Zpravodaj městské části Bro-střed Číslo 6 Červe 2014 Ročík XXIII městská část zpravodaj osobost měsíce Kuličkiáda a str. 2 Červe je měsícem jahod, třeší, ejkratších ocí, ejbujějšího růstu vegetace a jistě také radostě či bolestě očekávaých školích vysvědčeí. A všecho to společě a ezadržitelě sigalizuje léto, prázdiy. Někdo se chystá k moři, ěkdo do hor, ěkdo sede do auta a objede půl Evropy a ěkdo vezme bágl a vyrazí a tramp. Na vadr ebo, chcete-li, a čudr. Trampováí je u ás aštěstí stále živé a stále umožňuje realizovat klukovské představy o životě a klasické touhy po romatice, dobrodružství a vztazích založeých a přátelství a vzájemé důvěře. A protože o tom vypovídají písičky i životí styl člověka, který edávo oslavil půlstoletí svého života, pozvali jsme ho k červovému rozhovoru. Jmeuje se Roma Horký. Pokračováí a str. 19 Veřejý prostor obohatí sportoviště, hřiště ebo opraveá plocha u Tivoli Radice pokračuje i v letoším roce v budováí a opravách sportovišť, dětských hřišť i veřejých prostraství. Zveme občay a 24. veřejé zasedáí Zastupitelstva městské části Bro-střed, které se koá ve středu 18. červa 2014 ve Společeském cetru radice městské části Bro-střed a Domiikáské ulici č. 2. Čas koáí a program zastupitelstva bude zveřejě a webových strákách radice www.stred.bro.cz. Během duba letošího roku bylo zrekostruováo dlouhodobě evyhovující a zastaralé sportoviště ve vitrobloku ulic Nové sady Křídlovická Bezručova. Nedokoalý asfaltový povrch byl ahraze litou gumou, byly osazey matiely, braky a sloupky a míčové hry, takže des toto multifukčí hřiště umož ňuje provozovat až osm růzých sportů fotbal, basketbal, házeá, hokej, volejbal, badmito, ohejbal a teis, řekl starosta městské části Bro-střed Mgr. Libor Šťástka Celkové áklady a rekostrukci, při splěí všech bezpečostích stadardů a příslušých orem, čií přibližě 2,1 miliou koru. Další volě přístupá sportoviště by ještě v letoším roce měla vzikout a ulicích Trýbova, Čechyňská a Vsetíská, a to zčásti i z evropských dotačích peěz, přiblížil pláy radice starosta. Přímo a žádost obyvatel bylo v průběhu květa postaveo ové oploceé dětské hřiště ve vitrobloku ulice Veletrží. To je určeo pro děti do 10 let a obsahuje devět herích prvků, jako jsou apříklad houpadla a houpačky, kolotoč, šplhací sestava, stoožka, prolézací domeček ebo balačí lávka. Děti tak mohou rozvíjet základí pohybové dovedosti, jako jsou lezeí, houpáí, klouzáí, šplháí, ale i schopost spolupráce, popsal klady ového herího prostoru Libor Šťástka. Nedílou součástí hřiště postaveého ákladem 400 tisíc koru je také pískoviště a ový mobiliář ve formě laviček a odpadkových košů. V současé době také fiišuje úprava dlouhodobě zaedbaé a evyužívaé travaté Pokračováí a str. 9 14 Pozváka a Uiverzitu třetího věku 26 30 Víked otevřeých zahrad V létě v cetru uda ebude Program druhého ročíku ašeho celoprázdiového kulturího festivalu Léto v cetru zá všechy své hudebí hvězdy, stejě jako program pro malé ávštěvíky. Zače v de Svátku hudby, tedy v sobotu 21. červa, a bude pokračovat každý prázdiový pátek v parku a Moravském áměstí. Děti tak můžeme pozvat a výtvaré díly a divadelí představeí, dospělé pak a kocerty, mezi imiž echybí legedárí jméa jako Radim Hladík, Luboš Adršt, Folk Team ebo AG Flek. Připomíám, že pestrý letí program se připravuje i a koupališti a Kraví hoře sportoví turaje, kocerty ebo dětský de. Radice městské části Bro-střed podporuje i další zajímavé projekty. Milovíky gastroomických zážitků jistě osloví festivaly Vío z blízka a Jídlo z blízka, stejě jako Léto a divadelím dvoře. Ve fázi příprav je také vzik malé vekoví kulturí scéy a Jakubském áměstí. Troufám si tvrdit, že v létě v cetru uda ebude. A všechy srdečě zvu! Mgr. Libor Šťástka, starosta městské části Bro-střed Rozhovor s Jiřím Vodrákem
Akce radice Radice připravila v dubu hrátky s lecčím kulatým a slet ježibab Že je možé si zahrát úplě se vším, co je kulaté, si mohli ověřit všichi zúčastěí Kuličkiády v sobotu 26. duba. O de později se park a Kraví hoře proměil ve slet čarodějů a čarodějic. Obě už tradičí akce připravila radice městské části Bro-střed ve spolupráci se svým kulturím a vzdělávacím střediskem. Jak již bývá zvykem, a Kuličkiádu do parku u právické fakulty zavítal bývalý mistr světa v kuličkách Zbyěk Fojtík. Zahrát si mohli i ti ejmeší, orgaizátoři jim připravili velký důlek a větší baloky. Letos byl oproti miulým ročíkům větší zájem o hru pétaque, která v miulých letech ebyla cetrem pozorosti, řekla orgaizátorka akce Šárka Jelíková. Zábavé odpolede krásě doplily fyzikálí pokusy divadla ÚDiF. Jedoduchými pokusy apříklad ukázali, že je možé dát a afoukuté baloky prko se stojícími lidmi. Když se jejich váha dobře rozloží, baloky epraskou, doplila Jelíková. Slet ježibab a čarodějů se koal o de později v parku a Kraví hoře. Akci s ázvem Ježibabí slet a Čarodějý rej doprovázelo soutěžeí s divadlem Kufr, famfrpálový zápas a jié čarové atrakce. Dětem se velmi líbilo zajímavé pojetí pohádky O Smolíčkovi, ve kterém vystupovaly loutky vyrobeé z přírodích materiálů, řekla Jelíková. 2
Stalo se v aší městské části Děti hledaly v Jugle parku růzě barevá velikoočí vajíčka Na 4500 vajíček s překvapeím a kolem 400 dětí, které se je saží ajít. Tak to o bílé sobotě 19. duba vypadalo v lese a a hřišti mezi brěským Paviloem Athropos v Pisárkách a laovým cetrem Jugle Park. V laovém cetru Jugle Park se totiž uskutečil už pátý ročík Hou a velikoočí vajíčka. Návštěvíci si za sluečého a teplého počasí mohli ještě před začátkem hou uplést pomlázku, vyrobit jarí přáíčka, zasoutěžit si v házeí vejcem ebo se ěco přiučit v lesím koutku, který připravili spoluorgaizátoři akce a. s. Lesy města Bra. Tradičě velký zájem byl o malováí a obličej, což byla posledí tečka k doladěí dětských zaječích kostýmů. Porota měla opravdu elehký úkol vybrat dvaáct ejhezčích zaječích masek, které si odesly marcipáové velikoočí dorty. Pak už přišlo a řadu všemi očekávaé hledáí vajíček. Děti byly podle věku rozděley do tří kategorií a každá z ich hledala a jiém místě, aby starší děti vše těm malým evysbíraly. I ti ejmeší hledači se s vervou pustili do sbíráí a jejich tempo zpomalovalo je prohlížeí velmi etradičího desigu vajíček, která byla růzě tygrovaá, duhová, perleťová a dětské košíčky tak hrály všemi barvami. Stejě jako loi se i letos hledala tři zlatá vajíčka, která svému álezci přiesla živého králíčka či křečka s celou výbavičkou. Krásé odpolede mohly děti zakočit lezeím v laovém cetru Jugle Park. Fotografie z akce jsou ke zhlédutí a www.juglepark.cz a a www.stred.bro.cz. Foto: Luděk Šmerda Druhý ročík Brěského půlmaratou ovládl Keňa Elisha Sawe Proběhout se v historickém cetru Bra vedle sportovců i amatérských adšeců a po - bavit se v rámci doprovodého programu. Takovou příležitost dostali běžečtí adšeci v sobotu 19. duba, kdy se koal druhý ročík závodu Brěský půlmarato a brěská desítka. Na 1 200 běžců se vydalo po trase dlouhé 21 km a vedoucí z áměstí Svobody, kolem haly Rodo směrem a brěské výstaviště a zpět a ám. Svobody. A přes dalších 500 sportovců měřilo své síly a meším okruhu Brěské de - sítky. Na dvou okruzích trati závodu sportoví kláí podpořily občerstvovací staice a hudebí produkce, která zpestřila čtyřset - metrový okruh velodromu a průběh áměstím Svobody. V hlaví kategorii mužů kraloval Kipotich Elisha Sawe z Kei, který trasu zdolal za 1:09:31. Je sedm vteři za tímto časem zaostal Maďar Jaos Tamas Nagy a broz patří za výko 1:10:07 domácímu závodíkovi Daielu Orálkovi, který obhajoval loňské vítězství. Pro zámého ultramaratoce by půlmarato mohl být je malým závodem, při závodu si ale rozhodě eodpočiul: Nikdy eumím běžet a oddych. Pro mě to byl spíš takový sprit. Na to, a co jsem zvyklý, jsem běžel hodě rychle. Jediý problém byl v tom, že ve druhém kole jsem dobíhal ty, co běželi závod a deset kilometrů a musel jsem mezi imi kličkovat. Věřím, že to do příště pořadatelé ějak vyřeší, upozoril brěský běžec Orálek. I v hlaví kategorii že prví dvě příčky patřily zahraičím běžkyím: zvítězila Daiela-Elea Cirla s časem 01:25:44, druhá skočila Tüde Szabó se ztrátou osmi vteři a a třetím místě se umístila Šárka Macháčková z Ostravy, která cílem proběhla v čase 01:26:15. Těsě pod stupi vítězů skočil i jede ze tří svěřeců, které si letos orgaizátoři vzali pod křídlo a poskytli mu profesioálí přípravu Jaa Smrčková skočila ve své kategorii čtvrtá a avíc se jí podařilo vylepšit skoro o tři miuty loňský čas a 01:44:42, i když při závodu občas bojovala sama se sebou. Dámou celého závodího odpolede se stala Daa Eligerová, která byla v 76 letech ejstarší účasticí a ve své kategorii skočila v desítce a druhém místě. Byla jsem strašě překvapeá, že jsem se umístila, protože to byla kategorie 55 let a víc, tak jsem myslela, že přede mou bude víc mladších lidí, usmála se závodice, která běhá už 29 let a a kotě má třeba i titul mistryě České republiky v půlmaratou. Více a www.pulmaratobro.cz. 3
