Základní škla a Mateřská škla Hrní Mštěnice, příspěvkvá rganizace, Pd Vinhrady 30, Hrní Mštěnice Prgram prti šikanvání Zpracvala Mgr. Jiřina Ostrčilvá, 14 stran
Charakteristika šikanvání Šikanvání je mimřádně nebezpečná frma násilí, která hržuje základní výchvné a vzdělávací cíle škly. V místech jejíh výskytu dchází ke ztrátě pcitu bezpečí žáků, který je nezbytný pr harmnický rzvj sbnsti a efektivní výuku. Na rzdíl d jiných druhů násilí je šikana zvlášť zákeřná, prtže čast zůstává dluh skrytá. Tak i při relativně malé intenzitě šikany může u jejích bětí dcházet k závažným psychickým traumatům s dluhdbými následky a k pstupné defrmaci vztahů v klektivu. Vzhledem k tmu, že šikana se v zárdečných fázích vyskytuje v téměř každé škle, je ptřeba věnvat tmut jevu zvláštní pzrnst. Důraz je nutné zaměřit na vytváření dbrých vztahů uvnitř třídních klektivů, zabývat se vztahy v třídních klektivech ještě před vznikem šikanvání. K tmut je ptřeba zajistit další vzdělávání pedaggických pracvníků v blasti prblematiky vytváření dbrých vztahů, v práci s dynamiku skupiny, v pdpře a upevňvání zdravých třídních nrem žáků jak prevenci šikanvání. Na prevenci šikany i při řešení jedntlivých případů by měli splupracvat pedaggičtí pracvníci pdle předem dhdnutých pstupů. K tmu je nutné zajistit další vzdělávání pedaggických pracvníků v blasti prblematiky šikanvání. Cílem předkládanéh metdickéh pkynu je upzrnit na závažnst šikanvání, pskytnut pedaggickým pracvníkům základní infrmace k prevenci a řešení tht specifickéh prblému. (1) Šikanvání je jakékliv chvání, jehž záměrem je ublížit, hrzit neb zastrašvat žáka, případně skupinu žáků. Spčívá v cílených a pakvaných fyzických a psychických útcích jedincem neb skupinu vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí neb z nejrůznějších důvdů nemhu bránit. Zahrnuje jak fyzické útky v pdbě bití, vydírání, lupeží, pškzvání věcí, tak i útky slvní v pdbě nadávek pmluv, vyhržvání či pnižvání. Může mít i frmu sexuálníh btěžvání až zneužívání. Nvě se může realizvat i prstřednictvím elektrnické kmunikace, jedná se tzv. kyberšikanu. Ta zahrnuje útky pmcí e-mailů, sms zpráv, vyvěšvání urážlivých materiálů na internetvé stránky. Šikana se prjevuje i v nepřímé pdbě jak demnstrativní přehlížení a ignrvání žáka či žáků třídní neb jinu skupinu splužáků. Nebezpečnst půsbení šikany spčívá zvláště v závažnsti, dluhdbsti a nezřídka v celživtních následcích na duševní a tělesné zdraví běti. (2) Šikanvání se ve své zárdečné frmě vyskytuje prakticky na všech šklách. Pcit bezpečí každéh jedince a jeh začlenění d třídníh klektivu je základní pdmínku vytváření prduktivníh prstředí a dbréh sciálníh klimatu třídy a škly. Všechny škly mají pvinnst předcházet všem náznakům násilí a šikanvání. Šikanvání v jakékli frmě a pdbě nesmí být pracvníky škly akceptván. Samtní pedaggičtí pracvníci nesmí svým jednáním s některými žáky a chváním vůči nim pdněcvat zhršvání vztahů směřující k šikanvání těcht žáků jejich splužáky. Prjevy šikanvání (1) Šikanvání má ve svých prjevech velice různu pdbu. Mezi základní frmy šikany patří: Verbální šikana, přímá a nepřímá psychická šikana (sučástí je i kyberšikana, děje se pmcí ICT technlgií). Fyzická šikana, přímá a nepřímá (patří sem i krádeže a ničení majetku běti). Smíšená šikana, kmbinace verbální a fyzické šikany (násilné a manipulativní příkazy apd.).
