seznam terénních šetření Téma 2-5 OPATŘENÍ 1.1. Rzšíření a zvýšení adresnsti aktivní plitiky zaměstnansti 2.1. Integrace specifických skupin byvatelstva hržených sciální exkluzí Prběhnuté řízené individuální rzhvry ŘO ZS KP KU 2 1 3-1 1-2.2.Sladění rdinnéh a pracvníh živta 1 1 1-2.3. Glbální grant Psílení kapacity pskytvatelů sciálních služeb 1 - - 3.1. Rzvj pčátečníh vzdělání jak základu celživtní učení a z hlediska ptřeb trhu práce a - 1 1 - eknmiky znalstí 3.2. Rzvj dalšíh vzdělávání - 1-2 4.1. Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny eknmických a technlgických pdmínek jak pdpra knkurenceschpnsti 1 1 2-4.2. Splupráce výzkumných a vývjvých pracvišť s pdnikatelsku sféru, pdpra invací - 3-1 V rámci dtazníkvéh šetření byl slven jak administrátr grantvéh schématu v pzici KP, tak knečný příjemce nárdníh prjektu za účelem získání relevantních dat pr knfrntaci s výsledky získanými v rámci dtazníkvéh šetření k OP RLZ. 16
Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA 4.3. Rzvj cestvníh ruchu - 1 - Téma 1 - - - - Téma 6 4 7 2 - Celkem 8 14 14 2 V některých případech prbíhala telefnní dšetření a t tehdy, pkud byl třeba zjistit dplňující infrmace. 3.2 Přehled zrealizvaných aktivit Níže uvedená tabulka suhrnně ukazuje aktivity, které byly v prjektu realizvány. Tabulka 3: Přehled dsud realizvaných aktivit a krků Aktivita Aktivita 1 - Upřesnění metdlgie řešení prjektu... Aktivity a krky nad rámec nabídky Aktivita 2 - Zpracvání návrhu Vstupní zprávy Aktivita 3 Kmunikace a finalizace Vstupní zprávy Aktivita 4 Sběr a strukturvání vstupních dat a infrmací Aktivita 5 - Zpracvání dílčích analýz Aktivita 6 - Zpracvání Průběžné zprávy Název dílčíh krku Krk 1.1 - Knzultace se zadavatelem Krk 1.2 - Zahajvací setkání týmu Krk 1.3 - Analýza výsledků předchzích hdncení Krk 1.4 - Analýza dstupnsti zdrjů infrmací Krk 1.5 - Upřesnění a rzpracvání metdlgie... Krk 1.6 Zprvznění interníh dkumentvéh serveru Krk 1.7 Zřízení privátníh klubu na ESF Fóru Krk 1.8 Základní knzultace mim ŘO JPD 3 Krk 1.9 Abslvvání šklení k IS MSSF CENTRAL a následné zřízení přístupu k tmut systému Krk 2.1 Zpracvání návrhu Vstupní zprávy Krk 2.2 Interní připmínkvání návrhu Vstupní zprávy a její finalizace Krk 3.1 - Předání Vstupní zprávy ŘO JPD 3 Krk 3.2 - Připmínkvání a zapracvání připmínek Krk 3.3 - Schválení Vstupní zprávy Krk 4.1 - Sběr a třídění dstupných vstupních údajů a infrmací Krk 4.2 - Příprava návrhu strukturvaných výstupů z IS Krk 4.3 - Příprava řízených rzhvrů Krk 4.4 Příprava dtazníkvéh šetření Krk 4.5 Získání dat z IS Krk 4.6 - Prvedení řízených rzhvrů a dtazníku Krk 5.1 Řešení evaluačních úklů Krk 5.2 - Odhad dsažených výsledků Krk 5.3 - Analýza nákladů na dsažení výstupů a výsledků za patření/pririty Krk 6.1 Zpracvání návrhu Průběžné zprávy Krk 6.2 Interní připmínkvání návrhu Průběžné zprávy a její finalizace 17
Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA Aktivita Aktivita 7 Kmunikace a finalizace Průběžné zprávy Název dílčíh krku Krk 7.1 - Předání návrhu Průběžné zprávy ŘO JPD 3 Krk 7.2 - Připmínkvání a zapracvání připmínek Krk 7.3 - Schválení Průběžné zprávy Aktivita 8 - Frmulace návrhů a dpručení Aktivita 9 - Vypracvání návrhu Závěrečné evaluační zprávy Aktivita 10 Kmunikace a finalizace Závěrečné zprávy Aktivita 11 - Prezentace výsledků prjektu Aktivita 12 Zpracvání anglickéh překladu ZP Aktivita 13 Závěrečný diseminační seminář Krk 8.1 - Suhrnné hdncení relevance, efektivnsti a účinnsti na úrvni prgramu Krk 8.2 - Zpracvání předběžných závěrů a dpručení Krk 9.1 Zpracvání návrhu Závěrečné zprávy Krk 9.2 Interní připmínkvání návrhu Závěrečné zprávy a její dknčení Krk 10.1 - Předání návrhu Závěrečné evaluační zprávy ŘO JPD 3 Krk 10.2 Prezentace výstupů prjektu na platfrmách dle pžadavků zadavatel Krk 10.3 - Zapracvání připmínek zadavatele a zpracvání finální verze Závěrečné zprávy Krk 10.4 - Schválení Závěrečné zprávy Krk 11.1 Prezentace knečných výsledků prjektu Krk 13.1 Organizace diseminačníh semináře Krk 13.2 Realizace diseminačníh semináře 18
Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA 4. TÉMA 1 - ZHODNOCENÍ RELEVANCE PROGRAMOVÝCH PRIORIT Hlavním účelem evaluace tht tématu byl především zhdncení aktuální scieknmické situace, jejích případných změn prti výchzímu stavu, a t s hledem na relevanci nastavených cílů JPD 3 a jeh pririt, a sučasně i charakteristika vývjvých trendů na základě vývje vybraných makreknmických ukazatelů za bdbí 2003 2007. 4.1 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ HODNOCENÍ TÉMATU 1 Na základě analýzy sučasné scieknmické situace (včetně jejíh kvantitativníh vyjádření pmcí aktuálních hdnt kntextvých indikátrů) a zhdncení změn základní kntextvé dkumentace a legislativy lze knstatvat, že strategie prgramu i pririty z ní vycházející jsu i v sučasnsti zcela relevantní ve vztahu k vývji vnějšíh prstředí prgramu. Naplňvání cílů prgramu tak přispívá k pzitivnímu vývji tht prstředí, i když - s hledem na rzsah a reálné mžnsti prgramu - je tent vliv spíše krajvý. Na druhé straně lze čekávat pzitivní přínsy prgramu, které jsu sice btížně měřitelné (např. pstj k celživtnímu vzdělávání, zvýšení pvědmí nervnstech na trhu práce a mžnstech, jak tyt nervnsti řešit a v nepslední řadě i nvě získané dvednsti v blasti managementu prjektů ve sféře lidských zdrjů), ale nejsu bezvýznamné a bude je mžn zúrčit v dluhdbějším hrizntu. Metdická pznámka 4.2 PODROBNÉ VÝSLEDKY Zhdncení relevance prgramvých pririt představuje jednu z dílčích kmpnent závěrečné evaluace JPD 3. Hlavním evaluačním úklem je aktualizace scieknmické situace (úkl č. 1), s důrazem na blast lidských zdrjů. Další (dplňující) evaluační úkly pak představují hdncení změn relevantních kntextvých dkumentů (úkl č. 2) a aktualizace kntextvých indikátrů (úkl č. 3). Pdrbnější specifikaci evaluačních úklů upřesňují evaluační tázky, bsažené v zadávacích pdmínkách. Na rzdíl d evaluačních témat 2 5, která jsu řešena z úrvně jedntlivých pririt a patření, je zhdncení relevance prgramvých pririt tématem řešeným z úrvně prgramu jak celku. Z pvahy prblému řešenéh tématem 1 vyplývá, že výstupy a vstupy evaluačních tázek v rámci jedntlivých úklů, ale i mezi úkly navzájem, na sebe úzce navazují, prt je na místě kncepčnější přístup. V tmt smyslu by snaha ddržení jedntné úrvně detailu za každu cenu nebyla přínsem, ale znamenala by zbytečné kmplikvání a rzmělňvání řešení. Na základě úvdních jednání se zadavatelem byl prt pr téma 1 upřesněn zadání a následně dsuhlasena i metdika v těcht bdech: Jedntný strukturvaný přístup k řešení závěrečné evaluace v případě tématu 1 bude aplikván nikli na úrvni jedntlivých evaluačních tázek jak u statních témat, ale úrveň výše, tj. na úrvni evaluačních úklů. Vzhledem k tmu, že prgramy (tj. i strategie a pririty) jsu již schválené, půjde především deskriptivní ppis identifikvaných prblémů bez dpručení pr bdbí 2007+. Vzhledem k tmu, že hlavní váha v rámci řešení tématu 1 spčívá v úklu č. 1 a další dva úkly jsu pdpůrnéh/dplňkvéh charakteru, budu identifikvány a ppsány případné změny, které by měly zásadní vliv na vnější prstředí prgramu a negativně by vlivnily relevanci jeh strategie a pririt. 19
Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů 4.2.1 Aktualizace scieknmickéh kntextu realizace JPD 3 Hlavním cílem tét analýzy je prvnat sučasnu scieknmicku situaci se situací před začátkem prgramvéh bdbí 2004-2006, resp. ve srvnání s rkem 2003, kdy byl JPD 3 zpracváván a dále s předpklady a čekávanými trendy publikvanými v JPD 3 na bdbí 2004-2006. Zvláštní pzrnst je pchpitelně věnvána situaci na trhu práce. 4.2.1.1 Plitický kntext V průběhu realizace prgramu dšl na základě výsledků vleb v rce 2006 k vytvření prrefrmně rientvané kaliční vlády se střed-pravicvým zaměřením. Základní rámec pr činnst vlády představuje její prgramvé prhlášení ze 17. ledna 2007. Mezi hlavní pririty vlády patří refrma daní a veřejných rzpčtů, refrma pdnikatelskéh prstředí a trhu práce, refrma důchdů a sciálníh systému a refrma zdravtnictví, výraznější pdpra vzdělávání a refrma veřejné správy. Vláda rvněž klade důraz na efektivní využívání všech prstředků z evrpských fndů, a t cestu zprůhlednění a zjedndušení administrativníh systému. Výraznější prsazvání uvedených refrem však ztěžuje pzice vlády slabená vnitřními kaličními spry a ptřebu hledání většinvé pdpry na prsazvání refrmních patření, a t zejména v dlní sněmvně. Pzice vlády byla dále slabena i pdzimními vlbami d krajských zastupitelstev a d senátu, ve kterých kaliční strany neuspěly. 4.2.1.2 Makreknmický kntext ČR Vývj HDP a dalších základních makreknmických ukazatelů Klíčvým předpkladem z blasti scieknmické situace, se kterým byl JPD 3 zpracván, byl především čekávaný vývj HDP. Temp růstu HDP byl předvídán puze d rku 2005, a t 3,8 % pr rk 2004 a 4,2 % pr rk 2005. Naprti tmu skutečné temp růstu činil dle MF ČR pr tyt rky 4,5 %, resp. 6,4 % (viz následující tabulka). Tabulka 4: Vývj HDP v ČR (v %) Rk 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Přírůstek 4,5 6,4 6,4 6,5 4,9 5,1 HDP Zdrj: Predikce MF ČR, duben 2008 Dalek příznivější vývj, než jaký byl půvdně čekáván, navíc pkračval i v letech 2006 a 2007 a pdle dhadů bude zřejmě pkračvat, i navzdry zpmalení tempa růstu HDP způsbenéh narůstajícími prblémy světvé eknmiky, i v rce 2008. Příznivý vývj zaznamenaly i další středevrpské státy, jejichž eknmiky dluhdbě rstu rychleji než eknmiky západevrpských států (např. růst HDP na Slvensku činil v rce 2007 dknce 10 %). V tmt kntextu je třeba zmínit úzku závislst, která existuje mezi vývjem HDP a vývjem nezaměstnansti (viz Predikce MF ČR z dubna 2007). Míra nezaměstnansti (viz dále) ttiž následuje vývj HDP se zpžděním cca 6-12 měsíců. Tat závislst trvá v případě ČR již d rku 1997. Ve sledvaném bdbí dšl rvněž k pzitivnímu vývji bchdní bilance, kdy vývzy zbží převyšvaly dvzy, a t trvale d rku 2004, přičemž přebytek se v bdbí 2005-2007 stále zvyšval. Napak bilance výnsů (tvřená náhradami 20
Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů zahr. zaměstnancům a repatriací investičních výnsů) byla výrazně negativní a dále se pdstatně prhlubvala (z -157 mld. Kč v rce 2004 až na -254 mld. Kč v rce 2007). S rstucím významem zahraničních investrů v české eknmice, jakž i s rstucím pdílem zaměstnaných cizinců, je prt třeba i d buducna pčítat s pměrně masivním dlivem finančních zdrjů. Zřetelným trendem p celé sledvané bdbí byl psilvání české měny vůči dlaru i euru. V rce 2002 nahradil eur htvstní měny ve 12 zemích eurzóny. Od tht zlmvéh kamžiku, kdy kurz činil 32 Kč za eur, se pstupně