ŽLUTÝ OBSAH ČERVEN 2012

ŽLUTÝ OBSAH ČERVEN 2012 02 EDITORIAL: Píší nás v Th Wall Strt Jurnalu! 04 NA CESTÁCH S PETREM HORKÝM: Stltí Mirslava Zikmunda. 14 PO VLASTNÍ OSE: Pr jurty d Mnglska. 21 INTERVIEW: Módní návrhářka Mnika Drápalvá. 26 TREND: Jurta pr živt. 30 VIDĚNO Z OKNA: Bnátky Dóžcí palác. 32 NADAČNÍ FOND PROTI KORUPCI: Bjuj prti zldějům v ČR. 36 DETEKTIVKA NA POKRAČOVÁNÍ: Na stpě. 38 SVĚT PLNÝ CHUTÍ: Rajčatv-bazalkvé lasagn s avkádvu salsu. 40 NEZISKOVKY: Oblastní charita Brn. 41 ŽLUTÝ DĚTEM: Aby njmnším cstujícím rychlji ubíhala csta. 47 INFORMACE PRO KLIENTY STUDENT AGENCY A REGIOJET: 48 Jízdní řády: Odjzdy našich autbusů a vlaků. 52 Užitčné infrmac: Infrmac, ktré s vám mhu hdit, aby s vám snáz cstval. 54 Žluté autbusy nabídka měsíc: Autbusy Fun&Rlax nvě také na tras Praha Librc. 57 Vaš rakc na naš služby: Vaš spkjnst j naším cílm. 62 Občrstvní v žlutých autbusch a vlacích RgiJt: Vybrt si z jídlníh lístku, na c mát chuť. 64 Jazykvé pbyty v zahraničí: Psldní šanc přihlásit s na dětský jazykvý pbyt s dprvdm dlgáta! 72 C bud příště... 04 14 21 30 01

Vážní cstující, milí čtnáři! A lét j tu! C nás ndávn nbyčjně ptěšil, byl článk v prstižním amrickém Th Wall Strt Jurnalu, ktrý s stal třtím njčtnějším článkm dn, s titulkm, ktrý upzrňval, ž měním tvář žlznic v střdní Evrpě. Buďt u th s námi. V vlacích pr Vás připravujm d črvna změnu bčrstvní, tak s nchjt přkvapit. Připjt s k pětapadsáti tisícům spkjných zákazníků, ktří najdu dvlnu svých snů za njlpší cny na prtálu dvlna.cz. Právě tď startuj prdj výhdných last minut zájzdů na lét. Díky tmu, ž jsm prpjili nabídku čských a němckých cstvních kancláří, najdt na wbu dvlna.cz njvětší nabídku zájzdů na čském trhu. Sldujt na našich stránkách subj cn tisíců zájzdů a vybrt si tu njlpší. Nváhjt a přiďt si i Vy z phdlí dmva nlin dvlnu za jdn klik. Cstující z Librc s d črvna dčkají nasazní njluxusnější fltily v Evrpě. Z Librc d Prahy a zpět budu jzdit autbusy typu Fun&Rlax, ktré nabízí zcla nvu kvalitu cstvání. Na každém sdadl j zabudván intraktivní dtykvý mnitr. Má snadné, intuitivní vládání, nabízí sldvání čtyř tlvizních kanálů, víc filmů a sriálů dl vlastníh výběru, intraktivní hry s splucstujícím nb prti pčítači. V autbusch jsm psílili wifi připjní a na každé dvjsdadl j k dispzici zásuvka. Stvardka a statní srvis na palubě zůstává samzřjmstí. Snad slunční paprsky dsvitnu knčně i d tmných kutů čské plitiky. Zatím t vypadá nadějně. Přji Vám šťastnu cstu a inspirativní čtní. Časpis Žlutý 06/12 Šéfrdaktr Ptra Špidlíkvá Rdakc Lnka Liška Extrní přispěvatlé Ptr Hrký, Libr Mack, Vrnika Hajníkvá Inzrc Ptra Žličařvá, rklama@studntagncy.cz Obálka Hana Žáčkvá Grafické prác a sazba Lnka Šturzvá, Marta Dluhá Ftgrafi Jindřich Böhm, Dita Pdhradská, Lubš Libl, Zuzana Priščákvá, David Hlas Vydavatl STUDENT AGENCY, s. r.. Dům pánů z Lipé nám. Svbdy 17, 602 00 Brn Měsíčník Žlutý j zdarma k dispzici na autbusvých linkách STUDENT AGENCY xprss, Fun&Rlax, vlakvých linkách IntrCity RgiJt a pbčkách STUDENT AGENCY. Uvítám vaš připmínky a náměty, ktré můžt zasílat na -mailvu adrsu: zluty@studntagncy.cz. Radim Jančura, květn 2012 02 03

NA CESTÁCH S PETREM HORKÝM Stltí Mirslava Zikmunda Txt: Ptr Hrký Ft: Jindřich Böhm Filmy, články a ftgrafi z cst Hanzlky a Zikmunda jsu slavné a snad i všbcně známé. Al až nyní dal pan Zikmund svlní, abychm s využitím těcht sbních záznamů vytvřili dkumntární film. Vzniká unikátní krnika psldních pětasdmdsáti lt Čské rpubliky, Evrpy, dknc cléh světa. Na změkuli snad nní další člvěk, ktrý by na sbních zkušnstch mhl ppsat pchu d rzpadu klnií d sučasnsti Vzniká film Stltí Mirslava Zikmunda. 04 05

NA CESTÁCH S PETREM HORKÝM Vít někm, kd si pětasdmdsát lt píš dník? Já jdnh takvéh muž znám. Jmnuj s Mirslav Zikmund. Lts čtrnáctéh únra slavil třiadvadsát lt a pchpitlně i průběh narznin si zaznamnal d dníku Histrické knížky mě nikdy mc nbavily, spíš sbní vzpmínky, vyprávění účastníků, svědků. Pan Zikmund pamatuj Masaryka, byl studntm, ktrému prtktrátní vláda zavřla vysku šklu, zažil Prahu v dbě atntátu na Hydricha atd. Všichni vím, klik th Hanzlka s Zikmundm prcstvali, al jak mál th vím lidch a událstch, u ktrých byli! Zaznamnali rzpad klniálníh systému, tčili s vládci mnha zmí d těch vlivných, v blcích, až p jiné, plnahé vládc lidjdů. (A kd z nich byl kdy větší lidjd?) Ptkali s s Edmundm Hillarym, zachránili slavnéh vulkanlga Haruna Taziffa z jícnu spky a Jurij Gagarina na Cjlnu dvlkli z ficiální rcpc, když cstval klm světa a vyprávěl první lidské vsmírné zkušnsti. Slvan przuměl Slvanvi a pánvé si splčně ppvídali v xpdičním autě, v ktrém byl i pár lahví čskéh piva. Spusta nuvěřitlných a knkrétních zážitků, ktré dávají jinak (pr mě) nudným učbnicvým histrickým faktům tu správnu šťávu. V nděli 22. 4. jsm začali s panm Zikmundm natáčt první klapku Stltí Mirslava Zikmunda, filmu, ktrý s právě těm sbním vzpmínkám věnuj. Aby film mhl vzniknut, musl djít k tmu zásadnímu: Lgndární cstvatl suhlasil, ž tvř své sukrmé dníky, ktré byly dpsud vřjnsti npřístupné. Tt datum jsm zvlili prt, ž přd pětašdsáti lty vyrazili dva mladí nadšnci jdním z thdy njmdrnějších aut na svu vlku xpdici. Téměř na hdinu přsně, pětašdsát lt d startu první csty, jsm stáli v Opltalvě ulici přd Autklubm a kamry začaly ukládat data prvních záběrů. Mysll jsm si, ž t musí s člvěkm zacvičit, když s v myšlnkách přns v čas, když si vybaví na stjném místě dlišné kamžiky, al nstačil jsm s divit: Ptř, nzlbt s na mě, al v pdstatě nic t s mnu ndělá. Prstě jsm dtud vyjli a sm jsm s pak vrátili a pár lt pzději, v dvětapadsátém jsm pět dtud djížděli na asijsku cstu. Pprvé tu byl jn malý hlučk něklika našich njbližších přátl. Třiadvadsátiltý muž s rzhlíží klm, v ruc první vydání Afriky snů a skutčnstí, kd j start ppsán a vyftgrafván: a na shldanu za tři rky tady přd Autklubm! Psldní stisky ruku a úsměvy přátl, ktří přišli říci svj Zlmt vaz! Jar s stěhval d Prahy a rzhazval stříbrné navštívnky p dlažbě i p bldé zlni strmů. Jh paprsky s svzly tvřnu střchu vzu p chrmu pěradl a dtkly s dvu trpických přilb. Vzpmňt si na Prahu, až j budt v Afric pprvé dávat na hlavu! Za zmínku by určitě stál, ž v rc 1947 jsm dtud jli njprv d Plzně, kd nám s Jirku Hanzlku mj maminka udělala výbrný běd, a až pak jsm pkračvali na hranic. Otvírá první stránky knihy a listuj k ftgrafické přílz: Když srvnát tyt dvě ftgrafi, uvidít, ž s skr nic nzměnil. Lampy tu dns mají krásně vyčištěné, vycíděné a asi s tu měnila kna, al dmy a fasády vypadají stjně. Jnm my lidi stárnm a umírám Pana Zikmunda už al budva Autklubu mc nzajímá, spíš s rzhlíží p klí: Zat přd nádražím t vypadal jinak. (přdchzí strana) Mirslav Zikmund: Tnt strm j mladší nž já. Když jsm s sm přistěhval, tprv h sázli. V tmt albu mám ftgrafi z prázdnin 1937. Tut mji kamarádku zabili nacisti v kncntráku Prfktně vdný archiv a prfktní paměť pak s dá najít dslva všchn. 06 07

