LOKÁLNÍ EXTRÉMY. LOKÁLNÍ EXTRÉMY (maximum a minimum funkce)



Podobné dokumenty
Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

Digitální učební materiál

Funkce. RNDR. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

c ÚM FSI VUT v Brně 20. srpna 2007

{ } Ox ( 0) 4.2. Konvexnost, konkávnost, inflexe. Definice Obr. 52. Poznámka. nad tečnou

PRŮBĚH FUNKCE - CVIČENÍ

Stručný přehled učiva

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Monotonie a lokální extrémy. Konvexnost, konkávnost a inflexní body. 266 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

Označení derivace čárkami, resp. římskými číslicemi, volíme při nižším řádu derivace, jinak užíváme horní index v závorce f (5), f (6),... x c g (x).

Zlín, 23. října 2011

MATEMATIKA I - vybrané úlohy ze zkoušek v letech

Aplikace derivace ( )

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Diferenciální počet VY_32_INOVACE_M0216.

LOKÁLNÍ A GLOBÁLNÍ EXTRÉMY FUNKCÍ A JEJICH UŽITÍ

2.7. Průběh funkce. Vyšetřit průběh funkce znamená určit (ne nutně v tomto pořadí): 1) Definiční obor; sudost, lichost; periodičnost

[ 5;4 ]. V intervalu 1;5 je funkce rostoucí (její první derivace je v tomto intervalu

Průběh funkce 1. Průběh funkce. Při vyšetření grafu funkce budeme postupovat podle následujícího algoritmu:

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Diferenciální počet VY_32_INOVACE_M0217.

PRŮBĚH FUNKCE JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ

NMAF 051, ZS Zkoušková písemná práce 17. února ( sin (π 2 arctann) lim + 3. n 2. π 2arctan n. = lim + 3.

Definice derivace v bodě

. (x + 1) 2 rostoucí v intervalech (, 1) a. ) a ( 2, + ) ; rostoucí v intervalu ( 7, 2) ; rostoucí v intervalu,

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 6

x udává hodnotu směrnice tečny grafu

Digitální učební materiál

( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) Užití derivací. x, x a, b : x x f x f x MATA P12. Funkce rostoucí a klesající: Definice rostoucí a klesající funkce

Digitální učební materiál

Konvexnost, konkávnost

Digitální učební materiál

Otázku, kterými body prochází větev implicitní funkce řeší následující věta.

Mocninná funkce: Příklad 1

DERIVACE A MONOTÓNNOST FUNKCE DERIVACE A MONOTÓNNOST FUNKCE. y y

Průběh funkce II (hledání extrémů)

Digitální učební materiál

Rolleova věta. Mějme funkci f, která má tyto vlastnosti : má derivaci c) f (a) = f (b). a) je spojitá v a, b b) v každém bodě a,b

Lineární funkce, rovnice a nerovnice

Obsah. Metodický list Metodický list Metodický list Metodický list

MASARYKOVA UNIVERZITA. Řešené příklady na extrémy a průběh funkce se zaměřením na ekonomii

Diferenciální počet funkcí jedné reálné proměnné LOKÁLNÍ A GLOBÁLNÍ EXTRÉMY FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ LOKÁLNÍ EXTRÉMY

Seminární práce z matematiky

Úloha určit průběh funkce znamená nakreslit graf funkce na zadaném intervalu, nejčastěji na celé množině reálných čísel R.

Aplikace derivace a průběh funkce

Pavlína Matysová. 5. listopadu 2018

NMAF 051, ZS Zkoušková písemná práce 4. února 2009

13. DIFERENCIÁLNÍ A INTEGRÁLNÍ POČET

MATEMATIKA. Příklady pro 1. ročník bakalářského studia. II. část Diferenciální počet. II.1. Posloupnosti reálných čísel

f(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 =

Ukázka závěrečného testu

1.1 Příklad z ekonomického prostředí 1

Derivace funkce. existuje limita lim 0 ) xx xx0. Jestliže tato limita neexistuje nebo pokud funkce ff

