Adžán á: Náš skutený domov

Transkript

1 Adžán á: Náš skutený domov Promluva ke stárnoucímu laickému žáku blížícímu se k okamžiku smrti Buddhist Publication Society, Bodhi Leaves BL 111 Copyright 1987 Buddhist Publication Society Pouze pro bezplatnou distribuci Buddhist Publication Society P.O. Box 61 54, Sangharaja Mawata Kandy, Sri Lanka Peklad: Ing. Hynek Sechovský Nyní se rozhodnte ve své mysli naslouchat s úctou Dhamm. Bhem mé rozmluvy bute tak pozorní k mým slovm, jakoby sám vznešený Budha sedl ped vámi. Uzavete svoje oi a udlejte si pohodlí, uklidnte svoji mysl a uite ji jednobodovou. Pokorn dovolte trojnásobnému klenotu moudrosti, pravdy a istoty setrvat ve vašem srdci jako zpsobu, jak vyjádit úctu Pln Osvícenému. Dnes jsem sebou nepinesl a nenabízím vám nic materiálního v jakékoliv substanci, pouze Dhammu, uení vznešeného Budhy. Naslouchejte dobe. Mli byste rozumt tomu, že dokonce sám Budha, s jeho rozsáhlou zásobou nastádaných ctností, se nemohl vyhnout fyzické smrti. Poté, co dosáhl vysokého vku, vzdal se svého tla a opustil toto tžké bemeno. Nyní i vy se musíte nauit a dosáhnout spokojenosti s tmi mnoha roky, po které jste již závislí na vašem tle. Mli byste pocítit, že to již staí. Mžete to porovnat s tím vším nádobím, které jste za celou tu dobu užívali všechny vaše hrníky, talíe, píbory atd. Když jste je poprvé získali, byly isté a záící, avšak nyní po jejich tak dlouhém užívání zaínají být již znan opotebované. Nkteré se již rozbily, jiné se poztrácely a ty, co nám zbyly, zaínají ztrácet svj pvodní tvar a funknost. Je to jejich podstata, urující jejich vlastnosti a zmny. A vaše tlo se chová stejným zpsobem neustále se promuje ode dne narození, pes vaše dtství, mládí a dosplost až do souasnosti, kdy se pihlašuje stáí. Musím se to nauit akceptovat. Budha nás uí, že všechny formace (sankháry), a již to jsou vnitní formace. Tlesné nebo vnjší formace, nejsou souástí osoby (podstaty, self) a jejich pirozenou vlastností je neustálá promna. Rozjímejte o této pravd tak dlouho, až ji zcela jasn uzíte. Práv tento kus tla zde ležící a procházející zmnami stárnutí, je pravou Dhammou (saccadhamma), pravdou. Pravda tohoto tla je saccadhamma a je to nemnné Budhovo uení. Budha nás uí pozorovat tlo, rozjímat o nm a pojmenovat jeho podstatu. Musíme se nauit být v míru se svým tlem, a je v jakémkoliv stavu. Budha nás uí, jak se ujistit, že pouze tlo je uvrženo do vzení a jak nedovolit mysli zstat ve vzení s tlem. Držte mysl oddlenu od tla. Dodejte mysli potebnou energii uvdomním si pravdy o zpsobu, jak vci skuten jsou. Vznešený Budha nás uil pochopit podstatu tla, která se nemže zmnit: po narození se vyvíjí, roste a pozdji stárne, je napadáno nemocemi až nakonec zeme. Toto je závažná pravda, se kterou se v souasnosti setkáváme. Pozorujte tlo s moudrostí a chápejte tuto pravdu.

