INŽENÝRSKÁ MATEMATIKA DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2
|
|
- Jaromír Kraus
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 INŽENÝRSKÁ MATEMATIKA DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2 Robert Mařík 5. října 2009 c Robert Mařík, 2009
2 Obsah 1 LDR druhého řádu 4 2 Homogenní LDR, lineární nezávislost a wronskián 9 3 Homogenní LDR s konstantními koeficienty 13 y +y = y + 4y +y = y + 4y + 29y = Nehomogenní LDR 49 5 Odhad partikulárního řešení 51 y 4y = x y 4y + 4y = e x y 5y + 6y = xe x y 3y + 2y = x y + 4y = xe x y +y 6y = e x (x+1) c Robert Mařík, 2009
3 6 Metoda variace konstant 124 y 5y + 6y = xe x y 4y + 4y = e x y + 2y +y = e x lnx c Robert Mařík, 2009
4 1 LDR druhého řádu LDR druhého řádu c Robert Mařík, 2009
5 Definice (lineární diferenciální rovnice druhého řádu). Buďte p, q a f funkce definované a spojité na intervalu I. Diferenciální rovnice y +p(x)y +q(x)y = f (x) (L2) se nazývá lineární diferenciální rovnice druhého řádu (zkráceně LDR druhého řádu). Řešením rovnice (nebo též integrálem rovnice) na intervalu I rozumíme funkci, která má spojité derivace dořádu 2 na intervalui a po dosazení identicky splňuje rovnost (L2) na I. Úloha nalézt řešení rovnice, které splňuje v bodě x 0 I počáteční podmínky { y(x 0 ) = y 0, y (x 0 ) = y 0, (P2) kde y 0 a y jsou reálná čísla, se nazývá počáteční úloha (Cauchyova úloha). 0 Řešení počáteční úlohy se nazývá partikulární řešení rovnice (L2). Poznámka 1 (existence a jednoznačnost). Každá počáteční úloha pro rovnici (L2) má řešení, které je určeno jednoznačně a toto řešení je definované na celém intervalu I. LDR druhého řádu c Robert Mařík, 2009
6 Definice (obecné řešení). Všechna řešení LDR druhého řádu (L2) lze vyjádřit ve tvaru obsahujícím dvě nezávislé konstanty C 1, C 2 R. Takovýto předpis se nazývá obecné řešení rovnice (L2). Poznámka 2 (operátorová symbolika). Podobně jako lineární diferenciální rovnice prvního řádu, i zde často pravou stranu rovnice často zkracujeme do tvaru L[y](x). Definujeme-li tedy L[y](x) = y (x)+p(x)y (x)+q(x)y(x), (1) je tímto předpisem definován operátor, který každé dvakrát diferencovatelné funkci přiřazuje levou stranu rovnice (L2). Rovnici (L2) je potom možno zapsat ve tvaru L[y] = f (x). Definice (speciální typy LDR druhého řádu). Platí-li v rovnici (L2) f (x) = 0 pro všechna x I, nazývá se rovnice (L2) homogenní, v opačném případě nehomogenní. Jsou-li koeficienty p(x) a q(x) na intervalu I konstantní funkce, nazývá se (L2) rovnice s konstantními koeficienty. LDR druhého řádu c Robert Mařík, 2009
7 Poznámka 3 (triviální řešení). Funkce y(x) 0 je řešením homogenní LDR 2. řádu vždy, bez ohledu na tvar koeficientů p, q. (Ověřte sami dosazením.) Toto řešení nazýváme triviální řešení rovnice (L2). Definice (asociovaná homogenní rovnice). Nahradíme-li v nehomogenní LDR (L2) pravou stranu (tj. funkci f ) nulovou funkcí obdržíme rovnici y +p(x)y +q(x)y = 0. (2) Tato rovnice se nazývá homogenní rovnice asociovaná s rovnicí (L2). LDR druhého řádu c Robert Mařík, 2009
8 Věta 1 (linearita a princip superpozice). Operátor (1) zachovává lineární kombinaci funkcí, tj. pro libovolné dvě funkcey 1 ay 2 a libovolné reálné konstantyc 1 ac 2 platí L[C 1 y 1 +C 2 y 2 ] = C 1 L[y 1 ]+C 2 L[y 2 ]. (3) Jako speciální případ vztahu (3) dostáváme implikace L[y 2 ] = 0 a L[y 1 ] = f (x) L[y 1 +y 2 ] = 0+f (x) = f (x), L[y 1 ] = L[y 2 ] = f (x) L[y 1 y 2 ] = f (x) f (x) = 0, L[y 1 ] = L[y 2 ] = 0 L[C 1 y 1 +C 2 y 2 ] = C 1 0+C 2 0 = 0, Součet řešení zadané nehomogenní a asociované homogenní LDR je řešením dané nehomogenní rovnice. Rozdíl dvou řešení nehomogenní LDR je řešením asociované homogenní rovnice. Každá lineární kombinace dvou řešení homogenní LDR je opět řešením této rovnice. LDR druhého řádu c Robert Mařík, 2009
9 2 Homogenní LDR, lineární nezávislost a wronskián V této podkapitole budeme studovat homogenní LDR druhého řádu, tj. rovnici (2) y +p(x)y +q(x)y = 0, kterou můžeme zkráceně zapsat jako L[y] = 0, kde operátor L je lineární diferenciální operátor druhého řádu definovaný vztahem (1). Homogenní LDR, lineární nezávislost a wronskián c Robert Mařík, 2009
10 Motivace. Budeme předpokládat že funkce y 1 (x) a y 2 (x) jsou obě řešeními a budeme hledat podmínky, za kterých je funkce y(x) = C 1 y 1 (x)+c 2 y 2 (x) obecným řešením. Derivováním tohoto vztahu získáváme y (x) = C 1 y 1 (x)+c 2 y 2 (x) a dosazení počátečních podmínek y(α) = β, y (α) = γ vede k následující soustavě lineárních rovnic s neznámými C 1, C 2 β = C 1 y 1 (α)+c 2 y 2 (α), γ = C 1 y 1 (α)+c 2 y 2 (α). (4) Jak je známo z lineární algebry, tato soustava má právě jedno řešení pro ( libovolnou volbu ) čísel β, γ právě tehdy, když matice soustavy, tj. matice y1 (α) y 2 (α) y 1 (α) y 2 (α), je regulární. Tato matice je regulární právě tehdy, když její determinant je nenulový a to nastane právě tehdy když jeden sloupec není násobkem druhého. Tímto motivujeme následující definice. Homogenní LDR, lineární nezávislost a wronskián c Robert Mařík, 2009
11 Definice (lineární (ne-)závislost funkcí). Buďte y 1 a y 2 funkce definované na intervalu I. Řekneme, že funkce y 1 a y 2 jsou na intervalu I lineárně závislé, jestliže jedna z nich je na intervalu I násobkem druhé, tj. jestliže existuje reálné číslo k R s vlastností y 1 (x) = ky 2 (x) pro všechna x I, nebo y 2 (x) = ky 1 (x) pro všechna x I. V opačném případě říkáme, že funkce y 1, y 2 jsou na intervalu I lineárně nezávislé. Definice (wronskián). Buďte y 1 (x) a y 2 (x) dvě libovolná řešení homogenní rovnice (2). Wronskiánem funkcí y 1 (x), y 2 (x) rozumíme determinant W [y 1,y 2 ](x) = y 1 (x) y 2 (x) y 1 (x) y 2 (x) = y 1 (x)y 2 (x) y 1 (x)y 2 (x). (5) Homogenní LDR, lineární nezávislost a wronskián c Robert Mařík, 2009
12 Věta 2 (lineární (ne)závislost). Buďte y 1 (x) a y 2 (x) dvě řešení rovnice (2) na intervalu I. Tato řešení jsou lineárně nezávislá právě tehdy když je jejich wronskián různý od nuly na intervalu I. Věta 3 (obecné řešení homogenní LDR). Jsou-li y 1 a y 2 dvě netriviální lineárně nezávislá řešení rovnice (2) na intervalu I, je funkce y definovaná vztahem y(x,c 1,C 2 ) = C 1 y 1 (x)+c 2 y 2 (x), C 1 R, C 2 R, (6) obecným řešením rovnice (2) na intervalu I. Definice (fundamentální systém řešení). Dvojici funkcíy 1 a y 2 z předchozí věty nazýváme fundamentální systém řešení rovnice (2). Funkce y 1 (x) a y 2 (x) jsou jakékoliv lineárně nezávislé funkce splňující danou diferenciální rovnici. Pro rovnici y y = 0 lze volit například y 1 = e x, y 2 = e x, ale i naopak y 1 = e x a y 2 = e x nebo třeba i y 1 = e x +e x a y 2 = 3e x. Fundamentální systém tedy není určen jednoznačně. Homogenní LDR, lineární nezávislost a wronskián c Robert Mařík, 2009
13 3 Homogenní LDR s konstantními koeficienty Abychom vyřešili homogenní LDR druhého řádu, stačí tedy nalézt dvě lienárně nezávislá řešení. Nalezení analytického tvaru těchto funkcí pomocí koeficientů rovnice, jejich integrálů a běžných matematických operací je však možné jenom v některých speciálních případech. Jednomu z těchto případů se budeme věnovat v následující kapitole. Ukážeme si, že pokud jsou koeficienty rovnice reálná čísla, je možné rovnici vyřešit snadno, využití aparátu který jste znali již před nástupem na vysokou školu. Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
14 Budeme studovat rovnici tvaru y +py +qy = 0, (LH2) kde p,q R. Všimněme si nejprve následujícího faktu: Dosadíme-li do levé strany rovnice y = e zx, kde z je reálné číslo, po výpočtu derivací a po vytknutí faktoru e zx získáváme y +py +qy = e zx (z 2 +pz +q). Protože exponenciální faktor na pravé straně je vždy nenulový, bude výraz na pravé straně roven nule pokud bude splněna podmínka z 2 +pz +q = 0. (7) Pouze v tomto případě bude uvažovaná funkce řešením rovnice (LH2). Definice (charakteristická rovnice). Kvadratická rovnice (7) s neznámou z se nazývá charakteristická rovnice pro rovnici (LH2). Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
15 Věta 4. Uvažujme DR (LH2) a její charakteristickou rovnici (7). Jsou-li z 1,z 2 R dva různé reálné kořeny charakteristické rovnice (7), definujme y 1 = e z 1 x a y 2 = e z 2 x. Je-li z 1 R dvojnásobným kořenem charakteristické rovnice (7), definujme y 1 = e z 1 x a y 2 = xe z 1 x. Jsou-li z 1,2 = α ± iβ R dva komplexně sdružené kořeny charakteristické rovnice (7), definujme y 1 (x) = e αx cos(βx) a y 2 (x) = e αx sin(βx). Potom obecné řešení rovnice (LH2) je y(x,c 1,C 2 ) = C 1 y 1 (x)+c 2 y 2 (x), C 1 R, C 2 R. Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
16 Řešte poč. úlohu y +y = 0 y(0) = 1, y (0) = 1. z = 0 z 2 = 1 z 2 = ± { 1 = ±i y Fundamentální systém: 1 (x) = sinx y 2 (x) = cosx Obecné řešení: y(x) = C 1 sinx +C 2 cosx, C 1,C 2 R y (x) = C 1 cosx C 2 sinx Řešení PÚ: y(x) = sinx + cosx } 1 = C 1 sin 0+C 2 cos 0 C 1 = C 1 cos 0 C 2 sin 0 1 = 1, C 2 = 1 Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
17 Řešte poč. úlohu y +y = 0 y(0) = 1, y (0) = 1. z = 0 z 2 = 1 z 2 = ± { 1 = ±i y Fundamentální systém: 1 (x) = sinx y 2 (x) = cosx Obecné řešení: y(x) = C 1 sinx +C 2 cosx, C 1,C 2 R y (x) = C 1 cosx C 2 sinx Řešení PÚ: y(x) = sinx + cosx } 1 = C 1 sin 0+C 2 cos 0 C 1 = C 1 cos 0 C 2 sin 0 1 = 1, C 2 = 1 Sestavíme charakteristickou rovnici... Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
