ax + b = 0, kde a, b R, přímky y = ax + b s osou x (jeden, nekonečně mnoho, žádný viz obr. 1.1 a, b, c). Obr. 1.1 a Obr. 1.1 b Obr. 1.



Podobné dokumenty
Kvadratické rovnice pro učební obory

4. Výčtem prvků f: {[2,0],[3,1],[4,2],[5,3]}

M - Rovnice - lineární a s absolutní hodnotou

Kvadratické rovnice pro studijní obory

ALGEBRA LINEÁRNÍ, KVADRATICKÉ ROVNICE

M - Příprava na 2. zápočtový test pro třídu 2D

Vztah mezi dvěma čísly, které se rovnají, se nazývá rovnost, jako například : ( 2) 3 = 8 4 = 2 ; 16 = 4 ; 1 = 1 a podobně. 2

Nerovnice s absolutní hodnotou

INŽENÝRSKÁ MATEMATIKA LOKÁLNÍ EXTRÉMY

( ) ( ) ( ) 2 ( ) Rovnice s neznámou pod odmocninou II. Předpoklady: 2715

KVADRATICKÉ ROVNICE A NEROVNICE (včetně řešení v C)

Zvyšování kvality výuky technických oborů

(a) = (a) = 0. x (a) > 0 a 2 ( pak funkce má v bodě a ostré lokální maximum, resp. ostré lokální minimum. Pokud je. x 2 (a) 2 y (a) f.

4. R O V N I C E A N E R O V N I C E

Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY

Soustavy lineárních rovnic

Zvyšování kvality výuky technických oborů

10. Polynomy a racionálně lomenné funkce

EXPONENCIÁLNÍ A LOGARITMICKÁ FUNKCE

Obsah. x y = 1 + x y = 3x y = 2(x2 x + 1) (x 1) x 3. y = x2 + 1 x y =

= musíme dát pozor na: jmenovatel 2a, zda je a = 0 výraz pod odmocninou, zda je > 0, < 0, = 0 (pak je jediný kořen)

4 Algebraické rovnice a nerovnice

( ) Neúplné kvadratické rovnice. Předpoklady:

2.8.9 Parametrické rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou

Kapitola 7: Integrál. 1/14

1.1.1 Kvadratické rovnice (dosazení do vzorce) I

KVADRATICKÉ ROVNICE A NEROVNICE (početní a grafická řešení)

UŽITÍ DERIVACÍ, PRŮBĚH FUNKCE

METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázia a základní vzdělávání

IRACIONÁLNÍ ROVNICE. x /() 2 (umocnění obou stran rovnice na druhou) 2x 4 9 /(-4) (ekvivalentní úpravy) Motivace: Teorie: Řešené úlohy:

Základy matematiky kombinované studium /06

2.1. Pojem funkce a její vlastnosti. Reálná funkce f jedné reálné proměnné x je taková

9.2.5 Sčítání pravděpodobností I

STEREOMETRIE. Vzdálenost bodu od přímky. Mgr. Jakub Němec. VY_32_INOVACE_M3r0113

Praha & EU: investujeme do vaší budoucnosti. Daniel Turzík, Miroslava Dubcová,

Jak pracovat s absolutními hodnotami

( ) Kreslení grafů funkcí metodou dělení definičního oboru I. Předpoklady: 2401, 2208

Zvyšování kvality výuky technických oborů

KOMPLEXNÍ ČÍSLA INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Edita Kolářová ÚSTAV MATEMATIKY

1 Průběh funkce. Pomůcka pro cvičení: 1. semestr Bc studia Průběh funkce - ruční výpočet

Svobodná chebská škola, základní škola a gymnázium s.r.o. Zlomky sčítání a odčítání. Dušan Astaloš. samostatná práce, případně skupinová práce

3. ROVNICE A NEROVNICE Lineární rovnice Kvadratické rovnice Rovnice s absolutní hodnotou Iracionální rovnice 90

Edita Kolářová ÚSTAV MATEMATIKY

2.7.2 Mocninné funkce se záporným celým mocnitelem

Matematická analýza III.

Maturitní okruhy z matematiky školní rok 2007/2008

Řešení: ( x = (1 + 2t, 2 5t, 2 + 3t, t); X = [1, 2, 2, 0] + t(2, 5, 3, 1), přímka v E 4 ; (1, 2, 2, 0), 0, 9 )

Funkce více proměnných

Matematika - Tercie Matematika tercie Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy

Rovnice s neznámou pod odmocninou a parametrem

15 s. Analytická geometrie lineárních útvarů

Výrazy lze též zavést v nečíselných oborech, pak konstanty označuji jeden určitý prvek a obor proměnné není množina čísel.

