3.MONGEOVO PROMÍTÁNÍ. Rovnoběžný průmět 3D těles na rovinu není vzájemně jednoznačné zobrazení, k obrazu neumíme jednoznačně určit objekt v prostoru

Podobné dokumenty
MONGEOVO PROMÍTÁNÍ. bylo objeveno a rozvinuto francouzem Gaspardem Mongem ( ) po dlouhou dobu bylo vojenským tajemstvím

Mongeova projekce - úlohy polohy

Axonometrie KG - L ZS MZLU v Brně. KG - L (MZLU v Brně) Axonometrie ZS / 60

1. MONGEOVO PROMÍTÁNÍ

P R O M Í T Á N Í. rovina π - průmětna vektor s r - směr promítání. a // s r, b// s r,

Základní úlohy v Mongeově promítání. n 2 A 1 A 1 A 1. p 1 N 2 A 2. x 1,2 N 1 x 1,2. x 1,2 N 1

Mongeova projekce KG - L ZS MZLU v Brně. KG - L (MZLU v Brně) Mongeova projekce ZS / 102

MONGEOVO PROMÍTÁNÍ. ZOBRAZENÍ BODU - sdružení průměten. ZOBRAZENÍ BODU - kartézské souřadnice A[3; 5; 4], B[-4; -6; 2]

Deskriptivní geometrie pro střední školy

Mongeovo zobrazení. Bod a přímka v rovině

KONSTRUKTIVNÍ GEOMETRIE

Kótované promítání. Úvod. Zobrazení bodu

Mongeovo zobrazení. Vzájemná poloha dvou přímek

Pravoúhlá axonometrie

Konstruktivní geometrie PODKLADY PRO PŘEDNÁŠKU

Polohové úlohy v axonometrii

Polohové úlohy v axonometrii

Mongeovo zobrazení. Konstrukce stop roviny

AXONOMETRIE - 2. část

Poznámka 1: Každý příklad začneme pro přehlednost do nového souboru tímto krokem:

Pracovní listy MONGEOVO PROMÍTÁNÍ

Využití Rhinoceros ve výuce předmětu Počítačová geometrie a grafika. Bítov Blok 1: Kinematika

Cyklografie. Cyklický průmět bodu

půdorysu; pro každý bod X v prostoru je tedy sestrojen pouze jeho nárys X 2 a pro jeho

Deskriptivní geometrie 2

BA008 Konstruktivní geometrie. Kolmá axonometrie. pro kombinované studium. učebna Z240 letní semestr

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Zobrazení a řezy těles v Mongeově promítání

Mongeovo zobrazení. Řez jehlanu

Konstruktivní geometrie Bod Axonometrie. Úloha: V pravoúhlé axonometrii (XY = 10; XZ = 12; YZ = 11) zobrazte bod A[2; 3; 5] a bod V[9; 7.5; 11].

Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta aplikovaných věd Katedra matematiky. Geometrie. Pomocný učební text. František Ježek, Světlana Tomiczková

0 x 12. x 12. strana Mongeovo promítání - polohové úlohy.

ZÁKLADNÍ ZOBRAZOVACÍ METODY

Konstruktivní geometrie - LI. Konstruktivní geometrie - LI () Kótované promítání 1 / 44

Perspektiva. Doplňkový text k úvodnímu cvičení z perspektivy. Obsahuje: zobrazení kružnice v základní rovině metodou osmi tečen

MONGEOVO PROMÍTÁNÍ - 2. část

VŠB-Technická univerzita Ostrava

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJÍRENSKÁ a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191. Obor M/01 STROJÍRENSTVÍ

DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE - elektronická skripta. ŘEZY HRANOLŮ A JEHLANŮ V MONGEOVĚ PROMÍTÁNÍ (sada řešených příkladů) ---

Mongeovo zobrazení. Osová afinita

Rozvinutelné plochy. tvoří jednoparametrickou soustavu rovin a tedy obaluje rozvinutelnou plochu Φ. Necht jsou