ÚLOHY DIFERENCIÁLNÍHO A INTEGRÁLNÍHO POČTU S FYZIKÁLNÍM NÁMĚTEM

EXPONENCIÁLNÍ ROVNICE

10. cvičení - LS 2017

1. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE DVOU PROMĚNNÝCH

14. Monotonnost, lokální extrémy, globální extrémy a asymptoty funkce

DIFERENCIÁLNÍ POČET SPOJITOST FUNKCE,

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2014

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Průběh funkce ZVMT lesnictví 1 / 21

Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

ANALYTICKÁ GEOMETRIE HYPERBOLY

Výsledky Př.1. Určete intervaly monotónnosti a lokální extrémy funkce a) ( ) ( ) ( ) Stacionární body:

GONIOMETRICKÉ FUNKCE

Projekt ŠABLONY NA GVM Gymnázium Velké Meziříčí registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

a základ exponenciální funkce

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium Studijní program Fyzika obor Učitelství fyziky matematiky pro střední školy

NMAF 051, ZS Zkoušková písemná práce 16. ledna 2009

4.3.3 Základní goniometrické vzorce I

Diferenciální počet funkce jedné proměnné 1

UŽITÍ GONIOMETRICKÝCH VZORCŮ

Vyšetřování průběhu funkce pomocí programu MatLab. 1. Co budeme potřebovat?

Diferenciální počet - II. část (Taylorův polynom, L Hospitalovo pravidlo, extrémy

Algebraické výrazy - řešené úlohy

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MATEMATIKA ČTVRTÝ VĚRA JÜTTNEROVÁ Název zpracovaného celku: DERIVACE ZÁKLADNÍ A SLOŽENÉ FUNKCE

JAK ČTEME Z DERIVACÍ PRŮBĚH PŮVODNÍCH FUNKCÍ? Pozn: veškeré funkce mají ve vnitřních bodech definičního oboru první derivaci. 1.

Přijímací zkouška pro nav. magister. studium, obor učitelství F-M, 2012, varianta A

6. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE VÍCE PROMĚNNÝCH

Funkce a lineární funkce pro studijní obory

Matematika I pracovní listy

Funkce jedn e re aln e promˇ enn e Derivace Pˇredn aˇska ˇr ıjna 2015

Příklad 1. Řešení 1a. Řešení 1b ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1B ČÁST 5

Kapitola 4: Průběh funkce 1/11

Cvičení 1 Elementární funkce

Zvyšování kvality výuky technických oborů

CZ 1.07/1.1.32/

Algebraické rovnice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Ohraničenost kořenů a jejich. Aproximace kořenů metodou půlení intervalu.

2. spojitost (7. cvičení) 3. sudost/lichost, periodicita (3. cvičení) 4. první derivace, stacionární body, intervaly monotonie (10.

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Funkce kotangens

GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/

Zvyšování kvality výuky technických oborů

FUNKCE NEPŘÍMÁ ÚMĚRNOST A LINEÁRNÍ LOMENÁ FUNKCE

verze 1.4 Ekvivalentní podmínkou pro stacionární bod je, že totální diferenciál je nulový

ANALYTICKÁ GEOMETRIE PARABOLY

y = 1/(x 3) - 1 x D(f) = R D(f) = R\{3} D(f) = R H(f) = ( ; 2 H(f) = R\{ 1} H(f) = R +

KRUŽNICE, KRUH, KULOVÁ PLOCHA, KOULE

Rovnice a nerovnice v podílovém tvaru

Transkript:

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MATEMATIKA ČTVRTÝ Mgr. Tomáš MAŇÁK 5. srpna Název zpracovaného celku: LOKÁLNÍ EXTRÉMY LOKÁLNÍ EXTRÉMY (maimum a minimum funkce) Lokální etrémy jsou body, v nichž funkce nabývá vzhledem k jejímu okolí největší nebo nejmenší hodnoty. V těchto bodech se funkce mění z rostoucí na klesající či naopak z klesající na rostoucí. ) y lokální maimum t E ma k t = tg o = = f ( ) y = f() E min k t = tg o = = f ( ) t lokální minimum Důležité je nyní to, že v bodech E ma a E min lze ke grafu funkce sestrojit tečny (t) rovnoběžné s osou. Směrové úhly těchto tečen jsou nulové směrnice těchto tečen jsou také nulové první derivace funkce v takovýchto bodech jsou rovněž nulové (f ( ) = ). SHRNUTÍ!!! ) f ( ) má v bodě etrém (maimum nebo minimum). ) V bodě derivace funkce f ( ) mění znaménko (z + na, nebo z na +). f ( )