(2) Za určitých klnstí může šikanvání přerůst až d frem skupinvé trestné činnsti a v některých pravdu závažných případech může nabýt i rysy rganizvanéh zlčinu. Příklady šikanvání jsu uvedeny v přílze. Odpvědnst škly (1) Škla má jednznačnu dpvědnst za děti a žáky. V suladu s ustanvením 29 zákna č. 5651/2004 Sb., předšklním, základním, středním, vyšším dbrném, a jiném vzdělávání (šklský zákn), ve znění pzdějších předpisů, jsu škly pvinny zajišťvat bezpečnst a chranu zdraví dětí, žáků a studentů v průběhu všech vzdělávacích a suvisejících aktivit, a sučasně vytvářet pdmínky pr jejich zdravý vývj a pr předcházení vzniku rizikvéh chvání (sciálně patlgických jevů). Z tht důvdu musí pedaggický pracvník šikanvání mezi žáky předcházet, jeh prjevy neprdleně řešit a každé jeh běti pskytnut kamžitu pmc. (2) Z hlediska trestníh zákna může šikanvání žáků naplňvat skutkvu pdstatu trestných činů či prvinění (dále jen trestných činů) vydírání ( 235), mezvání sbní svbdy ( 213), útisku ( 237), ublížení na zdraví ( 221-224), lupeže ( 234), násilí prti skupině byvatelů a prti jedntlivci (zvláště 197a), pškzvání cizí věci ( 257), znásilnění ( 241), kuplířství ( 204) apd. (3) Pedaggický pracvník, kterému bude znám případ šikanvání a nepřijme v tmt hledu žádné patření, se vystavuje riziku trestníh pstihu pr neznámení, případně nepřekažení trestnéh činu ( 168, 167 trestníh zákna). V úvahu přicházejí i další trestné činy jak např. nadržvání ( 166 tr. zákna) či schvalvání trestnéh činu ( 165 tr. zákna), v krajním případě i pdněcvání ( 164 tr. zákna). Skutkvu pdstatu účastenství na trestném činu ( 10 tr. zákna) může jednání pedaggickéh pracvníka naplňvat v případě, že chvání žáků věděl a nezabránil spáchání trestnéh činu např. tím, že pnechal šikanvanéh samtnéh mezi šikanujícími žáky apd. Škla v prevenci šikanvání Základem prevence šikanvání a násilí na šklách je pdpra pzitivních vzájemných vztahů mezi žáky (a mezi žáky a učiteli). Škla při efektivní realizaci prevence šikanvání usiluje vytváření bezpečnéh prstředí a za tím účelem: pdpruje slidaritu a tleranci pdpruje vědmí sunáležitsti psiluje a vytváří pdmínky pr zapjení všech žáků d aktivit třídy a škly uplatňuje splupráci mezi dětmi a rzvíjí jejich vzájemný respekt rzvíjí jednání v suladu s právními nrmami a s důrazem na právní dpvědnst jedince. Ředitel škly zajistí: vzdělávání pracvníků (pedaggických i nepedaggických) v akreditvaných kurzech k prblematice šikanvání. Vzdělávání pedaggických pracvníků se řídí 10 vyhlášky č. 317/2005 Sb., dalším vzdělávání pedaggických pracvníků, akreditační kmisi a kariérním systému pedaggických pracvníků, ve znění vyhlášky č. 412/2006 Sb. vzdělávání šklníh metdika prevence ve specializačním studiu se řídí 9 vyhlášky č. 317/2005 Sb.