NA CESTÁCH S PETREM HORKÝM Ft: Jindřich Böhm MIROSLAV ZIKMUND (* 1919, Plzň) Vysku bchdní šklu dknčil v rc 1946. První výprava s splužákm Jiřím Hanzlku s uskutčnila v ltch 1947 1950, kdy s tatrvku prjli Afriku a Jižní Amriku. Od rku 1951 s živí jak spisvatl a nvinář. V ltch 1959 1964 pdnikli s tatrvkami druhu cstu p Asii a Ocánii. P dbu zákazu vřjné a publikační činnsti (1969 1989) s věnval gnalgii a přádání bsáhléh archivu H+Z. Rku 1992 začal pět cstvat (Austráli, Nvý Zéland, Asi...). J čstným člnm prstižníh Klubu cstvatlů Hanzlky a Zikmunda GLOBE. Splupracuj na scénářích, vystavuj ftgrafi, pskytuj rzhvry, píš knihy (Lgnda Z+H, Slni žijí d sta lt, Past na rvníku a další). V těch místch, kd vidít park a trávník, uprstřd, tam býval jzírk s labutěmi. Jak malý kluk jsm tady byl párkrát s tátu ty labutě krmit a pak pzději, pčkjt, t byl v čtyřicátém rc, jsm sm chdili jak študáci, ktrým Němci zavřli škly, diskutvat. Pamatuji si t dcla přsně. Sděli jsm na lavičkách a bavili s prážc Franci. Hitlr thdy vdl svji blskvu válku, blitzkrig, a pstupně zaznamnával brvská vítězství. V Francii bšl Magintvu linii, až s dstal d Paříž. T už měl clu zmi na klnu. Násldvala vjnská přhlídka v cntru města a schválně, jstli vít, ž Hitlr trval na tm, aby kapitulac Franci byla pdpsaná v stjném vagónu, kd s na knci první světvé války pdpisvala kapitulac Němcka! Tak mc chtěl Francuz pnížit. A my jsm tady sděli s klgy z škly a vlmi buřlivě tm všm diskutvali a těm Frantíkům jsm t přáli! Na jdnu stranu jsm měli splčnéh npřítl Němck a byli jsm na Němc samzřjmě pěkně nakrknutí za t, c u nás v prtktrátu dělali, al na druhu stranu jsm si říkali: Vidít? T mát za t, jak jst nás v Mnichvě zradili, jak Daladir s Chambrlainm pdpsali tu hanbnu dhdu, ktru nás přdhdili kupantům. Al n t naknc stjně dpadl tak, ž na t njvíc dplatili byčjní lidé Ddns vidím ty nšťastné výjvy, jak clé rdiny prchaly v Francii přd frntvu linií. A tihl lidé, ti nás nzradili N, tak t byl sdm lt přd naší první cstu, t jsm thdy jště vůbc ntušil, ž dtud budu s Jirku djíždět d světa! Nchtěl s mi věřit, ž by vzpmínky na začátky a knc vlkých xpdic byly pravdu tak mim mc. Už dva týdny přd natáčním jsm přs Facbk začali zvát fanušky a nadšnc, ať přijdu pzdravit hlavníh prtagnistu a ať si splčně s ním připmnu půlkulaté výrčí. Důlžité však byl, aby nikd nic nvyzradil jak chct prpagvat akci na vřjných sciálních sítích, aby s přitm nikd nic ndvěděl? Naknc všichni ddržli knspiraci a tím pádm jsm s s kamrami mhl vrátit d Opltalvy ulic tn stjný dn jště jdnu. Byl jsm zvědav, zda vůbc někd přijd Na půl druhu s sšl skr st lidí, měli s sbu knížky i dva transparnty! Na pár minut jsm dknc nplánvaně zastavili dpravu, Zvuk Michal Dlipuls, kamra Pavl Otvřl, ržisér a hlavní prtagnista. Pan Zikmund, hdně zdraví! Lgndární první vydání Afriky snů a skutčnsti z rku 1952 v ruku autra. 08 09

NA CESTÁCH S PETREM HORKÝM jak s všichni nahrnuli k autu, z ktréh lgndární cstvatl vystupval. Mirku, tď už mi přc nbudt tvrdit, ž t s vámi nic ndělá? zptal jsm s v nadsázc. T nbudu. Tď t s mnu dpravdy phl usmál s, zamrkal zvlhlýma čima a vystupil z auta, aby s pzdravil s čkajícími příznivci. Natáčli jsm úžasné transgnrační stkání a měli jsm plné ruc prác. Přkvapní s pdařil a byl z th najdnu krásný happning. V prblmatické dbě, kdy s na ulicích a náměstích spusta lidí stkává spíš, aby manifstvala, aby si na něc stěžvala, jsm s my shrmáždili, abychm vzdali hld tuz snít a vůli ty sny plnit I t j bčas ptřba. Mc bych chtěl tut cstu pděkvat všm, kd přišli, i těm, ktří přijít nmhli, al nzkazili plánvanu akci a nic nprzradili. Pkud chct vidět víc ftgrafií a infrmací rzpracvaném filmu, kliknět na www.facbk.cm/stltimirslavazikmunda. Dkumntární film STOLETÍ MIROSLAVA ZIKMUNDA by měl jít d kin na pdzim příštíh rku. Chct vědět fi lmu Stltí Mirslava Zikmunda víc? Chct znát unikátní infrmac z dníků cstvatlské lgndy? Pdívjt s na www.facbk.cm/ stltimirslavazikmunda. A pkud mát dma nějaké archiváli anb snad ftgrafi, ktré byst pr fi lm byli chtni zapůjčit, napišt tamtéž! Mirslav Zikmund dma v své pracvně přd mapu xpdic. Věřt mi nb n, my jsm t těm Francuzům přáli! A při návratu z první csty nás krmě jiných přivítal i pan Pithart s svým dvítiltým synkm Ptrm pzdějším přdsdu vlády! Tak tady bývala vyská škla bchdní a na jjích schdch jsm s pprvé ptkal s Jirku Hanzlku. Tn dům j fuč! 10 11

