Edita Kolářová ÚSTAV MATEMATIKY
|
|
- Eva Němečková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Přípravný kurs z matematik Edita Kolářová ÚSTAV MATEMATIKY
2
3 Přípravný kurs z matematik 1 Obsah 1 Přehled použité smbolik 3 Základní pojm matematické logik a teorie množin 4.1 Element matematické logik Základní operace s množinami Aiom, definice, vět a důkaz Úprav agebraických výrazů 8 4 Rovnice Rovnice lineární, kvadratické, s absolútní hodnotou, parametrické Rovnice vššího stupně a iracionální rovnice Soustav lineárních rovnic Řešení nerovnic 5.1 Operace s nerovnicemi Lineární nerovnice Kvadratická nerovnice Nerovnice s absolutními hodnotami Iracionální nerovnice a soustav nerovnic Elementární funkce Lineární funkce Kvadratická funkce Mocninná funkce Eponenciální funkce a logaritmická funkce Logaritmické a eponenciální rovnice Vlastnosti funkce jedné proměnné Vlastnosti a druh funkcí Inverzní funkce Goniometrické funkce Oblouková míra Goniometrické funkce Goniometrické rovnice Komplení čísla Algebraický tvar kompleního čísla Goniometrický tvar kompleního čísla Moivreova věta Řešení binomických rovnic v C
4 Fakulta elektrotechnik a komunikačních technologií VUT v Brně 10 Vektorová algebra a analtická geometrie Základní operace s vektor Přímka v rovině Přímka v prostoru a rovnice rovin Kuželosečk v rovině Posloupnosti a řad Aritmetická a geometrická posloupnost Nekonečná geometrická řada Kombinatorika Permutace, variace a kombinace Binomická věta
5 Přípravný kurs z matematik 3 1 Přehled použité smbolik N = {1,, 3,...} množina všech přirozených čísel N 0 = N {0} Z = {0, 1, 1,,,...} Q = {p/q; p, q Z, q 0} množina všech celých čísel množina všech racionálních čísel R R + množina všech reálných čísel množina všech reálných kladných čísel C = { + i;, R} množina všech kompleních čísel { },Ø prázdná množina a M a M a je prvek množin M a není prvek množin M { M; v()} množina všech prvků množin M s vlastností v P Q P Q P Q P Q konjunkce výroků P, Q disjunkce výroků P, Q P implikuje Q ekvivalence výroků P a Q obecný kvantifikátor (každý...) eistenční kvantifikátor (eistuje...) M N M je podmnožina N M = N (M N ) (N M) ; M se rovná N M N M N {; M N } sjednocení množin {; M N } průnik množin M N {; M N } A[a 1 ; a ; a 3 ] bod o souřadnicích a 1, a, a 3 u = (u 1 ; u ) vektor o složkách u 1, u AB a, z vzdálenost bodů A, B; velikost úsečk AB absolutní hodnota reálného resp. kompleního čísla
6 4 Fakulta elektrotechnik a komunikačních technologií VUT v Brně Základní pojm matematické logik a teorie množin.1 Element matematické logik Výrok je vslovená nebo napsaná mšlenka, která sděluje něco, co může být pouze pravdivé nebo nepravdivé. Jednoduché výrok označujeme velkými písmen, např. A, B, V,.... Pomocí logických spojek dostáváme složené výrok. Nejdůležitější jsou: A (nona; A ; A;...) negace výroku A (není pravda, že A) A B konjunkce (A a zároveň B) A B disjunkce (A nebo B; platí alespoň jeden) A B implikace (jestliže A, pak B; z A plne B) A B ekvivalence (A platí tehd a jen tehd, kdž platí B; A platí právě tehd, kdž platí B) Kvantifikované výrok jsou výrok, udávající počet: obecný kvantifikátor (čteme: ke každému, pro každé, pro všechna) vjadřující, že každý (všichni, libovolný, kterýkoliv) uvažovaný objekt má - nebo nemá - požadovanou vlastnost. eistenční kvantifikátor (čteme: eistuje alespoň jeden) vjadřuje, že některé (alespoň jeden, někteří, lze nalézt, eistuje,...) objekt mají vlastnost, o kterou jde. Příklad.1 Výrok A je "rok má 13 měsíců" a výrok B je = 4. Utvořte A, A B, A B, A B, A B a rozhodněte, jsou-li pravdivé nebo nepravdivé. A : "rok nemá 13 měsíců" - pravdivý výrok A B : "rok má 13 měsíců nebo = 4 - pravdivý výrok A B : "rok má 13 měsíců a = 4 - nepravdivý výrok A B : " má-li rok 13 měsíců, pak = 4 - pravdivý A B : "rok má 13 měsíců právě tehd, je-li = 4 - nepravdivý výrok Příklad. Vslovte negaci výroku A: a) Všechn kořen mnohočlenu jsou rovn nule. b) Ne všechna reálná čísla jsou kladná. c) < 7 d) Levná výroba proudu. a) Alespoň jeden kořen mnohočlenu je nenulový; b) Všechna reálná čísla jsou kladná; c) 7; d) není výrok
7 Přípravný kurs z matematik 5 Příklad.3 Výrok A "číslo a je dělitelné osmi", výrok B "číslo a je dělitelné dvěma". Formulujte A B, a rozhodněte zda je pravdivý. Je-li číslo a dělitelné osmi, pak je dělitelné dvěma. Pravdivá implikace. Základní operace s množinami Množinou rozumíme souhrn libovolných, navzájem různých objektů, které mají určitou vlastnost. Základní operace s množinami : A B A = B A B A B inkluze množin A, B rovnost množin A, B sjednocení množin průnik množin A B rozdíl množin (A \ B) A B doplněk množin A v množině B Připomínáme ješte interval, jejich názv, znázornění na číselné ose: uzavřený interval a; b = { R; a b} otevřený interval (a; b) = { R; a < < b} a a b b polootevřený interval (a; b = { R; a < b} (polouzavřený) a; b) = { R; a < b} neomezený interval a; ) = { R; a } (a; ) = { R; a < } ( ; b = { R; b} ( ; b) = { R; < b} a a a a b b b b oboustranně neomezený interval ( ; ) = R Příklad.4 M je množina všech sudých čísel, P množina všech lichých čísel, která nejsou dělitelná třemi, R množina všech čísel, která jsou dělitelná třemi. Určete M R, M P R, P R. M P R = Z M R množina všech celých čísel dělitelných šesti P R = { }
8 6 Fakulta elektrotechnik a komunikačních technologií VUT v Brně Příklad.5 M je množina všech sudých přirozených čísel menších než deset. Najděte všechn její podmnožin. M = {, 4, 6, 8} jednoprvkové {}, {4}, {6}, {8} dvouprvkové {, 4}, {, 6}, {, 8}, {4, 6}, {4, 8}, {6, 8} trojprvkové {, 4, 6}, {, 4, 8}, {4, 6, 8}, {, 6, 8} čtřprvkové {, 4, 6, 8} množina prázdná.3 Aiom, definice, vět a důkaz Základem logické výstavb matematik je soubor aiomů, t.j. matematických výroků, které se považují za pravdivé a nedokazují se. K zavedení nových pojmů slouží definice, která stanoví název pojmu a určí jeho základní vlastnosti. Věta v matematice je pravdivý výrok, který musíme logick odvodit - dokázat - z aiomů, definic a dříve dokázaných vět. Podle použitých postupů rozlišujeme důkaz přímý, nepřímý, důkaz sporem, důkaz matematickou indukcí. Příklad.6 Věta: Součin dvou libovolných sudých čísel je dělitelný čtřmi. Důkaz přímý: Jde o součin l k = 4lk (l, k Z) a to blo dokázat. Příklad.7 Věta: Nechť rovnice a + b + c = 0 má celočíselné koeficient, a 0, b je číslo liché. Dokažte, že rovnice nemůže mít dvojnásobný kořen. Důkaz sporem: Předpokládáme, že rovnice má dvojnásobný kořen. Pak diskriminant je nulový. Víme, že b = k + 1, k Z. Ted D = (k + 1) 4ac = 0 4k + 4k + 1 = 4ac. Na levé straně rovnice je liché číslo, na pravé straně sudé a to je spor. Neplatí ted předpoklad, že kvadratická rovnice má za daných podmínek dvojnásobný kořen. Příklad.8 Matematickou indukcí dokažte, že součet čtverců prvních n přirozených čísel je roven S n = 1 n(n + 1)(n + 1). 6 Důkaz: Matematickou indukcí dokazujeme výrok V (n) tak, že nejprve dokážeme platnost V (a), kde a je nejmenší přirozené číslo pro danou úlohu. Pak předpokládáme platnost V (n) a ukážeme platnost implikace V (n) V (n + 1). Pak V (n) platí pro všechna n. V našem případě: V (1) : S 1 = = 1, což odpovídá S 6 1 = 1. Předpokládáme V (n) : S n = 1 n(n + 1)(n + 1). 6 Počítáme V (n + 1) : S ( n + 1) = S ( n) + (n + 1) = 1n(n + 1)(n + 1) + (n + 6 1) = 1 (n + 6 1)(n + 7n + 6) = 1 (n + 1)(n + )(n + 3). 6
9 Přípravný kurs z matematik 7 Příklad.9 Nechť množina M je množina všech řešení rovnice cos π je množina všech řešení rovnice sin π = 0. Najděte M N, M N. = 0, množina N Příklad.10 Najděte sjednocení a průnik intervalů: a) ; 3) a 1; ) b) ( ; 3 a ( 8; 15) Příklad.11 Přímým důkazem dokažte: [M N = Z; M N = kladná a záporná lichá čísla ] a) Zvětší-li se číslo a o, zvětší se jeho druhá mocnina o (a + ). [a) 1; ), ; 3) b) ( ; 15), ( 8; 3 ] b) Zvětší-li se číslo o h, zvětší se jeho dekadický logaritmus o log (1 + h ). c) Součet dvou čísel lichých je sudé číslo. Příklad.1 Sporem dokažte: a) Rovnice a = b, kde a 0, má jediné řešení. b) V každém trojúhelníku leží proti stejným úhlům stejné stran. Příklad.13 Metodou matematické indukce dokažte: a) n 1 = 1 (3n 1) b) n(n + 1) = 1 n(n + 1)(n + ) 3 c) (n 1) = 1 n(n 1)(n + 1) 3
10 8 Fakulta elektrotechnik a komunikačních technologií VUT v Brně 3 Úprav agebraických výrazů Algebraický výraz je zápis, který je správně vtvořen z matematických operačních znaků, čísel, proměnných, výsledků operací a hodnot funkcí. Při úpravách používame poznatků o mocninách, odmocninách, zlomcích a mnohočlenech tak, abchom výraz převedli na nejjednodušší tvar. Nutnou součástí řešení jsou podmínk, které stanoví, kd jsou výraz definován. Pravidla pro počítání s mocninami: Pro každé reálné r, s a každé a > 0, b > 0, (respektive pro každé celé r, s a každé a 0, b 0) platí: a 0 = 1 a r = 1 a, r a r a s = a r+s a r : a s = a r s (a r ) s = a rs (ab)r = a r b r ( a b ( a b ) r = a r b r ) 1 = b a Pravidla pro počítání s odmocninami: Nechť m, n N, a 0. Pak platí: n a = a 1 n. Pro a = 0 je n 0 = 0. Pro n = 1 je 1 a = a. Pro n = zapisujeme a = a. n a n b = n ab, a 0 b 0 n a n b = n a b, a 0 b > 0 ( n a) m = n a m = a m n, a 0 m n a = mn a, a 0 Rozklad nejjednodušších mnohočlenů: (a ± b) = a ± ab + b (a ± b) 3 = a 3 ± 3a b + 3ab ± b 3 a b = (a b)(a + b) a 3 b 3 = (a b)(a + ab + b ) a 3 + b 3 = (a + b)(a ab + b ) Rozklad kvadratického trojčlenu na součin kořenových činitelů:
11 Přípravný kurs z matematik 9 Jsou-li 1, kořen kvadratického trojčlenu a + b + c, kde a 0, pak platí: a + b + c = a( 1 )( ) Připomínáme definici absolutní hodnot: Každému reálnému číslu a přiřazujeme právě jedno nezáporné číslo a takto: a pro a 0 a = a pro a < 0. Jestliže a, b jsou reálná čísla, pak absolutní hodnota má tto vlastnosti: 1) a = ma{a, a} 5) ab = a b ) a = a 6) a n = a n, pro každé přirozené n 3) a a 7) a = a, b b pro každé b 0 4) a = a 8) a + b a + b, (trojuhelníková nerovnost) 9) Nechť ε > 0, pak pro libovolná reálná čísla a, platí: a ε < < a + ε a < ε Příklad 3.1 Upravte výraz V na nejjednodušší tvar: a) V = 3 ( ) + +, 0 Pro > 0 : V = [ ( )] [ ( )] + = 83 + Pro < 0 : V = ( ) ( ) + = 83 b) V = V = ( 1) 3( 1) ( 3) = platí pro 0, 1, 3. ( 1)( + 1)( 3) ( + 1)( 3) = 1,
12 10 Fakulta elektrotechnik a komunikačních technologií VUT v Brně c) V = a b ab 1 + a b a 1 b (a 1 b 1 )(ab 1 + a 1 b + 1) V = a + b b b a a ( 1 1)( a + b + 1) a b a b b a a b a b = a4 a 3 b + b 4 ab 3 (b a)(a + b + ab) = = a3 (a b) b 3 (a b) (a b)(a + ab + b ) = (a b)(a3 b 3 ) (a 3 b 3 ) pro a 0 b 0 a b. d) V = = b a, ( 3 + 1)(1 ) + ( 3 + 1)(1 + ) 1 = = = ( 1) ( 1) 1 = ( ); Pro 1 0 : V = 0 Pro 1 < 0 : V = Příklad 3. Užitím rozkladu kvadratického trojčlenu převeďte na součin: a) b) c) [a) 3 ( 8)( + 7); b) ( 1)( + 1)( + 3); c) ( + 5)( 5)( + 8)( 8)] Příklad 3.3 Zjednodušte následující výraz: a) + b) a a + b a b a + ( c) + + ) ( ) 1 : + + ( a b d) + b 1) ( a + b + 1) a b a ( a 4 ) b4 b a : (a b ) e) 1 + (4 a ) 1 ( a) 1 1 a ( + a) 1 + (4 a ) 1 1 a ( ) [( + 1 f) + : + 1 ) ] ( a + a ) a
13 Přípravný kurs z matematik 11 g) ( v + u v ) ( : uv ) v(u v) 1 + uv h) : [a) +, ±; b) a (a b), 0 a a b; c), ± ; Příklad 3.4 Usměrněte zlomk: d) 1, a 0 b 0 a ±b; e) a +, a ( ; 1) (1; ); f), 0 0; g) u, uv 1; h) 1 3, 0 1] a) b) [a) 5 + 6; b) + 4, > ] 4 Rovnice 4.1 Rovnice lineární, kvadratické, s absolútní hodnotou, parametrické Jsou-li f() a g() funkce proměnné definované na množině D R, pak úloha najít všechna D, pro něž f() = g(), znamená řešit rovnici o jedné neznámé. Lineární rovnici o jedné neznámé R lze psát ve tvaru a + b = 0, kde a R, b R, a 0. Má právě jeden kořen = b a. Grafick tento kořen určíme jako průsečík přímk = a + b s osou. Příklad 4.1 V oboru reálných čísel řešte rovnici ( 1) 11 3 = 9 5( + 1). 8 Celou rovnici vnásobíme 8 11, tím se zbavíme zlomků: 16( 1) 44( 3) = 79 55( + 1) a po roznásobení je: = , sloučíme = ,
14 1 Fakulta elektrotechnik a komunikačních technologií VUT v Brně k oběma stranám rovnice přičteme a to je rovnice tvaru a + b = 0. Takže 7 61 = 0 = 61 7 = 3. Nemusíme provádět zkoušku, veškeré úprav (násobení rovnice nenulovým číslem, přičítání stejného čísla k oběma stranám rovnice) jsou ekvivalentní. Zkouška pak má jen charakter kontrol výpočtu. Příklad 4. Řešte v R rovnici: a) = b) 3 + ( ) = 5. 3 a) Řešíme za předpokladu + 7 0, tzn. 7, úpravou: ( + 7) + 3 = = + 10 b) Zbavíme se zlomků = 7 což je spor { } 3(3 + ) 7 + (1 1) = = 30 0 = 0 Rovnice má nekonečně mnoho řešení = t, t R. Kvadratickou rovnici o jedné neznámé R lze psát ve tvaru a + b + c = 0, kde a, b, c R, a 0. Kořen této rovnice vpočítáme pomocí diskriminantu D = b 4ac. Pro D > 0 dostaneme dva reálné různé kořen 1, = b ± D. a Pro D = 0 dostaneme jeden dvojnásobný kořen 1, = b a. Pro D < 0 nemá rovnice v R řešení. Grafick kořen určíme jako průsečík parabol = a + b + c s osou.
15 Přípravný kurs z matematik 13 Příklad 4.3 Řešte v R následující kvadratické rovnice: a) = 0 1, = 4 ± = 4 ± 6 1 = 1 = 5 b) = 0 1, = 6 ± = 3 dvojnásobný kořen c) = 0 1, = 4 ± v R nemá rovnice řešení d) + 6 = 0 ( + 6) = 0 1 = 0 = 6 e) 5 4 = 0 ( 5 )( 5 + ) = 0 1 = 5 5 = 5 5 f) + 16 = 0 v R neřešitelná rovnice Příklad 4.4 Napište kvadratickou rovnici, jejíž kořen jsou 1 = 3 3 a = 3. ( 1 )( ) = 0 ( + 3 3)( 3) = = 0 Nebo podle vztahů mezi kořen 1, a koeficient p, q kvadratické rovnice + p + q = 0 kde 1 + = p, 1 = q pak a úpravou dostaneme + (+3 3 3) = = 0. Při řešení rovnic s absolutní hodnotou vcházíme z definice absolutní hodnot a řešíme rovnice v intervalech, které dostaneme pomocí tzv. kritických bodů. Příklad 4.5 V oboru reálných čísel řešte rovnice s absolutními hodnotami: a) = 5 b) 7 + = 3 c) 3 1 = + 1 d) = + 3 a) Pro (, ), rovnice přejde v rovnici 3 4( ) = 5. Tato má řešení = 11, které patří do daného intervalu. 9
16 14 Fakulta elektrotechnik a komunikačních technologií VUT v Brně Pro, ) : 3 + 4( ) = 5 = 5, ) Sjednocení řešení pak je = b) (, ) : = 3 = (, ), 7 ) : = 3 =, 7 ) 7, ) : 7 + = 3 = 4 7, ) Závěr: {, 4} c) (, 1 ) : = + 1 = 1 (, 1 ) 1, ) : = = 0 Závěr: 1, ) d) (, 3 ) : = + 3 = 3 5 (, 3 ) 3, ) : = + 3 = 1 3, ) Závěr: {1, 3 5 } Rovnice s parametrem jsou rovnice, které kromě neznámých obsahují ještě další proměnné - parametr. Řešení rovnic s parametr spočívá v určení kořenů v závislosti na parametrech a v úplném rozboru všech možností parametrů. Příklad 4.6 Řešte v R rovnici a + 1 a = a, kde a R je parametr. a Pro a = 0 rovnice nemá smsl. Pro a 0 dostaneme a + a a 1 = a pro a = 1 : 0 =, spor (a 1) = a + 1 = pro a 1 : = a+1 a 1 Závěr: a = 0 rovnice nemá smsl a = 1 rovnice nemá řešení a 0 a 1 rovnice má jediné řešení = a + 1 a 1 Příklad 4.7 Pro které hodnot reálného parametru m má kvadratická rovnice + 3 m + m + 3 = 0 o neznámé R jeden kořen rovný nule? Najděte druhý kořen.
17 Přípravný kurs z matematik 15 Absolutní člen m + m + 3 = 0 m 1, = 1 ± Druhý kořen = 3. m = 1 m = 3. Příklad 4.8 Pro které hodnot parametru t má kvadratická rovnice + t + = 0 reálné různé kořen? Reálné různé kořen D = t 16 > 0 t > 16 t > 4 t (, 4) (4, ) Příklad 4.9 Na základě vět o absolutní hodnotě reálného čísla zjistěte, pro která čísla platí rovnosti: a) ( )( 4) = ( )( 4) b) ( 4)( 3) = 4 3 c) ( )( 5) = ( )( 5) d) 0, 5 0, 5 1, = 1, e) 3 = 3 [a) 4 b) R c), 5 ; d) R {1,} e) (, 3 ] Příklad 4.10 Rozhodněte, který z výroků je pravdivý: a) < < < b) 1 < 3 1 c) 1 < 3 < 4 d) 3; 5) < 5 [a) pravdivý; b) není pravdivý; c) není pravdivý; d) není pravdivý] Příklad 4.11 Řešte v R rovnici 1 1 = 8 3. [ 1 = 5 = 5 4 ] Příklad 4.1 Řešte v R následující rovnice: a) = 0 b) = c) = 4 d) 3 5 = 0 e) 0, + 0, 01 = 0 f) (1 ) = 3 [a) 1 = 1 5 = ; b) = 1; c) 1 = 9 = 4; d) 1 = = 1 3 ;
18 16 Fakulta elektrotechnik a komunikačních technologií VUT v Brně e) 1, = 0, 1 f) { }] Příklad 4.13 Řešte v R rovnici a = 1 (4 + 1), parametr a R. 3 a [a 0; pro a = rovnice nemá řešení; a = nekonečně mnoho řešení = t, t R; a, 0, je = 1 a(a ) ] Příklad 4.14 Určete reálnou hodnotu parametru a tak, ab rovnice 6a a+ = 15, R měla kladný kořen. [ = 3(a 5) a > 0, a (, ) ( 5, )] Příklad 4.15 Pro které reálné hodnot parametru má rovnice a) t + 1 t = 0 reálné různé kořen? b) + m m = 1 jeden kořen roven nule? [a) t (, 3 ) ( 3, ); b) m = 3 m = 4; 1 = 0, = 1] Příklad 4.16 Najděte kvadratickou rovnici, jejíž kořen jsou 1 = 1, = Rovnice vššího stupně a iracionální rovnice [ = 0] Algebraické rovnice vššího stupně řešíme převodem na součinový tvar, někd jako rovnice binomické. Příklad 4.17 V oboru reálných čísel řešte rovnice: a) 4 = 16 b) = 0 a) 4 16 = 0, upravíme na součinový tvar ( )( + )( + 4) = 0 reálné kořen jsou 1 =, = b) = 0 ( + 1) = 0 { } Iracionální rovnice obsahují odmocnin z výrazů s neznámou. Odmocnin odstraňujeme neekvivalentní úpravou - umocněním, proto je nutně součastí řešení zkouška. Příklad 4.18 V oboru reálných čísel řešte iracionální rovnici: a) 4 = b) 7 5 = 3
19 Přípravný kurs z matematik 17 a) Řešíme za předpokladu Umocněním dostaneme ( 4) = = 0 1, = 10 ± Podmínce řešitelnosti vhovuje pouze = 8. Umocnění je neekvivalentní operace, provedeme zkoušku: L(8) = 8 4 = 4 P (8) = 16 = 4 } = 8 = 10 ± 6 b) Řešíme za předpokladu {} rovnice nemá řešení. Příklad 4.19 Řešte v R iracionální rovnice: a) = 1 b) + + = + 3 c) 3 4 = 0 d) = e) = 3 [a) = 3; b) = 5 ; c) = 16 d) {}; e) = 5 3 ] 4.3 Soustav lineárních rovnic Několik rovnic o dvou a více neznámých, které mají být současně splněn, tvoří soustavu rovnic. Řešením soustav je průnik řešení jednotlivých rovnic. Při řešení soustav se používají ekvivalentní úprav soustav rovnic, tj. takové úprav, jimiž se nemění řešení soustav. V takovém případě není nutná zkouška, ale je vhodná pro kontrolu. Přehled ekvivalentních úprav soustav rovnic: Nahrazení libovolné rovnice soustav rovnicí, která je s ní ekvivalentní, tj.má totéž řešení. Nahrazení libovolné rovnice soustav součtem této rovnice a libovolné jiné rovnice soustav. Dosazení neznámé nebo výrazu s neznámou z jedné rovnice soustav do jiné její rovnice. M se budeme zabývat soustavou lineárních rovnic. Základním tpem metod řešení lineárních algebraických rovnic jsou eliminační metod, jejichž podstatou je postupná eliminace (vlučování) neznámých z rovnic soustav. Podle způsobu, jimž eliminujeme jednu neznámou, rozlišujeme několik metod řešení: Metoda sčítací - rovnice soustav násobíme čísl zvolenými tak, ab se po sečtení vnásobených rovnic jedna neznámá vloučila.