dhled pedaggických pracvníků nad žáky zejména ve škle před vyučváním, přestávkách mezi vyučvacími hdinami, mezi dpledním a dpledním vyučváním, při přecházení žáků mezi budvami škly, d šklní jídelny a d šklní družiny. aby žáci i pedaggičtí pracvníci byli seznámeni s negativními důsledky šikanvání, a t jak pr jeh běti a pachatele, tak i pr celý třídní (šklní) klektiv. Za zvlášť nebezpečnu je třeba pvažvat tendenci pdceňvat pčáteční prjevy šikanvání. dplňvání šklní knihvny literaturu z blasti prblematiky násilnéh chvání a šikanvání. Pedaggičtí pracvníci vedu důsledně a systematicky žáky a studenty k svjvání nrem mezilidských vztahů zalžených na demkratických principech, respektujících identitu a individualitu žáka. pmáhají rzvíjet pzitivní mezilidské vztahy a úctu k živtu druhéh člvěka. Všichni pedaggičtí pracvníci by měli vnímat vztahy mezi žáky a atmsféru v třídních klektivech, kde půsbí, jak nedílnu a velmi důležitu sučást své práce. Důležité aktivity škly nelze spjvat jen s určitým vyučvacím předmětem neb skupinu předmětů. Vztahy a chvání pedaggických i nepedaggických pracvníků vůči sbě a vůči žákům, vlivňují chvání žáků. Ve šklním řádu jsu jasně stanvena pravidla chvání včetně sankcí za jejich prušení. Prgram prti šikanvání Škla má vytvřen vlastní Prgram prti šikanvání jak sučást Minimálníh preventivníh prgramu. Na tvrbě a realizaci Prgramu prti šikanvání se pdílejí všichni pedaggičtí pracvníci škly. Krdinace jeh tvrby patří ke standardní činnsti šklníh metdika prevence. Ten pdle ptřeby splupracuje s metdikem prevence v PPP. Za realizaci a hdncení prgramu je dpvědný ředitel škly. Cílem prgramu je vytvřit ve škle bezpečné, respektující a splupracující prstředí. Důležité je zaměřit se na blast kmunikace a vztahů mezi žáky ve třídách, a t bez hledu na t, zda tam k prjevům šikany již dšl či ne: 1. Pravidelné třídnické hdiny minimálně jednu za měsíc 2. Phvry s dětmi, s třídními učiteli 3. Pržitkvé prgramy zaměřené na vztahy ve třídě 4. Prjektvé dny Vánce, Veliknce, sprtvní dny stmelvání klektivu Hlavní sučástí prgramu je Krizvý plán, který eliminuje či minimalizuje škdy v případě, že k šikanvání ve šklním prstředí djde.
KRIZOVÝ PLÁN A Zahrnuje situace, které škla zvládne řešit vlastními silami. D tét skupiny patří pstupy pr pčáteční stádia šikanvání: 1. Rzhvr s těmi, kteří na šikanvání upzrnili a s běťmi. 2. Nalezení vhdných svědků. 3. Individuální, případně knfrntační rzhvry se svědky (nikli však knfrntace bětí a agresrů). 4. Zajištění chrany bětem. 5. Rzhvr s agresry, případně knfrntace mezi nimi. Zajišťuje ŠMP ve splupráci s TU a VP. KRIZOVÝ PLÁN B Zahrnuje situace, kdy škla ptřebuje pmc z venku a je nezbytná její sučinnst se specializvanými institucemi a plicií. Sem patří řešení případů pkrčilé a nestandardní šikany, např. výbuchu skupinvéh násilí vůči běti, tzv. třídníh lynčvání: 1. Překnání šku pedaggickéh pracvníka a bezprstřední záchrana běti. 2. Dmluva pedaggických pracvníků na splupráci a pstupu vyšetřvání. 3. Zabránění dmluvě agresrů na křivé výpvědi. 4. Pkračující pmc a pdpra běti. 5. Nahlášení plicii. Djde-li k závažnějšímu případu šikanvání neb při pdezření, že šikanvání naplnil skutkvu pdstatu trestnéh činu (prvinění), ředitel škly známí tut skutečnst Plicii ČR. 6. Vlastní vyšetřvání. Učitelé jsu seznámeni s infrmací MŠMT ČR č.j.: 25 884/2003-24 Splupráce předšklních zařízení, škl a šklských zařízení s Plicií ČR při prevenci a při vyšetřvání kriminality dětí a mládeže a kriminality na dětech a mládeži páchané. V případě negativních dpadů šikanvání na běť je nutné zprstředkvat jí péči pedaggick-psychlgické pradny, střediska výchvné péče, speciálně pedaggickéh centra neb dalších dbrníků klinických psychlgů, psychterapeutů neb psychiatrů. Ředitel škly