Vývoj svdomí a psychické okolnosti svátosti smíení

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vývoj svdomí a psychické okolnosti svátosti smíení"

Transkript

1 Vývoj svdomí a psychické okolnosti svátosti smíení Úvod Dnes bychom se spolen mli podle tématu zabývat vývojem svdomí a psychickými okolnostmi svátosti smíení. Zahájíme tedy v podstat celý dnešní blok pohledem psychologie. Nemyslím si, že vci, které tady uslyšíte, by pro vás byly supernové i objevné, protože jste absolvovali pednášky z psychologie na katechetickém kurzu, na teologické fakult, mnoho jste k tématu etli, ale pesto si myslím, že je dobré si urité momenty njakým zpsobem znovu uspoádat v hlav, abyste je mli k dispozici, až se budete zamýšlet nad dalšími aspekty z pohledu Bible nebo pastorální teologie. Jak tedy bude dnešní pednáška i zamyšlení vypadat: rozdlíme ji na ti ásti. Na zaátku si zopakujeme nkterá fakta z morální teologie; to jen pro pipomenutí, abychom na n mohli dále navázat, nap. co je to svdomí, jak ho dlíme, jaké jsou zde další pedpoklady. Další ást, která bude asi nejdelší, se bude týkat kapitol z vývojové psychologie. To bude samotné téma: jak se svdomí vyvíjí, co má na nj vliv, kde mžeme dtem pomoci výchovou, jaké jsou pedpoklady v tom kterém vku, co mžeme od dtí nebo mladých oekávat, kde naopak by naše oekávání bylo pemrštné, kde bychom na n mli moc velké požadavky. A pak si mžeme v závru to bude taková poslední podkapitola íci, co všechno mže vstupovat do hry, jaké jsou tedy psychické okolnosti svátosti smíení. Ono už to zejm vyplyne z té druhé ásti, ale v té tetí si to ješt zdrazníme. Morální teologie o svdomí Všichni z morálky, z katechism i ze studií víte, co je to svdomí: rozumový úsudek, kterým poznáváme, jestli to, co dláme, nebo to, co plánujeme dlat, nebo to, co jsme udlali, je mravn dobré nebo mravn zlé. Víme také, že svdomí moralisté dlí na pedchozí a následné, tedy ped inem a po inu, na správné a mylné, tedy podle toho, jestli je v souladu s njakou objektivní normou nebo ne, a potom ješt na jisté a nejisté. My se budeme držet a zdrazníme tzv. mylné svdomí. To je svdomí, ke kterému patí ti pododdíly, a to tzv. svdomí široké, neboli laxní, kdy lovk nevidí hích ani tam, kde je, kde si není vdom pocit viny, pocity viny nezažívá, nebo má mantinely velice široké. Kdybychom to ekli psychologickým jazykem, narazíme na problematiku správné sebereflexe a na problematiku hranic. Toho se dotkneme až ve tetí kapitole. Krom laxního svdomí rozlišujeme skrupulózní neboli úzkostné svdomí, které zase vidí hích tém úpln všude. Psychologickým jazykem eeno: je to problém úzkosti, perfekcionismu, kdy je lovk stále pod njakým tlakem a žije poád v naptí; k tomu se rovnž dostaneme. Za tetí k mylnému svdomí patí také tzv. zmatené svdomí, kdy lovk není schopen rozhodnout a vidí hích v jednom i druhém ešení. Jestli jste to zažili, a už sami nebo s nkým, víte, jaké je to hrozné utrpení rozhodovat se. Psychologie by k tomu ekla, že je to problém neschopnosti se rozhodnout a problém nést zodpovdnost za své rozhodnutí. Toto bude hlavní styná plocha, kde se budeme dotýkat morálky, a práv proto jsme tu zopakovali základní pojmy, abychom je mli znovu erstv v hlav. Když hodnotíme njaké lidské chování, pedpokládáme, že lovk dospl k užívání rozumu, že tedy umí rozlišit, co je dobré a co zlé. Druhým pedpokladem je svoboda jednání: že mžeme jednat tak, mžeme jednat i jinak, že jednáme dobrovoln, a proto jsme za své chování zodpovdní. Z morálky víte, že pokud tyto pedpoklady nejsou splnny, hodnocení probíhá podle jiných pravidel, nebo vbec nehovoíme o tom, že bychom mohli takové jednání hodnotit. Psychologie zná totéž: když soudní psychologie nebo soudní psychiatrie posuzuje jednání pachatel, uruje, zda byly rozpoznávací a ovládací schopnosti zachovány,