20 18 Fakulta elektrotechnik a komunikačních technologií VUT v Brně Příklad 4.0 Metodou sčítací řešte v R R soustavu rovnic. = = 11. První rovnici vnásobíme třemi, dostávame rovnici 6 3 = 31. Získali jsme tímto způsobem ekvivalentní soustavu 6 3 = = 11. Rovnice teď sečteme, tím vloučíme neznámou a pro neznámou dostáváme rovnici 7 = 14, =. Obdobně lze vloučit neznámou vnásobením druhé rovnice minus dvěma a sečtením s první rovnicí. Dostáváme rovnici 7 = 1, = 3. Řešením soustav je uspořádaná dvojice [, ], =, = 3. Metoda dosazovací - vjádříme jednu neznámou z jedné rovnice soustav a dosadíme ji do dalších rovnic, čímž se jedna neznámá ze soustav vloučí. Příklad 4.1 Metodou dosazovací řešte v R R soustavu rovnic. = = 9. Z první rovnice vjádříme = 5, a dosadíme do druhé rovnice. Dostáváme 3 + 4( 5) = 9, 11 = 9 + 0, = 1. Potom = 5 = 5 = 3. Dostali jsme řešení = 1, = 3. Metodu sčítací a dosazovací můžeme také kombinovat. Příklad 4. V R R řešte soustav rovnic: a) + = 4 b) = 13 c) 3 = = = = 10 a) + = 4 / ( 3) 3 3 = 1 = 5, = = = 7
21 Přípravný kurs z matematik 19 b) = = 13 soustava nemá 7 + = 1 / = 4 řešení c) 3 = 5 / 4 6 = = = 10 soustava má nekonečně mnoho řešení = t, = 1 (t 5), t R 3 Při řešení více než dvou rovnic je nejvýhodnější použití Gaussov eliminační metod, která spočívá v postupném převedení dané soustav rovnic ekvivalentními úpravami na tzv. trojúhelníkový tvar. Příklad 4.3 Užitím Gaussov eliminační metod řešte v R R R soustavu rovnic z = 15 (1) z = 15 () z = 7 (3) Nejprve soustavu upravíme tak ab v první rovnici koeficient u neznámé bl 1. Blo b možné toho dosáhnout dělením první rovnice číslem 9, tím bchom ovšem dostali v první rovnici desetinná čísla. Raději od první rovnice odečteme druhou, čímž dostaneme soustavu rovnic: 5z = 0 (1) z = 15 () z = 7 (3) Dále v získané soustavě od druhé rovnice odečteme 8-krát první, a od třetí rovnice odečteme 3-krát první. Tím eliminujeme neznámou v těchto rovnicích a dostáváme tuto ekvivalentní soustavu: 5z = 0 (1) z = 15 () z = 7 (3) Nní druhou rovnici dělíme čtrnácti, abchom u neznámé získali koeficient 1. Dále k třetí rovnici přičteme 4-krát druhou, čímž v ní eliminujeme neznámou. Tím přecházíme k této soustavě rovnic: 5z = 0 (1) z = () 19z = 19 (3) Tato soustava má trojúhelníkový tvar a její řešení určíme snadno takto: Z třetí rovnice po
22 0 Fakulta elektrotechnik a komunikačních technologií VUT v Brně dělení číslem 19 dostáváme: z = 1. Dosazením do druhé rovnice vpočteme = 1 (15 43) = 14 a po dosazení do první rovnice vchází = + 5 = 3. Dostali jsme řešení = 3, =, z = 1. Příklad 4.4 V R 3 řešte soustav rovnic: a) + + 3z = 7 b) + + 3z = 1 c) + + 3z = z = z = z = + + z = z = 1 + z = 4 Soustav budeme řešit Gaussovou eliminační metodou. a) + + 3z = z = z = z = 6 7 8z = 15 + z = z = 4 + z = 3 6z = 6 Tato soustava má trojúhelníkový tvar a můžeme jej snadno vřešit. Postupně dostáváme z = 1, = 3 z = 1, = 7 3z = 7 3 =. Dostali jsme ted řešení =, = 1, z = 1. b) + + 3z = z = z = z = + z = 1 + z = z = 1 + z = 10 0 = 9 Z trojuhelníkového tvaru vidíme, že soustava nemá řešení. c) + + 3z = z = z = z = 0 = z = 3 + z = z = 3 soustava má nekonečně mnoho řešení. Zvolíme-li z = t, pak postupně máme = 3 t 1 a = t + 3t = t. Řešením soustav potom bude uspořádaná trojice = t, = 1 t, z = t, t R. 3 Příklad 4.5 Řešte v R R soustav lineárních rovnic: a) = 0 b) 6 = c) + = = 0 3 = = 8
23 Přípravný kurs z matematik 1 [a) = 3, = 1; b) nemá řešení; c) = 4 a, = a, a R] Příklad 4.6 Převedením na trojúhelníkový tvar řešte v R 3 soustav rovnic: a) 3 + 4z = 8 b) + 4 3z = 0 c) + + 4z = z = 10 3 z = z = z = z = z = 10 [a) nemá řešení; b) = 13t/7, = t/7, z = t; c) = 3, = 4, z = 5] Příklad 4.7 Převedením na trojúhelníkový tvar řešte v R 4 soustav rovnic: a) 3 + 6z u = 1 b) + z u = + z = z + u = z u = z + u = z 5u = z u = 4 Příklad 4.8 Určete vzájemnou polohu tří rovin: α : 3 + z = 0 β : + z 3 = 0 γ : + + z 1 = 0 [a) soustava nemá řešení; b) = 1, =, z = 1, u = 3] [rovin se protínají v bodě [, 3, 5]] Příklad 4.9 Užitím Gaussov eliminační metod řešte v R 3 soustavu rovnic v závislosti na parametru a z = 7a z = 3a z = a 8 [[,, z] = [a, a/3, a/]]
24 Fakulta elektrotechnik a komunikačních technologií VUT v Brně 5 Řešení nerovnic 5.1 Operace s nerovnicemi Jsou-li f a g funkce proměnné definované na množině D R, pak úloha: "najděte všechna D, která po dosazení do jednoho ze vztahů: f() < g(), f() > g(), f() g(), f() g() dají pravdivou nerovnost" znamená řešit nerovnici s neznámou. Při řešení nerovnic používáme ekvivalentní úprav: 1. Záměna stran nerovnice se současnou změnou znaku nerovnice: f() < g() g() > f(). Přičtení konstant nebo funkce h(), definované v D, k oběma stranám nerovnice: f() < g() f() + h() < g() + h() 3. Násobení nenulovou konstantou nebo funkcí h() definovanou v D : a) h() > 0 pro D : f() < g() f()h() < g()h() b) h() < 0 pro D : f() < g() f()h() > g()h() 4. Umocnění pro případ nezáporných stran nerovnice: 0 f() < g() f n () < g n (), n N 5. Odmocnění pro případ nezáporných stran nerovnice: 0 f() < g() n f() < n g(), n N Pokud používáme při řešení nerovnic ekvivalentní úprav, není potřeba provádět zkoušku, snad jen pro vloučení vlastních chb. Klasifikace nerovnic Elementární nerovnice s neznámou můžeme rozdělit (podobně jako rovnice) podle toho, v jaké pozici se v dané nerovnici nachází neznámá. Rozlišujeme nerovnice lineární a kvadratické, nerovnice s absolutní hodnotou, eponenciální a logaritmické nerovnice, iracionální nerovnice. Postup řešení pro jednotlivé tp nerovnic ukážeme na příkladech.
25 Přípravný kurs z matematik 3 5. Lineární nerovnice Příklad 5.1 Řešte v R nerovnici Odstraníme zlomk a upravíme roznásobením ( 17) 4(8 ) 16 8( 4) + Příklad 5. Řešte v N nerovnici \ ( 1) ; ) Odstraníme zlomk a upravíme roznásobením, stejně jako kdž hledáme řešení nerovnice v R \ (5 6) Hledáme řešení v oboru přirozených čísel. Dostaneme 43 9 N {1,, 3, 4} Příklad 5.3 Řešte v R nerovnici v podílovém tvaru 1 4 > 0.
26 4 Fakulta elektrotechnik a komunikačních technologií VUT v Brně 1 4 > 0 [(1 ) > 0 ( 4) > 0] [(1 ) < 0 ( 4) < 0] [ < 1 > 4] [ > 1 < 4] 4 < < 1 { } (4; 1) Jiný způsob řešení: Najdeme tzv. nulové bod čitatele a jmenovatele - to jsou bod, ve kterých je polnom v čitateli nebo ve jmenovateli rovný nule - a v intervalech mezi nulovými bod zjistíme znaménko čitatele, jmenovatele a nakonec celého zlomku. ( ; 4) (4; 1) (1; ) podíl Máme ostrou nerovnost, takže řešením naší nerovnice je (4; 1). Příklad 5.4 Řešte v R nerovnici Upravíme na podílový tvar: ( + 1) Můžeme vužít nulových bodů čitatele a jmenovatele, pak dostaneme řešení ( ; 4) 1; ) Danou rovnici můžeme řešit i jinak: \ (4 + ) a) 4 + > Dostali jsme, že b) 4 + < Dostali jsme, že ( > 4 1) 1. ( < 4 1) < 4. Ted < 4 1 čili ( ; 4) 1; ).
27 Přípravný kurs z matematik Kvadratická nerovnice Příklad 5.5 Řešte v R nerovnici ( 5)( + 1) 0 [( 5) 0 ( + 1) 0] [( 5) 0 ( + 1) 0] 5 1 ( ; 1 5; ) Úlohu můžeme řešit i pomocí nulových bodů polnomu nebo také grafick: = 4 5 je rovnice parabol, její vrcholový tvar je + 9 = ( ), vrchol je V [; 9], průsečík s osou : P 1 [ 1; 0] P [5; 0], protože ( ) = 9 = ±3 1 = 5, = 1. Načrtneme graf. Vidíme, že 0 pro ( ; 1) 5; ). 9 V Příklad 5.6 Řešte v R nerovnici ( + 3)( 4) + ( + 4)( 1) ( 1)( 4) Převedeme na podílový tvar ( 1)( 4) 1( ) úpravě čitatele ( 1)( 4) 0. Pomocí nulových bodů: ( ; 1) (1; (; 4) (4; ) zlomek a po (1; (4; )
28 6 Fakulta elektrotechnik a komunikačních technologií VUT v Brně 5.4 Nerovnice s absolutními hodnotami Příklad 5.7 Řešte v R nerovnici 1 > Pomocí nulových bodů výrazů v absolutních hodnotách rozdělíme R na interval, ve kterých nerovnice řešíme. Pro ( ; 3 : 1 > 15 + ( + 3) < 3. } {{ } < 3 Pro ( 3; 1 : 1 > 15 ( + 3) 1 < 1. } {{ } { } Pro (1; ) : 1 + > 15 ( + 3) > 1. } {{ } > 1 Celé řešení rovnice ( ; 3) (1; ). 5.5 Iracionální nerovnice a soustav nerovnic Příklad 5.8 Řešte v R nerovnici 3 < 5. Nerovnice má smsl pouze pro 3 0 t.j. 3, potom na obou stranách nerovnice jsou nezáporná čísla a lze umocnit: Řešení je pak 3; 8). 3 < 5 < 8. Příklad 5.9 Řešte v R nerovnici + 1 < Řešíme za předpokladu , ted 7 3. Po umocnění < < 0. Kvadratický trojčlen má komplení kořen (D < 0). Parabola = nikde neprotne osu, proto řešení je { }.