2 Dokonce, i když je váš dm zatopen, pohben do zem, a jakékoliv nebezpeí jej ohrožuje, dovolte aby se toto ohrožení týkalo pouze domu. Pokud je dm zatopen, nenechte zatopit vaši mysl. Pokud je zde ohe, nedovolte aby spálil vaše srdce. A je to pouze dm, nacházející se vn vás samých, který je zatopen nebo který shoí. as se naplnil. Žili jste dlouhou dobu. Vaše oi vidly rozliné tvary a barvy, vaše uši slyšely tolik rozliných zvuk. Zažili jste takové množství zkušeností. A to je vše, ím kdy byly práv jen zkušenosti. Jedli jste lahodná jídla a všechny ty dobré chut byly práv jen dobré chut, nic víc. A ty nepíjemné chut byly jen nepíjemné chut, nic víc. Pokud oko vidí nádherný tvar, je to jen nádherný tvar. Odporný tvar je pouze odporný tvar. Ucho slyší úchvatný melodický zvuk a není v nm nic víc. Stejn tak drásavý, neharmonický zvuk je pouze sebou samým. Budha nám ekl, že jakýkoliv tvor na tomto svt, lovk nebo zvíe, bohatý i chudý, mladý nebo starý, se nemže udržet dlouho v jakémkoliv stavu, vše podléhá zmn a odcizení. Toto je skutenost života, kterou nemžeme nijak napravit. Ale Budha nás uí, jak tento problém ešit: rozjímat o tle a mysli a nazít jejich neosobnost, pochopit, že ani tlo ani mysl nejsou moje ani mou souástí. Jsou ist doasnou skuteností. Je to stejné jako s tímto domem: je pouze formáln váš, nemžete si jej nikam odnést. Stejné je to s vaším bohatstvím, majetkem a rodinou. Jsou vaše pouze podle jména, nepatí ve skutenosti vám, ale pírod. Navíc tato pravda neplatí pouze pro vás; všichni jsou ve stejné situaci, dokonce I sám Budha a jeho osvícení následovníci. Lišili se od nás pouze v jednom ohledu a to v jejich akceptování vcí takových jaké jsou; pochopili že to jinak být nemže. Tak nás Budha uil pozorovat a zkoumat toto tlo zespodu od chodidel až po temeno hlavy a zpt dol k chodidlm. Zamte se ist na tlo. Jaký druh vcí vidíte? Je v nm nco skuten istého? Mžete nalézt njakou trvalou podstatu? Celé toto tlo plynule degeneruje a proto nás Budha uil vnímat, že nám nepatí. Pro tlo je to pirozené, protože všechny podmínné jevy podléhají zmnám. Jak jinak byste to chtli mít jinak? Ve skutenosti není nic špatného na vlastnostech tla. Není to tlo, co zpsobuje baše utrpení, je to váš chybný názor. Když nazíráte správné chybným zpsobem, je tato zámna to, co vás svazuje. Podobn se chová voda v ece. Pirozen stéká dol podle gradientu, nikdy netee proti nmu; to je její pirozenost. Pokud by se osoba postavila na behu eky, pozorovala by, jak voda hbit stéká dol ve svém smru a pála by si pošetile, aby voda tekla opaným smrem, potom by nezbytn musela trpt. A by dlala cokoliv, její chybné vnímání by vyhnalo klid z její mysli. Byla by nešastná, kvli svému chybnému názoru, jdoucímu proti proudu. Pokud by mla správné vnímání skutenosti, vidla by, že voda musí nutn stékat dol a do té doby, než by si tento fakt uvdomila a akceptovala jej, byla by ta osoba neklidná a rozilená. eka musí téci dol podle gradientu, podobn jako vaše tlo.vaše tlo se vyvíjelo od mládí smrem ke stáí a nyní se blíží ke své smrti. Nemá smysl pát si, aby tomu bylo jinak. Neexistuje nic, co by mlo sílu tento proces napravit. Budha nás uil, abychom vidli vci tak, jak jsou a potom abychom je nechali jít a dokázali se od nich odpoutat. Použijte tento pocit nechat je jít jako vaše útoišt.