2 jestli byly snížené i dokonce vymizelé, a na základ toho potom se na pachatele vztahuje njaká trestní sazba nebo ochranné léení. Vidíme tedy, že velikou roli tady hraje práv lidská svoboda a psychologie má pak oprávnní íci, kdy je svoboda už narušená. A to nemusí být jenom tím, že nás nkdo omezuje vnjškov, fyzicky, ale mohou to být nejrznjší psychické stavy, které nám brání nebo nás naopak k nemu pudí, nap. rzné úzkosti, strachy, což bývá asi v bžných hranicích nejastjší. Kdybychom si tedy shrnuli první ást a tím už se pesunuli do ásti druhé na pdu psychologie, mžeme si íci, že k tomu, abychom mohli jednat vdom a dobrovoln a abychom mohli posuzovat iny a už druhých nebo své vlastní to potom souvisí se zpytováním svdomí, je nutný uritý stupe duševního vývoje a rozvoje vnímání. Potom je dále poteba se zamýšlet, jak to vypadá v oblastech našeho sebevdomí, jak sami sebe pijímáme, jaká je schopnost rozhodování a schopnost nést zodpovdnost. S tím souvisí i to, jak dokážeme unést naši nedokonalost, naši vinu. Pokud je lovk dosplý a zralý, k emuž vlastn dospíváme poád, a má-li zdravé sebevdomí, dokáže vidt své dobré ale i své stinné stránky. Pokud si lovk není sám sebou vbec jistý, pak ho každé piznání viny velice ohrožuje, a práv proto nkdy lidé tuto vinu promítají do druhých, nechtjí si ji piznat, protože je to pro n velice, jak jsem íkala, ohrožující. K tomuto tématu bychom mohli hovoit dlouho, i o pocitu viny obecn, o falešném pocitu viny, o vin skutené, o odpuštní, o jeho pijetí; tchto témat se dotkneme jenom krátce v závru, protože bychom si tím už danou problematiku velice natáhli. Kapitoly z vývojové psychologie Jak to tedy vypadá s vývojem svdomí? Co je všechno dležité pro to, abychom se mohli dobe rozhodovat, abychom mohli správn hodnotit své jednání, abychom posléze dokázali nést zodpovdnost, abychom byli schopni pistupovat dosple ke svátosti smíení? Jak je u psycholog zvykem, zaneme hned od zaátku: pomineme tedy takové dležité fakty, jako je genetika a prenatální období, a budeme se vnovat období po narození. Rozdlíme si je opt do nkolika ástí, tedy na kojenecké období, batolecí, pedškolní, školní a skoníme adolescencí, protože hlavní zamení dnešní pednášky by mlo konit zamyšlením nad vkem mezi jedenácti až patnácti i šestnácti lety. Nebudu zde opakovat vývojovou psychologii, kterou teoreticky i prakticky znáte, ale pipomeneme si jenom urité dležité body, mezníky i úkoly. Víte, že v poslední dob se ím dál tím vtší draz klade na první rok života, což je kojenecké období, a zdrazuje se, jak je dležité, aby dít v tomto období získalo tzv. základní i bazální dvru ke svtu. Tu získá tím, že má njakou stabilní postavu nebo osobu, bu matku, nebo nkoho, kdo je trvalý nebo reaguje na poteby dítte, a zárove tím, jak se k nmu tato osoba chová, podává mu informaci o jeho hodnot a významu. Byly vyhotoveny rzné studie, které potvrdily, že jestliže se toto první období života njakým zpsobem zkomplikuje, lovk potom má nebo mže mít není to vždy takto stoprocentní problémy s dvrou ke svtu, v pohledu na svt, jestli vidí svt a jeho situace optimisticky nebo naopak pesimisticky, jestli bude vit tomu, že svt je dobrý a že mže rozliné vci zvládnout, nebo naopak. To by tedy letem svtem bylo kojenecké období. Úkolem je zde tedy získání dvry ve svt. Druhé období je období batolecí, tedy mezi jedním a temi roky, a zde, jestliže se v prvním období budovala tzv. bazální dvra, se získává dvra v sebe a své schopnosti. Když si pedstavíte dít tohoto vku, víte, že se postupn odpoutává od matky; umožuje mu to to, že umí už lézt nebo chodit a že se vždycky vzdálí a potom zase vrátí, a postupn si potebuje prosazovat svoji vlastní vli. Ono si vlastn uvdomuje samo sebe, to, že už není souástí matky, že je nkdo jiný, že mže nco chtít a nco nechtít, a víte sami, že nejastji používaná slova jsou chci, nechci, já sám, kdy dít poád zkouší njaké své dovednosti a experimentuje se svou vlí. Toto období je pro rodie velice nároné, asto v tomto období

3 picházejí k nám, protože si s díttem neví rady; nejastji íkají, že je dít zkouší a že je naprosto neovladatelné. Tento tzv. negativismus, prosazování si vlastní dtské vle za každou cenu, kdy je dítti do urité míry jedno, co si prosazuje, hlavní je, že si prosazuje svou, mže být opravdu velikým výchovným oíškem, zejména pokud rodie nevdí, že je to známka dobrého vývoje a pokud tomu dítti nedávají mantinely nebo hranice. Dít si v tomto období testuje prosazováním sebe sama hranice, zpsob, jak to ve svt chodí, zažívá první setkání s njakým ádem. A zde je velice dležité, aby mu rodie nechávali v rozhodování uritou svobodu, aby mu nezlomili vli, ale na druhou stranu aby mu jasn dali najevo, kdo tady rozhoduje a kdo uruje hranice. Dít tyto hranice potebuje, protože mu umožují vyznat se ve svt a zárove mu dávají jistotu: když udlá tohle, stane se tento následek. Velice zmatené a pro dít obtížn pochopitelné je, když na stejnou vc rodie jednou reagují tak, jednou jinak, nebo když se tento dtský negativismus stane zbraní rodi mezi sebou. Tato situace nastává, pokud dojde k njaké dlouhodobjší krizi a otec vyítá matce, že dít špatn vychovává, protože on s ním problémy nemá, a používají této situace proti sob navzájem místo aby táhli za jeden provaz. Prekopová, kterou znáte z rzných knížek, teba Malý tyran apod., íká, že batolata potebují uspokojivý ád, který by byl jednoduchý, srozumitelný a který by byl dodržován. Když dít dobe projde tímto obdobím, není zlomeno ani ponecháno samo sob a ani není petížené tím, že by rodie veškeré rozhodování nechávali na nm, získá z tohoto období zdravou sebedvru, že mže vci ovlivovat, ale mže se nauit respektovat hranice, že tu platí urité zásady, že jsou urité limity. A to je velice dležité pro další vývoj, a to i svdomí, jak se ho dotkneme a jak si o nm budeme povídat v dalším období. Jak dít získává poznatky o hranicích nebo o uritých normách? Opt to nebude nic nového, když eknu, že pozoruje blízké lidi kolem sebe a napodobuje je. Urit znáte, jak dti vrn dokáží napodobovat vaše chování nebo uritý zpsob vaší intonace, slova a gesta; mají odkoukané i to, o em si vbec nemyslíme, že si toho všímají. Takže jednak napodobují a jednak, protože se v tomto období už rozvíjí, a to dost podstatn, e, dostává se mu informací a vysvtlení i na verbální úrovni. Dít, které dostane ád, jistotu a urité hranice, samozejm nkdy protestuje, nkdy to opakovan zkouší, ale zárove získává jistotu a stabilizuje se. Když k nám picházely maminky s dtmi zhruba okolo tí let, rodin i dítti opravdu pomohlo, když se rodie nebáli stanovit hranice. Maminky se asto bály, že dít pak pláe, nebo pece nco mu musí pece povolit; když se domluvili v rodin s otcem a pípadn dalšími leny rodiny, jak a co bude fungovat, a opravdu to tak fungovalo, nebo když se dít dostalo do njakého kolektivu, nap. do školky, kde ta pravidla také fungují, asto jsme vidli, že se dít zklidnilo a už si tak nepotebovalo nutn hranice neustále testovat a pijalo je. Dít, které se blíží konci batolecího období, už ví, co se má a co se nemá v základních vcech dlat, a urit si vzpomínáte, že jste vidli, jak tato malá batolata aplikují dál to, co se nauila. íkají teba mladším sourozencm, co mohou a co nemohou, nco mu berou z rukou nebo z pusy s tím, že se to nesmí. Pak je tady dležitý další moment: že dít tyto vci ví, je signalizováno tím, že udlá-li nco špatn a je pitom njaký dosplý, který ho pokárá, umí se už stydt za svj in a ví, že se nechovalo žádoucím zpsobem. Shrneme-li si eené, batolecí období je obdobím získání základní dvry v sebe a ve své schopnosti. Dít tedy mže nco samo rozhodnout, nco udlat, ví, že to bude akceptováno; to je jeden úkol. Druhým úkolem je uvdomní si existence hranic a ádu, což je velice dležité, protože pokud se nevytvoí, objeví se pozdji nejrznjší poruchy, které názýváme hraniní poruchy osobnosti. lovk pak i v dosplosti neustále testuje hranice, balancuje mezi životem a smrtí, pokouší se o sebevraždy, balancuje ve vztazích, neustále jde až k limitám, což je normální ve vku batolecím, ale v dosplém se to norm vymyká a lovku to brání v prožívání vztah.