) y toto nejsou tečny (u špic nehovoříme o tečnách) E ma y = f() E min toto nejsou tečny (u špic nehovoříme o tečnách) SHRNUTÍ!!! f () má v bodě etrém (maimum nebo minimum). f ( ) neeistuje ) y konkávní (vydutá) inflení bod y = f() I inflee = ohnutí, ohyb konvení (vypuklá)

SHRNUTÍ!!! Inflení body jsou takové body, ve kterých funkce mění křivost z vyduté na vypuklou, nebo naopak. Inflení body určíme pomocí druhé derivace. ) V bodě ) f () nemá v bodě etrém. derivace funkce f ( ) f ( ) nemění znaménko. Závěr: Funkce může mít lokální etrém jen v bodě neeistuje., v němž je ( ) f nebo v němž derivace Derivace v bodě, v němž má funkce etrém mění znaménko; mění-li se znaménko z + (funkce roste) na (funkce klesá), pak má funkce v tomto bodě lokální maimum; mění-li se znaménko z (funkce klesá) na + (funkce roste), pak má funkce v tomto bodě lokální minimum. Inflení body jsou body, ve kterých funkce mění křivost z vyduté na vypuklou, či naopak. Nyní si uveďme přehled nejdůležitějších tvrzení: Je-li ( ) f je funkce f () rostoucí pro daná. je funkce f () rostoucí ( a; Je-li f ( ) ( a; Je-li ( ) f je funkce f () klesající pro daná. Je-li f ( ) ( a;. je funkce f () klesající ( a; f ( má funkce () Je-li ) f ( ). f v bodě lokální maimum. Je-li f ( ) f ( ) má funkce f () v bodě lokální minimum. Je-li f ( ) má funkce f () v bodě inflení bod. je funkce f () ryze konvení ( a; Je-li f ( ) ( a; Je-li f ( ) ( a;. je funkce f () ryze konkávní ( a;.

Řešené příklady: Příklad Najděte lokální etrémy funkce f : y. ) Určíme definiční obor funkce. D( f ) R ) Vypočteme první derivaci funkce - použijeme základní vzorce pro derivování mnohočlenu. y ( ) ( )( ) ) Vypočteme nulové body první derivace (tj. první derivaci položíme rovnu nule). Získáme body, v nichž může mít daná funkce etrém. y ( )( ) nulové body (v těchto bodech může být etrém) Dále můžeme postupovat dvěma různými způsoby:. způsob: je y (funkce roste) a pro která je y ) Určíme, pro která D( f ) (funkce klesá). Použijeme metody nulových bodů na číselné ose. Určíme intervaly monotónnosti a v podstatě na základě změny znaménka první derivace, zjistíme, zda má funkce v příslušném nulovém bodě etrém. y : + + - funkce: klesá roste klesá roste minimum maimum minimum 5) Vyslovíme závěr: Funkce f má lokální minimum v bodech () a. Funkce f má lokální maimum v bodě.

. způsob: ) Využijeme věty: f ( má funkce () Je-li ) f ( ) f v bodě lokální maimum. Je-li f ( ) f ( ) má funkce f () v bodě lokální minimum. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- y ( ) ( )( ) výsledek první derivace z kroku obecně y... výsledek druhé derivace obecně (získáme jej dalším derivováním vhodného výsledku první derivace) Vypočteme druhou derivaci v bodech, v nichž může být etrém (v nulových bodech první derivace). Do obecného výsledku druhé derivace dosadíme nulové body první derivace a zjistíme, zda výsledek druhé derivace je kladný nebo záporný. Podle toho pak určíme minimum (kladná druhá derivace) nebo maimum (záporná druhá derivace). y () lokální maimum v bodě y () 8 lokální minimum v bodě y ( ) ( ) 8 lokální minimum v bodě ( ) Příklad Určete inflení body funkce z předchozího příkladu. ) Původní funkční předpis: f : y ) Výsledek první derivace: y ) Výsledek druhé derivace: y ) Využijeme věty: Je-li f ( ) má funkce f () v bodě inflení bod. --------------------------------------------------------------------------------------- 5

