K ivnická odnož poboky eské archeologické spolenosti pro severní Moravu a Slezsko Jií Tichánek

Transkript

1 K ivnická odnož poboky eské archeologické spolenosti pro severní Moravu a Slezsko Jií Tichánek Poátky této odnože, tedy kopivnického kroužku lze spojit s rozhodnutím vedení msta Kopivnice, totiž provést záchovnou údržbu nejstarší památky na jejím katastru hradu Šostýna. Záchovná údržba spoívající v konzervaci nadzemních zbytk hradu, byla logicky spojena s ásteným vypreparováním dochovaných zdí ze zem a zárove i s odkrytím pedpokládaného zdiva, které se sice pedpokládalo, ale bylo skryto v terénu, který byl navíc hust porostlý kovinami a náletovými stromy. Celá akce, tedy veškeré práce, pak trvaly zhruba od roku 1988 do roku 2002, plných 14 let. Práce byly odborn zaštítny Archeologickým ústavem v Brn, který zde provádl pravidelné kontroly za úasti PhDr. Pavla Kouila a PhDr. Vratislava Janáka. Odborného trvalého dozoru se zhostil archeolog okresního Vlastivdného muzea v Novém Jiín PhDr. Emanuel Grepl. Msto Kopivnice poádalo dvakrát ron na hrad kontrolní dny, kdy se zjišovalo, kolik práce bylo odvedeno a zda finanní prostedky na materiál pro stavební práce byly vynaloženy úeln. Z poátku msto poskytlo materiál na výstavbu devné stavební boudy a vybavení koleky a potebným náadím. Samotné práce pak probíhaly pod dohledem Jiího Tichánka a Ladislava Kostelníka, který zhotovil i míchaku na kliku, nebo elektina na hrad nebyla pro náronost financí realizována. Tichánek, jako pracovník kopivnického muzea, zabezpeoval práce výkopové a archeologické, Kostelník pak práce stavební a dokumentaní. Po celé období byl veden stavební deník, kde byly popsány práce i úast brigádník. Tyto stavební deníky však byly v závru roku 2002 ze stavební boudy na hrad odcizeny. Proto se dnes jen stží dají urit ty stovky odpracovaných hodin i stovky vyvezených koleek vykopaného rumoviska. Ladislav Kostelník pi konzervaci narušeného zdiva Lze odhadnout, že se bhem celého období prací na hrad vystídaly na dv stovky brigádník. A už to byli dobrovolníci z Kopivnice a blízkého okolí, skauti, kteí zde jezdili na víkendy až

2 z íže, místní lenové Klubu turist, mezinárodní brigády student z Velké Británie, USA, Nmecka, Francie atd. Nejvtší, tém stálou úast pi brigádách mli však místní, povtšinou mladí lidé. Tch tzv. skalních bylo tém dvacet. Ti se pak scházeli vtšinou v místním muzeu, a v rámci eské archeologické spolenosti poboky pro severní Moravu a Slezsko se petvoili v tzv. Šostýnský kroužek. lenové kopivnického kroužku pi oprav portálu sklepních prostor Práce tohoto kroužku však nespoívala jen v brigádnické innosti na hrad, nýbrž i v osvtové a propaganí práci. Ve sledovaném období probhlo v muzeu Fojtství nkolik archeologických výstav, které prezentovaly široké veejnosti výsledky veškerých objev, které byly na hrad uinny. Archeologické nálezy byly deponovány do depozitáe muzea, vtšina z nich konzervována ve spolupráci s restaurátorskou dílnou muzea v Novém Jiín. Architektonické pískovcové lánky byly soustedny do sklep paláce, ásten do areálu muzea. Keramický materiál byl ásten restaurován v odborné díln v Dhylov. Nálezy mincí na hrad uril len kroužku numismatik Tomáš Truchlý. Prbžn se provádla pelivá fotodokumentace (dnes uložená v kopivnickém muzeu) a bylo natoeno i nkolik DVD kazet film o historii hradu i o pracích na hrad. Velmi dležitou byla práce spojená se zamením hradu a jeho nadzemních ástí, i ástí nov objevených. Tato zamování a postupné pekreslování do pdorysných map provádl výše zmínný p. Ladislav Kostelník, jinak v té dob pedseda letopisecké komise msta. Pan Kostelník také pozdji vytvoil maketu pedpokládané podoby hradu ped jeho zánikem. Jiný len kopivnické skupiny Jan Štpánek nakreslil zdailý soubor rekonstrukních kreseb hradu v dob své slávy. Zajímavými byly nálezy pravké (sice ojedinlé), které doložily, že šostýnské hradisko bylo osídleno již mnohem díve, než zde byl vystavn hrad. len kroužku PhDr. Grepl periodicky zpracovával nálezové zprávy, které jsou dnes uloženy také v místním muzeu. Velmi cenný byl soubor keramických dlaždic s reliéfem dubového listu objevený v zánikovém horizontu sklepa paláce.