18 Řešte poč. úlohu y +y = 0 y(0) = 1, y (0) = 1. z = 0 z 2 = 1 z 2 = ± { 1 = ±i y Fundamentální systém: 1 (x) = sinx y 2 (x) = cosx Obecné řešení: y(x) = C 1 sinx +C 2 cosx, C 1,C 2 R y (x) = C 1 cosx C 2 sinx Řešení PÚ: y(x) = sinx + cosx } 1 = C 1 sin 0+C 2 cos 0 C 1 = C 1 cos 0 C 2 sin 0 1 = 1, C 2 = 1... a vyřešíme ji. Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
19 Řešte poč. úlohu y +y = 0 y(0) = 1, y (0) = 1. z = 0 z 2 = 1 z 2 = ± { 1 = ±i y Fundamentální systém: 1 (x) = sinx y 2 (x) = cosx Obecné řešení: y(x) = C 1 sinx +C 2 cosx, C 1,C 2 R y (x) = C 1 cosx C 2 sinx Řešení PÚ: y(x) = sinx + cosx } 1 = C 1 sin 0+C 2 cos 0 C 1 = C 1 cos 0 C 2 sin 0 1 = 1, C 2 = 1 Řešením jsou dvě komplexně sdružená čísla. Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
20 Řešte poč. úlohu y +y = 0 y(0) = 1, y (0) = 1. z = 0 z 2 = 1 z 2 = ± { 1 = ±i y Fundamentální systém: 1 (x) = sinx y 2 (x) = cosx Obecné řešení: y(x) = C 1 sinx +C 2 cosx, C 1,C 2 R y (x) = C 1 cosx C 2 sinx Řešení PÚ: y(x) = sinx + cosx } 1 = C 1 sin 0+C 2 cos 0 C 1 = C 1 cos 0 C 2 sin 0 1 = 1, C 2 = 1 Reálná část kořenů charakteristické rovnice je α = 0, imaginární část je β = 1. Fundamentální systém řešení je y 1 (x) = e αx cos(βx) a y 2 (x) = e αx sin(βx). Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
21 Řešte poč. úlohu y +y = 0 y(0) = 1, y (0) = 1. z = 0 z 2 = 1 z 2 = ± { 1 = ±i y Fundamentální systém: 1 (x) = sinx y 2 (x) = cosx Obecné řešení: y(x) = C 1 sinx +C 2 cosx, C 1,C 2 R y (x) = C 1 cosx C 2 sinx Řešení PÚ: y(x) = sinx + cosx } 1 = C 1 sin 0+C 2 cos 0 C 1 = C 1 cos 0 C 2 sin 0 1 = 1, C 2 = 1 Získali jsme fundamentální systém... Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
22 Řešte poč. úlohu y +y = 0 y(0) = 1, y (0) = 1. z = 0 z 2 = 1 z 2 = ± { 1 = ±i y Fundamentální systém: 1 (x) = sinx y 2 (x) = cosx Obecné řešení: y(x) = C 1 sinx +C 2 cosx, C 1,C 2 R y (x) = C 1 cosx C 2 sinx Řešení PÚ: y(x) = sinx + cosx } 1 = C 1 sin 0+C 2 cos 0 C 1 = C 1 cos 0 C 2 sin 0 1 = 1, C 2 = 1... a můžeme napsat obecné řešení. Obecným řešením je obecná lineární kombinace funkcí tvořících fundamentální systém. Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
23 Řešte poč. úlohu y +y = 0 y(0) = 1, y (0) = 1. z = 0 z 2 = 1 z 2 = ± { 1 = ±i y Fundamentální systém: 1 (x) = sinx y 2 (x) = cosx Obecné řešení: y(x) = C 1 sinx +C 2 cosx, C 1,C 2 R y (x) = C 1 cosx C 2 sinx Řešení PÚ: y(x) = sinx + cosx } 1 = C 1 sin 0+C 2 cos 0 C 1 = C 1 cos 0 C 2 sin 0 1 = 1, C 2 = 1 nyní budeme pracovat s počáteční podmínkou. Nalezneme y... Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
24 Řešte poč. úlohu y +y = 0 y(0) = 1, y (0) = 1. z = 0 z 2 = 1 z 2 = ± { 1 = ±i y Fundamentální systém: 1 (x) = sinx y 2 (x) = cosx Obecné řešení: y(x) = C 1 sinx +C 2 cosx, C 1,C 2 R y (x) = C 1 cosx C 2 sinx Řešení PÚ: y(x) = sinx + cosx } 1 = C 1 sin 0+C 2 cos 0 C 1 = C 1 cos 0 C 2 sin 0 1 = 1, C 2 = 1... a dosadíme za y... Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
25 Řešte poč. úlohu y +y = 0 y(0) = 1, y (0) = 1. z = 0 z 2 = 1 z 2 = ± { 1 = ±i y Fundamentální systém: 1 (x) = sinx y 2 (x) = cosx Obecné řešení: y(x) = C 1 sinx +C 2 cosx, C 1,C 2 R y (x) = C 1 cosx C 2 sinx Řešení PÚ: y(x) = sinx + cosx } 1 = C 1 sin 0+C 2 cos 0 C 1 = C 1 cos 0 C 2 sin 0 1 = 1, C 2 = 1... a za y. Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
26 Řešte poč. úlohu y +y = 0 y(0) = 1, y (0) = 1. z = 0 z 2 = 1 z 2 = ± { 1 = ±i y Fundamentální systém: 1 (x) = sinx y 2 (x) = cosx Obecné řešení: y(x) = C 1 sinx +C 2 cosx, C 1,C 2 R y (x) = C 1 cosx C 2 sinx Řešení PÚ: y(x) = sinx + cosx } 1 = C 1 sin 0+C 2 cos 0 C 1 = C 1 cos 0 C 2 sin 0 1 = 1, C 2 = 1 Obdrželi jsme soustavu lineárních rovnic, kterou vyřešíme. Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
27 Řešte poč. úlohu y +y = 0 y(0) = 1, y (0) = 1. z = 0 z 2 = 1 z 2 = ± { 1 = ±i y Fundamentální systém: 1 (x) = sinx y 2 (x) = cosx Obecné řešení: y(x) = C 1 sinx +C 2 cosx, C 1,C 2 R y (x) = C 1 cosx C 2 sinx Řešení PÚ: y(x) = sinx + cosx } 1 = C 1 sin 0+C 2 cos 0 C 1 = C 1 cos 0 C 2 sin 0 1 = 1, C 2 = 1 A konečně použijeme vypočtené hodnoty C 1 a C 2 v obecném řešení. Tím získáme obecné řešení počáteční úlohy. Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
28 Řešte poč. úlohu y +y = 0 y(0) = 1, y (0) = 1. z = 0 z 2 = 1 z 2 = ± { 1 = ±i y Fundamentální systém: 1 (x) = sinx y 2 (x) = cosx Obecné řešení: y(x) = C 1 sinx +C 2 cosx, C 1,C 2 R y (x) = C 1 cosx C 2 sinx Řešení PÚ: y(x) = sinx + cosx } 1 = C 1 sin 0+C 2 cos 0 C 1 = C 1 cos 0 C 2 sin 0 1 = 1, C 2 = 1 Hotovo! Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
29 Řešte DR 4y + 4y +y = 0. 4z 2 + 4z + 1 = 0 z 1,2 = 4± = 4±0 = 1... dvojnásobný kořen 2.4 { 8 2 y Fundamentální systém: 1 = e x 2 y 2 = xe x 2 Obecné řešení: y(x) = C 1 e x 2 +C 2 xe x 2 = e x 2 (C 1 +C 2 x), C 1,C 2 R Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
30 Řešte DR 4y + 4y +y = 0. 4z 2 + 4z + 1 = 0 z 1,2 = 4± = 4±0 = 1... dvojnásobný kořen 2.4 { 8 2 y Fundamentální systém: 1 = e x 2 y 2 = xe x 2 Obecné řešení: y(x) = C 1 e x 2 +C 2 xe x 2 = e x 2 (C 1 +C 2 x), C 1,C 2 R Sestavíme charakteristickou rovnici... Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
31 Řešte DR 4y + 4y +y = 0. 4z 2 + 4z + 1 = 0 z 1,2 = 4± = 4±0 = 1... dvojnásobný kořen 2.4 { 8 2 y Fundamentální systém: 1 = e x 2 y 2 = xe x 2 Obecné řešení: y(x) = C 1 e x 2 +C 2 xe x 2 = e x 2 (C 1 +C 2 x), C 1,C 2 R... a vyřešíme ji. Pro řešení kvadratické rovnice az 2 +bz +c = 0 používáme vzorec z 1,2 = b± b 2 4ac. 2a Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
32 Řešte DR 4y + 4y +y = 0. 4z 2 + 4z + 1 = 0 z 1,2 = 4± = 4±0 = 1... dvojnásobný kořen 2.4 { 8 2 y Fundamentální systém: 1 = e x 2 y 2 = xe x 2 Obecné řešení: y(x) = C 1 e x 2 +C 2 xe x 2 = e x 2 (C 1 +C 2 x), C 1,C 2 R Upravíme. Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
33 Řešte DR 4y + 4y +y = 0. 4z 2 + 4z + 1 = 0 z 1,2 = 4± = 4±0 = 1... dvojnásobný kořen 2.4 { 8 2 y Fundamentální systém: 1 = e x 2 y 2 = xe x 2 Obecné řešení: y(x) = C 1 e x 2 +C 2 xe x 2 = e x 2 (C 1 +C 2 x), C 1,C 2 R Charakteristická rovnice má dvojnásobný kořen z 1,2 = 1 2. Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
34 Řešte DR 4y + 4y +y = 0. 4z 2 + 4z + 1 = 0 z 1,2 = 4± = 4±0 = 1... dvojnásobný kořen 2.4 { 8 2 y Fundamentální systém: 1 = e x 2 y 2 = xe x 2 Obecné řešení: y(x) = C 1 e x 2 +C 2 xe x 2 = e x 2 (C 1 +C 2 x), C 1,C 2 R V případě dvojnásobného kořene z charakteristické rovnice je fundamentální systém tvořen funkcemi y 1 (x) = e zx, y 2 (x) = xe zx. Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
35 Řešte DR 4y + 4y +y = 0. 4z 2 + 4z + 1 = 0 z 1,2 = 4± = 4±0 = 1... dvojnásobný kořen 2.4 { 8 2 y Fundamentální systém: 1 = e x 2 y 2 = xe x 2 Obecné řešení: y(x) = C 1 e x 2 +C 2 xe x 2 = e x 2 (C 1 +C 2 x), C 1,C 2 R Obecné řešení je lineární kombinací funcí z fundamentálního systému řešení. Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
36 Řešte DR 4y + 4y +y = 0. 4z 2 + 4z + 1 = 0 z 1,2 = 4± = 4±0 = 1... dvojnásobný kořen 2.4 { 8 2 y Fundamentální systém: 1 = e x 2 y 2 = xe x 2 Obecné řešení: y(x) = C 1 e x 2 +C 2 xe x 2 = e x 2 (C 1 +C 2 x), C 1,C 2 R Upravíme obecné řešení. Hotovo! Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
37 Řešte DR y + 4y + 29y = 0, y(0) = 0, y (0) = 10. z 2 + 4z + 29 = 0 z 1,2 = 4± y 1 (x) = e 2x cos(5x) = 4± = 2±5i y 2 (x) = e 2x sin(5x) y(x) =C 1 e 2x cos(5x)+c 2 e 2x sin(5x) y (x) =C 1 [ 2e 2x cos(5x) 5e 2x sin(5x) ] +C 2 [ 2e 2x sin(5x)+5e 2x cos(5x) ] 0 = C 1 + 0C 2 10 = 2C 1 + 5C 2 C 1 = 0, C 2 = 2 y p (x) = 2e 2x sin(5x) Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
38 Řešte DR y + 4y + 29y = 0, y(0) = 0, y (0) = 10. z 2 + 4z + 29 = 0 z 1,2 = 4± y 1 (x) = e 2x cos(5x) = 4± = 2±5i y 2 (x) = e 2x sin(5x) y(x) =C 1 e 2x cos(5x)+c 2 e 2x sin(5x) y (x) =C 1 [ 2e 2x cos(5x) 5e 2x sin(5x) ] +C 2 [ 2e 2x sin(5x)+5e 2x cos(5x) ] 0 = C 1 + 0C 2 10 = 2C 1 + 5C 2 C 1 = 0, C 2 = 2 y p (x) = 2e 2x sin(5x) Rovnice je lineární homogenní druhého řádu. Sestavíme nejprve charakteristickou rovnici. Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
39 Řešte DR y + 4y + 29y = 0, y(0) = 0, y (0) = 10. z 2 + 4z + 29 = 0 z 1,2 = 4± y 1 (x) = e 2x cos(5x) = 4± = 2±5i y 2 (x) = e 2x sin(5x) y(x) =C 1 e 2x cos(5x)+c 2 e 2x sin(5x) y (x) =C 1 [ 2e 2x cos(5x) 5e 2x sin(5x) ] +C 2 [ 2e 2x sin(5x)+5e 2x cos(5x) ] Řešením 0 = C 1 + rovnice 0C 2 C 10 = 2C 1 + 5C 1 = 0, C 2 = 2 az 2 +bz +c = 0 yjsou p (x) čísla = 2ekterá 2x sin(5x) obdržíme ze vzorce z 1,2 = b± b 2 4ac. 2a Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
40 Řešte DR y + 4y + 29y = 0, y(0) = 0, y (0) = 10. z 2 + 4z + 29 = 0 z 1,2 = 4± y 1 (x) = e 2x cos(5x) = 4± = 2±5i y 2 (x) = e 2x sin(5x) y(x) =C 1 e 2x cos(5x)+c 2 e 2x sin(5x) y (x) =C 1 [ 2e 2x cos(5x) 5e 2x sin(5x) ] +C 2 [ 2e 2x sin(5x)+5e 2x cos(5x) ] 0 = C 1 + 0C 2 10 = 2C 1 + 5C 2 C 1 = 0, C 2 = 2 y p (x) = 2e 2x sin(5x) Upravíme... Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
41 Řešte DR y + 4y + 29y = 0, y(0) = 0, y (0) = 10. z 2 + 4z + 29 = 0 z 1,2 = 4± y 1 (x) = e 2x cos(5x) = 4± = 2±5i y 2 (x) = e 2x sin(5x) y(x) =C 1 e 2x cos(5x)+c 2 e 2x sin(5x) y (x) =C 1 [ 2e 2x cos(5x) 5e 2x sin(5x) ] +C 2 [ 2e 2x sin(5x)+5e 2x cos(5x) ] 0 = C 1 + 0C 2 10 = 2C 1 + 5C 2 C 1 = 0, C 2 = 2 y p (x) = 2e 2x sin(5x)... a najdeme řešení charakteristické rovnice. použijeme skutečnost, že 100 = = 10 1 = 10i. Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