29 Přípravný kurs z matematik 7 Příklad 5.10 Řešte v R soustavu nerovnic > 0 3 < 0. Ekvivalentní soustava je + 1 > 0 ( 1) < 0. Na znaménko polnomu nemají vliv kořen se sudou násobností. Ted ( 1; 0) (0; 1). Příklad 5.11 Která přirozená čísla splňují nerovnici Příklad 5.1 Řešte v R nerovnice: a) < b) + 1 c) < d) > 4. 5 [ {49, 50, 51,...} ] [a) ( ; 4) ( 7 ; ); b) (1; 4 ; c) ( 1; 3); d) ( ; 1 ] 5 Příklad 5.13 V množině celých záporných čísel řešte nerovnici > 1. [ { 8, 9, 10,...} ] Příklad 5.14 Jaké musí být číslo k, ab rovnice 5k 9 = 10 3k měla kladné řešení? Příklad 5.15 Řešte v R kvadratické nerovnice: a) 3 > 0 b) 0 36 c) < 0 d) 0, + 0,01 0 [ < k < 3 ] [a) ( ; 1 ) (; ); b) ; 18 ; c) { }; d) = 0,1] Příklad 5.16 Pro která m R bude platit (5m 1)(m 1) > 0 pro všechna reálná? [m ( ; 4 ) (; ) ] 5
30 8 Fakulta elektrotechnik a komunikačních technologií VUT v Brně Příklad 5.17 Řešte v R nerovnice: a) b) ( ) > 0 c) < 0 d) < (10 6) Příklad 5.18 V oboru reálných čísel řešte nerovnice: a) 3 > 5 b) + < 8 Příklad 5.19 Pomocí absolutní hodnot zapište nerovnice: a) < < b) 1 3 c) 3 1 [a) ( ; 3) ( 1 ; ); b) (0; ) (5; ); 3 c) ( 1; ) (3; 6); d) ( ; ) (3; )] [a) ( ; ) (8; ); b) ( 10; 6) ] [a) < ; b) 1; c) + 1 ] Příklad 5.0 Najděte množinu všech řešení nerovnic s absolutní hodnotou: a) + 1 < 0 b) 1 < 0 c) d) e) < 1 f) 1 g) < h) i) > 0 [a) ( 1; 0); b) ( ; 0); c) 3; 1 ; d) R; e) (0; 4 ) (; ); 3 f) ( ; 1 ; g) ; h) R; i) R, 4,, 3 ] Příklad 5.1 Řešte v R iracionální nerovnice: a) b) c) + < 8 d) + > 4 e) > 3 [a) ( ; 4 3; ; b) 16; ); c) (10; ); d) (3; ); e) (3; 5)]
31 Přípravný kurs z matematik 9 Příklad 5. Řešte v R soustavu nerovnic 4 5 < < 0. [ (3; 5)] Příklad 5.3 Najděte R, která splňují složenou nerovnost. a) 1 < < + 1 b) 3 1 < < [a) 3 < < ; b) 1 4 < < 1 ] Příklad 5.4 Najděte zlomek, pro nějž platí: zmenšíme-li jmenovatele o 1, je zlomek roven 1, zvětšíme-li čitatele o 0, dostaneme zlomek z intervalu (;3). [ 4 9, 5 11 ]
32 30 Fakulta elektrotechnik a komunikačních technologií VUT v Brně 6 Elementární funkce 6.1 Lineární funkce Lineární funkcí nazýváme každou funkci f, která je daná předpisem f : = k + q, k, q R. Grafem lineární funkce je vžd přímka různoběžná s osou O. Definiční obor D lineární funkce f (značíme D f ) je R. Obor hodnot funkce f pro k 0 (značíme H f ) je R. Význam konstant k, q je vidět z následujícího obrázku: Pro k = 0 dostáváme konstantní funkci. q q q k > 0 k = tg α, α < π rostoucí funkce k < 0, k = tg α, α > π klesající funkce k = 0 k = tg α, α = 0 konstantní funkce Příklad 6.1 Určete lineární funkci, jejímiž prvk jsou uspořádané dvojice [ ; 3], [ 1; 4] a jejíž obor funkčních hodnot je interval 6; 0. Sestrojte graf. Je = k + q a dosadíme souřadnice bodů. Pak 3 = k + q 4 = k + q. Řešením této soustav dostaneme k = 1, q = Lineární funkce pak je = 5. Pro 6; 0 dostaneme krajní bod úsečk [1; 6], [ 5; 0]. 5
33 Přípravný kurs z matematik 31 Příklad 6. Nakreslete graf těchto funkcí: a) f 1 : = + 3 Funkce je definována pro každé R, grafem lineární závislosti je přímka. H(f 1 ) = R Zvolíme 1 = 0 1 = 3, dále = 0 = 3. Tto průsečík se souřadnicovými osami nám určí přímku. b) f : = + 1 pro 0,5; Příslušná úsečka má krajní bod [ 1 ; 0] a [; 5] D(f ) = 0,5;, H(f ) = 0; f 1 : = + 3 f : = + 1 Příklad 6.3 Nakreslete graf funkce = 1 +. Bod = 0, 1, rozdělí osu na čtři interval a určíme tvar funkce v jednotlivých intervalech:
34 3 Fakulta elektrotechnik a komunikačních technologií VUT v Brně ( ; 0 (0; 1 (1; (; ) 1 ( + 1) ( + 1) ( 1) ( 1) Kvadratická funkce = 1 + Kvadratickou funkcí nazýváme každou funkci, která je daná předpisem f : = a + b + c, kde a, b, c R, a 0. Definiční obor kvadratické funkce f je D f = R. Grafem kvadratické funkce je parabola s osou rovnoběžnou s osou. V 0 0 V f : = a + b + c, a < 0 f : = a + b + c, a > 0
35 Přípravný kurs z matematik 33 Máme-li sestrojit graf kvadratické funkce = a + b + c, vjdeme ze základní parabol = a postupnými transformacemi určíme souřadnice vrcholu. Je také vhodné určit průsečík s osami. Příklad 6.4 Načrtněte graf kvadratické funkce = Předpis upravíme na tvar + 3 = 3 4 ( + 1) a postupně sestrojíme 1 =, = ( + 1), 3 = 3 4 ( + 1), = 3 4 ( + 1) 3 neboli 3 = 3 4 ( + 1) = = ( + 1) = 3 ( + 1) = 3 ( + 1) 4 Obecně ted: Rovnoběžným posunutím parabol = a do vrcholu V (m; n) dostaneme parabolu n = a( m). Osa parabol zůstává rovnoběžná s osou.
36 34 Fakulta elektrotechnik a komunikačních technologií VUT v Brně 6.3 Mocninná funkce Mocninná funkce s přirozeným eponentem je funkce f : = n, n N, n >. Definiční obor mocninné funkce je D = R. Příklad 6.5 Načrtněte graf funkcí f 1 : = 3 1, f : = ( 1) 3, f 3 : = 1 4 4, f 4 : = 4 3. Upravíme analogick jako u kvadratické funkce: f 1 : + 1 = 3, graf dostaneme posunutím grafu funkce = 3 do vrcholu V [0; 1]. f : + 0 = ( 1) 3, V [1; 0] f 3 : + 0 = 1( + 4 0)4, V [0; 0] f 4 : Nakreslíme postupně graf = 4 a pak = f 1 : + 1 = f : + 0 = ( 1) f 3 : = f 4 : = 4 3
37 Přípravný kurs z matematik 35 Příklad 6.6 Bez výpočtu rozhodněte, které z čísel 4 300, je větší. Upravíme = (4 3 ) 100, = (3 4 ) 100. Obě mocnin lze chápat jako hodnot funkce = 100. Tato funkce je pro 0 : ) rostoucí, 4 3 < 3 4, proto < Příklad 6.7 Uvažujme množinu všech kvádrů, jejichž délk hran jsou v poměru 1 : : 3. Určete funkci vjadřující závislost objemu kvádru na délce jeho nejdelší hran a načrtněte její graf. V 1 /9 b Označme délku nejdelší hran b, 1 pak a = b ; c = b pro b > Pak V = 9 b3. Příklad 6.8 Určete definiční obor funkcí: a) = 1 6 b) = + 1 a) Ab bla funkce = 6 definovaná, musí být 6 0, ted 3. Můžeme ted psát, že D(f) =< 3, ) b) Definičním oborem funkce bude řešení nerovnice , 1 Nulové bod čitatele a jmenovatele jsou = 1 a = 1. Dostaneme D(f) = (, 1) < 1, )
38 36 Fakulta elektrotechnik a komunikačních technologií VUT v Brně Mocninná funkce s celým záporným eponentem je funkce f : = n, n N Definiční obor této funkce D f = R {0}. Příklad 6.9 Nakreslete graf funkcí f 1 : = 1 a f : = f 1 : = 1 f : = 1 Lineární lomená funkce je funkce daná předpisem f : = a + b c + d, kde a, b, c, d R, d c, c 0. Definiční obor této funkce je D f = R { d c }. Nejjednodušší případ nastane pro a = d = 0, pak = k a grafem je rovnoosá hperbola. V případě, kd ad cb 0 dostaneme po úpravě a c = a c b a d c + d c opět rovnoosou hperbolu se středem v bodě S[ d c ; a ], asmptot procházejí středem a c jsou rovnoběžné s osami souřadnými.