Kreslení, rýsování. Zobrazení A B. Promítání E 3 E 2

Shodná zobrazení v rovině

ZBORCENÉ PŘÍMKOVÉ PLOCHY ŘEŠENÉ PŘÍKLADY

A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz

Konstruktivní geometrie

Princip a vlastnosti promítání. Konstruktivní geometrie a technické kresleni - L

Zadání domácích úkolů a zápočtových písemek

Obrázek 34: Vznik středové kolineace

DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE PRO STUDENTY GYMNÁZIA CH. DOPPLERA. Mgr. Ondřej Machů. --- Pracovní verze:

11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ

Je-li dána hranolová nebo jehlanová plocha s podstavou v rovině σ a rovina řezu ρ:

tečen a osu o π, V o; plochu omezte hranou vratu a půdorysnou a proved te rozvinutí

Západočeská univerzita v Plzni. Fakulta aplikovaných věd Katedra matematiky. Geometrie pro FST 1. Pomocný učební text

ŘEŠENÉ PŘÍKLADY DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. ONDŘEJ MACHŮ a kol.

Deskriptivní geometrie 1

3) Vypočtěte souřadnice průsečíku dané přímky p : x = t, y = 9 + 3t, z = 1 + t, t R s rovinou ρ : 3x + 5y z 2 = 0.

pomocný bod H perspektivního obrázku zvolte 10 cm zdola a 7 cm zleva.)

KRUHOVÁ ŠROUBOVICE A JEJÍ VLASTNOSTI

Užití stejnolehlosti v konstrukčních úlohách

KÓTOVANÉ PROMÍTÁNÍ KÓTOVANÉ PROMÍTÁNÍ

SBÍRKA ÚLOH STEREOMETRIE. Polohové vlastnosti útvarů v prostoru

5) Průnik rotačních ploch. A) Osy totožné (a kolmé k půdorysně) Bod R průniku ploch. 1) Pomocná plocha κ

Deskriptivní geometrie pro střední školy

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Zářezová metoda Kosoúhlé promítání

FOTOGRAMMETRIE. Rekonstrukce svislého nezáměrně pořízeného snímku, známe-li obraz čtverce ve vodorovné rovině

AXONOMETRIE. Rozměry ve směru os (souřadnice bodů) jsou násobkem příslušné jednotky.

2. ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU Vektory Úlohy k samostatnému řešení... 21

Řez jehlanu. Mongeovo promítání. Pravidelný šestiboký jehlan o výšce v má podstavu ABCDEF v půdorysně. Zobrazte řez jehlanu rovinou σ.

Deskriptivní geometrie

ROTAČNÍ PLOCHY. 1) Základní pojmy

ŠROUBOVICE. 1) Šroubový pohyb. 2) Základní pojmy a konstrukce

9 Axonometrie ÚM FSI VUT v Brně Studijní text. 9 Axonometrie

Rovnice přímky. s = AB = B A. X A = t s tj. X = A + t s, kde t R. t je parametr. x = a 1 + ts 1 y = a 2 + ts 2 z = a 3 + ts 3. t R

Deskriptivní geometrie

Obsah a průběh zkoušky 1PG

Test č. 9. Zborcené plochy

11. VEKTOROVÁ ALGEBRA A ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ. u. v = u v + u v. Umět ho aplikovat při

Test č. 9. Zborcené plochy

Rovnice přímky v prostoru

Západočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA MATEMATIKY, FYZIKY A TECHNICKÉ VÝCHOVY

= prostorová geometrie, geometrie v prostoru část M zkoumající vlastnosti prostor. útvarů vychází z tzv. axiómů, využívá věty

Dvěma různými body prochází právě jedna přímka.

6. ANALYTICKÁ GEOMETRIE

Axiomy: Jsou to tvrzení o těchto pojmech a vztazích, která jsou přijata bez důkazů. Například:

Roviny. 3.) MP O[5;7] Rovina je dána body A[-2;3;3], B[-4;1;5] a C[-7;4;1]. Zobrazte stopy roviny.

