Mechanika soustavy hmotných bodů

Podobné dokumenty
Dynamika tuhého tělesa. Petr Šidlof

rovinná soustava sil (paprsky všech sil soustavy leží v jedné rovině) rovinný svazek sil rovinná soustava rovnoběžných sil

Dynamika tuhého tělesa

Aspekty stavební konstrukce z hlediska projektanta

7. Analytická geometrie

Pohyb tělesa, základní typy pohybů, pohyb posuvný a rotační. Obsah přednášky : typy pohybů tělesa posuvný pohyb rotační pohyb geometrie hmot

S k l á d á n í s i l

3.3 Soustavy sil a silových momentů. soustava sil a momentů = seskupení sil a momentů sil působících na těleso

11. cvičení z Matematiky 2

Ing. Vladimíra Michalcová, Ph.D. Katedra stavební mechaniky (228)

Kmity a rotace molekul

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P03 MECHANIKA TUHÝCH TĚLES

1.7.4 Těžiště, rovnovážná poloha

DOPLŇKOVÉ TEXTY BB01 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ TUHÉ TĚLESO

Těžiště a moment setrvačnosti Nalezení práce polohy těžiště a momentu setrvačnosti vůči zadané ose u homogenních těles v třírozměrném prostoru.

Pružnost a plasticita II

Stavební mechanika 1 (K132SM01)

II. Soustavy s konečným počtem stupňů volnosti

Téma 2 Přímková a rovinná soustava sil

je dána vzdáleností od pólu pohybu πb

Gravitační pole. a nepřímo úměrná čtverci vzdáleností r. r r

Kinematika tuhého tělesa

10 částic. 1,0079 1, kg 1, kg. 1, kg. 6, , kg 0, kg 1,079g

TĚŽIŠTĚ A STABILITA. Těžiště tělesa = bod, kterým stále prochází výslednice tíhových sil všech jeho hmotných bodů, ať těleso natáčíme jakkoli

Obecná soustava sil a momentů v prostoru

4.KMITÁNÍ VOLNÉ. Rozlišujeme: 1. nepoddajné vazby - nedovolující pohyb 2. pružně poddajné vazby - dovolují pohyb

Pohyb soustavy hmotných bodů

Příloha-výpočet motoru

a polohovými vektory r k

3.1.2 Harmonický pohyb

MATEMATIKA III. π π π. Program - Dvojný integrál. 1. Vypočtěte dvojrozměrné integrály v obdélníku D: ( ), (, ): 0,1, 0,3, (2 4 ), (, ) : 1,3, 1,1,

Pružnost a plasticita II

10. PŘEVODY S OZUBENÝMI KOLY 10. TRANSMISSION WITH GEAR WHEELS

Přímková a rovinná soustava sil

á ó ší ř ě á ě ě á í í í é ří ž Í á ě Í š í í í ó í ě é í í é ř Í é í ť í ří š ě á éž ž á ž á áá á í í č ě ř č é ď Ú á é ě ě É á š ě í Ž á í íč Í É ř

FYZIKA 1. UČEBNÍ TEXT KATEDRY FYZIKY PrF OU

STACIONÁRNÍ MAGNETICKÉ POLE

1 Tuhé těleso a jeho pohyb


P Ř I J Í M A C Í Ř Í Z E N Í ..5 V O Š...

Vytvoření vytyčovací sítě a vytyčení stavby

Rovnice rovnováhy: ++ =0 x : =0 y : =0 =0,83

MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA

Iontozvukové vlny (elektrostatické nízkofrekvenční vlny) jsou to podélné vlny podobné klasickému zvuku. B e kt

seznámit studenty se základními typy pohybu tělesa, s kinematikou a dynamikou posuvného a rotačního pohybu

ÚLOHA Závaží pružin kmitá harmonicky amplituda = 2 cm, doba kmitu = 0,5 s. = 0 s rovnovážnou polohou vzh ru. Úkoly l :

C o r e 4, s p o l. s r. o.

Posuvný a rotační pohyb tělesa.

