Matematika 2. Doc. Mgr. Petr Habala, Ph.D. Přepis přednášek z LS 2005/2006. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická

Podobné dokumenty
Fakt. Každou soustavu n lineárních ODR řádů n i lze eliminací převést ekvivalentně na jednu lineární ODR

Posloupnosti a řady. 28. listopadu 2015

Michal Fusek. 10. přednáška z AMA1. Ústav matematiky FEKT VUT, Michal Fusek 1 / 62

Matematika III. Miroslava Dubcová, Daniel Turzík, Drahoslava Janovská. Ústav matematiky

Separovatelné diferenciální rovnice

Sbírka příkladů z matematické analýzy II. Petr Tomiczek

Nejdřív spočítáme jeden příklad na variaci konstant pro lineární diferenciální rovnici 2. řádu s kostantními koeficienty. y + y = 4 sin t.

Věta 12.3 : Věta 12.4 (princip superpozice) : [MA1-18:P12.7] rovnice typu y (n) + p n 1 (x)y (n 1) p 1 (x)y + p 0 (x)y = q(x) (6)

Soustavy lineárních rovnic

sin(x) x lim. pomocí mocninné řady pro funkci sin(x) se středem x 0 = 0. Víme, že ( ) k=0 e x2 dx.

9. cvičení z Matematické analýzy 2

Kapitola 11: Lineární diferenciální rovnice 1/15

Obsah Obyčejné diferenciální rovnice

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) LDR druhého řádu VMAT, IMT 1 / 22

INTEGRÁLY S PARAMETREM

LEKCE10-RAD Otázky

Otázky k ústní zkoušce, přehled témat A. Číselné řady

Matematika 3. Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3

1.1 Existence a jednoznačnost řešení. Příklad 1.1: [M2-P1] diferenciální rovnice (DR) řádu n: speciálně nás budou zajímat rovnice typu

Matematická analýza 1, příklady na procvičení (Josef Tkadlec, )

Kapitola 10: Diferenciální rovnice 1/14

Derivace a monotónnost funkce

Diferenciální rovnice 3

Požadavky k písemné přijímací zkoušce z matematiky do navazujícího magisterského studia pro neučitelské obory

MATEMATIKA III. Olga Majlingová. Učební text pro prezenční studium. Předběžná verze

MKI Funkce f(z) má singularitu v bodě 0. a) Stanovte oblast, ve které konverguje hlavní část Laurentova rozvoje funkce f(z) v bodě 0.

Kapitola 7: Neurčitý integrál. 1/14

PŘEDNÁŠKA 2 POSLOUPNOSTI

4. OBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

ŘADY KOMPLEXNÍCH FUNKCÍ

Diferenˇcní rovnice Diferenciální rovnice Matematika IV Matematika IV Program

Požadavky ke zkoušce. Ukázková písemka

pouze u některých typů rovnic a v tomto textu se jím nebudeme až na

Nyní využijeme slovník Laplaceovy transformace pro derivaci a přímé hodnoty a dostaneme běžnou algebraickou rovnici. ! 2 "

5.3. Implicitní funkce a její derivace

Nekonečné číselné řady. January 21, 2015

Komplexní analýza. Laplaceova transformace. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze

Soustavy lineárních diferenciálních rovnic I. řádu s konstantními koeficienty

Obyčejné diferenciální rovnice

Obyčejnými diferenciálními rovnicemi (ODR) budeme nazývat rovnice, ve kterých

Kapitola 7: Integrál. 1/17

Úvodní informace. 17. února 2018

Teorie měření a regulace

1 Modelování systémů 2. řádu

1 Posloupnosti a řady.

8.3). S ohledem na jednoduchost a názornost je výhodné seznámit se s touto Základní pojmy a vztahy. Definice

Užití nekonečných řad při řešení obyčejných diferenciálních rovnic. Michal Ostřanský

18 Fourierovy řady Úvod, základní pojmy

16 Fourierovy řady Úvod, základní pojmy

Diferenciální rovnice a jejich aplikace. (Brkos 2011) Diferenciální rovnice a jejich aplikace 1 / 36

8.4. Shrnutí ke kapitolám 7 a 8

11. Číselné a mocninné řady

Úlohy k přednášce NMAG 101 a 120: Lineární algebra a geometrie 1 a 2,

INŽENÝRSKÁ MATEMATIKA DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2

Základy matematiky pro FEK

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Diferenciální rovnice. študenti MFF 15. augusta 2008

Petr Hasil. c Petr Hasil (MUNI) Nekonečné řady MA III (M3100) 1 / 183

Matematika I pracovní listy

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2011/2012. x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a

- funkce, které integrujete aproximujte jejich Taylorovými řadami a ty následně zintegrujte. V obou případech vyzkoušejte Taylorovy řady

Kapitola 7: Integrál.

1 Mnohočleny a algebraické rovnice

Dnešní látka Variačně formulované okrajové úlohy zúplnění prostoru funkcí. Lineární zobrazení.

Diferenciální rovnice 1

Obsah. Aplikovaná matematika I. Gottfried Wilhelm Leibniz. Základní vlastnosti a vzorce

Nechť je číselná posloupnost. Pro všechna položme. Posloupnost nazýváme posloupnost částečných součtů řady.

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika 0A1. Cvičení, zimní semestr. Samostatné výstupy. Jan Šafařík

Maturitní témata z matematiky

1. Náhodný vektor (X, Y ) má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde. p(x, y) = a(x + y + 1), x, y {0, 1, 2}.

Uzavřené a otevřené množiny

11. přednáška 10. prosince Kapitola 3. Úvod do teorie diferenciálních rovnic. Obyčejná diferenciální rovnice řádu n (ODR řádu n) je vztah

Drsná matematika III 6. přednáška Obyčejné diferenciální rovnice vyšších řádů, Eulerovo přibližné řešení a poznámky o odhadech chyb

Příklady pro předmět Aplikovaná matematika (AMA) část 1

Matematická analýza III.

Derivace funkce Otázky

Příklad 1. Řešení 1a Máme vyšetřit lichost či sudost funkce ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 3

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015

M4140 Vybrané partie z matematické analýzy Přírodovědecká fakulta MU

1 Linearní prostory nad komplexními čísly

MATEMATIKA B 2. Integrální počet 1

Neurčitý integrál. Robert Mařík. 4. března 2012

19 Hilbertovy prostory

Derivace funkce DERIVACE A SPOJITOST DERIVACE A KONSTRUKCE FUNKCÍ. Aritmetické operace

1 Řešení soustav lineárních rovnic

Matematika 2 LS 2012/13. Prezentace vznikla na základě učebního textu, jehož autorem je doc. RNDr. Mirko Rokyta, CSc. J. Stebel Matematika 2

Necht tedy máme přirozená čísla n, k pod pojmem systém lineárních rovnic rozumíme rovnice ve tvaru

9.3. Úplná lineární rovnice s konstantními koeficienty

Úvod. Integrování je inverzní proces k derivování Máme zderivovanou funkci a integrací získáme původní funkci kterou jsme derivovali

6. Lineární ODR n-tého řádu

Matematika 4 FSV UK, LS Miroslav Zelený

Zkouška ze Základů vyšší matematiky ZVMTA (LDF, ) 60 minut. Součet Koeficient Body

Primitivní funkce a Riemann uv integrál Lineární algebra Taylor uv polynom Extrémy funkcí více prom ˇenných Matematika III Matematika III Program

DMA Přednáška Rekurentní rovnice. takovou, že po dosazení odpovídajících členů do dané rovnice dostáváme pro všechna n n 0 + m pravdivý výrok.

FUNKCE A JEJICH VLASTNOSTI

diferenciální rovnice verze 1.1

Derivace funkce. Přednáška MATEMATIKA č Jiří Neubauer

MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY

Posloupnosti a jejich konvergence POSLOUPNOSTI

Tabulkové limity. n! lim. n n) n + lim. n + n β = 0. n + a n = 0. lim. (d) Pro α > 0 (tj. libovolně velké) a pro β > 0 (tj.