INTEGRÁLNÍ POČET NEURČITÝ INTEGRÁL,

Lineární algebra. Vektorové prostory

4. Lineární nerovnice a jejich soustavy

{ } Kombinace II. Předpoklady: =. Vypiš všechny dvoučlenné kombinace sestavené z těchto pěti prvků. Urči počet kombinací pomocí vzorce.

Řešení: a) Označme f hustotu a F distribuční funkci náhodné veličiny X. Obdobně označme g hustotu a G distribuční funkci náhodné veličiny Y.

MATEMATICKÁ ANALÝZA A LINEÁRNÍ ALGEBRA PŘÍPRAVA NA ZKOUŠKU PRO SAMOUKY

Funkce a lineární funkce pro studijní obory

3.2.4 Podobnost trojúhelníků II

1. Několik základních pojmů ze středoškolské matematiky. Na začátku si připomeneme následující pojmy:

Předpokládané znalosti ze středoškolské matematiky. Pokuste se rozhodnout o pravdivosti následujících výroků a formulujte jejich negace.

(k 1)x k + 1. pro k 1 a x = 0 pro k = 1.

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Asymptoty grafu funkce

Rozklad na parciální zlomky

2.8.8 Kvadratické nerovnice s parametrem

Zvyšování kvality výuky technických oborů

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK

65. ročník matematické olympiády Řešení úloh klauzurní části školního kola kategorie B

Dualita v úlohách LP Ekonomická interpretace duální úlohy. Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie FEM UO Brno

Funkce pro studijní obory

Kvadratická rovnice. - koeficienty a, b, c jsou libovolná reálná čísla, a se nesmí rovnat 0

4. Určete definiční obor elementární funkce g, jestliže g je definována předpisem

2.7.1 Mocninné funkce s přirozeným mocnitelem

Tvorba trendové funkce a extrapolace pro roční časové řady

Definice z = f(x,y) vázané podmínkou g(x,y) = 0 jsou z geometrického hlediska lokálními extrémy prostorové křivky k, Obr Obr. 6.2.

Číselné soustavy Ing. M. Kotlíková, Ing. A. Netrvalová Strana 1 (celkem 7) Číselné soustavy

4.6.6 Složený sériový RLC obvod střídavého proudu

UŽITÍ DERIVACÍ, PRŮBĚH FUNKCE

M - Kvadratické rovnice a kvadratické nerovnice

Důkazové metody. Teoretická informatika Tomáš Foltýnek

1. Kruh, kružnice. Mezi poloměrem a průměrem kružnice platí vztah : d = 2. r. Zapíšeme k ( S ; r ) Čteme kružnice k je určena středem S a poloměrem r.

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Funkce Vypracovala: Mgr. Zuzana Kopečková

Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity. na rovnice a nerovnice

Lokální a globální extrémy funkcí jedné reálné proměnné

Lineární funkce, rovnice a nerovnice

Soustavy lineárních rovnic

Učební dokument FUNKCE. Vyšetřování průběhu funkce. Mgr. Petra MIHULOVÁ. 4.roč.

Orientovaná úseka. Vektory. Souadnice vektor

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Funkce jedné reálné proměnné. lineární kvadratická racionální exponenciální logaritmická s absolutní hodnotou

Matice. Význačné matice. Matice A typu (m, n) je uspořádané schéma m*n prvků, které jsou zapsány do m řádků a n sloupců:

Kapitola 7: Neurčitý integrál. 1/14

8. Lineární rovnice s parametrem

2.3. POLARIZACE VLN, POLARIZAČNÍ KOEFICIENTY A POMĚR E/B

4 Soustavy lineárních rovnic

Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016

Transkript:

1 Rovnice, nerovnice a soustavy 11 Lineární rovnice Rovnice f(x) = g(x) o jedné neznámé x R, kde f, g jsou reálné funkce, se nazývá lineární rovnice, jestliže ekvivalentními úpravami dostaneme tvar ax + b = 0, kde a, b R, x R Poznámka: Ekvivalentní úprava je taková úprava, při které získáme rovnici se stejným oborem řešení Pokud provádíme neekvivalentní úpravy, je nutné se zkouškou přesvědčit, zda získané řešení je také řešením původní rovnice Při řešení rovnic se používají tyto ekvivalentní úpravy: K oběma stranám rovnice lze přičíst tentýž výraz Obě strany rovnice lze násobit tímtéž nenulovým výrazem Pozor! Umocňování a odmocňování nejsou ekvivalentní úpravy! Řešíme-li lineární rovnici nastane právě jedna z možností: a) a 0, rovnice má jedno řešení x = b a ; ax + b = 0, kde a, b R, b) a = 0, b = 0, řešením rovnice jsou všechna x R ; c) a = 0, b 0, rovnice nemá řešení Řešení lineární rovnice lze znázornit graficky Počet kořenů rovnice ax + b = 0 je roven počtu průsečíků přímky y = ax + b s osou x (jeden, nekonečně mnoho, žádný viz obr 11 a, b, c) ; < = y y y y = ax+b y = b y = 0 O x O x O x b Obr 11 a Obr 11 b Obr 11 c 1 Lineární rovnice o jedné neznámé x s parametrem p je rovnice, ve které se kromě neznámé x vyskytuje proměnná p (parametr) Řešení rovnice pak závisí na hodnotě parametru p Jelikož pro lineární rovnici můžeme dostat tři rozdílné případy řešení, provádíme diskusi řešitelnosti vzhledem k parametru p 1 Nerovnice Nerovnicí nazýváme úlohu nalézt všechna x R, pro která platí f(x) > g(x), resp f(x) g(x), kde f a g jsou reálné funkce Při řešení nerovnic používáme ekvivalentních úprav, podobně jako při řešení rovnic, tj : 5

6 Kapitola 1 K oběma stranám nerovnice lze přičíst tentýž výraz Obě strany nerovnice lze násobit kladným výrazem Násobíme-li nerovnici záporným výrazem, znamení nerovnice se obrátí, tj je-li k < 0, potom f(x) > g(x), resp f(x) g(x) kf(x) < kg(x), resp kf(x) kg(x) 14 Rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou řešíme tak, že nejdříve použijeme definice absolutní hodnoty k odstranění absolutní hodnoty a dále postupujeme již známým způsobem Je { a pro a (0, ), resp 0, ) a = a pro a (, 0, resp (, 0) Nejdříve musíme určit nulové body všech výrazů v absolutních hodnotách Ty nám množinu R rozdělí na intervaly, ve kterých určíme, zda jsou výrazy v absolutních hodnotách kladné či záporné a absolutní hodnoty odstraníme podle definice Pro přehlednost použijeme znázornění na číselné ose Dále pak řešíme úlohu na jednotlivých intervalech 15 Soustavy lineárních rovnic Soustava dvou lineárních rovnic o dvou neznámých má tvar kde a 1, a, b 1, b, c 1, c R Metody řešení a 1 x + b 1 y = c 1 a x + b y = c 1 Metoda dosazovací Z jedné rovnice vyjádříme jednu neznámou pomocí druhé neznámé a dosadíme do zbývající rovnice, kterou pak vyřešíme Zpětným dosazením dostaneme první neznámou Metoda sčítací Dané rovnice vynásobíme vhodnými nenulovými čísly tak, aby se při sečtení (resp odečtení) rovnic vyrušila jedna neznámá Tím dostaneme rovnici pro druhou neznámou Tu vypočteme, dosadíme do jedné z daných rovnic a vypočteme první neznámou První neznámou ovšem můžeme vypočítat též tak, že vyměníme role neznámých Metoda srovnávací Z obou rovnic vyjádříme tutéž neznámou v závislosti na druhé neznámé a získané výrazy porovnáme Dostaneme lineární rovnici pro jednu neznámou a tu vyřešíme Dosazením do libovolné z rovnic vypočteme druhou neznámou Při řešení soustavy lineárních rovnic mohou nastat tři případy: Soustava má jediné řešení Soustava má nekonečně mnoho řešení Soustava nemá řešení Poznámka Graficky řešit soustavu dvou lineárních rovnic o dvou neznámých znamená najít průsečík dvou přímek v rovině 16 Soustavy lineárních rovnic o více neznámých se definují a řeší obdobným způsobem jako soustavy dvou lineárních rovnic o dvou neznámých Poznámka Pro n = graficky řešit soustavu znamená nalézt společné body tří rovin

