2 Zatížeí stálé a užité Norma ČSN EN 1991-1-1: Objemové tíhy, vlastí tíha a užitá zatížeí [1] uvádí pokyy pro určeí zatížeí kostrukcí pozemích a ižeýrských staveb, a to kokrétě pro: objemové tíhy stavebích materiálů a skladovaých materiálů (pozemí i ižeýrské stavby); vlastí tíhy stavebích prvků (pozemí i ižeýrské stavby); užitá zatížeí pozemích staveb: o obyté, společeské, obchodí a admiistrativí plochy; o garáže a dopraví plochy pro vozidla; o plochy pro skladováí a průmyslovou čiost; o střechy; o plochy pro přistáváí vrtulíků. 2.1 Klasifikace zatížeí Vlastí tíha (self-weight) stavby se podle promělivosti v čase a prostoru klasifikuje jako stálé pevé zatížeí [2]. Pokud se vlastí tíha může měit s časem, má se uvažovat její horí a dolí charakteristická hodota [2]. V ěkterých případech, kdy je zatížeí vlastí tíhou volé (apř. u přemístitelých příček), se má posuzovat jako přídavé užité zatížeí. Užitá zatížeí (imposed loads) se obecě považují za zatížeí kvazistatická. Podle promělivosti v čase se užité zatížeí klasifikuje jako zatížeí proměé volé. Pokud evziká riziko rezoace ebo jié výzamé dyamické odezvy kostrukce, mohou být dyamické účiky zahruty v modelech zatížeí. U zatížeí od vysokozdvižých vozíků a vrtulíků se dyamické účiky zohledňují pomocí dyamického součiitele. Dyamický výpočet se provádí pouze v případech, kdy užité zatížeí může vyvolat výzamá zrychleí v kostrukci, apř. rezoačí účiky od sychroizovaého rytmického pohybu lidí, tačeí ebo skákáí. 2.2 Návrhové situace Pro každou ávrhovou situaci (trvalou, dočasou, mimořádou, seizmickou) se musí určit příslušá stálá a užitá zatížeí a ta uvažovat v ejméě přízivých zatěžovacích stavech. 2.2.1 Stálá zatížeí Celková vlastí tíha osých a eosých prvků se v kombiacích zatížeí uvažuje jako jedo ezávislé zatížeí. Při avrhováí se mají uvažovat kritické zatěžovací stavy v těch oblastech, v ichž mají být, během trvalé ebo dočasé ávrhové situace, odstraěy ebo přidáy osé ebo eosé prvky. V ávrhových situacích se má uvažovat zvětšeí vlastí tíhy po dokočeí výstavby, apříklad přidáím ových ochraých vrstev ebo potrubí. V příslušých ávrhových situacích se musí uvážit úroveň vodí hladiy. U pozemích staveb sloužících ke skladováí sypkých materiálů je potřeba uvážit vliv vlhkosti a objemovou tíhu. Pozámka: Hodoty objemových tíh sypkých materiálů uvedeé v příloze A ormy ČSN EN 1991-1-1 jsou uvedey pro materiály v suchém stavu. 2.2.2 Užitá zatížeí Pro plochy, které mohou být vystavey zatížeím růzých kategorií (apříklad u víceúčelových objektů), se musí v ávrhu uvažovat ejkritičtější zatěžovací stav. Na střechách se emá uvažovat současé působeí užitých zatížeí a zatížeí sěhem ebo větrem. V ávrhových situacích, kdy užitá zatížeí působí současě s dalšími proměými zatížeími (apř. klimatická zatížeí či zatížeí od jeřábů) se celková užitá zatížeí v určitém zatěžovacím případě musí 1
