2.9.13 Logaritmická funkce II



Podobné dokumenty
. Najdi parametrické vyjádření přímky AB. Nakresli přímku AB do kartézské soustavy souřadnic a najdi její další vyjádření.

. Najdi parametrické vyjádření přímky AB. Nakresli přímku AB do kartézské soustavy souřadnic a najdi její další vyjádření.

2.8.9 Parametrické rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou

4.4.3 Další trigonometrické věty

Grafy funkcí odvozených z funkcí sinus a cosinus I

( ) ( ) Vzorce pro dvojnásobný úhel. π z hodnot goniometrických funkcí. Předpoklady: Začneme příkladem.

Základní vlastnosti funkcí

Grafy funkcí odvozených z funkcí sinus a cosinus II

( + ) ( ) f x x f x. x bude zmenšovat nekonečně přesný. = derivace funkce f v bodě x. nazýváme ji derivací funkce f v bodě x. - náš základní zápis

Grafy funkcí s druhou odmocninou

+ 2 = 1 pomocí metody dělení definičního oboru. ( )

Kreslení graf obecné funkce II

x 0; x = x (s kladným číslem nic nedělá)

( ) Další metrické úlohy II. Předpoklady: Př. 1: Najdi přímku rovnoběžnou s osou I a III kvadrantu vzdálenou od bodu A[ 1;2 ] 2 2.

Grafy relací s absolutními hodnotami

Funkce Arcsin. Předpoklady: Některé dosud probírané funkce můžeme spojit do dvojic: 4 je číslo, jehož druhá mocnina se rovná 4.

2.3.9 Lineární nerovnice se dvěma neznámými

4.3.3 Goniometrické nerovnice

2.4.3 Kreslení grafů funkcí metodou napodobení výpočtu II

4.3.2 Goniometrické nerovnice

( x) ( ) ( ) { } Vzorce pro dvojnásobný úhel II. Předpoklady: Urči definiční obor výrazů a zjednoduš je. 2. x x x

Cíl a následující tabulku: t [ s ] s [ mm ]

Funkce a lineární funkce pro studijní obory

Funkce pro studijní obory

= - rovnost dvou výrazů, za x můžeme dosazovat různá čísla, tím měníme

3.2.2 Shodnost trojúhelníků II

7.5.3 Hledání kružnic II

Funkce kotangens

3.3.5 Množiny bodů dané vlastnosti II (osa úsečky)

CVIČNÝ TEST 15. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

( ) ( ) ( ) Logaritmické nerovnice I. Předpoklady: 2908, 2917, 2919

5.2.3 Duté zrcadlo I. Předpoklady: 5201, 5202

Cíl a následující tabulku. t [ s ] s [ mm ]

Příklad 1. Řešení 1a Máme vyšetřit lichost či sudost funkce ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 3

2.7.3 Použití grafů základních mocninných funkcí

Řešené příklady ze starých zápočtových písemek

2.9.1 Exponenciální funkce

7.5.1 Středová a obecná rovnice kružnice

2.4.4 Kreslení grafů funkcí metodou dělení definičního oboru I

. je zlomkem. Ten je smysluplný pro jakýkoli jmenovatel různý od nuly. Musí tedy platit = 0

Funkce tangens. cotgα = = Předpoklady: B a. A Tangens a cotangens jsou definovány v pravoúhlém trojúhelníku: a protilehlá b přilehlá

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1B ČÁST 2. Určete a načrtněte definiční obory funkcí více proměnných: a) (, ) = b) (, ) = 3. c) (, ) = d) (, ) =

2.1.6 Graf funkce II. Předpoklady: 2105

Určete a graficky znázorněte definiční obor funkce

5.2.8 Zobrazení spojkou II

Funkce jedné reálné proměnné. lineární kvadratická racionální exponenciální logaritmická s absolutní hodnotou

Určení počátku šikmého pole řetězovky

2.8.6 Parametrické systémy funkcí

( ) ( ) Logaritmické nerovnice II. Předpoklady: 2924

Hyperbola. Předpoklady: 7507, 7512

x + 6 2x 8 0. (6 x 0) & (2x 8 > 0) nebo (6 x 0) & (2x 8 < 0).

2.4.9 Rovnice s absolutní hodnotou I

Mgr. Tomáš Kotler. I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 7 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

( ) Grafy mocninných funkcí. Předpoklady: 2414, 2701, 2702

7.1.3 Vzdálenost bodů

5.2.3 Duté zrcadlo I. Předpoklady: 5201, 5202

Lineární funkce, rovnice a nerovnice

, p = c + jω nejsou zde uvedeny všechny vlastnosti viz lit.

( ) ( )( ) ( x )( ) ( )( ) Nerovnice v součinovém tvaru II. Předpoklady: Př.