3 PhDr. Emanuel Grepl Jií Tichánek Ladislav Kostelník PhDr. E. Grepl pebíral archeologický materiál z výkopových prací Z významných objev vzpomenu pedevším objev bergfritu na severním pahorku, který napomohl urit zakladatele hradu a jeho typologii. Významný byl i objev dvojího zánikového horizontu, jenž potvrdil pohnuté osudy hradu mezi léty Krátká porada ped stavební boudou. Zprava: E. Grepl a L. Kostelník

4 V leny kopivnické skupiny provedena konzervace zbytku bergfritu. Odchodem Jiího Tichánka na radnici došlo také k odlivu dobrovolných brigádník a zaalo se uvažovat o ustavení speciální stavebn realizaní skupiny s cílem, aby vybraná stavební firma dokonila veškerou konzervaci zbývajícího zdiva hradu. Tento cíl se však realizoval pouze ásten. Zleva: lenové kopivnické skupiny Jií Tichánek, Pavel Letý a Pavel Šimnek Hrad Šostýn zdaleka nevydal všechna svá tajemství, mnohé nám zstává utajeno pod nánosy suti a hlíny. Jejich další poodhalení je na generacích píštích. Vtšinu všech prací zde vykonali nadšenci brigádníci, archeologové amatéi. Ukázalo se však, že mže fungovat cesta vytváení dlouhodobého kultivovaného vztahu odborník s neprofesionály, která spoívá nejen v metodické pomoci, nýbrž i v praktickém zadávání úkol, jenž mohou být pro profesionální instituce vyhotoveny tém bez náklad. Lze shrnout, že kopivnický kroužek neprofesionálních archeolog vznikl práv díky nadšení smujícímu k záchran uvedené památky. Zmínný archeologický výzkum byl druhotný, vyvolaný pedevším nutnou záchovnou údržbou. ásti zíceniny odkryté pi vykopávkách v ticátých letech minulého století byly koncem 80. let v havarijním stavu. Vyvstala neodkladná poteba zabezpeit nadzemní ásti hradu a zastavit, i asov alespo omezit mizení stavby a postarat se o zdokumentování minulosti i souasnosti hradu. Nejprve byly odstranny nánosy sut, hlíny a kamení z prostor suterénu paláce. Pro následné konzervování zdiva spoívající v jeho vyspárování, doplnní a zarovnání korun prbh zdí bylo nutno obnažit zdivo až na pvodní vesms skalnaté podloží. Bohatství archeologických nález v kulturní vrstv pak zapíinilo otevít zde záchranný a zjišovací archeologický výzkum. Cílem, který byl naplnn, se stalo ovení všech probíhajících zdí a hradeb v areálu hradního jádra. Jako závr celé etapy prací byl z popudu len kopivnické skupiny proveden archeogeofyzikální výzkum lokality vetn doposud nezkoumaného severního pedhradí. U zrodu celého zámru stálo na poátku nkolik místních nadšenc pro historii, z nich znovu pipomenu místního obana, dlouholetého bývalého kronikáe msta p. Ladislava Kostelníka. Bez nadsázky lze íci, že v inkriminovaném období prací na hrad se stal Šostýn jeho druhým domovem. Veškeré manuální práce byly provádny brigádnickou inností bez nároku na mzdu. Vystídala se tu bezmála stovka brigádník, skaut, tramp, nadšenc pro historii a odpracovaly se tu tisíce hodin. I dnes mnohé leny kroužku, kteí se podíleli na tchto pracích, najdeme nezištn pomáhat napíklad na nedalekém hrad Starý Jiín. Ukonením prací na hrad však neskonila innost kopivnické odnože poboky. Skupina, resp. její ást se zamila na vyhledávání a lokaci bývalých, vesms drobných stedovkých sídel

5 v!" # $%&'& #( známy, vtšinou se nevdlo, kde tato drobná sídla stávala. Vtšina z nich zmizela beze stopy. Prvním, kdo se touto problematikou zabýval, byl vlastivdný badatel z Dobré u Frýdku p. Milan Boris. Jeho práce spoívala v podrobném studiu map 1: 5000, kde vytipoval možnou pítomnost zaniklého hrádku i tvrze a kolegm pak sdlil své výsledky spoívající v informaci, kde v terénu hledat. Tento postup, který praktikovala skupina neprofesionálních archeolog z Frýdecka pod vedením Mgr. Jaromíra Poláška, pak aplikovala i kopivnická skupina neprofesionálních archeolog. Byly tak nalezeny mnohé neznámé lokality, které byly posléze potvrzeny studiem starých map i povrchovými sbry archeologických artefakt. Pipomenu nap. lokaci tvrzí v Bítov, Drném, Lubojatech, Pohoílkách, Polouvsí, Vrchách, Závišicích, zámeek Schlössel u Bartošovic na Novojiínsku, na Frýdecko Místecku nap. v Bašce, Bruzovicích, Dobraticích, Frýdlantu, Hodoovicích, Vratimov aj. Výsledky kolektivu byly publikovány. Významnou mrou pispl k tmto objevm kolega J. P. Štpánek. Foto z výstavy v Kopivnici (zleva: PhDr. P. Kouil, PhDr. V. Janák a PhDr. Ad. Turek) Jiným zdailým projektem kopivnické skupiny byly práce související s mapováním a przkumem drobných pohraniních pevnstek tzv. šancí. Ty byly lokovány pevážn na základ studia historického vojenského mapování. Výsledky tchto przkum byly povtšinou publikovány v periodiku Archeologie Moravy a Slezska.

6 Pozvánky na výstavu v Novém Jiín a v Kopivnici Publikace Jiího Tichánka o Šostýn [TICHÁNEK 1989; 2008] Použitá literatura: KOLBINGER, D. 2001: Poboka eské archeologické spolenosti pro severní Moravu a Slezsko si pipomíná 20 let své historie. AMS I, TICHÁNEK, J. 1989: Šostýn. Kopivnice. TICHÁNEK, J. 2001: Z historie archeologického kroužku v Kopivnici zalenného do eské archeologické spolenosti poboky pro severní Moravu a Slezsko. AMS I, TICHÁNEK, J. 2006: Archeologický výzkum a záchovná údržba hradu Šostýna v letech AMS VI, TICHÁNEK, J. 2008: Hrad a panství Šostýn. Rudná.