NA CESTÁCH S PETREM HORKÝM Ft: Martin Kučmin PETR HORKÝ Ržisér sdmdsáti dkumntárních fi lmů z smdsáti zmí světa. Natáčl s vlkým bílým žralkm, s tygřími žralky bz jakékli bariéry, na vybuchující spc Mrapi. V rc 1959 při startu druhé csty thdy už slavných cstvatlů a spisvatlů Jiříh Hanzlky a Mirslava Zikmunda byl v Opltalvě ulici pln. Zastavná dprava, plicjní dzr a tisíc fanušků. Inžnýři Jiří Hanzlka a Mirslav Zikmund s přd cstu nchali zaměstnat v výrbě aut, aby znali každu sučástku a dkázali si s jakukli pravu pradit sami. Pas Mirslava Zikmunda. Dkážt si tipnut, klik v něm byl víz a razítk? U Maldiv bjvval vraky starých ldí, dšl na svrní pól a na lyžích přšl Grónsk. Autr a spluautr sdmi knih, dvu bstsllrů, nsitl řady fi lmvých cnění z fstivalů. Dvjnásbný držitl litrární Cny Egna Erwina Kisch. 12 13

PO VLASTNÍ OSE Chtěli jsm splynut s místními dmrdci, být s nimi, kusit jjich živtní tmp, ktré nní řízné chrnlgickým časm, a být taky něčím užitční. Txt: Libr Mack Ft: Dita Pdhadská Clé t začal tím, ž jsm chtěli mít vlastní jurty. Ani n tak na žití, jak na ralizaci zimních zážitkvých kurzů. Rzhdli jsm s, ž tak spjím něklik snů dhrmady dluhá csta na výchd, csta v vz pravitlném kdkliv, přivzní vlastních jurt. 14 15

PO VLASTNÍ OSE Oslvili jsm Charitu Čské rpubliky v Ulánbátaru, ktrá nám pr nákup jurt dpručila krs Galt. Tat blast byla v rc 2010 pstižna dzudm kmbinací suchéh léta a dluhé zimy. Místní pastvci v té dbě přišli 60 % svých stád. Prftkní dstinac pr náš záměr, ktrým zárvň pdpřím místní byvatl. Měli jsm cíl, smysl naší csty, a tak byl načas vybrat vhdné strj, ktré budu schpny abslvvat tut 18 000 km dluhu cstu. P vlmi prcizní analýz mžnstí byly vybrány žigulíky. An, žigulíky! Nchali jsm j přdělat na plyn, upravili jsm pdvzk, ljvu vanu schvali za clvé chranné štíty, přidělali zahrádky, buli d kvalitních céčkvých pnumatik a d útrb vzů s názvm Oldík a Laduška nalžili kmpltní sadu náhradních dílů tak, abychm i v stpi byli schpni pravit ckliv. Byla t výbrná vlba! Clé Rusk s dá prjt na plyn, náhradních dílů na žigulíka j všud dst a i s místními vnkvany s dá v žigulíku splynut. Na začátku naší csty jsm žigulíkům věnvali mnh pzrnsti, přc jnm jim trval, nž si zvykly na tmp, ktré nám přdpsala ruská víza. Měli jsm na úzmí Ruska 500 km/dn. Vlastně jsm něklik dní ndělali nic jinéh, nž ž jsm sděli v autě, kukali d asfaltu nb na Sibiř, jjíž kficint zábavnsti j p dbu asi 3 000 km stjný nízký. Já sám jsm měl běhm csty jdn silný kamžik, kdy jsm si pkládal tázku: C tady vlastně děláš? I přs pětvné rzříkání si důvdů, mtivů, všch pr a prti jsm chtěl být raději dma nž na Sibiři, kd tu dbu panvala trpická vdra. T všchn s vlmi rychl změnil asi p 6 000 km d dmva, když jsm přijli přs západní mnglsku hranici, ktrá j v malbné krajině Altajských hr. Ochladil s, žigulíky pchpily, ž t s tím tmpm myslím vážně, byl s na c kukat a přd námi byl Mnglsk, něc nvéh, npznanéh a lákavéh. Csta na hranic trvala 20 dní, přcházli jsm ji 2. 8. 2011 a čkal nás hnd něklik přkvapní. Zásadním přkvapním byl, ž asfaltvá silnic knčí tam, kd knčí Rusk! Začala stp, kd jsm žádný asfalt p dbu (přdchzí strana) Řka Čuja v phří Altaj na pmzí Ruska a Mnglska. Magické míst šamanismu. (přdchzí strana) 1) Tradiční mnglský nábytk s ručně malvanými vzry. 2) Hldání brdu j na cstách běžné. P skpvém násldvala výměna čských a mnglských písní. Phld z cntrálníh Mnglska na panrama phří Altaj. 16 17

PO VLASTNÍ OSE asi 1 000 km nptkali. S tím byl spjné i t, ž naš strj s jdnu pháněnu nápravu nvyjly úplně všchny kpc, nbyly schpné abslvvat mnhé z brdů a byl zaptřbí svářčky k jjich pravě. J pravda, ž nastaly kamžiky, kdy jsm si říkali, ž t až zas tak výbrná vlba nbyla. Každpádně s t vždycky nějak vyřšil. Objvil s dmrdc, ktrý nás dstal svým mrcdsm na vrchl kpc, rzvdněné řky jsm bjli a dknc i místní byli schpní svařvat uprstřd stpi naš plámané panhartky na vzidlch. Někdy jsm měl pcit, ž s t clé skládá nuvěřitlným způsbm v náš prspěch a vlastně stačí důvěřvat, ž s t nějak v tn pravý mmnt pskládá. Říká s tmu naplňující s prrctví a mně připadal, ž výprava mnhé z nás utvrdila v tm, ž t funguj. Chct být přpadni, kradni jak j lib, stačí si t přát a věřím, ž s vrátít a budt psát tm, jak j transsibiřská magistrála nbzpčná, jak j plšílné cstvat p Mnglsku sám a na mtrc apd. Vlastně jsm na clé cstě, ať už jsm byli v Rusku, Mnglsku nb na Ukrajině, měli nuvěřitlné štěstí na lidi, ať už byli v rli clníků, plicistů, cstvatlů. Nmusli jsm nikh upláct. Když nás náhdu zastavil ruský plicista a pchpil, ž jsm na cstě d Mnglska, říkal něc bláznch a nchal nás pkračvat v cstě. Ruský clník nám pmáhal vyplňvat frmulář a ty plchvky s čským pivm d nás dstal za chtu a vstřícnst, s ktru k nám přistupval, nikliv jak úplatk. Náš prjkt měl dát místním dmrdcům mžnst přivydělat si na živbytí. D Čské rpubliky jsm přivzli jdnáct jurt, ktré s prdaly a něktré z nich dns služí k clrčnímu bydlní. Vzhldm k naší nzkušnsti a kulturním dlišnstm s al prjkt npdařil zralizvat tak, aby dluhdbě vydělával pníz, ktré by s vracly zpět d Mnglska. Nlhkým úklm rganizací, jak j Charita ČR, půsbících v Mnglsku, j udržt pastvc tam, kam patří v stpi! V chvíli, kdy pastvc prdá své stád nb ně přijd a rzhdn s pr živt v měst, už pr něj nní csty zpět. Lidé většinu nnajdu práci a žijí v krajvých částch hlavníh města, v slumch, v prstřdí, Mim města důsldně dbají na čisttu vdních zdrjů pitnu vdu najdt téměř kdkliv. Mnglské děti jsu njn krásné, al i vlmi samstatné. Mají vlmi mál hračk, zat si hrají s přdměty dnní ptřby a přizpůsbují s světu dspělých. Zatpný lm, jdn z njkrásnějších míst na nclh a kupání. V chvíli, kdy pastvc prdá své stád nb ně přijd a rzhdn s pr živt v měst, už pr něj nní csty zpět. 18 19