4 Dostáváme se k vlastnímu vývoji svdomí, nebo do období, kdy budeme o svdomí hovoit, a tím je pedškolní vk. Jsme tedy ve vku tí až šesti let dítte; pedstavíte-li si to, pak za toto období dít udlá veliký pokrok. Když si srovnáte tíleté dít a šestiletého pedškoláka, vidíte, že došlo k velkému rozvoji, co se týká fyzických dovedností, rstu, i co se týká psychických schopností, ale také sociálních dovedností a pijetí rolí. Dít se trochu odpoutává od rodiny; ne že by pro n rodina nebyla dležitá, ale potebuje už mít také kolem sebe dti, njakou skupinu, kam by zapadlo. V tomto období, hlavn na konci pedškolního vku, hovoíme o tom, že dít akceptuje pravidla, která jsou mu prezentována njakou autoritou rodii, paní uitelkou v mateské školce, nebo pozdji ve škole, a tyto normy a pravidla bere jako fakt. Nepemýšlí o nich, ale bere jako fakt, že dobré je to, co za dobré oznaí rodie nebo jiná autorita; podobn se špatným. To, aby se tak dít chovalo, zajišuje systém odmn a trest, kdy je dít pochváleno nebo pokáráno. Ze zaátku to funguje jako regulace, hovoíme pak o heteronomní fázi vývoje svdomí, kdy je dít k dodržování tchto pedpis vedeno zvenku; protože nco matka pokládá za dobré, tak to pokládá za dobré i dít. Dležitým znakem, že se svdomí dobe vyvíjí a že dít postupuje dál, bývá objevení se pocitu viny. Zažívání pocit viny záleží na individuálním vývoji dítte; nkdy je to v tsn pedškolním vku, tedy v pti nebo šesti letech, jindy v raném školním vku. Znamená to, že dít si normy zvnitnilo, že se tedy dostáváme do tzv. autonomní fáze vývoje svdomí. I když to autorita neíká, dít ví, že toto je špatné a toto je dobré, že toto je dobré dlat a toto se nesmí. A i když dít udlá nco, co není dobré, a není tam nikdo, kdo by mu to vytknul, kdo by ho potrestal nebo pokáral, dít se pece jenom necítí dobe, má njaký pocit viny, njaké výitky svdomí. To znamená, že už tu normu vzalo za svou, že není závislé jenom na vnjších regulacích. Zaínáme tedy hovoit o dtském svdomí a je zase teba vdt, že dtské svdomí mže vypadat rzn. Jsou dti, které je mají velmi siln vyvinuté. Mžeme nkdy až íci, že píliš siln, kdy zakouší velké pocity viny, je úzkostné, bojácné a brání mu to v njaké iniciativ, protože se bojí, že když udlá to nebo ono, zkazí to, dopadne to špatn, nebude to dobe, a to už jsme zase za hranicí normality nebo zdravého prožívání. Nkdy to mže být následkem písné autoritativní výchovy nebo tam, kde se zdrazuje práv absolutní istota a poslušnost, se dít musí za každých okolností chovat jenom správn, jinak následuje písný trest. Takové dti bývají nkdy bojácné, nejsou aktivní, jsou neprbojné, mají nízké sebehodnocení. To je jeden takový extrém, se kterým se mžeme setkat nejenom v dosplosti, ale i v dtském vku. Nebo naopak dti mohou mít svdomí ješt ne úpln vyvinuté, slabé nebo i v tomto období mže nkdy chybt. Chtla bych jenom podotknout, že všechno, o em si tady povídáme, jednotlivých létech a rozdleních, je samozejm individuální a musíme každé jednotlivé dít nebo jednotlivého lovka poznat, abychom vidli, kde a v jaké fázi je. Ale pomže nám to jako orientaní pomcka. ekli jsme si tedy, že se dítti zaíná postupn vyvíjet svdomí, zvnitují se mu normy tak, že je pokládá už za své, a v této fázi vývoje svdomí je dležité, že je dít velice rigidní v posuzování konkrétních in. Dít není schopno uvažování na rovin, jaké jsou okolnosti, motivy a pohnutky: dít prost ví, že se nco stalo, to i ono je špatné; vidí dost ernobíle. V této fázi je to dobe a je to dležité pro pocit jistoty a bezpeí dítte. Ono se potebuje jasn orientovat, že erné je erné a bílé je bílé, protože není schopné njakých rozumových hypotetických úvah. Kdybychom si tedy charakterizovali svdomí tsn pedškolního dítte nebo dítte mladšího školního vku, ekneme, že dít chápe normy rigidn a stereotypn: vždycky je to stejné. Nezná njaké okolnosti a relativitu. Je to proto, že dít celý svj život prožívá jako fakt, reáln, te Mžeme íci, že normy získává dít nejvíce v rodin, získává je napodobováním, pozorováním a také tím, že se o nich mluví a nkdo mu je vštpuje. Není teba asi pipomínat,