známí rgánu sciálně právní chrany dítěte skutečnsti, které hržují bezpečí a zdraví žáka. Pkud žák spáchá trestný čin (prvinění), ppř. pakvaně páchá přestupky, ředitel škly zahájí bez zbytečnéh dkladu splupráci s rgány sciálně právní chrany dítěte. Při předcházení případům šikany a při jejich řešení je důležitá splupráce vedení škly neb šklskéh zařízení, šklníh metdika prevence, výchvnéh pradce neb zástupce ředitele škly s dalšími institucemi a rgány. V resrtu šklství s pedaggick-psychlgickými pradnami, středisky výchvné péče, speciálně pedaggickými centry, v resrtu zdravtnictví s pediatry a dbrnými lékaři, dětskými psychlgy, psychiatry a zařízeními, která pskytují dbrnu pradensku a terapeuticku péči, včetně individuální a rdinné terapie, v resrtu sciální péče s ddělením péče rdinu a děti, s ddělením sciální prevence (mžnst vstupvat d každéh šetření, jednat s dalšími zainteresvanými stranami, s rdinu), případně s NNO specializujícími se na prevenci a řešení šikany
Výchvná patření Je důležité dále pracvat s agresrem (jeh náhled na vlastní chvání, mtivy, rdinné prstředí). V případě ptřeby mu zprstředkvat péči pedaggick-psychlgické pradny, střediska výchvné péče neb jiných dbrníků klinických psychlgů, psychterapeutů neb psychiatrů. Pr ptrestání agresrů lze užít i následující běžná výchvná patření: Napmenutí a důtka třídníh učitele, důtka ředitele škly Snížení známky z chvání Převedení d jiné třídy (v naší škle neprveditelné) Pr nápravu situace ve skupině je ptřeba pracvat s celým třídním klektivem. Je nezbytné vypřádat se i s traumaty těch, kteří přihlíželi, ale nezasáhli (mlčící většina). Nutný je intervenční prgram, který je záležitstí dbrníků PPP. V mimřádných případech se užijí další patření: Ředitel škly dpručí rdičům dbrvlné umístění dítěte d pbytvéh ddělení SVP, případně dpručí realizvat dbrvlný diagnstický pbyt žáka v místně příslušném diagnstickém ústavu. Ředitel škly pdá návrh rgánu sciálně právní chrany dítěte k zahájení práce s rdinu, případně k zahájení řízení nařízení předběžnéh patření či ústavní výchvy s následným umístěním v diagnstickém ústavu. Splupráce s rdiči, infrmvanst žáků Ředitel škly seznámí na začátku šklníh rku s krizvým plánem záknné zástupce žáků. Třídní učitelé seznámí žáky (přiměřeně jejich věku) s krizvým plánem A i B (zápis d TK a ŽK). Ředitel škly publikuje Prgram prti šikanvání včetně Krizvéh plánu B na http://www.zshrnimstenice.cz/ a infrmační nástěnce škly. Pkud rdiče infrmují šklu pdezření na šikanvání, je za dbrné vyšetření záležitsti zdpvědný ředitel škly. Při nápravě šikanvání je ptřebná splupráce vedení škly, šklníh metdika prevence, výchvnéh pradce a dalších pedaggických pracvníků, jak s rdinu běti, tak i s rdinu agresra. Při jednání s rdiči dbají pedaggičtí pracvníci na taktní přístup a zejména na zachvání důvěrnsti infrmací. Je nutné předem infrmvat rdiče tm, c dělat v případě, když se dzvědí šikanvání (na třídní schůzce). Selhání škly v řešení šikany V případech pdezření neb již prkazatelných prjevů šikany, které nejsu bezdkladně a uspkjivě řešeny v pravmci pedaggických pracvníků včetně metdika prevence či výchvnéh pradce, je zcela na místě se brátit na ředitele škly písemně, sbně neb v elektrnické pdbě. Dále je mžné jednat v tét záležitsti se zřizvatelem škly neb pdat stížnst na šklu České šklní inspekci. Stížnst pdaná písemně, sbně neb v elektrnické pdbě se přijímá ve všech pracvištích ČŠI. Stížnst je mžné adresvat příslušnému inspektrátu ČŠI, je mžn pdat stížnst i na ústředí tzn. na adresu: Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5, resp. elektrnicky na adresu psta@csicr.cz. Sučasně je ptřebné v důvdněných případech zajistit běti šikanvání pmc psychlga, speciálníh pedagga (etpeda) ppřípadě jinéh specialisty.