Stalo se v aší městské části Brňaé uctili výročí osvobozeí města a ukočeí II. světové války Vzpomíkové akce a 26. duba 1945, kdy došlo k osvobozeí města Bra, a a kapitulaci Německa a koec druhé světové války de 8. květa se koaly a ústředím hřbitově v Brě a v areálu Kouicových kolejí. Obě události si připoměli Brňaé spolu s válečými veteráy a zástupci města a městských částí prostředictvím dvou pietích aktů. Na Čestém pohřebišti ústředího hřbitova v Brě se 26. duba v 10.00 hodi koalo připomeutí 69. výročí osvobozeí města Bra. Sovětská armáda, kokrétě vojska 2. ukrajiského frotu maršála Rodioa Jakovleviče Maliovského za spoluúčasti jedotek rumuské královské armády při realizaci bratislavskobrěské operace osvobodila 26. duba 1945 město Bro. Ve čtvrtek 8. květa se pak uctilo 69.výročí ukočeí druhé světové války v Kouicových kolejích. Oba akty zahájily slavostí fafáry, ásledoval vzpomíkový projev, po ěmž zúčastěí, včetě starosty městské části Bro-střed Mgr. Libora Šťástky, položili své kytice. Vzpomíku a rok 1945 pak doplily recitace a poslech státí hymy. Příhraičí slavosti připoměly brěské odbojáře i výročí Bra Půlstoletí slavých vítězství Jiřího Dalera a Jaa Smolíka připomeuté ve společosti sedmdesátiletého herce Jiřího Pechy, oceěí ředitele Českého rozhlasu Bro předaé Erikem Kirschem zpívající a jubilující Aleě Tiché a Jiřímu Duchoňovi a další brěská výročí lemovala slavostí kocert k osvobozeí Bra. Nebe plé hvězd a deváté Příhraičí slavosti proběhly ve středu 30. duba v sadech Národího odboje v Šelepově ulici. V úvodu položili starostové Bra-střed, Králova Pole a Žabovřesk kytice u pomíku, který připomíá památku umučeých a popraveých Brňaů, po kterých jsou pojmeováy ulice města Bra. A zaplěý park povstal ke chvíli ticha. Toto je poselstvím a meritem tradičí brěské akce. Pomík umístěý v katastru Králova Pole je jedím z bodů pomyslého trojúhelíku s me - metem, jehož dalšími vrcholy jsou budova právické fakulty a území Bra-střed, kde sídlilo v době acistické okupace gestapo, a Kouicovy koleje v Žabovřeskách, přeměěé za války v echvalě zámou vězici s popravištěm. Těmito zařízeími prošlo v letech 1939 1945 a 35 tisíc osob, z ichž bylo více ež 600 popraveo či umučeo. Měli bychom se zajímat, po kom jsou pojmeováy ulice ašeho města? Leiterova, Drobého, Traubova a jié kokrétí ulice a kokrétí Brňay s výročím jsme připomíali v sadech Národího odboje i letos. Společě s připomeutím výročí arozeí těch hudebíků se vztahem k Bru, kteří letos zahráli a zazpívali. Roma Horký (50), Stada Hložek (60), Jiří Vodrák (60), Haa a Petr Ulrychovi (135). K tomu Viařští romatici se Zdeňkem Juákem a výročím kapely a dva big bady WRAA DAP Bad ze Smetaky Zdeňka Treblíka a MR. SWING se svými sólisty. Setkáí s pietou u pomíku a hudbou všech žárů je otevřeo všem Brňaům, a ejeom tím, že vstup je tradičě volý. Kytici rudých karafiátů a památku v prosici loňského roku zemřelé Máji Afaasjevy Dočkalové, jejíž mažel geerál Jaroslav Dočkal pomík v parku v roce 1986 odhaloval, položil legedárí muzikat Jaromír Hilička ve společosti Martiy Procházkové. V rámci připomíáí brěských výročí byl zmíě ejlepší hráč Komety všech dob Vlastimil Bubík. Te přesě před sedmdesáti lety v roce 1944 začal v Králově Poli s hokejem. I taková výročí kocert k osvobozeí Bra a Příhraičí slavosti připomíají. Vladimír Koudelka Foto: Igor Zehl 4
Stalo se v aší městské části Fotbalová Zbrojovka se setkala s žáky škol v aší městské části S hráči FC Zbrojovka si v průběhu duba a květa družě popovídali žáci prvího a druhého stupě základí školy ám. 28. říja a děti prvího stupě ZŠ Husova. V besedách budou sportovci pokračovat i v červu. Na Zeleý čtvrtek čekalo a děti v Lužákách tradičí velikoočí vítáí jara. Fotbalisté ze Zbrojovky se v rámci spolupráce s městskou částí Bro- -střed a jejím kulturím a vzdělávacím střediskem dohodli a sérii besed, v ichž se budou moci žáci základích škol ptát fotbalistů, kteří za imi do školy přijdou, a vše, co je zajímá ohledě fotbalu. Ve středu Středisko volého času Lužáky a pracovišti Lidická otevřelo a Zeleý čtvrtek 17. duba své dveře dětem i jejich rodičům. Děti si mohly v díličkách vlastoručě vyrobit květiky a motýlky z pedigu, malou Moreu, ptáčka a větvičce, ovečky bambulky, velikoočí čeleku ebo si upéct tradičí velikoočí pečivo. Aby si mohly své velikoočí dárečky odést, vyrobily si speciálí taštičku s jarím potiskem. Nechybělo samozřejmě ai zdobeí velikoočích vajíček, která zkrášlily apříklad barevé otisky, cibulová batika ebo otový papír. Nezapoměli jsme ai a rostliky, řekla orgaizátorka akce Marcela Zajíčková. Děti si mohly odést asazeé byliky v květiáči ebo velikoočí araži. Velký úspěch měly u dětí živá kuřátka, králíčci a kozy. Součástí velikoočích radováek bylo i vyášeí a páleí Morey a vítáí jara. Na Velikooce i jaro se v Lužákách připravovalo přes 400 dětí a jejich rodičů. 23.duba sportovci avštívili druhý stupeň a ZŠ ám. 28.říja. Kromě zábavé besedy s hráči a dovedostích soutěží pro děti mohli žáci ahlédout pod pokličku atáčeí televizího seriálu. Filmový štáb totiž točí pro Českou televizi časo - sběrý dokumet s ázvem Třída 8. A o dětech z této třídy. Dokumet vziká od úora a zakoče bude se závěrem školího roku. Budou se v ěm prolíat příběhy dětí z růzých rodi, sociálích skupi a roli v ěm bude hrát i fotbal a kokrétě středečí beseda se zbrojováky. Té se zúčastili mladí hráči Pavel Drbal, David Šural, Lamie Fall a Jakub Čerý, kteří si ejprve zavzpomíali a svá školí léta, řekli dětem, které předměty měli rádi a které aopak emuseli. Všichi ale zdůrazili, že vzděláí je pro ě ejdůležitější a je základem do dalšího života. Učte se, jak ejlíp to jde, vzkázali jedohlasě. V družé debatě pak odpovídali a růzé dotazy, děti se apříklad dozvěděly, že Pavel Drbal fadí ejvíc PSV Eidhoveu a ostatí tři Realu Madrid. Došlo i a ukázku fotbalového umu. Lami Fall okouzlil publikum perfektí kopací techikou při ožičkách. Posledí dubový de se zbrojováci vydali a prví stupeň stejé školy, kde jim děti po prvotím ostychu zazpívaly romské písě. Besedy se ám moc líbí a určitě se ebudeme bráit v ich pokračovat i v příštím školím roce, sdělil marketigový maažer Zbrojovky Jaroslav Haj. Zatím mají fotbalisté dohodutou červovou besedu a základí škole Husova, kterou již v květu dvakrát avštívili. V Lužákách se vyášela Morea a děti přivítaly jaro díličkami Deportovaé do kocetračích táborů uctil pamětí de a výstava Veřejé čteí jme obětí holocaustu z řad židovských i romských spoluobčaů. Pamětí de Jom ha šoa ve ha gvura připadl tetokrát a podělí 28. duba. Při této příležitosti Istitut Terezíské iiciativy a Nadačí fod obětem holocaustu pořádaly v Praze již podeváté veřejé čteí jme obětí holocaustu. Letos poprvé se k této iiciativě připojilo také Bro, Olomouc, Liberec, Kutá Hora a Sušice. Na Moravském áměstí před Místodržitelským palácem v Brě se od 14. hodiy začali scházet lidé, kteří postupě četli jméa obětí holocaustu jak z řad židovských, tak i romských spoluobčaů. Mezi těmi, kteří přišli takto uctít památku zavražděých, bylo možé potkat eje politiky, ale i herce, pedagogy a žáky ebo ředitele důležitých kulturích orgaizací v Brě. A tak se a malém pódiu střídali apř. Iva Brožová, předsedkyě Nejvyššího soudu České republiky, herec Divadla a provázku Vladimír Hauser, Zoja Mikotová z divadelí fakulty JAMU, děti ze základí školy v Modřicích, Karel Holomek, předseda Společeství Romů a Moravě, Věra Koupilová z odboru pro árodostí mešiy Jihomoravského kraje, čleové Židovské obce Bro a další. Především také přicházeli řadoví občaé ašeho města. Lidé, kteří procházeli áhodou kolem, i ti, kteří vědomě dorazili a místo. Z počátku přistupovali s ostychem, ale akoec se mozí z ich zapojili do této pro ě e - zvyklé akce, aby přečteím ěkolika jme prokázali úctu svým zavražděým spoluobčaům. Mezi hosty ejvzácější patřil zástupce ambasády Spojeých států amerických, Steve Kashkett. Celá akce trvala až do 17. hodiy a čteí jme ai a chvíli eustalo. Na Moravském áměstí byl po - stave také iformačí stáek, kde měli příchozí možost ahlédout do Terezíských pamětích Pokračováí a straě 6 5