MATEMATIKA III. Program - Křivkový integrál

Dvojný integrál. Dvojný integrál na obdélníkové oblasti

3.3.3 Rovinná soustava sil a momentů sil

Kartézská soustava souřadnic

Hlavní body. Úvod do dynamiky. Dynamika translačních pohybů Dynamika rotačních pohybů

Pružnost a pevnost I

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2015

Contribution to Stability Analysis of Nonlinear Control Systems Using Linearization Vyšetřování stability nelineárních systémů metodou linearizace

DVĚ METODY ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY ŠÍŘENÍ ELEKTROMAGNETICKÝCH VLN

V soustavě N hmotných bodů působí síly. vnější. vnitřní jsou svázány principem akce a reakce

ě é á í í é ž á ě á í Ťí čí ě á í áč á Ů á č áí č á á í Ťí í ě ž é á ě é á á Í ě Ž ě á á í ě ž ě čí ě é á ž Ť žě í í ě é á é í é ú í é á ěž é é ě é ě

ř Á Á Í ž Í á í ří ů ž ří ě é é á á í ě ý í á é á ří Á á ř ď ž ó í ěč Í á é á é ě ě ý ží á ý á Á ě č é á ň Í ě ě ří š ě ě ě ří Ú á ě Í á ě č ó Ě ě ř í

ď Í óč á ě ú óí í ť ú í ý ý Ě Í ý ě í ě í ě í ě Í Í Í ó í Í í í É ó í í á ě í í ě í ó ří č ý Ýú í í í Í ě ú Ě ě Í í Í á ý ý í É í í Í Í óí Ó ě á í Í á

Předmět: SM 01 ROVINNÉ PŘÍHRADOVÉ KONSTRUKCE

Rovnice 1.řádu. (taková řešení nazýváme singulární řešení). řeší rovnici (*) na intervalu ( a, b)

nestacionární děj - průběh charakterizují časově proměnné veličiny

1. kapitola. Vnitřní síly v průřezu prostorového prutu. Janek Faltýnek SI J (43) Teoretická část: Stavební mechanika 2.

velryba beluga rozsah slyšitelných frekvencí: khz Klishin et al. Aquatic Mammals 26, (2000)

č Ó š í é í é í ž íč é Í é Ť č ž é Ž ě Š š é é čí í í ě í Óč é í Ó íč č í í ě ší íč í š í í í č ě í í č ě í ň ě í ě í ě ší í š í Š Í í é Í ě Ó Ťí ěě ě

Pohyb tělesa. rovinný pohyb : Všechny body tělesa se pohybují v navzájem rovnoběžných rovinách. prostorový pohyb. posuvný pohyb. rotační.

Pružnost a plasticita II


Téma 11 Prostorová soustava sil

F (x, h(x)) T (g)(x) = g(x)

3. DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

asi 1,5 hodiny seznámit studenty se základními zákonitostmi křivočarého pohybu bodu Dynamika I, 3. přednáška Obsah přednášky : Doba studia :


ω JY je moment setrvačnosti k ose otáčení y

5. Geometrické průřezové charakteristiky 5.1 Těžiště

1. Dvě stejné malé kuličky o hmotnosti m, jež jsou souhlasně nabité nábojem Q, jsou 3


ť í č ě ě í á Ž ňí Ž í ě á Ž í Ťí Ťí Ť é ž á ě Ž á ě ď í ž í Ž é ě Ť í í í í š í í š í í é íž ž é ž á ě í á ď Ž í í í ž ť í í Ť á ě í í é ě íš é ž ě ě

Posloupnost v matematice je řada čísel. Je přesně určeno pořadí čísel, je tedy dáno, které číslo je první, druhé atd.

FYZIKA I. Rovnoměrný, rovnoměrně zrychlený a nerovnoměrně zrychlený rotační pohyb

a 1 = 2; a n+1 = a n + 2.

Geometrická optika. Zákon odrazu a lomu světla

Křivočarý pohyb bodu.

Transformujte diferenciální výraz x f x + y f do polárních souřadnic r a ϕ, které jsou definovány vztahy x = r cos ϕ a y = r sin ϕ.

Ý á Ů Ť á í á í í í ší ěž ě Ď é ě í á č í í á Ž í á é é č ě š é Ů á á č ě é é é é í á í Ž í š ě á í é ší Ť Ó ě á í í á íž á í č š ší í č í í í Ž Ž Ž é

1 Elektrotechnika 1. 11:00 hod. R. R = = = Metodou postupného zjednodušování vypočtěte proudy všech větví uvedeného obvodu. U = 60 V. Řešení.