5 Pappova věta a její důsledky

Test č. 6. Lineární perspektiva

Klíčová slova Mongeovo promítání, kuželosečka, rotační plocha.

SHODNÁ ZOBRAZENÍ V ROVINĚ GEOMETRICKÁ ZOBRAZENÍ V ROVINĚ SHODNÁ ZOBRAZENÍ

PŘÍMKOVÉ PLOCHY. Přednáška DG2*A

Další servery s elektronickým obsahem

Metrické vlastnosti v prostoru

Základní pojmy: Objemy a povrchy těles Vzájemná poloha bodů, přímek a rovin Opakování: Obsahy a obvody rovinných útvarů

Úvod do Deskriptivní geometrie

STEREOMETRIE. Tělesa. Značení: body A, B, C,... přímky p, q, r,... roviny ρ, σ, τ,...

RELIÉF. Reliéf bodu. Pro bod ležící na s splynou přímky H A 2 a SA a reliéf není tímto určen.

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA. DIPLOMOVÁ PRÁCE Úlohy s prostorovými tělesy v Mongeově zobrazovací metodě

Transkript:

3.MONGEOVO PROMÍTÁNÍ A B E 3 E 2 Rovnoběžný průmět 3D těles na rovinu není vzájemně jednoznačné zobrazení, k obrazu neumíme jednoznačně určit objekt v prostoru

3.1.Kartézský souřadnicový systém O počátek i,j,k ortonormální vektory Společná velikost vektorů j (x,y) souřadnicová rovina (y,z) souřadnicová rovina (x,z) souřadnicová rovina x,y,z osy V technické praxi se převážně užívá pravotočivý kartézský systém

3.1.Kartézský souřadnicový systém p...půdorysna n...nárysna m...bokorysna x...základnice x = p n y = p m z = n m B 2...nárys bodu B B 1...půdorys bodu B B 3...bokorys bodu B Poloha bodu B v prostoru je určena trojicí čísel x,y,z. Jsou to orientované vzdálenosti bodu B od souřadnicových rovin. Trojici (x,y,z) říkáme kartézské souřadnice

3.2 Základní pojmy Mongeova promítání p...půdorysna n...nárysna x...základnice x p n B 2...nárys bodu B B 1...půdorys bodu B B 2 B 1...ordinála Spojnice sdružených průmětů (ordinála) B 1,B 2, (B 1 B 2 ), je kolmá k základnici. Přiřazení mezi body v prostoru a sdruženými průměty je vzájemně jednoznačné B B1,B2

3.2 Základní pojmy Mongeova promítání p...půdorysna n...nárysna x...základnice x p n B 2...nárys bodu B B 1...půdorys bodu B B 2 B 1...ordinála Spojnice sdružených průmětů (ordinála) B 1,B 2, (B 1 B 2 ), je kolmá k základnici. Přiřazení mezi body v prostoru a sdruženými průměty je vzájemně jednoznačné B B1,B2

3.4 Průměty základních útvarů Přímka a v obecné poloze N = a n..nárysný stopník přímky a P = a p..půdorysný stopník přímky a a 2...nárys přímky a a 1...půdorys přímky a b...nárysně promítací rovina přímky a a...půdorysně promítací rovina přímky a Sdružené průměty a 1,a 2 určují přímku a v prostoru jednoznačně. Je-li dán jeden průmět bodu A přímky a, lze jednoznačně určit zbývající průmět bodu A

3.4 Průměty základních útvarů Přímka a v obecné poloze N 2..nárysný průmět nárysného stopníku přímky a N 1..půdorysný průmět nárysného stopníku přímky a P 2.. nárysný průmět půdorysného stopníku přímky a P 1.. půdorysný průmět půdorysného stopníku přímky a a 2...nárys přímky a a 1...půdorys přímky a Sdružené průměty a 1,a 2 určují přímku a v prostoru jednoznačně. Je-li dán jeden průmět bodu A přímky a, lze jednoznačně určit zbývající průmět bodu A