POŽADAVKY K SOUBORNÉ ZKOUŠCE Z MATEMATIKY

Transkript:

České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická Matematika 2 Doc. Mgr. Petr Habala, Ph.D. Přepis přednášek z LS 25/26 Přepsal Radomír Černoch, cernor@fel.cvut.cz

Obsah Úvodní hodina...4 Skripta...4 Upozornění...4 Diferenciální rovnice...5 Obyčejné diferenciální rovnice...5 Lineární ODR řádu, separovatelné...6 Jednoznačnost diferenciálních rovnic...9 Lineární ODT (. řádu)...9 Metoda variace konstant pro... Lineární ODT (n-tého řádu)...2 Lineární ODR s konstantními koeficienty...5 Lineární nehomogenní diferenciální rovnice s konstantními parametry...6 Metoda odhadu pro speciální pravou stranu...2 Speciální verze...2 Soustavy lineárních ODR...2 Maticový přístup...2 Nehomogenní rovnice...24 Laplaceova transformace...26 Slovník...28 Gramatika...29 Inverzní Laplaceova transformace...3 Slovníček...32 Gramatika...32 Integrálně-diferenciální rovnice...32 Soustavy...34 Konvoluce...34 Řady...37 Reálné řady...37 Částečné součty...37 Konvergence...37 Geometrická řada...38 Aritmetická řada...38 Teleskopická řada...39 Konvergence řad důkladně...4 Řady s...4 Integrální test...4 Integrální odhad...4 Srovnávací test...42 Srovnávací škála...42 Alternující řady...44 Reálné řady: absolutní konvergence...45 Situace...45 Posloupnosti a řady...48 Posloupnosti...48 Řady...49 Obor konvergence...49 Mocninné řady...49 Taylorova řada...52 Matematika 2 2 / 6 verze 29.5.26

Slavné Taylorovy rozklady...53 Oblíbeným trikem je substituce...53 Mocninné řady na C...55 Fourierova řada...55 Lemma...56 Periodické prodloužení...57 Jordanovo kritérium...58 Sinová a cosinová fourierova řada...59 Matematika 2 3 / 6 verze 29.5.26

Úvodní hodina Úvodní hodina Úvodní hodina Skripta Petr Habala habala@fel.cvut.cz Konzultace středa 2:3 4:2 http://math.feld.cvut.cz/habala Tkadlec sylabus Cvika 3% absencí je povoleno Písemky 6. a 3. týden Upozornění Přepisovatel (já :-) nenese žádnou odpovědnost za informace obsažené v tomto textu. Pokud byste tedy náhodou neudělali zkoušku kvůli chybě v tomto dokumentu, tak se na mne, prosím, nezlobte. Radši na chybu upozorněte, ať se to nestane dalšímu. Je totiž celkem jisté, že text chyby a překlepy obsahuje. Pište, prosím, na r.cernoch@atlas.cz. Matematika 2 4 / 6 verze 29.5.26

Diferenciální rovnice Diferenciální rovnice Diferenciální rovnice Obyčejné diferenciální rovnice má znaménko = obsahuje proměnnou a funkci může mít i derivaci Dif. rovnice má řád (ODR) nejvyšší řád derivace, která se objeví. DEF Obyčejná diferenciální rovnice řádu n je rovnice tvaru F x, y, y ',... y n =, kde F je funkce n2 proměnných, ve které se y n vyskytuje. řád : např: y 2 3sin x x 3=sin x y=± x!= x řád : x '= x y= dx=ln x C ; x!= x DEF řád 2: 3 x ' 2 y 2 y ' ' y = - to např vůbec nevíme co s tím! x4 3y ' 2 y 2 y ' ' y x4 = F x, y, y ', y' ' Jak tedy na to? Vykašlu se na derivace a integrály F a, b, c, d = 3 c 2b 2 a b a4 Řešení rce y= y x je řešením rovnice na otevřeném intervalu I <=> f je n-krát diferenciovatelná na I a x I : F x, y x, y x,..., y n x= y x=x e x je řešení na,. Zkusím dosadit: 3 xe x 2 x e x 2x2e x x e x x4 = x3 x4 = Je dobré dosazovat do původní funkce aby nepřibylo, nebo neubylo žádní řešení. GRAF y =x e x je maximální řešení tamté rovnice na 4,, y=x e x je maximální řešení tamté rovnice na, 4 : Vím, že jediný problém je v -4 minule, když jsme dosazovali, tak nic nezlobilo. Platí: A R : y x= A x e x je řešením na obou zadaných intervalech. Z toho vyplývá, že řešení je nekonečně mnoho (viz GRAF 2). POZN Nejčastěji bývá řešení tolik, kolik je ODR Matematika 2 5 / 6 verze 29.5.26

Diferenciální rovnice Obyčejné diferenciální rovnice Najdi řešení původní rovnice splňující a) y = 5 e 2 Chci, aby y = 5 e 2, takže A e = 5 e 2 a to nejde. b) y 2= 5 e 2 A 2 e 2 = 5 e A= 5 5 y x= 2 2 2 e 2 e x e x 4 Cauchyho úloha je jednoznačně řešitelná <=> y, y 2 řešení okolí U =U x : y = y 2. Řešení z je jednoznačné na intervalu I A vřešení úlohy na J, I J : y=v na I Lineární ODR řádu, separovatelné Budeme řešit rovnice typu y n = f x, y, y ',..., y n DEF Lineární ODR řádu lze zapsat ve tvaru y ' x=g x h x DOPSAT Z PAPÍRU VĚTA o existenci a jednoznačnosti: Uvažujme rovnici y '=g x h y : S. Nechť I, J jsou otevřené intervaly: g x je spojitá na I h y je spojitá na a na I OBR SAKRAŠ, SEM NEVÍM CO PATŘÍ... x I, y J. řešení Cauchyho úlohy (S) y x = y Toto řešení lze protáhnout až na hranici I x J a je jednoznačné VĚTA Předpokládejme, že G je primitivní fce k g na I, a H(x) je primitivní k /h y na J. Jestliže má H inverzní funkci H, pak y x=h G xc je obecné řešení (S) na I Matematika 2 6 / 6 verze 29.5.26

Diferenciální rovnice Lineární ODR řádu, separovatelné A jak vlastně řešíme? y ' x=g x h y dy =g x h y dx dy=g x h y dx dy h y = yxdx dy h y = yxdx H y=g xc y x=h G xc DK Jak na důkaz? Tkadlec má ve skriptech odvození to je dlouhé. Chytrý student vezme ten poslední řádek a dosadí ho do původní rovnice. Musíme znát větu o derivaci inverzní funkce. Pro ODR x 5 y'= 2 y a) y =3 b) y = ) Je separovatelná? řešte Cauchyho úlohy y '= x 2 5 y x 5 d y d x = 2 y yd y= 2 x 5 d x yd y= 2 x 5 d x Je separovatelná! 2) Vyřešíme 2 y2 = 2 4 x 4 C y 2 = x 4 2C y 2 = x 4 C Matematika 2 7 / 6 verze 29.5.26

Diferenciální rovnice Lineární ODR řádu, separovatelné 3) A teď rozdělíme y= x 4 C C x, () C x, (2) C x, 4 C (3) C x 4, C (4) y= x 4 C obdobně 4 možnosti 4) A Cauchyho podmínky Díky podmínce, že x a y => 4 intervaly a) y =3 b) y = 3= 3 C C=3 y x= 3 ; x, x = 4 C C= y x= ; x, x Matematika 2 8 / 6 verze 29.5.26

Diferenciální rovnice Lineární ODR řádu, separovatelné Jednoznačnost diferenciálních rovnic Cauchyho úloha y '=3 y 2, y= y x= na R y a počáteční podmínky y x=x 3 ; na R dy 2 = dx 3 y y / 3 = xc y x= xc 3, x R Dohromady tedy 2 řešení a je z toho jasné, že jednoznačnost není jednoduchá. VĚTA O jednoznačnosti a existenci řešení ODR y '= f x, y Předpokládám, že otevřené intervaly I a J: f(x) je spojitá na I J. Pak x, y :neco, neco a y x = y Máme existenci a teď jednoznačnost: Pokud navíc d f x d y je spojitá nebo omezená na I J, pak jsou ta řešení jednoznačné. A teď pro separovatelné rovnice. y '=g x h y= f x, y. g, h spojité => existuje řešení 2. h' je spojité (nebo omezené) na J => jednoznačné Tato věta nám sice zaručí, jestli řešení existuje, ale vůbec nám neřekne, jaké to řešení je. Lineární ODT (. řádu) Obecný vzorec: y 'a x y=b x A pokud je navíc homogenní, tak b x= Přidružená homogenní potom vypadá takto: y h 'a x y h = Důsledek: VĚTA O existenci a jednoznačnosti L: Pokud a x, b x spojitá na I => x I, y R řešení úlohy L y x = y a je jednoznačné na I. Matematika 2 9 / 6 verze 29.5.26

Diferenciální rovnice Lineární ODT (. řádu) TVRZENÍ Jestliže a x je spojité na intervalu I => obecné řešení y 'a x y= na I je y x=c e Ax, kde A je primitivní funkce k a x a na I. DK L je separovatelná y ' x= a x y x. Díky tomu platí platí: stacionární řešení y x= na I. jinak pro C= dostanu A stacionární. dy y = a xdx ln x = A xc y=±e C ;e Ax =C e Ax POZNMnožina řešení homogenní rovnice je {C e A x ;C R}. To tvoří vektorový prostor dimenze s bází {e A x }. POZN Definujeme zobrazení L : y y 'a x y y { f na I : f ' na I } y je řešením homogenní rovnice <=> L y= => množina všech řešení homogenní rovnice Ker(I) a to je vektorový prostor. A teď zpět k LINDR: VĚTA Nechť a, b jsou spojité funkce na intervalu I. Pak pro x I ; y R : Cauchyho úloha y 'a x y=b x, y x = y má jednoznačné řešení na I. VĚTA Obecné řešení této rovnice na I je y x=bxc e A x, kde A je primitivní fce k a x na I a B(x) je primitivní funkce b x e Ax na I. Metoda variace konstant pro y'a x y=b x. Vyřešíme přidruženou homogenní rovnici y 'a x y = a tím dostaneme obecné řešení y h x = formulka s C. 2. Variujeme konstantu: předstírej, že C=C x y x. Dosadíme y x do y 'a x y=b x, vyleze z toho rovnice pro C ' x=.... Integrací získáme C x =.... 3. Obecná řešení y 'a x y=b x dostaneme dosazením C x do y x. Matematika 2 / 6 verze 29.5.26