5 že nejlepší výchova je ta, kde se alespo ve vtšin pípad shoduje to, co je proklamováno slovy, a to, co dít vidí. To mu dodává uritou jistotu a bezpeí. Kdybychom shrnuli toto pedškolní období, hovoíme už o vývoji dtského svdomí; je to tedy spíše ke konci tohoto pedškolního období nebo na rozhraní pedškolního a mladšího školního vku. Typické je, že dochází od pouhého pijímání vnjšího tlaku nebo omezení, tedy od heteronomní fáze ve vývoji svdomí, do autonomní, kdy dít už normy bere za své a cítí samo, že nco je špatn a nco špatn není. ekli jsme si, že tu mže hrát roli úzkost nebo že slyší nco mezi eí u dosplých nebo se dozví nco, co si špatn pebere, a pak mže mít úzkosti z toho, co nás ani nenapadne, že se tím dít zabývá a že ho to trápí. Proto je dobré, aby mlo dít nkoho, s kým o tchto vcech mže mluvit, koho se mže doptávat. Dti v tomto vku ješt rády povídají o svých vcech, o tom, co se pihodilo, takže to bývá docela dobré období. Následuje vk, kterému bychom dnes mli vnovat hlavní pozornost, a tím je období školního vku a návazného dospívání, puberty; okrajov se dotkneme adolescence. Školní vk je velice dlouhé období, bhem njž se dje ada zmn. Když si srovnáte žáky první a deváté tídy, zdá se, jako by to byly dva naprosto rzné svty. Je tedy zejmé, že se tento vk musí rozdlit. Prvním obdobím je mladší školní vk, který jsme si trochu popsali spolen s pedškolním vkem; zde dochází k tomu, že dít nastoupí do školy a do rodiny vstoupí autorita uitele a školního kolektivu. Asi víte sami, že v první i druhé tíd má paní uitelka zásadní slovo a ped tím, co ekne paní uitelka, pokud k ní má dít dobrý vztah, musí nkdy kapitulovat i rodie. Následuje urité pechodné období, stední školní vk, zhruba tetí až pátá tída; my se budeme vnovat hlavn staršímu školnímu vku, tedy druhému stupni. Je to období, kterým zaíná puberta, tedy zmna, kdy se z dítte stane dosplý To bývá znovu rozdleno na dv fáze, tedy druhý stupe základní školy, jedenáct až patnáct let, a potom adolescence, tedy stední škola; o dospívání mluvíme zhruba do dvaceti let, než lovk zakotví a pejde do fáze mladé dosplosti. Co se tedy v tomto období dje? Období druhého stupn základní školy, puberty, je velice nároné. Pomineme, jak je nároné pro rodie a vychovatele, a zkusíme se zamit pímo na mladého lovka, protože jemu se v život kompletn všechno mní. Dochází ke zmn tlesného vzezení, k tlesné promn, dochází k pohlavnímu dospívání, vytváení sekundárních pohlavních znak. Tato tlesná zmna, která bohužel probíhá u každého dítte jinak, takže ve tíd jsou více i mén vysplé dti, je zdrojem nejrznjších úzkostí, nejistot, odmítání a nkdy i posmchu ze strany spolužák. Hlavn se však dít zaíná samo mnit a musí se samo s tou zmnou vyrovnat. Je dležité, jak je na tuto zmnu pipraveno, jak svou novou roli pijímá nebo odmítá. Chlapci chtjí být asto velcí, silní a kdo je silnjší nebo vtší, má v kolektivu vtší šanci. Nkdy se k nám dostanou práv dti, které jsou drobnjší i menší: chodil k nám jeden chlapec, který byl velice šikovný, milý, inteligentní, ale byl v sedmé tíd drobný, malý, a zejm se mu vysmívali, až to hraniilo se šikanou. Poád na nj nkdo pokikoval, on se dostával až do úzkostných stav a nechtl chodit do školy. Dti si totiž vždycky vyberou ve tíd nkoho, kdo je jiný; ony nevdí, že to dožene, ale vidí, že je v tuto chvíli jiný. Dít zakouší tedy jednak tlesnou promnu, jednak zmnu v prožívání. To je dáno v první ad hormonáln, což je dost výrazná složka. Dít, které bylo dosud usmvavé, spokojené, vyrovnané, se ped oima zaíná mnit a je náladové, plativé, impulzivní, není s ním e a je podráždné. Samotný mladý lovk se vlastn sám v sob nevyzná, je mu to nepíjemné a tím víc reaguje na nejrznjší podnty, je pecitlivlý, takže vyjít s pubertálním díttem, jak sami víte, není nejjednodušší. Tam hraje roli pecitlivlost, protože asto nevíme, pokud nco ekneme, jestli mu to spíš ublíží nebo pomže, jestli ho to povzbudí nebo jestli to bude cítit jako njakou ironii nebo shození jeho osobnosti. K tomu pispívá fakt, že v tomto vku se dít