42 Řešte DR y + 4y + 29y = 0, y(0) = 0, y (0) = 10. z 2 + 4z + 29 = 0 z 1,2 = 4± y 1 (x) = e 2x cos(5x) = 4± = 2±5i y 2 (x) = e 2x sin(5x) y(x) =C 1 e 2x cos(5x)+c 2 e 2x sin(5x) y (x) =C 1 [ 2e 2x cos(5x) 5e 2x sin(5x) ] +C 2 [ 2e 2x sin(5x)+5e 2x cos(5x) ] 0 = C 1 + 0C 2 C 10 = 2C 1 + 5C 1 = 0, C 2 = 2 2 Z kořenů charakteristické rovnice sestavíme fundamentální systém řešení. yreálná p (x) = 2e část 2x kořenů sin(5x) je α = 2, imaginární je β = 5. Fundamentální systém je tvořen funkcemi y 1 (x) = e αx cos(βx) a y 2 (x) = e αx sin(βx). Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
43 Řešte DR y + 4y + 29y = 0, y(0) = 0, y (0) = 10. z 2 + 4z + 29 = 0 z 1,2 = 4± y 1 (x) = e 2x cos(5x) = 4± = 2±5i y 2 (x) = e 2x sin(5x) y(x) =C 1 e 2x cos(5x)+c 2 e 2x sin(5x) y (x) =C 1 [ 2e 2x cos(5x) 5e 2x sin(5x) ] +C 2 [ 2e 2x sin(5x)+5e 2x cos(5x) ] 0 = C 1 + 0C 2 10 = 2C 1 + 5C 2 C 1 = 0, C 2 = 2 y p (x) = 2e 2x sin(5x) Obecné řešení je lineární kombinací funkcí z fundamentálního systému řešení. Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
44 Řešte DR y + 4y + 29y = 0, y(0) = 0, y (0) = 10. z 2 + 4z + 29 = 0 z 1,2 = 4± y 1 (x) = e 2x cos(5x) = 4± = 2±5i y 2 (x) = e 2x sin(5x) y(x) =C 1 e 2x cos(5x)+c 2 e 2x sin(5x) y (x) =C 1 [ 2e 2x cos(5x) 5e 2x sin(5x) ] +C 2 [ 2e 2x sin(5x)+5e 2x cos(5x) ] 0 = C 1 + 0C 2 10 = 2C 1 + 5C 2 C 1 = 0, C 2 = 2 y p (x) = 2e 2x sin(5x) Vypočteme derivaci y. Musíme použít pravidlo pro derivaci součinu (uv) = u v +uv. Při derivování e 2x a sin(5x) použijeme pravidlo pro derivaci složené funkce. Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
45 Řešte DR y + 4y + 29y = 0, y(0) = 0, y (0) = 10. z 2 + 4z + 29 = 0 z 1,2 = 4± y 1 (x) = e 2x cos(5x) = 4± = 2±5i y 2 (x) = e 2x sin(5x) y(x) =C 1 e 2x cos(5x)+c 2 e 2x sin(5x) y (x) =C 1 [ 2e 2x cos(5x) 5e 2x sin(5x) ] +C 2 [ 2e 2x sin(5x)+5e 2x cos(5x) ] 0 = C 1 + 0C 2 10 = 2C 1 + 5C 2 C 1 = 0, C 2 = 2 y p (x) = 2e 2x sin(5x) Dosadíme za y... Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
46 Řešte DR y + 4y + 29y = 0, y(0) = 0, y (0) = 10. z 2 + 4z + 29 = 0 z 1,2 = 4± y 1 (x) = e 2x cos(5x) = 4± = 2±5i y 2 (x) = e 2x sin(5x) y(x) =C 1 e 2x cos(5x)+c 2 e 2x sin(5x) y (x) =C 1 [ 2e 2x cos(5x) 5e 2x sin(5x) ] +C 2 [ 2e 2x sin(5x)+5e 2x cos(5x) ] 0 = C 1 + 0C 2 10 = 2C 1 + 5C 2 C 1 = 0, C 2 = 2 y p (x) = 2e 2x sin(5x)... a za y. Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
47 Řešte DR y + 4y + 29y = 0, y(0) = 0, y (0) = 10. z 2 + 4z + 29 = 0 z 1,2 = 4± y 1 (x) = e 2x cos(5x) = 4± = 2±5i y 2 (x) = e 2x sin(5x) y(x) =C 1 e 2x cos(5x)+c 2 e 2x sin(5x) y (x) =C 1 [ 2e 2x cos(5x) 5e 2x sin(5x) ] +C 2 [ 2e 2x sin(5x)+5e 2x cos(5x) ] 0 = C 1 + 0C 2 10 = 2C 1 + 5C 2 C 1 = 0, C 2 = 2 y p (x) = 2e 2x sin(5x) Vyřešíme soustavu rovnic pro C 1 a C 2. Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
48 Řešte DR y + 4y + 29y = 0, y(0) = 0, y (0) = 10. z 2 + 4z + 29 = 0 z 1,2 = 4± y 1 (x) = e 2x cos(5x) = 4± = 2±5i y 2 (x) = e 2x sin(5x) y(x) =C 1 e 2x cos(5x)+c 2 e 2x sin(5x) y (x) =C 1 [ 2e 2x cos(5x) 5e 2x sin(5x) ] +C 2 [ 2e 2x sin(5x)+5e 2x cos(5x) ] 0 = C 1 + 0C 2 10 = 2C 1 + 5C 2 C 1 = 0, C 2 = 2 y p (x) = 2e 2x sin(5x) Dosadíme vypočtené hodnoty koeficientů C 1 a C 2. hotovo! Homogenní LDR s konstantními koeficienty c Robert Mařík, 2009
49 4 Nehomogenní LDR y +py +qy = f (x) (L2) Věta 5 (důsledek principu superpozice). Součet libovolného partikulárního řešení nehomogenní lineární diferenciální rovnice a obecného řešení asociované homogenní rovnice je obecným řešením původní nehomogenní rovnice Nehomogenní LDR c Robert Mařík, 2009
50 Jak najít partikulární řešení? Metoda variace konstant podobná jako u LDR prvního řádu. Konstanty v obecném řešení nahradíme funkcemi, které jsme schopni najít (po vyřešení soustavy rovnic a dvojí integraci). Metoda kvalifikovaného odhadu pokud je pravá strana do jisté míry speciální, je možno partikulární řešení uhodnout. Například jedním z řešení rovnice y +y = 6 je zcela jistě funkce y(x) = 6. (Vidíme přímo po dosazení.) Obecné řešení je tedy y(x) = C 1 cosx +C 2 sinx + 6 Je-li pravá strana rovnice polynom, exponenciální funkce nebo sinus či kosinus (případně součin či součet uvedených funkcí) je možno odhadnout hrubý tvar partikulárního řešení (až na nějaké konstanty) a tento potom pouze jemně doladit tak, abychom obdrželi skutečně řešení naší rovnice. Nehomogenní LDR c Robert Mařík, 2009
51 5 Odhad partikulárního řešení Věta 6 (odhad partikulárního řešení). Nechť pravá strana rovnice (L2) má tvar f (x) = e αx( ) P n (x) cos(βx)+q m (x) sin(βx), kdep n (x) je polynom stupněnaq m (x) je polynom stupně m. Označme k = max{n,m} větší ze stupňů obou polynomů. Pokud některý z polynomů na pravé straně nefiguruje, dosazujeme za jeho stupeň nulu. Uvažujme charakteristickou rovnici pro asociovanou homogenní rovnici, tj. rovnici (7). Pokud (obecně komplexní) číslo α +iβ není kořenem této rovnice, položme r = 0. Pokud je číslo α + iβ jednoduchým kořenem této rovnic, položme r = 1 a pokud dvojnásobným, položme r = 2. Partikulární řešení je možno nalézt ve tvaru y p (x) = e αx x r( P ) k (x) cos(βx)+ Q k (x) sin(βx), (8) kde P k (x) a Q k (x) jsou polynomy stupně nejvýše k. Tyto polynomy je možno najít metodou neurčitých koeficientů bez použití integrování. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
52 Řešte DR y 4y = x 2 1. Návod: partikulární řešení hledejte jako kvadratickou funkci. y 4y = 0 y OH = C 1 e 2x +C 2 e 2x z 2 4 = 0 z 1,2 = ±2 y p = ax 2 +bx +c y p = 2ax+b y p = 2a y 4y = x 2 1 2a 4 (ax 2 +bx +c) = x 2 1 4a x 2 4b x + 2a 4c = 1 x 2 +0 x 1 4a = 1 4b = 0 2a 4c = 1 a = 1 4 b = 0 c = 1 8 y = C 1 e 2x +C 2 e 2x 1 4 x Máme za úkol řešit lineární nehomogenní rovnici druhého řádu. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
53 Řešte DR y 4y = x 2 1. Návod: partikulární řešení hledejte jako kvadratickou funkci. y 4y = 0 y OH = C 1 e 2x +C 2 e 2x z 2 4 = 0 z 1,2 = ±2 y p = ax 2 +bx +c y p = 2ax+b y p = 2a y 4y = x 2 1 2a 4 (ax 2 +bx +c) = x 2 1 4a x 2 4b x + 2a 4c = 1 x 2 +0 x 1 4a = 1 4b = 0 2a 4c = 1 a = 1 4 b = 0 c = 1 8 y = C 1 e 2x +C 2 e 2x 1 4 x Budeme uvažovat nejprve asociovanou homogenní rovnici. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
54 Řešte DR y 4y = x 2 1. Návod: partikulární řešení hledejte jako kvadratickou funkci. y 4y = 0 y OH = C 1 e 2x +C 2 e 2x z 2 4 = 0 z 1,2 = ±2 y p = ax 2 +bx +c y p = 2ax+b y p = 2a y 4y = x 2 1 2a 4 (ax 2 +bx +c) = x 2 1 4a x 2 4b x + 2a 4c = 1 x 2 +0 x 1 4a = 1 4b = 0 2a 4c = 1 a = 1 4 b = 0 c = 1 8 y = C 1 e 2x +C 2 e 2x 1 4 x Sestavíme charakteristickou rovnici a vyřešíme ji. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
55 Řešte DR y 4y = x 2 1. Návod: partikulární řešení hledejte jako kvadratickou funkci. y 4y = 0 y OH = C 1 e 2x +C 2 e 2x z 2 4 = 0 z 1,2 = ±2 y p = ax 2 +bx +c y p = 2ax+b y p = 2a y 4y = x 2 1 2a 4 (ax 2 +bx +c) = x 2 1 4a x 2 4b x + 2a 4c = 1 x 2 +0 x 1 4a = 1 4b = 0 2a 4c = 1 a = 1 4 b = 0 c = 1 8 y = C 1 e 2x +C 2 e 2x 1 4 x Z kořenů charakteristické rovnice určíme fundamentální systém řešení a obecné řešení homogenní rovnice. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
56 Řešte DR y 4y = x 2 1. Návod: partikulární řešení hledejte jako kvadratickou funkci. y 4y = 0 y OH = C 1 e 2x +C 2 e 2x z 2 4 = 0 z 1,2 = ±2 y p = ax 2 +bx +c y p = 2ax+b y p = 2a y 4y = x 2 1 2a 4 (ax 2 +bx +c) = x 2 1 4a x 2 4b x + 2a 4c = 1 x 2 +0 x 1 4a = 1 4b = 0 2a 4c = 1 a = 1 4 b = 0 c = 1 8 y = C 1 e 2x +C 2 e 2x 1 4 x Budeme postupovat podle návodu a hledat partikulární řešení, které je kvadratickou funkcí. Nejobecnější možná kvadratická funkce je y = ax 2 +bx+c. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
57 Řešte DR y 4y = x 2 1. Návod: partikulární řešení hledejte jako kvadratickou funkci. y 4y = 0 y OH = C 1 e 2x +C 2 e 2x z 2 4 = 0 z 1,2 = ±2 y p = ax 2 +bx +c y p = 2ax+b y p = 2a y 4y = x 2 1 2a 4 (ax 2 +bx +c) = x 2 1 4a x 2 4b x + 2a 4c = 1 x 2 +0 x 1 4a = 1 4b = 0 2a 4c = 1 a = 1 4 b = 0 c = 1 8 y = C 1 e 2x +C 2 e 2x 1 4 x Hledáme hodnoty parametrů a, b a c tak, aby tato funkce byl řešením zadané rovnice. Abychom mohli do rovnice dosadit, je nutno vypočítat druhou derivaci. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
58 Řešte DR y 4y = x 2 1. Návod: partikulární řešení hledejte jako kvadratickou funkci. y 4y = 0 y OH = C 1 e 2x +C 2 e 2x z 2 4 = 0 z 1,2 = ±2 y p = ax 2 +bx +c y p = 2ax+b y p = 2a y 4y = x 2 1 2a 4 (ax 2 +bx +c) = x 2 1 4a x 2 4b x + 2a 4c = 1 x 2 +0 x 1 4a = 1 4b = 0 2a 4c = 1 a = 1 4 b = 0 c = 1 8 y = C 1 e 2x +C 2 e 2x 1 4 x Vrátíme se k zadané rovnici. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
59 Řešte DR y 4y = x 2 1. Návod: partikulární řešení hledejte jako kvadratickou funkci. y 4y = 0 y OH = C 1 e 2x +C 2 e 2x z 2 4 = 0 z 1,2 = ±2 y p = ax 2 +bx +c y p = 2ax+b y p = 2a y 4y = x 2 1 2a 4 (ax 2 +bx +c) = x 2 1 4a x 2 4b x + 2a 4c = 1 x 2 +0 x 1 4a = 1 4b = 0 2a 4c = 1 a = 1 4 b = 0 c = 1 8 y = C 1 e 2x +C 2 e 2x 1 4 x Dosadíme. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
60 Řešte DR y 4y = x 2 1. Návod: partikulární řešení hledejte jako kvadratickou funkci. y 4y = 0 y OH = C 1 e 2x +C 2 e 2x z 2 4 = 0 z 1,2 = ±2 y p = ax 2 +bx +c y p = 2ax+b y p = 2a y 4y = x 2 1 2a 4 (ax 2 +bx +c) = x 2 1 4a x 2 4b x + 2a 4c = 1 x 2 +0 x 1 4a = 1 4b = 0 2a 4c = 1 a = 1 4 b = 0 c = 1 8 y = C 1 e 2x +C 2 e 2x 1 4 x Roznásobíme závorku a přeskupíme členy polynomu tak, abychom viděli koeficienty u jednotlivých mocnin. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