1. Čím se zabývá 4PP? zabývá se určováním deformace a porušováním celistvých těles v závislosti na vnějším zatížení

á ž č á ě ě Ž ě é é á Ť ě é ě Í é ě č ě Ť é ú ě Í čá é á ě Í ě č čá č Í š Í čá á éí ě Ů á š Í á é ěů ď ě é é á Í á č Íé ě é Í ú č á Ú é ě á ě ž á ě ě

Analýza světla odraženého tenkým kmitajícím zrcadleěm s použitím MATLABu

2.3. Fázové rovnováhy

í ě é ě š ě é Ť ě é ě í é é é š é Ť č ž í Ť í é ě é ě í ě č é Ž éž í č é ě Íí í ě č Ť í ě ší č Ť í Ť č í ě š č í č ž í š ř é í í Í í č č Ž ě Ťí š í í

FYZIKA 3. ROČNÍK. Vlastní kmitání oscilátoru. Kmitavý pohyb. Kinematika kmitavého pohybu. y m

5 Poměr rychlostí autobusu a chodce je stejný jako poměr drah uražených za 1 hodinu: v 1 = s 1

1.7.2 Moment síly vzhledem k ose otáčení

1. Měření ve fyzice, soustava jednotek SI

3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie

Mechanika tuhého tělesa

Téma 1 Základní rovnice teorie pružnosti

Transkript:

echaika soustav hotých boů oel soustav hotých boů: - ssté vtvořeý hotýi bo - hotý bo (,,... ) á pak hotost, polohu, chlost v Dva uh sil ( hleiska soustav): ) Vější síl, kteé ají svoje cetu io soustavu ) Vitří (iteakčí) síl β, kteé epeetují vájeé působeí ei jeotlivýi hotýi bo soustav. Říí ákoe akce a eakce β β 0 cetálí síl Pohbová ovice h.bou soustav: V etéí přípaě p 6 stupňů volosti (tj. β 6 pohbových ovic t t β

echaika tuhého tělesa vaiabilita pohbových stavů jeotlivých boů soustav je často oeea jistý počte vaeb tuhé těleso - soustava hotých boů, kteé eěí vájeou váleost (eefoovatelý ateiál) - 6 stupňů volosti vektoové ovice ipulové poíek vět Hoté bo ohou koat va áklaí tp pohbů: a) pohb taslačí (postupý) v kost. b) pohb otačí (otáčivý). a kost. otace otace kole pevé os otace kole okažité os taslace stačí sleovat pohb bou

echaika tuhého tělesa Popis taslačího pohbu: taslaci ůžee sleovat postřeictví pohbu jeiého hotého bou těžiště (3 stupě volosti) taslace ěžiště je fiktiví hotý bo, jehož hotost je ova celkové hotosti tuhého tělesa a jehož hbost je ova celkové hbosti tuhého tělesa. hotost platí te: chlost těžiště: poloha těžiště: v v v v hbost t p p t Poloha těžiště á iořáý výa po tv. stabilí (labilí) ovováhu těles

echaika tuhého tělesa Vhlee k vsoké hustotě oložeí a alé velikosti olekul pevých, kapalých a plých látek je ožo uvažovat s přestavou spojitého oložeí látk v postou: ožost vjářeí vlastostí látek spojitýi fukcei poloh a času Hustota tělesa ρ( ) V Hotost tělesa V ρ ( ) V ěžiště tělesa ρ( ) V V ρ( )V V stabilita těles: tělesa se saží aujout poici, k je poteciálí eegie iiálí O Stabilí ovováha astává poku při alé vchýleí ovovážé poloh se těleso o í opět vací

echaika tuhého tělesa Reukce sil k bou: - v tuhé tělese ůžee kažou sílu posuout o libovolého bou, připojíe-li oplňkovou vojici sil, její oet je ove oetu půvoí síl vhlee k ovéu působišti ( ) Rovováha tuhého tělesa: 0 0

echaika tuhého tělesa Pohbová ovice těžiště při taslaci: p t t β t β β β výsleice iteakčích (vitřích) sil β 0 β p t t.ipulsová věta popisuje pohb tuhého tělesa při taslaci

echaika tuhého tělesa Popis otačího pohbu: a otaci opět připaají tři stupě volosti. otace otačí pohb astává otáčeí tělesa kole ějaké os (okažité ebo pevé) t t [ p ] [ ] [ ] β β časová ěa oetu hbosti hot.bou t [ β ] β celková ěa oetu hbosti tělesa t [ ] 0 β β platí po cetálí iteakčí síl.ipulsová věta celkový oet síl