Rovnice, nerovnice a soustavy 7 17 Soustavy nerovnic o jedné neznámé řešíme tak, že vyřešíme každou zvlášť a najdeme průnik množin jejich řešení 18 Kvadratická rovnice Rovnice f(x) = g(x) o jedné neznámé x C, kde f a g jsou funkce, se nazývá kvadratická rovnice, jestliže ekvivalentními úpravami dostaneme tvar ax + bx + c = 0, kde a, b, c R, a 0, x C 19 Řešení kvadratické rovnice Kvadratická rovnice má řešení x 1, = b ± b 4ac a Výraz b 4ac se nazývá diskriminant kvadratické rovnice a označujeme jej písmenem D Při řešení nastává jeden ze tří případů: Je-li D > 0, rovnice má dva reálné různé kořeny Je-li D < 0, rovnice má dva kořeny imaginární (komplexně sdružená čísla) Je-li D = 0, rovnice má jeden reálný dvojnásobný kořen Je zřejmé, že reálné kořeny kvadratické rovnice můžeme znázornit též graficky; jsou to průsečíky paraboly y = ax + bx + c s přímkou y = 0, tj s osou x V případě komplexních kořenů parabola osu x neprotíná 110 Je-li v kvadratické rovnici koeficient a = 1, je její tvar x + bx + c = 0, respektive s jiným označením x + px + q = 0 Rovnice tohoto tvaru se nazývá normovaná kvadratická rovnice a má řešení x 1, = p ± p 4 q 111 Rovnice ryze kvadratická má tvar ax + c = 0, kde a, c R, a 0, a její řešení je x 1, = ± c a Je-li výraz c a < 0, jsou řešení rovnice čísla reálná, je-li výraz c > 0, jsou řešení rovnice čísla ryze a imaginární komplexně sdružená, a je-li c = 0, je nula dvojnásobným kořenem 11 Kvadratická rovnice bez absolutního členu má tvar ax + bx = 0, kde a 0, b 0 Řešíme ji rozkladem na součin x(ax + b) = 0, odkud x 1 = 0, x = b a Řešením jsou tedy vždy dvě reálná čísla, z nichž jedno je nula 11 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice Normovaná kvadratická rovnice má kořeny x 1, x ; lze ji tedy upravit na tvar (x x 1 )(x x ) = 0, tj x + x( x 1 x ) + x 1 x = 0

8 Kapitola 1 Srovnáním se zápisem normované kvadratické rovnice x + px + q = 0 je zřejmé, že platí vztahy x 1 + x = p, a x 1 x = q Výrazy x x 1, x x se nazývají kořenové činitele Pro obecnou rovnici analogicky platí a(x x 1 )(x x ) = 0, kde x 1 + x = b a, a x 1x = c a Kvadratickou rovnici tedy také můžeme řešit rozkladem kvadratického trojčlenu v součin kořenových činitelů (vhodné pro reálné kořeny) 114 Kvadratická nerovnice Řešením kvadratické nerovnice nazýváme úlohu nalézt všechna x R, pro která platí jedna z následujících nerovnic: kde a, b, c R, a 0 ax + bx + c > 0, ax + bx + c 0, ax + bx + c < 0, ax + bx + c 0, 115 Postup při řešení kvadratické nerovnice Řešení je závislé na hodnotě diskriminantu D : Je-li D > 0, upravíme kvadratický trojčlen ax +bx+c podle odst 11 na součin a(x x 1 )(x x ) a využijeme vlastností součinu tří činitelů Je-li D < 0, má výraz ax + bx + c pro všechna x R stejné znaménko Výraz je kladný pro a > 0 a záporný pro a < 0 Nerovnice buď řešení nemá, nebo jí vyhovují všechna reálná čísla Je-li D = 0, tj existuje-li jeden dvojnásobný reálný kořen x 0 = x 1 = x = x 1, kvadratické rovnice, upravíme kvadratický trojčlen na součin a(x x 0 ) a snadno řešíme takto upravenou nerovnici 116 Iracionální rovnice je taková rovnice, v níž je neznámá pod odmocninou Vyskytuje-li se v rovnici jen jedna odmocnina s neznámou, osamostatníme ji a pak rovnici umocníme Tím odmocninu odstraníme Jsou-li v rovnici dvě odmocniny s neznámou, resp více odmocnin, osamostatníme zpravidla jednu z nich a opět rovnici umocníme, resp tento postup opakujeme Tím je úloha převedena na předchozí případ Umocňování rovnice není ekvivalentní úprava, proto musíme ověřit, zda řešení vyhovuje předpokladům, nebo provést zkoušku dosazením 117 Exponenciální a logaritmické rovnice Při řešení vycházíme z vlastností exponenciální a logaritmické funkce, a to především z toho, že jsou obě funkce prosté, tj že platí: a z definice logaritmu a x = a y x = y (x, y R, a > 0 a 1) log a x = log a y x = y (x, y > 0, a > 0 a 1) a x = y x = log a y (x R, y > 0, a > 0 a 1) 118 Goniometrické rovnice Základní goniometrická rovnice má tvar f(x) = a, kde f je goniometrická funkce, a R je konstanta a x R je neznámá Ostatní goniometrické rovnice se pomocí goniometrických vzorců a ekvivalentních úprav snažíme převést na základní tvar