uvažovat jako ezávislá. Toto ustaoveí se uplatí především při kombiováí zatížeí, kdy se užitá zatížeí působící a růzé části vyšetřovaé kostrukce uvažují jako jedo ezávislé zatížeí. 2.3 Objemové tíhy Výpočet stálého zatížeí je v obvyklých případech odvoze z objemových tíh stavebích a skladovaých materiálů (desities of costructio ad stored materials). Objemová tíha γ může být vztažea a jedotku objemu, plochy či délky. Hodoty objemových tíh se proto uvádějí: v [kn/m 3 ] pro materiály, které mají všechy tři rozměry stejého řádu (beto, dřevo, kameivo, ) v [kn/m 2 ] pro materiály, které mají jede rozměr řádově meší ež dva zbývající (dlažba, střeší krytiy, sádrokartoové desky, ) v [kn/m] pro kostrukčí prvky, u kterých výrazě převládá jede rozměr ad dvěma zbývajícími (potrubí, ocelové tyčové profily, ) Pozámka: Ve statických tabulkách a v podkladech výrobců jsou často uvedey místo objemových tíh hodoty objemové hmotosti, tj. hmotosti vztažeé a jedotku objemu, plochy či délky. Pro přepočet mezi objemovými tíhami a objemovými hmotostmi se obvykle předpokládá hodota tíhového zrychleí g = 10 m/s (apříklad 2500 kg/m 2 = 25 kn/m 3 ). Za charakteristické hodoty objemových tíh stavebích a skladovaých materiálů se v obvyklých případech používají průměré hodoty. Objemové tíhy běžých stavebích a skladovaých materiálů jsou uvedey v příloze A ormy ČSN EN 1991-1-1 (u skladovaých materiálů je rověž uvede úhel vitřího třeí). Objemové tíhy a úhly vitřího třeí se mohou u ěkterých materiálů výzamě lišit v závislosti a původu materiálu, kvalitě stavebích prací, podmíkách skladováí a dalších čiitelích. Pro objemové tíhy je proto často uvedeo širší rozmezí hodot, apříklad v příloze A ormy ČSN EN 1991-1-1 je pro vápeou maltu uvedeo rozmezí γ = 2,0 až 18,0 kn/m 3. Pozámka: Pro ové materiály se charakteristické hodoty určí podle ČSN EN 1990. Pokud je promělivost objemových tíh výzamá, apříklad vlivem původu, obsahu vody atd., mají se uvažovat dolí a horí charakteristické hodoty podle ČSN EN 1990. Rozptyl hodot lze považovat za výzamý, pokud variačí koeficiet V G > 0,1. 2.4 Vlastí tíha stavebích prvků Vlastí tíha stavebích prvků (self-weight of costructio works) zahruje tíhu osých a eosých prvků včetě pevě zabudovaých strojích zařízeí, tíhy zemiy a štěrkového lože. Norma ČSN EN 1991-1-1 se evztahuje a zatížeí zásobíků a ádrží, která jsou popsáa v ČSN EN 1991-4 [3]. K eosým prvkům patří: střeší krytiy; povrchové úpravy a vrstvy; příčky a obklady; madla, svodidla, zábradlí a obrubíky; obvodový plášť; zavěšeé podhledy; tepelé izolace; mostí vybaveí; pevá vybaveí. 2
K pevému vybaveí patří: vybaveí pro výtahy a pohyblivá schodiště; zařízeí pro vytápěí, vzduchotechiku a klimatizaci; elektrická zařízeí; prázdá potrubí; kabelové rozvody a istalačí trubky. Pozámka: Zatížeí od přemístitelých příček a průmyslového vybaveí, které eí pevě zabudováo v kostrukci, se uvažují jako zatížeí užitá. Pozámka: Podle již eplaté ormy ČSN 73 0035 [4] patřila ěkterá z výše uvedeých pevých vybaveí do kategorie ahodilých dlouhodobých zatížeí. Evropské EN ormy pojem dlouhodobých proměých zatížeí ezavádějí. Do kategorie stálých zatížeí se v souladu s ČSN EN 1990 řadí také epřímá zatížeí (smršťováí, dotvarováí, erovoměrá