PO VLASTNÍ OSE ktrému j těžké s přizpůsbit, zvlášť pkud žijt většinu svéh živta spjati s přírdu. Naš csty s v Ulánbátaru 20. srpna rzdělily. Jdn z nás s vrátil ltadlm dmů, dvě dvjic s vydaly žigulíky na cstu zpět přs Bajkal a já jsm tam zůstal. Vybavn mtrku, na ktru jsm ani nměl papíry, jsm bruzdal sám stpí mzi Ulánbátarm a Galtm, abych dhlédl na t, ž jurty budu přvzny d hlavníh města, nalžny d kntjnru a pslány d ČR. Thdy s mi zdál, ž s d Mnglska jště vrátím. Tntkrát vybavn něčím jiným nž žigulíkm nb mtrku. Sdím tď v Nvsibirsku, ktrý j asi 1 000 km d západních hranic s Mnglskm a zítra s vydávám s svu sstru, mámu a tátu tn sn splnit! Přji vám hdně štěstí při ralizaci vašich snů, ať už jsu jakkliv plšílné! PROJEKT GER v splupráci s Charitu Čská rpublika směřuj k pdpř byvatl mnglskéh vnkva, ktří ztrácjí živbytí, jsu nucni puštět dmv a tím dstávají sb i rdinu d sciální pasti. Prtž všm umí vyrábět tradiční, vlic kvalitní a krásné jurty, pdpru jjich výrby a prdj s jim tvírá mžnst zůstat dma. SITUACE V GALTU Okrs Galt má cca 5000 byvatl. V jh správním cntru, kd jsu vdl úřadů 2 banky, škla, lékař, htl, pšta, črpací stanic, anténa mbilníh prátra, bchdy a řmslníci, žij trval v dřvěných dmcích přibližně 300 lidí. Zbytk byvatl žij v klní stpi přdvším v jurtách. Přs dvě třtiny byvatl krsu tvří rdiny pastvců, dál jsu zd lidé zaměstnaní v těžbě a zpracvání dřva, na stavbách dmů a jurt, v sadch a také v administrativě a službách. Důsldkm dzudu v zimě 2011 ztratil vškrý dbytk 83 rdin a vliké úhyny v stádch měl 112 rdin. VÝROBA JURT Jurty pr prjkt vyrábí dvě dílny v cntru Galtu. Dřv pchází z klních mdřínvých lsů, matriál na txtilní části j z Ulánbátaru. Při kmunikaci s administrativním vdním dcházl k btížím situacím díky rzdílnému vnímání kvality a času Mnglů a Evrpanů. Ovšm výrbu vd zkušný, rspktvaný a mudrý mistr Amabat, cž udržní cléh prjktu vlmi prspěl. http://jurta.wbnd.cz Typická csta na jihu střdníh Mnglsk. Vlbludi jsu npstradatlní jjich srst j důlžitu survinu při výrbě blční, plstí, izlací jurt atd. Skládám si věci v hlavě jak mzaiku Txt: Lnka Liška Ft: David Hlas Rzhvr s Mniku Drápalvu jdnu z mála čských návrhářk, ktrým s pdařil prsadit v světě. 20 21

INTERVIEW Pvídaly jsm si tm, jaké t j, prrazit v zahraničí, jak jsu na tm Čši s dbrým vkusm a c j pdl ní njvětší módní pkl. Když jsm studvala txtilku, vycházl s mnu hdně módních návrhářů, al dtď jsm nich nslyšla. Prsadit s dns j vlmi těžké, jak s t pvdl vám? Módním návrhářm s člvěk nstan jn díky vystudvané škl. Trvá t vlmi dluh, nž si vyzkuší své znalsti v praxi a zjistí, c t vlastně znamná. Být návrhářm v Čchách nní nic jdnduchéh, a prt t mžná tlik začínajících vzdá. Ptřbujt hdně času a pdpry, aby s vám t pdařil a taky samzřjmě hdně štěstí. Pamatujt si první impulz, kdy jst s rzhdla, ž s chct živit módu? Někdy v patnácti mě napadl, ž budu schařku. Byla jsm hračička a d dětství mě bavil vytvářt něc rukama. Rdič mi ptm při výběru střdní škly tnt nápad upravili na návrhářství. Měli dbru trfu a mžná ani sami ntušili, jak blízk k sbě tyt bry mají. Splnila jst si sn, ktrý má snad každá žna. Prbírat s látkami, navrhvat nvé blční, vlivňvat styl mnha žn, cstvat. Měla jst někdy bdbí, kdy jst si říkala, ž byst raději ryla někd na pli? A prč? Měla jsm bdbí, kdy mi chyběla přírda a chvilka klidu. V dbě, kdy jsm každý druhý týdn cstvala d Franci a zpátky, mi začínaly věci přrůstat přs hlavu. Začala jsm přmýšlt tm, c vlastně chci a kam dál svůj živt směřvat. C nb kd vás njvíc inspiruj? Inspiruj mě ckliv dal by s říct živt. Vš, c s klm děj a zaujm mě t, lz zpracvat jak inspiraci. Můž t být pcit z člvěka, ktrý prjd klm, hudba, ktru zaslchnu, nápis na dmě nb běžné dnní činnsti, na ktrých nic zvláštníh nní. Skládám si věci v hlavě jak mzaiku a stál s dzvídám nvé věci, z ktrých ptm vznikají nvé nápady. V Praz mát svůj vlastní shw rm. J mžné vaš mdly najít i jind nž na Klkc Cach-cach, ktrá byla cněna Akadmií dsignu ČR v rámci cn Czch Grand Dsign. Mdl z klkc cutur. intrntu nb v galrii Máns? Mát nabídky d jiných bchdních řtězců? V Čchách j zatím stál prblém najít mdly d návrhářů. Pkud nmát vlastní bchd, jsu vaš mžnsti mzné. V Praz jsm tď v kntaktu s dvěma butiky, ktré chtějí fungvat na systému cncpt str, chtějí tdy prdávat mdly víc značk dhrmady, jak j t běžné v zahraničí. Snad s t pdaří. J těžké v Čchách mdly prdat? Čši prý raději nakupují knfkci, prtž j njn lvnější, al i dstupnější. Nějak s nám prý nchtějí hldat nvé mžnsti, kvalitnější, riginálnější výrbky. Cítít t stjně? An, bhužl, u většiny přvládá tnt přístup. Jak by Čši jli na strvačník. Nradi mění zajté věci a názry. Vždyť t znám i z jiných brů, c třba Zlatý slavík Jak by s uzavírali přd nvými mžnstmi. V módě v tm vidím hlavně strach z vlastníh názru a dlišnsti. Nmají třba byčjné žny stych pdívat s k vám d atliéru nb si bjdnat šaty? Navíc j t pr mnhé mžná mc drahé? Nb s mýlím a jsm vlivněna stjnými přdsudky? Přsně tak, suvisí t hdně s sbvědmím žn, prtž ktrá žna s můž značit jak byčjná? Každé by přc měl zálžt na tm, jak vypadá. Tím, c nsím, vlastně vyjadřujm svůj vztah k sbě a k světu. Nní t vůbc jdnduché, vyrůstaly jsm v určité dbě a splčnsti, ktrá na tyt věci ndbala. Nní tdy divu, ž s s tím většina žn stál ptýká. Jaký j bj s knfkcí? Knfkc nní supřm, j t jiný lvl. Pracuj na úplně jiném základě, na mnžství a cně. Na úrvni cn tdy s ní nmůžm být srvnáváni. Návrhářské značky mají jinu priritu riginalitu a kvalitu. Každý, kd dává přdnst těmt kritériím, ví, ž cna dpvídá těmt hdntám. A určitě t nznamná, ž by na t měla jnm vyšší vrstva. J t spíš přístupu, jstli si t dpřjt. Mít něc, c nikd nmá. 22 23