6 v souvislosti se zmnami dokáže mén ovládat. Dít si to asto uvdomuje a uvdomuje si hlavn i reakci okolí. Chce být pijímáno, chce mít onu jistotu dtského vku, kterou postupn ztrácí, a na druhou stranu se chová tak, že je to pro jeho okolí obtížn akceptovatelné. Když tedy k nmu rodie pistupují adekvátn k jeho chování, cítí se nepijaté nebo njakým zpsobem odmítnuté. Ve vtšin pípad se podaí, že se v rodin njakým zpsobem komunikace zachová. A ze této vší nejistoty plyne, že mladý lovk má problémy se sebehodnocením, protože pokud má uritý stupe sebereflexe, vidí, že má výkyvy na rzných stranách, tady ujel a nco jiného není dobré; zárove se mu nedaí nebo daí se mu jenom na chvíli chovat se podle svých ideál, a tak je jeho sebehodnocení asto velice nízké a trpí v tomto období rznými komplexy. Toto všechno je dobré mít na pamti, když pracujeme s díttem nebo dospívajícím, abychom vdli, že všechny tyto nepíjemnosti nebo konflikty, které se objevují v komunikaci, velice asto nebývají chtné i zavinné. Mladý lovk to zpravidla nedlá schváln, úpln natruc, i když se to rovnž nedá vylouit. A jak to vypadá se svdomím a s pijímáním norem v tomto období? Dít zaíná zpochybovat všechno: to, co bylo od rodi i od jiných dosavadních autorit. Jestliže dív autority dítti pomáhaly, aby jednotlivé normy, píkazy, zákazy a doporuení pijímalo, v tomto období je spíše na obtíž, když rodie nco íkají nebo doporuují. Je to nutná souást procesu, kdy dít samo pro sebe jakoby všechny vci nebo jejich vtšinu neguje, aby se k nim zase po nkolika letech znovu dostalo. Mladý lovk nemže i když záleží i na vku, jestli mu je jedenáct nebo patnáct, zde je rozdíl z hlediska zdravého vývoje jenom normy pejímat, aniž by si je nezpochybnil a aniž by na n znovu nenašel odpov. Proto je tento vk obdobím hledání a nejistoty a je dležité, aby dít mlo kolem sebe nkoho, kdo s ním bude všemi otázkami a pochybnostmi procházet, aby si opravdu mohlo vci zpochybnit, ptát se na n a aby se nebálo, zda je vbec možné se na tyto vci ptát; to je nkdy spjato s velikou úzkostí. U vících dospívajících jsou to asto práv otázky víry, které v nich v hloubi hlodají, ale oni se bojí, jestli není híchem se na n zeptat nebo o nich diskutovat. Zde je tedy dležité vycházet dospívajícím vstíc a podporovat je v tom, že mohou o vcech pemýšlet, ptát se a že mohou hledat nový hodnotový systém. K nmu, je-li dobe založen, se dti zpravidla vrátí, ale potebují si ho najít samy a uchopit ho svým vlastním zpsobem. íká se, že je nkdy problém pimt dospívající, aby uznávali autoritu, ale sami víte, že oni autoritu potebují, a to ne takovou, která se sama za autoritu prohlásí, ale nkoho, kdo nezdrazuje svou nadazenost, ale je pirozenou autoritou. Je teba, aby je takový lovk nejen njakým zpsobem vedl, dokázal s nimi diskutovat, bral je na jejich úrovni, ale také žil ve shod s tím, co proklamuje. Takové osoby si dokážou mladí vážit a dokáže je i nadchnout. Toto je tedy velice dležité období, kdy je teba, aby dosplí nebo ti, kdo mladé lidi doprovázejí, s nimi vydrželi procházet jejich pochybnostmi a neodbývali je zkratkami nebo nauenými frázemi. Kdybychom si shrnuli období dospívání, mžeme íci, že je to období velkých zmn. Velmi dležité je v tomto období dávat pozor na citovou labilitu a celkovou pecitlivlost obecn. Mladí to opravdu nemají sami se sebou jednoduché, ale zárove je dležité aby stejn jako v období batolecím respektovali hranice. Zde se hranice již dají domlouvat, ale musí platit. To bývá astým tématem, když k nám picházejí rodie se svými dospívajícími dtmi. Když jsou dospívající pozváni k domlouvání tchto hranic, když se teba pravidla i sepíší, jsou to oni, kdo na nich pesn lpí nebo vyžadují jejich trvání; paradoxn se to obrací. A co je rovnž dležité: dti nebo dospívající v tomto vku potebují njakou dobrou vrstevnickou skupinu i partu, protože normy takové skupiny jsou pro n velice dležité. Zde zažívají pijetí a nepijetí, zkoušejí si své sociální role a když se podaí, aby mli dobrou partu a njakého dobrého lovka, který ji vede nebo je v pozadí a který s mladými diskutuje a žije, je to dležité pro dobrý vývoj jejich svdomí.

7 Jenom pár slov dospívání totiž nekoní patnácti lety k adolescennímu vku. Dospívající se postupn zbavuje své hyperkritinosti a uvdomuje si, že normy a naízení mají svj smysl a tvoí ád. Neustále však platí, že si lovk jednotlivé normy a hodnoty vybírá, a pokud mu zapadají do jeho žebíku a sám se pro n rozhodne, nastává pro nj období velkého nasazení, kdy je schopen pro dobrou vc, kterou vidí, obtovat cokoliv. Je to období entuziasmu a nadšení, které obas nám dosplým bohužel už chybí. Problém adolescent a jejich vnímání a pijímání norem není tedy v tom, že by hodnoty nemli, ale že jich je velké množství. Vidí mnohé, co by chtli nebo co by se jim líbilo, a nkdy se v tomto množství nedokážou zorientovat, co je dležitjší a co je mén dležité. Z tohoto plyne dležitost hovoit s tmito lidmi na jejich úrovni. Oni velice rádi diskutují; íká se, že v tomto období disponuje lovk vlastn nejvtší intelektuální kapacitou, kterou má v život k dispozici. Mladí tedy vymýšlejí všechny možné a nemožné varianty a dosplé to mže unavovat. My víme, k emu v diskusi dospjeme, ale na to je teba až dvouhodinové debaty. Mladí si však opravdu potebují problémy prodiskutovat a probrat, aby je vzali za své a aby se potom mohli rozhodovat a nést zodpovdnost. Kdybychom to shrnuli, do stádia dosplého lovka prochází lovk nkolika vývojovými obdobími. Pokud se nauí, že jsou njaké normy a njaký ád, a svdomí mu signalizuje hodnocení pomocí pocit viny i naopak píjemnými pocity pochvaly, pak by ml být tento lovk v dosplosti schopen normy znát a aplikovat je na uritou konkrétní situaci. Ml by mít i dostatek sebevdomí a sebedvry, že mže udlat njaké rozhodnutí a že vydrží konfrontaci., a to i s rizikem, že se i nerozhodne dobe. asto nám v rozhodnutí brání ten fakt, že nevíme, jestli jsme se rozhodli dobe, a potom za to musíme nést zodpovdnost. Jak víme, pi rozhodování nemáme stoprocentní jistotu správnosti, ale spíš jen njakou pravdpodobnost. Psychické okolnosti svátosti smíení V poslední ásti se tedy dostaneme k psychickým okolnostem, které jsme si prbžn už zmínili, ale které nyní zdrazníme. Ke svátosti smíení, k píprav nebo i vyznání, eventuáln potom k pokání vždycky pistupuje lovk se svými danostmi, se svou historií, se zpsobem výchovy, s tím, jak vnímáme sami sebe, s tím, jak jsme se napíklad nauili pistupovat k autorit. Dležitá vc, která je podstatná nejen u mladých, je otázka motivace: pro vlastn ke svátosti smíení picházíme. Motivace mže být nejrznjšího druhu: mladým to mohl nkdo naídit, doporuit, mže to být z vnitního popudu duchovního života, ale mže to být také proto, že lovka nesnesiteln trápí výitky svdomí, že má tak velkou úzkost, která ho neustále žene, aby ke svátosti smíení chodil teba i nkolikrát za týden, a stejn má poád strach, že to nebylo dobe. Co tedy mže z psychologického hlediska držíme se jenom pirozené roviny bránit lidem, aby pln prožívali svátost smíení? Mže to být úzkost a strach, jak už jsme se o tom zmínili, a to bývá asi nejastjší pekážkou. Mže to být bu záležitost pechodná, objeví se teba jenom v období dospívání nebo v období njakých traumatických zážitk i zmn v život, ale mže to být záležitost dlouhodobá i v horizontu nkolik let. Pokud to znáte, víte, jak je to nepíjemné a úporné, pokud to znáte z vyprávní druhých, umíte si to také pedstavit. lovk žije v neustálém neklidu, má strach, že se špatn vyzpovídal, že bude zavržen, že neví, co je to tžký hích; problém je v tom, že úzkost perstá až do nutkavých myšlenek, které se neustále vrací. Takový lovk na problém stále myslí, chodí opakovan ke zpovdi, i když mu zpovdník íká, že to není teba. On si pak vyítá, že se špatn vyjádil, a proto si zpovdník myslí, že nemusí tak asto ke svátosti smíení chodit. Zde si mžeme všímat i jiných oblastí: pokud je úzkost v oblasti duchovní, bývá asto i jinde, nap. v kolektivu dtí nebo v njaké aktivit, ve škole, doma; mže to být i reakce na njakou situaci nebo to mže i souviset s uritým povahovým rysem. Je možné, že celá rodina