3 Pravideln meditujte, i když se cítíte unaveni a vyerpáni. Nechte svou mysl pobývat u dechu. Nkolikrát se hluboce nadechnte a pak zamte mysl na dech s použitím mantry Buddho. Udlejte si z této praxe návyk. ím více se cítíte vyerpáni, tím jemnjší a zamenjší musí být vaše koncentrace, abyste se dokázali vypoádat s bolestivými vjemy, které vyvstanou. Pokud se zanete cítit vyerpáni, potom zastavte všechno myšlení, dovolte mysli, aby se usebrala a pak se vrate ke zkoumání dechu. Pitom pokraujte ve vnitní recitaci Bud-dho, Bud-dho. Nechte odejít všechny podružnosti. Zbavte se touhy po vzpomínkách na dti, píbuzné a vše další. Nechte vše jít. Dovolte mysli sjednotit se do jednoho bodu a nechte vaši vyrovnanou mysl pobývat u dechu. Nech je pouze dech vaším výhradním objektem vdní. Soustete se, až se vaše mysl stane stale jemnjší, dokud se vaše pocity nestanou nepatrné, až se objeví vnitní istota a bdlost. Poté, kdy všechny bolestivé vjemy, které vyvstaly se postupn samy o sob rozplynou. Nakonec budete vnímat dech jako svého píbuzného, který vás pišel navštívit. Když píbuzný odjíždí, doprovázíme jej. Sledujeme jej, až se ztrácí z dohledu a potom jdeme zpt dovnit. Pozorujeme dech stejným zpsobem. Pokud je dech hrubý, víme, že je hrubý, pokud je jemný, víme, že je jemný. Jak se stává postupn jemnjším a jemnjším, stále jej sledujeme a souasn probouzíme mysl. Nakonec dech zmizí zcela a vše, co zbývá je bdlost. Tento stav se nazývá setkání s Budhou. Máme nyní tak jasnou bdlost, která se nazývá Buddho, ten, kdo ví, ten, kdo je bdlý, záící (blažený). Je to setkání a pobývání u Budhy, s jeho znalostí a istotou. Proto zde byl historický Budha lovk z masa a kostí, který vstoupil do parinibány (vyvanutí); pravého Budhu, Budhu, který je istým, záícím poznáním, mžeme stale zažít a dosáhnout v souasnosti. A když tak uiníme, srdce naše nitro je jen jedno. Proto nechejte vše jít, vše odložte stranou, všechno krom poznání. Nenechte se oklamat, pokud vize nebo zvuky vyvstanou v mysli bhem meditace. Odložte je stranou. Neulpívejte na niem. Pouze pobývejte s touto neduální všímavostí. Neobávejte se minulosti ani budoucnosti, pouze zstávejte klidní a dosáhnete místa, kde není žádné pokraování, žádné ustupování, žádné uchopování ani ulpívání.pro? Protože není žádné já nebo moje. Zmizelo. Budha nás uil, abychom se vyprázdnili a uvolnili od všeho na této cest, abychom sebou nic nenesli. Pouze vdt a nechat jít. Realizace Dhammy, cesty ke svobod a osvobození od kolobhu narození a úmrtí, to je úkol, který musíme provést sami pro sebe. Tak pokraujte a ute se nechat jít a porozumt uení. Vložte skutené úsilí do vašeho rozjímání. Neobávejte se o vaši rodinu. Nyní jsou na tom tak, jak jsou, v budoucnu budou na to tak, jak jste nyní vy. Nikdo na svt nemže uniknout tomuto osudu. Budha nám ekl, odložte vše, co nemá skutenou trvalou podstatu. Pokud vše odložíte, uvidíte pravdu, pokud vše neodložíte, pak ji nepoznáte. Toto je cesta, stejná pro nás pro všechny a proto se neobávejte a neulpívejte na niem. Dokonce i když se pistihnete pi myšlení, je to také v poádku, pokud pemýšlíte moude. Nepemýšlejte pošetile. Pokud myslíte na své dti, myslete na n s moudrostí, ne pošetile. Cokoliv se objeví v mysli, potom pemýšlej a poznávej tuto vc s moudrostí, s vdomím její podstaty. Pokud nco poznáváte s moudrostí, potom to necháte odejít a nevznikne utrpení. Mysl je jasna, radostná a v klidu, pokud se odvrací od vyrušení, zstává nerozdlená. Práv nyní, mžete k vaší pomoci a podpoe využít váš dech.