61 Řešte DR y 4y = x 2 1. Návod: partikulární řešení hledejte jako kvadratickou funkci. y 4y = 0 y OH = C 1 e 2x +C 2 e 2x z 2 4 = 0 z 1,2 = ±2 y p = ax 2 +bx +c y p = 2ax+b y p = 2a y 4y = x 2 1 2a 4 (ax 2 +bx +c) = x 2 1 4a x 2 4b x + 2a 4c = 1 x 2 +0 x 1 4a = 1 4b = 0 2a 4c = 1 a = 1 4 b = 0 c = 1 8 y = C 1 e 2x +C 2 e 2x 1 4 x Polynom na levé straně se bude rovnat polynomu na straně pravé právě tehdy, když koeficienty u odpovídajících si mocnin budou totožné. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
62 Řešte DR y 4y = x 2 1. Návod: partikulární řešení hledejte jako kvadratickou funkci. y 4y = 0 y OH = C 1 e 2x +C 2 e 2x z 2 4 = 0 z 1,2 = ±2 y p = ax 2 +bx +c y p = 2ax+b y p = 2a y 4y = x 2 1 2a 4 (ax 2 +bx +c) = x 2 1 4a x 2 4b x + 2a 4c = 1 x 2 +0 x 1 4a = 1 4b = 0 2a 4c = 1 a = 1 4 b = 0 c = 1 8 y = C 1 e 2x +C 2 e 2x 1 4 x Vyřešíme soustavu rovnic. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
63 Řešte DR y 4y = x 2 1. Návod: partikulární řešení hledejte jako kvadratickou funkci. y 4y = 0 y OH = C 1 e 2x +C 2 e 2x z 2 4 = 0 z 1,2 = ±2 y p = ax 2 +bx +c y p = 2ax+b y p = 2a y 4y = x 2 1 2a 4 (ax 2 +bx +c) = x 2 1 4a x 2 4b x + 2a 4c = 1 x 2 +0 x 1 4a = 1 4b = 0 2a 4c = 1 a = 1 4 b = 0 c = 1 8 y = C 1 e 2x +C 2 e 2x 1 4 x Sestrojíme obecné řešení. Hotovo! Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
64 Řešte y 4y + 4y = e x. Návod: partikulární řešení hledejte ve tvaru y p (x) = Ae x, A R. y 4y + 4y = 0 z 2 4z + 4 = 0 z 1,2 = y 1 (x) = e 2x, y 2 (x) = xe 2x y p (x) = Ae x = 2 y p (x) = Ae x y p (x) = Ae x y 4y + 4y = e x Ae x 4( Ae x )+4Ae x = e x 9Ae x = e x 9A = 1 y = C 1 e 2x + C 2 xe 2x e x C 1,C 2 R A = 1 9 Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
65 Řešte y 4y + 4y = e x. Návod: partikulární řešení hledejte ve tvaru y p (x) = Ae x, A R. y 4y + 4y = 0 z 2 4z + 4 = 0 z 1,2 = y 1 (x) = e 2x, y 2 (x) = xe 2x y p (x) = Ae x = 2 y p (x) = Ae x y p (x) = Ae x y 4y + 4y = e x Ae x 4( Ae x )+4Ae x = e x 9Ae x = e x 9A = 1 y = C 1 e 2x + C 2 xe 2x e x C 1,C 2 R A = 1 9 Rovnice není homogenní. Budeme řešit nejprve asociovanou homogenní rovnici. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
66 Řešte y 4y + 4y = e x. Návod: partikulární řešení hledejte ve tvaru y p (x) = Ae x, A R. y 4y + 4y = 0 z 2 4z + 4 = 0 z 1,2 = y 1 (x) = e 2x, y 2 (x) = xe 2x y p (x) = Ae x = 2 y p (x) = Ae x y p (x) = Ae x y 4y + 4y = e x Ae x 4( Ae x )+4Ae x = e x 9Ae x = e x 9A = 1 y = C 1 e 2x + C 2 xe 2x e x C 1,C 2 R A = 1 9 Sestrojíme charakteristickou rovnici... Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
67 Řešte y 4y + 4y = e x. Návod: partikulární řešení hledejte ve tvaru y p (x) = Ae x, A R. y 4y + 4y = 0 z 2 4z + 4 = 0 z 1,2 = y 1 (x) = e 2x, y 2 (x) = xe 2x y p (x) = Ae x = 2 y p (x) = Ae x y p (x) = Ae x y 4y + 4y = e x Ae x 4( Ae x )+4Ae x = e x 9Ae x = e x 9A = 1 y = C 1 e 2x + C 2 xe 2x e x C 1,C 2 R A = a najdeme její kořeny. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
68 Řešte y 4y + 4y = e x. Návod: partikulární řešení hledejte ve tvaru y p (x) = Ae x, A R. y 4y + 4y = 0 z 2 4z + 4 = 0 z 1,2 = y 1 (x) = e 2x, y 2 (x) = xe 2x y p (x) = Ae x = 2 y p (x) = Ae x y p (x) = Ae x y 4y + 4y = e x Ae x 4( Ae x )+4Ae x = e x 9Ae x = e x 9A = 1 y = C 1 e 2x + C 2 xe 2x e x C 1,C 2 R A = 1 9 Charakteristická rovnice má dvojnásobný kořen z 1,2 = 2. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
69 Řešte y 4y + 4y = e x. Návod: partikulární řešení hledejte ve tvaru y p (x) = Ae x, A R. y 4y + 4y = 0 z 2 4z + 4 = 0 z 1,2 = y 1 (x) = e 2x, y 2 (x) = xe 2x y p (x) = Ae x = 2 y p (x) = Ae x y p (x) = Ae x y 4y + 4y = e x Ae x 4( Ae x )+4Ae x = e x 9Ae x = e x 9A = 1 y = C 1 e 2x + C 2 xe 2x e x C 1,C 2 R A = 1 9 Fundamentální systém tvoří funkce y 1 = e zx, y 2 = xe zx. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
70 Řešte y 4y + 4y = e x. Návod: partikulární řešení hledejte ve tvaru y p (x) = Ae x, A R. y 4y + 4y = 0 z 2 4z + 4 = 0 z 1,2 = y 1 (x) = e 2x, y 2 (x) = xe 2x y p (x) = Ae x = 2 y p (x) = Ae x y p (x) = Ae x y 4y + 4y = e x Ae x 4( Ae x )+4Ae x = e x 9Ae x = e x 9A = 1 y = C 1 e 2x + C 2 xe 2x e x C 1,C 2 R A = 1 9 Budeme hledat partikulární řešení ve tvaru y p (x) = Ae x kde A je konstanta. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
71 Řešte y 4y + 4y = e x. Návod: partikulární řešení hledejte ve tvaru y p (x) = Ae x, A R. y 4y + 4y = 0 z 2 4z + 4 = 0 z 1,2 = y 1 (x) = e 2x, y 2 (x) = xe 2x y p (x) = Ae x = 2 y p (x) = Ae x y p (x) = Ae x y 4y + 4y = e x Ae x 4( Ae x )+4Ae x = e x 9Ae x = e x 9A = 1 y = C 1 e 2x + C 2 xe 2x e x C 1,C 2 R A = 1 9 Najdeme derivace partikulárního řešení. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
72 Řešte y 4y + 4y = e x. Návod: partikulární řešení hledejte ve tvaru y p (x) = Ae x, A R. y 4y + 4y = 0 z 2 4z + 4 = 0 z 1,2 = y 1 (x) = e 2x, y 2 (x) = xe 2x y p (x) = Ae x = 2 y p (x) = Ae x y p (x) = Ae x y 4y + 4y = e x Ae x 4( Ae x )+4Ae x = e x 9Ae x = e x 9A = 1 y = C 1 e 2x + C 2 xe 2x e x C 1,C 2 R A = 1 9 Dosadíme do zadané nehomogenní rovnice. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
73 Řešte y 4y + 4y = e x. Návod: partikulární řešení hledejte ve tvaru y p (x) = Ae x, A R. y 4y + 4y = 0 z 2 4z + 4 = 0 z 1,2 = y 1 (x) = e 2x, y 2 (x) = xe 2x y p (x) = Ae x = 2 y p (x) = Ae x y p (x) = Ae x y 4y + 4y = e x Ae x 4( Ae x )+4Ae x = e x 9Ae x = e x 9A = 1 y = C 1 e 2x + C 2 xe 2x e x C 1,C 2 R A = 1 9 Upravíme. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
74 Řešte y 4y + 4y = e x. Návod: partikulární řešení hledejte ve tvaru y p (x) = Ae x, A R. y 4y + 4y = 0 z 2 4z + 4 = 0 z 1,2 = y 1 (x) = e 2x, y 2 (x) = xe 2x y p (x) = Ae x = 2 y p (x) = Ae x y p (x) = Ae x y 4y + 4y = e x Ae x 4( Ae x )+4Ae x = e x 9Ae x = e x 9A = 1 y = C 1 e 2x + C 2 xe 2x e x C 1,C 2 R A = 1 9 Vydělíme obě strany rovnice exponenciálním faktorem e x. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
75 Řešte y 4y + 4y = e x. Návod: partikulární řešení hledejte ve tvaru y p (x) = Ae x, A R. y 4y + 4y = 0 z 2 4z + 4 = 0 z 1,2 = y 1 (x) = e 2x, y 2 (x) = xe 2x y p (x) = Ae x = 2 y p (x) = Ae x y p (x) = Ae x y 4y + 4y = e x Ae x 4( Ae x )+4Ae x = e x 9Ae x = e x 9A = 1 y = C 1 e 2x + C 2 xe 2x e x C 1,C 2 R A = 1 9 Vypočteme konstantu A Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
76 Řešte y 4y + 4y = e x. Návod: partikulární řešení hledejte ve tvaru y p (x) = Ae x, A R. y 4y + 4y = 0 z 2 4z + 4 = 0 z 1,2 = y 1 (x) = e 2x, y 2 (x) = xe 2x y p (x) = Ae x = 2 y p (x) = Ae x y p (x) = Ae x y 4y + 4y = e x Ae x 4( Ae x )+4Ae x = e x 9Ae x = e x 9A = 1 y = C 1 e 2x + C 2 xe 2x e x C 1,C 2 R A = 1 9 Sestavíme obecné řešení nehomogenní rovnice. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
77 Řešte rovnici y 5y + 6y = xe x. y 5y + 6y = 0 z 2 5z + 6 = 0 z 1 = 2, z 2 = 3 y 1 (x) = e 2x y 2 (x) = e 3x y p (x) = (Ax+B)e x y p (x) = (Ax+A+B)ex, y p (x) = (Ax + 2A+B)ex y 5y + 6y = xe x (Ax + 2A+B)e x 5(Ax +A+B)e x + 6(Ax +B)e x = xe x (Ax+2A+B) 5(Ax+A+B)+6(Ax +B) = x 2Ax 3A+2B = x + 0 2A = 1 3A+2B = 0 A = 1 2, B = 3 2 A = 3 4 ( 1 y = C 1 e 2x +C 2 e 3x + 2 x + 3 ) e x C 4 1,C 2 R Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
78 Řešte rovnici y 5y + 6y = xe x. y 5y + 6y = 0 z 2 5z + 6 = 0 z 1 = 2, z 2 = 3 y 1 (x) = e 2x y 2 (x) = e 3x y p (x) = (Ax+B)e x y p (x) = (Ax+A+B)ex, y p (x) = (Ax + 2A+B)ex y 5y + 6y = xe x (Ax + 2A+B)e x 5(Ax +A+B)e x + 6(Ax +B)e x = xe x (Ax+2A+B) 5(Ax+A+B)+6(Ax +B) = x 2Ax 3A+2B = x + 0 2A = 1 3A+2B = 0 A = 1 2, B = 3 2 A = 3 4 ( 1 y = C 1 e 2x +C 2 e 3x + 2 x + 3 ) e x C 4 1,C 2 R Budeme nejprve studovat asociovanou homogenní rovnici. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
79 Řešte rovnici y 5y + 6y = xe x. y 5y + 6y = 0 z 2 5z + 6 = 0 z 1 = 2, z 2 = 3 y 1 (x) = e 2x y 2 (x) = e 3x y p (x) = (Ax+B)e x y p (x) = (Ax+A+B)ex, y p (x) = (Ax + 2A+B)ex y 5y + 6y = xe x (Ax + 2A+B)e x 5(Ax +A+B)e x + 6(Ax +B)e x = xe x (Ax+2A+B) 5(Ax+A+B)+6(Ax +B) = x 2Ax 3A+2B = x + 0 2A = 1 3A+2B = 0 A = 1 2, B = 3 2 A = 3 4 ( 1 y = C 1 e 2x +C 2 e 3x + 2 x + 3 ) e x C 4 1,C 2 R Sestavíme charakteristickou rovnici. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
80 Řešte rovnici y 5y + 6y = xe x. y 5y + 6y = 0 z 2 5z + 6 = 0 z 1 = 2, z 2 = 3 y 1 (x) = e 2x y 2 (x) = e 3x y p (x) = (Ax+B)e x y p (x) = (Ax+A+B)ex, y p (x) = (Ax + 2A+B)ex y 5y + 6y = xe x (Ax + 2A+B)e x 5(Ax +A+B)e x + 6(Ax +B)e x = xe x (Ax+2A+B) 5(Ax+A+B)+6(Ax +B) = x 2Ax 3A+2B = x + 0 2A = 1 3A+2B = 0 A = 1 2, B = 3 2 A = 3 4 ( 1 y = C 1 e 2x +C 2 e 3x + 2 x + 3 ) e x C 4 1,C 2 R Charakteristická rovnice má reálné různé kořeny. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
81 Řešte rovnici y 5y + 6y = xe x. y 5y + 6y = 0 z 2 5z + 6 = 0 z 1 = 2, z 2 = 3 y 1 (x) = e 2x y 2 (x) = e 3x y p (x) = (Ax+B)e x y p (x) = (Ax+A+B)ex, y p (x) = (Ax + 2A+B)ex y 5y + 6y = xe x (Ax + 2A+B)e x 5(Ax +A+B)e x + 6(Ax +B)e x = xe x (Ax+2A+B) 5(Ax+A+B)+6(Ax +B) = x 2Ax 3A+2B = x + 0 2A = 1 3A+2B = 0 A = 1 2, B = 3 2 A = 3 4 ( 1 y = C 1 e 2x +C 2 e 3x + 2 x + 3 ) e x C 4 1,C 2 R Podle kořenů charakteristické rovnice stavíme fundamentální systém řešení. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