8 mže mít tendenci k úzkosti, a už je to dáno geneticky nebo výchovou. Úzkost a strach mže komplikovat jednak zpytování svdomí, protože takový lovk stráví teba hodiny sepisováním všeho, co ho napadne; stejn posléze zjistí, že ješt na nco zapomnl, ale i vyznání, protože ta bývají v tchto pípadech velice dlouhá. Zpovdník je vtšinou netrplivý a teba si opravdu zaznamená, že je tu njaká psychická porucha; úzkostný lovk mže mít pak pocit nepijetí nebo neporozumní. Další takovou pekážkou mže být problém navázání kontaktu se zpovdníkem. Svou roli mže hrát nejrznjší stud, který je práv v období puberty více na denním programu, ale i problémy s vyjadováním, které mohou nabývat nkdy i charakteru tzv. sociální fobie; dospívající pak mohou mít strach mluvit o svých vcech ped nkým, koho neznají, nebo o kom mají pocit, že je odsoudí, když jim neporozumí. Zde hraje roli a ztžuje situaci fakt, že v období dospívání má mladý lovk spíš tendenci k uzavírání se; není tolik otevený ve sdlování svých pocit, ale stává se alespo na njakou pechodnou dobu introvertem. asto to bývá z obavy z odmítnutí nebo problémem, že se sám v sob nevyzná, a proto neví, jak se prezentovat navenek. Situaci rovnž mže komplikovat fakt, že pokud dospívající sám sebe hodnotí zpravidla he, má problém, aby sám sebe pijal, a má obavu, že pokud nco ve svátosti smíení ekne, knz si o nm pomyslí nco špatného nebo ho odepíše. Nastává tu veliký boj mezi úzkostí nebo teba i pravdivým vyjádením toho, co by chtl sdlit, a mezi tím, co si o nm druhý pomyslí a jestli ho bude pijímat i nadále. asto zde hraje roli absence zážitku odpuštní; nkdy jsou práv tito lidé výchovou z rodiny vedeni k tomu, že si všechno vetn pijetí musí njakým zpsobem zasloužit; až budou dokonalí, pak teprve mohou pijít. Práv toto odpuštní jednak uvit tomu, že Bh odpustil, ale aby i on odpustil sám sob bývá nkdy prací i na léta. Shrnuto: svátost smíení je jednak setkání nás se sebou samými, takže je zde pro mladé lidi dležitá sebereflexe, rozlišování, co je a není dležité, schopnost aplikace jednotlivých morálních zásad na konkrétní situace. Velkou roli hraje to, jakou míru sebedvry jsme za celý život nastádali: jestli skuten máme kompetenci sám sebe posoudit nebo jestli nás mže posuzovat pouze nkdo jiný. Pak je tu setkání s jinou osobou, se zpovdníkem. Tam hraje velikou roli problém otevenosti, navázání kontaktu, jak s ním komunikovat, a ze strany zpovdníka vytvoení atmosféry pijetí, kdy mladý lovk cítí, že je opravdu vítán a že jeho protjšku na nm záleží. A potom a to se dostáváme trochu nad psychologii je to samozejm setkání s Bohem, což bychom vzhledem k morálce mli jmenovat na prvním míst. Z hlediska psychologie mžeme íci, že je to setkání s naším obrazem Boha, jak si ho pedstavujeme, jestli je to pro nás nkdo písný, kdo nás za každou malikost hned potrestá a koho si musíme usmiovat, nebo jestli je to nkdo, kdo na nás eká, abychom se s ním usmíili. To by bylo na delší povídání, ale napíklad knížka Falešné pedstavy o Bohu nebo knížky Kateiny Lachmanové o tomto tématu pojednávají dostaten. Takže co íci závrem: vývoj svdomí probíhá ruku v ruce s vývojem psychologickým, s vývojem osobnosti. Jak se vyvíjíme po všech stránkách, po stránce fyzické, psychické i sociální, tak je teba, aby naše víra neustrnula na dtské úrovni a naše svdomí nezstalo v té fázi vývoje, kdy nám autorita musí íci, co je dobré a co je špatné, nebo kdy vidíme svt pouze ernobíle. Je tedy poteba se nebát a se svobodou se uit aplikovat obecné normy na naše konkrétní záležitosti; nebát se hledat v dalším vzdlání a vit, že to mžeme sami tedy samozejm s pomocí Boží a s pomocí takovýchto nejrznjších kurz pedávat dál.

ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel

ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel ! Za šikanování se považuje, když jeden nebo více spolužák úmysln, vtšinou

Více

Cykly Intermezzo. FOR cyklus

Cykly Intermezzo. FOR cyklus Cykly Intermezzo Rozhodl jsem se zaadit do série nkolika lánk o základech programování v Delphi/Pascalu malou vsuvku, která nám pomže pochopit principy a zásady pi používání tzv. cykl. Mnoho ástí i jednoduchých

Více

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold

Efektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Efektivní uení (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Žádná zpráva dobrá zpráva 1 ásti efektivního uení Stanovení cíle (+ kritéria) Analýza úkolu Použití pimené podpory Volba

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE O LÉB INFORMATIKY

ZÁKLADNÍ INFORMACE O LÉB INFORMATIKY ZÁKLADNÍ INFORMACE O LÉB INFORMATIKY Informatika jsou specifickým pípravkem, který jsem vynalezla sama pod vesmírným vedením a není mi známo, že by jej kdokoli jiný pede mnou, ani v souasné dob, vytváel

Více

Každý datový objekt Pythonu má minimáln ti vlastnosti. Identitu, datový typ a hodnotu.