y, funkce má inflení body pro, Příklad Určete lokální etrémy, intervaly monotónnosti a inflení body funkce f : y. ) Určíme definiční obor funkce. D( f ) R ) Vypočteme první derivaci funkce - použijeme základní vzorce pro derivování mnohočlenu. y ( )( ) ) Určím nulové body první derivace. y y ( )( ) nulové body (body, v nichž může být etrém) ) Na číselné ose vyznačíme nulové body první derivace a metodou nulových bodů určíme intervaly monotónnosti funkce. y : + + - funkce: roste klesá roste maimum minimum 6

Funkce f roste pro ( ; ) (; ) Funkce f klesá pro (; ).. 5) Vypočteme druhou derivaci funkce (derivováním vhodného obecného výsledku první derivace). y y ( ) 6) Vypočteme druhou derivaci v bodech podezřelých z etrémů (tj. v nulových bodech první derivace). y ( ) ( ) lokální maimum v bodě ( ) y ( ) lokální minimum v bodě 7) Inflení body funkce určíme pomocí druhé derivace funkce, kterou položíme rovnu nule a rovnici vypočteme. y funkce má inflení bod pro Příklad Určete lokální etrémy funkce f : y 6 8. ) Určíme definiční obor funkce. D( f ) R ) Vypočteme první derivaci funkce - použijeme základní vzorce pro derivování mnohočlenu. y 6 8 6 8 8 ( ) ) Určím nulové body první derivace. Abychom je vypočetli, pokusíme se odhadnout některý kořen trojčlenu tj. kořen rovnice. Jedním z kořenů rovnice je číslo, proto budeme trojčlen dělit výrazem. Zopakujeme si tak, jak probíhá dělení mnohočlenu mnohočlenem (učivo. ročníku SŠ). 7

( ) : ( ) ------------ --------------------- ---------------- zbytek (dělení beze zbytku) lze rozložit trojčlen na součin kořenových činitelů takto ( )( ) ( )( )( ) ( ) ( ) výsledek první derivace lze celkově zapsat: y 6 ( ) ( ) y 8 y ( ) ( ) 6 8 8 ( nulové body (body, v nichž může být etrém) ) ) Vypočteme druhou derivaci funkce (derivováním vhodného obecného výsledku první derivace). y 8 y ( 8) 5) Vypočteme druhou derivaci v bodech podezřelých z etrémů (tj. v nulových bodech první derivace). y y () není etrém v bodě (je tam inflení bod) y ( ) ( ) 8 6 lokální minimum pro 8

Příklad 5 Najděte inflení body funkce f : y 6 8 z předchozího příkladu.. Inflení body funkce určíme pomocí druhé derivace funkce, kterou položíme rovnu nule a rovnici vypočteme. Využijeme již známých výpočtů v předchozím příkladě. y funkce má dva inflení body, a to pro a, Úlohy k procvičování ) Určete lokální etrémy a inflení body funkce f : y 9 5. ) Vyšetřete lokální etrémy a inflení body funkce f : y 7. ) Určete lokální etrémy funkce f : y. ) Určete lokální etrémy funkce f : y 8. 5) Určete lokální etrémy a inflení body funkce f : y 6) Určete lokální etrémy funkce f : y. 7) Určete lokální etrémy funkce f : 8) Určete lokální etrémy a inflení body funkce y. f : y.. Použitá literatura: Výukové materiály a úlohy a cvičení jsou autorsky vytvořeny pro učební materiál. M. Dostálová, D. Pešatová: Matematika 7. část - učební materiály SPŠ Ostrava Vítkovice D. Hrubý, J. Kubát: Matematika pro gymnázia - Diferenciální a integrální počet, Prometheus 997 I. Dušek: Řešené maturitní úlohy z matematiky, SPN 988 9