39 Přípravný kurs z matematik 37 Příklad 6.10 Nakreslete graf funkce f : = k (nepřímá úměrnost). k k f : = k k > 0 f : = k k < 0 Příklad 6.11 V kartézském souřadnicovém sstému nakreslete graf funkce f : = 1. Upravíme = 1 + = + 1 = 1 1, ted + 1 = 1. Asmptot procházejí bodem S[; 1]. Můžeme určit průsečík se souřadnicovými osami: X[1; 0], Y [0; 0,5] 0 1 S[, 1]
40 38 Fakulta elektrotechnik a komunikačních technologií VUT v Brně 6.4 Eponenciální funkce a logaritmická funkce Eponenciální funkce o základu a > 0 a 1 je každá funkce f : = a. Definiční obor této funkce D f = R. Obor hodnot H f = (0; ). Pro případ a = e dostaneme přirozenou eponenciální funkci. Grafick: = a, a > 1 = a, 0 < a < 1 = e Inverzní k eponenciální funkci = a je: Logaritmická funkce o základu a > 0 a 1. Značíme f : = log a. Definiční obor D f = { R, > 0}. Obor hodnot H f = R. Pro základ a = e dostaneme přirozený logaritmus, který používáme nejčastěji. Grafick: = log a, a > 1 = log a, 0 < a < 1 = ln
41 Přípravný kurs z matematik 39 Příklad 6.1 V téže kartézské soustavě souřadnic načrtněte graf funkcí: f 1 =, f =, f 3 = + a f 4 =. Sestavíme tabulku pro získání několika funkčních hodnot: Logaritmické a eponenciální rovnice Logaritmické rovnice jsou rovnice, v nichž se vsktují logaritm výrazů s neznámou R. Jestliže stanovíme podmínk řešitelnosti a řešíme ekvivalentními úpravami, pak zkouška není nutná. Příklad 6.13 Řešte v R logaritmické rovnice: a) log + 3 log = 4 b) 1 log( 3) = log( 3) a) Podmínk: > 0 log 0 (0, 1) (1, ). Rovnici vnásobíme log, dostaneme log 4 log + 3 = 0 Odtud log 1 = 3 log = 1, je ted 1 = 10 3 = Obě řešení patří do oboru řešitelnosti. b) Podmínk > 3 > 3 > 3. Úpravou log( 3) = log( 3). Pak 3 = ( 3), neboli 3 = Z toho 0 = = 4, =. Podmínkám vhovuje pouze 1 = 4. Eponenciální rovnice jsou rovnice, kde neznámá R se vsktuje v eponentu nějaké mocnin. Rovnice řešíme buď logaritmováním, nebo porovnáním eponentu při stejném základu, často až po úpravách
42 40 Fakulta elektrotechnik a komunikačních technologií VUT v Brně Příklad 6.14 Řešte v R eponenciální rovnice. a) ( 4 5 ) +3 ( 15 8 ) 4 1 = 5 a) Upravíme vše na mocnin o základu a = 5. b) = 10 c) = 0 ( 5 (+3) ) ( 5 3(4 1) ) = = 1 10 = 10 = 1 b) Položíme =, pak = 10, neboli = 0. Kořen Pak je 1 = 1 = 1. 1, = 10 ± Druhý kořen = 4 3 a logaritmováním = log 3. c) Položíme 3 =, pak + 3 = 0 ( 1)( + 3) = 0. 1 = = 1 1 = 0 = 3 není možné, neboť 3 > 0 R. Zůstává = 0. = 4 3 0
43 Přípravný kurs z matematik 41 Příklad 6.15 Načrtněte graf funkcí: a) = , R b) = +, R c) = ( 1), 3; ) [a) = 5, ( ; 1); = 5 1, 1; 1); = + 5, 1; ); b) = 0, ( ; 0); =, 0; ); c) = + 1, 3; 1); = 1, 1; )] Příklad 6.16 Úpravou rovnice parabol určete souřadnice vrcholu a průsečík P 1 a P s osou O, průsečík Q s osou O. a) = 4 6 b) = + 4 [a) = ( 1) 8, V [1; 8], P 1 [ 1; 0], P [3; 0], Q[0; 6]; b) = ( ) + 4, V [; 4], P 1 [0; 0], P [4; 0], Q[0; 0] ] Příklad 6.17 Sestrojte graf lineární lomené funkce: a) = b) = c) = + Příklad 6.18 Najděte všechna p R, pro něž eponenciální funkce a) rostoucí, ( ) p je p + b) klesající. [ a) p ( ; ); b) p (0; ) ] Příklad 6.19 V téže kartézské soustavě souřadnic nakreslete graf funkcí: a) = 1,5, = 1,5, = 1,5, = 1,5 b) = log 3, = log 3 ( ), = log 3 ( + ), = log 3 Příklad 6.0 Najděte definiční obor těchto funkcí: a) = log a ( + 3) b) = log 3 c) = log 5 ( ) d) = ln + 1 g) = log e) = log 5 4 f) = log3 h) = ln [a) ( 3; ); b) R, 0; c) ( ; 0); d) ( ; 1) (; ); e) ( ; 4); f) 1; ); g) (0; 3 ); h) (0; 1 ] Příklad 6.1 Najděte definiční obor následujících funkcí:
44 4 Fakulta elektrotechnik a komunikačních technologií VUT v Brně a) = b) = 9 + log(3 5) + c) = 1 + ln ( + ) d) = e) = 1 log 1 f) = log ( + 5) [a) 3; 4 ; b) ( 5; 3 ; c) (1; ); d) ( ; 3) ( 1 9 ; ); e) ; 1); f) ; )] 3 11 Příklad 6. Řešte v R logaritmické rovnice: a) log (4 + 6) log ( 1) = 1 b) log ( ) = log (14 ) c) log ( + 1) + log ( 1) = log + log ( + ) d) 1 log ( 3) = log ( 3) Příklad 6.3 Řešte v R eponenciální rovnice: a) = 49 b) = c) = d) 64 5 ( ) = ( ) 3 [a) = 1; b) = 5; c) { }; d) = 6] [a) = ; b) = 4, 0408; c) = 1 ; d) = 4 = 3 ]
45 Přípravný kurs z matematik 43 7 Vlastnosti funkce jedné proměnné 7.1 Vlastnosti a druh funkcí Sudá funkce, lichá funkce Nechť je f funkce definována na množině D(f) R, taková, že pro každé D(f) je také D(f). Říkáme, že funkce f je sudá funkce, jestliže pro každé D(f) je f() = f( ). Říkáme, že funkce f je lichá funkce, jestliže pro každé D(f) je f() = f( ). Graf sudé funkce je souměrný podle os, graf liché funkce je souměrný podle počátku. Příklad 7.1 Zjistěte zda funkce : a) = b) = 3 c) = ( 1) je sudá nebo lichá. a) D(f) = R, f( ) = ( ) = = f(). Funkce je sudá. 4 3 f() = f(-) Obrázek 7.1: Sudá funkce
46 44 Fakulta elektrotechnik a komunikačních technologií VUT v Brně 3 f() f(-) Obrázek 7.: Lichá funkce b) D(f) = R, f( ) = ( ) 3 = 3 = f(). Funkce je lichá. c) D(f) = R, f( ) = ( 1) = ( + 1) f(), ( + 1) f( ). Funkce není ani sudá ani lichá. Periodická funkce Funkce f se nazývá periodická funkce, právě kdž eistuje takové reálné číslo p 0, že pro každé D(f) je také ± p D(f) a platí Číslo p se nazývá perioda funkce f. f( ± p) = f(). Jestliže p je perioda funkce f, potom platí, že f( + kp) = f() pro každé D(f) a každé celé k. Má-li ted periodická funkce f periodu p, pak také každé číslo kp, (k 0, celé) je rovněž periodou funkce f. Nejvýznamnějšími příklad periodických funkcí jsou goniometrické funkce.
47 Přípravný kurs z matematik = sin, perioda p = π Omezená funkce = cotg, perioda p = π Funkce f se nazývá zdola omezená na množině M D(f), právě kdž eistuje takové reálné číslo d, že pro všechna M je f() d. Funkce f se nazývá shora omezená na množině M D(f), právě kdž eistuje takové reálné číslo h, že pro všechna M je f() h. Funkce f se nazývá omezená na množině M D(f), a shora omezená na množině M. právě kdž je zdola omezená Monotonní funkce Funkce f se nazývá rostoucí na množině M D(f), právě kdž pro každé dva prvk 1, M platí: Je-li 1 < pak f( 1 ) < f( ). Funkce f se nazývá klesající na množině M D(f), právě kdž pro každé dva prvk 1, M platí: Je-li 1 < pak f( 1 ) > f( ). Funkce f se nazývá neklesající na množině M D(f), prvk 1, M platí: Je-li 1 < pak f( 1 ) f( ). Funkce f se nazývá nerostoucí na množině M D(f), prvk 1, M platí: Je-li 1 < pak f( 1 ) f( ). právě kdž pro každé dva právě kdž pro každé dva Rostoucí a klesající funkce se souhrnně nazývají rze monotonní funkce na množině M; nerostoucí a neklesající funkce se souhrnně nazývají monotonní funkce na množině M.
48 46 Fakulta elektrotechnik a komunikačních technologií VUT v Brně 7. Inverzní funkce Funkce f s definičním oborem D(f) se nazývá prostá funkce právě kdž pro každou dvojici 1, D(f), 1 platí f( 1 ) f( ). Je-li f prostá funkce s definičním oborem D(f), a oborem hodnot H(f), potom k tomuto zobrazení eistuje zobrazení inverzní, které je opět prosté a zobrazuje množinu H(f) na množinu D(f). Je to funkce inverzní k funkci f a značíme ji f 1. Platí, že D(f 1 ) = H(f) a H(f 1 ) = D(f) a = f 1 () právě kdž = f(). Graf inverzní funkce f 1 je souměrný s grafem funkce f podle přímk o rovnici =. Příklad 7. Určete funkci inverzní k funkci f : = 3 +. Funkce f je lineární a je prostá. 3 1 = Obrázek 7.3: Inverzní funkce k funkci f : = 3 + Inverzní funkci budeme hledat tak, že zaměníme a a z nové rovnice vjádříme. f 1 : = 3 + Z toho f 1 : = 1 ( ). 3
49 Přípravný kurs z matematik 47 Pro definiční obor inverzní funkce platí, že D(f 1 ) = H(f) = R. Příklad 7.3 Určete funkci inverzní k funkcím : a) = ln( + 8) b) = 5 1 a) Definičním oborem funkce bude řešení nerovnice + 8 > 0. Dostaneme D(f) = ( 4, ). Funkce f je logaritmická funkce složená s lineární. Je to funkce složená ze dvou prostých funkcí, ted je i f prostá funkce. Zaměníme a a z této nové rovnice vjádříme. f 1 : = ln( + 8) Inverzní funkce k logaritmické funkci je eponenciální funkce. Aplikujeme ted eponenciální funkci na obě stran rovnice a dostaneme: e = + 8 e 8 = Proto inverzní funkce k funkci f : = ln( + 8) je funkce Pro definiční obor inverzní funkce platí, že a pro obor hodnot inverzní funkce platí, že b) Ab bla funkce = 5 1 f 1 : = e 8 D(f 1 ) = R, H(f 1 ) = D(f) = ( 4, ). definovaná, musí být 1. Můžeme ted psát, že D(f) = (, 1) (1, ). Funkce f je lineární lomená funkce, a je i prostá (grafem této funkce je hperbola). Pro výpočet inverzní funkce zaměníme v zadání funkce a. f 1 : = 5 1 ( 1) = 5 = 5 = 5 ( ) = 5 f 1 : = 5
50 48 Fakulta elektrotechnik a komunikačních technologií VUT v Brně Pro definiční obor inverzní funkce platí, že. D(f 1 ) = (, ) (, ) = H(f), a pro obor hodnot inverzní funkce platí, že H(f 1 ) = D(f) = (, 1) (1, ). Příklad 7.4 Zjistěte zda je funkce : a) = 3 sin sudá nebo lichá. b) = sin c) = sin 1 d) = e cos Příklad 7.5 Určete funkci inverzní k funkcím : a) = 3 4 b) = c) = [a) sudá b) lichá c) ani sudá ani lichá d) ani sudá ani lichá ] [a) ( + 4)/3 b) log( 5) c) (6 + 1)/(3 )] Příklad 7.6 Najděte příklad (načrtněte graf) funkce, která je : a) omezená zdola na svém definičním oboru b) omezená shora na svém definičním oboru c) omezená shora i zdola na intervalu (0, 5) d) rostouci na svém definičním oboru e) klesající na intervalu ( 6, 0) f) periodická na svém definičním oboru g) prostá na svém definičním oboru h) není prostá na svém definičním oboru
51 Přípravný kurs z matematik 49 8 Goniometrické funkce 8.1 Oblouková míra V matematice, ve fzice a v technické prai se používá na určování velikosti úhlu tzv. oblouková míra. Je dán úhel ABC. Sestrojíme kružnici se středem v bodě B, (ve vrcholu úhlu). Jestliže r je poloměr kružnice a s je délka oblouku kružnice uvnitř úhlu ABC, potom velikost tohoto úhlu je s r radiánů. ABC = s r rad. Toto číslo nezávisí na poloměru kružnice. C s B r A Příklad 8.1 Vjádřete úhel 15 v obloukové míře. Kružnice má délku πr a velikost úhlu 360 v radiánech je πr r Z toho 1 = π 360 = π 180 radiánů. Ted 15 π = = π 1. = π. Dále budeme pracovat s orientovanými úhl. Orientovaný úhel si můžeme představit jako počáteční a koncovou polohu polopřímk (nejlépe kladné poloos O ) otáčející se kolem svého počátku a to v jednom ze dvou navzájem opačných smslů. Buď proti pohbu hodinových ručiček, tak dostaneme kladné úhl (např. π, 6π, atd), nebo ve směru hodinových ručiček a tak dostaneme záporné úhl (např. π, 4π, atd). 1
52 50 Fakulta elektrotechnik a komunikačních technologií VUT v Brně 8. Goniometrické funkce V kartézské souřadnicové soustavě sestrojme kružnici o středu v počátku a poloměru 1. Uvažujme orientovaný úhel o velikosti ψ radiánů jehož vrchol je v počátku a počáteční rameno kladná poloosa. Druhé rameno protne kružnici v bodě P. Potom definujeme kosinus úhlu ψ jako -ovou souřadnici bodu P. Označujeme cos ψ. Podobně -ová souřadnice bodu P se nazývá sinus úhlu ψ. Označujeme sin ψ. Obě funkce jsou periodické, jejich nejmenší perioda je π. Definičním oborem obou funkcí je R, oborem hodnot je 1; 1. Grafem je sinusoida (kosinusoida). Snadno se dá ukázat, že pro každé R platí cos = sin ( + π ) = sin = cos Funkce f : = sin, R je lichá: sin( ) = sin. Funkce f : = cos, R je sudá: cos( ) = cos. Tangens je funkce, která každému reálnému číslu, pro něž je cos 0, přiřadí číslo tg = sin cos. Definičním oborem této funkce je D = { R, k+1 π, kde k je celé číslo }. Oborem hodnot je H = R. Kotangens je funkce, která každému reálnému číslu, pro něž je sin 0, přiřadí číslo cotg = cos sin. Definičním oborem této funkce je D = { R, kπ, kde k je celé číslo }. Oborem hodnot je H = R.