4 Je to práce jedin pro vás, pro nikoho jiného. Nechte ostatní, a dlají svou práci. Vy máte svou vlastní povinnost a odpovdnost. A nesmíte ji nechávat na nikom z vaší rodiny. Nezabývejte se niím dalším, nechte to jít. Toto zanechání vcí, nechání je jít uklidní vaši mysl. Vaše výhradní odpovdnost pro souasnost je zamit vaši mysl a uvést ji do klidu. Nechte vše ostatní tm druhým. Tvary, zvuky, pachy, chut nechte je pro druhé. Položte vše za sebe a dlejte jen svou vlastní práci, splte svou vlastní odpovdnost. Cokoliv vyvstane ve vaší mysli, a je to obava nebo bolest, strach ze smrti, obavy o druhé, eknte tomu: neruš mne, ty už nejsi mj problém.totéž eknte sob samému, pokud takovéto Dhammy vyvstanou. eho se vlastn slovo Dhamma týká? Všechno je Dhammou. Není nic. Co by Dhammou nebylo. A co svt? Svt je pouze mentální stav, který vás práv znekliduje. Co udlá tato osoba a co udlá tamta osoba? Kdo se o n postará, až budu mrtev? Jak si povedou? Toto vše je práv ten svt. Dokonce i vlastní vznik myšlenky s obavou ze smrti nebo bolesti je souástí svta. Odhote svt pry! Svt je takový jaký je. Pokud mu dovolíte, aby vyvstal ve tvé mysli a pevládal ve tvém vdomí, potom mysl bude zastená (zatemnná) a nebudete moci vidt sama sebe. Proto, cokoliv se objeví v mysli, eknte si: to není moje záležitost. Je to nestálé, neuspokojivé, a prázdné bez podstaty. Pokud budete pemýšlet o tom, že byste rádi žili co nejdéle, zpsobíte si utrpení. Ale pemýšlení o tom, že byste rádi zemeli pímo te nebo zemeli velmi rychle, to není také správné; to je pece utrpení, nebo není? Podmínky urující náš život nám nepatí, ty se ídí pírodními zákony. Nemžete mnit nic na zpsobu, jakým tlo existuje. Mžete jej trochu zkrášlit, uinit je trochu pitažlivjším a omýt jej a udržet na chvíli v istot, tak jak iní mladé dívky. Ale když pijde stáí, každý z nás je na téže lodi. To je zpsob existence tla a tu nezmníte žádným zpsobem. Co ale mžete zmnit a zkrášlit, to je vaše mysl. Kdokoliv mže postavit dm z cihel a deva, ale Budha nás uil, že takový domov není naším pravým domovem, patí nám pouze formáln. Je to domov ve svt a proto podléhá pravidlm tohoto svta. Náš skutený domov je vnitní klid. Vnjší, materiální domov mže být teba krásný, ale nebude píliš klidný. Hned je zde jedna obava, hned úzkost a za chvíli nco jiného. Proto íkáme, že to není náš skutený domov. Existuje vn, mimo nás, díve nebo pozdji jej budeme muset opustit. Není to místo, ve kterém mžeme žít trvale, protože nám ve skutenosti nepatí, je souástí tohoto svta. Naše tlo je ale stejné; bereme ho jako naše já, íkáme, že je naše. Ale ve skutenosti je to jen další dm ve svt. Naše tlo se vyvíjelo svým pirozeným zpsobem, od narození až do nynjška, kdy je již staré a nemocné. A vy nemžete mu zakázat, aby se tak chovalo. Pání, aby bylo jiné by bylo stejn pošetilé, jako kdybychom na kachnti chtli, aby vypadalo jako kue. Když poznáte, že to není možné, že kachn musí být kachntem a kue kuetem, stejn jako lidská tla stárnou a umírají, naleznete novou sílu a energii. Nicmén, jakkoliv siln chcete, aby tlo žilo dál po ješt velmi dlouhou dobu, neudlá to. Budha tento fakt popsal slovy: Anicca vata sankhara Uppada vayadhammino