Stalo se v aší městské části Deportovaé do kocetračích táborů uctil pamětí de a výstava Pokračováí ze stray 5 kih, ve kterých jsou uvedea jméa všech 80 tisíc Židů z Čech a Moravy deportovaých během acistické okupace do Terezía, Lodže a dalších kocetračích táborů. Mozí přicházeli, aby se po letech dověděli, jaký byl osud jejich židovských spolužáků, případě avázali kotakt s brěskou židovskou obcí. Díky tomu, že a místě byli přítomi zástupci obce v čele s jejím předsedou Jáchymem Kaarkem, mohli dostat všechy potřebé iformace. Návštěvíci se také zajímali o čiost brěské pobočky Odděleí pro kulturu a vzděláváí Židovského muzea v Praze a práci Muzea romské kultury. Součástí programu byla i malá výstava studetských prací vítězů II. ročíku soutěže Jom Ha-Šoa, kterou letos Terezíská iiciativa vyhlásila a téma Mít své místo Židé a Romové aši spolužáci před holocaustem a des. Do soutěže bylo přihlášeo 233 prací z celé republiky. Noviy azvaé Modřické listy, které zpracovali žáci deváté třídy ze ZŠ Modřice, avštěvující semiář společeských věd, byly vyhodocey jako ejlepší výtvará práce. Kromě příběhů židovských rodi obsahovaly Modřické listy i přehledy o trasportech vypravovaých z Bra do Terezía a z Terezía do Osvětimi. Zmíili i kokrétí ozačeí trasportů, jimiž židovští občaé z Modřic odjížděli do Terezía a akoec vstříc jisté smrti do Osvětimi. Celá akce vyzěla velmi pozitivě. Odhadem přišlo a 300 lidí, kteří projevili zájem a podíleli se a čteí jme židovských i romských obětí holocaustu. Brěskými spolupořadateli akce byla Židovská obec Bro, Muzeum romské kultury, brěské Odděleí pro vzděláváí a kulturu Židovského muzea v Praze a městská část Bro-střed a její kulturí a vzdělávací středisko. Zuzaa Prudilová Rok české cyklistiky oslavil vítězství leged Dalera a Smolíka Letoší rok je rokem půlstoletí slavých cyklistických vítězství Jiřího Dalera a olympiádě v Tokiu a Jaa Smolíka v Závodě míru. Obě sportoví legedy byly proto v cetru děí při galavečeru a úvod Roku české cyklistiky, jehož slavostí vyhlášeí ve středu 7. květa v brěském hotelu Iteratioal bylo motivováo právě jejich historickými vítězstvími. Kompoovaý pořad, kterým s oblesou a vtipem provázela Barbora Čerošková, byl symbolicky kocipová jako etapový závod. Měl prolog, časovku, jedotlivé etapy, de vola i epilog. Jubilatům zahráli Haa a Petr Ulrychovi a Javory beat, poblahopřáli jim Jiří Pecha i ezapomeutelý kometátor Karol Polák a přidali se ti ejpovolaější předseda Klubu českých olympioiků Oldřich Svojaovský, prezidet Českého svazu cyklistiky Maria Štětia a prví držitel titulu Král cyklistiky Pavel Doležel. Gratulovat, vzpomíat a přemýšlet o asměrováí české cyklistiky přijeli i hosté ze zahraičí. Prví vstup a prví etapu pořadu emohl obstarat ale ikdo jiý ež zakladatel brěské cyklistické Dukly Fratišek Jursa, který má ezastupitelý podíl a úspěchu obou brěských borců. Legedárí Frata Jursa byl také v jedé z hlavích rolí při prví sportoví akci Roku české cyklistiky, kterou bylo ásledující de ve čtvrtek 8.květa beefičí setkáí a jízda Milčovo kolečko. V Bosoohách se jí připomíá památka cyklistického furiata Miloše Hrazdíry, ale i tady se letos všecho točilo kolem půlstoletí Dalerova a Smolíkova vítězství. Také se již závodilo a i když o výsledky při této beefičí akci s volým vstupem a startovým zdarma ešlo, radost ze zlatých čokoládových medailí z ruky olympijského vítěze byla veliká. Vladimír Koudelka Foto: Igor Zehl 6
Stalo se v aší městské části Hlaví hvězdou 11. ročíku Majálesu se stali Tomáš Klus a Chiaski Ipřes epřízeň počasí se tradičí studetská slavost podle orgaizátorů vydařila. K majálesovému děí letos poprvé přispěla i radice městské části Bro-střed. Pro děti připravila a áměstí svobody Majálesáček a před vstupem do areálu výstaviště měla svůj Music Poit Stage. Letoší brěský Majáles zahájil přestřižeím pásky ve středu 7. květa v pravé polede a áměstí Svobody starosta městské části Bro-střed Mgr. Libor Šťástka. Odstartoval tak alegorický majálesový průvod. Zhruba tisícovka studetů se poté, co pokácela májku, vydala přes město směrem k výstavišti, kde byl od brzkých odpoledích hodi připrave hudebí program. Před braami výstaviště připravila radice ve spolupráci se svým kulturím a vzdělávacím střediskem Music Poit stage. Pódium před hlavím vstupem oslovovalo lidi a ulici a bylo dobrou prezetací kapel, které se do fiálího lie- -up majálesových pódií edostaly. Škoda je, že jejich vystoupeí doprovázel déšť, podotkl Štěpá Neubauer z orgaizátorského týmu Majálesu. A dodal, že atmosféra Majálesů je vždy velmi přátelská a pohodová. Naši ávštěvíci jsou mladí lidé, kteří se jdou bavit a ikoliv dělat problémy. Když lidé po hlavích kocertech odcházejí domů, podobá se jejich zástup spíše zástupu lidí jdoucích z divadla, řekl Neubauer. Na deseti pódiích hrálo přes padesát kapel, a své si tedy přišel každý. Největší úspěch ovšem slavil Tomáš Klus a kapela Chiaski. Na místě měli posluchači možost se občerstvit díky padesáti stákům a pobavit se a doplňujícím programu, který si připravily samy uiverzity. Již tradičě byla vyhlášea Miss Majálesu, kterou se stala Marta Havráková, studetka Medelovy uiverzity. Králem Majálesu byl zvole zástupce VUT se jméem Porwi I. Aby epřišly i děti zkrátka, připravila pro ě radice v te samý de a áměstí Svobody od 9.00 do 16.00 hodi zábaví program s ázvem Majálesáček. Děti pobavil Bob a Bobek v muzikálové podobě v provedeí Divadla Špilberk, představeí logopedických písiček ebo pohádka Hrátky s Machem a Šebestovou. Májovou slavost v Otevřeé zahradě zahájila swigová kapela Hed a začátku slavosti zazpívala a všechy přítomé příjemě aladila swigová kapela Djago Jet. Krojovaá paí Brtická ze Zdravého Jihomoravského kraje ázorě ukázala stloukáí másla, včetě jeho ochutávky. V sobotu 17. květa se totiž v Otevřeé zahradě Nadace Parterství a Údolí ulici uskutečila velká jarí akce s ázvem Májová slavost. I přes deštivé a chladé počasí se jí zúčastilo a 300 lidí, od malých dětí přes mladé až po seiory. Program pokračoval představeím pod širým ebem, kterého se ujal zámý performer Jakub Foll. Především přítomé děti rozesmál svou PoHÁDkou o tříděém odpadu. Během celé slavosti probíhala a jedotlivých staovištích propojovací soutěž, při íž měly děti za úkol sbírat razítka. Ta dostala za vyřešeí kvízů či hádaek, kresleí ebo vyráběí ptáčků. Velký aplaus sklidila skupia afrických bubeíků Afrika Motto, která vystoupila v rámci projektu Jihomoravské regioálí cetrum a podporu itegrace ciziců. Roztačila děti i dospělé a celý sál Otevřeé zahrady se tak a chvíli proměil v temperametí Afriku. Od 17 hodi pak zěly sálem zámé popové, rockové i bluesové pecky v podáí adějého brěského tria Fratiškův Nawrath do Říma. Slavost pak zakočilo vyhlášeí výherce propojovací soutěže. Partery slavosti byly MČ Bro-střed, Jihomoravský kraj, SAKO, Ekokom, IBM, literárí festival I kráva má svou kihu a Lipka. 7
Stalo se v aší městské části Ulice města Bra ožily a jede týde sousedskými slavostmi Podpořit komuití sdíleí, setkáváí a zábavu v ulicích města Bra měla za cíl akce Týde města. Ve dech od 12. do 18. květa se ulice Bra proměily v pestrou říši aktivit, které si pro kolemjdoucí připravily eziskové orgaizace a brěské istituce. Do Týde města se mohl zapojit každý, kdo má ápad a zpříjeměí veřejého prostoru a chuť jej realizovat. Nezáleží přitom, jestli jde o aktiví jedotlivce ebo o orgaizaci či istituci. Důležité je probudit v obyvatelích zájem o město. Kaváry tak abídly stolečky k posezeí, hudebí soubory uspořádaly kocerty, soukromé galerie abídly vekoví výstavy obrazů. Před kavárou Podebí v Údolí ulici stál klavír, a který si kolemjdoucí mohli zahrát. V průběhu Týde města se Brňaé v ulicích města bavili, zažili alterativí kulturí akce a pozávali své sousedy. Do aktivit se ve středu 14. květa zapojilo i občaské sdružeí Mezigeerace svým programem s ázvem Pojďte si hrát, jehož cílem bylo je tak si zahrát a pobavit se a Moravském áměstí před Místodržitelským palácem. Návštěvíky ejvíce zaujal kiží bazárek Kížky za babku, patch - workový a períkový workshop i ochutávka živé stravy. Na ádvoří Místodržitelského paláce si pak připravila program orgaizace Apla-JM pomáhající lidem s autismem. Týde města avázal a De města svátek připadající a třetí květovou středu a také a sousedské slavosti Zažít město jiak, které již od roku 2006 orgaizuje pražské občaské sdružeí Auto*mat. Samoté orgaizace akce se v Brě ujalo ové ezávislé uskupeí Urba da Bro, volé sdružeí jedotlivců a zástupců brěských orgaizací čiých a poli komuitích a kulturích aktivit, které se zformovalo díky projektu Nadace Parterství s ázvem RE public BRNO. De matek oslavily žey ve společosti sólistů městského divadla Mamiky, babičky a prababičky se sešly v Sále Otakara Motejla a Údolí, aby si při příležitosti oslav Svátku matek v eděli 11. květa poslechly kocert, který jim již posedmé věovalo občaské sdružeí Žey50. Kocert má být jako projev úcty a poděkováí za jejich práci pro rodiu a společost i za lásku, kterou rozdávají. Tetokrát se sálem esly krásé a všem zámé muzikálové melodie a šasoy v podáí sólistů Městského divadla v Brě Jay Musilové a Roberta Jíchy, za skvělého klavírího doprovodu Doc. Mgr. Šárky Králové. Akci již tradičě moderovala Moika Bridzáková, řekla za orgaizátora Jaa Jarušková. Zúčastilo se ho zhruba 250 posluchačů. Ve druhé poloviě kocertu proběhlo vyhodoceí fotosoutěže Úhel pohledu, kterou pořádá sdružeí Žey50 ve spolupráci s Kaceláří Bro-zdravé město a již třetím rokem pod záštitou starosty MČ Bro-střed Mgr. Libora Šťástky, který se kocertu rověž zúčastil. Zájemci mohou posílat své símky do dvou kategorií. V kategorii A je podmíkou, aby a fotografii byla zachycea žea ve věku 50+. Kategorie B je určea žeám po padesátce, které rády fotí, motiv si určí samy. Soutěž přispívá k zviditelěí zralých že a dává možost podívat se a ě z růzých úhlů pohledu. V letoším 6. ročíku v kategorii A zvítězil símek Ty ostudo, který zaslal Jiří Durdík z Prahy, pravidelý účastík fotosoutěže. V kategorii B se a ejvyšším stupíku umístila fotografie Kruhy Heley Tajovské z Bra. Porota vybírala z 260 símků, které zaslalo 48 soutěžících. Díky podpoře Nadačího fodu Slovak-Czech Wome s Fud vziká v letoším roce ový web www.uhelpohledu.eu, kde si zájemci budou moci prohlédout ejzdařilejší símky ze všech ročíků fotosoutěže. 8