Diferenciální rovnice Lineární ODT (. řádu) DK. y 'a x y= už z dřívějška y h x=c e A x. To h nám říká, že toto řešení je homogenní na rozdíl od finálního řešení. 2. Variace: y x=c e Ax dosadím do rovnice y 'a x y=b x a zderivuji. Vyjde C ' x e Ax C x e Ax a xa x C x e A x =b x C ' x e Ax =b x A x C ' x=b x e C x=b xc 3. Obecné řešení y x=bxc e A x ; x I Dosazování y x =C x x, pak po dosazení C ' x x =b x - TOMU NEROZUMÍM y ' y cotg x=2 x sin x, y 3 2 = 3 2 2 Podmínky: x k => řeším na k,k Lineární, řádu => variace konstant. Homogenní řešení y h ' y h cotg x= d y d x y h cotg x= d y h cos x = y h sinx d x ln y h =ln sin x C y =e C sin x y=±e C sinx Obecné řešení homogenní rovnice y h x=c sin x, x k 2. C začneme brát jako funkci C x a řešíme y x=c x sin x a dosadím [C xsin x]' C xsin xcotg x=2x sin x C ' xsinxc xcos x C xcos x=2x sin x C ' xsin x=2x sin x 3. A vyřešíme y x=x 2 C sin x, x k A počáteční podmínka: 3 2 2 C sin 3 2 = 3 2 2 C= 2 3 2 2 y x=x 2 2 3 2 2 sin x ; x, 2 Matematika 2 / 6 verze 29.5.26

Diferenciální rovnice Lineární ODT (. řádu) POZN y x= BxC e Ax y x=b x e A x C e Ax konkretní řešení (partikulární) řešení přidružené homogenní rovnice VĚTA Nechť y p je nějaké partikulární řešení y 'a x y=b x. Pak množina všech řešení této rovnice je { y p y h ; y h řeší y' a x y= } DK. Jsou y p y n řešení??? Dosadím!!! [ y p y h ]'a x[ y p y h ]= y p ' y n 'a x y p a x y n = =[ y p 'a x y p ][ y n 'a x y n ]=b x=b x 2. y řešení y 'a x y =b x, chci y a množina y = y p y y p = y p y n y = y p y h y h řeší přidruženou homogenní rovnici? A dosadím: y h ' 'a x y h = =[ y h y p ]'a x y y d = =[ y 'a x] [ y p ' g x y p ]= =b x b x= POZN y y'a x y { y: L y=b }={ y p }Ker L POZN Soustava n rovnic, n neznámých A x = b, prostor řešení A x= je vektorovým prostorem dimenze n. Pokud x řeší A x= b, pak množina všech řešení je { x p x h ; A x r =}. Lineární ODT (n-tého řádu) DEF Lineární ODR řádu n je ODR je definována podle vzorce: y n a n x y n...a 2 x y ''a x y '=b x Pokud potřebujeme přidruženou homogenní => b x A Cauchyho úloha vypadá takto: y x = y y' x = y 2 y x x = y n Matematika 2 2 / 6 verze 29.5.26

Diferenciální rovnice Lineární ODT (n-tého řádu) TADY JE NĚJAKÁ VĚTA A JEJÍ DŮKAZ PROČ MUSÍ TEN BLBEJ LINUX POŘÁD PADAT? :-) TEN DŮKAZ ASI KONČÍ TAKTO =[ y n...a x y n 'a x y n ]=b x b x= VĚTA Uvažujme LinODR y n a n x y n...a x y'a x y= na spojitém intervalu I. Pak prostor řešení této rovnice na intervalu I je vektorový prostor V dimenze n, kde V ={y ; L y= ; x I }. DK Definujeme derivační operátor L : y y n...a n x y '=a x x y a ten je lineární. ) Je to vektorový prostor? a) y, y 2 V, chci y, y 2 V dosazením do L. b) y V, R y V y n...a x[ y ]'a x[ y]= =[ y n...a x y' y] = = z definice 2) Dimenze - je problém, není na to vzoreček. Dimenze je počet vektorů v bázi => najdu bázi s n vektory (funkcemi) = potřebuji najít n lineárně nezávislých funkcí, jejichž lineární kombinací dostaneme celé obecné řešení. Uděláme to pomocí věty, kterou NEMÁM NAPSANOU (!!!KVŮLI LINUXU!!!) a) zvolím n různých Cauchyho podmínek a tím zafixuji y x : k y x y ' x y 2 x... y n x 2............... n Z toho dostanu postupně řešení y, y,..., y n. Díky větě o existenci vím, že řešení existuje. Všechna se liší dost podstatně jsou lineárně nezávislá. Je to díky tomu, že v každém sloupečku má každá derivace jen jednu. A teď matematicky: LN jen tehdy, když i : i =. n i y i x= i= Matematika 2 3 / 6 verze 29.5.26

Diferenciální rovnice Lineární ODT (n-tého řádu) Dělá se to tak, že zadanou rovnici k-krát zderivuji. n t a i y x= i = a dosadím čas x. Jediná derivace, která není, je derivace k-tá. y i k = i=k y i k = i k Rovnice potřebná pro důkaz lineární nezávislosti teď vypadá: n i y i x=a k = a k = i= b) Víme, že funkce {y,..., y n } jsou LN. Generují ale prostor V? Vezmu si libovolný prvek z V a zjistím, že ho můžu generovat pomocí ypsilonů: Nechť {y V } y řeší rovnici ( L y= ) a splňuje Cauchyho podmínky y x, y' x,..., y n x R. n Definuji y= y i x y i y V, které také řeší L na I. i= Tvrdím, že y= y. A použiji větu o jednoznačnosti porovnám Cauchyho podmínky. n yx y x = y i y i x = y x i = n y ' x y ' x = i = y i x y i ' x = y ' x... y n x y n x =...= y n x Díky stejným Cauchyho podmínkám platí tvrzení nahoře. Někdo mi tedy dá homogenní rovnici a já ji chci řešit. Dostanu bázi a díky ní už mám všechna možná řešení. Tato báze je tak zásadní, že má jméno: DEF Dána rovnice L. Fundamentální systém je libovolná báze prostoru řešení přidružené homogenní rovnice. Ale jak ten fundamentální systém najít? ) Najdu n řešení. 2) Dokážu, že jsou lineárně nezávislá. Matematika 2 4 / 6 verze 29.5.26

Diferenciální rovnice Lineární ODT (n-tého řádu) DEF Wronskián je determinant definován jako: n y y... yn y ' y'... y ' n W y'' x= y ''... y '' n............ n n y y... y n Nechť y, y,... y n jsou řešení téže rovnice na intervalu I. Řešení jsou nezávislá W x na I x I :W x. A jak tedy najdu tu bázi? Nevím. Potřebujeme ještě hezčí rovnice. Lineární ODR s konstantními koeficienty Budou se jmenovat třeba LK: y n a n y n...a 2 y ' ' a 'a y=b x;a i R. Důležité je, že místo a i x obsahují jen a i. DEF Charakteristický polynom: p : n a n n...a 2 2 a a =b x Charakteristická čísla (řešení): p= y 4 2 y 3 y 2 2 y ' 2y= Charakteristická rovnice je 4 2 3 2 2 2=. A tu teď vyřeším. Je to školní příklad, takže si můžu být jist, že vyjde pěkně. Charakteristická čísla tedy vyjdou = 22x a=±2j. VĚTA Uvažujme lineární ODR řádu n s konstantními koeficienty. Nechť je její charakteristické číslo násobnosti k.. = R, pak funkce e x, x e x,..., x k e x patří do fundamentálního systému. 2. = j ;, pak funkce e x sin x, e x cos x, x e x sin x, x e x cos x,...,..., x k e x sin x, x k e x cos x také patří do fundamentálního systému. 3. Do fundamentálního systému nepatří nic jiného. y 4 2 y 3 y 2 2 y '2 y= a) najděte fundamentální systém b) obecné řešení c) pro tuto rovnici vyřešte Cauchyho podmínky y = ; y ' =3 ; y 2 =2 ; y 3 = 26 Matematika 2 5 / 6 verze 29.5.26