Přílha č. 1 Příklady nepřímých a přímých znaků šikanvání 1. Nepřímé (varvné) znaky šikanvání mhu být např.: Žák je přestávkách čast samcený, statní něj nejeví zájem, nemá kamarády. Při týmvých sprtech bývá jedinec vlen d mužstva mezi psledními. O přestávkách vyhledává blízkst učitelů. Má-li žák prmluvit před třídu, je nejistý, ustrašený. Půsbí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízk k pláči. Stává se uzavřeným. Jeh šklní prspěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhršuje. Jeh věci jsu pškzené neb znečištěné, případně rzházené. Zašpiněný neb pškzený děv. Stále pstrádá nějaké své věci. Odmítá vysvětlit pškzení a ztráty věcí neb pužívá nepravděpdbné výmluvy. Mění svji pravidelnu cestu d škly a ze škly. Začíná vyhledávat důvdy pr absenci ve škle. Odřeniny, mdřiny, škrábance neb řezné rány, které nedvede uspkjivě vysvětlit. (Zejména je třeba věnvat pzrnst mladším žákům nvě zařazeným d třídy, nebť přizpůsbvací knflikty nejsu vzácnstí!) 2. Přímé znaky šikanvání mhu být např.: Psměšné pznámky na adresu žáka, pkřující přezdívka, nadávky, pnižvání, hrubé žerty na jeh účet. Rzhdujícím kritériem je, d jaké míry je daný žák knkrétní přezdívku neb "legrací" zranitelný. Kritika žáka, výtky na jeh adresu, zejména prnášené nepřátelským až nenávistným, neb phrdavým tónem. Nátlak na žáka, aby dával věcné neb peněžní dary šikanujícímu neb za něj platil. Příkazy, které žák dstává d jiných splužáků, zejména prnášené panvačným tónem, a skutečnst, že se jim pdřizuje. Nátlak na žáka k vyknávání nemrálních až trestných činů či k spluúčasti na nich. Hnění, strkání, šťuchání, rány, kpání, které třeba nejsu zvlášť silné, ale je nápadné, že je běť neplácí. Rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknut. 1. Rdiče žáků se dpručuje upzrnit zejména na t, aby si všímali těcht mžných příznaků šikanvání: Za dítětem nepřicházejí dmů splužáci neb jiní kamarádi. Dítě nemá kamaráda, s nímž by trávil vlný čas, s nímž by se telefnval apd. Dítě není zván na návštěvu k jiným dětem. Nechuť jít rán d škly (zvláště když dříve měl dítě šklu rád). Dítě dkládá dchd z dmva, případně je na něm mžn při bedlivější pzrnsti pzrvat strach. Ztráta chuti k jídlu. Dítě nechdí d škly a ze škly nejkratší cestu, případně střídá různé cesty, prsí dvz či dvz autem. Dítě chdí dmů ze škly hladvé (agresři mu beru svačinu neb peníze na svačinu). Usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze snu, např. "Nechte mě!" Dítě ztrácí zájem učení a schpnst sustředit se na ně. Dítě bývá dma smutné či apatické neb se bjeví výkyvy nálad, zmínky mžné sebevraždě. Odmítá svěřit se s tím, c je trápí. Dítě žádá peníze, přičemž udává nevěrhdné důvdy (například pakvaně říká, že je ztratil), případně dma krade peníze. Dítě nápadně čast hlásí ztrátu sbních věcí.
Dítě je nebvykle, nečekaně agresívní k surzencům neb jiným dětem, mžná prjevuje i zlbu vůči rdičům. Dítě si stěžuje na neurčité blesti břicha neb hlavy, mžná rán zvrací, snaží se zůstat dma. Své zdravtní btíže může přehánět, případně i simulvat (manipulace s teplměrem apd.) Dítě se vyhýbá dcházce d škly. Dítě se zdržuje dma víc, než měl ve zvyku.