sedáí), která byla v ČSN 73 0035 rověž klasifikováa jako zatížeí ahodilá dlouhodobá. Charakteristickou hodotu vlastí tíhy stavebích prvků se doporučuje určit a základě omiálích rozměrů (rozměry podle výkresové dokumetace) a charakteristických hodot objemové tíhy příslušých materiálů. Charakteristická hodota vlastí tíhy může být získáa rověž od výrobce ebo přímým vážeím. V případech, kdy je vlastí tíha stavebích prvků závislá a časově proměých čiitelích (kolísáí vlhkosti, hromaděí sypkých materiálů), je potřeba tyto vlivy zohledit, ejčastěji zavedeím horí a dolí hodoty stálého zatížeí. Praktická ukázka výpočtu charakteristické hodoty stálého zatížeí z omiálích rozměrů a z charakteristických hodot objemových tíh je uvedea v příkladu 2-1. Příklad 2-1 Zadáí: Určete výsledé hodoty stálého zatížeí krokví, které jsou součástí krovu zázorěého a obrázku 2-1. Vzdáleost krokví je 1,1 m. Obrázek 2-1: Schéma příčé vazby krovu 3
Obrázek 2-2: Místa podhledového beděí Dolí část krokve u okapu (bez tepelé izolace, provedeo beděí viz obrázek 2-2) Tašky Bramac γ = 50 kg m -2 Popis zatížeí Výpočet zatížeí gk (kn/m) Střeší latě + kotralatě Odhad: γ = 5 kg m -2 Beděí tl. 20 mm ρ = 500 kg m -3 Vlastí tíha krokve 80/180 ρ = 500 kg m -3 SUMA Středí část krokve (s tepelou izolací) Tašky Bramac γ = 50 kg m -2 Popis zatížeí Výpočet zatížeí gk (kn/m) Střeší latě + kotralatě Odhad: γ = 5 kg m -2 Tep. izolace tl. (180 + 50) mm ρ = 75 kg m -3 Vlastí tíha krokve 80/180 ρ = 500 kg m -3 Latě 50/50 po 600 mm Odhad: γ = 2 kg m -2 Sádrokartoové desky tl. 12.5 mm γ = 24 kg m -2 SUMA 4
Vrcholová část krokve (bez tepelé izolace, bez sádrokartou) Tašky Bramac γ = 50 kg m -2 Střeší latě + kotralatě Odhad: γ = 5 kg m -2 Popis zatížeí Výpočet zatížeí gk (kn/m) Vlastí tíha krokve 80/180 ρ = 500 kg m -3 SUMA 2.5 Užitá zatížeí pozemích staveb 2.5.1 Obecé zásady Užitá zatížeí pozemích staveb (imposed loads o buildigs) vzikají v důsledku užíváí stavby. V ČSN EN 1991-1-1 jsou uvedey zásady a pravidla pro staoveí užitého zatížeí od: obvyklého užíváí osobami; ábytku a přemístitelých předmětů (apříklad uskladěých předmětů, lehkých přemístitelých příček, obsahu kotejerů či ádrží); dopravích prostředků (apříklad v parkovacích domech); předvídatelých výjimečých případů (soustředěí osob ebo ábytku, ahromaděí uskladěých komodit při reorgaizacích a opravách). Užitá zatížeí jsou modelováa rovoměrým zatížeím a osamělými břemey, případě jejich kombiací. Pro staoveí charakteristických hodot svislých užitých zatížeí je potřeba rozdělit stropí a střeší kostrukce do kategorií podle účelu jejich používáí: obyté společeské, obchodí a admiistrativí plochy kategorie A až D; plochy pro skladováí a průmyslovou čiost kategorie E; garáže a dopraví plochy pro vozidla (s výjimkou mostů) kategorie F a G; střechy kategorie H, I a K. Norma ČSN EN 1991-1-1 rověž defiuje charakteristické hodoty vodorových zatížeí a zábradlí a dělící stěy. Těžká zařízeí, jako jsou apříklad techologie v závodích jídelách ebo kotelách, ejsou zahruta mezi užitá zatížeí uvedeá v ČSN EN 1991-1-1. Tato zatížeí je potřeba specifikovat pro kokrétí projekt. 