echaika tuhého tělesa Iolovaá soustava hotých boů (těles) eí vstavea působeí vějších sil ebo výsleice vějších sil je ulová, tj. 0 0 p t 0 t 0 p v kost. kost. áko achováí hbosti kost. áko achováí oetu hbosti W W k Wp kost. áko achováí echaické eegie

echaika tuhého tělesa počátek soustav souřaé volíe v těžišti, tj. O 0 v 0 p 0 polohový vekto a chlost hotého bou : v v v celkový oet hbosti: [ ] ( ) [ ] [ ] [ ] [ ] [ ] v v v v v v v ) ( [ ] p 0

echaika tuhého tělesa O celkový oet síl: [ ] ( ) [ ] [ ] [ ] [ ] uhá ipulová věta: [ ] ( ) [ ] p t t [ ] [ ] t Pohbová ovice vtažeá k těžišti, jež je v pohbu v ieciálí soustavě. Veliči (oet síl a hbosti) jsou vtaže k těžišti. t

Pohb tuhého tělesa počátek pohblivého souřaého sstéu volíe v těžišti tuhého tělesa, tj.: 0 chlost hotého bou soustav: v v v v [ ] R řešeí pohb.ovic: v v (t) (t ) v R v o v v taslačí pohb těžiště t p otace kole těžiště t pohbové ovice tuhého tělesa

Pohb tuhého tělesa Kietická eegie tělesa: W K ( v [ ]) v 0 W K v ([ ]) v o W W K K v v kiet.eegie taslačího pohbu těžiště ([ ]) kiet.eegie otačího pohbu 0 oet setvačosti vhlee k ose otace joucí těžiště v R v v v v

Pohb tuhého tělesa Rotace kole pevé os: 0 v ) ( v W K kost. oet setvačosti: ρ V V oet hbosti: - váleost o os otáčeí t t ε v ) ( v o v osa otace á stejý sě jako oet hbosti

Pohb tuhého tělesa oet setvačosti vjařuje oolost tělesa vůči ěě otačího pohbu oet setvačosti chaakteiuje oložeí hot tělesa kole os otáčeí Steieova věta: - chcee jistit oet setvačosti vůči ovoběžé ose váleé o o těžiště O ( ) ( )

Pohb tuhého tělesa Příkla: (oet setvačosti válce) V ρ V V πh R 3 4 h hr R 0 πρ πρ h ρ R ε R Valeí válce po akloěé oviě: ε a / R G si R 3 R be sýkáí a a gr si g si 3 R 3 O G

Pohb tuhého tělesa Příkla: (pohb upálu) ε ε a / R gr oet setvačosti vhlee k ose otáčeí R a R gr a gr a Doba páu o stu h h t a h gr G g

Pohb tuhého tělesa Příkla: (pohb fického kvala) Pohbová ovice tuhého tělesa při otačí pohbu: t ε g si t g si 0 oet síl G g R - poku jsou výchlk alé, tj: si 0 t 0 si ( t ϕ) π g

Pohb tuhého tělesa Příkla: (pohb fického kvala)

Pohb tuhého tělesa Rotace kole okažité os pocháející těžiště: - os souřaého sstéu pevě spojíe s otáčející se tělese 0 v ) (t 0 celkový oet hbosti tuhého tělesa: [ ] [ ] ( ) [ ] ( ) [ ] v p ( ) [ ] ) ( ) ( ) ( ( ) ( ) ( ) t t teo setvačosti ovici le přepsat jako:

Pohb tuhého tělesa eo setvačosti - setický teo.řáu: ki ik - iagoálí složk - aiálí (osové) oet setvačosti - eiagoálí složk eviačí oet setvačosti - obauje postoové oložeí hotosti v tuhé tělese aiálí oet setvačosti ( ), eviačí oet setvačosti at. t t ( ) osa otace obecě eá stejý sě jako oet hbosti ( ) ( )

eo eo -tého řáu obsahuje 3 pvků, kteé se při tasfoaci souřaých soustav tasfoují přesě efiovaý působe c c c c po otočeí * spq... si pj qk l ijkl... i, j, k, l,... teo 0.řáu skalá (číslo) teo.řáu vekto teo.řáu: e 3 e e 3 O e e e A * kl 3 3 i j A c * k ki c lj 3 i ij c ki A i souř.soustav c ki cos( e *, e ) 9 složek teou.řáu le vjářit poocí atice t 3 k 3 i 3 3 33

eo Hlaví os a hlaví hoot teou: - taková souřaá soustava, ke eiagoálí složk teou setvačosti jsou ov ule 0 i j - iagoálí složk,, 3 se poté aývají hlaví hoot teou - os souřaého sstéu s aývají hlaví os - Platí: t ij 3 3 33 3 3 0 0 0 0 0 0 0 3 -u teou setvačosti bue apř. oet hbosti ít stejý sě jako vekto úhlové chlosti t - hoot,, 3 jsou etéí e všech ožých atočeí souřaé soustav