Rovnice, nerovnice a soustavy 9 119 Řešené příklady 1 Řešte v R rovnici 5 x 1 + x + 1 + 4 9x 1 = 0 Řešení: Aby zlomky měly smysl, musí platit x ± 1 Řešení rovnice budeme hledat v množině { D = R \ 1, 1 } Po vynásobení společným jmenovatelem dostaneme 5(x + 1) + (x 1) + 4 = 0, x = 1 Protože 1 / D, rovnice nemá řešení Řešte v R rovnici x + x (x + 1)(x ) x(x + ) = x + + x Řešení: Předpokládáme x 0, x, takže D = R \ {0, } Odstraníme zlomky, upravíme a dostaneme Rovnice je splněna pro všechna x D Řešte v R rovnici s parametrem a R x + 4x + 4 x + x + = x + x + 6 5x + 6 = 5x + 6 0 = 0 x a + x x x a = a 9a x Řešení: D = R\{ a, a} Obě strany rovnice vynásobíme společným jmenovatelem a upravíme: Provedeme diskusi vzhledem k parametru a : x(a x) + x(a + x) = a ax x + ax + x = a 6ax = a Je-li a = 0, potom 0 x = 0 a dané rovnici vyhovuje každé x R \ {0} Je-li a 0, je x = a 6a, tj x = a 6 4 Řešte v R rovnici x 5 + x = x Řešení: Nulové body výrazů x, 5 + x, x a jejich znaménka v příslušných intervalech znázorníme na číselné ose: x + 5 + x + + + x + + Řešíme na čtyřech intervalech I, II, III a IV: I 5 II 0 III IV

10 Kapitola 1 I x (, 5) : x + + 5 + x = x, x = 5, x = 5 ; 5 / (, 5) = x = 5 není řešením II x 5, 0) : x + 5 x = + x, 5x = 5, x = 1 ; 1 5, 0) = x = 1 je řešením III x 0, ) : x + 5 x = x, x = 5, x = 5 ; 5 / 0, ) = x = 5 není řešením ) IV x, : x 5 x = x, x = 9, x = ; Rovnice má dvě řešení x 1 = 1 a x = ), = x = je řešením 5 Pro která reálná x platí nerovnost x 1 < 1? Řešení: Předpokládáme, že x 1, a tedy D = R \ {1} Nerovnici vyřešíme dvěma způsoby I Chceme-li jako u rovnic vynásobit nerovnici výrazem x 1, víme podle odst 1, že záleží na tom, zda je x 1 > 0 (znamení nerovnice se nezmění), nebo x 1 < 0 (znamení nerovnice se změní na opačné) Budeme tedy řešit nerovnici na dvou intervalech: (, 1) a (1, ) Je-li x (, 1), dostáváme > x 1, 4 > x x (, 4) Řešením jsou čísla x (, 4) (, 1) = (, 1) Je-li x (1, ), dostáváme < x 1, 4 < x x (4, ) Řešením jsou čísla x (1, ) (4, ) = (4, ) Dané nerovnici tedy vyhovují všechna x (, 1) (4, ) II Nerovnici upravíme tak, aby na jedné straně byla nula, potom převedeme na společného jmenovatele a upravíme; postupně tedy dostaneme: x 1 1 < 0, x + 1 < 0, x 1 4 x x 1 < 0 Máme zjistit, pro která x je zlomek záporný Ve zlomku se nedá krátit V čitateli i jmenovateli jsou lineární funkce, proto čitatel i jmenovatel při průchodu přes své nulové body mění znaménko Využijeme-li této vlastnosti, můžeme jednoduše stanovit znaménko zlomku Situaci si znázorníme na číselné ose: 4 x + + x 1 + + 4 x x 1 1 4 + V našem případě jsou nulové body 1 a 4; na obrázku jsou vyznačeny symbolem, neboť pro x = 1 nemá výraz na levé straně nerovnice smysl a pro x = 4 není nerovnice splněna Body 1 a 4 dělí číselnou osu na tři intervaly (, 1), (1, 4) a (4, ) Určíme znaménko zlomku v každém z nich Jak je vidět, znaménka se pravidelně střídají, tj v sousedních intervalech jsou opačná Stačí proto určit znaménko zlomku pouze v jediném bodě, např v bodě x = 0 Protože 4 0 < 0, zlomek je v intervalu (, 1) záporný, v intervalu (1, 4) kladný a v intervalu 0 1 (4, ) záporný Řešením nerovnice jsou tedy právě všechna čísla x (, 1) (4, )