2.5.2 Uspořádáí zatížeí Při avrhováí prvků stropí kostrukce v jedom podlaží ebo při ávrhu střeší kostrukce se užité zatížeí uvažuje jako zatížeí volé působící v ejméě přízivých částech zatížeé plochy, tj. tak aby vyvolalo maximálí hledaý účiek. V případech, kdy k vyšetřovaému účiku přispívají užitá zatížeí z dalších podlaží, je zjedodušeě dovoleo uvažovat tato zatížeí jako rovoměrě rozděleá pevá zatížeí, viz obrázek 2-3. 5
Nejepřízivější uspořádáí Dovoleé zjedodušeí Obrázek 2-3: Uspořádáí užitých zatížeí pro vyvozeí maximálích ohybových mometů (v místě azačeých šipek) a průvlacích rámové kostrukce Užitá zatížeí stejé kategorie se při ávrhu stropí ebo střeší kostrukce mohou redukovat součiitelem α A v závislosti a zatížeé ploše, který je příslušým prvkem podpíraá. Redukčí součiitel α A lze použít pro kategorie ploch A až C3 podle vztahu: α 5 7 A A 0 A = ψ0 + 1,0 (s omezeím pro kategorie C: A 0,6 kde ψ 0 je kombiačí součiitel podle ČSN EN 1990; A 0 je referečí plocha A 0 = 10 m 2 ; A je zatížeá plocha. α ) (2.1) Pro ávrh svislých prvků zatížeých ěkolika stropy, jako jsou sloupy ebo stěy, se celkové užité zatížeí v jedotlivých podlažích má podle ČSN EN 1991-1-1 uvažovat jako pevé rovoměré zatížeí. Teto postup však eí vždy vhodý, především u rámových kostrukcí, což je dokumetováo a dvou příkladech zázorěých a obrázku 2-4. Obrázek 2-4: Příklady rámových kostrukcí, kdy eí vhodé při ávrhu sloupů uvažovat užité zatížeí v podlažích jako pevé rovoměré zatížeí Jestliže užitá zatížeí stejé kategorie působí a sloupy ebo stěy z ěkolika podlaží, smí se celkové užité zatížeí redukovat součiitelem α v závislosti a počtu podlaží. Redukčí součiitel α lze použít pro kategorie ploch A až D podle vztahu: α 2 + ( 2) ψ 0 = (2.2) kde je počet podlaží stejé kategorie ad zatížeými osými prvky; ψ 0 je kombiačí součiitel podle ČSN EN 1990. 6
Redukčí součiitele α A a α elze vzájemě kombiovat ebo používat současě s redukčím součiitelem ψ i pro sížeí hodoty vedlejšího užitého zatížeí. Příklad 2-2 Zadáí: Určete výsledou charakteristickou hodotu užitého zatížeí působící a příčle rámu, přičemž zohleděte možou redukci v závislosti a zatěžovací ploše. Příčé rámy jsou od sebe vzdáley 6 m. Zároveň určete hodoty redukčích součiitelů α, kterými lze redukovat hodoty ormálových sil ve spodích sloupech rámu. Obyté plochy kat. A: q k,a = 1,5 kn/m 2 (tabulka 2-2) ψ 0 = 0,7 Kacelářské plochy kat. B: q k,b = 2,5 kn/m 2 (tabulka 2-2) ψ 0 = 0,7 Pro obě kategorie ploch platí: α 5 A 5 10 10 ψ 7 A 7 A A 0 A = 0 + = 0,7 + = 0,5+ Obrázek 2-5: Posuzovaý rám Příčel délky 8 m: 10 A = = m α A = + = 48 q = 6 0,708 1,5 = 6,37 kn/m q k,a k,b k,a k,b 2 6 8 48... 0,5 0,708 = 6 0,708 2,5 = 10,62 kn/m Příčel délky 4 m: 10 A = = m α A = + = 24 q = 6 0,917 1,5 = 8,25 kn/m q 2 6 4 24... 0,5 0,917 = 6 0,917 2,5 = 13,76 kn/m Obrázek 2-6: Zatěžovaé plochy Redukčí součiitele α : pro kategorii A: A = 4 2 + ( 2) ψ 0 2 + (4 2) 0,7 α = = = 0,85 4 pro kategorii B: B = 2 2 + ( 2) ψ 0 2 + (2 2) 0,7 α = = = 1,00 2 7