82 Řešte rovnici y 5y + 6y = xe x. y 5y + 6y = 0 z 2 5z + 6 = 0 z 1 = 2, z 2 = 3 y 1 (x) = e 2x y 2 (x) = e 3x y p (x) = (Ax+B)e x y p (x) = (Ax+A+B)ex, y p (x) = (Ax + 2A+B)ex y 5y + 6y = xe x (Ax + 2A+B)e x 5(Ax +A+B)e x + 6(Ax +B)e x = xe x (Ax+2A+B) 5(Ax+A+B)+6(Ax +B) = x 2Ax 3A+2B = x + 0 2A = 1 3A+2B = 0 A = 1 2, B = 3 2 A = 3 4 ( 1 y = C 1 e 2x +C 2 e 3x + 2 x + 3 ) e x C 4 1,C 2 R Budeme hledat partikulární řešení ve tvaru součinu lineární a exponenciální funkce. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
83 Řešte rovnici y 5y + 6y = xe x. y 5y + 6y = 0 z 2 5z + 6 = 0 z 1 = 2, z 2 = 3 y 1 (x) = e 2x y 2 (x) = e 3x y p (x) = (Ax+B)e x y p (x) = (Ax+A+B)ex, y p (x) = (Ax + 2A+B)ex y 5y + 6y = xe x (Ax + 2A+B)e x 5(Ax +A+B)e x + 6(Ax +B)e x = xe x (Ax+2A+B) 5(Ax+A+B)+6(Ax +B) = x 2Ax 3A+2B = x + 0 2A = 1 3A+2B = 0 A = 1 2, B = 3 2 A = 3 4 ( 1 y = C 1 e 2x +C 2 e 3x + 2 x + 3 ) e x C 4 1,C 2 R Funkci dvakrát zderivujeme, abychom mohli dosadit do zadání. Při každé derivaci použijeme pravidlo pro derivaci součinu dvou funkcí a po zderivování vytkneme e x (na obrazovce vidíte až konečný výsledek po úpravě). Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
84 Řešte rovnici y 5y + 6y = xe x. y 5y + 6y = 0 z 2 5z + 6 = 0 z 1 = 2, z 2 = 3 y 1 (x) = e 2x y 2 (x) = e 3x y p (x) = (Ax+B)e x y p (x) = (Ax+A+B)ex, y p (x) = (Ax + 2A+B)ex y 5y + 6y = xe x (Ax + 2A+B)e x 5(Ax +A+B)e x + 6(Ax +B)e x = xe x (Ax+2A+B) 5(Ax+A+B)+6(Ax +B) = x 2Ax 3A+2B = x + 0 2A = 1 3A+2B = 0 A = 1 2, B = 3 2 A = 3 4 ( 1 y = C 1 e 2x +C 2 e 3x + 2 x + 3 ) e x C 4 1,C 2 R Dosadíme do zadané rovnice. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
85 Řešte rovnici y 5y + 6y = xe x. y 5y + 6y = 0 z 2 5z + 6 = 0 z 1 = 2, z 2 = 3 y 1 (x) = e 2x y 2 (x) = e 3x y p (x) = (Ax+B)e x y p (x) = (Ax+A+B)ex, y p (x) = (Ax + 2A+B)ex y 5y + 6y = xe x (Ax + 2A+B)e x 5(Ax +A+B)e x + 6(Ax +B)e x = xe x (Ax+2A+B) 5(Ax+A+B)+6(Ax +B) = x 2Ax 3A+2B = x + 0 2A = 1 3A+2B = 0 A = 1 2, B = 3 2 A = 3 4 ( 1 y = C 1 e 2x +C 2 e 3x + 2 x + 3 ) e x C 4 1,C 2 R Vydělíme exponenciálním faktorem. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
86 Řešte rovnici y 5y + 6y = xe x. y 5y + 6y = 0 z 2 5z + 6 = 0 z 1 = 2, z 2 = 3 y 1 (x) = e 2x y 2 (x) = e 3x y p (x) = (Ax+B)e x y p (x) = (Ax+A+B)ex, y p (x) = (Ax + 2A+B)ex y 5y + 6y = xe x (Ax + 2A+B)e x 5(Ax +A+B)e x + 6(Ax +B)e x = xe x (Ax+2A+B) 5(Ax+A+B)+6(Ax +B) = x 2Ax 3A+2B = x + 0 2A = 1 3A+2B = 0 A = 1 2, B = 3 2 A = 3 4 ( 1 y = C 1 e 2x +C 2 e 3x + 2 x + 3 ) e x C 4 1,C 2 R Sečteme lineární a absolutní členy polynomu na levé straně. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
87 Řešte rovnici y 5y + 6y = xe x. y 5y + 6y = 0 z 2 5z + 6 = 0 z 1 = 2, z 2 = 3 y 1 (x) = e 2x y 2 (x) = e 3x y p (x) = (Ax+B)e x y p (x) = (Ax+A+B)ex, y p (x) = (Ax + 2A+B)ex y 5y + 6y = xe x (Ax + 2A+B)e x 5(Ax +A+B)e x + 6(Ax +B)e x = xe x (Ax+2A+B) 5(Ax+A+B)+6(Ax +B) = x 2Ax 3A+2B = x + 0 2A = 1 3A+2B = 0 A = 1 2, B = 3 2 A = 3 4 ( 1 y = C 1 e 2x +C 2 e 3x + 2 x + 3 ) e x C 4 1,C 2 R Sestavíme rovnice pro koeficienty A a B. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
88 Řešte rovnici y 5y + 6y = xe x. y 5y + 6y = 0 z 2 5z + 6 = 0 z 1 = 2, z 2 = 3 y 1 (x) = e 2x y 2 (x) = e 3x y p (x) = (Ax+B)e x y p (x) = (Ax+A+B)ex, y p (x) = (Ax + 2A+B)ex y 5y + 6y = xe x (Ax + 2A+B)e x 5(Ax +A+B)e x + 6(Ax +B)e x = xe x (Ax+2A+B) 5(Ax+A+B)+6(Ax +B) = x 2Ax 3A+2B = x + 0 2A = 1 3A+2B = 0 A = 1 2, B = 3 2 A = 3 4 ( 1 y = C 1 e 2x +C 2 e 3x + 2 x + 3 ) e x C 4 1,C 2 R Získanou soustavu lineárních rovnic vyřešíme. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
89 Řešte rovnici y 5y + 6y = xe x. y 5y + 6y = 0 z 2 5z + 6 = 0 z 1 = 2, z 2 = 3 y 1 (x) = e 2x y 2 (x) = e 3x y p (x) = (Ax+B)e x y p (x) = (Ax+A+B)ex, y p (x) = (Ax + 2A+B)ex y 5y + 6y = xe x (Ax + 2A+B)e x 5(Ax +A+B)e x + 6(Ax +B)e x = xe x (Ax+2A+B) 5(Ax+A+B)+6(Ax +B) = x 2Ax 3A+2B = x + 0 2A = 1 3A+2B = 0 A = 1 2, B = 3 2 A = 3 4 ( 1 y = C 1 e 2x +C 2 e 3x + 2 x + 3 ) e x C 4 1,C 2 R Získané informace využijeme k sestavení obecného řešení zadané rovnice. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
90 Řešte y 3y + 2y = x 2 4. y 3y + 2y = 0 z 2 3z + 2 = 0 z 1,2 = y = ax 2 +bx +c y = 2ax +b y = 2a { 1 2 { y 1 (x) = e x y 2 (x) = e 2x y {}}{ 2a 3 y {}}{ (2ax+b) + 2 y {}}{ (ax 2 +bx +c) = x 2 4 x 2 (2a)+x(2b 6a)+(2a 3b+2c) = 1 x x 4 2a = 1 2b 6a = 0 2a 3b+2c = 4 a = 1 2 b = 3a = 3 2 c = ( 4 2a+3b) 1 ( 2 = ) = 1 4 y = C 1 e x +C 2 e 2x x x 1 4 Návod: partikulární řešení hledejte jako kvadratickou funkci. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
91 Řešte y 3y + 2y = x 2 4. y 3y + 2y = 0 z 2 3z + 2 = 0 z 1,2 = y = ax 2 +bx +c y = 2ax +b y = 2a { 1 2 { y 1 (x) = e x y 2 (x) = e 2x y {}}{ 2a 3 y {}}{ (2ax+b) + 2 y {}}{ (ax 2 +bx +c) = x 2 4 x 2 (2a)+x(2b 6a)+(2a 3b+2c) = 1 x x 4 2a = 1 2b 6a = 0 2a 3b+2c = 4 a = 1 2 b = 3a = 3 2 c = ( 4 2a+3b) 1 ( 2 = ) = 1 4 y = C 1 e x +C 2 e 2x x x 1 4 Nalezneme fundamentální systém řešení asociované homogenní diferenciální rovnice. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
92 Řešte y 3y + 2y = x 2 4. y 3y + 2y = 0 z 2 3z + 2 = 0 z 1,2 = y = ax 2 +bx +c y = 2ax +b y = 2a { 1 2 { y 1 (x) = e x y 2 (x) = e 2x y {}}{ 2a 3 y {}}{ (2ax+b) + 2 y {}}{ (ax 2 +bx +c) = x 2 4 x 2 (2a)+x(2b 6a)+(2a 3b+2c) = 1 x x 4 2a = 1 2b 6a = 0 2a 3b+2c = 4 a = 1 2 b = 3a = 3 2 c = ( 4 2a+3b) 1 ( 2 = ) = 1 4 Hledejme nyní partikulární y = Cřešení 1 e x +C mezi 2 e 2x kvadratickými x2 + 3 funkcemi. 2 x 1 Budeme 4 uvažovat nejobecnější možnou kvadratickou funkci a její koeficienty a, b a c nastavíme tak, aby tato funkce byla řešením (tj. vyhovovala zkoušce ) pro všechan reálná x. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
93 Řešte y 3y + 2y = x 2 4. y 3y + 2y = 0 z 2 3z + 2 = 0 z 1,2 = y = ax 2 +bx +c y = 2ax +b y = 2a { 1 2 { y 1 (x) = e x y 2 (x) = e 2x y {}}{ 2a 3 y {}}{ (2ax+b) + 2 y {}}{ (ax 2 +bx +c) = x 2 4 x 2 (2a)+x(2b 6a)+(2a 3b+2c) = 1 x x 4 2a = 1 2b 6a = 0 2a 3b+2c = 4 a = 1 2 b = 3a = 3 2 c = ( 4 2a+3b) 1 ( 2 = ) = 1 4 y = C 1 e x +C 2 e 2x x x 1 4 Abychom mohli dosadit najdeme první dvě derivace. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
94 Řešte y 3y + 2y = x 2 4. y 3y + 2y = 0 z 2 3z + 2 = 0 z 1,2 = y = ax 2 +bx +c y = 2ax +b y = 2a { 1 2 { y 1 (x) = e x y 2 (x) = e 2x y {}}{ 2a 3 y {}}{ (2ax+b) + 2 y {}}{ (ax 2 +bx +c) = x 2 4 x 2 (2a)+x(2b 6a)+(2a 3b+2c) = 1 x x 4 2a = 1 2b 6a = 0 2a 3b+2c = 4 a = 1 2 b = 3a = 3 2 c = ( 4 2a+3b) 1 ( 2 = ) = 1 4 y = C 1 e x +C 2 e 2x x x 1 4 Dosadíme funkci do zadané rovnice. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
95 Řešte y 3y + 2y = x 2 4. y 3y + 2y = 0 z 2 3z + 2 = 0 z 1,2 = y = ax 2 +bx +c y = 2ax +b y = 2a { 1 2 { y 1 (x) = e x y 2 (x) = e 2x y {}}{ 2a 3 y {}}{ (2ax+b) + 2 y {}}{ (ax 2 +bx +c) = x 2 4 x 2 (2a)+x(2b 6a)+(2a 3b+2c) = 1 x x 4 2a = 1 2b 6a = 0 2a 3b+2c = 4 a = 1 2 b = 3a = 3 2 c = ( 4 2a+3b) 1 ( 2 = ) = 1 4 y = C 1 e x +C 2 e 2x x x 1 4 Sečteme členy se stejnými mocnimami proměnné x a obdržíme tak rovnici která obsahuje na každé straně polynom a hledáme parametry tak aby rovnice platila pro všechna x. Pokud se to podaří, máme partikulární řešení. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
96 Řešte y 3y + 2y = x 2 4. y 3y + 2y = 0 z 2 3z + 2 = 0 z 1,2 = y = ax 2 +bx +c y = 2ax +b y = 2a { 1 2 { y 1 (x) = e x y 2 (x) = e 2x y {}}{ 2a 3 y {}}{ (2ax+b) + 2 y {}}{ (ax 2 +bx +c) = x 2 4 x 2 (2a)+x(2b 6a)+(2a 3b+2c) = 1 x x 4 2a = 1 2b 6a = 0 2a 3b+2c = 4 a = 1 2 b = 3a = 3 2 c = ( 4 2a+3b) 1 ( 2 = ) = 1 4 y = C 1 e x +C 2 e 2x x x 1 4 Dva polynomy jsou stejné, mají-li stejné koeficienty u odpovídajících si mocnin. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
97 Řešte y 3y + 2y = x 2 4. y 3y + 2y = 0 z 2 3z + 2 = 0 z 1,2 = y = ax 2 +bx +c y = 2ax +b y = 2a { 1 2 { y 1 (x) = e x y 2 (x) = e 2x y {}}{ 2a 3 y {}}{ (2ax+b) + 2 y {}}{ (ax 2 +bx +c) = x 2 4 x 2 (2a)+x(2b 6a)+(2a 3b+2c) = 1 x x 4 2a = 1 2b 6a = 0 2a 3b+2c = 4 a = 1 2 b = 3a = 3 2 c = ( 4 2a+3b) 1 ( 2 = ) = 1 4 y = C 1 e x +C 2 e 2x x x 1 4 Vyřešíme obdrženou soustavu lieárních rovnic. Koeficient a naleznbeme přímo z první rovnice. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
98 Řešte y 3y + 2y = x 2 4. y 3y + 2y = 0 z 2 3z + 2 = 0 z 1,2 = y = ax 2 +bx +c y = 2ax +b y = 2a { 1 2 { y 1 (x) = e x y 2 (x) = e 2x y {}}{ 2a 3 y {}}{ (2ax+b) + 2 y {}}{ (ax 2 +bx +c) = x 2 4 x 2 (2a)+x(2b 6a)+(2a 3b+2c) = 1 x x 4 2a = 1 2b 6a = 0 2a 3b+2c = 4 a = 1 2 b = 3a = 3 2 c = ( 4 2a+3b) 1 ( 2 = ) = 1 4 y = C 1 e x +C 2 e 2x x x 1 4 Z druhé rovnice určíme koeficient b. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
99 Řešte y 3y + 2y = x 2 4. y 3y + 2y = 0 z 2 3z + 2 = 0 z 1,2 = y = ax 2 +bx +c y = 2ax +b y = 2a { 1 2 { y 1 (x) = e x y 2 (x) = e 2x y {}}{ 2a 3 y {}}{ (2ax+b) + 2 y {}}{ (ax 2 +bx +c) = x 2 4 x 2 (2a)+x(2b 6a)+(2a 3b+2c) = 1 x x 4 2a = 1 2b 6a = 0 2a 3b+2c = 4 a = 1 2 b = 3a = 3 2 c = ( 4 2a+3b) 1 ( 2 = ) = 1 4 y = C 1 e x +C 2 e 2x x x 1 4 Z poslední rovnice určíme koeficient c. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
100 Řešte y 3y + 2y = x 2 4. y 3y + 2y = 0 z 2 3z + 2 = 0 z 1,2 = y = ax 2 +bx +c y = 2ax +b y = 2a { 1 2 { y 1 (x) = e x y 2 (x) = e 2x y {}}{ 2a 3 y {}}{ (2ax+b) + 2 y {}}{ (ax 2 +bx +c) = x 2 4 x 2 (2a)+x(2b 6a)+(2a 3b+2c) = 1 x x 4 2a = 1 2b 6a = 0 2a 3b+2c = 4 a = 1 2 b = 3a = 3 2 c = ( 4 2a+3b) 1 ( 2 = ) = 1 4 y = C 1 e x +C 2 e 2x x x 1 4 Sestavíme obecné řešení. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