Iformace z radice Radice opravila sportoviště, hřiště a plochu u Tivoli Pokračováí ze stray 1 plochy a ároží ulic Jiráskova a Veveří, které se městská část Bro-střed rozhodla vrátit podobu, jakou měla v době svého vziku a přelomu 19. a 20. století, samozřejmě při respektováí podzemího staoviště a separovaý sběr odpadů, představil další aktivitu radice starosta Šťástka. Komplexí rekostrukci tak prodělala zídka z režých cihel, a kterou je také již osazeo tradičí oploceí s kovářskými prvky. Uvitř této plochy bude založe ový trávík, vysazeo ěkolik malokoruých stromů a istalováo parkové osvětleí, vě zídky bude a kozolách umístěo ěkolik laviček. Náklady a úpravu toho evelkého, ale svou polohou u paláce Tivoli velmi výzamého městského prostoru dosáhly 1,1 miliou koru. Názory vedeí radice Sportovci pomáhají Míšovi Stuchlíkovi Stalo se již bohužel pravidlem, že dobré zprávy si do médií cestu eajdou. Straou jejich zájmu tak zůstaly iformace, že Faklub HC Kometa Bro vyzval orgaizátory edávých velkoplošých hokejových projekcí a Moravském áměstí, aby se připojili k pomoci Míšovi Stuchlíkovi, který trpí svalovou dystrofií. Míša se arodil v roce 2002 jako zdravé dítě. V osmi měsících u ěj byla zjištěa svalová dystrofie Ducheova typu (Duchee Muscular Dystrophy DMD). Je to zatím eléčitelá geetická porucha, která postihuje pouze chlapce a projevuje se postupým ochabováím svalstva, které kočí selháím fukce životě důležitých orgáů. Zpočátku se Míša vyvíjel jako každé jié zdravé dítě. Ve 3 letech šel do ormálí školky, chodil a výlety, zúčastil se růzých akcí, jezdil a školy v přírodě. Do prví třídy jel a trojkolce a díky osobímu asistetovi se mohl zúčastit i tělesé výchovy. Des už emůže. Již 2 roky echodí a je odkázaý a vozík a pomoc druhých. Jezdí každoročě do lází, avštěvuje rehabilitaci a cvičí doma, aby se alespoň částečě zpomalilo odumíráí svalů. Požádali jsme o spolupráci Oblastí spolek Českého červeého kříže Bro-město, se kterým spolupracujeme při pořádáí Váoc a Zelňáku a který má s působeím v humaitárí, sociálí a zdravotí oblasti obrovské zkušeosti, a jeho sbírková kasička tak echyběla a žádém z fiálových hokejových přeosů. Od pořadatelů a jejich parterů, ale i od samotých ávštěvíků se akoec vybralo 44 436 koru. K pomoci se fiačě připojil i samotý brěský Český červeý kříž a výsledkem této spolupráce je to, že je pro Míšu objedá ový odlehčeý vozík včetě volitelého příslušeství v hodotě 51 780 koru. Nezbývá a tomto místě ež poděkovat faklubu Komety, orgaizátorům projekcí, faouškům i všem sportovím klubům a pořadatelům, které Míšu Stuchlíka podporují a podílejí se a projektu Sportovci pomáhají. Mgr. Libor Šťástka, starosta městské části Bro-střed Názory zastupitelů Co skutečě v současé době trápí obyvatele aší městské části? Každý člověk, který se aktivě zajímá o veřejé děí kolem sebe ebo to má dokoce v popisu své práce, jako zastupitel aráží eustále a věci, se kterými jsou lidé oprávěě espokojeí, a v městské části Bro-střed tomu eí jiak, dokoce bych řekl, že těch problémů se kterými je potřeba se vypořádat je tolik, že to až eí hezké. Jedím z ejpalčivějších z ich je stav obecích bytů v majetku MČ, a což si řada lidí v ich žijících stále stěžuje a já se jim edivím. Tyto byty jsou často dlouhodobě eudržovaé a acházejí se tak v dezolátím stavu, a i přesto jsou jejich ájemíci ucei platit ehorázě vysoké ájemé, které eodpovídá jejich reálému stavu. Pro běžého občaa je skutečě velký problém, aby je za ájemé musel každý měsíc platit přes deset tisíc koru, jak je ve středu Bra běžé, a to ještě k tomu v době ekoomické krize, kdy áklady pro rodiy stále je rostou. Důsledkem je, že arůstá počet dlouhodobě opuštěých bytů, o které z logických důvodů eí mezi lidmi zájem a aše městská část se tak postupě vylidňuje. Je důležité říct, že klub KSČM vždy hlasoval proti zvyšováí ájemého v obecích bytech a rozdíl od ostatích ať už koaličích ebo opozičích stra, protože považujeme takové rozhodutí jedozačě za přiejmeším erozumé. Na rozdíl od ostatích stra si také emyslíme, že jediým správým řešeím je pouze privatizace obecích bytů, ale je uté, aby si městská část poechala dostatečě velký bytový fod ve svém vlastictví, o který se ale musí důsledě a hlavě zodpovědě starat už proto, že je to v jejím vlastím zájmu. K tomu je ale potřeba vypracovat fukčí kocepci bytové politiky městské části, a jejímž vypracováí by se měli podílet rovým dílem všechy straické kluby zastoupeé v zastupitelstvu. Samozřejmě je podle ás také potřeba výrazě sížit ájemé v obecích bytech tak, aby bylo přijatelé pro mladé lidi, mladé rodiy i seiory. Mezi další zásadí problémy patří jedozačě situace v oblasti automobilové dopravy a hlavě edostatek rezidetích parkovacích míst pro občay žijící v MČ Bro-střed, kdy se často stává, Pokračováí a straě 10 9
Názory zastupitelů / Naše školy Co skutečě v současé době trápí obyvatele aší městské části? Pokračováí ze stray 9 že aši občaé bydlící ve středu města emají v době, kdy se vracejí z práce domů, kde zaparkovat. S tím souvisí i stále se zvětšující objem automobilové dopravy a s tím spojeá zhoršující se kvalita ovzduší a velmi frekvetovaých komuikacích jako je ulice Poříčí, Medlovo áměstí, Pekařská a další, což má egativí vliv a zdraví a kvalitu života lidí dlouhodobě vystaveým těmto vlivům a proto je potřeba posílit veřejou dopravu a území MČ Bra-střed a sažit se dostat tuto automobilovou pryč s cetra, což by pomohlo i stavu ašich komuikací. Městská část by se také měla více zabývat edostatkem míst v ma - teřských školách což je dlouhodobá záležitost, která mladým rodiám komplikuje život a to formou výstavby ových mateřských škol a rozšiřováím stávajících kapacit již existujících a hledáím ových tak, aby bylo uspokojeo co ejvíce zájemců především z řad občaů aší městské části. Těch věcí, co trápí obyvatele aší městské části je samozřejmě daleko více, jako apříklad eustále rozbité chodíky, které evydrží opraveé ai pár měsíců, edostatek míst v domech s pečovatelskou službou, káceí zdravých stromů místo těch odumřelých, a to je pouze část toho, s jakými věcmi se a mě lidé obracejí, a tak jsem se pokusil popsat alespoň ty podle mě ejproblematičtější a astíit jejich řešeí tak, aby se životy ašich spoluobčaů, kteří se skutečě zajímají o děí kolem sebe podařilo postupě je zlepšovat. Všechy tyto věci, a které si aši občaé ejčastěji stěžují, jsou totiž také často důvody, proč se stěhují do jiých městských částí a echtějí už dál žít ve středu Bra a to je podle mě veliká škoda a je potřeba to změit. Jiří Hráček, zastupitel za KSČM (spoluautor Marti Říha) Během oslav De Země a ZŠ Horí žáci avrhli, jak Zemi chráit De Země je sice relativě mladý svátek, ale a aší škole má již ěkolikaletou tradici. Proto jsme se i a ZŠ Horí de 22. duba opět připojili k jeho celosvětovým oslavám. Základí škola a Horí je sice zámá sportovími úspěchy svých žáků, avšak v květu dali učitelé možost projevit se i těm, kterým to lépe sluší se štětcem a barvami ež ve florbalové brace či v plavecké čepici. 10 Ve středu 7. květa při příležitosti De matek uspořádali velkou výstavu dětských výtvarých prací a živých květi. Nejtěžším úkolem pro učitelky byl výběr prací. I když bylo prostoru hodě, vystavit všecha origiálí díla byl adlidský výko. Obrázky a objekty, které vzikaly po celý školí rok zaplily celé jedo patro školy. A protože žádá velká verisáž se eobejde bez hudebího čísla, zahájil výstavu školí sbor a taečí vystoupeí žáčků prvího stupě. Role ostříleého moderátora se s chutí a se ctí zhostil David z druhé třídy. Vyvrcholeím celé akce byla aukce ejlepších prací. Licitátorem a jeho půvabou asistetkou se pro toto odpolede stali dva ejvýřečější. Do projektové výuky se zapojili žáci i učitelé všech ročíků. Takové vyučováí bývá pro děti příjemou změou, eboť samy provádějí růzá pozorováí, získávají ové iformace, porovávají je, vyhodocují a i teto de si mohé vyzkoušely v praxi. Žáci prvího stupě ejdříve procestovali aši plaetu a sezámili se s jedotlivými kotiety a světovými oceáy. V Americe ahlédli do amazoského pralesa, a chvíli se stali Idiáy, v Africe si prohlédli pyramidy, v Asii si vyzkoušeli, jak se asi cítí zápasíci sumo a v Evropě už i ti ejmeší pozají vlajky ěkterých států a jejich hlaví představitele. Někteří si asbírali léčivé rostliy a vytvořili si z ich herbář, jií zjistili, kolik je a světě ohrožeých druhů živočichů. Veškeré tyto aktivity šly ruku v ruce s pozáím, že aše Země se až příliš často ocitá v ohrožeí, a proto je potřeba ji chráit a pomáhat jí. Mladší žáci aktivě přistoupili k úklidu okolí školy a poté tvořili a posílali přáí a vzkazy aší plaetě. Ti starší se pustili ještě dál. Projektovému di předcházela ávštěva plaetária, kde se žáci vydali a fatastický výlet vesmírem. Pozali, jak je aše Země maličká a docela zraitelá tečka v ekoečém vesmíru. Následě zpracovali projekty s ápady, jak Zemi pomoci a ochráit ji. Hlaví myšleky směřovaly k péči o životí prostředí, tříděí odpadu a jeho recyklaci, ochraě ohrožeých druhů živočichů a rostli či ozoové vrstvy. Někteří se vydali a vycházku podél řeky Svratky, jií vyčistili okolí studáky Čertík. Starší chlapci připravili školí hřiště a jarí sezóu, děvčata přesazovala květiy, ěkteré děti si zasadily svůj prví strom. Díky svým prožitkům z tohoto de už všichi vědí, že v rámci svých možostí by se o životí prostředí a aši Zemi měl starat každý, a eje v de jejího svátku. Výstavu květi a výtvarých prací žáků zakočila aukce prací Mgr. Atoie Laicmaová, ZŠ Horí 16