Rovnice, nerovnice a soustavy 11 6 Řešte v R soustavu lineárních rovnic s parametry a, b R ax y = x + y = b Řešení: Použijeme s výhodou sčítací metodu a dostaneme rovnici x(1 + a) = b Provedeme diskusi řešení vzhledem k parametrům a, b : Je-li a + 1 = 0 a b 0, pak poslední rovnice, a tedy ani daná soustava, nemá řešení Je-li a + 1 = 0 a b = 0, potom daná soustava má tvar x y =, x + y = Rovnice jsou ekvivalentní a řešením dané soustavy jsou všechny uspořádané dvojice (x, x), kde x R Je-li a+1 0, b libovolné, potom x = b a + 1, y = ab + a daná soustava má jediné řešení a + 1 ( b a + 1, ab + a + 1 ) 7 Řešte v R soustavu nerovnic Řešení: Postupně vyřešíme čtyři nerovnice: x + 7x 4 < 5x + 4x 8 5x < 6x + a) x + 7x 4 b) 7x 4 < 5x + c) 4x 8 5x 6 4x x < 7 x 5 x x < 7 d) 5x < 6x + x > 5 Řešením jsou všechna čísla x ) (,, 7 ) ( 5, ) =, 7 ) x 1 8 Řešte v R nerovnici x < 1 Řešení: Předpoklad je x Nulové body výrazů x 1 a x, tj čísla 1 a, dělí číselnou osu na tři intervaly, na nichž budeme nerovnici postupně řešit Řešení bude záviset též na znaménku výrazu x, jímž budeme nerovnici násobit Situaci si opět znázorníme na číselné ose: x 1 + + x + + I 1 II III Řešíme postupně tři nerovnosti bez absolutních hodnot:

1 Kapitola 1 I x (, 1) : x + 1 < x, 1 < platí, každé x (, 1) je řešením II x 1, ) : x 1 < x, x < ( ; každé x 1, ), ) = 1, ) je řešením III x (, ) : x 1 > x, x > ; každé x (, ) (, ) = (, ) je řešením Řešením nerovnice jsou právě všechna čísla x 9 Řešte v R rovnici 4x 9 = 0 Řešení: 10 Řešte v C rovnici 4x + 9 = 0 Řešení: 11 Řešte v R rovnici x + 5x = 0 Řešení: Rozložíme v součin (, ) (, ) 4x = 9, x = 9 9 4, x 1, = ± 4 = ± 4x = 9, x = 9 4, x 1, = ± 9 4 = ± i x(x + 5) = 0, odtud x 1 = 0, x = 5 1 Řešte R rovnici 10x + 9x 9 = 0 Řešení: x 1, = 9 ± 9 + 4 10 9 10 1 Řešte v R rovnici x 6x 7 = 0 = 9 ± 1, x 1 = 0 5, x = Řešení: a) Použitím vzorce pro řešení normované rovnice dostáváme x 1, = ± 9 + 7 = ± 6; x 1 = 9, x = b) Použitím vlastností kořenových činitelů normované rovnice dostáváme x 1 + x = 6, x 1 x = 7 Této soustavě vyhovuje řešení x 1 = 9, x = ; jsou to kořeny dané kvadratické rovnice x 14 Řešte v R nerovnici 4 + x > 5 x x + 6 Řešení: Nerovnici budeme postupně upravovat, přičemž předpokládáme, že x 6 a x 4 : x 4 + x 5 x x + 6 > 0, ( x)(x + 6) (5 x)(4 + x) > 0, (4 + x)(x + 6) 5x + 8 (x + 4)(x + 6) < 0 Tuto nerovnici řešíme pomocí číselné osy (viz 119, příklad 5), na které vyznačíme nulové body jednotlivých dvojčlenů: 5x + 8 (x + 4)(x + 6) + + 6 4 8 5