Pohb tuhého tělesa ái voleá soustava eí ieciálí, otáčí se spolu s tělese po popis pohbu v je uto převést oet hbosti o eieciálí soustav spojeé s tělese, tj. [ ] t t N I uhá ipulsová věta 3 3 t N 3 3 t N 3 3 t N Euleov ovice po otaci tuhého tělesa t

Pohb tuhého tělesa přepokláeje, že se těleso otáčí kole pevé os o a kažý bo tělesa poté působí ostřeivá síla: ( o, δ 0 ) 0 o výsleá ostřeivá síla o ( 0 ) 0 0 ( ) δ 0 0 0 0 O δ v o, Při otaci kole pevé os vikají aické síl, kteé aáhají upevěí os (ložiska) výsleá ostřeivá síla je ova ule poue, kž osa otace pocháí těžiště akové os, k upevěí os eí aáháo aickýi silai se aývají volé os

Pohb tuhého tělesa ostřeivé síl ohou působit také oete sil, i kž osa otace pocháí těžiště O δ o, δ o, výsleý oet ostřeivých sil: ) (, δ o o o ), ( ] [ ) ( ) ( j i j i k j i oet sil se saží vchýlit (eviovat) osu otace její poloh a tuíž viká aáháí upevěí volýi osai otujícího tělesa jsou hlaví těžišťové os

Setvačík (goskop): Pohb tuhého tělesa Setvačíke se ouí kažé těleso otáčející se okolo pevého bou v postou A) volý setický setvačík 3 -výsleá vější síla a výsleý oet vějších sil vůči bou otáčeí je ulový 0 Vekto oetu kost. t hbosti a úhlové t chlosti je v čase kost. kostatí Rotočíe-li setvačík kole jeho os setie, poto achovává tato osa stálý sě v postou eusí ít ovše stejý sě setvačík poté vkoává tv.pecesí pohb

Pohb tuhého tělesa Setvačík koá va otačí pohb: a) vlastí otace kole své os b) pecesí pohb os setvačíku kole sěu vektou oetu hbosti (úhlovou chlostí Ω) B) těžký setický setvačík -působí a ěj oet tíhové síl vůči bou otáčeí, kteý eí těžiště Pecesí pohb již eí ovoěý -okažitá osa koá ve vooové oviě kitavý pohb (tv.utace) Poku je ovše chlost pecese Ω alá vůči chlosti vlastí otace, poto astává tv.pseuoeguláí pecese

goskopický jev: Pohb tuhého tělesa -při působeí silového oetu (kolého k ose otace) a setvačík otočeý kole os setie viká ajíavá kietická eakce setvačíku, tv.goskopický jev -poku je oet síl alý a vlastí otace vsoká, poto ůžee přepokláat, že se ěí poue sě a e velikost vektoů a Setvačík koá po vlive Při stáčeí os otace je t t vějšího oetu pecesí setvačík uce koat pohb chlostí Ω pecesí pohb, eakcí setvačíku je Ω ϕ ϕ Ω tv.goskopický t oet g Ω g Při působeí vějšího oetu se saží osa otace splout se sěe vuceé pecese g

Pohb tuhého tělesa Vieo setvačík:

Pohb tuhého tělesa Kietická eakce kol, vtule: Ω Ω o g Ω Ω eostopá voila jsou aick výhoější ežli voustopá voila Ω g o

Pohb tuhého tělesa stabiliace střel, topé stabiliace loí setvačíke stabiliace op. postřeků

Pohb tuhého tělesa avigace loí gokopase Osa setvačíku achovává stálý sě

Pohb tuhého tělesa Plaetu Zeě le též považovat a těžký setvačík Zeská osa koá pecesí pohb úhlová ěa 50,40'' a ok peioa pohbu 5700 let (Platóský ok)