prsazuje dluhdbý trend psilvání české měny. Dynamiku vývje tht trendu dále urychlily pzitivní eknmické dpady suvisející se vstupem ČR d EU, pírající se zejména prudký nárůst zahraničníh bchdu v důsledku dstranění celních bariér, s příznivým dpadem na vývj salda platební bilance. Vývj kurzu v tmt bdbí v zásadě drážel pzitivní trend vývje eknmiky akcelerujícíh d rku 2004 (viz růst HDP). Na přelmu rku 2006/07 činil kurz již 28 Kč za eur. Od plviny rku 2007, zejména v suvislsti se zprávami hypteční krizi v USA a následným slabváním dlaru, začíná tendence k psilvání kruny výrazněji zesilvat. Za psledních 12 měsíců tak česká kruna psílila vůči euru téměř 21 % (přičemž za přiměřené temp zhdncení měny se pvažuje růst v mezích max. 8 10 % rčně), a t i přest, že eknmika již jeví známky ke zpmalení. Na prudký pkles kurzu měly vliv především spekulativní nákupy přelévající prstředky z dlarvých aktiv d stabilnějších měn. Uvedený vývj má negativní dpady především na eknmické pstavení českých exprtérů, u nichž se dhadvané ztráty již phybují v řádech mld. krun. Trend psilvání české měny v psledním bdbí výrazně předbíhá vývj prduktivity práce, cž vede ke snižvání výknnsti a knkurenceschpnsti nárdníh hspdářství, zejména pak průmyslu. Psilvání měny mnzí dbrníci pvažují za dtržené d fundamentálních faktrů a lze tedy jen velmi těžk dhadvat buducí vývj, přičemž vylučit nelze ani krekci kurzu (viz např. Predikce MF z dubna 2008). V psledním bdbí však dmácí měna slabila na úrveň zhruba 25 Kč za eur (resp. 20 Kč za americký dlar), cž lépe dráží reálnu výknnst dmácí eknmiky. Zásadní však je skutečnst, že relativně kntinuální psilvání české měny, ke kterému dcházel až d 1. plletí 2008 (včetně), se przatím neprjevil negativně na výknu české eknmiky a ani na trhu práce. Nicméně pkud bude tent vývj dále pkračvat, lze pvažvat za reálnu hrzbu ztráty zahraničních trhů s přímým dpadem na snížení výknnsti zejména zpracvatelskéh průmyslu a s nepříznivým dpadem na vývj zaměstnansti. Reálným dpadem prcesu psilvání české měny (slabvání eura) je i faktické snižvání finanční hdnty dtací z evrpských fndů. Jedná se ztráty v řádu miliard krun, které zvyšují nárky na splufinancvání z nárdních zdrjů. Negativní změnu, ke které však dšl až na samém knci sledvanéh bdbí, tj. v 1. plletí rku 2008, je prudké zvýšení cenvé hladiny (inflace za celý rk 2008 je dhadvána na 6 %). Zda se jedná jednrázvu vlnu danu především změnu regulvaných cen a dalšími administrativními zásahy (bydlení, energie, cigarety, zvýšení spdní sazby DPH z 5 % na 9 % apd.), neb djde ke zvýšení inflačníh čekávání eknmických subjektů (cž by vedl mj. k tlaku na zvyšvání mezd s dpady na trh práce), ukáže až další vývj. I přes řadu pstupných dílčích krků nedšl během sledvanéh bdbí k razantní změně pdnikatelskéh prstředí, které by se zřetelně mhl prmítnut d situace na trhu práce. Spíše lze hvřit řadě dílčích krků realizvaných v různých sférách 21
Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů (daňvá plitika, redukce administrativní zátěže, pstupný rzvj e-gvernment, změny v blasti sciálních dávek, zavedení lhůt na zápis d bchdníh rejstříku, zavedení jedntné registrace pdnikatelů, apd.). Četné jiné chrnické nedstatky regulačníh prstředí však dsud přetrvávají (např. zdluhavý úpadkvý prces, neúměrně dluhá sudní řízení, btížná vymahatelnst práva). Mezi další významné vnitřní vývjvé trendy pzitivně vlivňující vývj sciálněeknmickéh prstředí patřily zejména finalizace daňvé refrmy, jejímž cílem je snížení daňvéh zatížení