101 Řešte rovnici y + 4y = xe x. { y + 4y = 0 z 2 y + 4 = 0 z = ±2i 1 (x) = cos 2x y 2 (x) = sin 2x y = (ax +b)e x y = ae x + (ax +b)e x = (ax +a+b)e x y = ae x + (ax+a+b)e x = (ax+2a+b)e x y = (ax +b)e x y = (ax+a+b)e x y = (ax+2a+b)e x y y {}}{ (ax+2a+b)e x +4 (ax+b)e x = xe x (ax + 2a+b)+4(ax +b) = x x(a+4a)+(2a+b+4b) = x + 0 5a = 1 a = 1 5 Návod: 2a+5b Partikulární = 0 řešení b je = možno 2 5 a = najít 2 ve tvaru ( 25 1 y(x) = 5 x 2 ) y(x) = lineární e x polynom e x +C 25 1 cos 2x +C 2 sin 2x Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
102 Řešte rovnici y + 4y = xe x. { y + 4y = 0 z 2 y + 4 = 0 z = ±2i 1 (x) = cos 2x y 2 (x) = sin 2x y = (ax +b)e x y = ae x + (ax +b)e x = (ax +a+b)e x y = ae x + (ax+a+b)e x = (ax+2a+b)e x y = (ax +b)e x y = (ax+a+b)e x y = (ax+2a+b)e x y y {}}{ (ax+2a+b)e x +4 (ax+b)e x = xe x (ax + 2a+b)+4(ax +b) = x x(a+4a)+(2a+b+4b) = x + 0 5a = 1 a = 1 5 2a+5b = 0 b = 2 5 a = 2 ( 25 1 y(x) = 5 x 2 ) Sestavíme asociovanou homogenní rovnici, e x její charakteristickou rovnici a dvě +C 25 1 cos 2x +C 2 sin 2x lineárně nezávislá řešení. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
103 Řešte rovnici y + 4y = xe x. { y + 4y = 0 z 2 y + 4 = 0 z = ±2i 1 (x) = cos 2x y 2 (x) = sin 2x y = (ax +b)e x y = ae x + (ax +b)e x = (ax +a+b)e x y = ae x + (ax+a+b)e x = (ax+2a+b)e x y = (ax +b)e x y = (ax+a+b)e x y = (ax+2a+b)e x y y {}}{ (ax+2a+b)e x +4 (ax+b)e x = xe x (ax + 2a+b)+4(ax +b) = x x(a+4a)+(2a+b+4b) = x + 0 V souladu s nápovědou hledáme 5a = 1 a = 1 partikulární řešení ve tvaru 5 2a+5b = 0 y(x) = b = 2 5 a (lineární = 2 funkce) e x. ( 25 1 y(x) = 5 x 2 ) Použijeme nejobecnější možnou lineární e x funkci a úkolem je najít hodnoty parametrů a a b tak, aby sestavená +C 25 funkce byla 1 cosskutečně 2x +C 2 sin řešením 2x rovnice. Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
104 Řešte rovnici y + 4y = xe x. { y + 4y = 0 z 2 y + 4 = 0 z = ±2i 1 (x) = cos 2x y 2 (x) = sin 2x y = (ax +b)e x y = ae x + (ax +b)e x = (ax +a+b)e x y = ae x + (ax+a+b)e x = (ax+2a+b)e x y = (ax +b)e x y = (ax+a+b)e x y = (ax+2a+b)e x y y {}}{ (ax+2a+b)e x +4 (ax+b)e x = xe x (ax + 2a+b)+4(ax +b) = x x(a+4a)+(2a+b+4b) = x + 0 5a = 1 a = 1 Hledáme druhou derivaci. Nejdřív 5 2a+5b = 0 b = 2 tedy najdeme 5 a = 2 použitím vzorce pro derivaci součinu ( (uv) 25 1 y(x) = 5 x 2 ) = u v +uv první derivaci a výraz upravíme. e x +C 25 1 cos 2x +C 2 sin 2x Odhad partikulárního řešení c Robert Mařík, 2009
LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) LDR druhého řádu VMAT, IMT 1 / 22
Lineární diferenciální rovnice druhého řádu Vyšší matematika, Inženýrská matematika LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)
VíceINŽENÝRSKÁ MATEMATIKA DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE
INŽENÝRSKÁ MATEMATIKA DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE Robert Mařík Ústav matematiky, LDF, MZLU 5. patro, budova B marik@mendelu.cz www.mendelu.cz/user/marik c Robert Mařík, 2009 Obsah 1 Diferenciální rovnice úvod
Vícepouze u některých typů rovnic a v tomto textu se jím nebudeme až na
Matematika II 7.1. Zavedení diferenciálních rovnic Definice 7.1.1. Rovnice tvaru F(y (n), y (n 1),, y, y, x) = 0 se nazývá diferenciální rovnice n-tého řádu pro funkci y = y(x). Speciálně je F(y, y, x)
VíceNejdřív spočítáme jeden příklad na variaci konstant pro lineární diferenciální rovnici 2. řádu s kostantními koeficienty. y + y = 4 sin t.
1 Variace konstanty Nejdřív spočítáme jeden příklad na variaci konstant pro lineární diferenciální rovnici 2. řádu s kostantními koeficienty. Příklad 1 Najděte obecné řešení rovnice: y + y = 4 sin t. Co
VíceKapitola 11: Lineární diferenciální rovnice 1/15
Kapitola 11: Lineární diferenciální rovnice 1/15 Lineární diferenciální rovnice 2. řádu Definice: Lineární diferenciální rovnice 2-tého řádu je rovnice tvaru kde: y C 2 (I) je hledaná funkce a 0 (x)y +
VíceVěta 12.3 : Věta 12.4 (princip superpozice) : [MA1-18:P12.7] rovnice typu y (n) + p n 1 (x)y (n 1) p 1 (x)y + p 0 (x)y = q(x) (6)
1. Lineární diferenciální rovnice řádu n [MA1-18:P1.7] rovnice typu y n) + p n 1 )y n 1) +... + p 1 )y + p 0 )y = q) 6) počáteční podmínky: y 0 ) = y 0 y 0 ) = y 1 y n 1) 0 ) = y n 1. 7) Věta 1.3 : Necht
VíceDiferenciální rovnice 3
Diferenciální rovnice 3 Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu Lineární diferenciální rovnice (dále jen LDR) n-tého řádu je rovnice tvaru + + + + = kde = je hledaná funkce, pravá strana a koeficienty
VíceSoustavy lineárních diferenciálních rovnic I. řádu s konstantními koeficienty
Soustavy lineárních diferenciálních rovnic I řádu s konstantními koeficienty Definice a) Soustava tvaru x = ax + a y + az + f() t y = ax + a y + az + f () t z = a x + a y + a z + f () t se nazývá soustava
Více9.2. Zkrácená lineární rovnice s konstantními koeficienty
9.2. Zkrácená lineární rovnice s konstantními koeficienty Cíle Řešíme-li konkrétní aplikace, které jsou popsány diferenciálními rovnicemi, velmi často zjistíme, že fyzikální nebo další parametry (hmotnost,
Více8.3). S ohledem na jednoduchost a názornost je výhodné seznámit se s touto Základní pojmy a vztahy. Definice
9. Lineární diferenciální rovnice 2. řádu Cíle Diferenciální rovnice, v nichž hledaná funkce vystupuje ve druhé či vyšší derivaci, nazýváme diferenciálními rovnicemi druhého a vyššího řádu. Analogicky
Více9.3. Úplná lineární rovnice s konstantními koeficienty
Úplná lineární rovnice s konstantními koeficienty Cíle Nyní přejdeme k řešení úplné lineární rovnice druhého řádu. I v tomto případě si nejprve ujasníme, v jakém tvaru můžeme očekávat řešení, poté se zaměříme
VíceSoustavy lineárních rovnic
Soustavy lineárních rovnic V této kapitole se budeme zabývat soustavami lineárních diferenciálních rovnic y = a (x)y + a (x)y + + a n (x)y n + f (x) y = a (x)y + a (x)y + + a n (x)y n + f (x). y n = a
VíceUčební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Diferenciální rovnice. študenti MFF 15. augusta 2008
Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Diferenciální rovnice študenti MFF 15. augusta 2008 1 7 Diferenciální rovnice Požadavky Soustavy lineárních diferenciálních rovnic prvního řádu lineární
Více9.4. Rovnice se speciální pravou stranou
Cíle V řadě případů lze poměrně pracný výpočet metodou variace konstant nahradit jednodušším postupem, kterému je věnována tato kapitola. Výklad Při pozorném studiu předchozího textu pozornějšího studenta
Více4. OBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE
FBI VŠB-TUO 28. března 2014 4.1. Základní pojmy Definice 4.1. Rovnice tvaru F (x, y, y, y,..., y (n) ) = 0 se nazývá obyčejná diferenciální rovnice n-tého řádu a vyjadřuje vztah mezi neznámou funkcí y
Více1 1 x 2. Jedná se o diferenciální rovnici se separovanými proměnnými, která má smysl pro x ±1 a
. Řešené úlohy Příklad. (separace proměnných). Řešte počáteční úlohu y 2 + yy ( 2 ) = 0, y(0) = 2. Řešení. Rovnici přepíšeme do tvaru y 2 = yy ( 2 ) y = y2 y 2. Jedná se o diferenciální rovnici se separovanými
Více9.5. Soustavy diferenciálních rovnic
Cíle Budeme se nyní zabývat úlohami, v nichž je cílem najít dvojici funkcí y(x), z(x), pro které jsou zadány dvě lineární rovnice prvního řádu, obsahující tyto funkce a jejich derivace. Výklad Omezíme-li
Více6. Lineární ODR n-tého řádu
6. Lineární ODR n-tého řádu A. Obecná homogenní LODRn V předcházející kapitole jsme diferenciální rovnici (libovolného řádu) nazvali lineární, je-li tato rovnice lineární vzhledem ke hledané funkci y a
VíceMatematika 2 LS 2012/13. Prezentace vznikla na základě učebního textu, jehož autorem je doc. RNDr. Mirko Rokyta, CSc. J. Stebel Matematika 2
Matematika 2 13. přednáška Obyčejné diferenciální rovnice Jan Stebel Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studíı Technická univerzita v Liberci jan.stebel@tul.cz http://bacula.nti.tul.cz/~jan.stebel
Vícerovnic), Definice y + p(x)y = q(x), Je-li q(x) = 0 na M, nazývá se y + p(x)y =
Cíle Přehled základních typů diferenciálních rovnic prvního řádu zakončíme pojednáním o lineárních rovnicích, které patří v praktických úlohách k nejfrekventovanějším. Ukážeme například, že jejich řešení
VíceDiferenciální rovnice
Obyčejné diferenciální rovnice - studijní text pro cvičení v předmětu Matematika - 2. Studijní materiál byl připraven pracovníky katedry E. Novákovou, M. Hyánkovou a L. Průchou za podpory grantu IG ČVUT
VíceObyčejné diferenciální rovnice
Obyčejné diferenciální rovnice Petra Schreiberová, Petr Volný Katedra matematiky a deskriptivní geometrie, FS Katedra matematiky, FAST Vysoká škola báňská Technická Univerzita Ostrava Ostrava 2019 OBSAH
Více5.3. Implicitní funkce a její derivace
Výklad Podívejme se na následující problém. Uvažujme množinu M bodů [x,y] R 2, které splňují rovnici F(x, y) = 0, M = {[x,y] D F F(x,y) = 0}, kde z = F(x,y) je nějaká funkce dvou proměnných. Je-li F(x,y)
VíceNecht tedy máme přirozená čísla n, k pod pojmem systém lineárních rovnic rozumíme rovnice ve tvaru
2. Systémy lineárních rovnic V této kapitole se budeme zabývat soustavami lineárních rovnic s koeficienty z pole reálných případně komplexních čísel. Uvádíme podmínku pro existenci řešení systému lineárních
VíceINŽENÝRSKÁ MATEMATIKA DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE října 2009
INŽENÝRSKÁ MATEMATIKA DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 1 Robert Mařík 2. října 2009 c Robert Mařík, 2009 Obsah 1 Diferenciální rovnice úvod 4 2 DR se separovanými proměnnými 9 DR se sep. proměnnými.........................