5 Uppajjhitva nirujjhanti Tesam vupasamo sukho. Formace jsou nestálé, Podléhají vzniku a zániku. Poté co vzniknou, opt ustávají -- Jejich ustání je blahem. Slovo sankhara (formace) se týká tohoto tla a mysli. Sankháry jsou doasné a nestálé, poté co jsou pivedeny k existence, opt mizí, poté, co se objeví, opt odcházejí pry, a pesto každý chce, aby byly trvalé. Je to pošetilost. Podívejte se na dech. Po nádechu pichází výdech, to je jeho pirozenost a tak to musí být. Nádech a výdech se musí stídat, musí docházet ke zmn. Sankháry vznikají prostednictvím zmny, tomu nemžete zabránit. Jen pemýšlejte, mžete vydechnout bez pedchozího nadechnutí? Cítili byste se dobe? Nebo byste spíš nadechovali? Chceme, aby vci byly trvalé, ale ony takové být nemohou, to je nemožné. Pokud vzduch vstoupil pi nádechu, musí opt vyjít ven a poté opt vstupuje dovnit pi nádechu. Tak je to pirozené, nebo není? Poté, co se narodíme, postupn stárneme a picházejí nemoci a poté zememe. A je to zcela pirozené nebo není? Je to proto, že sankháry plní svou funkci, práv proto, že vdechy a výdechy se stale stídají, proto je také lidstvo dosud zde. Souasn s tím jak se narodíme, jsme již mrtvi. Naše narození a smrt jsou jedna a táž vc. Je to podobn jako u stromu, má-li strom koeny, musí mít též vtve, má-li vtve, musí mít též koeny. Nemžete mít jedno bez druhého. Je trochu legraní, jak jsou pi smrti lidé zasažení smutkem a slzami a pi narození jsou šastní a potšení. Je to klamný pohled, nikdo se na tuto situaci nepodíval jasn. Podle mne, pokud bychom mli plakat, mli bychom to udlat pi narození dítte. Podívejte se na vc blíže: pokud by nedošlo k narození, nemohla by nastat ani smrt. Je to pochopitelné? Nepemýšlejte o tom zbyten dlouho. Rozvažte pouze: Toto je zpsob, jak se vci djí. Je to vaše práce, vaše povinnost. Práv te vám nikdo jiný nemže pomoci, nikdo, ani z vaší rodiny a ani žádné vaše vlastnictví pro vás nemohou nic udlat. Jediné co vám te mže pomoci je vaše všímavá pozornost. A proto neváhejte. Dejte se do toho. Odhote vše stranou. A i když se vám nepodaí odhodit vše, všechno od vás zane odpadat tak jako tak. Vidíte, jak rzné ásti vašeho tla se pokoušejí o únik. Napíklad vlasy: když jste byli mladí, byly husté a erné, nyní vám padají. Opouštjí vás. Vaše oi díve bystré zaínají slábnout a váš zrak je nejasný. Když již jednotlivé ásti tla dosloužily, tlo opouštjí, není to jejich domov. Jako dti jste mli zdravé pevné zuby; nyní jsou již rozviklané, pokud již nejsou falešné. Vaše oi, uši, jazyk vše se pokouší tlo opustit, protože není jejich domovem. Nemžete si vytvoit trvalý domov v sankháe. Mžete v nm chvíli pobýt, ale musíte jít pry. Jste jako nájemce, pozorující svj úzký malý domek slábnoucíma oima. Jeho zuby již nejsou tak dobré, jeho sluch není již tak dobrý a jeho tlo již není tak zdravé, vše jej zaíná opouštt.