Přílha č. 2 Stádia šikanvání Mtt: Šklní šikanvání je nemc skupinvé demkracie a má svůj záknitý vnitřní vývj. První stadium se v pdstatě dehrává v jakékliv skupině. Všude je někd neblíbený neb nevlivný, na jehž úkr je prima si dělat legrácky. Pak t ale jde dál, skupina si najde jakéhsi tlukánka. Třetí stadium už je klíčvé. Vydělí se jádr útčníků a systematicky začne šikanvat nejvhdnější běti. D tét chvíle lze věci jasně řešit. Následně ale djde k bdu zlmu, kdy se šikanvání stane nepsaným záknem i pr pravdu slušné děti a celá skupina se stává krutu. V pátém stadiu ttalitě se stane šikanvání skupinvým prgramem. Michal Klář První stadium: Zrd strakismu Jde mírné, převážně psychické frmy násilí, kdy se krajvý člen skupiny necítí dbře. Je neblíben a není uznáván. Ostatní h více či méně dmítají, nebaví se s ním, pmluvají h, spřádají prti němu intriky, dělají na jeh účet drbné legrácky apd. Tat situace je již zárdečnu pdbu šikanvání a bsahuje rizik dalšíh negativníh vývje. Druhé stadium: Fyzická agrese a přitvrzvání manipulace V zátěžvých situacích, kdy ve skupině stupá napětí, začnu strakizvaní žáci služit jak hrmsvd. Splužáci si na nich dreagvávají nepříjemné pcity například z čekávané těžké písemné práce, z knfliktu s učitelem neb prstě jen z th, že chzení d škly je btěžuje. Manipulace se přitvrzuje a bjevuje se zprvu pnejvíce subtilní fyzická agrese. Třetí stadium (klíčvý mment): Vytvření jádra Vytváří se skupina agresrů, úderné jádr. Tit šiřitelé viru začnu splupracvat a systematicky, nikliv již puze náhdně, šikanvat nejvhdnější běti. V pčátku se stávají jejich běťmi ti, kteří jsu už svědčeným bjektem strakizvání. Jde žáky, kteří jsu v hierarchii nejníže, tedy ti slabí. Čtvrté stadium: Většina přijímá nrmy Nrmy agresrů jsu přijaty většinu a stanu se nepsaným záknem. V tét dbě získává nefrmální tlak ke knfrmitě nvu dynamiku a málkd se mu dkáže pstavit. U členů virem přemžené skupiny dchází k vytvření jakési alternativní identity, která je zcela pplatná vůdcům. I mírní a ukáznění žáci se začnu chvat krutě aktivně se účastní týrání splužáka a pržívají při tm uspkjení. Páté stadium: Ttalita nebli dknalá šikana Násilí jak nrmu přijímají všichni členvé třídy. Šikanvání se stává skupinvým prgramem. Obrazně řečen nastává éra vykřisťvání. Žáci jsu rzděleni na dvě srty lidí, které jsem pr přehlednst značil jak trkáře a trky. Jedni mají všechna práva, ti druzí nemají práva žádná.
Přílha č. 3 Dpručená literatura z blasti šklníh šikanvání Klář, M. (2001, 2005). Blest šikanvání. Praha: Prtál. Klář, M. (1997, 2000). Skrytý svět šikanvání ve šklách. Praha: Prtál. Klář, M. (2005). Šklní násilí a šikanvání. Ostrava: CIT, Ostravská univerzita. Klář, M. (Ed.) (2004). Šklní šikanvání. Sbrník z první celstátní knference knané v Olmuci na PF UP 30.3. Klář, M. (2003). Specifický prgram prti šikanvání a násilí ve šklách a šklských zařízeních. Praha: MŠMT ČR. Parry, J., Carringtn, G. (1997). Čelíme šikanvání: sbrník metd. Praha, IPPP. Říčan, P. (1995). Agresivita a šikana mezi dětmi: jak dát dětem ve škle pcit bezpečí. Praha: Prtál. Časpisy Klář, M. (2007). Český šklský prgram prti šikanvaniu. Perspektivy. In: Sciálna prevencia. Bratislava: Nárdné svetvé centrum. Klář, M. (2007). Český šklní prgram prti šikanvání. Práv a rdina č.3/2007 Klář, M. (2006). Jak na šikanu? Psychlgie dnes 2 (12), 16-18 Klář, M. (2005). Devět krků při řešení pčáteční šikany aneb pedaggická chirurgie. Prevence 7 (2), 3-7. Klář, M. (1998). Sudce Lynch na českých šklách? Vyšetřvání a léčba specifických typů šikan; in Sbrník Prevence šikanvání ve šklách, Institut pedaggick-psychlgickéh pradenství ČR, Praha.