INTERVIEW V rc 2001 jst pprvé začínala prrážt v zahraničí, a t v Francii. Prý jst thdy francuzsky vůbc numěla. Jak s vám t vlastně pvdl? V Francii j těžké začínat jak cizinc. Já jsm byla vybrána d mzinárdníh prjktu Passag Thiaffait v Lynu, takž jsm měla tvřné dvř. Začínala jsm módní přhlídku a pdařil s mi zaujmut majitl butiku, kd s další měsíc mdly prdávaly. T byl vlmi důlžité, prtž mi t pmhl vydělat první fi nanc a získat důvěru, ž t půjd. Jan Saudk říkal, ž si tady lidé úspěchu v zahraničí nváží, cítít t stjně? N, j t zvláštní... Nmůžu říct, ž nváží, prtž j t určitě důlžité pr ppularitu. Al u th t zůstan, nic dál s nděj. V Čchách t lidi čast dradí. Jak by s tím vytvřila nějaká bariéra, přs ktru s k vám ptm nmůžu dstat. Chtějí p vás kamarádky návrhy či i šaty na míru? Pkud jd kamarádky z bru, tak si čast věci vyměňujm. Taky jsm navrhvala víckrát svatbní šaty. Mám al i kamarádky z db, kdy jsm návrhářka nbyla, a ty t nikdy nnapadl. Znají mě většinu s bathm na zádch a na hrách s móda člvěku nzdá tak důlžitá. Mát za sbu úspěšnu kariéru, přd sbu mnh nvých mžnstí a k tmu všmu dvě děti. Jak vás v vaší tvrbě vlivnil matřství? Víc přmýšlím věcm, ktrým věnuji čas. A taky chci, aby měly smysl. Vymyslla jsm klkci Cach-cach. Skládá s z děvů, ktré si můžt upravvat d mnha pdb pdl svých ptřb a fantazi. Stjně jak v dět- První skica k návrhu svatbních šatů. Ft: Standa Mrhut MONIKA DRÁPALOVÁ (* 1970, Brn) Vystudvala VŠUP v Praz, atliér děvní tvrby a DAMU, br altrnativní divadl. Už d db studií sbírala mnhé cny a tituly, z psldní dby např. Oděvní dsignér rku 2008. Tvří pd vlastní značku Mdrá. Byla mzi prvními čskými návrhářkami, ktrým s pdařil prsadit s v světě. Vdla dknc vlastní butik v Lynu, pzději s stala řditlku značky Klrff. Jjí mdly byly nabízny v Japnsku, USA, Libannu, Blgii, Itálii atd. Najdt j i v sbírkách Umělckprůmyslvéh muza v Praz. Pdl jjích návrhů byl vytvřn mnh divadlních a fi lmvých kstýmů (např. k fi lmu Amrika) nb kstýmy k albu zpěvačky Anny K. J šťastnu maminku dcrk Emmy a Drtky. ském světě, j t umění hrát si jak třba s puzzl. C t pdl vás znamná mít dbrý vkus? Vkus s nlz rychl naučit, j t věc výchvy a vzdělání. Už d dětství vnímám věci klm sb, ktré frmují náš vkus. Prt bychm s měli bklpvat věcmi, ktré mají hdntu, njn v smyslu fi nančním, al i duchvním. C Čši a módní cítění? Jak na tm pdl vás v srvnání s zahraničím jsm? T právě suvisí s vkusm, naklik jsm schpni vnímat krásu. Móda j sučástí kultury, v svět má tradici a vyvíjla s jiným směrm nž u nás. J těžké t srvnávat. V čm njraději chdít vy? Pdl přílžitsti a v čm s cítím dbř. Mám ráda přírdní matriály, kntrasty a pánské střihy. Jaké mát plány d buducna? Tď si užít lét! A na pdzim přhlídky a výstavu v Praz na akci Dsignblk a Pragu Fashin Wknd. C j pdl vás t njvětší módní pkl? Když s někd snaží být někým jiným, nž j. Figurální studi (pastl). Czch fashin wk na výstavě Exp v Shanghai. Ft t: Prfi fil l Mdia www.mdra-fashin.cz 24 25

TREND www.jurtaprzivt.cz Vyprávění tm, jak s čským lidm bydlí v mnglském příbytku. Vyzkušt si živt v jurtě byl spntánní rzhdnutí, ktré vzšl z tuhy žít blíž přírdě. A tady j náš příběh, ktrý s dhrává v zahrádkářské klnii v Brně. Txt: Vrnika Hajníkvá Ft: Lubš Libl Kuchyňský kut, sstavný z různých kustů staréh nábytku, pskytuj stjný kmfrt, jak mát na chalupě. Clá jurta j z přírdních matriálů. Spj jsu například z pružků kůž. Všchny rnamnty v jurtě jsu ručně malvané mnglským mistrm. Vjurtě jsm začali žít v květnu minuléh rku. Mc jsm si přáli vypadnut z strtypu panlákvéh bydlní, takž jakmil s nám naskytla přílžitst pstavit si jurtu u kamaráda na zahradě, nváhali jsm ani minutu. Z začátku byl bydlní spíš imprvizvané, spali jsm na matracích na zmi, d jurty bz kn tkl, měli jsm jn jdnu lampu a v pdstatě žádný nábytk. Musím al říct, ž jsm si t spíš užívali, nž abychm nějak strádali. Vařili jsm například vnku na hništi a když jsm jště nměli stůl a židl, dali jsm si na zm dku, a v pdstatě jsm si dělali každý dn na zahradě piknik. Dns, skr p rc, už nabízí naš jurta téměř luxusní bydlní. Nchali jsm si udělat pdlahu i střšní kna, p bvdu j rzmístěn nábytk, ktrý jsm průznu psháněli, ppravvali nb vyrbili jak třba pstl, ktrá kamžitě zaujm každéh příchzíh. Líbí s mi, ž j t bydlní mnha kntrastů. Mám zd zavdnu lktřinu i rychlý intrnt, al vdu nsím z studny. Na kbrc mám výknný vysavač, al prádl si prm na valš. Vdu hřívám na kamnch a kupm s v sdací vaně, al když přijdm mzi lidi d civilizac, nikd nic npzná. Njprv jsm myslli, ž jurtu budm pstupně dvybavvat a vylpšvat, až dsáhnm kmfrtu, na ktrý j člvěk tak nějak zvyklý z panláku, al j t spíš napak. Jurta nám ukazuj, c všchn člvěk vlastně vůbc nptřbuj, a prt bychm chtěli jít d buducna cstu c njvětší jdnduchsti a například ldničku nahradit nějakým malým sklípkm a pdbně. Nšní vdy ani vařní na kamnch mi nvadí i p rc t pr mě 26 27