Diferenciální rovnice Lineární ODT (n-tého řádu) a) Charakteristická čísla jsou 22x ;±2j => podle předcházející věty: b) ze a): {e 2x, x e 2x, e x sin2x, e x cos2x} y x=a e 2x b x e 2x c e x sin 2xd e x cos2x ; x R c) Dosadím z Cauchyho podmínek y x=a e 2x b x e 2x c e x sin 2xd e x cos2x y' x=e 2x 2a b sin 2xe x c 2dcos2x e x 2ed y' ' x=e 2x 4a 4b4b x e x c 2d sin2x e x 3c 4acos2x e x 4c 3a y ' ' ' x=e 2x 2a2bx e x 8bsin 2xe x c2d cos2x e x 2c b a d = 2a b 2c d = 4a 4b 4c 3d =3 8a b 2c d =26 a= ;b= ;c=3 ;d = A teď stačí dosadit do obecného řešení: y x=e 2x x e 2x 3 e x sin2x ; x R Lineární nehomogenní diferenciální rovnice s konstantními parametry Už umíme y n a n y n...a y 'a y= - z minulého týdne Teď se naučíme y n a n y n...a y 'a y=b x. A využijeme platnosti věty y x= y p y n. Metodou variace konstant! (bude platit i pro a i i jako funkce a i x ) Připomenutí z minula: n=. Řešení homogenní rovnice y h x=c h x 2. Variace y x=c x h x 3. Dosazení do původní rovnice C ' x h x=b x 4. A dosadíme C x=... y p x=c x u x Matematika 2 6 / 6 verze 29.5.26

Diferenciální rovnice Lineární nehomogenní diferenciální rovnice s konstantními parametry My teď použijeme přechod na vyšší řád:. Řeším přidruženou homogenní y h x=c y x...c n y n x 2. Variace y h x=c x y x...c n x y n x 3. Rovnice C ' x y x...c ' y n x= - je tam! C ' x y ' x...c ' y n ' x= C ' x y ' ' x...c ' y n ' ' x= C ' x y n x...c ' y n n x=b x 4. A tyto rovnice vyřešíme C ' x=... ;C 2 ' x=... ;... ;C n ' x= 5. A zintegrujeme y p x=c x y x...c n x y n x A proč to tak funguje? Rovnici n- krát zderivujeme a dosadíme do původní funkce stejně jako u řádu. y= c k y k y '= c k ' y k c k y k ' Při každé další derivaci přibude jedna derivace a po dosazení by to nepomohlo Pokud: y' = c k ' y k y ' ' = c k ' y k ' c k y k ' y' c k y k ' '... y n= c k ' y k n c k y k n A pokud tyto rovnice dosadím do té původní, dostanu tu velkou soustavu a je to. Naštěstí to nemusíme umět. Najdi obecné řešení rovnice y ' ' x 2 x 2 y ' 2x 2 y= x 2 x Jako vždy neumím. Víme-li, že {2x, e x/ 2 } je fundamentální systém.. Vyřešíme přidruženou homogenní y h x=a 2xb e x /2. Matematika 2 7 / 6 verze 29.5.26

Diferenciální rovnice Lineární nehomogenní diferenciální rovnice s konstantními parametry 2. Variace konstant y x =a x 2xb x e x /2 3. Rovnice a ' x 2xb ' xe x /2 = a' x 2b ' x 2 ex /2 = x 2 x Odečtením vyřešíme a' x[4 2x]=2 x 2 x a ' x= x x /2 b' x=2 e 4. Dořeším a x= ln x b x = 4 e x/ 2 y p x= ln x 2x 4 e x /2 e x /2 y x= y p y h =2 a xb e x/ 2 2x ln x 4 ; x, x, 2 x 2, Alternativní postup: a x= ln x a b x= 4 e x /2 b y x= ln x a 2x 4 e x/ 2 b e x/ 2 5. alternativní: Cramerem D= 2x e x /2 2 2 2 e x/ =ex /2 x 2 = e x/ 2 x 2 D a' x 2 x = e /2 2 e x/ 2 x 2 = 2x D b ' x 2 2 =2x 2 x a '= Da ' D = x b '= Da' /2 =2e x D Matematika 2 8 / 6 verze 29.5.26

Diferenciální rovnice Lineární nehomogenní diferenciální rovnice s konstantními parametry Vyřeš ẍ x= ; x =2, ẋ = cost. homogenní ẍx= 2 == =± j x h t =a sin xb cost 2. Variace x t=at sin tbt cost 3. Rovnice a ' tsint b' t cost = a' t cost b ' t sin t= cost Kramerovo pravidlo domácí úkol je dobré to zkusit Finta: sin t cost 2= a' t[sin 2 t cos 2 t]= a ' t = a dosadím do # b ' t= sin x cos x a t=ta b t=ln cost b 4. Dosadím x t=t sin tln cos t costa sint b cost ;t 2 k 5. Počáteční podmínky ẋ t=sin tt cost sint ln cost sint a cost b sin t dosadím t= do x, ẋ : a= ;b=2 6. x t=t sin tln cost cost=2cost ;t 2, 2 Matematika 2 9 / 6 verze 29.5.26

Diferenciální rovnice Lineární nehomogenní diferenciální rovnice s konstantními parametry Metoda odhadu pro speciální pravou stranu TADY TO VŠECHNO CHYBÍ Speciální verze b x=p x;=, = yx =x k P x b x=p x e x ;= y x=x k P x e x b x=p xsin xq xcos x ;= yx= x k [ P x sin x Q x cos x] VĚTA Platí princip superpozice L y= y n a n x y n...a x y... y řeší L y=b x y 2 řeší L y=b 2 x y y 2 řeší L y=b xb 2 x Najděte obecné řešení rovnice =,= y ' ' 2 y ' y= 2 e x = 2, = 27 e 2x. 2 2 =, 2 = ;= 2. pravé strany =, = 2 e x =, = j= k=2 x 2 A e x 27 e 2x = 2, = = j= 2 k = x B e 2 x 3. Součet = = j= x = x C y p x= Ax 2 e x B e 2x C Matematika 2 2 / 6 verze 29.5.26

Diferenciální rovnice Soustavy lineárních ODR Soustavy lineárních ODR y '=a y a 2 y 2...a n y n b x y '=a 2 y a 22 y 2...a 2n y n b 2 x... y '=a n y a n2 y 2...a nn y n b n x Soustava homogenní b i = FAKT Soustava n rovnic, y.. y n pocvičím s tím a vyjde rovnice řádu n. Eliminací! Zpět trikem. VĚTA O existenci a jednoznačnosti fce b i spojitá na I => soustava má jednoznačné řešení Cauchyho podmínek má jednoznačné řešení Cauchyho úloh na I. DEF Cauchyho úlohy v soustavách y x = y, y 2 x = y 2,..., y n x = y n Vypočítejte soustavu [ y ' = y y2 y3 y 2 ' = y 2 y 2 y 3 ' = y 2 y 3] [ y 3 ' ' 2 y 3 '= y 3 ' 2 y 3 y 2 y 3 y 2 '= y 3 ' 2 y 2 2 y 2 y = y 3 ' 2 y 3 ] y = y ' ' 3 y '3 y 2 3 3 3 y 3 ' ' ' 3 y 3 ' '3 y 3 ' = y 3 '2 y 3 ' ' 6 y 3 ' 6 y 3 2 y 3 y 3 ' ' ' 5 y ' '8 y 3 '= Char. polynom: 3 5 2 8 4= =, 2 4 4= =22x y 3 x=a e 2 b e 2x c x e 2x A dosadím do y 2 x =a e x b e 2x c xe 2x 4 be 2x =6 b e 2x 3 b e 2x c[ 3x e 2x 32xe 2x 4x4 e 2x ] Ještě jednou dosadím do y x = a e x c x e 2x Maticový přístup Teď se podíváme na soustavu jinak. Zavedeme matici soustavy: Matematika 2 2 / 6 verze 29.5.26

Diferenciální rovnice Soustavy lineárních ODR DEF Matice soustavy a 2... a n a A=a 2 a 22... a 2n............ a n a n2... a nn Vektor neznámých y x y... x= y n x Vektor pravých stran b x=b... b n x POZN Nulový vektor =... Tedy: Řešením soustavy y ' = A y b dostaneme y. Počáteční podmínky: y x = y R VĚTA Množina řešení soustavy homogenní velikosti n je vektorovým prostorem o dimenzi n. => můžu hledat bázi n vektorů y={y x,..., y n x } => fundamentální matice y= y,..., y n POZN n y x c i y i x i = y x=y x c c R n Stejný jako minule, ale tentokrát maticově e x y e y x= a x c x e 2x =a e x a e x b e 2x c x x e 2x e x a e x b e 2x c x e 2x b e 2x 2x e y 2 Y x =y x = e x xe 2x e x e 2x x x e 2x e x e 2x x e 2x e c x 2x x e 2x x e 2x y 3 Matematika 2 22 / 6 verze 29.5.26

Diferenciální rovnice Soustavy lineárních ODR a máme matici soustavy. y 3 =e x dosadím do a y 2 =e x, y = e x e y = 2 x e x e x 2. zbylé vektory obdobně Existuje však ještě jeden postup: DEF A matice n n (reálná) je vlastní číslo <=> det A E = (det bude stupně n) Vlastní vektor v, A E v= VĚTA Homogenní soustava => matice A => vlastní čísla => vlastní vektor v, pak y x=v e x řeší soustavu Pokud mám, 2 ; 2, pak y, y 2 jsou LN. Návrat k příkladu, tento: [ y' = y y2 y 3 y 2 ' = y 2 y 2 A= 2 2 y 3 ' = y 2 y 3] A E =[ 2 2 ]= 3 5 2 8 4= A začneme = v v 3= 2 v ~ = ; =2 2x Matematika 2 23 / 6 verze 29.5.26