Naše školy Tři ejkrásější čarodějické masky získaly cey a ZŠ Křeová V pátek 25. duba se to u ás ve škole, a zvláště a školím hřišti, hemžilo čarodějicemi a čaroději. Všude to krásě voělo kouřem z čarodějického kotle, od ěhož vrchí křeovácká čarodějice poslala dětem kouzelé zaklíadlo. To ám mělo pomoci přivolat sluíčko a hezké počasí. Děti se ho společě aučily a pak podle rad čarodějice tuto kouzelou formuli ěkolikrát zopakovaly s pohledem upřeým k obloze. Věřte ebo evěřte povedlo se. Mraky odvál vítr a vysvitlo sluíčko, které a hřišti vysušilo zbytky dopoledího deště. Od půl třetí se zde začali scházet prví křeováčtí čarodějové společě se svými rodiami a čarodějický rej mohl koečě začít. Všechy děti i učitelé se sažili o co ejorigiálější čarodějický převlek a a místě si ještě mohli echat přikrášlit obličej šikovými malířkami. Při vstupu a hřiště každé čarodítě obdrželo kartičku, která zameala vstupeku do čarodějických disciplí. Děti si tak mohly vyzkoušet čaromňamku, čarováhu, čarokostbal a čaroslet. Všem se disciplíy dokoale zdařily a každý si vysloužil sladkou odměu. Košťata aštěstí ikdo ezeužil k odletu! Děvčata z taečího kroužku všecha okouzlila svými ladými pohyby a aučila ás ěkolik taečích kroků. Během taečího reje malých čarodějů a čarodějic probíhala velmi obtížá volba tří ejkouzelějších převleků. Cey za čarokrásé masky si zasloužeě odesly děti ze školí družiy. Velkou pochvalu za ápadité kostýmy si však zasloužily všechy děti. Na závěr společého odpolede si děti mohly užít opékáí špekáčků a příjemé posezeí u ohě. Občas se podařilo, že voňavá dobrota skočila v ohi, ale ikomu to áladu epokazilo. Celá akce proběhla v poklidu a skočila s velmi kladým ohlasem jak u dětí, tak u rodičů. Zážitkové odpolede Čarodějický rej se uskutečilo ve spolupráci Školího poradeského pracoviště pro eformálí vzděláváí, klubu Křeka a Školí družiy v rámci projektu OPVK KŘENKA zážitkem k ikluzi, který je fiacová Evropským sociálím fodem a státím rozpočtem České republiky. Květa Adamová a Haa Hadrabová Společeský večer školy a Křídlovické zahájili deváťáci poloézou V pátek 4. duba proběhl v Kulturím domě Rubí a Makovského áměstí v Brě-Žabovřeskách tradičí Společeský večer základí školy Křídlovická, který je kocipová jako příležitost k vzájemému setkáí rodičů, pedagogů, žáků, absolvetů a přátel školy. Všechy přítomé přivítala RNDr.Jarmila Bavlková, ředitelka školy. Kulturí program večera zahájili krásou slavostí poloézou žáci devátého ročíku, kteří se a své vystoupeí poctivě připravovali ěkolik měsíců předem pod vedeím Terezy Jeřábkové. Kulturí program pokračoval vystoupeím orietálích taečic (žákyň I. stupě aší školy) pod vedeím RNDr. Jaromíry Čáslavské. Společeský taec v jeho obdivuhodě dokoalé podobě předvedli Zdeka Jurmaová avojtěch Bumbálek ztaečí školy Starlet. Poté jsme se tiše za - poslouchali ásledovalo totiž ádheré vystoupeí Pěveckého sboru Campaella. Prví část společeského večera zakočilo Taečí studio NO FEET a Marie Krchňáková svým evšedím představeím POI světelého tace Maorů. Žáci devátého ročíku v průběhu večera s troškou ostalgie a s díky všem vyučujícím zavzpomíali a léta stráveá a aší škole. Na památku byli slavostě dekorovái absolvetskou stužkou. Jak již to bývá a každém plese, rozhodě emohla chybět tombola s úžasými ceami a apětí, kdo vyhraje. Zvláště ěkteří bývalí žáci měli opravdu štěstí a radovali se z moha veselých ce. K taci i k poslechu všem zúčastěým hrála prostějovská hudebí skupia Novios. Velké poděkováí patří orgaizátorce večera Mgr. Jitce Tiché, jejím spolupracovíkům, a také Barboře Hajové a Pavlu Šmardovi, žákům 8. ročíku. Mgr. Leka Hofírková 11
Naše školy Žáci a Hrozové soutěžili už druhým rokem v barevém oblékáí Před Velikoocemi jsme a základí škole a Hrozové uspořádali druhý ročík celo - školí mezitřídí soutěže Barevé jaro. Při společé aktivitě jsme uvítali jaro, celý týde ám společost dělalo pravé aprílové počasí. Během akce se do školího děí zapojili téměř všichi žáci a učitelé, důraz jsme kladli a vzájemou spolupráci dětí a souáležitost třídích kolektivů. Pravidla soutěže byla jedoduchá. Od podělí do středy se jedotlivé dy esly vždy ve zameí dvou barev. Každý mohl přijít v jedé barvě ebo je kombiovat. Kdo byl barevě obleče, získal ejvýše dva body, jede za vrchí část (apř. košile) a jede za spodí část oblečeí (apř. kalhoty). Body vyjadřovaly proceto barevě oblečeých a třídu (apř. celá třída správě barevě oblečea = 100% = 100 bodů). Vítězem a I.stupi se stala třída 5.A pod vedeím paí učitelky Viterlíkové, žáci měli ejvyšší možý počet bodů. Na II. stupi obsadila prví místo třída 7.A paí učitelky Kero - stockové, která také získala 300 bodů. Žákům i jejich třídím učitelkám gratulujeme. Děti byly odměěy barevými períkovými medailemi, sladkostmi a diplomem. Zpestřeím byla ová bousová tipovací soutěž, jež akci doprovázela. Na chodbě školy ve II. patře byla umístěa ádoba s barevými boboy. Každá třída si mohla tipout počet sladkostí. Vítězství si v této soutěži odesli žáci 5.A. Sahou bylo opět podpořit komuikaci. Účast žáků teto rok předčila miulý ročík soutěže. Oblečeo do správých barev v jedotlivé dy bylo v průměru přes 92% žáků školy. Těmto patří velká pochvala za aktiví zapojeí do soutěžeí. Děkuji také pedagogům, kteří pomohli při přípravě soutěže, děti motivovali a Barevého jara se sami účastili. Výsledky jedotlivých tříd a fotografie jsou a webu www.zshrozova.cz. Mgr. Luděk Balcařík, zástupce ředitele pro II. stupeň Základí škola Bro, Hrozová Žáci z Husovy slavili eje De Země sérií ekologických akcí V dubu a květu se žáci ze základí školy a Husově zúčastili ěkolika ekologických akcí. Nejdříve se v rámci De Země, který se každoročě slaví 22. duba, uskutečil projektový de s ázvem Odpady jako globálí problém. A během květových dů se žáci školy aktivě podíleli a úklidu vybraých brěských míst. Během projektu Odpady jako globálí problém avštívily třídy školy čističku odpadích vod, spalovu odpadů a také se zúčastily ekologických vzdělávacích programů. V rámci stejého projektu pak provedli žáci 8.B veřejý průzkum zaměřeý a problematiku odpadů. Veřejost byla také sezámea s akcemi školy souvisejícími s ochraou životího prostředí. Po skočeí průzkumu se žáci 8.B přesuuli do MŠ Jáská, kde vysvětlovali dětem mateřské školy, jak a proč třídíme odpad. Dětem byly také předáy ádoby a tříděý odpad. Úklid přírodí rezervace Ve středu 6. květa uklidili žáci ZŠ Husova a ZŠ Hudcova odpadky v lokalitě Přírodí rezervace Medláecké kopce. Akce byla součástí celosvětového ekologického projektu Ukliďme svět. A proč to všecho děláme? Svým zodpovědým chováím se sažíme přispět k ochraě životího prostředí a ispirovat i ostatí k tomu, aby se chovali ke svému okolí ohleduplě. O všech výše uvedeých aktivitách a projektech se dozvíte více a strákách aší školy, řekl Jakub Cimala ze školy a Husově. Více a www.zshusovabro.cz. Zřizovatelem škol je městská část BRNO-STŘED 12
Naše školy Na posledím zvoěí si děti užijí legraci a skákacím hradu Před kocem školího roku se mateřská škola a ulici Horí rozloučí s dětmi, které odcházejí do školy, akcí Posledí zvoěí. Akce je určea pro všechy děti z MŠ a jejich rodiče. Předškoláci budou mít achystaé závěrečé vystoupeí spolu s výstavkou svých prací. Dostaou upomíkové předměty a rozloučí se se školkou vesele a atrakcích jako je skákací hrad a v růzých jiých zábavých soutěžích a disciplíách. Akci pořádá spolu s MŠ Občaské sdružeí Na kopečku u zvoečku, které bylo založeo v roce 2008 jako sdružeí rodičů dětí avštěvujících školku Na kopečku u zvoečku v Brě a ulici Horí. Cílem sdružeí je pomáhat vedeí MŠ při orgaizaci školích a mimoškolích aktivit a při zlepšováí školího pozemku i tříd dětí. Velká část pomoci pochází z ašich vlastích sil, apř. orgaizace brigád, budováí přírodí školí zahrady ebo díky příspěvkům rodičů či spozorských darů. V květu proběhl ve školce tradičí De matek. Na odpolede si děti připravily eje pro mamiky, ale i pro babičky a prababičky pásmo říkaek a písiček a opět je překvapily milým a ápaditým dárečkem, který vyrobily pod vedeím kreativích pedagogů. Akce pořádá školka celoročě a pravidelě. Na podzim se ám velmi vydařila akce uspáváí zahrady, kdy děti s rodiči vyráběli dýňové svícy, malé dráčky a společě se zahradími vílami uložili zahradu k zimímu spáku. Rodiče také pomohli s hrabáím listí a zazimováím přírodí zahrady a všichi