TREND Jurta nám ukazuj, c všchn vlastně vůbc nptřbujm. Najdnu s dstant d jinéh světa a získát určitý nadhld nad tím, c j skutčně důlžité. má stál kuzl rmantiky. Člvěk s najdnu dstan jakby d jinéh světa a získá i určitý nadhld nad tím, c j skutčně důlžité. Jurta na psychiku člvěka samzřjmě půsbí v mnha různých směrch. Řkla bych, ž ani n tak kruhvým půdrysm jak tím, ž vás d klní přírdy dělí jn něklik cntimtrů plsti a plachty. V bytě či dmě j člvěk chráněný a izlvaný, tady j slyšt každá kapka a každý závan větru. Žij zd s přírdu v dalk větším spětí a uvědmuj si, jaku má nskutčnu sílu. Lhkst a křhkst bydlí také určitě půsbí, navíc vědmí, ž s dá kdykli sbalit a pstavit na jiném místě, j pr mě jak pr člvěka, ktrý nmá rád závazky, darm z nbs. Studijní a pracvní pvinnsti nás zatím jště váží k Brnu, brzy al chcm kupit pzmk, ktrý bychm pčvali s přátli, ktří mají stjné přdstavy jak my. Tnt rk byl vlastně takvý tstvací, lidé s čast ptali, jstli s dá v jurtě přžít zima, takž jsm s t rzhdli c njdřív vyzkušt. Musím říct, ž jurta zvládla i ty njvětší mrazy a větry na jdničku. Tď s zas lidé ptají, jstli s tu dá žít s malým miminkm, takž alspň vím, c tstvat d buducna. Pr vliký zájm jsm s rzhdli jt lts d Mnglska pr další jurty; vyjd t ttiž dalk lvněji, nž si nchat vyrbit jurtu v Čchách. První jurty jsm přivzli v rámci charitativní akc v Mnglsku. Jsu zd blasti pstižné takzvaným dzudm, cž j vliké such v létě a strašný mráz v zimě. Násldkm těcht pdmínk umírají místním pastvcům jjich stáda, na ktrých jsu xistnčně závislí. Tit pastvci s pak vydávají za vidinu lpších zítřků d hlavníh města Ulánbátaru, kd však pr ně nní prác a ni prpadají alkhlismu. Díky jurtě jsm pznali spustu skvělých lidí, ktré tnt živtní styl přitahuj. Pstl vyráběl přítl Libr jn za pmci dláta a mtrvé pily. Npužil ani jdn hřbík. Naší zvědavé vci říkám Stará. Jak můžt vidět, d změ v Jurtě pravdu zima být nmůž. Na nvé stád s pak většinu již nikdy nzmůžu. Jdnu z mžnstí, jak j udržt v těcht blastch, j dát jim práci, prtž jdna z věcí, ktru umí pravdu dbř, j vyrábět tradičními způsby a v pdstatě dma na klně krásné mnglské jurty. Nyní bychm chtěli zúrčit nabyté zkušnsti a dvzm jurt udělat pět radst jak lidm v Mnglsku, tak lidm v Čchách. O jurty j zd ttiž stál větší zájm přizují si ji lidé njn jak stan na vřjné akc nb jak ubytvání pr větší pčt lidí při různých kurzch, al dvážnější jdinci už v nich začínají žít. Mně sbně s například vlmi líbí nápad využívat jurty pr lsní šklky. Existuj samzřjmě i mnh skptiků, ktří tvrdí, ž s jurta d našich pdmínk nhdí, například, ž by kvůli vlhksti mhla začít plsnivět. T s při nsprávném zacházní njspíš stát můž, stjně jak s t děj v mnha dmch či chalupách. My však žádnu takvu zkušnst nmám a s jurtu zatím nbyl njmnší prblém. Mhu s bjvit i připmínky, ž s jurta nhdí d naší čské krajiny. Takvát tvrzní mi přijdu maličk pkrytcká třba panláky s nhdí vůbc nikam a stjně jsu všud. Chápu, ž t nní tradiční čská stavba, al na druhu stranu j t vlmi citlivé bydlní, ktré má tndnci s s přírdu spíš prpjit, nž aby d ní zasahval a nchával v ní jizvy. Jurta rspktuj živt jak takvý, jh nustálu změnu a phyb. J pdřízna vzniku a přirznému zániku stjně jak všchny živé rganismy. Vnímám t jak správné a cítím, ž j t přístup, ktrý tď naš Změ ptřbuj. 28 29

VIDĚNO Z OKNA BENÁTKY Dóžcí palác Bnátky a Pzruhdné bhatě zdbné hlavy slupů s symblickými výjvy. Rliéf Lví ústa d tét schránky Bnátčané vkládali annymní udání. Txt: Ptra Špidlíkvá Ft: Zuzana Priščákvá D druhéh patra návštěvníci vstupují p zlatém schdišti. Ozdbu sálů jsu vlklpě pjaté strpy, ktré zpracvávali njvýznamnější rnsanční umělci. Prtž vás žlutými linkami vzím njn p Čské rpublic, al i d zahraničí a jarní pčasí vyslvně láká k cstvání, vydám s v črvnvé rubric Viděn z kna d Bnátk. V baště rnsančních památk, ktré v své krás zastiňují na každém krku jdna druhu, zastřím na njvětší světsku stavbu Itáli Dóžcí palác. Až s na náměstí sv. Marka dstatčně pkchát majstátní a vlklpu byzantsku baziliku, pkračujt směrm na nábřží a klnádu a mnumntální palác nmůžt přhlédnut. Vstup j umístěn na malém náměstíčku Piaztta San Marc. Jak již názv napvídá, palác býval sídlm bnátskéh vládc dóžt, byla zd umístěna radnic, sudní dvůr, mučírna i věznic. Půvdní pvěný hrad byl vystavěn v 9. stltí, sučasnu pdbu dstal Dóžcí palác v 14. 16. stltí. Hlavní fasádu zdbí dvě řady ldžií a dívá bílý a růžvý mramr v ksčtvrcvém vzru. Pzruhdným rysm palác jsu dkrac nárží a slupů, ktré bsahují stvky plastik a přdstavují jakusi střdvěku ncyklpdii přístupnu vřjnsti. Symblické výjvy dkazují na biblické, astrlgické a alchymistické zdrj thdjšíh vzdělání. Každéh návštěvníka hrmí brvský a přnádhrný sál Vlké rady přsně tak, jak t v minulsti zamýšlli přdstavitlé Bnátské rpubliky. Tyt sály měly být rprzntativní a dmnstrvat sílu, vážnst a vliv rpubliky všm příchzím. Nachází s zd njvětší ljmalba na světě, braz Paradis d Tintrtta. I vy, kd njst fanušky památk, a přst s rzhdnt rzidnci dóžat navštívit, si vyčlňt na prhlídku alspň dvě hdiny. Vlklpst sálů jdnduš vyráží dch. Mst vzdchů spjuj palác s bnátským vězním, kd v své dbě pbýval i italský spisvatl Casanva, známý svými milstnými avantýrami. Dóžcí palác j majtkm Itáli, d rku 1924 jj spravuj bnátská samspráva a j zapsán na sznam světvét dědictví UNESCO. V szně jsu brány palác tvřny d 9 d 19 hd. 30 31

NADAČNÍ FOND PROTI KORUPCI Nvinky z Nadačníh fndu prti krupci Nbát s a nkrást, a n nakrást si a nbát s." Tt trik můžt zakupit v našm intrntvém bchdě na www.nfpk.cz C j v fndu nvéh? Bdlivě sldujm, jak ministr prác a sciálních věcí Jarmír Drábk bhajuj v médiích nvý infrmační systém na úřadch prác, a vytrval pukazujm na jh lži. Věřím, ž vytrvalst s vyplácí. Dnně vyhdncujm pdněty krupci, ktré přicházjí d bčanů, a analyzujm závažné krupční kauzy. S jdnu z nich njspíš jště d prázdnin pdrbně sznámím vřjnst. Čtyřict šst prcnt Čchů, Mravanů a Slzanů si myslí, ž prti krupčníkům s dá něc dělat a tři lidé z dsti jsu chtni vystupit prti krupci vřjně. 41 % bčanů pak má za t, ž naš změ spěj k radikálním změnám a čká ji nvý listpad 1989. T jsu čísla z črstvéh výzkumu splčnsti Factum Invni, ktrý s uskutčnil z iniciativy Nadačníh fndu prti krupci. Nznějí psimisticky. Pkud s vám líbí zbrusu nvé tričk fndu s kmtrvsku spéztku, můžt si h bjdnat na www.nfpk.cz a pdpřit tím práci fndu. Starám s zklidnění našich kmtrů 32 33