fyzických i právnických sb (zavedení rvné daně) a dále patření veducí ke zmírnění tendence k růstu schdku veřejných financí (pkles schdku z -170,6 mld. Kč v rce 2003 na 56,1 mld. Kč v rce 2007). V tét fázi analýzy můžeme tedy shrnut, že základní makreknmický rámec pr realizaci JPD 3 byl ve sledvaném bdbí mimřádně příznivý. Zaměstnanst Otázka mtivace k práci byla dminantně vztahvána ke zlepšení relace mezi minimální mzdu a sciálními dávkami, resp. úrvní živtníh minima. Kriticky byly hdnceny služby zaměstnansti, zejména jejich nedstatečná krdinace. Byl knstatván mírný nárůst zaměstnansti na 4,750 mil. sb v rce 2001, přičemž míra eknmické aktivity dle metdiky EU činila v rce 2001 71,1 %. V rce 2006 dsáhla zaměstnanst dle VŠPS 2 4 828 tis. sb, cž je prti rku 2001 mírný nárůst, který však nebyl lineární. Naprti tmu míra eknmické aktivity (EA) p nárůstu v předchzích letech v rce 2006 mírně pklesla na 70,3 %. Ve sledvaném bdbí se zvýšila průměrná hrubá mzda ze 14 419 Kč v rce 2002 na 22 531 Kč v 1. čtvrtletí 2008. Reálný mezirční nárůst se v tmt bdbí phybval v rzmezí d 3,3 % (2005) d 4,4 % (2007). Průměrná hrubá mzda byla s 23 174 Kč vyšší v pdnikatelské sféře, v prvnání s 20 204 Kč (v 1. čtvrtletí 2008) v nepdnikatelské sféře. Na celkvu výši průměrné hdnty má vliv především Praha (průměr 29 686 Kč), zatímc průměrná hrubá mzda ve všech statních krajích je dluhdbě pd úrvní celrepublikvéh průměru. Výrazné reginální rzdíly lze dkumentvat jednak na příkladech hl. města Prahy, kde průměrná hrubá mzda dsahuje 131,8 % průměru ČR, a z phledu druhé strany spektra pak na Karlvarském kraji, v němž průměrná hrubá mzda dsahuje puze 83,9 % celrepublikvéh průměru. Míra nezaměstnansti Míra nezaměstnansti dsáhla na knci rku 2001 úrveně 8,9 % (průměr v rce 2001 byl pak 8,5 %). V tét blasti však dšl k velmi výrazným změnám, a t i p přihlédnutí ke změnám metdiky pr výpčet nezaměstnansti, ke kterým ve sledvaném bdbí dšl. Vývj průměrné rční nezaměstnansti ve sledvaném bdbí ukazuje následující tabulka, ze které vyplývá, že v letech 2002-2004 skutečně, v suladu s předpklady, dšl k nárůstu míry nezaměstnansti. Avšak v následném bdbí, zejména pak v letech 2006 a 2007, dšl k jejímu výraznému snížení, a t zejména v důsledku silnéh eknmickéh růstu v ČR i v některých dalších, pr ČR významných státech. Pdbným tempem klesala sice průměrná míra nezaměstnansti za celu EU 27, je ale třeba vyzdvihnut skutečnst, že ze susedních zemí měl v rce 2006 nižší míru nezaměstnansti puze Rakusk. Dluhdbý trend pklesu míry nezaměstnansti pkračval i v prvním plletí rku 2008. 2 ČSÚ - Výběrvé šetření pracvních sil (dle metdiky ILO). 22
Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů Tabulka 5: Vývj průměrné rční míry nezaměstnansti Stará metdika Nvá metdika 2001 2002 2003 2004 2004 2005 2006 2007 6/2008 8,5 9,2 9,9 10,2 9,2 9,0 8,1 6,6 5,0 Zdrj: MPSV, MF ČR V rámci ČR však existují výrazné rzdíly v míře nezaměstnansti na úrvni krajů. Míra nezaměstnansti v ČR klesla ve sledvaném bdbí ve všech krajích, nicméně temp pklesu se v jedntlivých krajích dsti lišil. Průměrná míra nezaměstnansti v ČR představvala v rce 2007 jen cca 74 % míry nezaměstnansti z rku 2001, nejméně míra nezaměstnansti pklesla v Karlvarském kraji (92 % úrvně z rku 2001). Napak k jednznačně nejpříznivějšímu vývji dšl v Olmuckém kraji, kde míra nezaměstnansti v rce 2007 představvala jen 62 % její úrvně z rku 2001. Velmi příznivý vývj byl zaznamenán i v případě Středčeskéh kraje (68 %), dále v Mravskslezském kraji (73 %) a v Praze (73,5 %). Výrazné reginální rzdíly v míře nezaměstnansti tedy přetrvávají, a t i navzdry výraznému eknmickému růstu a s ním spjenu vysku pptávku p pracvní síle. V některých krajích tak představuje nezaměstnanst i nadále závažný prblém, který se nepdařil vyřešit. Negativním trendem je další - byť mírné - zvýšení pdílu dluhdbě nezaměstnaných. Zatímc ke knci rku 2001 činil tent pdíl 37,1 % uchazečů práci, na knci rku 2007 tent pdíl představval 38,6 %. Pdle definice ILO byl pdíl dluhdbě nezaměstnaných v rce 2006 ještě pdstatně vyšší (54,2 % z celkvéh pčtu nezaměstnaných, zatímc v EU 25 činil pdíl dluhdbě nezaměstnaných 44,9 %). Vzhledem k celkvému pklesu míry nezaměstnansti však abslutní pčet dluhdbě nezaměstnaných klesá. Dalek výraznějším negativním trendem ve vývji nezaměstnansti je prhlubení disprprce mezi míru nezaměstnansti mužů a žen. Zatímc v lednu 2004 představvala míra nezaměstnansti žen 123 % míry nezaměstnansti mužů, v lednu 2008 t byl již 142 % (v červnu 2008 pak dknce 167 %, ale tent údaj je třeba interpretvat s patrnstí, nebť se může jednat sezónní výkyv). Tyt skutečnsti ukazují, že přes celkvě nepchybně pzitivní trend ve vývji míry nezaměstnansti existují na trhu práce stále výrazné nervnváhy, a t jak z reginálníh hlediska, tak i z hlediska phlaví a některých dalších charakteristik. Mezi další přetrvávající slabiny, které charakterizují trh práce, stále patří především nízká gegrafická a prfesní mbilita, nedstatečná mtivace k práci a rvněž i nedstatečná sladěnst vzdělávacíh systému s pžadavky trhu práce. Prblémy ve sféře lidských zdrjů, které vyúsťují ve stále větší pčet případů až akutníh nedstatku pracvníků, se tak mhu stát významným limitem dalšíh eknmickéh růstu. Paradxní situaci dbře ilustruje skutečnst, že s využitím státních pbídek pr investry jsu vytvářena pracvní místa, která jsu z důvdu nedstatku dispnibilní pracvní síly v nemalém pčtu bsazvána pracvníky ze zahraničí. V tét suvislsti uveďme, že pdíl cizinců na pracvní síle činil dle údajů MPSV k rku 2001 3,2 % s předpkladem dalšíh růstu, cž další vývj ptvrdil (5,4 % pracujících na území republiky na knci rku 2006). 23
Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů Vzdělanstní struktura V JPD 3 byl knstatván puze velmi pzvlné zlepšvání kvalifikační struktury ppulace (nicméně i ve věkvé kategrii 30-39 let byl pdíl sb s terciárním vzděláním jen 12 % prti průměru za EU15 ve výši 23 %), přičemž byly knstatvány i zřetelné disprprce (např. výrazně vyšší pdíl žen jen se základním vzděláním, než je tmu u mužů, a napak nižší pdíl žen s VŠ vzděláním s tím, že v mladé generaci již tyt rzdíly mizí). Další vývj tyt trendy ptvrdil, avšak s tím, že silná generace 25-45-letých (vztažen k rku 2006), která bude představvat významnu část pracvní síly v příštích desetiletích, se bude vyznačvat i velmi nízkým pdílem sb s VŠ vzděláním. Na druhu stranu dšl v letech 2000-2006 k enrmnímu nárůstu pčtu vyskšklských studentů, cž se mj. prjevil i snížením míry zaměstnansti 20 24-letých z 60,7 % v rce 2000 na 48,8 % v rce 2006. Cestvní ruch Při analýze makreknmické situace je třeba se zmínit i trendech vývje v blasti cestvníh ruchu. V rce 2007 navštívil ČR 6,7 mil. zahraničních turistů, cž představuje prti rku 2006 nárůst 3,8 %, přičemž pčet přencvání činil 20,6 mil. (nárůst 2,6 %). Nejblíbenější turisticku destinací pr zahraniční návštěvníky byla Praha, kteru navštívil v tmt bdbí celkem 4,5 mil. turistů, následvanu Karlvarskem a jižní Mravu. Nejpčetněji byli zastupeni Němci, Britvé a