se umazali atíráím laviček. K dalším akcím patří acvičováí váočích říkaek a koled, úorový kareval, břez - ová oslava vody a De vody, kde si letos děti oblékly modré oblečeí a zkoušely si představovat, jak putuje kapka vody v koloběhu, aebo velikoočí díličky či akce při příležitosti oslav De Země v dubu. Mgr. Jidra Rosekracová Ohlasy Zastávka a Obilím trhu V letoším úorovém Zpravodaji městské části Bro-střed je astíěa rekostrukce zastávky a Obilím trhu. Vzhledem k tomu, že je to v oblasti, která je mi velice zámá, dovoluji si ásledující pozámku ad záměrem využití této architektoické památky. S povděkem se všichi mou dotázaí (v průběhu jedoho týde) vyjádřili k zovuoboveí veřejých toalet a uvedeí stavby do původí podoby. Mimochodem, má Bro-střed ějaký reprezetativí výzkum ázorů místích obyvatel? Pa starosta předkládá ávrh architektoického ateliéru RAW jako zdařilý a očekává, že Tram café bude vítaým prvkem a oživeím parku. S cílem obhájit teto záměr však uvádí argumety, které místí obyvatelé a ávštěvíci této oblasti shledávají jako (s určitou mírou adsázky) esmyslé. Naproti zastávce je již dlouho provozováa kavára Záhrada (café therapy), postupě směrem k městu další možost kávy je v podiku Kafe do vay, v Mezzaiu ebo v restauraci La Bouchée. Od čísla 15 do čísla 37 to a Údolí v rozmezí deseti domů jsou čtyři! kaváry. Obava, resp. představa, že daá oblast postrádá posezeí u kávy, je tedy plaá. Další představeá vize je, že do kaváry budou chodit mamiky, které s dětmi tráví čas a sluíčku ve stíu stromů. Je to bohužel další omyl: pískoviště je a druhé straě parku, k frekvetovaé vozovce se s dětmi pochopitelě epřibližují a jejich případou touhu po kávě uspokojí skvělé prostředí cukráry a začátku Jiráskovy třídy. Na Gorkého ulici (pár kroků od parku) je kavára Aděl v Domě chráěého bydleí a dalších pět! kaváre, které a krátkém úseku daé ulice (od čísla 13 do čísla 37) jsou v provozu. Park samozřejmě využívají i seioři, ovšem za účelem posezeí a lavičce či procházky, ikoliv přímo předpokládaým pobytem a sedačce v úzkém Tram café v blízkosti rušého dopravího tahu. Zastávka slouží jako vítaý přístřešek při čekáí a tramvaj ebo trolejbus. Ostrůvek je při daé kapacitě spojů edostačující (a to opomíjím rizika ahozeí od projíždějících vozidel za deště), čeká se a kraji parku a v čekárě ve stoje. Přes stav, v jakém se stavba achází, je využíváa, i když posadí se málokdo ale k ápravě toho dozajista eí třeba tak razatě zastávku přestavovat a vyakládat emalé fiačí veřejé prostředky. Straou poechávám to, jak se zcela proskleá straa projeví a možosti zastávku vytopit, resp. jaké budou a to áklady. Na druhou strau je možo opoovat tím, že je malá, a tedy ai daá položka ebude vysoká ovšem v jejích rozměrech je další káme úrazu. Nedovedu si dobře představit, jak a tak malém prostoru (zejméa při uzavřeé stěě) se půjde v daém úzkém prostoru pohybovat ebo vykládat si, aiž by se procházející otíral o kávující. Vize kaváry s otevírací dobou jasě azačuje, že obyvatelé, čekající a spoj MHD, ebudou při epřízi počasí mít, kam se schovat. To zameá, že dopraví podik postaví ový přístřešek, jaký je a protilehlé straě, resp. jej postaví soukromá společost a bude pak mít zisky z reklamy? A kde a tak úzkém chodíku? Navštívila jsem památkový ústav a áměstí Svobody a mluvila s odboríky a daou problema- Pokračováí a straě 14 13
Ohlasy / Iformujeme Zastávka a Obilím trhu Pokračováí ze stray 13 tiku. Existeci kaváry vímají jako meší zlo, ež jakým je další chátráí stavby. Samozřejmě by upředostili možost, že po rekostrukci by stavba byla opět využíváa jako čekára. Apeluji tedy a zastupitele a radu, aby rozumě přistoupili k rekostrukci předměté stavby a Obilím trhu tak, aby opět sloužila účelu, ke kterému ji Oskar Poříska avrhl a v roce 1929 byla postavea: přístřešek pro čekající a v podzemí části veřejé toalety. Prosím ty, kteří se budou vyjadřovat k pláu kaváry, a daou oblast ezají, aby to eposuzovali je podle obrázku ávrhu architektoického studia RAW, který vše zobrazuje iluzorě, včetě posezeí a hlaví příchozí cestě k zastávce, ale šli se a daou stavbu podívat. Ig. Olga Flasarová Poz. redakce: Radice městské části Bro- -střed zvažuje tři varia ty řešeí rekostrukce zastávky a Obilím trhu. Výše kometovaá oprava zastávky a její přeměa v kaváru Tram café při zachováí provozu veřejého WC je pouze jedou z ich. Při tomto řešeí se počítá s využitím kaváry pro eziskový sektor. K dalším dvěma zvažovaým variatám patří oprava zastávky bez veřejého WC a oprava zastávky s veřejým WC. V současé době probíhá stavebě techický průzkum zastávky a Obilím trhu. Ověřují se možosti apojeí a potřebé sítě, prověřuje se vlastictví okolích pozemků a řeší se umístěí objektu v rámci podrobější územě pláovací dokumetace. Podle zjištěí bude staove další postup. Prodej kompostérů za polovičí ceu abízí brěský magistrát Od úora tohoto roku mohou občaé města Bra kupovat dotovaé kompostéry. Bro je svým obyvatelům abízí za polovičí ceu. Chce totiž sižovat možství bioodpadu. Nabídku koupit si kompostér za ižší ceu využilo již přes sto občaů. Na iteretových strákách www.miiwaste.cz vyplili webový formulář. Na té samé adrese zjistili, kdy se koá školeí. Zúčastili se ho a dozvěděli se tam, jak se svým kompostérem mají správě akládat. Po absolvováí školeí, které proběhlo v areálu brěské spalovy, zaplatili v hotovosti 790 koru za kompostér o objemu 400 litrů a odvezli si ho domů. Žádat o zbývajících 400 dotovaých kompostérů může je fyzická osoba starší osmácti let, která má hlášeý trvalý pobyt ve městě Brě. A to buď formou výše zmíěého webového formuláře ebo telefoicky prostředictvím Odboru životího prostředí Magistrátu města Bra a čísle 542 174 552. Obdržeou ádobu pak musí umístit u emovitosti v Brě. Kompostováí přispívá k ochraě životího prostředí. Sižuje se totiž možství svážeého komuálího odpadu a současě vziká orgaické hojivo. To se může využít a zahradě ebo i do květiáčů. V koečém důsledku apomáhá kompostováí i ke sižováí emisí skleíkových plyů, protože při procesu dochází k ukládáí vázaého uhlíku do půdy. Masarykova uiverzita otevírá dveře seiorům a zve je ke studiu Seiorské vzděláváí má své pevé místo a řadě veřejých vysokých škol. V současé době studuje a uiverzitách třetího věku (dále je U3V) přibližě 2 % seiorské populace České republiky, tedy zhruba 40 000 osob. Vzděláváí v seiorském věku apomáhá k udržeí kvality života přívětivým a důstojým způsobem. Základím úkolem U3V je zprostředkovat seiorům ové pozatky, vědomosti, dovedosti, obory a techologie. Posláím kurzů U3V je též stimulace k aktivitě. Pilířem Uiverzity třetího věku a Masarykově uiverzitě je Všeobecě zaměřeý kurz, který trvá osm semestrů a je zaměře a otázky zdravého a smysluplého životího stylu ve vyšším věku. Na obsahu předášek se podílí všech devět fakult MU. Uiverzita dále pořádá ve spolupráci se svými partery tři jedoleté kurzy azvaé Uiverzita třetího věku v Moravském zemském muzeu, Kulturí dědictví a památková péče a jiží Moravě (ve spolupráci s Národím památkovým ústavem), J. G. Medel: Člověk, opat a vědec (ve spolupráci s Medelovým muzeem). Pro účastíky U3V jsou ad teto rámec pořádáy tematické krátkodobé kurzy zaměřeé a iformačí techologie, cizí jazyky, pohybově-relaxačí aktivity, otázky a problémy z oblasti humaitích i přírodích věd. V programu echybí ai jedodeí exkurze vztahující se k obsahu předášek či tematických kurzů. Vzděláváí a U3V a Masarykově uiverzitě má formu předášek, cvičeí, semiářů a exkurzí, účastíci mohou využívat studovy a kihovy. Předášky trvají dvě vyučovací hodiy a koají se jedou za čtráct dů (od říja do květa). Účastíkem programu U3V může být osoba, která dosáhla věku potřebého pro přizáí starobího důchodu a má úplé středoškolské vzděláí s maturitou. Vzděláváí je bezplaté, každoročě se hradí pouze zápisé, které bylo pro akademický rok 2014/2015 staoveo a 800 Kč. Absolvet U3V obdrží osvědčeí a slavostí promoci. Přihlášky jsou přijímáy osobě (Komeského ám. 2, Bro) ebo elektroicky od 5. květa 2014. Další podrobosti o Uiverzitě třetího věku Masarykovy uiverzity včetě fotografií a videoukázek ašich aktivit ajdete a www.u3v.mui.cz. 14