NADAČNÍ FOND PROTI KORUPCI Štafta Stanislav Brnard s ptá Karla Jančka ft: Lukáš Žntl Přdstav si včři, na ktré s pdává hdně vlká ryba. Čím ji budš zapíjt? Až s budu srvírvat pravdu vlké ryby, tak budu zapíjt výbrným archivním vínm. Tt vín j ptřba již začít vybírat, prtž vlké ryby s začnu srvírvat vlmi brzy. Jak bys změnil pravidla parlamntních vlb, aby s významně zvýšila pravděpdbnst, ž s d Sněmvny knčně dstan víc jdničk nž nul? Jsm přsvědčn, ž klíčvé jsu tři bdy. 1) Změnit vlbní systém tak, aby umžnil prsazní sbnstí, ktré budu mít pravdvu zpětnu zdpvědnst k vličům. 2) Zakázat pliticku rklamu. T pvd k ptlační jdnh z njvětších mtrů krupc, prtž strany nbudu ptřbvat nlgálně získávat vlké prstřdky k blpní clé rpubliky. V knčném důsldku t pvd k návratu k tradiční plitické agitac a přsvědčvání kvalitě prgramu dané plitické strany. 3) Prkazvat půvd majtku, a t jak přd vstupm d plitiky, tak i p uknční aktivní činnsti. T vlmi znsnadní využívání nakradných pněz a sníží mtivaci zjdů d plitiky vstupvat. Víc důvdch prč jsu právě tyt tři bdy důlžité, si můžt přčíst na mých sbních stránkách www.karljanck.cm. C pvažujš za njvětší dsavadní úspěch NFPK? Myslím si, ž njvětší úspěch fndu spčívá v tm, ž spusta zjdů s začíná bát, ž na jjich krupční jdnání někd důvěryhdný tvřně pukáž. Tímt způsbm začíná fnd půsbit prvntivně a ukazuj lidm, ktří chtějí aktivně něc změnit, ž situac nní bznadějná a ž jd změnit. STANISLAV BERNARD Od rku 1991 j splumajitlm a gnrálním řditlm úspěšnéh rdinnéh pivvaru Brnard. Zalžil a byl przidntm Čskéh svazu malých nzávislých pivvarů. J místpřdsdu správní rady Nadačníh fndu prti krupci. KAREL JANEČEK Přdsda dzrčí rady splčnsti RSJ. Titul Ph.D. získal v bru Mathmatical Financ na prstižní pittsburské Carngi Mlln Univrsity. V USA abslvval také br fi nanc na Bradly Univrsity. J přdsdu správní rady Nadačníh fndu prti krupci. Vltšním rc byst si jistě nměli nchat ujít návštěvu jdné z 12 památk UNESCO. Čsk ttiž slaví dvact lt d zapsání první z nich na tnt prstižní sznam. Hitm ltšní szny j p rzsáhlé rknstrukci nvě tvřná funkcinalistická vila Tugndhat v Brně. D dějin všla njn silným příběhm svých byvatl, al přdvším unikátní architkturu a na thdjší dbu vlic mdrním tchnickým zázmím. Tajmnu šifru mistra Santinih můžt bjvit v putním kstl sv. Jana Npmuckéh na Zlné hř v Žďáru nad Sázavu. V ambitu kl kstla s nachází pět bran a pět kaplí, v kstl j pět ltářů a na hlavním ltáři pět cntrálních hvězd. Clý arál j dslva prtkán mystickými symbly a záhadami. Ncht s kuzlit zahradami v Krměříži, ktrá běhm ltní szny připmíná rajsku zahradu. Místní zahrady, ktré jsu zapsány na sznamu světvéh dědictví UNESCO, jsu dknalu symbiózu světla rstlin, vdy, umění i architktury. Květná a Pdzámcká zahrada patří k těm njkrásnějším v Evrpě. Sučástí Arcibiskupskéh zámku j vrpsky prslulá brazvá galri. V jjí jdinčné xpzici s nachází mim jiné brazy d Tiziana, van Dycka či Dürra. Víc památkách UNESCO nalznt na stránkách www.kudyznudy.cz. 34 35

DETEKTIVKA Čtyři mrtvly za čtyři měsíc. Tnhl jb začínal zajímavě a vclku jasně. Michala Vr- líčka, sukrméh dtktiva na vlné nz, slvil přd čtyřmi měsíci Radk. Zavraždili mu přítlkyni a n nchtěl nchat věc jn na plicii, ktrá si stál pátrá, al jště nic kludnéh nzjistila. Vypadal t jak ukázkvý případ. Luci si našla tajnéh milnc, djla za ním d Prahy a naknc sknčila s nylnvu strunu klm krku a hrací kstku v dlani v místním parku. Případ s začal kmplikvat v chvíli, kdy byla měsíc pzději nal- zna v Plzni mrtvla muž s jasným pznávacím znam- ním, nylnvu strunu klm krku a hrací kstku v ruc. Luci, Jáchym, měsíc pzději Anna a dalších třict dní pzději Kristýna s stali člny pdivnéh hráčskéh klubu, z ktréh už nbyl návratu. Každá z bětí Hráč, jak vraha přkřtila místní média, byla uškrcna a v dlani svírala kstku s přadvým číslm. Kstkvý rituál s pakval pravidlně p měsíci. Michal tušil, ž už mnh času nmá. Uplynul právě třict dní d psldní vraždy. Nbyl s al čh chytit. Oběti zdánlivě nic nspj- val. Většina vražd prběhla v Praz a běťmi byly mladé dívky. D tht kncptu al nzapadal Jáchym, z ktréh živt vyprchal na plzňském nádraží. Byl t muž, manažr v vyské pzici. Tak c mají ksakru tihl čtyři splčnéh? Michal si nalil kávu a psadil s k svému stlu v malé prvi- zrní kancláři na Václavském náměstí. N ž by s mu vdl tak dbř, dřív tu bydlla jh babička. Michal prstr jn zdědil a přstavěl první pkj na kanclář rzlz asi 20 m čtvrčních. V druhém pkji, k ktrému vdla úzká chdba, přspával a vyknával vlastně Část 5. všchny úkny. Vařil na malém lktrickém vařiči, věci měl ulžné p krabicích a spal na zmi na matraci. Vdl pkj s nacházla také malá kuplnička s imprvi- zvaným sprchvým kutm. Michalvi tnhl způsb živta naprst vyhvval. Mhl s tak plně sustřdit na práci. Ppíjl kávu a kukal vn z kna přím na schu svatéh Václava. Pzrval jdiné pjítk mzi všmi běťmi, p magistrál prjíždějící žluté autbusy. Další spjující prvk p nylnvé struně a hracích kstkách. Prjl si všchny trasy bětí. Žádná s nsh- dvala. Urputně přmýšll a na mapě si značil trasy, al nic nnaznačval nějaké pr- myšlné stratgi, tdy zatím. Většina bětí byla zavražděna v Praz, byl tdy přdpklad, ž vrah by mhl z tht města pcházt, c tam al pak ksakru dělala ta Plzň? Michal si pvzdchl a zapálil si tvrdu camlku. V hlavě s mu buřily myšlnky. Jdiné, c měl, byly jn strhé infrmac: 4 vraždy, 3 žny, 1 muž. Všichni v dn své smrti jli žlutým aut- busm. Michal s zaskl na mrtvém bdě. Měl pcit jakby si s ním a s plicií jn někd phrával. Al pak tu byl tn měsíční intrval. Prč? Otázk byl víc nž dpvědí. Michal dpil kávu, hdil na sb bílé trik a džíny, přs ramn dal kžnu brašnu s fťákm a laptpm a vyšl vn z dmu. Ucítil tplý črvnvý vánk. T, c s chystal udělat, byl hlé šílnství. Na Flrnci si zakupil dvě jízdnky, ktré jště tn dn mhl stihnut prjt. Praha Brn a zpět. Divná vlba, pmysll si. Nasdl na žlutý autbus v 15:30. Na sdadl 36 zapjil laptp d zásuvky, připjil s na intrnt a mzi bruzdáním p síti bdlivě pzrval svj splujzdc. Přídil tajně pár ftgrafií, pak si na laptpu prklpl i pár zaměstnanců z řad stvardů a řidičů, ktří v dn vraždy vzli běti. Nic nnasvědčval tmu, ž by měli mít s vraždami ckliv splčnéh. V něktrých pří- padch ani ntušili, ž s jich tahl věc vůbc týká. Na palubě autbusu s přc nic nstal. Když v 18:15 drazil Michal d Brna, prhmatal si zátylk, prtáhl s a vystupil na aut- busvém nádraží. Připadal si jak blázn. C čkal? Ž si vdl něj sdn vrah a řkn Ahj, já jsm Karl a jsm zd- pvědný za všchny ty vraždy, na ktrých děláš? Musl s sám sbě smát. Zapálil si cigartu a čkal na autbus v 19:00, ktrý h dvz zpátky d Prahy. P cstě nmysll na nic jinéh nž na t, jak si dá dma sprchu a urvná si myšlnky. Sám sbě slíbil, ž nbud už dál dělat takvé hlupsti. Rzhlédl s klm sb a usudil, ž mu žádný cstující npřipadá nějak zvlášť pdzřlý. Něklik studntů, maminka uklidňu- jící maléh synka, pár mužů v blku a všchn statní už splýval v nutrální šdi. Pr jisttu udělal nnápadně pár snímků. Jště nž usnul, prhlédl si svéh splujzdc na vdljším sdadl. Obyčjný, trchu vsnicky vypadající chlapík s brýlmi asi střd- níh věku. Měl hladký mastný bličj a až pvážlivě prřídlé vlasy. Luštil sudku a klí s nstaral. Když s Michal rán vzbudil, uvařil si jak bvykl kávu, namazal chlba a zastavil s d schránky pr nviny. Při čtní titulní stránky dnšníh vydání přstal pmalu kusat chléb, zapálil si cigartu. Najdnu praštil d stlu tak silně, až si pranil pravu ruku. Zařval a dbral s d kuplny štřit si dlaň. Na stl zůstaly nviny s jasným titulkm: Hráč pět uděřil v Praz! Článk pkra- čval jdnduchými větami: Mladý muž nalzn v tmavé uličc s nylnvu strunu klm krku. V ruc měl pět hrací kstku, natčnu na čísl pět. Napsldy byl spatřn v autbus splčnsti Studnt Agncy, ktrým s v 19:00 vracl zpět z Brna d Prahy. Plici p pachatli pátrá. Ot Břizgvič Pkračvání příště Jakákliv pdbnst s skutč- nými událstmi a sbami j čistě náhdná. 36 37