2.5.3 Obyté, společeské, obchodí a admiistrativí plochy Plochy v obytých, společeských, obchodích a admiistrativích budovách (residetial, social, commercial ad admiistratio areas) jsou čleěy do kategorií A až D podle účelu používáí v souladu s tabulkou 2-1. Tabulka 2-1: Užité kategorie Kat. Staoveé použití Příklad A B C obyté plochy a plochy pro domácí čiosti kacelářské plochy plochy, kde může docházet ke shromažďováí lidí (kromě ploch uvedeých v kategoriích A, B a D) Místosti obytých budov a domů; lůžkové pokoje a čekáry v emocicích; ložice hotelů a ubytove, kuchyě a toalety C1: plochy se stoly atd., apř. plochy ve školách, kavárách, restauracích, jídelách, čítárách, recepcích. C2: plochy se zabudovaými sedadly, apř. plochy v kostelech, divadlech ebo kiech, v koferečích sálech, předáškových ebo zasedacích místostech, ádražích a jiých čekárách. C3: plochy bez překážek pro pohyb osob, apř. plochy v muzeích, ve výstavích síích a přístupové plochy ve veřejých a admiistrativích budovách, hotelích, emocicích, železičích ádražích halách. C4: plochy určeé k pohybovým aktivitám, apř. taečí sály, tělocvičy, jeviště atd. C5: plochy, kde může dojít k vysoké kocetraci lidí, apř. budovy pro veřejé akce jako kocertí síě, sportoví haly, včetě tribu, terasy a přístupové plochy, železičí ástupiště. D obchodí plochy D1: plochy v malých obchodech D2: plochy v obchodích domech Charakteristické hodoty pro rovoměrá zatížeí q k a pro soustředěá zatížeí Q k jsou pro plochy kategorie A až D uvedey v tabulce 2-2. Současé působeí rovoměrého zatížeí q k a soustředěého zatížeí Q k se euvažuje (soustředěé zatížeí Q k se rověž ekombiuje s jiými proměými zatížeími). Rovoměré zatížeí q k se uplatňuje při staoveí celkových účiků zatížeí, soustředěé zatížeí Q k se používá pro ověřeí lokálích účiků. Musí se uvažovat, že soustředěé zatížeí Q k působí v kterémkoli místě stropí kostrukce, balkóu ebo schodiště a ploše ve tvaru čtverce o straě 50 mm. Pokud umožňuje stropí kostrukce příčé rozděleí zatížeí, může se vlastí tíha přemístitelých příček uvažovat jako přídavé rovoměré zatížeí q k, které se připočte k užitým zatížeím stropích kostrukcí určeých podle tabulky 2-2. Takto staoveé rovoměré zatížeí q k závisí a vlastí tíze příček: příčky s vlastí tíhou 1,0 kn/m délky příčky: q k = 0,5 kn/m 2 příčky s vlastí tíhou 2,0 kn/m délky příčky: q k = 0,8 kn/m 2 příčky s vlastí tíhou 3,0 kn/m délky příčky: q k = 1,2 kn/m 2 8
U těžších příček je potřeba při ávrhu provést podrobý výpočet, při kterém je zohleděa poloha, směr příček a druh stropí kostrukce. Tabulka 2-2: Užitá zatížeí stropích kostrukcí pozemích staveb Kategorie zatěžovaých ploch qk [kn/m 2 ] Qk [kn] Kategorie A - stropí kostrukce 1,5 2,0 - schodiště 3,0 2,0 - balkóy 3,0 2,0 Kategorie B 2,5 4,0 Kategorie C - C1 3,0 3,0 - C2 4,0 4,0 - C3 5,0 4,0 - C4 5,0 7,0 - C5 5,0 4,5 Kategorie D - D1 5,0 5,0 - D2 5,0 7,0 Pozámka: V tabulce jsou uvedey hodoty podle Národí přílohy pro Českou republiku. Příklad 2-3 Zadáí: Určete výsledou