3.4 Průměty základních útvarů Zvláštní polohy přímky, h n, f p, c x 12 h 2...nárys přímky h jako bod h 1...půdorys přímky h kolmice na základnici N h n..nárysný stopník přímky P h p..půdorysný stopník přímkynevlastní bod

3.4 Průměty základních útvarů Zvláštní polohy přímky, h n, f p, c x 12 h 2...nárys přímky h jako bod h 1...půdorys přímky h kolmice na základnici N h n..nárysný stopník přímky P h p..půdorysný stopník přímkynevlastní bod

3.4 Průměty základních útvarů Hlavni přímky, přímka horizontální h p, h 2...nárys přímky h - h 2 x 12 h 1...půdorys přímky h N h n..nárysný stopník přímky P h p..půdorysný stopník přímky-nevlastní bod N 1 půdorysný průmět nárysného stopníku N 2 nárysný průmět nárysného stopníku

3.4 Průměty základních útvarů Hlavni přímky, přímka horizontální h p, h 2...nárys přímky h - h 2 x 12 h 1...půdorys přímky h N h n..nárysný stopník přímky P h p..půdorysný stopník přímky-nevlastní bod N 1 půdorysný průmět nárysného stopníku N 2 nárysný průmět nárysného stopníku

3.4 Průměty základních útvarů Hlavni přímky, přímka frontální, f n, f 2...nárys přímky f f 1...půdorys přímky f- f 1 x 12 N f n..nárysný stopník přímky - nevlastní bod P f p..půdorysný stopník přímky P 1 půdorysný průmět půdorysného stopníku P 2 nárysný průmět půdorysného stopníku

3.4 Průměty základních útvarů Hlavni přímky, přímka frontální, f n, f 2...nárys přímky f f 1...půdorys přímky f- f 1 x 12 N f n..nárysný stopník přímky - nevlastní bod P f p..půdorysný stopník přímky P 1 půdorysný průmět půdorysného stopníku P 2 nárysný průmět půdorysného stopníku

3.4 Průměty základních útvarů a) třemi body B 2 C 2 Určení roviny: A 2 x 12 B 1 A 1 b) dvěma různoběžkami u2 C 1 B 2 v2 x 12 u1 B 1 v1 c) dvěma rovnoběžkami a 2 b 2 x 12 a 1 b 1 d) přímkou a bodem M p p 2 M 2 x 12 V Mongeově promítáni budeme rovinu která není kolmá k průmětně, zadávat pomocí sdružených průmětů určujících prvků. p 1 M 1

3.4 Průměty základních útvarů Určení roviny třemi body Rovina může být určena rovnou stopami. n a = a n..nárysná stopa roviny p a = a p..půdorysná stopa roviny n 2 x 12 p 1 n 2 nárysný průmět nárysné stopy roviny p 1 půdorysný průmět půdorysné stopy roviny Pří hledání stop roviny využijeme faktu že stopníky přímek ležících v rovině nutně leží na stopách roviny.

3.4 Průměty základních útvarů Zvláštní polohy roviny a) půdorysně promítací b) nárysně promítací c) kolmá k základnici d) rovnoběžná s některou z průměten Polohu roviny považujeme za zvláštní když je kolmá k některé z průměten, případně k oběma. Půdorysem roviny s (s p) je přímka, kterou označíme s 1, nárysem je celá průmětna.

3.4 Průměty základních útvarů Zvláštní polohy roviny a) půdorysně promítací b) nárysně promítací c)kolmá k základnici d)rovnoběžná s některou z průměten Je-li rovina v obecné poloze, můžeme z jednoho průmětu bodu roviny, podobně jako u přímky, určit zbývající průmět. U zvláštních poloh roviny tomu tak vždy není.

3.4 Průměty základních útvarů Půdorysně promítací rovina Je-li rovina v obecné poloze, můžeme z jednoho průmětu bodu roviny, podobně jako u přímky, určit zbývající průmět. U zvláštních poloh roviny tomu tak vždy není.