VíceKapitola 10: Diferenciální rovnice 1/14
Kapitola 10: Diferenciální rovnice 1/14 Co je to diferenciální rovnice? Definice: Diferenciální rovnice je vztah mezi hledanou funkcí y(x), jejími derivacemi y (x), y (x), y (x),... a nezávisle proměnnou
VíceObyčejné diferenciální rovnice
1 Obyčejné diferenciální rovnice Příklad 0.1 (Motivační). Rychlost chladnutí hmotného bodu je přímo úměrná rozdílu jeho teploty minus teploty okolí. Předpokládejme teplotu bodu 30 o C v čase t = 0 a čase
Více7.3. Diferenciální rovnice II. řádu
Diferenciální rovnice 7 Diferenciální rovnice II řádu Ve stručném přehledu se budeme zabývat výhradně řešením lineárních diferenciálních rovnic II řádu s konstantními koeficienty Obecný tvar: ay + ay +
Vícea počtem sloupců druhé matice. Spočítejme součin A.B. Označme matici A.B = M, pro její prvky platí:
Řešené příklady z lineární algebry - část 1 Typové příklady s řešením Příklady jsou určeny především k zopakování látky před zkouškou, jsou proto řešeny se znalostmi učiva celého semestru. Tento fakt se
VíceObyčejnými diferenciálními rovnicemi (ODR) budeme nazývat rovnice, ve kterých
Obyčejné diferenciální rovnice Obyčejnými diferenciálními rovnicemi (ODR) budeme nazývat rovnice, ve kterých se vyskytují derivace neznámé funkce jedné reálné proměnné. Příklad. Bud dána funkce f : R R.
VíceMatematická analýza ve Vesmíru. Jiří Bouchala
Matematická analýza ve Vesmíru Jiří Bouchala Katedra aplikované matematiky jiri.bouchala@vsb.cz www.am.vsb.cz/bouchala - p. 1/19 typu: m x (sin x, cos x) R(x, ax +...)dx. Matematická analýza ve Vesmíru.
VíceFakt. Každou soustavu n lineárních ODR řádů n i lze eliminací převést ekvivalentně na jednu lineární ODR
DEN: ODR teoreticky: soustavy rovnic Soustava lineárních ODR 1 řádu s konstantními koeficienty je soustava ve tvaru y 1 = a 11 y 1 + a 12 y 2 + + a 1n y n + b 1 (x) y 2 = a 21 y 1 + a 22 y 2 + + a 2n y
VíceMATEMATIKA III. Olga Majlingová. Učební text pro prezenční studium. Předběžná verze
Fakulta strojního inženýrství Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Pasteurova 7 Tel.: 475 285 511 400 96 Ústí nad Labem Fax: 475 285 566 Internet: www.ujep.cz E-mail: kontakt@ujep.cz MATEMATIKA III
Více1 Polynomiální interpolace
Polynomiální interpolace. Metoda neurčitých koeficientů Příklad.. Nalezněte polynom p co nejmenšího stupně, pro který platí p() = 0, p(2) =, p( ) = 6. Řešení. Polynom hledáme metodou neurčitých koeficientů,
VíceDiferenˇcní rovnice Diferenciální rovnice Matematika IV Matematika IV Program
Program Diferenční rovnice Program Diferenční rovnice Diferenciální rovnice Program Frisch a Samuelson: Systém je dynamický, jestliže jeho chování v čase je určeno funkcionální rovnicí, jejíž neznámé závisí
Více1 Linearní prostory nad komplexními čísly
1 Linearní prostory nad komplexními čísly V této přednášce budeme hledat kořeny polynomů, které se dále budou moci vyskytovat jako složky vektorů nebo matic Vzhledem k tomu, že kořeny polynomu (i reálného)
Vícez = a bi. z + v = (a + bi) + (c + di) = (a + c) + (b + d)i. z v = (a + bi) (c + di) = (a c) + (b d)i. z v = (a + bi) (c + di) = (ac bd) + (bc + ad)i.
KOMLEXNÍ ČÍSLA C = {a + bi; a, b R}, kde i 2 = 1 Číslo komplexně sdružené k z = a + bi je číslo z = a bi. Operace s komplexními čísly: z = a + bi, kde a, b R v = c + di, kde c, d R Sčítání Odčítání Násobení
VíceObsah Obyčejné diferenciální rovnice
Obsah 1 Obyčejné diferenciální rovnice 3 1.1 Základní pojmy............................................ 3 1.2 Obyčejné diferenciální rovnice 1. řádu................................ 5 1.3 Exaktní rovnice............................................
Více1.1 Existence a jednoznačnost řešení. Příklad 1.1: [M2-P1] diferenciální rovnice (DR) řádu n: speciálně nás budou zajímat rovnice typu
[M2-P1] KAPITOLA 1: Diferenciální rovnice 1. řádu diferenciální rovnice (DR) řádu n: speciálně nás budou zajímat rovnice typu G(x, y, y, y,..., y (n) ) = 0 y (n) = F (x, y, y,..., y (n 1) ) Příklad 1.1:
VíceObsah. Aplikovaná matematika I. Gottfried Wilhelm Leibniz. Základní vlastnosti a vzorce
Neurčitý integrál Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno Obsah Primitivní funkce, neurčitý integrál Základní vlastnosti a vzorce Základní integrační metody Úpravy integrandu Integrace racionálních
Více1 Mnohočleny a algebraické rovnice
1 Mnohočleny a algebraické rovnice 1.1 Pojem mnohočlenu (polynomu) Připomeňme, že výrazům typu a 2 x 2 + a 1 x + a 0 říkáme kvadratický trojčlen, když a 2 0. Číslům a 0, a 1, a 2 říkáme koeficienty a písmenem
Více0.1 Úvod do lineární algebry
Matematika KMI/PMATE 1 01 Úvod do lineární algebry 011 Lineární rovnice o 2 neznámých Definice 011 Lineární rovnice o dvou neznámých x, y je rovnice, která může být vyjádřena ve tvaru ax + by = c, kde
VíceOBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE
OBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE Diferenciální rovnice patří mezi nejužívanější nástroje matematiky v aplikacích. Jsou to rovnice, kde neznámou je funkce a rovnice obsahuje i derivace této funkce. Lze očekávat,
VíceVektorový prostor. Př.1. R 2 ; R 3 ; R n Dvě operace v R n : u + v = (u 1 + v 1,...u n + v n ), V (E 3 )...množina vektorů v E 3,
Vektorový prostor Příklady: Př.1. R 2 ; R 3 ; R n...aritmetický n-rozměrný prostor Dvě operace v R n : součet vektorů u = (u 1,...u n ) a v = (v 1,...v n ) je vektor u + v = (u 1 + v 1,...u n + v n ),
VícePetr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)
Neurčitý integrál Petr Hasil Přednáška z matematiky Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipĺıny společného základu
VíceMatematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic
Přednáška třetí (a pravděpodobně i čtvrtá) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic Lineární rovnice o 2 neznámých Lineární rovnice o 2 neznámých Lineární rovnice o dvou neznámých x, y je
Více1 Řešení soustav lineárních rovnic
1 Řešení soustav lineárních rovnic 1.1 Lineární rovnice Lineární rovnicí o n neznámých x 1,x 2,..., x n s reálnými koeficienty rozumíme rovnici ve tvaru a 1 x 1 + a 2 x 2 +... + a n x n = b, (1) kde koeficienty
VíceOBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 1.ŘÁDU
OBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE Diferenciální rovnice patří mezi nejužívanější nástroje matematiky v aplikacích. Jsou to rovnice, kde neznámou je funkce a rovnice obsahuje i derivace této funkce. Lze očekávat,
VíceŘešené úlohy z Úvodu do algebry 1
Řešené úlohy z Úvodu do algebry Veronika Sobotíková katedra matematiky FEL ČVUT Vzhledem k tomu, že se ze strany studentů často setkávám s nepochopením požadavku zdůvodnit jednotlivé kroky postupu řešení,
VíceExtrémy funkce dvou proměnných
Extrémy funkce dvou proměnných 1. Stanovte rozměry pravoúhlé vodní nádrže o objemu 32 m 3 tak, aby dno a stěny měly nejmenší povrch. Označme rozměry pravoúhlé nádrže x, y, z (viz obr.). ak objem této nádrže
Vícerovnice Matematická analýza 3 (verze 10. června 2015)
Diferenciální rovnice součást předmětu Matematická analýza 3 Pavel Řehák (verze 10. června 2015) 2 Pár slov na úvod Tento text tvoří doplněk k části předmětu Matematická analýza 3 (partie týkající se diferenciálních
VícePolynomy. Mgr. Veronika Švandová a Mgr. Zdeněk Kříž, Ph. D. 1.1 Teorie Zavedení polynomů Operace s polynomy...
Polynomy Obsah Mgr. Veronika Švandová a Mgr. Zdeněk Kříž, Ph. D. 1 Základní vlastnosti polynomů 2 1.1 Teorie........................................... 2 1.1.1 Zavedení polynomů................................
Více16. Goniometrické rovnice
@198 16. Goniometrické rovnice Definice: Goniometrická rovnice je taková rovnice, ve které proměnná (neznámá) vystupuje pouze v goniometrických funkcích. Řešit goniometrické rovnice znamená nalézt všechny
VíceANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ
ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ Analytická geometrie vyšetřuje geometrické objekty (body, přímky, kuželosečky apod.) analytickými metodami. Podle prostoru, ve kterém pracujeme, můžeme analytickou geometrii
VíceLineární zobrazení. 1. A(x y) = A(x) A(y) (vlastnost aditivity) 2. A(α x) = α A(x) (vlastnost homogenity)
4 Lineární zobrazení Definice: Nechť V a W jsou vektorové prostory Zobrazení A : V W (zobrazení z V do W nazýváme lineárním zobrazením, pokud pro všechna x V, y V a α R platí 1 A(x y = A(x A(y (vlastnost
Více0.1 Úvod do lineární algebry
Matematika KMI/PMATE 1 01 Úvod do lineární algebry 011 Vektory Definice 011 Vektorem aritmetického prostorur n budeme rozumět uspořádanou n-tici reálných čísel x 1, x 2,, x n Definice 012 Definice sčítání
Více1 Mnohočleny a algebraické rovnice
1 Mnohočleny a algebraické rovnice 1.1 Pojem mnohočlenu (polynomu) Připomeňme, že výrazům typu a 2 x 2 + a 1 x + a 0 říkáme kvadratický trojčlen, když a 2 0. Číslům a 0, a 1, a 2 říkáme koeficienty a písmenem
Více2. Určete jádro KerL zobrazení L, tj. nalezněte alespoň jednu jeho bázi a určete jeho dimenzi.