charakteristickou hodotu užitého zatížeí stropí kostrukce, a které jsou uložey přemístitelé příčky. Zatěžovaá plocha (A = 12 m 2 ) se používá jako kacelář. Příčky jsou avržey z tváric YTONG (tloušťka t = 100 mm; výška příček h = 2800 mm; objemová tíha zdiva včetě omítky γ = 7 kn/m 3 ). Kacelářské plochy kat. B: q k,b = 2,5 kn/m 2 (tabulka 2-2) Přemístitelé příčky: m = t h γ = 0,1 2,8 7 = 1,96 2,0 kn/m q k,part = 0,8 kn/m 2 Výsledá charakteristická hodota: q k = q k,b + q k,part = 2,5 + 0,8 = 3,3 kn/m 2 2.5.4 Plochy pro skladováí a průmyslovou čiost Plochy pro skladováí a průmyslovou čiost (areas for storage ad idustrial activities) se dělí do dvou kategorií podle tabulky 2-3. Tabulka 2-3: Kategorie ploch pro skladováí a průmyslovou čiost Kategorie Staoveé použití Příklad E1 E2 plochy, kde může docházet k hromaděí zboží, včetě přístupových ploch průmyslová čiost plochy pro skladováí včetě skladů kih a dalších dokumetů Charakteristická hodota užitého zatížeí musí být hodotou maximálí, s uvážeím možých dyamických účiků. Zatížeí se musí uspořádat tak, aby vyvolalo ejepřízivější možé účiky. Charakteristické hodoty svislých zatížeí se pro skladovací prostory určí a základě objemových tíh skladovaých materiálů a horích ávrhových hodot výšek skladovaých materiálů. Pro staoveí 9
zatížeí a ploše kategorie E1 lze použít doporučeé hodoty uvedeé v tabulce 2-4. Pokud skladovaý materiál vyvolává vodorové síly a stěy apod., staoví se tyto síly v souladu s ČSN EN 1991-4. Tabulka 2-4: Užitá zatížeí stropích kostrukcí od skladováí Kategorie zatěžovaých ploch qk [kn/m 2 ] Qk [kn] Kategorie E1 7,5 7,0 Zatížeí skladovacích ploch určeých pro kihy a dokumety se staoví z velikosti zatěžovaé plochy, z výšky kihove a z příslušých hodot objemových tíh. Doporučeé hodoty zatížeí ploch pro průmyslovou čiost ejsou v ormě ČSN EN 1991-1-1 uvedey. Zatížeí se musí staovit a základě účelu průmyslové plochy a podle techologických podmíek použitých zařízeí. V případech, kdy se avrhuje zařízeí jako jsou jeřáby či pohyblivá strojí vybaveí, se staoví účiky zatížeí v souladu s ČSN EN 1991-3 [5]. Zatížeí vysokozdvižými vozíky (forklifts) a dopravími prostředky se uvažují jako soustředěá zatížeí působící společě s příslušými rovoměrě rozděleými užitými zatížeími. Vysokozdvižé vozíky se dělí do 6 tříd FL1 až FL6 podle vlastí tíhy, rozměrů a zdvíhaého zatížeí, viz tabulka 2-5. Svislé statické ápravové síly Q k závislé a třídě vysokozdvižého vozíku jsou uvedey v tabulce 2-6. Tabulka 2-5: Rozměry vysokozdvižých vozíků podle tříd FL Třída vysokozdvižého vozíku Vlastí tíha [kn] Zdvíhaé zatížeí [kn] Šířka ápravy [m] Celková šířka b [m] Celková délka l [m] FL1 21 10 0,85 1,00 2,60 FL2 31 15 0,95 1,10 3,00 FL3 44 25 1,00 1,20 3,30 FL4 60 40 1,20 1,40 4,00 FL5 90 60 1,50 1,90 4,60 FL6 110 80 1,80 2,30 5,10 Tabulka 2-6: Nápravová síla u vysokozdvižých vozíků Třída vysokozdvižého vozíku Nápravová síla Qk [kn] FL1 26 FL2 40 FL3 63 FL4 90 FL5 140 FL6 170 10