Iformujeme Do žlutých kotejerů patří ově eje PET lahve, ale všechy plasty Občaé mohou ově do žlutých kotejerů a staovištích tříděého odpadu ukládat více druhů plastů. Od prvího duba může každý, komu eí osud životího prostředí lhostejý, třídit veškeré plasty. Žluté kotejery jsou odteď místem, kam patří všecho ze světa plastu. Magistrát města Bra od začátku duba změil systém tříděí odpadů a tímto krokem přidal Bro mezi evropská města, která i v oblasti tříděí odpadu přispívají ke zlepšeí světa. Sortimet doposud sbíraých PET lahví a ápojových kartoů se rozšiřuje o další druhy domácostmi běžě vyprodukovaých plastových obalů. Nyí tedy můžeme s čistým svědomím umísťovat do žlutých ádob kromě PET lahví taky plastové á - doby, sáčky, tašky, fólie, plastové kelímky, krabičky od potravi a další výrobky. Speciálě v Brě patří do žlutých kotejerů i všechy ápojové kartoy jako krabice od džusů, ví, mléka a taky hliíkové plechovky. Nesmíme však opomeout, co do kotejeru určitě epatří. Jsou to především masté obaly se zbytky potravi ebo čisticích přípravků, obaly od žíravi, barev a jiých ebezpečých látek, podlahové krytiy jako lio, PVC ebo i ovodurové trubky. Samozřejmě je potřebé při produkci plastu myslet i a dopady a životí prostředí, a proto si raději v obchodě amísto plastového sáčku zvolit vlastí textilí tašku ebo papírový sáček. Stejě tak člověk dosáhe lepšího pocitu, když je schope vyhout se jedorázovým obalům ebo zbytečě baleým potraviám, a tímto emalým krokem pomáhat aší plaetě. Co přesě tato pozitiví změa zameá pro občay města? Jedoduše každý, kdo doteď váhal ebo stále váhá s tříděím plastů, může yí uložit všechy plasty do žlutých kotejerů. Všechy obavy, které občaé Bra ohledě tříděí plastu dosud měli, jsou yí zbytečé. Životí cyklus většiy plastů opravdu ekočí v spalově, ale dále pokračuje a recyklaci. I ty ejběžěji vyhazovaé plasty se mohou tímto cyklem opětově vrátit k životu a být využity. A jaká je tedy další cesta plastových odpadů? Podle iformací od Jiřího Kratochvíla, ředitele společosti SAKO, jež zajišťuje pro město Bro veškeré čiosti spojeé s provozem systému sběru a svozu odpadu, se odpady ejprve dostaou a vytřiďovací liku. Tady je pracovíci rozdělí a plasty určeé a recyklaci a plasty, které kvůli jejich materiálovému složeí elze dále využít. Vytříděé druhy plastů jsou lisováy do balíků a uložey a depoii. Po aplěí trasportí dávky je druhotá surovia prodáváa zpracovatelům ebo obchodím společostem. Kdo by se chtěl přece je o osudu plastů přesvědčit a vlastí oči, může se zajet podívat do areálu společosti SAKA, kde je vidět balíky zabaleých plastů připraveých k odvozu dalším zpracovatelům. Bráy společosti SAKO jsou otevřeé i v podobě exkurzí pro komerčí subjekty či středí školy. PET lahve jsou dále tříděé apříklad ve společosti PETKA CZ, a. s. Tam se pomelou a ěkolikaásobě perou. Vziklá drť se ásledě usuší, přesue do speciálích vaků a přepraví k výrobci fiálích produktů, což je kupříkladu výroba střižových vláke. Velmi podobý proces astává také u ostatích druhů plastů. Pokud jste tedy dosud měli pochybosti, zda plasty třídit ebo e, yí se celý proces více zjedodušil a i vy můžete velmi jedoduše přispívat k recyklaci. Navíc, odstraěím komplikací při tříděí odpadů, postupým rozšiřováím možostí odpady recyklovat, iformováím a zapojeím občaů se daří přispívat k mešímu zatížeí a zečištěí životího prostředí. Tříděí odpadu eí opravdu vůbec áročé, pomáhat vychovávat zodpovědější občay a formuje vztah k ochraě životího prostředí. Motivací pro ás by mohla být skutečost, že a skládky poputuje méě odpadu, který se už edá využít a ebude ám hrozit, že příroda i celá krajia okolo ás se proměí a jedo obrovské smetiště. Máte-li další otázky k tématu tříděí odpadu, eváhejte se iformovat v Ekologické poradě Veroica, osobě a Paské 9, telefoicky a čísle 608 426 032 ebo elektroicky prostředictvím webových stráek www.veroica.cz. Mgr. Haa Sekerková, Ekologická porada Veroica Studeti vyviuli aplikaci a určováí rostli Nezámou rostliu stačí yí je vyfotit a poslat. Na displeji se poté zobrazí její ázev. Aplikace pro chytré telefoy a pozáváí rostli je výsledkem ěkolikaměsíčí spolupráce tří doktorských studetů z Medelovy a Masarykovy uiverzity. S pomocí aplikace FlowerChecker je možé jedoduše zjistit ázev jakékoliv rostliy. Nejedá se však o výjimečě pokročilou umělou iteligeci. Obrázky jsou ihed po vyfoceí předáy přes iteret meziárodímu týmu odboríků, který je schope z viditelých zaků a lokalizace ázev rostliy určit. Na odpověď je zatím většiou uté čekat pár hodi, ež se tým botaiků shode ad určeím rostliy. Samotá odpověď pak může mít růzou kvalitu. Někdy se podaří určit i poddruh ebo varietu, jidy pouze rod. Aplikace u odpovědi avíc zobrazuje míru jistoty. Toto všecho se uživatel dozví ještě předtím, ež se rozhode zaplatit za fiálí odpověď. Navíc je možé idetifikaci rostliy upřesit díky možosti komuikovat přímo s uživatelem. Metody strojového učeí si s touto úlohou dosud edokáží poradit, proto jsme se rozhodli zapojit tým lidí. Pokročilé algoritmy se časem aučí kytky pozávat, budou však potřebovat obrovskou databázi ukázkových příkladů a tu přesě dáváme dohromady, uvedl Odřej Veselý, studet doktorského oboru Systémové ižeýrství a iformatika a Provozě ekoomické fakultě Medelovy uiverzity vbrě. Uživatel má možost si aplikaci vyzkoušet zdarma, další využití jej pak stojí dvacet koru. Pokud se botaikům rostliu určit epodaří, eplatí ic. Zatím se podařilo týmu určit více ež 90% zaslaých rostli. Autoři chtějí dál aplikaci vyvíjet a zároveň dát příležitost šikovým programátorům a připravují pro ě soutěž, kde si budou moci ad daty z aplikace otestovat své algoritmy. Více iformací ajdou zájemci a platrecogitio.org. Mezi mobilími aplikacemi zaměřeými a určováí rostli se jedá téměř o uikát. Největší zájem o aplikaci projevili uživatelé ze Spojeých států amerických. Vývojový tým se díky pozitiví odezvě chystá přihlásit do soutěže Nápad roku. Ig. Jiří Urbáek Na Kraví hoře pokračují oslavy Oslavy desátého výročí zahájeí provozu krytého plaveckého bazéu a Kraví hoře pokračují spuštěím fotosoutěže, a to a dvě témata: 1. Kraví hora v čase (símky mají zachycovat proměy Kraví hory až do období budováí plavecké kryté haly v roce 2004), 2. Lidé a Kraví hora (obsah símků je zaměřeý především a lidskou aktivitu v růzých oblastech plaváí, baloové létáí a další sportoví a voločasové aktivity). Na koupališti bude pokračovat i tradice letích kocertů 26. červa zde od 18.00 hod. vystoupí rockové skupiy Dextreat a Kacebo. Více a www.kravihora-bro.cz. Plavecký bazé a koupaliště provozuje příspěvková orgaizace městské části Bro-střed Sportoví a rekreačí areál Kraví hora. 15
Izerce PODNIKEJTE U NÁS! B - OFFICE NABÍDKA VÝHODNÝCH PRONÁJMŮ kaceláří, prostorů pro malé díleské provozovy, výukové místosti, kreativí ateliéry a sklady v admiistrativím komplexu v klidé a výborě dostupé lokalitě edaleko cetra Bra Kotakt: +420 720 633 088 Machackova.Jaroslava@ b-office.org B - OFFICE POWER DISC s.r.o. Pompova 4, 617 00 Bro, Komárov Respektujeme Vaše představy a požadavky s idividuálím přístupem ke každému z Vás. Volejte, pište. Rádi zodpovíme Vaše dotazy. 400 parkovacích stáí pro vaše pohodlé parkováí povoleo parkováí vozidel a alterativí pohoy Kolištì www.jdparkigw.cz Milady Horákové možost abíjeí elektromobilù Moravské ámìstí katastrálí úøad Místodržitelský palác Scala Divadlo B. Polívky Bìhouská P Rooseveltova Moravská galerie Jaáèkovo divadlo rest. Bohéma Jezuitská Kolištì Rooseveltova Jezuitská Zemaova kavára Za Divadlem Bratislavská CENTRUM PARK UJTE U JANÁÈKOVA DIV ADLA Po zaparkováí vyjdete: 1. Schodištìm ebo výtahem (A) - a køižovatku Rooseveltova-Moravské ám. k pøechodu k tramvajím -kmìstskému divadlu a Lidické ul. - ke Katastrálímu úøadu 3. Prùchodem z 1. podlaží - pøímo do Jaáèkova divadla po schodech ebo proskleým výtahem do foyer k šatám - po schodech do restaurace Bohéma 2. Schodištìm ebo výtahem (B) - a ulici Rooseveltovu - CENTRUM - pøes pøechod do cetra mìsta - k Divadlu Bolka Polívky - k Jaáèkovu divadlu -k restauraci Bohéma - k Maheovu divadlu - k soudu 4. Podél hlavího vjezdu a výjezdu - do parku - a ulici Milady Horákové - k bace ÈSOB Parkové 2014: INFO: tel. 733 143 550 6.00-22.00 :½ hod. 15 Kè, kaþdá další hodia 30 Kè 22.00-6.00 : 1 hod. 15 Kè 16 Radiodiagostické pracoviště DC-Flipper s.r.o. a ulici Vídeňská 55 Zrekostruovaé a ově vybaveé radiodiagostické pracoviště poskytuje komplexí diagostiku pomocí špičkového retgeového a ultrazvukového přístroje firmy Samsug Vyšetřujeme celé věkové spektrum děti i dospělé Máme uzavřey smlouvy se všemi zdravotími pojišťovami, abízíme i prevetiví vyšetřeí pro samoplátce. RTG + Ultrazvukové pracoviště +420 538 700 854 Vídeňská 55 (vedle Uiou) 639 00 Bro, ifo@dc-flipper.cz Po St, Pá: 7.00 15.00 hod, Čt: 7.00 17.00 RTG + Ultrazvukové pracoviště +420 541 425 221, +420 538 700 854 Dobrovského 23, polikliika 612 00 Bro, ifo@dc-flipper.cz Po, Út, Čt, Pá: 7.00 15.00 hod., St: 7.00 17.00 RTG vyšetřeí je bez objedáí. Pro zjedodušeí objedáváí a ultrazvuková vyšetřeí je a ašem webu k dispozici o-lie objedávkový formulář. Více iformací alezete a www.dc-flipper.cz
Izerce ckrpole.cz krpolec.cz Viladům II. Červeý kopec www.kia.com Zastavte se a Kia Ope Days od 9. do 15. 6. a vyhrajte zájezd do Ria za 100 000 Kč a další skvělé cey Skórujte s limitovaou edicí FIFA World Cup Editio TM VYHLEDÁVANÁ LOKALITA VÝHODNÁ INVESTICE Bro - Štýřice, ulice Červeý kopec Klidý vitroblok, vzdáleost do cetra 9 mi. Byty 3+kk a 4+kk, plocha bytů od 93 m 2, cea od 4,6 mil Kolaudace dube 2014 Prodej do osobího vlastictví Garážové stáí a sklepí kóje v ceě bytu Užijte si fotbalové adšeí. Zastavte se během akce Kia Ope Days od 9. do 15. 6. u ěkterého z ašich dealerů pro vůz Kia a vyhrajte zájezd pro dvě osoby do Brazílie, zájezd a Ligu mistrů a další skvělé cey. Faděte s ámi. Více o soutěži a www.kia.com. DOPORUČUJEME PROHLÍDKU, kotaktujte ás: www.etdevelopmet.cz ifo@etdevelopmet.cz Tel.: 538 728 850 603 333 999 PEMM Bro, s. r. o., Jihlavská 27, 625 00 Bro-Bohuice 547 423 064-66 pemmbro.prodej@pemm.cz www.pemm.cz Kia cee d. Kombiovaá spotřeba 4,0 6,0 l/100 km. Emise CO 2 104 145 g/km. Kia Sportage. Kombiovaá spotřeba 5,3 8,5 l/100 km. Emise CO 2 135 197 g/km. Vyobrazeí vozů je pouze ilustrativí. Pro bližší iformace o ceě, fiacováí a Programu 777 avštivte www.kia.com ebo kotaktujte svého prodejce Kia. 17