Infrmační leták pr žáky ZŠ Nikd nemá práv druhému ubližvat! Splužáci se k tbě chvají nepřátelsky, ubližují ti a ty nevíš, jak dál. Víš někm, kd je šikanván, a je ti h lít? PŘEKONEJ STRACH A ZAJDI ZA UČITELEM, KTERÉMU DŮVĚŘUJEŠ (ŠKOLNÍM METODIKEM PREVENCE, ŠKOLNÍM PSYCHOLOGEM, VÝCHOVNÝM PORADCEM). C je t šikanvání? Za šikanvání se pvažuje t, když jeden neb více žáků úmyslně, většinu pakvaně ubližuje druhým. Znamená t, že ti někd, kmu se nemůžeš ubránit, dělá, c ti je nepříjemné, c tě pnižuje, neb t prstě blí. Strká d tebe, nadává ti, schvává ti věci. Ale může ti znepříjemňvat živt i jinak. Pmluvá tě, intrikuje prti tbě, navádí splužáky, aby s tebu nemluvili a nevšímali si tě. Pzději se travvání živta stupňuje a zdknaluje. Nastupuje fyzické násilí (bití, krádeže a pškzvání věcí). Šikanvání je vážná věc a v řadě případů bývá trestným činem. Prč bývá člvěk šikanván? Není t prt, že by byl špatný, neb prt, že by si t nějak zaslužil. Chyba není v něm, ale ve špatných vztazích mezi některými splužáky. Převládá v nich bezhlednst a násilí. Jak se můžeš bránit? Když se ptali jednh zufaléh žáka, prč svém trápení neřekl rdičům, dpvěděl: Já nevím, když přijdu dmů, tak se na t snažím nemyslet. A dufám, že už t bude lepší. Myslet si, že t bude lepší, je myl. Nikmu nic neříct je strkání hlavy d písku, které situaci jenm zhršuje. Nevzdávej t a udělej následující: Obrať se na učitele, kterému důvěřuješ. Může ti skutečně pmci, bude ti věřit a neprzradí tě. Svěř se svým rdičům. V případě, že nenajdeš dvahu říct t ani svým rdičům, zavlej na Linku bezpečí, telefn 581 207 900, ppř. d Psychsciálníh centra v Přervě, telefn 581 209 622, 581 204 720 Tit lidé ti budu věřit, prtže nejsi sám, kmu se něc pdbnéh děje. Telefn na pražsku Linku bezpečí, telefn 800 155 555 neb 116 111. Bezplatně můžeš telefnvat z celé republiky. Neptřebuješ k tmu peníze ani telefnní kartu.