Svislá statická ápravová síla Q k se zvyšuje dyamickým součiitelem φ podle vztahu: Q k,dy = φq (2.3) k kde Q k,dy je charakteristická hodota dyamického zatížeí; φ je dyamický součiitel; je charakteristická hodota statického zatížeí. Q k Dyamický součiitel φ zahruje pro vysokozdvižé vozíky účiky setrvačosti vlivem zrychleí a zpomaleí zdvíhaého zařízeí a má se uvažovat hodotami: φ = 1,40 pro vzduchové peumatiky; φ = 2,00 pro plé peumatiky. Pokud mají vysokozdvižé vozíky vlastí tíhu větší ež 110 kn, zatížeí se staoví a základě přesějšího rozboru. Svislé ápravové síly Q k a Q k,dy se mají u vysokozdvižých vozíků uspořádat podle obrázku 2-7. Vodorová zatížeí způsobeá zrychleím ebo zpomaleím vysokozdvižých vozíků lze uvažovat jako 30 % svislých ápravových sil Q k, přičemž dyamické součiitele se emusí uvažovat. Obrázek 2 7: Rozměry vysokozdvižého vozíku Pro zatížeí od dopravích prostředků, které se pohybují po stropech volě ebo jsou vedey kolejicemi, uvádí orma pouze obecá doporučeí. Zatížeí se musí staovit idividuálě pro kokrétí projekt. Přípusté je použít modely podle ČSN EN 1991-2 [6]. Kokrétí hodoty zatížeí od zvláštích zařízeí pro údržbu ejsou, obdobě jako u zatížeí od dopravích prostředků, v ormě ČSN EN 1991-1 uvedey. Zatížeí se opět musí staovit idividuálě pro kokrétí projekt. 2.5.5 Garáže a dopraví plochy pro vozidla Dopraví a parkovací plochy (traffic ad parkig areas) se v pozemích stavbách dělí do dvou kategorií podle toho, pro jaká vozidla jsou přístupá, viz tabulka 2-7. Tabulka 2-7: Kategorie dopravích a parkovacích ploch v pozemích stavbách Kategorie dopravích ploch F G Účel použití dopraví a parkovací plochy pro lehká vozidla (celková tíha vozidla 30 kn a s ejvýše 8 sedadly kromě řidiče) dopraví a parkovací plochy pro středě těžká vozidla ( 30 kn < celková tíha vozidla 160 kn, a dvě ápravy) Příklady garáže; parkovací plochy a parkovací garáže přístupové cesty; zásobovací oblasti, přístupové zóy pro požárí mobilí techiku ( 160 kn celkové tíhy vozidla) Pro staoveí celkových účiků se zatížeí modeluje rovoměrým zatížeím q k, pro staoveí lokálích účiků se použije model jedé ápravy o zatížeí Q k a rozměrech podle obrázku 2-8. Charakteristické hodoty Q k a q k jsou uvedey v tabulce 2-8. 11
Nápravové síly mají u kategorie F působit a dvou čtvercových plochách o straách 100 mm, u kategorie G o straách 200 mm, a to v takové možé poloze, která vyvolá ejepřízivější účiky. a a Qk 2 1,8 m a Qk 2 a Obrázek 2-8: Rozměry ápravového zatížeí Tabulka 2-8: Užitá zatížeí garáží a dopravích ploch Kategorie dopravích ploch qk [kn/m 2 ] Qk [kn] F 2,5 20 G 5,0 120 Pozámka: V tabulce jsou uvedey hodoty podle Národí přílohy pro Českou republiku. 