Každý datový objekt Pythonu má minimáln ti vlastnosti. Identitu, datový typ a hodnotu. Datový objekt [citováno z http://wraith.iglu.cz/python/index.php] Každý datový objekt Pythonu má minimáln ti vlastnosti. Identitu, datový typ a hodnotu. Identita Identita datového objektu je jedinený a

Více

Kapitoly z EKONOMICKÉ DEMOGRAFIE

Kapitoly z EKONOMICKÉ DEMOGRAFIE VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE, FAKULTA INFORMATIKY A STATISTIKY Kapitoly z EKONOMICKÉ DEMOGRAFIE Felix Koschin Obsah Obsah 3 Kapitola 1 Vymezení 1. Vymezení Ekonomická demografie není zavedená vdní

Více

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH Seminá k tématu primární prevence úraz dtí PROGRAM SEMINÁE 1. ÚVOD 2. CO JE TO ÚRAZ 3. NÁSLEDKY ÚRAZ 4. RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ 5. PREVENCE ÚRAZ 2 ÚVOD Co už znáte z pedchozích

Více

Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ. technika ízení utkání v ledním hokeji. Ing. Vladimír Mana

Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ. technika ízení utkání v ledním hokeji. Ing. Vladimír Mana Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ technika ízení utkání v ledním hokeji Ing. Vladimír Mana Brno 2013 Tvorba a tisk tohoto studijního materiálu byly financovány z Operačního

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc?

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc? Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Marta Jeklová Vyšší odborná

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika 1. Inkluzivní vzdlávání / Vanda Hájková, Iva Strnadová Praha : Grada, 2010 -- 217 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3070-7 (brož.) Sign.: II 107730V1 integrace žáka ; speciální

Více

Stanovení osobní vize Stanovení priorit Organizace vlastního asu a práce Vyhledávání a výbr spolupracovník Dosahování týmové efektivity Upevnní týmu

Stanovení osobní vize Stanovení priorit Organizace vlastního asu a práce Vyhledávání a výbr spolupracovník Dosahování týmové efektivity Upevnní týmu ! Stanovení osobní vize Stanovení priorit Organizace vlastního asu a práce Vyhledávání a výbr spolupracovník Dosahování týmové efektivity Upevnní týmu Odhalování a využití lidského potenciálu Motivování

Více

Šastné dít prostednictvím šastných rodi. H St Czech Republic

Šastné dít prostednictvím šastných rodi. H St Czech Republic Šastné dít prostednictvím šastných rodi H St HoSt Home-Start Czech Republic 1 Co je to HoSt? HoSt je nestátní nezisková organizace zamená na podporu rodi a jejich péi o dít, které je mladší 6-ti let. Podpora

Více

Desatero pro praxi. aneb jak využít povinnost. Pavel Humpolíek, Alena Uhrová

Desatero pro praxi. aneb jak využít povinnost. Pavel Humpolíek, Alena Uhrová Desatero pro praxi aneb jak využít povinnost Pavel Humpolíek, Alena Uhrová Brno, 2006 OBSAH OBSAH... 1 Úvod... 3 Koncepce desatera... 3 Klíová slova... 3 Prolog... 4 Pravidlo 5 R... 4 Motto... 4 Desatero

Více

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY

PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - RUTINNÍ PRÁCE S DATY YAMACO SOFTWARE 2006 1. ÚVODEM Nové verze produkt spolenosti YAMACO Software pinášejí mimo jiné ujednocený pístup k použití urité množiny funkcí, která

Více

Od pijetí k promoci. aneb. Jak úspšn vystudovat FPE

Od pijetí k promoci. aneb. Jak úspšn vystudovat FPE Od pijetí k promoci aneb Jak úspšn vystudovat FPE Na co by neml zapomenout student 1. roníku Pedpokladem úspšného studia je krom píle pi samotném studiu i respektování Studijního a zkušebního ádu fakult

Více

seminá pro školský management jaro 2010

seminá pro školský management jaro 2010 Manažerské dovednosti v práci editele školy seminá pro školský management jaro 2010 1. Stanovení osobní vize koncepce je jasná, konkrétní, psobivá a aktivující pedstava budoucího asu, dosažených výsledk,

Více

Školní vzdlávací plán. Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31

Školní vzdlávací plán. Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31 Školní vzdlávací plán Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31 Vychovatelky: I. oddlení Hana Kliková II. oddlení Alena Mrázová Úvod Školní družina je zízena pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko,

Více

CIZÍ V ZEMI ZASLÍBENÉ

CIZÍ V ZEMI ZASLÍBENÉ CIZÍ V ZEMI ZASLÍBENÉ JIÍ KOTRLA Praha, 18. kvtna 2003 Dnes dopoledne jsme zpívali o hradu, skrýši a bezpeném úkrytu. Náš pevný hrad a úkryt je Hospodin. Mžeme si (a nkteí kesané to tak pochopili) vystavt

Více

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity sponzorována a uznána Evropskou komisí v rámci programu Sokrates Vzdlávací a sociální integrace osob s postižením prostednictvím pohybových aktivit Pes podporu

Více

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Pokyny pro obsahové a grafické zpracování píspvk Strana 1 z 5 Obsah dokumentu: 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ REFERÁTU... 3 2.1. OBSAHOVÉ

Více

BILÍKOVÁ, Adéla. Malý slovník abstraktních pojm. Knihovna msta Police nad Metují, 2000, 27 volných list v deskách+ videokazeta.

BILÍKOVÁ, Adéla. Malý slovník abstraktních pojm. Knihovna msta Police nad Metují, 2000, 27 volných list v deskách+ videokazeta. Andrea Hudáková: MALÝ SLOVNÍK ABSTRAKTNÍCH POJM BILÍKOVÁ, Adéla. Malý slovník abstraktních pojm. Knihovna msta Police nad Metují, 2000, 27 volných list v deskách+ videokazeta. Diplomová práce Adély Bilíkové

Více

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK Semestrální projekt 18.1.2007 GN 262 Barbora Hejlková 1 OBSAH OBSAH...2 ZADÁNÍ...3

Více

Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku

Dtské centrum pedagogika volného asu v p#edškolním vku Univerzita Tomáše Bati ve Zlín Fakulta humanitních studií Institut mezioborových studií Brno Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku (bakalá#ská práce) Vedoucí bakalá#ské práce: PaedDr.

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Mgr. Marta Jeklová Pedagogická

Více

STANOVY obanského sdružení Buddha Mangala o.s.