53 Přípravný kurs z matematik = tg Funkce tg a cotg jsou periodické funkce s periodou π. = cotg Obě funkce jsou liché: tg ( ) = tg a cotg ( ) = cotg pro všechna z definičního oboru. V následující tabulce jsou vpočten hodnot goniometrických funkcí pro některá 0; π), které je vhodné si pamatovat. Tabulka 8.1: Hodnot goniometrických funkcí pro některé důležité úhl 0 π 6 sin 0 1 cos 1 tg 0 cotg π π 3 π 3 π π Dále uvedeme některé důležité vzorce, které budou užitečné při řešení úloh souvisejících s goniometrickými funkcemi. ( Pro každé 0; π ) platí: sin = sin(π ) = sin(π + ) = sin(π ) cos = cos(π ) = cos(π + ) = cos(π ) tg = tg (π ) ; cotg = cotg (π ) Příklad 8. Vpočítejte hodnot goniometrických funkcí v daných bodech : a) α = 5 3 π b) α = 5 π c) α = 3 4 π
54 5 Fakulta elektrotechnik a komunikačních technologií VUT v Brně a) α = 5 3 π = π 1 3 π sin(π 1π) = sin( 1π) = 3 sin α = cos(π 1 3 π) = cos( 1 3 π) = 1 cos α = 1 tg α = sin α cos α = 3 cotg α = cos α = 3 sin α 3 b) α = 3 π Funkce sin, cos jsou periodické s periodou π. Platí: sin α = sin(α + π) = sin 4 3 π = sin(π π) = sin( 1 3 π) = 3 cos α = cos(α + π) = cos 4 3 π = cos(π π) = 1 tg α = sin α cos α = 3 cotg α = cos α = 3 sin α 3 c) α = 5 4 π sin( 5 4 π) = sin( 1 4 π + 6π) = sin 1 4 π = cos( 5 4 π) = cos( 1 4 π + 6π) = cos 1 4 π = tg α = cotg α = 1 Důležité vztah a vzorce Pro každé reálné platí: Pro každé reálné a celé k, k π platí: sin + cos = 1 tg cotg = 1 Funkce dvojnásobného a polovičního argumentu R : sin = sin cos ; R : cos = cos sin R : sin 1 cos = ; R : cos 1 + cos =
55 Přípravný kurs z matematik 53 Součtové vzorce, R : sin( ± ) = sin cos ± cos sin, R : cos( ± ) = cos cos sin sin, R : sin + sin = sin +, R : sin sin = cos +, R : cos + cos = cos +, R : cos cos = sin +, R,, k+1 π : tg ( ± ) = Příklad 8.3 Vpočítejte cos 5 1 π. cos sin cos sin tg ± tg 1 tg tg cos 5 ( π 1 π = cos 4 + π ) = cos π 6 4 cos π 6 sin π 4 sin π = 4 Příklad 8.4 Vpočtěte hodnot funkcí cos α, sin(α), tg (α), sin α, jestliže sin α = 3 5, 0 < α < π. cos α = cos α = 1 sin α = = 4 5 sin(α) = sin α cos α = = 4 5 cos(α) = cos α sin α = = < α < π 0 < α < π 4 sin α tg (α) = sin(α) cos(α) = 4 7 = sin α = = 1 10
56 54 Fakulta elektrotechnik a komunikačních technologií VUT v Brně 8.3 Goniometrické rovnice Goniometrické rovnice jsou rovnice, které obsahují neznámou jako argument jedné nebo několika goniometrických funkcí. Příklad 8.5 Vřešte v R goniometrické rovnice: a) sin(3) = b) sin cos = 0,5 c) sin 5 cos + 1 = 0 a) Upravíme: sin(3) =. Funkce sinus má kladné hodnot v I. a II. kvadrantu. Ted 3 = π 4 + kπ 3 = 3 π + kπ, k Z. Odtud 4 = π kπ = π 4 + kπ, k Z. 3 b) Upravíme levou stranu rovnice: sin cos = (cos sin ) = cos(). Potom rovnice má tvar cos() = 0,5, tzn. cos() = 0,5. Funkce kosinus má záporné hodnot v II. a III. kvadrantu. Potom = π π 3 + kπ = π + π 3 + kπ, k Z. Odtud = 1 3 π + kπ = π + kπ, k Z. 3 c) Upravíme levou stranu rovnice: sin 5 cos + 1 = (1 cos ) 5 cos + 1 = cos 5 cos + 3 Potom rovnice má tvar cos 5 cos + 3 = 0 t.j. cos + 5 cos 3 = 0. Položíme = cos a dostaneme kvadratickou rovnici = 0. Tato rovnice má kořen 1 = 3 a = 1. Protože 3 > 1, řešíme jen rovnici cos = 1. Funkce kosinus má kladné hodnot v I. a IV. kvadrantu. Dostaneme = 1 3 π + kπ = 5 π + kπ, k Z. 3
KOMPLEXNÍ ČÍSLA INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
KOMPLEXNÍ ČÍSLA Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro vyšší gymnázia Autoři projektu Student na prahu 21. století - využití ICT ve vyučování matematiky na gymnáziu INVESTICE
VíceZáklady matematiky kombinované studium 714 0365/06
Základy matematiky kombinované studium 714 0365/06 1. Některé základní pojmy: číselné množiny, intervaly, operace s intervaly (sjednocení, průnik), kvantifikátory, absolutní hodnota čísla, vzorce: 2. Algebraické
Více. Opakovací kurs středoškolské matematiky podzim 2015
. Opakovací kurs středoškolské matematiky podzim 0 František Mráz Ústav technické matematiky, Frantisek.Mraz@fs.cvut.cz I. Mocniny, odmocniny, algeraické výrazy Upravte (zjednodušte), případně určete číselnou
VíceFAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2003 2004
PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 003 004 TEST Z MATEMATIKY PRO PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY ČÍSLO M 0030 Vyjádřete jedním desetinným číslem (4 ½ 4 ¼ ) (4 ½ + 4 ¼ ) Správné řešení: 0,5 Zjednodušte výraz : ( 4)
VíceDodatek č. 3 ke školnímu vzdělávacímu programu. Strojírenství. (platné znění k 1. 9. 2009)
Střední průmyslová škola Jihlava tř. Legionářů 1572/3, Jihlava Dodatek č. 3 ke školnímu vzdělávacímu programu Strojírenství (platné znění k 1. 9. 09) Tento dodatek nabývá platnosti dne 1. 9. 13 (počínaje
VíceJazyk matematiky. 2.1. Matematická logika. 2.2. Množinové operace. 2.3. Zobrazení. 2.4. Rozšířená číslená osa
2. Jazyk matematiky 2.1. Matematická logika 2.2. Množinové operace 2.3. Zobrazení 2.4. Rozšířená číslená osa 1 2.1 Matematická logika 2.1.1 Výrokový počet logická operace zapisujeme čteme česky negace
VíceNejprve si připomeňme z geometrie pojem orientovaného úhlu a jeho velikosti.
U. 4. Goniometrie Nejprve si připomeňme z geometrie pojem orientovaného úhlu a jeho velikosti. 4.. Orientovaný úhel a jeho velikost. Orientovaným úhlem v rovině rozumíme uspořádanou dvojici polopřímek
VíceMatematick y semin aˇ r RNDr. Edita Kol aˇ rov a USTAV MATEMATIKY
Matematický seminář RNDr. Edita Kolářová ÚSTAV MATEMATIKY Matematický seminář Obsah Přehled použité symboliky 4 Základní pojmy matematické logiky a teorie množin 5. Elementy matematické logiky.........................
VíceRovnice. RNDr. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou
Rovnice RNDr. Yvetta Bartáková Gmnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Grafické řešení soustav rovnic a nerovnic VY INOVACE_0 0_M Gmnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Soustav lineárních rovnic Soustavou
VíceJak pracovat s absolutními hodnotami
Jak pracovat s absolutními hodnotami Petr Matyáš 1 Co to je absolutní hodnota Absolutní hodnota čísla a, dále ji budeme označovat výrazem a, je jeho vzdálenost od nuly na ose x, tedy je to vždy číslo kladné.
Více3. ROVNICE A NEROVNICE 85. 3.1. Lineární rovnice 85. 3.2. Kvadratické rovnice 86. 3.3. Rovnice s absolutní hodnotou 88. 3.4. Iracionální rovnice 90
ROVNICE A NEROVNICE 8 Lineární rovnice 8 Kvdrtické rovnice 8 Rovnice s bsolutní hodnotou 88 Ircionální rovnice 90 Eponenciální rovnice 9 Logritmické rovnice 9 7 Goniometrické rovnice 98 8 Nerovnice 0 Úlohy
VícePRACOVNÍ SEŠIT FUNKCE. 4. tematický okruh: Připrav se na státní maturitní zkoušku z MATEMATIKY důkladně, z pohodlí domova a online.
Připrav se na státní maturitní zkoušku z MATEMATIKY důkladně, z pohodlí domova a online PRACOVNÍ SEŠIT 4. tematický okruh: FUNKCE vytvořila: RNDr. Věra Effenberger epertka na online přípravu na SMZ z matematiky
VíceMATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY
MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY 1. Základní poznatky z logiky a teorie množin Pojem konstanty a proměnné. Obor proměnné. Pojem výroku a jeho pravdivostní hodnota. Operace s výroky, složené výroky, logické
VíceMaturitní témata profilová část
Seznam témat Výroková logika, úsudky a operace s množinami Základní pojmy výrokové logiky, logické spojky a kvantifikátory, složené výroky (konjunkce, disjunkce, implikace, ekvivalence), pravdivostní tabulky,
VíceMINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu MATEMATIKA. pro studijní obory SOŠ a SOU (13 15 hodin týdně celkem)
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Učební osnova předmětu MATEMATIKA pro studijní obory SOŠ a SOU (13 15 hodin týdně celkem) Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy dne 14.června
VíceFunkce základní pojmy a vlastnosti
Funkce základní pojm a vlastnosti Základ všší matematik LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakult MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplín společného
Víceanalytické geometrie v prostoru s počátkem 18. stol.
4.. Funkce více proměnných, definice, vlastnosti Funkce více proměnných Funkce více proměnných se v matematice začal používat v rámci rozvoje analtické geometrie v prostoru s počátkem 8. stol. I v sami
VíceFunkce a lineární funkce pro studijní obory
Variace 1 Funkce a lineární funkce pro studijní obory Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Funkce
VíceFunkce základní pojmy a vlastnosti
Funkce základní pojm a vlastnosti Základ všší matematik LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakult MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipĺın společného
Více1. Několik základních pojmů ze středoškolské matematiky. Na začátku si připomeneme následující pojmy:
Opakování středoškolské matematiky Slovo úvodem: Tato pomůcka je určena zejména těm studentům presenčního i kombinovaného studia na VŠFS, kteří na středních školách neprošli dostatečnou průpravou z matematiky
VíceMATEMATICKÁ ANALÝZA A LINEÁRNÍ ALGEBRA PŘÍPRAVA NA ZKOUŠKU PRO SAMOUKY
MATEMATICKÁ ANALÝZA A LINEÁRNÍ ALGEBRA PŘÍPRAVA NA ZKOUŠKU PRO SAMOUKY POMNĚNKA prase Pomni, abys nezapomněl na Pomněnku MSc. Catherine Morris POMNĚNKA Verze ze dne: 14. října 01 Materiál je v aktuální
VíceVysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. Matematika. Příručka pro přípravu k přijímacím zkouškám
Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství Matematika Příručka pro přípravu k přijímacím zkouškám Doc. PaedDr. Dalibor Martišek, Ph.D. RNDr. Milana Faltusová 5 Autoři: Lektorovala: Doc.