2.5.6 Střechy Střechy (roofs) se zatřiďují podle jejich přístuposti do tří kategorií uvedeých v tabulce 2-9. Tabulka 2-9: Kategorie střech Kategorie zatěžovaých ploch H I K Staoveé použití střechy epřístupé s výjimkou běžé údržby a oprav střechy přístupé (pochůzé), s užíváím podle kategorií A až D střechy přístupé pro zvláští provoz, apř. přistáváí vrtulíků Miimálí charakteristické hodoty užitých zatížeí Q k a q k jsou pro střechy kategorie H uvedey v tabulce 2-10. Zatížeí je vztažeo k půdorysé ploše střechy. V miimálích hodotách eí zahruto ekotrolovaé hromaděí stavebích materiálů, ke kterému může docházet v průběhu údržby ebo přestavby. Pro střechy se musí provést samostaté ověřeí a účiky rovoměrého zatížeí Q k a zatížeí rovoměrě rozděleého q k, která působí ezávisle. Pozámka: Další podrobosti jsou uvedey v ČSN EN 1991-1-6 Zatížeí během prováděí [7]. Tabulka 2-10: Užitá zatížeí střech kategorie H Střecha qk [kn/m 2 ] Qk [kn] Kategorie H 0,75 1,0 Pozámka: V tabulce jsou uvedey hodoty podle Národí přílohy pro Českou republiku. Předpokládá se, že rovoměré zatížeí qk působí a ploše A = 10 m 2. Užitá zatížeí pro střechy kategorie I se uvažují podle kokrétího účelu využití střechy v souladu s tabulkou 2-2. Podrobosti pro střechy kategorie K jsou uvedey v ČSN EN 1991-1-1. Pro zatížeí přístupových žebříků a lávek a střechách se skloem do 20 lze použít hodoty užitých zatížeí v souladu s tabulkou 2-10. Pokud jsou lávky součástí úikových cest, pak se určí q k podle tabulky 2-2. U obslužých lávek se má uvažovat miimálí hodota Q k = 1,5 kn. 12
Pro avrhováí kostrukcí a krytů přístupých průlezů (kromě proskleých), úchytů stropích podhledů a podobých kostrukcí se uvažuje rovoměré zatížeí q k = 0,25 kn/m 2, rozděleé po celé ploše ebo a ploše podporovaé, a soustředěé zatížeí Q k = 0,9 kn umístěé tak, aby v posuzovaém prvku vyvolalo ejvětší účiky. U kostrukcí bez přístupu se užité zatížeí euvažuje. 2.5.7 Vodorová zatížeí a zábradlí a dělící stěy Charakteristické hodoty přímkového zatížeí q k působícího ve výšce dělící stěy ebo zábradlí, e však výše ež 1,20 m, se uvažují podle tabulky 2-11. Tabulka 2-11: Vodorová zatížeí zábradlí a dělících stě Zatěžovaé plochy qk [kn/m] Kategorie A 0,5 Kategorie B a C1 1,0 Kategorie C2-C4 a D 1,0 Kategorie C5 5,0 Kategorie E mi. 2,0 Kategorie F viz ČSN EN 1991-1-1, příloha B: Svodidla a zábradlí v garážích Kategorie G viz ČSN EN 1991-1-1, příloha B: Svodidla a zábradlí v garážích Pozámka: V tabulce jsou uvedey hodoty podle Národí přílohy pro Českou republiku. U ploch, kde může dojít k výzamému přetížeí davem lidí při veřejých událostech, jako jsou apříklad stadioy, tribuy, pódia, auly a koferečí sály, se přímkové zatížeí staoví podle kategorie C5. 13
Literatura [1] ČSN EN 1991-1-1 (ČSN 73 0035) Eurokód 1: Zatížeí kostrukcí Část 1-1: Obecá zatížeí Objemové tíhy, vlastí tíha a užitá zatížeí pozemích staveb. ČNI, 2004. [2] ČSN EN 1990 (ČSN 73 0002). Eurokód: Zásady avrhováí kostrukcí. ČNI, 2004. [3] ČSN EN 1991-4 (ČSN 73 0035) Eurokód 1: Zatížeí kostrukcí Část 4: Zatížeí zásobíků a ádrží. ČNI, 2008. [4] ČSN 73 0035. Zatížeí stavebích kostrukcí. ČNI, 1987. [5] ČSN EN 1991-3 (ČSN 73 0035) Eurokód 1: Zatížeí kostrukcí Část 3: Zatížeí od jeřábů a strojího vybaveí. ČNI, 2008. [6] ČSN EN 1991-2 (ČSN 7 6203) Eurokód 1: Zatížeí kostrukcí Část 2: Zatížeí mostů dopravou. ČNI, 2005. [7] ČSN EN 1991-1-6 (ČSN 73 0035) Eurokód 1: Zatížeí kostrukcí Část 1-6: Obecá zatížeí Zatížeí během prováděí. ČNI, 2006. 14