6 Ale vy se nemusíte skuten obávat, protože to není váš skutený domov, je to pouze doasný úkryt. Když jste již na tento svt, mli byste rozjímat o jeho podstat. Vše, co je zde k nalezení, se chystá znovu zmizet. Podívejte se na své tlo. Je zde vbec nco, co má dosud svj pvodní tvar? Je vaše pokožka stejná jako bývala dív? A co vaše vlasy? Nezstaly stejné nebo snad ano? Kam se vše podlo? To je jejich pirozenost, tak se vci mají. Když nastane as, sankháry odcházejí svou cestou. V tomto svt není nic, na co by bylo možno se spolehnout. je to nekonený kolobh vyrušení a potíží, radostí a bolestí. Není zde v niem klid nebo mír. Pokud nemáme skutený domov, jsme jako bezcílný cestovatel, stale na cest, chvíli jdoucí tím, chvíli oním smrem, na chvíli se zastavíme a pak se dáme znovu na cestu. Do té doby, než se vrátíme do našeho skuteného domova, považujeme za úlevu cokoliv iníme, tak jako ten, kdo opustil svou vesnici a vydal se na cestu. Teprve potom, co se vrátí zpt dom, mže se skuten uvolnit a cítit se v pohod. Nikde ve svt nemžeme nalézt skutený klid. Ani chudý, ani bohatý, ani dosplí ani dti. Není zde klid nikde. To je podstata svta. Trpí všichni, bez ohledu na vk, na bohatství vše zde je pouze utrpení. Když rozvažujete o vcech tímto zpsobem, uvidíte anicca netrvalost a dukkha neuspokojivost. Pro jsou vci netrvalé a neuspokojivé? Protože jsou prázdné anatta bez vnitní podstaty. Ob, jak vaše tlo ležící zde nemocné a plné bolesti, tak mysl, které jsou si vdomy nemoci a bolesti jsou nazývány Dhammy. To co je bez tvaru, myšlenky, pocity a vjemy, nazýváme namadhamma. To co je týráno bolestmi je nazýváno rupadhamma. Tedy materiálno je dhammou i imateriálno je dhammou. Proto žijeme s dhammami a ve dhammách a sami jsme dhammou. Ve skutenosti nemžeme nikde najít žádné já, jsou zde jen dhammy neustále vyvstávající a pomíjející, jak je jejich pirozenost. Každý jednotlivý okamžik procházíme jak narozením tak smrtí. To je zpsob, jak se vci mají. Když pemýšlíme o vznešeném Budhovi, jak pravdiv hovoil, cítíme, jaké úcty je Budha hoden za jeho uení, již tehdy, kdybychom ani Dhammu pímo nepraktikovali. Ale i tehdy, kdy již známe podstatu jeho uení a praktikujeme jej, ale dosud jsme pravdu neuzeli, stale jsme bez domova. Proto porozumjte skutenosti, že všichni lidé, všechny bytosti musí odejít ze života. Když žily bytosti vhodn dlouhou dobu, odcházejí svou cestou. Bohatí, chudí, mladí, staí, všechna stvoení musí udlat svou zkušenost s touto zmnou. Když si uvdomíte, že toto je pirozenost svta, pocítíte, jak je to únavné a nezáživné místo. Když poznáte, že zde není nic stálého a podstatného, na co se lze spolehnout, pocítíte únavu a rozarování. Rozarování však neznamená cítit vi svtu odpor. Mysl je jasná. Vidí, že není nic, co mže být udláno pro nápravu tchto vcí, je to práv zpsob uspoádání tohoto svta. Poznání tímto zpsobem vám umožní zbavit se pipoutanosti, nechat jít vše s myslí vyrovnanou bez smutku nebo pocitu štstí, ale v míru se sankhárami a s moudrostí prohlédnout jejich promnný charakter. Anicca vata sankhara všechny sankháry jsou nestálé. Pi jednoduchém podání: pomíjivost je Budha. Pokud zíme pomíjivý jev skuten jasn, uvidíme, že je stálý, stálý v tom smyslu, že jeho základní vlastnost je jeho podízenost neustálé zmn, která sama o sob je trvalá a