Rovnice, nerovnice a soustavy 1 Do zlomku dosadíme za x např nulu: Tudíž na intervalu je zlomek pro všechny hodnoty kladný, v sousedním intervalu záporný, atd ( 85, ) Řešením nerovnice jsou čísla x (, 6) 5 0 + 8 (0 + 4)(0 + 6) = 8 4 = 1 > 0 ( 4, 8 ) 5 15 Řešte v R rovnici x + x 5 = 1 Řešení: Aniž bychom rovnici řešili, vidíme, že pro žádné x R není splněna, protože není pravdivá konjunkce x 0 x 5 0 16 Řešte v R rovnici x + 5 + 5x 9 7x + = 0 Řešení: Použijeme postupu v 116 a výpočet ověříme zkouškou Osamostatníme jednu odmocninu x + 5 + 5x 9 = 7x +, umocníme a upravíme: x + 5 + 5x 9 x + 5 + 5x 9 = 7x + 10x + 7x 45 = Po opětném umocnění dostaneme kvadratickou rovnici 10x + 7x 54 = 0, jejíž kořeny jsou x 1 =, x = 7 10 Provedeme zkoušku: x 1 = : L = 9 + 1 16 = 0, P = 0, L = P x 1 = je řešením rovnice; x = 7 10 : L = 5 + 45 169 10 není v R definováno x = 7 není řešením rovnice 10 Rovnice má jediné řešení x = 17 Řešte v R rovnici 1 = 4 x+1 Řešení: Rovnici můžeme přepsat do tvaru x 1 = 5 Odtud (viz odst 117) ihned plyne: x 1 = 5, x = Rovnice má tedy jediné řešení x = 18 Řešte v R rovnici x = 5 Řešení: Zlogaritmováním a následující úpravou získané lineární rovnice postupně dostaneme: (x ) log = log 5, x = log 5 log, x = 1 ( + log 5 ) log Řešením rovnice je tedy číslo x = 1 ( + log 5 ) log

14 Kapitola 1 19 Řešte v R rovnici 1 ( e x + e x) =,5 Řešení: Jednoduchými úpravami postupně dostaneme: 1 ( e x + e x) = 5, ex + e x = 5, e x 5e x + 1 = 0 Položíme v poslední rovnici e x = u a dostaneme: Protože u 1, > 0, je: u 5u + 1 = 0, u 1 = 5 + 1, u = 5 1 e x1 = 5 + 1 x 1 = ln 5 + 1 Rovnice má dvě řešení x 1 = ln 5 1 0 Řešte v R rovnici, e x = 5 1 a x = ln 5 + 1 log(x + ) log(x 1) = log 4 x = ln 5 1 Řešení: Vzhledem k definičnímu oboru logaritmu musí být x + > 0 a x 1 > 0, což je ekvivalentní jediné podmínce x > 1 Využijeme vlastností logaritmů a postupně dostaneme: Řešením rovnice je x = 9 8 log x + 100 = log x 1 4, x + 7 = 5, x = x 1 4, x = 9 8 1 Řešte v R rovnici log x log(5x 4) = 1 Řešení: Rovnici řešíme v oboru x > 0, 5x 4 > 0 a 5x 4 1, tj za předpokladu x 1, a x > 4 Postupnými úpravami postupně dostaneme: 5 log x = log(5x 4) log x = log(5x 4) x = 5x 4 x 5x + 4 = 0, x = 1 x = 4 Vzhledem k podmínce x 1 rovnici vyhovuje pouze x = 4 Řešte v R rovnici log x + 8 log x = 5(1 + 10 log 5 100) Řešení: Vzhledem k definičnímu oboru logaritmu musí platit x > 0 Zavedeme substituci log x = z a postupně dostaneme z + 8 z = 5(1 + 10 5 ) z 5z + 8 = 0, z 1 = 8, z = 1