Diferenciální rovnice Soustavy lineárních ODR A zvolím si v 3 = v 2 =, v = v= y = e x A ještě =2 ~ Zvolím v 3 = v 2 = a, zvolím si i v =. Co teď s vícenásobným vlastním číslem? Je to problém. Ale existuje na to procedura:. je vícenásobná: A E V = y = v e x A E v 2 = v y 2 = v x v 2 e x A E v 3 = v 2 y 3 = 2 v x 2 v 2 x v 3 e x A E v 4 = v 3 y 4 = 6 v x 3 2 v 2 x2 v 3 x v 4 e x 2. Co když je C? => najdu v e x => řešení je Rv e x, Iv e x A je náš případ, pokračujeme v našem příkladě: ~ Dosadíme a řešení pak vyjde: =[ y 3 ]e 2x x Nehomogenní rovnice Můžu použít eliminaci Použiji variaci přímo na soustavu.. Vyřeším homogenní soustavu y x=a u xbv 2 x c w 3 x...... y n x=a u n x b v n xc w n x... Matematika 2 24 / 6 verze 29.5.26

Diferenciální rovnice Soustavy lineárních ODR 2. Variace a ' xu xb ' xv x...=b x... a' xu n xb ' xv n x...=b n x Vektorová variace. Najdu vlastní čísla a fundamentální matici => obecné řešení přidružené rovnice y x=y x c 2. Variace Y x c ' x= b x c '=Y xb x c x= Y x b xdx y P x=y x c x [ y '=2 y y 2 3 y 2 ' = y 2 y 2 3 x 4] y=6, y 2 x = Eliminací: y 2 = y ' 2 y 3 y ' ' 4 y ' 3 y = 3 x2 spec j = y x =2 xa e x b e 3x do y 2 x= 2x a e x b e 3x y x= 2x 2 x a ex e x b e3x e 3x Z poč. podm: a=, b=2 Vektorovou metodou 2 2 = A, 3 e x, e3x Řádková a ' xe x b ' xe 3x = 3 a ' xe x b ' xe 3x =3x 4 Vektorová ex e x e 3x C ' e C 2 ' x = 3 2x 4 Matematika 2 25 / 6 verze 29.5.26

Laplaceova transformace Laplaceova transformace Laplaceova transformace DEF Zapisujeme: f x: ; R Definuji Laplaceovu transformaci jako L { f t}: p L : f t L { f t} f t= L { f t }, L { f t } p=f p L : f t F p, f t= F p f te pt dt f t=e at, t L { f t} p= =[ ea p a p ] a) a p : b) a p : e at e pt dt= e t a p dt= =lim t a p a p et a p = Tedy L { f t} p= p a, p nebo f t a p a, pa POZN k příkladu: Je dobré si uvědomit: f t=e at, t f t= t = umrtvování. Umrtvování je naprosto samozřejmé, dokonce tak, že se ani nepíše. Tedy: e at = pa p a DEF Heavisidova funkce: H t = ; t H t = ; t FAKT g t :R R g t H t =gt ; t g t H t = ; t Tedy píšu L {e at }, ale myslím tím L {e at H t }. Matematika 2 26 / 6 verze 29.5.26

Laplaceova transformace Laplaceova transformace DEF L {e t 2 }: p e t 2 e pt d t= p 2 = e t p/ 22 p 2 / 4 d t=e 4 t p /22 e d t p 2 e 4 dt= Závěr - tuhle funkci nezlaplacíme. Co tedy jde zlaplacit? Třeba integrál musí jít spočítat. f je po částech spojitá na intervalu I x x 2 x 3... I, aby {x k } je konečná a x k. f je spojitá na x i, x i, f x, f x a I U =x i, x i. Funkce je pak po částech spojitá je i integrovatelná (po částech). DEF f :, R je nejvýše exponenciálního růstu M, a R : f t M e a t. DEF L = f :, R ; f je po částech spojitá na, a f je nejvýše exp. růstu. L obsahuje po částech spojité funkce, které jsou omezené exponenciály polynomy (viz škála mocnin) VĚTA Jestliže f L f M e a t, pak L { f } p pro pa, navíc lim L { f } p= p DK na dvojku u ústního kouknu se na f t e p t f L K => je po částech spojitá e => a co když K Dokonce odhadnu: f t e pt M e at e p t A tím pádem existuje i Laplacka. Taky L { f p} = M p a f te p t d t f t e p t d t k M e t a p = p a ; pa, tedy konverguje! Matematika 2 27 / 6 verze 29.5.26

Laplaceova transformace Slovník Slovník e a t p a ; t n n! n n ; pa pa sin t cost p 2 2, p p 2 2, p p VĚTA. věta gramatická: LT je lineární f, g L,, R f g L a L { f g }= L { f } L {g f } DK DK Věty o linearitě (2) f, g je po částech spojitá, pak f g je také po částech spojitá f <= M e a t g <= N e b t f g f g M e at N e a t max M, N e at e bt max M, N 2 e maxa,b t = = M e a t = Slovníku L { f g }= f g e p t d t= f t e p t d t f t e p t d t= L { f } p L {g } p L {sin t}=l { 2 j e j t 2 j e j t }= = 2 L {e j t } L {e j t }= = 2 p j p j = p 2 2 cost dokážu stejně Matematika 2 28 / 6 verze 29.5.26

Laplaceova transformace Slovník t n matematickou indukcí n= : L {}=L {H t }= e p t dt=...= p =! p n n : L {t n }L {H t t n }= t n e p t d t= = per partes =[ t n pt e = lim t t n = n p p ] e pt p n p n n p L {t n }=indukcí n p n! p t n e p t p d t= OK t n e pt d t= n! n= p n Gramatika VĚTA Gramatika 2 DK f L (i) a : L { f a t }= a L { f } p a - změna měřítka (ii) a R : L {e a t f t }=L { f } p a - posun v obraze (iii) a : L { f t a H t a }=e ap L { f } - posun ve vzoru (iv) n N: L {t n f t }= n d n (v) lim f t t t konverguje L { f t t 2 3 jsou v pohodě, 4 a 5 jsou hustý. Posun sin t=sin t H t A co když posunu proměnnou sin t 2 H t 2 d p n [ L { f }] }= p L { f }qdq Funkce se šoupne o 2 - jasný A co: sin t H t = viz obr. 2 Takže Heaviside se posouvá kvůli tomu, abysme funkce dokázali zabíjet i jinde, než na. Matematika 2 29 / 6 verze 29.5.26

Laplaceova transformace Gramatika DEF Konečný signál fce, která není, jen na a, b FAKT H t a H t b = ; t a, b f = ; jinde Zapisujeme také X a, b Funkce, která má jen. kopeček ze sinusovky Můžu použít Heavisida: L { f }= L {sin t [ H t H t ]}= = p 2 e p L {sin t}= = p 2 e p L {sin t}= p 2 e p p 2 L {t e 3t }= tuto funkci chci zmermomocnit tak, aby byla ze slovníku VĚTA n L L { n }= DK Indukcí n= : n=n L { f N t}= =lim t L { f t }= p L { f } f n t e p t = per partes = =[ f n t e p t ] f n t pe p t d t= tn t e p t f n p f n e pt d t= = f n p [ p n L { f } p n f... f n ] = p n L { f } p n f... p f n f n DK 2 L { f }= L {[ a t f sds] ' } = p L { t f sds} Matematika 2 3 / 6 verze 29.5.26

Laplaceova transformace Gramatika DK z minula: Bývá u zkoušek! nebo = y=t t= ya L { f t a H t a}= = dt=dy L {e a t f t }= f y H ye p ya d y=e p a e a t f t e p t dt= f t a H t ae pt d t=...= a f ye p y dy=e p a L { f } f t e p a t dt=l {} p a VĚTA f je T-periodická L { f } L { f T } e p t, kde f T je perioda = f t,, T, nebo, jindy = f t X,T DK Je to krásný důkaz ke zkoušce = k = T e pk T L { f }= = y=t k T f t e p t dt= k = k T T k T dy=dt = f yk T k= T f y f t e p t dt= e p ykt dy= f ye p y dy=l { f T } e pt K =L { f T } k = e p T Inverzní Laplaceova transformace Je tu problém, protože Laplacka není prostá transformace. Ale Laplacka je tak úžasná, že se na tento problém radši vykašleme. T : X Y VĚTA f, g L, L { f }= L {g} f =g, až na spočetnou množinu izolovaných bodů. Navíc f, g zprava spojité f =g. L { f }= F Hledáme tedy f L spojitou zprava, značíme f =L {F }. Matematika 2 3 / 6 verze 29.5.26