Řešené příklady z lineární algebry - část 3 Typové příklady s řešením Příklad 3.1: Zobrazení L: P 3 R 23 je zobrazení z prostoru P 3 všech polynomů do stupně 3 (včetně nulového polynomu) do prostoru R
VíceÚvod do lineární algebry
Úvod do lineární algebry 1 Aritmetické vektory Definice 11 Mějme n N a utvořme kartézský součin R n R R R Každou uspořádanou n tici x 1 x 2 x, x n budeme nazývat n rozměrným aritmetickým vektorem Prvky
VíceMatematika Kvadratická rovnice. Kvadratická rovnice je matematický zápis, který můžeme (za pomoci ekvivalentních úprav) upravit na tvar
Kvadratická rovnice Kvadratická rovnice je matematický zápis, který můžeme (za pomoci ekvivalentních úprav) upravit na tvar ax 2 + bx + c = 0. x neznámá; v kvadratické rovnici se vyskytuje umocněná na
Více1 Soustavy lineárních rovnic
1 Soustavy lineárních rovnic 1.1 Základní pojmy Budeme uvažovat soustavu m lineárních rovnic o n neznámých s koeficienty z tělesa T (potom hovoříme o soustavě m lineárních rovnic o n neznámých nad tělesem
VíceNeurčitý integrál. Robert Mařík. 4. března 2012
Neurčitý integrál Robert Mařík 4. března 0 V tomto souboru jsou vysvětleny a na příkladech s postupným řešením demonstrovány základní integrační metody. Ikonka za integrálem načte integrál do online aplikace
VíceKapitola 7: Integrál. 1/17
Kapitola 7: Integrál. 1/17 Neurčitý integrál - Motivační příklad 2/17 Příklad: Necht se bod pohybuje po přímce rychlostí a) v(t) = 3 [m/s] (rovnoměrný přímočarý pohyb), b) v(t) = 2t [m/s] (rovnoměrně zrychlený
VícePraha & EU: investujeme do vaší budoucnosti. Daniel Turzík, Miroslava Dubcová,
E-sbírka příkladů Seminář z matematiky Evropský sociální fond Praha & EU: investujeme do vaší budoucnosti Daniel Turzík, Miroslava Dubcová, Pavla Pavlíková Obsah 1 Úpravy výrazů................................................................
VíceDiferenciální rovnice 1
Diferenciální rovnice 1 Základní pojmy Diferenciální rovnice n-tého řádu v implicitním tvaru je obecně rovnice ve tvaru,,,, = Řád diferenciální rovnice odpovídá nejvyššímu stupni derivace v rovnici použitému.
VíceKapitola 7: Neurčitý integrál. 1/14
Kapitola 7: Neurčitý integrál. 1/14 Neurčitý integrál 2/14 Definice: Necht f je funkce definovaná na intervalu I. Funkci F definovanou na intervalu I, pro kterou platí F (x) = f (x) x I nazýváme primitivní
VíceSbírka příkladů z matematické analýzy II. Petr Tomiczek
Sbírka příkladů z matematické analýzy II Petr Tomiczek Obsah Diferenciální rovnice. řádu 3. Separace proměnných......................... 3. Přechod k separaci.......................... 4.3 Variace konstant...........................
VíceÚvod. Integrování je inverzní proces k derivování Máme zderivovanou funkci a integrací získáme původní funkci kterou jsme derivovali
NEURČITÝ INTEGRÁL Úvod Integrování je inverzní proces k derivování Máme zderivovanou funkci a integrací získáme původní funkci kterou jsme derivovali Umět pracovat s integrálním počtem Je důležité pro
VíceZáklady matematiky pro FEK
Základy matematiky pro FEK 12. přednáška Blanka Šedivá KMA zimní semestr 216/21 Blanka Šedivá (KMA) Základy matematiky pro FEK zimní semestr 216/21 1 / 15 Integrování jako inverzní operace příklady inverzních
VíceZáklady matematické analýzy
Základy matematické analýzy Spojitost funkce Ing. Tomáš Kalvoda, Ph.D. 1, Ing. Daniel Vašata 2 1 tomas.kalvoda@fit.cvut.cz 2 daniel.vasata@fit.cvut.cz Katedra aplikované matematiky Fakulta informačních
VíceV předchozí kapitole jsme podstatným způsobem rozšířili naši představu o tom, co je to číslo. Nadále jsou pro nás důležité především vlastnosti
Kapitola 5 Vektorové prostory V předchozí kapitole jsme podstatným způsobem rozšířili naši představu o tom, co je to číslo. Nadále jsou pro nás důležité především vlastnosti operací sčítání a násobení
VíceLineární algebra : Polynomy
Lineární algebra : Polynomy (2. přednáška) František Štampach, Karel Klouda LS 2013/2014 vytvořeno: 15. dubna 2014, 11:21 1 2 2.1 Značení a těleso komplexních čísel Značení N := {1, 2, 3... }... množina
VíceNalezněte obecné řešení diferenciální rovnice (pomocí separace proměnných) a řešení Cauchyho úlohy: =, 0 = 1 = 1. ln = +,
Příklad Nalezněte obecné řešení diferenciální rovnice (pomocí separace proměnných) a řešení Cauchyho úlohy: a) =, 0= b) =, = c) =2, = d) =2, 0= e) =, 0= f) 2 =0, = g) + =0, h) =, = 2 = i) =, 0= j) sin+cos=0,
VíceFAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Leden 2015 Komplexní inovace studijních programů a zvyšování kvality výuky na FEKT VUT v Brně OP VK CZ.1.07/2.2.00/28.0193
Více8.4. Shrnutí ke kapitolám 7 a 8
8.4. Shrnutí ke kapitolám 7 a 8 Shrnutí lekce Úvodní 7. kapitola přinesla informace o druzích řešení diferenciálních rovnic prvního řádu a stručné teoretické poznatky o podmínkách existence a jednoznačnosti
VíceM - Kvadratické rovnice a kvadratické nerovnice
M - Kvadratické rovnice a kvadratické nerovnice Určeno jako učební tet pro studenty dálkového studia. VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven a vytištěn v programu dosystem - EduBase.
Více4.1 Řešení základních typů diferenciálních rovnic 1.řádu
4. Řešení základních tpů diferenciálních rovnic.řádu 4..4 Určete řešení z() Cauchov úloh pro rovnici + = 0 vhovující počáteční podmínce z =. Po separaci proměnných v rovnici dostaneme rovnici = d a po
VícePrimitivní funkce a Riemann uv integrál Lineární algebra Taylor uv polynom Extrémy funkcí více prom ˇenných Matematika III Matematika III Program
Program Primitivní funkce a Riemannův integrál Program Primitivní funkce a Riemannův integrál Lineární algebra Program Primitivní funkce a Riemannův integrál Lineární algebra Taylorův polynom Program Primitivní
VíceMATICE. a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij]
MATICE Matice typu m/n nad tělesem T je soubor m n prvků z tělesa T uspořádaných do m řádků a n sloupců: a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij] a m1 a m2 a mn Prvek a i,j je prvek matice A na místě
VíceLineární algebra : Metrická geometrie
Lineární algebra : Metrická geometrie (16. přednáška) František Štampach, Karel Klouda LS 2013/2014 vytvořeno: 6. května 2014, 10:42 1 2 Úvod Zatím jsme se lineární geometrii věnovali v kapitole o lineárních
Vícey = 1 x (y2 y), dy dx = 1 x (y2 y) dy y 2 = dx dy y 2 y y(y 4) = A y + B 5 = A(y 1) + By, tj. A = 1, B = 1. dy y 1
ODR - řešené příkla 20 5 ANALYTICKÉ A NUMERICKÉ METODY ŘEŠENÍ ODR A. Analtické meto řešení Vzorové příkla: 5.. Příklad. Řešte diferenciální rovnici = 2. Řešení: Přepišme danou rovnici na tvar = (2 ), což
Více3 Lineární kombinace vektorů. Lineární závislost a nezávislost
3 Lineární kombinace vektorů. Lineární závislost a nezávislost vektorů. Obrázek 5: Vektor w je lineární kombinací vektorů u a v. Vektory u, v a w jsou lineárně závislé. Obrázek 6: Vektor q je lineární
VíceVěta o dělení polynomů se zbytkem
Věta o dělení polynomů se zbytkem Věta. Nechť R je okruh, f, g R[x], přičemž vedoucí koeficient polynomu g 0 je jednotka okruhu R. Pak existuje jediná dvojice polynomů q, r R[x] taková, že st(r) < st(g)
VíceDiferenciální rovnice a dynamické modely
Diferenciální rovnice a namické modely Robert Mařík 31. srpna 2009 c Robert Mařík, 2009 G. Galilei: Velkou knihu příro mohou číst jen ti, kteří znají jazyk, jímž je tato kniha napsána. A tímto jazykem
VíceDiferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.
Nalezněte definiční obor funkce Diferenciální počet f = ln arcsin + Definiční obor funkce f je určen vztahy Z těchto nerovností plyne < + ln arcsin + je tedy D f =, Určete definiční obor funkce arcsin
VíceZáklady maticového počtu Matice, determinant, definitnost
Základy maticového počtu Matice, determinant, definitnost Petr Liška Masarykova univerzita 18.9.2014 Matice a vektory Matice Matice typu m n je pravoúhlé (nebo obdélníkové) schéma, které má m řádků a n
VíceEUKLIDOVSKÉ PROSTORY
EUKLIDOVSKÉ PROSTORY Necht L je lineární vektorový prostor nad tělesem reálných čísel R. Zobrazení (.,.) : L L R splňující vlastnosti 1. (x, x) 0 x L, (x, x) = 0 x = 0, 2. (x, y) = (y, x) x, y L, 3. (λx,
VíceSoustavy. Terminologie. Dva pohledy na soustavu lin. rovnic. Definice: Necht A = (a i,j ) R m,n je matice, b R m,1 je jednosloupcová.
[1] Terminologie [2] Soustavy lineárních rovnic vlastnosti množin řešení metody hledání řešení nejednoznačnost zápisu řešení Definice: Necht A = (a i,j ) R m,n je matice, b R m,1 je jednosloupcová matice.
VíceMatematika 4 FSV UK, LS Miroslav Zelený
Matematika 4 FSV UK, LS 2017-18 Miroslav Zelený 13. Diferenční rovnice 14. Diferenciální rovnice se separovanými prom. 15. Lineární diferenciální rovnice prvního řádu 16. Lineární diferenciální rovnice
Více6 Skalární součin. u v = (u 1 v 1 ) 2 +(u 2 v 2 ) 2 +(u 3 v 3 ) 2
6 Skalární součin Skalární součin 1 je operace, která dvěma vektorům (je to tedy binární operace) přiřazuje skalár (v našem případě jde o reálné číslo, obecně se jedná o prvek nějakého tělesa T ). Dovoluje
VíceSPECIÁLNÍCH PRIMITIVNÍCH FUNKCÍ INTEGRACE RACIONÁLNÍCH FUNKCÍ
VÝPOČET PEIÁLNÍH PRIMITIVNÍH FUNKÍ Obecně nelze zadat algoritmus, který by vždy vedl k výpočtu primitivní funkce. Nicméně eistují jisté třídy funkcí, pro které eistuje algoritmus, který vždy vede k výpočtu
VíceOperace s maticemi. 19. února 2018
Operace s maticemi Přednáška druhá 19. února 2018 Obsah 1 Operace s maticemi 2 Hodnost matice (opakování) 3 Regulární matice 4 Inverzní matice 5 Determinant matice Matice Definice (Matice). Reálná matice
Více10. Soustavy lineárních rovnic, determinanty, Cramerovo pravidlo
0. Soustavy lineárních rovnic, determinanty, Cramerovo pravidlo (PEF PaA) Petr Gurka aktualizováno 9. prosince 202 Obsah Základní pojmy. Motivace.................................2 Aritmetický vektorový
VíceŘešíme tedy soustavu dvou rovnic o dvou neznámých. 2a + b = 3, 6a + b = 27,
Přijímací řízení 2015/16 Přírodovědecká fakulta Ostravská univerzita v Ostravě Navazující magisterské studium, obor Aplikovaná matematika (1. červen 2016) Příklad 1 Určete taková a, b R, aby funkce f()
VíceM - Příprava na 1. zápočtový test - třída 3SA
M - Příprava na 1. zápočtový test - třída 3SA Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento
Vícevyjádřete ve tvaru lineární kombinace čtverců (lineární kombinace druhých mocnin). Rozhodněte o definitnosti kvadratické formy κ(x).
Řešené příklady z lineární algebry - část 6 Typové příklady s řešením Příklad 6.: Kvadratickou formu κ(x) = x x 6x 6x x + 8x x 8x x vyjádřete ve tvaru lineární kombinace čtverců (lineární kombinace druhých
VíceVektory a matice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Carl Friedrich Gauss. Základní pojmy a operace
Vektory a matice Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno Obsah 1 Vektory Základní pojmy a operace Lineární závislost a nezávislost vektorů 2 Matice Základní pojmy, druhy matic Operace s maticemi
VíceQ(y) dy = P(x) dx + C.
Cíle Naše nejbližší cíle spočívají v odpovědích na základní otázky, které si klademe v souvislosti s diferenciálními rovnicemi: 1. Má rovnice řešení? 2. Kolik je řešení a jakého jsou typu? 3. Jak se tato
VíceVlastní čísla a vlastní vektory
5 Vlastní čísla a vlastní vektor Poznámka: Je-li A : V V lineární zobrazení z prostoru V do prostoru V někd se takové zobrazení nazývá lineárním operátorem, pak je přirozeným požadavkem najít takovou bázi
VíceGoniometrické rovnice
Goniometrické rovnice Funkce Existují čtyři goniometrické funkce sinus, kosinus, tangens a kotangens. Výraz číslo, ze kterého je daná funkce v obecném tvaru je to x se nazývá argument. Argument může u
Více