SVĚT PLNÝ CHUTÍ DOBA PŘÍPRAVY 20 minut DOBA VAŘENÍ 1 hdina POČET OSOB 6 INGREDIENCE Lasagn: 50 g másla 1/3 hrnku hladké muky 2 šálky mléka 400 g plchvka krájných rajčat ZPŮSOB PŘÍPRAVY Bazalkvé pst: 1. Opláchnuté a sušné lístky bazalky rztřt s slí na hladku pastu. 2. D pasty pmalu přilévjt lj a stál míchjt d hladka. Přidjt čsnk a dál třt. Čsnk má být z psta cítit, nikli mu vévdit. 3. Vsypt pinivé říšky i parmazán a stál třt. Výsldkm by měla být hladká hmta. Můžt přislit a ppřit, al patrně parmazán j již slaný. bazalkvé pst větší mzzarlla parmazán (črstvě nastruhaný) lasagn Bazalkvé pst: 2 3 hrsti bazalkvých lístků 1/2 lžička hrubzrnné sli 50 ml livvéh lj 2 3 stružky čsnku Lasagn: 1. Přdhřjt trubu na 180 C. 2. Bšaml v mnším hrnci rzpusťt másl, přidávjt muku a pmalu kaši míchjt. Pstupně přilévjt mlék a rajčatvu šťávu p dbu cca 5 minut, dkud máčka nzhustn. 3. Dn vyšší zapékací misky vytřt kuskm másla. Plžt první vrstvu plátky lasagní. Na ně rztřt tršku bazalkvéh psta. Přidát bšaml, mzzarllu, dkapaná 50 g pinivých říšků 4 lžíc parmazánu Salsa: črstvá bazalka 1 lžíc livvéh lj 2 avkáda 1 rajč 1 mnší, najmn naskaná črvná cibul rajčata a psypt parmazánm. Takt pkračujt, dkud vystačí ingrdinc. Psldní vrstva j vrstva bšamlu a parmazánu. 4. Pčm dzlatva 1 hdinu. Salsa: Nakrájjt avkád a rajčata na malé kusíčky, v misc smíchjt s cibulku, bazalku, ljm a patrně prmíchjt. Pdávjt s upčnými lasagnmi. Když vš nchát dlžt, pěkně s prpjí chutě. Dbru chuť. Milí čtnáři, tnt rcpt hdntím na škál d jdné d pěti třmi bdy. PRO Bdy dávám za surviny pinivé říšky, rajčata, avkád, livvý lj, cibuli, čsnk, mzzarllu. Obliba italských pkrmů u nás stál rst, bzvláště v ltních měsících, kdy jsu dstupné surviny, zjména črstvá zlnina a bylinky. PROTI Plný pčt bdu ndávám za těstviny z bílé muky, bílu muku a másl. Když připčtu mzzarllu a parmazán, livvý lj a říšky, vychází nám z th, ž tnt pkrm bud mít tršku vyšší kalricku hdntu díky bsahu tuků. Chvála rajčat Rajčata jsu p brambrách druhá njpužívanější zlnina na světě. S každým kuskm rajčt dstant d těla vitaminy, vlákninu, vdu a minrály. Lykpn t j črvné barviv, ktré najdt i v mlunch, paprikách a grpch j vlmi silný antixidant, chrání naš buňky a pmáhá játrům vytvářt prtirakvinvé buňky. Lykpn j lép využitlný z tplně upravných rajčat. Prt si dpřávjt i dušná, pčná a grilvaná rajčata. Črvnu zlninu ndávjt d ldnic. Zastaví s tak dzrávací prcs a tím vznik těcht prspěšných látk. Avkád Avkád bsahuj látky, ktré snižují chlstrl, mají antixidační účink a také snižují krvní tlak. Pinivé řchy Pinivé řchy jsu malu raritu mzi řchy, prtž t jsu vlastně smínka brvic. Obsahují 61 % tuků. Díky bsahu vitaminu B1 a snciálních mastných kyslin pmáhají při pruchách nrvvé sustavy. Dpručují s lidm, ktří trpí strsm a dprsí, al i těm, kd jsu vystavni vyšší dušvní zátěži (např. studntům). Jjich mastné kysliny mají blahdárný vliv na cévy. Mají mírně nasládlu chuť, hdí s d salátů, psta a slaných rýžvých jídl. Tnt pkrm s skládá přvážně z sacharidů a tuků, j zd jn vlmi mál bílkvin, ktré mají sytící schpnst. Lasagn si dávjt jdnu za čas. Pkud budt na cldnním výltě na kl či při jiné sprtvní aktivitě, vlt raději pkrm s méně tuky, víc bílkvinami a určitě si dpřjt črstvý salát. Přji dbru chuť. 38 39