3.5 Polohové úlohy Vzájemná poloha přímek a) různoběžné b) rovnoběžné c)mimoběžné Zkoumáme-li vzájemnou polohu základních útvarů, tj. bodů, přímek a rovin, vycházíme z toho, že rovnoběžné promítaní zachovává incidenci. Takže platí A m A 1 m 1, A 2 m 2 Snadno nahlédneme, že sdružené průměty různoběžných přímek (v obecné poloze) jsou dvojice různoběžných přímek, jejichž průsečíky leží na kolmici k základnici. R a b R 1 a 1 b 1, R 2 a 2 b 2, R 1 R 2 x 1,2 Pro sdružené průměty přímek a b v obecné poloze platí: a1 a2, a2 b2.

3.5.1 Úloha Je dán půdorysný průmět bodu A 1. Najdi A 2 tak aby bod ležel v rovině určené různoběžkami b, c.

3.5.2 Hlavní přímky roviny

3.5.2 Úloha Sestrojte hlavní přímky v rovině s, která je dána třemi body A, B, C. Dáno: s = (A,B,C ) Hledáme: h horizontální hlavní přímku h p, h s Řeš obdobnou úlohu. Hledáme: f frontální hlavní přímku f n, f s

3.5.3 Úloha Sestrojte průsečík přímky m s rovinou s Dáno: s = (A,B,C ), m. Hledáme: M m s Této metodě se říká také metoda krycí přímky

3.5.3 Úloha Sestrojte průsečík přímky m s rovinou s Dáno: s = (A,B,C ), m. Hledáme: M m s Této metodě se říká také metoda krycí přímky

3.5.3 Úloha Sestrojte průsečík přímky m s rovinou s Této metodě se říká také metoda krycí přímky

3.6 Metrické úlohy Úlohy při nichž řešíme velikosti úseček a úhlů Definice. Úhel dvou mimoběžných přímek je definován jako úhel dvou s nimi rovnoběžných různoběžek Definice. Přímka je kolmá k rovině je-li kolmá ke všem přímkám roviny Věta. Přímka je kolmá k rovině je-li kolmá alespoň ke dvěma různoběžným přímkám roviny Poznámka. Rovina je kolmá k rovině jestliže obsahuje alespoň jednu přímku k ní kolmou

3.6.1 Sklápění promítací roviny do průmětny

3.6.2 Úloha Sestrojte skutečnou velikost úsečky AB. Jiné řešení úlohy: sklápěj úsečku AB do hlavní roviny p p procházející bodem A použij pro sklápění nárysně promítací roviny

3.6.3 Úloha Zobrazte rovnostranný trojúhelník DABC ležíci v rovině s,(s n), je-li dána jeho strana AB. Zobrazíme jedno ze dvou řešení.

3.6.4 Úloha Zobrazte kružnici k=(s,r) ležíci v rovině s,(s n). Snadno nahlédneme, že sdružené průměty kružnice ležící v promítací rovině můžeme sestrojit přímo bez sklopení kružnice.

3.6.5 Přímka kolmá k rovině Poznámka. Kolmice m k rovině s je kolmá ke všem přímkám roviny s, tedy i k hlavním přímkám (stopám) této roviny. Věta. Pravý úhel mezi přímkami a,b se pravoúhlým promítáním zachová, je-li alespoň jedno jeho rameno rovnoběžné s průmětnou p nebo v ní leží. 3.6.6 Úloha Daným bodem M sestrojte přímku m kolmou k rovině s

3.6.6 Úloha Daným bodem M sestrojte přímku m kolmou k rovině s V našem případě se omezíme pouze na nalezení průmětů kolmice, nehledáme průsečík s rovinou s

3.6.7 Úloha Daným bodem M sestrojte rovinu kolmou k dané přímce m.

3.6.7 Úloha Daným bodem M sestrojte rovinu kolmou k dané přímce m. V našem případě se omezíme pouze na nalezení průmětů kolmice, nehledáme průsečík s rovinou s

To je konec