VíceZápadočeská univerzita v Plzni. Fakulta aplikovaných věd Katedra matematiky. Geometrie pro FST 1. Pomocný učební text
Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Katedra matematiky Geometrie pro FST 1 Pomocný učební text František Ježek, Marta Míková, Světlana Tomiczková Plzeň 29. srpna 2005 verze 1.0 Předmluva
VíceFAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV MATEMATIKY. Matematický seminář
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV MATEMATIKY Matematický seminář (Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicí technika) Edita Kolářová Ústav
Více+ ω y = 0 pohybová rovnice tlumených kmitů. r dr dt. B m. k m. Tlumené kmity
Tlumené kmit V praxi téměř vžd brání pohbu nějaká brzdicí síla, jejíž původ je v třecích silách mezi reálnými těles. Matematický popis těchto sil bývá dosti komplikovaný. Velmi často se vsktuje tzv. viskózní
VícePříklady na testy předmětu Seminář z matematiky pro studenty fakulty strojní TUL.
Příklady na testy předmětu Seminář z matematiky pro studenty fakulty strojní TUL. Jméno a příjmení(čitelně): varianta č. 90 Přezdívka(nepovinné): Zde pište své výsledky Napište rovnici přímky procházející
VíceFunkce pro studijní obory
Variace 1 Funkce pro studijní obory Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Funkce Funkce je přiřazení,
Více4. Lineární nerovnice a jejich soustavy
4. Lineární nerovnice a jejich soustavy 9. ročník 4. Lineární nerovnice a jejich soustavy 5 > 0 ostrá nerovnost 5.0 50 neostrá nerovnost ( používáme pouze čísla) ZNAKY NEROVNOSTI: > je větší než < je menší
VíceFunkce základní pojmy a vlastnosti
Funkce základní pojm a vlastnosti Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno Obsah Pojem funkce Vlastnosti funkcí Inverzní funkce 4 Základní elementární funkce Mocninné Eponenciální Logaritmické
VíceRadián je středový úhel, který přísluší na jednotkové kružnici oblouku délky 1.
Goniometrické funkce Velikost úhlu v míře stupňové a v míře obloukové Vjadřujeme-li úhl v míře stupňové, je jednotkou stupeň ( ), jestliže v míře obloukové, je jednotkou radián (rad). Ve stupňové míře
VíceX = A + tu. Obr x = a 1 + tu 1 y = a 2 + tu 2, t R, y = kx + q, k, q R (6.1)
.6. Analtická geometrie lineárních a kvadratických útvarů v rovině. 6.1. V této kapitole budeme studovat geometrické úloh v rovině analtick, tj. lineární a kvadratické geometrické útvar vjádříme pomocí
VícePraha & EU: investujeme do vaší budoucnosti. Daniel Turzík, Miroslava Dubcová,
E-sbírka příkladů Seminář z matematiky Evropský sociální fond Praha & EU: investujeme do vaší budoucnosti Daniel Turzík, Miroslava Dubcová, Pavla Pavlíková Obsah 1 Úpravy výrazů................................................................
VícePřehled učiva matematiky 7. ročník ZŠ
Přehled učiva matematiky 7. ročník ZŠ I. ARITMETIKA 1. Zlomky a racionální čísla Jestliže rozdělíme něco (= celek) na několik stejných dílů, nazývá se každá část celku zlomkem. Zlomek tři čtvrtiny = tři
VíceMaturitní témata z matematiky
Maturitní témata z matematiky G y m n á z i u m J i h l a v a Výroky, množiny jednoduché výroky, pravdivostní hodnoty výroků, negace operace s výroky, složené výroky, tabulky pravdivostních hodnot důkazy
VíceSoučin matice A a čísla α definujeme jako matici αa = (d ij ) typu m n, kde d ij = αa ij pro libovolné indexy i, j.
Kapitola 3 Počítání s maticemi Matice stejného typu můžeme sčítat a násobit reálným číslem podobně jako vektory téže dimenze. Definice 3.1 Jsou-li A (a ij ) a B (b ij ) dvě matice stejného typu m n, pak
VíceMatematické symboly a značky
Matematické symboly a značky Z Wikipedie, otevřené encyklopedie Matematický symbol je libovolný znak, používaný v. Může to být znaménko pro označení operace s množinami, jejich prvky, čísly či jinými objekty,
VíceSeminář z matematiky. jednoletý volitelný předmět
Název předmětu: Zařazení v učebním plánu: Seminář z matematiky O8A, C4A, jednoletý volitelný předmět Cíle předmětu Obsah předmětu je koncipován pro přípravu studentů k úspěšnému zvládnutí profilové (školní)
VíceKOMPLEXNÍ ČÍSLA INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
KOMPLEXNÍ ČÍSLA Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro vyšší gymnázia Autoři projektu Student na prahu 21. století - využití ICT ve vyučování matematiky na gymnáziu INVESTICE
VíceMária Sadloňová. Fajn MATIKA. 150 řešených příkladů (vzorek)
Mária adloňová Fajn MATIKA (nejen) na přijímačky 50 řešených příkladů (vorek) 0 Mgr. Mária adloňová FajnMATIKA (nejen) na přijímačky 50 řešených příkladů (reklamní vorek) Mgr. Mária adloňová, 0 Vydavatel
VíceMatematická analýza III.
1. - limita, spojitost Miroslav Hušek, Lucie Loukotová UJEP 2010 Úvod Co bychom měli znát limity posloupností v R základní vlastnosti funkcí jedné proměnné (definiční obor, monotónnost, omezenost,... )
VíceUčební plán 4. letého studia předmětu matematiky. Učební plán 6. letého studia předmětu matematiky
Učební plán 4. letého studia předmětu matematiky Ročník I II III IV Dotace 3 3+1 2+1 2+2 Povinnost povinný povinný povinný povinný Učební plán 6. letého studia předmětu matematiky Ročník 1 2 3 4 5 6 Dotace
VíceMatematika vzorce. Ing. Petr Šídlo. verze
Matematika vzorce Ing. Petr Šídlo verze 0050409 Obsah Jazyk matematiky 3. Výrokový počet.......................... 3.. Logické spojky...................... 3.. Tautologie výrokového počtu...............
VíceGONIOMETRIE A TRIGONOMETRIE
GONIOMETRIE A TRIGONOMETRIE Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro vyšší gymnázia Autoři projektu Student na prahu. století - využití ICT ve vyučování matematiky na gymnáziu
VíceFunkce jedné reálné proměnné. lineární kvadratická racionální exponenciální logaritmická s absolutní hodnotou
Funkce jedné reálné proměnné lineární kvadratická racionální exponenciální logaritmická s absolutní hodnotou lineární y = ax + b Průsečíky s osami: Px [-b/a; 0] Py [0; b] grafem je přímka (získá se pomocí
Více2. FUNKCE Funkce 31
Základ matematik FUNKCE 0 Základní vlastnosti Ohraničená a neohraničená funkce Monotónnost funkce, funkce rostoucí a klesající Prostá funkce Sudá a lichá funkce 7 Periodická funkce 9 Inverzní funkce 0
VíceNávody k domácí části I. kola kategorie A
Návody k domácí části I. kola kategorie A 1. Najděte všechny dvojice prvočísel p, q, pro které existuje přirozené číslo a takové, že pq p + q = a + 1 a + 1. 1. Nechť p a q jsou prvočísla. Zjistěte, jaký
VíceOpakování k maturitě matematika 4. roč. TAD 2 <
8.. Otázka číslo Mocniny a odmocniny. b.) Zjednodušte: 6 b. b Opakování k maturitě matematika. roč. TAD : 6.) Zjednodušte: 6 6.) Vypočtěte: a. y : ( a. y ) =.) Usměrněte zlomek =.. Otázka číslo Lineární
VíceDiferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.
Nalezněte definiční obor funkce Diferenciální počet f = ln arcsin + Definiční obor funkce f je určen vztahy Z těchto nerovností plyne < + ln arcsin + je tedy D f =, Určete definiční obor funkce arcsin
VíceMaturitní okruhy z matematiky - školní rok 2007/2008
Maturitní okruhy z matematiky - školní rok 2007/2008 1. Některé základní poznatky z elementární matematiky: Číselné obory, dělitelnost přirozených čísel, prvočísla a čísla složená, největší společný dělitel,
VíceTematický plán Obor: Informační technologie. Vyučující: Ing. Joanna Paździorová
Tematický plán Vyučující: Ing. Joanna Paździorová 1. r o č n í k 5 h o d i n t ý d n ě, c e l k e m 1 7 0 h o d i n Téma- Tematický celek Z á ř í 1. Opakování a prohloubení učiva základní školy 18 1.1.
VíceObecná rovnice kvadratické funkce : y = ax 2 + bx + c Pokud není uvedeno jinak, tak definičním oborem řešených funkcí je množina reálných čísel.
5. Funkce 9. ročník 5. Funkce ZOPAKUJTE SI : 8. ROČNÍK KAPITOLA. Funkce. 5.. Kvadratická funkce Obecná rovnice kvadratické funkce : y = ax + bx + c Pokud není uvedeno jinak, tak definičním oborem řešených
VíceVlastní čísla a vlastní vektory
5 Vlastní čísla a vlastní vektor Poznámka: Je-li A : V V lineární zobrazení z prostoru V do prostoru V někd se takové zobrazení nazývá lineárním operátorem, pak je přirozeným požadavkem najít takovou bázi
VíceFUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA FUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakult MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplin společného
VíceMatematika I Reálná funkce jedné promìnné
Matematika I Reálná funkce jedné promìnné RNDr. Renata Klufová, Ph. D. Jihoèeská univerzita v Èeských Budìjovicích EF Katedra aplikované matematiky a informatiky Reálná funkce Def. Zobrazení f nazveme
VíceGONIOMETRIE. 1) Doplň tabulky hodnot: 2) Doplň, zda je daná funkce v daném kvadrantu kladná, či záporná: PRACOVNÍ LISTY Matematický seminář.
/ 9 GONIOMETRIE ) Doplň tabulk hodnot: α ( ) 0 0 5 60 90 0 5 50 80 α (ra sin α cos α tg α cotg α α ( ) 0 5 0 70 00 5 0 60 α (ra sin α cos α tg α cotg α ) Doplň, zda je daná funkce v daném kvadrantu kladná,
VíceFunkce. Vlastnosti funkcí
FUNKCE Funkce zobrazení (na číselných množinách) předpis, který každému prvku z množiny M přiřazuje právě jeden prvek z množiny N zapisujeme ve tvaru y = f () značíme D( f ) Vlastnosti funkcí 1. Definiční
Více. je zlomkem. Ten je smysluplný pro jakýkoli jmenovatel různý od nuly. Musí tedy platit = 0
Příklad 1 Určete definiční obor funkce: a) = b) = c) = d) = e) = 9 f) = Řešení 1a Máme určit definiční obor funkce =. Výraz je zlomkem. Ten je smysluplný pro jakýkoli jmenovatel různý od nuly. Musí tedy
VíceNezbytnou součástí ústní zkoušky je řešení matematických příkladů, které student obdrží při zadání otázky.
Maturitní témata Matematika Školní rok 2016/17 Nezbytnou součástí ústní zkoušky je řešení matematických příkladů, které student obdrží při zadání otázky. Příprava ke zkoušce trvá 15 minut, ústní zkouška
Vícey = 1/(x 3) - 1 x D(f) = R D(f) = R\{3} D(f) = R H(f) = ( ; 2 H(f) = R\{ 1} H(f) = R +
Funkce. Vlastnosti funkcí Funkce f proměnné R je zobrazení na množině reálných čísel (reálnému číslu je přiřazeno právě jedno reálné číslo). Z grafu poznáme, zda se jedná o funkci tak, že nenajdeme žádnou
VíceCZ 1.07/1.1.32/02.0006
PO ŠKOLE DO ŠKOLY CZ 1.07/1.1.32/02.0006 Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.32/02.0006 Název projektu: Po škole do školy Příjemce grantu: Gymnázium, Kladno Název výstupu: Prohlubující semináře Matematika (MI
Více7. Funkce jedné reálné proměnné, základní pojmy
, základní pojmy POJEM FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ Reálná funkce f jedné reálné proměnné je funkce (zobrazení) f: X Y, kde X, Y R. Jde o zvláštní případ obecného pojmu funkce definovaného v přednášce. Poznámka:
VíceVZOROVÉ PŘÍKLADY Z MATEMATIKY A DOPORUČENÁ LITERATURA pro přípravu k přijímací zkoušce studijnímu oboru Nanotechnologie na VŠB TU Ostrava
VZOROVÉ PŘÍKLADY Z MATEMATIKY A DOPORUČENÁ LITERATURA pro přípravu k přijímací zkoušce studijnímu oboru Nanotechnologie na VŠB TU Ostrava I Úprav algebraických výrazů zlomk, rozklad kvadratického trojčlenu,
Více6. Střídavý proud. 6. 1. Sinusových průběh
6. Střídavý proud - je takový proud, který mění v čase svoji velikost a smysl. Nejsnáze řešitelný střídavý proud matematicky i graficky je sinusový střídavý proud, který vyplývá z konstrukce sinusovky.