Rovnice, nerovnice a soustavy 15 Pro x tedy dostáváme rovnice: log x = 8, log x =, log x =, x = 1000 ; log x = 1, log x log = log, log x = log log Řešením rovnice jsou čísla x = 1000 a x = 10 log / log Řešte goniometrické rovnice: Řešení: a) 1 + sin x 1 sin x =, b) sin x 5 cos x + 1 = 0, c) sin x + cos x = 1, d) cos x + sin x =, e) sin x + sin x + sin x = cos x + cos x + cos x a) Rovnici řešíme za podmínky 1 sin x 0, tj v oboru x R \ dostáváme: 1 + sin x 1 sin x =, 1 + sin x = sin x, 4 sin x =, sin x = 1, x = π 6 + kπ, x = 5 6 π + kπ, k Z { π + kπ; k Z } Postupně b) Použijeme vzorec (41)z odst 46 Z rovnice vyloučíme sin x a dostaneme kvadratickou rovnici pro cos x : sin x 5 cos x + 1 = 0, cos x 5 cos x + 1 = 0, cos x + 5 cos x = 0 1 4 ( 5 + 5 + 4) = 1 = x = ±π + kπ, k Z cos x = 1 4 ( 5 5 + 4) =, což není možné c) Použijeme vzorec (44) z odst 46 pro kosinus dvojnásobného úhlu, potom z rovnice vyloučíme cos x a dostaneme kvadratickou rovnici pro sin x : sin x + cos x = 1, sin x + cos x sin x = 1, sin x sin x = 0 sin x(1 sin x) = 0 sin x(1 sin x) = 0 = sin x = 0 sin x = 1 sin x = 0 = x = kπ, k Z ; sin x = 1 x = π = 6 + kπ, k Z x = 5 6 π + kπ, k Z d) Podle příkladu 5 z odst 410 platí ( sin x + cos x = + 1 sin (x + ϕ) = sin x + π ) 6

16 Kapitola 1 Daná rovnice je tedy ekvivalentní rovnici ( sin x + π ) =, 6 z níž plyne ( sin x + π ) = 1, x + π 6 6 = π + kπ, x = π + kπ, k Z e) Použijeme vzorce (47) z odst 46 pro sin x + sin x, cos x + cos x a potom rovnici upravíme: sin x + sin x + sin x = cos x + cos x + cos x sin x + sin x cos x = cos x + cos x cos x sin x(1 + cos x) = cos x(1 + cos x) (1 + cos x)(sin x cos x) = 0 = = cos x = 1 (tg x = 1 cos x 0), cos x = 1 = x = ± π + kπ, k Z, tg x = 1 = x = π 4 + kπ, x = π 8 + k π, k Z 4 Řešte v R soustavu rovnic x y + z = 9 x 4y + z = 5 x 5y + z = 6 Řešení: Při řešení použijeme kombinace metody dosazovací a sčítací Z první rovnice vyjádříme y = x + z 9 a dosadíme do zbývajících dvou rovnic: Po úpravě dostaneme soustavu x 4(x + z 9) + z = 5 x 5(x + z 9) + z = 6 7x + 5z = 1 7x + 9z = 9 Odtud odečtením Po dosazení pak postupně dostaneme: 4z = 8, z = 7x + 5 = 1, x =, y = + 9 = 1 Řešením dané soustavy je trojice x =, y = 1, z = 10 Neřešené příklady Řešte v R rovnice: 1 x + 1 + x 1 = [ ± ] 4 x 1 + x = 1 [x 1, ]

Rovnice, nerovnice a soustavy 17 1 x + x = 1 [Nemá řešení] 4 x + x 1 = 6 [1 5, ] 5 1 = x + 1 x 1 [0, ± ] 6 (1 x ) 1 x (1 + x = 0 [Nemá řešení] ) 7 0, 5 x = 56 x+ [] 8 x 1 + x x 4 = 15 [] 9 1 5 x + 5x = 6 5 10 Vypočítejte y z rovnice x = ey e y 11 Vypočítejte y z rovnice x = ey e y e y + e y [1, 1] [ y = ln(x + 1 + x ) ] [ y = 1 ln 1 + x ] 1 x ; x < 1 1 log(x + 1) log(x ) = 1 log [7] 1 log(x + ) log(x + 5) = [Nemá řešení] 14 15 ln x 1 ln x = 0 [e] ln x + x ln x = 0 [e ] 16 1 cos x = 0 [kπ, k Z] 17 tg x = 1 [ π + kπ, k Z] 4 18 sin x = cos x [ (k + 1) π ], π 6 + kπ, 5 6 π + kπ, k Z 19 sin x = tg x, x 0, π) [ 0, ] π 4, π, 4 π, 5 4 π, 7 4 π Řešte v R nerovnice: 1 x < 1 4 x x < 1 x 1 < x < x + 1 [( 11 4 ; 1 )] 4 [( 0, 4 ) ] (, ) [( 1 4 ; 1 )]

18 Kapitola 1 4 Kdy je výraz reálný? a) x 1 x [ 1, )] b) x 1 x + 1 1 [(, 1) ; )]