Laplaceova transformace Inverzní Laplaceova transformace Slovníček L { p a }=ea t L { p n }= n! t n sin... podobně cos... taky Gramatika () L je lineární () L {e a p F p}=l {F p} t a H t a (2) L {F p a}=e at L {F p} (3) L F p= t L {F p } (4) L {p F p }=... L { p 2 2 p5} = { L { p 2 4 } =e t = 2 2 e t L p 2 4 } = 2 e t sin 2t L { p 2 4 } = p e L { p 2 } =L { p p 2 t H t =cost H t = costh t } VĚTA F je ryzí racionální lomená funkce => má vzor v L, najdu ho skrz parciální zlomky. Integrálně-diferenciální rovnice Jsou to rovnice s y, y ', y ' ', a možná také y dt. Jak na ně? Cimrmanovským krokem stranou = zlaplacím obě strany a dostanu rovnice s L {y}, p L {y}, p 2 L {y}. K tomu potřebuji také y t, y' t,.... Ale ejhle! To jsou Cauchyho podmínky. Takže po zlaplacení je z integrodiferenciální rovnice rovnice algebraická! Na konci tedy dostanu Y =L {y}. Pak inverzní Laplackou dostanu y=l {Y }. Matematika 2 32 / 6 verze 29.5.26

Laplaceova transformace Integrálně-diferenciální rovnice ẍ x=2 X,, x =, ẋ = Zkusíme LT, L {x}= X p 2 X p x ẋ X = L {2[ H t H t i ]} p 2 X X = 2 p e p 2 p X p 2 = 2 p e p 2 p 2 X = p p 2 2 p p 2 e p tedy x t L 2 { p p 2 2 p p 2 e p }= L 2 2 { p p 2 }L { p p 2 } H t = t = 2 p p p = 2 p p p L {}= 2e t e t = =e t e t 2 e t e t 2 H t = =e t e t 2, t t =e t e e t e, t POZN Po úpravě se dá dostat ke tvaru x t= =2cosh t 2, t t =e t e e t e,t POZN Skorozkouška - není to úplná zkouška, ale většinou nám bude stačit. Skutečná zkouška by znamenala, že výsledek dosadím do původní rovnice, ale to je moc moc škaredý. Mrkneme se, jestli se obě větve napojí vrazíme do prvního i druhého vzorce a testneme, jestli se budou rovnat. Dosazení : e e 2 e e e e =e e 2 Matematika 2 33 / 6 verze 29.5.26

Laplaceova transformace Integrálně-diferenciální rovnice POZN U zkoušky se občas stává, že se student nechá vyvést z míry a rozhodí skokovou změnu na dvě rovnice už na začátku. To je ale blbě. Není to blbě úplně, ale radši řešit normálně POZN Jak najdeme obecné řešení? Fintou! Parametry a, b, R a řeším rovnici y =a, y ' =b,... => řešíme obecné řešení. L {y ' }= py a L {y ' ' }= p 2 Y ap b... t y '4 y 3 y sds= L { y}=y py 24Y 3 p Y = / p Y p 2 4p3=2 2 p Y = p3 p = p 3 p3 y=l {Y }= e t 3 e 3t, t Soustavy Zlaplacím: ẏ = y 2 y 2 2e t ẏ 2 = y y 2 a y =, y 2 = [ py = Y 2 Y 2 2 ] p py 2 =Y Y [ 2 2 py 2 Y 2 ] = p Y p Y 2 = Y =...,Y 2 =... y = L {Y }, y 2 = L {Y 2 }, y t =sin tcost, y 2 t =e t cost, r R Konvoluce DEF f, g R R Konvoluce je f g :t f u g t ud u= f t ug ud u Matematika 2 34 / 6 verze 29.5.26

Laplaceova transformace Konvoluce Platí všechno jako u násobení (pro důkaz stačí řádek z definice): f g =g f f g h= f g h a f g =a f g f g h= f hg h Při Laplacení platí: f g t = f, g L : f u g t ud t VĚTA f, g L : L { f g }=L { f } L {g } Máme tedy 2 prostory funkcí - L a nějaký druhý. Laplacka přenáší funkce z jednoho do druhého. Je zajímavé, že když v prostoru L konvoluji, tak ve druhém je stačí prachsprostě vynásobit. Pro spočítání konvoluce tedy stačí funkce zlaplacit, vynásobit a odlaplacit. DK Je krásný, elegantní, ale potřebuje dvojné integrály. Jestli zbude čas... t y ' cosh t u yu d u= ; x =2 POZN k : Zpět k př: y 'cosh t y= L {y}=y p Y 2 p Y = p 2 L {cosht }= 2 L {et }L {e t }= 2 p p a L {sinht }= p 2 p 3 Y =2 p 2 Y = 2 p 2 2, y t =2 t t 3 p DK Těch zbývajících L {t f t }= [ F p]' L { t f t}= p F p= L { f } F qd q a b Matematika 2 35 / 6 verze 29.5.26

Laplaceova transformace Konvoluce a) [ F p ]'= d = b) L { f }= ) =F t d p [ f t e p t ] f t e p t tdt= t 2) = L {t t L { t d = f t }= d d t [ L { t d t [ L { t f t} ] p f t}= a lim p L { t d d p [ f te p t ]= f t e p t d t=l {t f t} = F p p f t }] F qdq= F qdqc f t }=lim p =lim p L { p t f t }= p p F q d qc C= F q d q F q d q F q d qc F q d q= F qdq p Matematika 2 36 / 6 verze 29.5.26

Řady Řady Řady Reálné řady DEF řada je je to symbol pro a n a n a k, kde a k R a n Z k=n Částečné součty DEF Pro danou řadu definuji částečné součty. N S N = a k =a n a...a, pro N n n N k=n Konvergence Řekneme, že řada konverguje (k A), jestliže {S N } konvergují k A. Značíme: a k = A k=n Jinak řada diverguje. a k = S N k=n a k = S N k=n něco úplně jiného :-) k= 2 = k 2 4 6... S = 2 S 2 = 2 4 = 3 4... S N = 2 n DK Matematickou indukcí lim S N = N Matematika 2 37 / 6 verze 29.5.26

Řady Konvergence tedy: k= 2 = k k= =... S =, S 2 =2, S 3 =3,... S N =N N k= k= = k =... S =, S 2 =, S 3 =,... S N = N sudé N liché N k= k diverguje Geometrická řada DEF Geometrická řada a q n k=n FAKT qn S N = q q k = k= = q, =, q pron = q =divergence, q Aritmetická řada DEF Aritmetická řada k= aq k FAKT S N = N aq N N 2 konverguje a=q= Matematika 2 38 / 6 verze 29.5.26

Řady Aritmetická řada n k=2...n= nn k= 2 n k 2 = nn2n 6 k = 5 3 k k=2 2 = 5 3 3 k = 5 2k k =2 2 4 k 6 k=2 = 3 4 = 5 6 3 4 2 3 k 4 = 5 6 3 4 2 k= 3/ 4 = 5 9 6 4 = 5 8 3 k 4 = Jak posunu index n u geometrické řady: k =n q k =q n q n q n 2...= =q n qq 2 q 3...=q n k= = n=k 2 k=2 3 k 4 k=n2 = n = q k 3 n2 4 = 3 4 2 n= 3 n 4 Teleskopická řada Teleskopická řada k k = k k k= S N = k=2 k= 2 2 3 3 4... k k = S N = N N = n 2 n n n VĚTA a k b k = a k b k c a k =c a k Matematika 2 39 / 6 verze 29.5.26

Řady Konvergence řad důkladně Konvergence řad důkladně VĚTA k=n k=n a k, n n k =n n a k = a k k =n k =n a k a k konverguje k=n a k Řešíme otázku: a k konverguje??? VĚTA a k konverguje a k, tedy a k nejdou k a k diverguje DK řada konverguje N a k S k=n a N =S N S N lim a N = lim S N lim S N =S S = N N N Řady s a k => a k =konverguje=s = a k S N S N {S N } je není omezená shora je omezená shora S N S Integrální test VĚTA Integrální test: f je nerosoucí na n, Navíc platí n k o f tdt k=n k f k n f tdt f k f n k=n f t d t Matematika 2 4 / 6 verze 29.5.26

Řady Konvergence řad důkladně DK Myšlenka: a k = a k obdélník Tento obdélník má obsah jako horní součet Riemanova integrálu. A teď jak to zapíšeme matematicky: N t N = n f t d t f je neklesající, tedy t n a k konverguje f konverguje a k diverguje f diverguje [ N, N ] n [ f t d t konverguje lim x x n N Ale: n f tdt= n k k f t d t t N 2 f t dt ] konverguje {t N }konverguje N k f tdt n k N f k d t= n f k =S N Shrnutí t N S N omezené shora {t N }omezené shora a roste konverguje n f t d t n f t Dotaz: k ln 2 k konverguje? f x= x ln 2 x, Použiji integrální test: pro x 3 k ln 2 k ~ x ln 2 x d x = = lnx = y = d y y 2 k ln 2 k konv konverguje Integrální odhad Ale vůbec nevíme, kolik řada vyjde. Např: k=3 k ln 2 k 3 d x x ln 2 x, 3 ln 2 3 d x =,9 ;,9 3 x ln 2 x Matematika 2 4 / 6 verze 29.5.26