VíceSkalár- veličina určená jedním číselným údajem čas, hmotnost (porovnej životní úroveň, hospodaření firmy, naše poloha podle GPS )
LINEÁRNÍ ALGEBRA Úvod vektor Skalár- veličina určená jedním číselným údajem čas, hmotnost (porovnej životní úroveň, hospodaření firmy, naše poloha podle GPS ) Kartézský souřadnicový systém -je taková soustava
VíceGymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora. volné rovnoběžné promítání průmětna
Předmět: Matematika Náplň: Stereometrie, Analytická geometrie, Komplexní čísla Třída: 3. ročník Počet hodin: 4 hodiny týdně Pomůcky: PC a dataprojektor Volné rovnoběžné promítání Zobrazí ve volném rovnoběžném
VíceUrčete a graficky znázorněte definiční obor funkce
Určete a grafick znázorněte definiční obor funkce Příklad. z = ln( + ) Řešení: Vpíšeme omezující podmínk pro jednotlivé části funkce. Jmenovatel zlomku musí být 0, logaritmická funkce je definovaná pro
VíceSkalární součin je nástroj, jak měřit velikost vektorů a úhly mezi vektory v reálných a komplexních vektorových prostorech.
Kapitola 9 Skalární součin Skalární součin je nástroj, jak měřit velikost vektorů a úhly mezi vektory v reálných a komplexních vektorových prostorech. Definice 9.1 Je-li x = (x 1,..., x n ) T R n 1 reálný
VíceMgr. Ladislav Zemánek Maturitní okruhy Matematika 2013-2014. 1. Obor reálných čísel
Mgr. Ladislav Zemánek Maturitní okruhy Matematika 2013-2014 1. Obor reálných čísel - obor přirozených, celých, racionálních a reálných čísel - vlastnosti operací (sčítání, odčítání, násobení, dělení) -
VíceFUNKCE A JEJICH VLASTNOSTI
PŘEDNÁŠKA 3 FUNKCE A JEJICH VLASTNOSTI Pojem zobrazení a funkce Uvažujme libovolné neprázdné množiny A, B. Přiřadíme-li každému prvku x A právě jeden prvek y B, dostáváme množinu F uspořádaných dvojic
VíceMaturitní otázky z předmětu MATEMATIKA
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu MATEMATIKA 1. Výrazy a jejich úpravy vzorce (a+b)2,(a+b)3,a2-b2,a3+b3, dělení mnohočlenů, mocniny, odmocniny, vlastnosti
VíceFUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA FUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakult MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplin společného
VíceAnalytická geometrie lineárních útvarů
) Na přímce: a) Souřadnice bodu na přímce: Analtická geometrie lineárních útvarů Bod P nazýváme počátek - jeho souřadnice je P [0] Nalevo od počátku leží čísla záporná, napravo čísla kladná. Každý bod
VíceSoustavy lineárních rovnic
7 Matice. Determinant Soustavy lineárních rovnic 7.1 Matice Definice 1. Matice typu (m, n) jesoustavam n reálných čísel uspořádaných do m řádků a n sloupců a 11, a 12, a 13,..., a 1n a 21, a 22, a 23,...,
Více4. Určete definiční obor elementární funkce g, jestliže g je definována předpisem
4 Určete definiční obor elementární funkce g jestliže g je definována předpisem a) g ( x) = x 16 + ln ( x) x 16 ( x + 4 )( x 4) Řešíme-li kvadratickou nerovnice pomocí grafu kvadratické funkce tj paraboly
Více5. Maticová algebra, typy matic, inverzní matice, determinant.
5. Maticová algebra, typy matic, inverzní matice, determinant. Matice Matice typu m,n je matice složená z n*m (m >= 1, n >= 1) reálných (komplexních) čísel uspořádaných do m řádků a n sloupců: R m,n (resp.
VíceEuklidovský prostor Stručnější verze
[1] Euklidovský prostor Stručnější verze definice Eulidovského prostoru kartézský souřadnicový systém vektorový součin v E 3 vlastnosti přímek a rovin v E 3 a) eprostor-v2, 16, b) P. Olšák, FEL ČVUT, c)
VíceGymnázium, Brno. Matice. Závěrečná maturitní práce. Jakub Juránek 4.A Školní rok 2010/11
Gymnázium, Brno Matice Závěrečná maturitní práce Jakub Juránek 4.A Školní rok 2010/11 Konzultant: Mgr. Aleš Kobza Ph.D. Brno, 2011 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předloženou práci zpracoval samostatně
VíceKATEDRA INFORMATIKY UNIVERZITA PALACKÉHO LINEÁRNÍ ALGEBRA 1 OLGA KRUPKOVÁ VÝVOJ TOHOTO UČEBNÍHO TEXTU JE SPOLUFINANCOVÁN
KATEDRA INFORMATIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITA PALACKÉHO LINEÁRNÍ ALGEBRA 1 OLGA KRUPKOVÁ VÝVOJ TOHOTO UČEBNÍHO TEXTU JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
VíceKód uchazeče ID:... Varianta: 14
Fakulta informačních technologií ČVUT v Praze Přijímací zkouška z matematiky 2013 Kód uchazeče ID:.................. Varianta: 14 1. V lednu byla zaměstnancům zvýšena mzda o 16 % prosincové mzdy. Následně
VíceMAT_303 Název: VY_32_INOVACE_01_MAT_303_OZŠ_reálná_čísla_II.docx. MAT_304 Název: VY_32_INOVACE_01_MAT_304_OZŠ_zlomky.docx
Název školy: SPŠ Ústí nad Labem, středisko Resslova Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.10.1036 Klíčová aktivita: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Digitální učební materiály Autor:
VíceROTAČNÍ KVADRIKY. Definice, základní vlastnosti, tečné roviny a řezy, průsečíky přímky s rotační kvadrikou
ROTAČNÍ KVADRIKY Definice, základní vlastnosti, tečné roviny a řezy, průsečíky přímky s rotační kvadrikou Rotační kvadriky jsou rotační plochy, které vzniknou rotací kuželosečky kolem některé její osy.
VíceOpakovací kurs středoškolské matematiky podzim
. Opakovací kurs středoškolské matematiky podzim František Mráz Ústav technické matematiky, Frantisek.Mraz@fs.cvut.cz I. Mocniny, odmocniny, algeraické výrazy Upravte (zjednodušte), případně určete číselnou
Více1. Funkce dvou a více proměnných. Úvod, limita a spojitost. Definiční obor, obor hodnot a vrstevnice grafu
22- a3b2/df.te. Funkce dvou a více proměnných. Úvod, ita a spojitost. Definiční obor, obor hodnot a vrstevnice grafu. Určete definiční obor funkce a proveďte klasifikaci bodů z R 2 vzhledem k a rozhodněte
VíceP ˇ REDNÁŠKA 3 FUNKCE
PŘEDNÁŠKA 3 FUNKCE 3.1 Pojem zobrazení a funkce 2 3 Uvažujme libovolné neprázdné množiny A, B. Přiřadíme-li každému prvku x A právě jeden prvek y B, dostáváme množinu F uspořádaných dvojic (x, y) A B,
VíceGymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Cvičení z matematiky algebra (CZMa) Systematizace a prohloubení učiva matematiky: Číselné obory, Algebraické výrazy, Rovnice, Funkce, Posloupnosti, Diferenciální
VícePožadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok 2014-2015
Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok 2014-2015 1. ročník (první pololetí, druhé pololetí) 1) Množiny. Číselné obory N, Z, Q, I, R. 2) Absolutní hodnota reálného čísla, intervaly. 3) Procenta,
Více+ 2y. a y = 1 x 2. du x = nxn 1 f(u) 2x n 3 yf (u)
Diferenciální počet příklad 1 Dokažte, že funkce F, = n f 2, kde f je spojitě diferencovatelná funkce, vhovuje vztahu + 2 = nf ; 0 Řešení: Označme u = 2. Pak je F, = n fu a platí Podle vět o derivaci složené
VíceDodatek č. 3 ke školnímu vzdělávacímu programu. Technické lyceum. (platné znění k 1. 9. 2009)
Střední průmyslová škola Jihlava tř. Legionářů 72/3, Jihlava Dodatek č. 3 ke školnímu vzdělávacímu programu Technické lyceum (platné znění k 1. 9. 09) Tento dodatek nabývá platnosti dne 1. 9. 13 (počínaje
VíceElementární funkce. Polynomy
Elementární funkce 1 Elementární funkce Elementární funkce jsou níže uvedené funkce a jejich složenin : 1. Polnom.. Racionální funkce. 3. Mocninné funkce. 4. Eponenciální funkce. 5. Logaritmické funkce.
VíceFunkce zadané implicitně
Kapitola 8 Funkce zadané implicitně Začneme několika příklady. Prvním je známá rovnice pro jednotkovou kružnici x 2 + y 2 1 = 0. Tato rovnice popisuje křivku, kterou si však nelze představit jako graf
Více2 Reálné funkce jedné reálné proměnné
2 Reálné funkce jedné reálné proměnné S funkcemi se setkáváme na každém kroku, ve všech přírodních vědách, ale i v každodenním životě. Každá situace, kd jsou nějaký jev nebo veličina jednoznačně určen
VíceM - Příprava na 3. čtvrtletní písemnou práci
M - Příprava na 3. čtvrtletní písemnou práci Určeno pro třídu ODK VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven a vytištěn v programu dosystem - EduBase. Více informací o programu naleznete
VíceAnalytická geometrie kvadratických útvarů v rovině
Analytická geometrie kvadratických útvarů v rovině V následujícím textu se budeme postupně zabývat kružnicí, elipsou, hyperbolou a parabolou, které souhrnně označujeme jako kuželosečky. Současně budeme
VíceGymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Matematika Základní poznatky, Rovnice a nerovnice, Planimetrie 1. část 1. ročník a kvinta 4 hodiny týdně PC a dataprojektor, učebnice Základní poznatky Číselné
VíceMaturitní nácvik 2008/09
Maturitní nácvik 008/09 1. Parabola a) Načrtněte graf funkce y + 4 - ² a z grafu vypište všechny její vlastnosti. b) Určete čísla a,b,c tak, aby parabola s rovnicí y a + b + c procházela body K[1,-], L[0,-1],
VícePolynomy a racionální lomené funkce
Polnom a racionální lomené funkce Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno Obsah 1 Polnom Definice a základní pojm Násobnost kořene Počet kořenů Kvadratický polnom Rozklad na součin kořenových
VíceMATEMATIKA Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň
MATEMATIKA Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět Matematika se vyučuje jako samostatný předmět v 6. až 8. ročníku 4 hodiny týdně, v 9. ročníku 3
VícePLANIMETRIE, KONSTRUKČNÍ ÚLOHY V ROVINĚ
PLANIMETRIE, KONSTRUKČNÍ ÚLOHY V ROVINĚ Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově Výukové materiály z matematiky pro vyšší gymnázia Autoři projektu Student na prahu 21. století - využití ICT ve vyučování matematiky
VíceProjekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/26.0047 Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci
Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/26.0047 Matematika pro všechny Univerzita Palackého v Olomouci Tematický okruh: Geometire Gradovaný řetězec úloh Téma: obsahy a obvody mnohoúhelníků, grafy funkcí s absolutní
VíceSTRUČNÉ OPAKOVÁNÍ STŘEDOŠKOLSKÉ MATEMATIKY V PŘÍKLADECH
STRUČNÉ OPAKOVÁNÍ STŘEDOŠKOLSKÉ MATEMATIKY V PŘÍKLADECH RNDr. Milada Rezková RNDr. Vlasta Sudzinová Mgr. Eva Valentová 2016 Předmluva Tento učební text je určen studentům 4. ročníku čtyřletých gymnázií,
Více