Funkce arcsin. Některé dosud probírané funkce můžeme spojit do dvojic: 4 - je číslo, které když dám na druhou tak vyjde 4.

Variace. Kvadratická funkce

4.3.3 Základní goniometrické vzorce I

M - Kvadratická funkce

4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu

Logaritmická funkce I

1.8.8 Násobení celých čísel II

2.8.6 Čísla iracionální, čísla reálná

Funkce - pro třídu 1EB

4.3.1 Goniometrické rovnice

Funkce tangens. cotgα = = B a. A Tangens a cotangens jsou definovány v pravoúhlém trojúhelníku: a protilehlá b přilehlá.

Dláždění I. Předpoklady:

2.4.9 Rovnice s absolutní hodnotou I

c ÚM FSI VUT v Brně 20. srpna 2007

Kružnice opsaná a kružnice vepsaná

7.3.2 Parametrické vyjádření přímky II

Logaritmus, logaritmická funkce, log. Rovnice a nerovnice. 3 d) je roven číslu: c) -1 d) 0 e) 3 c) je roven číslu: b) -1 c) 0 d) 1 e)

Jsou tři druhy výrazů, které jsou fuj a u kterých je třeba jisté ostražitosti. Jsou to:

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

Parametrické systémy lineárních funkcí II

Logaritmus. Logaritmus kladného čísla o základu kladném a různém od 1 je exponent, kterým. umocníme základ a, abychom dostali číslo.

( ) ( ) ( ) x Užití derivace. Předpoklady: 10202, 10209

4. Určete definiční obor elementární funkce g, jestliže g je definována předpisem

4.3.4 Základní goniometrické vzorce I

Logaritmická rovnice

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

4.3.3 Goniometrické nerovnice I

[ 5;4 ]. V intervalu 1;5 je funkce rostoucí (její první derivace je v tomto intervalu

Matematika (KMI/PMATE)

DUM 11 téma: Snímání činnosti uživatele

a se nazývá aritmetická právě tehdy, když existuje takové číslo d R

0.1 Úvod do matematické analýzy

REÁLNÁ FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ

4.2.9 Vlastnosti funkcí sinus a cosinus

2.7.6 Rovnice vyšších řádů

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

3. Reálná čísla. většinou racionálních čísel. V analytických úvahách, které praktickým výpočtům

2.5.1 Kvadratická funkce

5.2.7 Zobrazení spojkou I

4. Statika základní pojmy a základy rovnováhy sil

Transkript:

.9. Logaritmiká funke II Předpoklady: 9 Logaritmus se základem nazýváme dekadiký logaritmus a místo log píšeme pouze log pokud v zápisu logaritmu hybí základ, předpokládáme, že základem je číslo (logaritmus bez základu nemá smysl). Př. : Urči hodnoty logaritmů: a) log b) log ) log d) 5 log a) log = b) log = ) log = 6 d) 5 log = 5 Pedagogiká poznámka: Základ je vynehán pouze u dvou posledníh logaritmů zela záměrně. Určitě se pokaždé najde někdo, kdo nebude vědět, o má dělat. Mezi čísly a je obrovský rozdíl: Číslo je krát větší než číslo. Číslo je o 99999 větší než číslo. Logaritmy čísel a se liší pouze o 5. Zatímo eponeniální funke je nejryhleji rostouí funkí, logaritmus roste ze všeh funkí nejpomaleji a kvůli této vlastnosti se často používá. Logaritmus známe z hemie: ph je definována jako absolutního hodnota dekadikého logaritmu (logaritmu o základu ) konentrae iontu H O v roztoku. Proč? Př. : Doplň tabulku: konentrae HO v eponeniálním tvaru konentrae HO desetinným číslem ph 5 7 = : 7 = : log = = konentrae HO v eponeniálním tvaru konentrae HO desetinným číslem 7 log = 7 = 7 5 = : = : 5 log = 5 = 5 log = = 5 7,,,,