Izerce!!! Peíze IHNED a RUKU!!! Starožitosti VÝKUP VÝKUP starožitostí VÝKUP HODINKY: kapesí, áramkové, zlaté, stříbré, obyčejé (apř. Omega, Zeith, Prim, Poljot, Glashütte, IWC Schafhause a další i poškozeé) HODINY: ástěé, stolí, podlahové (i začě poškozeé) ZLATO: šperky, mice, zlomky (všechy ryzosti) STŘÍBRO: tabatěrky, pudřeky, příbory (i po kusech), šperky, mice v jakékoliv kvalitě OBRAZY, RÁMY, NÁBYTEK, BANKOVKY, MEDAILE, VYZNAMENÁNÍ, SKLO, PORCELÁN, KNIHY, HUDEBNÍ NÁSTROJE, HRACÍ SKŘÍNĚ, HRAČKY a další, i celou pozůstalost tel.: 737 171 367 OTEVÍRACÍ DOBA: PO ČT 10.00 17.00 PÁ 10.00 14.00 založeo 1991 STAROŽITNOSTI Svatopetrská 22a BRNO-KOMÁROV tramvaj č. 12, pátá zastávka od hl. ádraží u hotelu BÍLÁ RŮŽE 10 m ZASTÁVKA KONOPNÁ 10 m PŘIJEDEME ZDARMA a odvezeme TENISOVÉ PRÁZDNINY NA KRAVÍ HOŘE! PRÁZDNINOVÝ TENISOVÝ PŘÍMĚSTSKÝ TÁBOR V BRNĚ NA KRAVÍ HOŘE: 7. 11. 7. 2014 11. 15. 8. 2014 14. 18. 7. 2014 18. 22. 8. 2014 21. 25. 7. 2014 25. 29. 8. 2014 CELODENNÍ PROGRAM 8.30 15.30 hodi OBĚD S NÁPOJEM v ceě, pitý režim cea: 2650 Kč, přihláška a webu: www.kravi-hora.cz MALBY 14 Kč/m 2, TAPETOVÁNÍ, NÁTĚRY dveří 350 Kč/kus, oke, fasád, radiátorů atd. tel: 606 469 316, 547 225 340 Platba hotově=sleva 250 Kč! BRNO a okolí www.maliribro-horak.cz OČNÍ OPTIKA Registrovaá optometristka RNDr. Reata Giacitová Vám ochotě a bez čekáí přeměří oči v očí ordiaci. prodej áhradích dílů a spotřebiče: Mora, Goreje, Fagor, Karma, Mora-Top, Electrolux... servis domácích spotřebičů začek: Mora, Fagor, Goreje, Karma, Kvart-cz Uděláte dobrý skutek, budete mít dobrý pocit a ještě vyděláte odevzdejte k ám staré vysloužilé elektrospotřebiče. Za starý sporák, pračku či myčku dostaete a ruku 170,- Kč. Platí při vlastím dovozu. provozovy: Kleier Bro, spol. s r.o. Košiova 10, Bro Kr. Pole tel: 549 210 297 8 www.levesporaky.cz Kleier Bro, spol. s r.o. Cejl 68, Bro tel: 545 214 600 Domluvte si termí, který Vám bude vyhovovat a tel. 603 100 105 ebo 542 24 74 20 Profesioálí přístup a moderí prostředí Vás příjemě překvapí. Bro, Česká 1, výtahem do 5. patra. www.giacitov.cz 18
Rozhovor Roma Horký: Život i písičky by měly mít poutavý příběh. Třeba i smutý. Skladatele, textaře, zpěváka, kytaristu a vůbec zajímavého člověka Romaa Horkého jsme mohli v posledích dech v Brě vidět a slyšet i při akcích, které jsme prezetovali v ašem zpravodaji. Ve čtvrtek 8. květa přijel jako letoší padesátík zahrát do Bosooh a úvod Roku české cyklistiky Jiřímu Dalerovi a Jau Smolíkovi k půlstoletí jejich slavých vítězství, a ve středu 30. duba zpíval v sadech Národího odboje při devátých Příhraičích slavostech. V Bosoohách byl sám s kytarou, v parku před Šelepkou hrál a zpíval se skupiou Přístav, která ovšem eí jeho domovskou kapelou. Tou je skupia Kamelot, která září a českém hudebím ebi už více ež třicet let. Jak jste přišel a ázev vaší kapely? V kížce Otakara Batličky Tábor ztraceých je povídka Kamelot. Je o malým klukovi, který prodává v New Yorku oviy a každý de stojí a tom stejém ároží a všímá si věcí kolem sebe. A tak si všime, že se tam dějí ějaké epravosti a ahlásí to policii. A díky tomu se zachráí ěkolik lidských životů. Ta povídka se mě velmi líbila a líbilo se mi i to slovo kamelot. V té době jsme už měli tedeci dát si jako kapela ějaké jméo a tak jsem to předesl a zkoušce a kluci to vzali. Prý těmi svými písičkami přiáším také stále ové zprávy. A tak vzikl Kamelot. Letos je to už dvaatřicet let. Vzpomeete si, kdy jste držel poprvé v životě kytaru? Už jako malému klukovi mě učarovala příroda. V Čerých Polích, kde jsme bydleli, byl výborý skautský oddíl Lesí moudrost, který se musel v roce 1971 jaksi přetrasformovat v pioýrský oddíl, ale pořád se jezdilo ve a puťáky a tam samozřejmě emohla chybět kytara. A tam jsem si a i šáhl poprvé (úsměv). Bylo mě třiáct a úplě jsem tomu propadl. Teď mám těch kytar ěkolik, ale vzpomíám a tu moji prví vlastí. Starou kytaru po tátovi. Vzpomeete si taky a svoje prví veřejé vystoupeí? Bylo to v roce 1979 v brěském divadle Svatoboj. Vystupovala tam skupia Karabia a epřišel jim kytarista. A kapelík Pavel Číča Jelíek mě pozval místo ěho a pódium. Tekrát to byl můj prví velký potlesk. A pak už to frčelo. Co vám dělá při psaí písiček radost? Pro mě je velká radost psát česky. Český jazyk miluji už od základí školy a i a učilišti jsem měl z češtiy vždycky jedičku. Vzpomíám si, jak jsme si měli jedou připravit ějakou básičku a každý se ěco drtil a pak to stejě v poloviě zapoměl. Já jsem už v těch šestácti psal texty a tak jsem si řekl, že zarecituji te svůj. Dostal jsem jedičku a učitelka se mě ptala, kdo tu básičku apsal, že ji ezá. Tak jsem jí řekl, že jsem to apsal já. A až do koce školy jsem byl jedičkář (úsměv). Ale ta češtia mě opravdu bavila. A obdivuji a hodotím každého, kdo se v deší počítačové době saží krásu češtiy objevovat a připomíat. V rozhlasovém iterview k vašim padesátiám, kam vás pozval Český rozhlas Bro, vás zpovídal redaktor pořadu Hezky česky Josef Veselý. Hodě jste si otovali. Už jako kluk jsem hodě četl. Třeba až do jedeácti večer. A mamika mě u té svítící lampičky echávala. To bylo ěkdy ve třetí čtvrté třídě. A to byly ty základy budováí sloví zásoby, představivosti, fatazie. Dodes cítím tu vůi moře, baáu a aaasu, kterou jsem cítil, když jsem jako desetiletý kluk četl Robisoa Crusoe a představoval jsem si ho, jak tam chodí ěkde a pobřeží. Nechci metorovat, ale je mi líto té deší počítačové geerace, která ečte, geerace bez té pozitiví představivosti, která díky počítačové techologii přijde už k hotovému. A to se bohužel týká už dětí v předškolím věku, které jejich rodiče odkládají k počítači. Výzkumy dětí v mateřské škole dokazují, že mají o třicet procet meší sloví zásobu, ež měli ve stejém věku jejich rodiče. Proto jsem vděčý mamice, že mě echávala u těch kížek třeba až dlouho do oci. V úvodu jste zmíil Otakara Batličku. Víte, že zemřel přesě čtyřicet let před vzikem skupiy Kamelot? Životí osud tohoto spisovatele a světoběžíka je velmi zajímavý. Podle svých vlastích slov v půl stovce zemí dělal sto řemesel. Byl také prvím soukromým vlastíkem vysílačky a za okupace se věoval ilegálí zpravodajské práci. Zemřel v kocetračím táboře v Mauthauseu 13. úora 1942. Myslím, že osudy ašich odbojářů za druhé světové války by si zasloužily větší pozorost. Já sám teď píšu písičku o takových dvou. Jmeovali se Josef Dřevikovský a Ja Hlaváč. Po stavili trampskou chatu Kavčice, která po ěkolika přestavbách stojí dodes, a během války dělali v odboji. A ěkdo je práskl. Byli vězěi v Kouicových kolejích a popravei byli a jaře roku 1943 v sekyrárě ve Wroclawi. Písičku píšu pro sebe a Petra Bedeho. A už jsem se dohodl s pořadatelem, že ji zahrajeme premiérově příští rok právě při kocertu k osvobozeí Bra, který je věovaý památce umučeých a popraveých odbojářů. Já ve svých písičkách ejeom zachraňuji koě a chytám zlaté ryby, ale sažím se zachraňovat i paměť a životí osudy. Život i písičky by měly mít poutavý příběh. Třeba i smutý Vladimír Koudelka Foto: Igor Zehl Profil Roma Horký se arodil 3. březa 1964 v Brě. Vyučil se v Královopolské strojírě Bro potrubářem a ějaký čas zde i pracoval. Má státí svářečskou zkoušku a čeré řemeslo ho bavilo. Od mládí mu ale učarovala kytara. S hraím začal poměrě pozdě, ale již a začátku osmdesátých let se stal jedím z ejuzávaějších kytaristů v oblasti trampské a folkové hudby. Hrál se skupiami Karabia a Waailo a v roce 1982 se stal zakládajícím čleem skupiy Kamelot. Výzamá je také jeho autorská čiost. Je zakladatelem ového směru, který sám s úsměvem azývá tramppop. Je autorem více jak 300 skladeb, k jeho ejzámějším patří Zlatá ryba, Zachraňte koě, Vyzavači ohňů, Heidi, děvčátko z hor, Zavolala, Hoolulu, Hardegg a další Na svém kotě má více ež dvacet autor ských alb. Zachraňte koě 1990, Tajý výpravy 1991, Vyzavači ohňů 1992, Roma Horký a jeho hosté 1993, Duhová cesta 1994, Zlatá ryba 1995, Cesta do ráje 1996, The best of 1997, Vyhaslý oheň 1997, Země atilop 1998, Větré město 1999, Vzpomíka a kamaráda 2000, Pozdí ávraty 2001, Paměť sloů 2001, Valerie 2002, Zvláští svět 2004, Dlouhá pláž 2005, Modrá plaeta 2006, Výběr ejvětších hitů 2007, Mořská sůl 2009, 19 ztraceých písí Wabiho Ryvoly 2010, Proti proudu 2012, Roma Horký a Pozdí sběr 2013. Je mohoásobým držitelem Porty a má řadu dalších oceěí. Má také svůj vlastí faouškovský klub, který iformuje o jeho aktivitách www.kamelot-bro.cz. Roma Horký je otcem čtyř dětí Tomáše (24), Valerie (14) a se třetí maželkou Lucií prý už posledí má šestiletou Esterku a jedoročího Maxe. 19
Pozváky a akce radice 20