7 nemnná. Pokud se na to podíváte tímto zpsobem, vaše srdce (nitro) zstane v klidu a vyrovnanosti. A nejste to pouze vy, kdo tím musí projít, musí tím projít všichni. Pokud takto uvažujete o vcech, uvidíte je jako nezáživné a dostaví se vystízlivní. Vaše potšení ze svta smyslových potšení vymizí. Poznáte, že ím více budete mít vcí, tím více jich budete muset zanechat. Bohatství je práv jen bohatství, dlouhý život je práv jen dlouhý život, ale není na nich nic zvláštního. Co je ale dležité, že musíme dlat to, co vznešený Budha uil, postavit si vlastní domov, postavit jej zpsobem, který jsem vám vysvtlil. Postavte si svj domov, dejte se do toho. Pokraujte, dokud vaše mysl nedosáhne míru a klidu, který je oproštn od pokraování, oproštn od ustupování. Potšení není naším domovem, stejn tak bolest není naším domovem. Potšení i bolest ustupují a odcházejí pry. Veliký uitel poznal, že všechny sankháry jsou pomíjivé. A proto nás uil nechat je být a zbavit se pipoutanosti k nim. Až dosáhneme konce našeho života, stejn nebudeme mít na výbr, nebudeme si moci vzít nic sebou. Není tedy lepší opustit vci již pedtím? Je to pouze tžký náklad, který vleeme sebou sem a tam, pro ten náklad neodhodíme hned te? Pro se trápíme s jeho vláením dokola? Pojte, odpoite si a dovolte rodin, aby se o vás postarala. Ti kdo ošetují nemocné, vyrstají v dobrot a dokonalosti. Ten, kdo je nemocen a poskytuje druhým píležitost k péi, neml by jim vci pitžovat. Pokud je zde bolest nebo njaký problém, nech je poznat a udržuj svou mysl v prospšném stavu. Ten, kdo peuje o své rodie, ml by naplnit své srdce a mysl velostí a laskavostí, neml by se nechat chytit do léky nechuti. Toto je jediný okamžik, kdy mžete vrátit dluh, který vi nim máte. Od vašeho narození, od dtství, tak, jak jste vyrstali, byli jste závislí na vašich rodiích. To, že zde nyní jste, umožnili vaši rodie, kteí vám pomáhali tolika rozlinými zpsoby. Dlužíme již neuvitelný objem vdnosti. Také dnes, všechny vaše dti a píbuzní vidí, jak se vaši rodie stávají vašimi dtmi. Pedtím jste vy byli jejich dtmi, nyní jsou oni vašimi. Tak jak stárnou, stávají se znovu dtmi. Jejich pam a vzpomínky odcházejí. Jejich oi neslouží již tak dobe, jejich uši neslyší, nkdy musí hledat svá slova. Nedovolte, aby vás to rozilovalo. Všichni, kdo peujete o nemocné, musíte vdt jak nechat vci jít svým zpsobem. Netrvejte na vcech, nechte je jít. Když je dít neposlušné, nkdy rodie je nechají jen pro zachování klidu a jeho spokojenosti. Nyní jsou vaše rodie jako dti. Jejich vzpomínky a pam jsou popletené. Nkdy komolí vaše jména nebo nerozumí tomu, co íkáte. Je to normální a nerozilujte se kvli tomu. Nechte pacienta, aby s mohl pamatovat laskavost tch, kteí o nj peovali a trpliv snášejte bolestivé pocity. Usilujte o mentální vyrovnanost, nedovolte mysli aby byla roztržitá a neklidná. A nedlejte vci tžké tm, kteí se starají o vás. Dovolte tm, kdo se starají o nemocné aby naplnili svou mysl laskavostí a slušností. Nenechte se odradit averzí od neatraktivních ástí pée ištní slizu a hlenu í moi nebo stolice. Snažte se peovat o nemocného co nejlépe. Každý v rodin by ml pispt svým dílem. Toto jsou jediní rodie, které mate. Dali vám život, byli vašimi uiteli, peovateli a lékai byli pro vás vším potebným.

8 Za to, že vás vychovali, uili, podlili se s vámi o svj majetek a uinili vás svými ddici a následovníky. To je velká zásluha vašich rodi. V souhlase s tím Budha uil ctnostem katannu a katavedi poznání našeho závazku k vdnosti a snaze se za pomoc odvdit. Tyto dv ctnosti se navzájem doplují. Pokud jsou naši rodie v nouzi, potebují naší pomoc nebo mají jiné potíže, potom se snažíme jim co nejlépe pomoci. To je ctnost, která pomáhá ve svt. Chrání tak rodiny ped rozpadem a pináší jim stabilitu a harmonii. Dnes jsem vám pinesl Dhammu jako dárek v tomto ase nemoci. Nemám žádné materiální vci, které bych vám mohl dát. A tak vám pináším Dhammu, nco, co má petrvávající hodnotu. Nco, co nebudete moci nikdy vyerpat. Když ji ode mne pijmete, mžete ji pedat mnoha dalším, jak budete chtít a nikdy nebude spotebovaná. To je vlastnost pravdy. Jsem šasten, že jsem vám tento dar Dhammy mohl pedat a doufám, že vám dá sílu potebnou pro zacházení s vaší bolestí.