Infrmace pr rdiče PREVENTIVNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANĚ Vážení rdiče, bracíme se na Vás s důležitými infrmacemi, které se týkají všech zúčastněných šklníh vzdělávání ( žáci-rdiče-pedaggvé-další instituce). Naše škla začala pracvat na preventivním prgramu prti šikanvání, prtže jsme si stanvili jak jednu z pririt našeh šklníh výchvně vzdělávacíh prgramu zdravé a bezpečné sciální klima škly. Jedním z nejdůležitějších krků k dsažení tét pririty je účinná splupráce s Vámi, rdiči. Chceme, abyste pchpili, c se snažíme. Chceme, abyste se přesvědčili, že bez Vás t nedkážeme. Prt chceme, abyste měli pravdivé a pužitelné infrmace. Děkujeme Vám za čas, který čtení tht listu věnujete. učitelky ZŠ a MŠ Hrní Mštěnice Časté myly, čili NENÍ PRAVDA ŽE ten, kd šikanuje, je vyšinutý jedinec ten, kd je týrán, si za t může sám mému dítěti se t (být agresrem, být bětí) nemůže stát přísná kázeň t vyřeší je t jen kčkvání, vždycky t byl, není t žádný prblém takvá je dba, nedá se s tím nic dělat není t mje věc, ať si t vyřeší tam, kde se t děje vše se vyřeší změnu skupiny (třídy, škly) statní ze skupiny (ze třídy) d th netahejte, ti za nic nemůžu, nic nezmění a nic neřeknu, prtže přece nebudu bnzvat ŠIKANOVÁNÍ Z HLEDISKA PRÁVA je v řadě případů naplnění skutkvé pdstaty řady trestních činů: mezvání sbní svbdy, vydírání, vzbuzení důvdné bavy, lupeže, ublížení na zdraví, pškzení cizí věci, znásilnění, phlavníh zneužívání CO NABÍZÍME: Bereme vážně všechny infrmace, se kterými se nám svěříte. Každu situaci prfesinálně pršetříme pdle dhdnutých pstupů. Pdělíme se všechny infrmace, které pskytvat můžeme a které budete stát. Pradíme Vám, kam se bracet pr dbrnu radu, kde sehnat další infrmační zdrje. Nabízíme Vám v tmt přehledu základní infrmace, se zvídavými rdiči dmluvíme splečné setkání i za přítmnsti dbrníka.
ŠIKANA JE sučasně: CO UŽ UMÍME VE ŠKOLE PROTI ŠIKANĚ UDĚLAT: Víme,čeh si máme všímat. Víme, jak dhadnut stupně šikany. Víme, jakých knkrétních chyb se máme při vyšetřvání jedntlivých stupňů vyvarvat. Máme speciální krizvé plány, které nám pmáhají rychle reagvat, jakmile vyhdntíme infrmace z šetření. Víme, že musíme šikanu řešit kmplexně ve všech třech jejích rzměrech (viz tři v jednm ). Jsme učitelé, prt splupracujeme s dbrníky tam, kde knčí naše prfesní kmpetence. PATERO PRO RODIČE 1. Všímejte si nejrůznějších prjevů, které by mhly být známku šikany (např. změny nálady a chvání dítěte, nechta škle hvřit, blesti břicha před ranní cestu d škly, pničené pmůcky, stálý nedstatek peněz ). 2. Pkud se Vám dítě se svým trápením svěří, důvěřujte mu, pdpřte h, nedbývejte h bvyklým: T je nrmální, vyřiď si t sám 3. Pkuste se patrně zjistit c nejvíce pdrbnstí. 4. Kntaktujte nás, navštivte nás, infrmujte třídníh učitele, šklníh preventistu, výchvnu pradkyni, ředitelku. Dmluvíme se na dalším splečném (!!!) pstupu. 5. Velice důležité je, abyste šikaně něc věděli. Tent list přináší jen letmé nahlédnutí d prblematiky. Jsme připraveni Vám pskytnut pdrbnější údaje. Můžete navštívit webvé stránky www.minimalizacesikany.cz.
STUPNĚ (ZÁKONITOSTI VÝVOJE) ŠIKANY: 1) Zárdečná frma, ptenciálně přítmná v každém klektivu, prjevuje se vyčleňváním některých jedinců na kraj skupiny většinu slvní prjevy, fyzické ústrky. 2) Přitvrzvání prjevů: výhružky, nadávky, fyzické útky, zatím jen d agresra(ů). 3) Vytvření jádra, uskupení klem agresra, pkud nezasáhne někd zvenčí, znamená t začátek systematické šikany. 4) Většina skupiny přijímá nrmy agresrů, přidávají se i mírní a slušní žáci ( i ve fyzickém násilí!!!). 5) Dknalá šikana = ttalita, ztráta zbytků zábran, brutalita se stává nrmu pr celu skupinu. KONTAKTY Mgr. Jiřina Ostrčilvá, šklní preventista, strcilva@zshrnimstenice.cz Mgr. Zdenka Opavská, výchvná pradkyně pavska@zshrnimstenice.cz Mgr. Marie Uhlířvá, ředitelka škly, zs@zshrnimstenice.cz