Američani následvaní turisty z Ruska. Ruští turisté představují nejdynamičtěji rstucí skupinu, charakterizvanu i nejdelší průměrnu délku pbytu (6,2 dny). Čisté příjmy ze zahraničníh CR činily v rce 2007 60,3 mld. Kč, cž představval pkles prti rku 2006 2,9 %. Tent trend zůstane, s hledem na vývj eknmické situace a kurzu, pravděpdbně zachván i v rce 2008. Dsavadní údaje, charakterizující vývj v první plvině rku 2008, svědčí určité stagnaci turistickéh ruchu v ČR. I když se pčet návštěvníků nemění (mezirční nárůst 0,3 %), zkracuje se dba pbytu a klesá i pčet přencvání (u zahraničních hstů 3,5 %, u dmácích 3,8 %). V důsledku silné kruny a rstucím cenám se rvněž snižuje i průměrná útrata zahraničních turistů (prti minulému rku plných 14 %). Mezi chrnické nedstatky cestvníh ruchu v ČR patří nedstatečná nabídka v blasti infrastruktury (např. htelů vyšší kategrie) a turistických prduktů (zejména mim Prahu). Obecným prblémem je pak nedstatečná kvalita služeb pskytvaná v zařízeních CR. Psílení pzice reginů v rámci turistickéh průmyslu ČR by zlepšil i celkvu pzici České republiky v mezinárdním měřítku. 4.2.1.3 Analýza scieknmické situace v hl. městě Praze Gegrafická charakteristika Praha se nachází nejen v gegrafickém centru České republiky, ale celé Evrpy. Je bklpena reginem střední Čechy, s jehž částí tvří pražsku aglmeraci. Hl. měst Praha se rzkládá na plše 496 km 2, cž reprezentuje puze 0,6 % území České republiky. Pčtem 1,2 mil. byvatel však představuje téměř 12 % byvatel státu. Demgrafická charakteristika Ke knci rku 2007 měla Česká republika 10, 381 mil. byvatel. Oprti předchzímu rku se tak pčet byvatel zvýšil 93,9 tisíce sb. Tent přírůstek byl převážně výsledkem kladnéh salda zahraniční migrace ve výši 52,4 tisíce sb (jednal se především 24
Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů dluhdbé pbyty cizinců). Pdle statistických údajů k 31. prsinci 2007 žil v hl. m. Praze 1 212 097 byvatel, z th byl 626 369 (51,7 %) žen. Pčtem byvatel se tedy Praha pdílí na celkvém pčtu byvatel ČR 11,68 %. JPD 3 přitm se zvýšením pčtu byvatel, v suvislsti s vývjem d rku 2001 spjeným s negativním přirzeným přírůstkem a pklesem nvé bytvé výstavby, nepčítal. Tabulka 6: Vývj pčtu byvatel v hlavním městě Praze 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008* ČR 10 203 269 10 211 455 10 220 577 10 251 079 10 287 189 10 381 130 10 403 136 Praha 1 161 938 1 165 581 1 170 571 1 181 610 1 188 126 1 212 097 1 218 644 Zdrj: ČSÚ * data za 1. čtvrtletí 2008 V rce 2007 byl v Praze zaznamenán celkvý přírůstek 23 971 sb. Přirzenu měnu se však stav byvatel během sledvanéh bdbí zvýšil puze 987 sb. D Prahy se přistěhval celkem 54 811 sb, přičemž větší pdíl (55,8 %) tvřili přistěhvalí ze zahraničí než přistěhvalí z statních míst ČR. Vystěhval se 31 827 byvatel, mezi kterými převažvali vystěhvalí d statních krajů ČR (75,2 %). Tent přírůstek dkládá především atraktivitu Prahy na reginální, a zejména na nadreginální úrvni. Mezi hlavní mtivy stěhvání d Prahy patří migrace za prací a pestrá nabídka pracvních příležitstí. Vývj HDP Jedním z klíčvých indikátrů scieknmické situace, se kterými byl JPD 3 zpracván, byl vývj HDP. Zatímc v rce 2003 činil HDP na byvatele Prahy 530 334 Kč, na úrvni celrepublikvé dsáhl HDP na byvatele 252 617 Kč. V rce 2006 byl však tent rzdíl ještě výraznější - HDP na byvatele Prahy činil 662 815 Kč, na celrepublikvé úrvni pak HDP na byvatele dsáhl puze hdnty 314 764 Kč. Graf 1: Vývj HDP na byvatele 700 000 600 000 500 000 CZK 400 000 300 000 200 000 Česká republika celkem Česká republika bez Prahy Praha 100 000 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008* rky Zdrj: ČSÚ * data za 1. čtvrtletí 2008 V sledvaném časvém hrizntu se tedy stále více prhlubuje dminance Prahy a dchází k pmyslnému rzevírání nůžek mezi Prahu a statními reginy České republiky. Tent trend bude s nejvyšší pravděpdbnstí dále pkračvat i v následujících letech a lze čekávat, že jeh rychlst se bude zvyšvat. Dalek příznivější než čekávaný vývj 25