Řady Konvergence řad důkladně Srovnávací test VĚTA (Srovnávací test) a k, b k a k b k pro všechna k. a k = b k = 2. b k konv a k konv VĚTA Limitní srovnávací test a k, b k, a k ~b k v a k ~ b k a k b k a k konv b k konv tzn.: lim k Srovnávací škála k p konv p div p k= k =, k 2 konv k 2 =2 6 k 2 konverguje, protože integrální test na jeden řádek srovnávací test k 2 k 2 k 2 a to konverguje. To si pamatuji. k 2 Je dobré se k tomuto příkladu vrátit dnes ještě stihneme 4 další testy a všechny u ní sklamou. 2 k 2 jde to k? Jde => nic nevím umíme integrovat? Ano parciální zlomky s 2 to se nám nechce nic dalšího nepomůže Srovnávací test 2 k 2 2k 2 2 k 2 2k 2 Mám tedy řadu která konverguje a o té druhé tedy nevím nic Matematika 2 42 / 6 verze 29.5.26

Řady Konvergence řad důkladně Limitní srovnávací test už zabere: LST => řada konverguje pro k ~ : =lim k lim k a k b k VĚTA VELIKÁ A DŮLEŽITÁ: pro a k. Odmocninový test q k : k a k q a k konv k : k a k a k div 2. Limitní odmocninový test k a k =lim k a k konv a k div = nic nevím 2 k 2 ~ 2k 2 2 k 2 2 k 2 2 k 2 ~ 2k 2 = konv k k ln k k kc e e = 3. Podílový test q k : a k a a a k konv k k : a k a a a k div k 4. Limitní podílový test =lim k a k a k : a k : a k konv div Matematika 2 43 / 6 verze 29.5.26

Řady Konvergence řad důkladně 2! 2 k Limitním podílovým testem: =lim k k! 2k 2 k k! =lim k k 2 = = k! 2 k div. 2 ln k k Limitní odmocninový test 2 =lim k k ln k k =lim = konv k k 2 ln k k k a k = k k k e div Alternující řady VĚTA Leibnizův test k b k, b k Nechť b k k b k konv b k k b k k k je Leibniz b k = k je klesající, větší než, jdou k Tedy konverguje 2 3 4... konv k ln2 5 2 3 4 = harmonická řada 5 Matematika 2 44 / 6 verze 29.5.26

Řady Konvergence řad důkladně Reálné řady: absolutní konvergence DEF a k konverguje absolutně a k konv Řada konverguje neabsolutně (podmínečně) <=> konverguje, ale ne absolutně VĚTA a k konv a k konv Absolutní konvergence je tedy silnější, než konvergence. DK fintou jak jinak... a R= a maxa, a max a, a =a a a ± a a k konv a, a a a díky srovnávacímu kritériu a, a a a konv konv Zpátky to neplatí viz k k - ta konverguje neabsolutně Situace konvergence konvergence NEJDE divergence a k konverguje konverguje diverguje diverguje a k konverguje diverguje konverguje diverguje VĚTA a k konverguje absolutně => a 2k, a 2k konverguje. Bacha! Neplatí to pro neabsolutní konvergenci. 2 3 4 5... konverguje, ale ne absolutně 6 ale každý druhý člen: 3 5 7...= DEF Přerovnání řady znamená pomíchání členů a k = a n, kde je permutace. Matematika 2 45 / 6 verze 29.5.26

Řady Konvergence řad důkladně VĚTA. a k konverguje absolutně, pak konvergují všechna přerovnání a součet je a k. 2. Zajímavější: Jestliže řada konverguje neabsolutně => c R {±} přerovnání řady se součtem c. VĚTA a k konverguje absolutně znaménka něco něco k a k konverguje k k 2 konverguje? je klesající, jde k nule, větší než nula => Leibniz => konverguje Absolutně konverguje? k k 2 = konverguje (p-test) 2 k sin n 2 n - absolutní konvergence je záchranou Konverguje absolutně? sin n 2 n 2 n Použijeme srovnávací test a ta řada napravo konverguje ( q=,5 ). DK. =lim n a k a chceme a a k konverguje k Zvolíme q. Dle limity n nn a k a k q. Co vím: a n a n q a n a n q a a n 2 a n q a n 2 a n q a n q k Matematickou indukcí pak lehce dokážu a n k a n q k pro n n platí A a n a n q n n =an q a nq n q n n konverguje Matematika 2 46 / 6 verze 29.5.26

Řady Konvergence řad důkladně 2. =lim k a k a k diverguje Zvolím q: q, n n n : k a k q a k q k a k q k = q Matematika 2 47 / 6 verze 29.5.26

Posloupnosti a řady Posloupnosti a řady Posloupnosti a řady Posloupnosti { f k } k =n x D f k { f k x} a to je reálná posloupnost. Pak se můžu ptát na konvergenci, Tedy vezmu si M ={x D f k { f k x }konv } DEF f x=lim f k x je tzv. bodová limita. k f k x=arctank x, k lim arctan k x = k /2 x x= /2 x Takže výsledná funkce je pěkný hnus. Problém je v aproximaci. Zvolím si a jde mi o to, aby se výsledná funkce nelišila od nějakého arkustangensu nelišila o víc, než o. Problém je v ať si arkustangens zvolím jakýkoli, u nuly se bude lišit o moc. DEF Řeknu, že f k f na množině M (konvergují stejnoměrně) N n N : x M : f x f n x VĚTA f k f na M f k je spojitá na M => f spojitá na M podobně derivace, integrál, dokonce f '=lim f k ' Matematika 2 48 / 6 verze 29.5.26

Posloupnosti a řady Řady Řady k=n f k = f n f n f n2 f n3... Obor konvergence DEF obor konvergence {x D f k ; f k x konv} f x= k=n f k x,značím k=n f k = f obor absolutní konvergence {x D f k ; f k x konv abs} kde f je součet řady řeknu n=n f k N f { k=n f k } f na M VĚTA f k = f, g k =g f k g k = f g, f k = f VĚTA Proč je stejnoměrná lepší f f na M k. f k spoj na M f je spoj na M 2. f k ' na M f ' = f k ' na M x 3. f k na M x x f t d t= x f k t d t x k =, x, k= x ale není stejnoměrná pro x - a se k výsledku přibližuje velmi pomalu. Pokavaď ale dáme x,9 ;,9 tak už stejnoměrná je. Mocninné řady DEF Mocninná řada se středem v x a k x x k, a k R k= Matematika 2 49 / 6 verze 29.5.26

Posloupnosti a řady Řady VĚTA podstatná mocninné řady r, takové, že x U r x : a k x x k konv abs x U r x : a k x x k div x x r x x r POZN Vždy máme abs. konv. v x=x POZN r je poloměr konvergence r= lim sup k Pozn: lim sup na rozdíl od lim existuje vždycky r=lim k a k a k k a k pokud konverguje 2 xk k 3 k 2 xk k 3 = 2k k k 3 k x k A je to tedy mocninná řada se středem v. Kdy konverguje absolutně? Použijeme odmocninové kriterium: k =lim k 2 k x k 2k k 3 k =lim k 3 k x k k = 2k k 3 k x k 2 k /k 3 x = 2 3 x konv 2 3 x x 3 2 r= 3 2 x= 3 2 : = div k x= 3 2 : k k konv obor konvergence: 3 2 x 3 2 obor abs konvergence: 3 2 x 3 2 Matematika 2 5 / 6 verze 29.5.26

Posloupnosti a řady Řady 2x 4k k podílové krtérium!= 2k k! x 2k střed je tedy ve 2 2x 4k k! =lim k konvergence x R k! = 2x 4k k! 2x 4 =lim k r=, obor konvergence = obor abs. konv. = R k! 2x 4 k = Mocninné řady připomeňme: tvar: a k x x k Jednu speciální mocninnou řadu umíme sečíst geometrickou. A každá řada má poloměr konvergence. VĚTA Jestliže má řada poloměr konvergence r, pak pro libovolné,r : a k x x k n U x a DŮSLEDEK Mocninná řada (se součtem f x ) konvergující na U r x, pak x x -ρ ρ. f je spojitá na U r x 2. f ' x= a k k x x k na U r x k = první člen mi nevadí, protože derivace ho stejně zabije. 3. prim. fce F x= a k k x x k na U r x k = A půjde to naopak? Vyjádřit libovolnou funkci pomocí mocninné řady? Matematika 2 5 / 6 verze 29.5.26

Posloupnosti a řady Řady Taylorova řada DEF Nechť funkce f má všechny derivace v bodě x. Definujeme její Taylorovu řadu jako následující řadu: k= f k x x x k! k VĚTA Jestliže f x se rozloží jako mocninná řada na U r x, pak je to řada Taylorova. DK na dvojku: Zvolím si n a pak podle DŮSLEDKU f n x= a k k k k 2... k n x x k n k=n šup tam x : f x =a n n n... =a n n! a n = f n x n! f x=e x, x = řada =? e x k k= k! Rozdíl: x k = k = k! x k = k= x k k! R n x=e k x k k= k! = Lagrange = = f n c n! xn, kdec x Zkusím tento rozdíl poslat do nekonečna. x R n x = [e x n ] n! max ec 2. x R n x e x = x k k = k!, x R c, x x n max c x, n! x n = n! x n ec n! x n = n! x n Matematika 2 52 / 6 verze 29.5.26