ph 5 7 Logaritmus používaný při výpočtu ph elegantně zobrazil obrovský rozsah konentraí na čísla od do (kdybyhom psali místo ph konentrae ve tvaru desetinnýh čísel, unulovali byhom se k smrti). Podobným způsobem jako u ph se logaritmů používá k zahyení intenzit zvuku. Obrovský - - rozsah slyšitelnýh zvuků ( W m až W m ) se zahyuje pomoí logaritmiké stupnie deibelů. Pokud se hladina zvuku zvýší ze 9 na deibelů, energie, kterou zvuk přenáší, vzrostla krát. Logaritmiká stupnie na ose grafu se používá, když heme zobrazit obrovský rozsah hodnot. Příklad je na obrázku. Horní stupnie je klasiká, dolní logaritmiká. Na dolní stupnii je zajímavé, že vzdálenost mezi čísly = a = (na normální stupnii je vzdálenost 9) je stejná jako vzdálenost mezi čísly = a = (na normální stupnii je vzdálenost 9). Vzdálenosti čísel na spodní ose totiž odpovídají rozdílu jejih logaritmů. Proto jsou všehny sousední moniny deseti vzdálené o jedna (hodnoty jejih logaritmů se liší i jedna.). Pomoí barev je vyznačeno, jak se jednotlivé části normální osy zobrazují na osu logaritmikou. Čím víe vpravo se podíváme, tím víe logaritmiká osa vzdálenosti zkrauje, naopak na levém koni obrázku čím dál víe vzdálenosti zvětšuje. Oranžová část normální osy začíná až m nalevo od obrazovky a končí ve vzdálenosti m (při % zobrazení na monitoru). 6 8 6 8-5 - - - 5 Př. : Pomoí vlastností logaritmikýh funkí porovnej čísla log 7 log. Obě srovnávaná čísla jsou logaritmy při základu. Funke y = log je rostouí. Platí tedy: log 7 < log, protože 7 <. Př. : Pomoí vlastností logaritmikýh funkí porovnej čísla logπ 8 log 8. 6 log 8 π, základ logaritmu je větší než, logπ je rostouí funke, 8 >, musí platit log 8 > log =. π 6 π log 8, základ logaritmu je menší než, log je klesajíí funke, 8 >, musí platit log 8 < log =. 6 6 6

Dáme obě nerovnosti dohromady: logπ 8 > > log 8. 6 Pedagogiká poznámka: Je samozřejmě možné, aby studenti na řešení příkladů použili grafy. Př. 5: Nakresli graf funke y ( ) Platí: y ( ) f ( ) = log =. Zvolíme. Vypočteme. = log. Nakreslíme funki y = f ( ) = log ( ). Nakreslíme funki y f ( ) ( ) = = log. - - - 6 Pedagogiká poznámka: V tomto okamžiku už mají studenti za sebou takové množství nakreslenýh grafů, že jejih pozornost značně polevuje a tak se objevuje překvapivé množství hyb. Například předhozí graf posouvají na špatnou stranu, u následujíího si nevšimnou, že absolutní hodnota se uplatňuje na hodnoty proměnné a ne na nakreslený graf funke atd. Ve všeh takovýh případeh je nutím, aby se vrátili k základním pravidlům a zkusili udělat obrázek znovu a opatrně. Př. 6: Nakresli graf funke y log ( ) Platí: y log ( ) f ( ) Zvolíme:. Vypočteme:. Vypočteme:. =. Nakreslíme funki y f ( ) log ( )

- - Př. 7: Nakresli graf funke y log ( ) Platí: y log ( ) f ( ) Zvolíme. Vypočteme. Vypočteme:. =. Nakreslíme funki y f ( ) log ( ) - - Pedagogiká poznámka: Hodinu je potřeba zorganizovat tak, aby alespoň jeden z následujííh příkladů studenti stihli. log Př. 8: Nakresli graf funke y =. Problém: Zdá se, že máme kreslit graf eponeniální funke, jenže přečíslování osy je nad naše síly zkusíme úpravu výrazu. log y = = (z definie logaritmu umoňujeme dvojku číslo, na které musíme umonit dvojku, aby vyšlo ). ;. Ještě musíme určit definiční obor: z počítáme logaritmus ( )

- - log Pedagogiká poznámka: S rovností y = = bývá často problém. Můžete zkusit i další metody: y = log, právě když y y log =. Dosadíme do rovnie za y = =. Další možností jsou množinové obrázky, na kterýh využijete inverzi obou funkí. Př. 9: Nakresli graf funke y = log. Problém: Zdá se, že máme kreslit graf logaritmiké funke, jenže se mění její základ zkusíme úpravu výrazu. y = log = (z definie logaritmu hledáme číslo, na které musíme umonit, aby vyšlo ) Ještě musíme určit definiční obor: ;, z počítáme logaritmus ( ) je základ logaritmu ( ; ) { }. D ( f ) = ( ; ) { } - - Pedagogiká poznámka: Oba předhozí příklady jsou důležité jako demonstrae užitečnosti návratu k základnímu významu v okamžiku, kdy nevíme, jak dál. Zela samostatné vyřešení prvního příkladu je raritou, s druhým je to podstatně lepší (bariéra jiného úhlu pohledu je překonána). Dalším význam příkladů je v dodržování definičníh oborů. Většina studentů má samozřejmě tendeni kreslit grafy jako přímky. 5

Př. : Petáková: strana /vičení 8 g, g, g 5 strana /vičení 8 h Shrnutí: Logaritmus se používá k zobrazování velkého rozsahu veličin. 6