Závěrečná evaluace JPD 3 zhdncení přínsu prgramu v blasti rzvje lidských zdrjů navíc pkračval i v letech 2007 a 2008 a je pravděpdbné, že navzdry prblémům světvé eknmiky bude tent vývj pkračvat i v rce 2008. Míra nezaměstnansti Ke knci rku 2007 byl v Praze evidván 17 363 neumístěných uchazečů zaměstnání (z th 9 193 žen, tj. 52,9 %). Reginální míra nezaměstnansti tak činila v Praze puze 2,2 %. Knečný údaj z knce rku 2007 tak představuje nejnižší hdntu d rku 2001. Oprti stejnému bdbí minuléh rku se pčet neumístěných uchazečů snížil 18,7 %. Dsažitelní uchazeči (tj. s mžnstí kamžitě nastupit d zaměstnání) se na celkvém pčtu neumístěných pdíleli 91,1 %. Míra nezaměstnansti v České republice dsáhla na knci rku 2002 úrveň 7,28 %, v Praze pak puze 3,64 %. I zde je patrná výrazná disprprce mezi Prahu a statními reginy České republiky, kdy p čištění celstátníh průměru d Prahy se rzdíly ještě zvyšují. JPD 3 přitm příliš nepčítal s pklesem nezaměstnansti, s hledem na vývj nezaměstnansti v Praze d rku 2001. Ve vývji nezaměstnansti však dšl v psledních letech k velmi výrazným změnám (a t i p přihlédnutí ke změnám metdiky pr výpčet nezaměstnansti, ke kterým ve sledvaném bdbí dšl). Vývj průměrné rční míry nezaměstnansti ve sledvaném bdbí ukazuje následující tabulka, ze které vyplývá, že v letech 2002-2004 skutečně v suladu s předpklady JPD 3 dšl k nárůstu míry nezaměstnansti, avšak zejména v letech 2006 a 2007 dšl k jejímu výraznému snížení v důsledku silnéh eknmickéh růstu ČR i některých dalších, pr ČR významných států. Je přitm třeba pdtknut, že pdbným tempem klesala průměrná míra nezaměstnansti za celu EU 27. Tabulka 7: Vývj becné míry nezaměstnansti Regin 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008* Česká republika celkem 7,28 7,78 8,30 7,93 7,14 6,62 5,48 Česká republika bez Prahy 7,79 8,28 8,91 8,50 7,80 Praha 3,64 4,19 3,89 3,51 2,80 2,56 2,11 Zdrj: MPSV *údaje za leden červenec 2008 Příznivý eknmický vývj se dráží i v situaci na trhu práce, která v hl. městě Praze zaznamenává trvale zlepšující se trend d rku 2001. Celkvý pčet neumístěných uchazečů se např. snížil d rku 2003 z 25 448 na 17 363 uchazečů. Tent příznivý vývj se přitm dtýká všech sledvaných kategrií: jak dluhdbě neumístěných uchazečů (pkles ze 6 048 na 3 943), tak i abslventů a sb se zdravtním pstižením. Stejný trend se prjevuje u uvedených kategrií i u žen, i když tendence ke zlepšení vykazuje nižší temp růstu než u mužů. Pzitivní eknmický vývj se dráží i v ukazateli vlných pracvních míst, jehž hdnta vzrstla d rku 2001 téměř čtyřnásbně (ze 7 658 na 28 746 v rce 2007). Sučasně je však třeba knstatvat, že přes celkvě nepchybně pzitivní trend ve vývji míry nezaměstnansti, přetrvávají na trhu práce některé nervnváhy, např. z hlediska phlaví, či některých dalších charakteristik. Paradxní situaci dbře ilustruje skutečnst, že s využitím státních pbídek pr investry jsu vytvářena pracvní místa, která jsu z důvdu nedstatku dmácí dispnibilní pracvní síly v nemalém pčtu bsazvána pracvníky ze zahraničí. 26