Posloupnosti a řady Řady Slavné Taylorovy rozklady x = x k, x, k= e x = k= =x x 2 x 3 x 4... x k 2 x, x R =x k! 2! x3 3! x4 4!... sin x= k k= 2k! x2k, x R = x x3 3! x5 5! x7 7!... cos x= k k = 2k! x 2k, x R = x 2 2! x4 4! x6 6!... Logaritmus problém má v : Můžu udělat střed v, nebo logaritmus posunout: ln x= x d x= x k d x= Co s Cčkem? Dosadíme : x= : ln= C C= ln x= x k k = k = k k= x k d x= x k k C k= x k k, x Oblíbeným trikem je substituce lnx=ln x = ln x=lnx = k= k = k xk, x k k x k, x 2 k f x= x3e 4x, x = - roztrhnutím na 2 věci f x=x e 4x 3 e 4x = y=4x e y = k k = k k = k=! y k =x k= k 4 k 4x k k! k! x k k = 3 4 k k! 3 k= 4x k k! x k =3 k = =3 k24 k x k, x R k= k! = k = 4 k x k k! 4 [ k k! 3 4k k! ] xk 3 4 k x k = k= k! = Matematika 2 53 / 6 verze 29.5.26

Posloupnosti a řady Řady f x= 3x 2, v = 2= y = 3x 2 f = y 3x 2 3x x 2 /3 x 3 x 3 = 2 k = k = k 3 k x 2k, x 3 f x= x sin x, x = Střed je v -, takže budu chtít výrazy x k f x=[ x 2 ]sin x =[ x 2 ]sinx = = [ x 2 ] sinx=2 sin x xsin x= k = y=x y R x R =2 k= = k = f x= 2x 5 2, x = k 2 2k 2k! 2k! x2k x k= x 2k k= f x=[ 2 ' = 2x5 ] ' = 2 [ 2x 5 ] 2[ = y= 2 3 x y x 3 2 = [ 6 k= = 2 k k k = 3 k = k x k k k k = k= ' = 2 x 3 ] [ 2 3 k 2k! k2k = k 2k x 2k 2, x R 2k! 2 k]' 3 x =[ k = 2 3 x ' = k x k] 2 k 3 2 k k 3 k2 x k, x 3 2 ]'= [ 6 2 x ]= 3 VĚTA f má všechny derivace na U R x a M k : f k M na U r x T-řada f na U r x Matematika 2 54 / 6 verze 29.5.26

Posloupnosti a řady Řady Mocninné řady na C VĚTA f = a k x x k, g= b k x x k f g = f g= k k = i= a k b k x x k a i b k i x x k C : U r z ={z C z z r} Všechno funguje, až do momentu, kdy potřebuju porovnávat. To pak nende. A k nekonečnu: =, = - SUPER!!! ALE!!! : lim e z neexistuje z sin a cos nejsou omezené!!! z n Z R Z n R Z I Z n IZ tady začíná nekonečno Fourierova řada DEF a 2 [ a k cosk t b k sink t] i= = obecně trigonometrická řada, tato se navíc jmenuje Fourierova řada. A chceme f =F-řada, f :R R Matematika 2 55 / 6 verze 29.5.26

Posloupnosti a řady Fourierova řada FAKTÍK T = 2 sin k t,cosk t=t - periodická => F-řada je T-periodická např sin k tt =sink t2 k =sink t DŮSLEDEK f =F-řada f... T-periodická Teď uděláme důkaz, že Fourierův rozklad je jednoznačný asi bude dost dlouhý Lemma T. sin 2 k t d t= T T 2, cos 2 k t= T 2 T 2. sin k t sin l t d t=, k l T sin k tcosl tdt=, k, l N T cosk t cosl t d t=, k l BONUS pro zvídavější To, co tady je je vlastně skalární součin. T f g= f g dt V ={ f :, T R,integrovatelné} tím pádem f g f g= A můžeme provádět i průměty - f =a ub v Tím pádem vzorečky v lemmě nám říkají, že tyto goniometrické funkce jsou vlastně lineárně nezávislé. Funkce sin a cos pak tvoří bází, nekonečnou. VĚTA a f :T-periodická, ě ; Pak [ a k cosk t b k sink t ] f na, T T a k = 2 T T b k = 2 T f t cosk t d t, k N f t sink t d t, k N Matematika 2 56 / 6 verze 29.5.26

Posloupnosti a řady Fourierova řada DK = T a 2 cosk t = f = a 2 [ a l cosl tb l sin l t ] / cosk t, l = dt l = T T f t cosk t d t= [a l cosl t cosk tdtb l sin l t cosk t dt ]= Lemma = Lemma k l T 2 k=l T T =a k T 2 Periodické prodloužení DEF f :a, at singlerbrace R Teď tuto funkci zkopírujeme, tak aby šla Fourieřit periodické prodloužení f = f t= f t k T, kde k splňuje t k T a, at ) DEF pořádná. Nechť f je T-periodická na R a integrovatelná = 2 T, Fourierova řada fce f je f ~ a 2 [ a k cosk t b k sink t], kde k = T a k = 2 T f t cosk t d t T b k = 2 T f t sin k tdt 2. f :a, at ) R, integrovatelná Její F-řada je F-řada jejího periodického prodloužení POZN f je T-periodická, pak at a k = 2 T a at b k = 2 T a f t cosk t d t f t sink tdt Matematika 2 57 / 6 verze 29.5.26

Posloupnosti a řady Fourierova řada Najdi F-řadu fce f t=t 2, t, Nejdříve si v duchu uděláme periodické prodloužení a integrujeme T =2, = 2 T = a = 2 T f tdt=[ t3 3 ] a k = 2 t 2 cosk t d 2 t=[ k t 2 sin sink t] = [ 2 t k cosk t 2 ] =...= 4 k 2 2 k = 2 3 2t sin k t d t= k 2 cosk t dt= 2 k b k = 2 t ě sin k t d t= 2 f ~ 3 k 4 cosk t k= k 2 2 Jordanovo kritérium VĚTA Jordanovo kritérium f: T-periodická, po částech spojitá na intervalu délky T Pak pro t R : lim N a 2 k= 3 k = f ~ a 2 [ a k cosk t b k sin k t] infinty [ a k cosk t b k sink t] = f t f t k 4 k 2 2 cosk t t2 na, pro t=: 3 k 4 k cos k = k 3 k= k 2 =2 6 2 4 k 2 2=má se rovnat A tím pádem jsme dostali docela zajímavý vztah nejjednodušší odvození sumy je přes Fourierovu řadu. pro t=. stejně jako minule k= k k 2 = 2 2 Matematika 2 58 / 6 verze 29.5.26

Posloupnosti a řady Fourierova řada FAKT f je T-periodická T / 2. f sudá b k =, a k = 4 T T / 2 2. f lichá a k =, b k = 4 T f ~ a 2... f tcosk t d t f tsink t d t Sinová a cosinová fourierova řada f t:, T ) R Můžu periodicky prodloužit a z toho udělat F-řadu. Nebo můžu zrcadlit kolem osy y, dostanu sudé periodické prodloužení => cosinová F-řada Nebo můžu zrcadlit 2x kolem obou os, dostanu liché periodické prodloužení => sinová F-řada Je dobré si všimnout, že se zdvojnásobí perioda. Můžu si tedy to samé vyjádřit normálně, sinovou řadou, nebo cosinovou řadou. Matematika 2 59 / 6 verze 29.5.26

Posloupnosti a řady Fourierova řada PLATÍ f, T ) R sinová řada: = T, a k = T b k = 2 T f t sin k t d t kosinová řada = T, b k = T a k = 2 T f t sin k t d t f t=h t, t, 2 singlerbrace. Máme najít Fourierovu řadu, sinovou F-řadu a cosinovou F-řadu. Flita fň pro každou z nich urči její součet.. F-řada 2 b k = 2 2 2 2 a k = 2 2 T =2, = 2 a = 2 2 f tdt = f t cosk t d t= cosk t d t= f t sin k t d t= sin k t d t= [cosk cos]= k k k To by mohlo stačit a napíšu f ~ 2 k= k k sink t a teď nepovinná úprava: = 2 2 sin2 n n= 2 n Pro obrázek součtu řady použijeme Jordana stejný jako na začátku, ale ve skocích je bod mezi limitami. 2. Sinová Fourierka b k =dle def = f ~ k= T =2,= 2 a k = ot sin k 2 tdt= 2 [ cosk /2] k 2 [ cosk /2]sink t /2 k Pro součet platí stejná pravidla, jako pro sinovou řadu 3. Cosinová je za DÚ f ~ 2 n= n 2 cos2 nt /2 22 n Matematika 2 6 / 6 verze 29.5.26