STANOVY obanského sdružení Buddha Mangala o.s. STANOVY obanského sdružení Buddha Mangala o.s. lánek 1 Název a charakter sdružení Obanské sdružení pijalo název Buddha Mangala o.s.(dále jenom obanské sdružení). Je to dobrovolné nezávislé sdružení oban

Více

1. 4. 2011. Tvorba systému zameného na lovka. Helen Sanderson

1. 4. 2011. Tvorba systému zameného na lovka. Helen Sanderson Tvorba systému zameného na lovka Helen Sanderson 1 Tvorba systému zameného na lovka Helen Sanderson 2 lovk 3 lovk Vdt, co je pro daného lovka dležité a jak jej dobe podporovat Zjistit, co by chtl do budoucna

Více

Diskuse P. Aleš Opatrný: Vlasta Apltauerová:

Diskuse P. Aleš Opatrný: Vlasta Apltauerová: Diskuse P. Aleš Opatrný: Dovolil bych si uvést nkolik témat eknme startovních, které potom bude P. Pintí laskav doplovat a moderovat, a zárove si diskusi uhlídá tak, abychom mu nevypálili rybník ohledn

Více

NERVOVÁ SOUSTAVA NEURON NERVOVÁ SOUSTAVA MOZEK

NERVOVÁ SOUSTAVA NEURON NERVOVÁ SOUSTAVA MOZEK NERVOVÁ SOUSTAVA vysvtlí význam nervové soustavy pro život lovka urí polohu CNS a obvodových nerv v tle popíše základní stavbu mozku, míchy a nerv vysvtlí na jakém principu pracuje nervová soustav rozumí

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Pojmy a definice: Agrese:

Více

P!ílohy. 1. Dotazník CFQ:

P!ílohy. 1. Dotazník CFQ: P!ílohy 1. Dotazník CFQ: 43 2. Dotazník EMQ Instrukce: Dvacet osm tvrzeních uveden+ch ní)e je o zapomínání v'cí, co) se ka)dému v r*zné mí!e stává. Prosím zvolte, jak %asto se Vám uvedené p!íklady staly

Více

MATEMATIKA MATEMATIKA

MATEMATIKA MATEMATIKA PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY MATEMATIKA MATEMATIKA Struktura vyuovací hodiny Metodický Struktura vyuovací list aplikace hodiny Ukázková Metodický hodina list aplikace materiál Záznamový Ukázková

Více

Personalistika, spolupráce

Personalistika, spolupráce Personalistika, spolupráce Verze - TISK Aneb dejte mi lidi a já to udlám Pavel Konený Flek Scout-Tex 2008, bezen 1 Personalistika a spolupráce co to je? Personalistika je obor, který se zamuje na získávání

Více

Katechetické možnosti trvalé výchovy ke svátosti smíení

Katechetické možnosti trvalé výchovy ke svátosti smíení Katechetické možnosti trvalé výchovy ke svátosti smíení Úvod Všechny vás zdravím a peji pkné odpoledne. A dovolte, abych vám vyjádil svj obdiv a vdnost za to, že vytrváváte v katechetické služb, protože

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin

Více

Hledání ženské vize. Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60. uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8

Hledání ženské vize. Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60. uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8 Hledání ženské vize Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60 uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8 Na prvním z dvanácti plánovaných kulatých stol poádaném v rámci

Více

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín JUDr. Ondej Dostál Program pednášky Hierarchie právních norem Systém evropského práva Evropské právo a zdravotnictví Role lenských stát Role EU (volný pohyb služeb

Více

aj.) a ekonomiky firmy v jejich celistvosti. A tímto nástrojem jsou práv vhodn sestavené manažerské simulátory 1.

aj.) a ekonomiky firmy v jejich celistvosti. A tímto nástrojem jsou práv vhodn sestavené manažerské simulátory 1. Obdobn, jako inženýi, kteí staví mosty za mnoho milion, i manažei by analogicky mli svá dležitá rozhodnutí podrobovat pedbžnému testování tak, aby tím minimalizovali eventuální rizika a nechtné dsledky.

Více

D ti sv dci nebo ob ti domácího násilí. Porada editel kol a kolských za ízení Pk Se 20. listopadu 2013

D ti sv dci nebo ob ti domácího násilí. Porada editel kol a kolských za ízení Pk Se 20. listopadu 2013 Dti svdci nebo obti domácího násilí Porada editel kol a kolských zaízení Pk Se 20. listopadu 2013 STATISTIKA V R se stává obmi násilí bhem svého ivota 38 procent en. (AV R, 2003) Nejastji picházejí problém

Více

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ % " =&???

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! * 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ %  =&??? Projektu "Nastavení rovných píležitostí na MÚ Slaný, reg..: CZ.1.04/3.4.04/88.00208!"!"#$%! &! "#$' "#$'( ) $* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& 9! 0!!,! $: -7 ;'-

Více

KVALITA ŽIVOTA PE UJÍCÍCH OSOB V DOMOVECH PRO SENIORY

KVALITA ŽIVOTA PE UJÍCÍCH OSOB V DOMOVECH PRO SENIORY UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav speciálnpedagogických studií Petra Kodešová II. roník prezenní studium Obor: speciálnpedagogická andragogika - navazující KVALITA ŽIVOTA PEUJÍCÍCH

Více

Posttraumatická stresová porucha

Posttraumatická stresová porucha Mgr. Andrea Galgóciová FF MU, psychologie 5. roník UO: 85694 Posttraumatická stresová porucha Úzkostná porucha, která se mže rozvinout po emon nároné a stresové situaci, která svou intenzitou pesahuje

Více

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.

Více

STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ

STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ PRO ŽÁKY SE ZBYTKY SLUCHU Jedním z aktuálních problém vzdlávání neslyšících 1 dtí u nás je problém zvládnutí eštiny. Zatímco eština mluvená

Více

E U. Evropská unie (EU) a její instituce fakta. 1 Jsou tyto výroky pravdivé, nebo nepravdivé? 3 Kolik zemí je lenskými státy Evropské unie?

E U. Evropská unie (EU) a její instituce fakta. 1 Jsou tyto výroky pravdivé, nebo nepravdivé? 3 Kolik zemí je lenskými státy Evropské unie? íloha. 1: Evropský modul výzkumu ICCS 2009 (evropský vdomostní test a evropský dotazník) vybrané položky Evropská unie (EU) a její instituce fakta 1 Jsou tyto výroky pravdivé, nebo nepravdivé? a) eská

Více

ZEM PIS ZEM PIS PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch

ZEM PIS ZEM PIS PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ZEMPIS ZEMPIS Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list arch aplikace

Více

Lepení plexi v bonici pružnými lepidly

Lepení plexi v bonici pružnými lepidly Lepení plexi v bonici pružnými lepidly Dnes si mžete prohlédnout jednoduchý návod jak pilepit plexi do vyezané bonice. Samozejm možností lepení je mnoho, dnes se však podíváme na lepení pružnými lepidly.

Více

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list

Více

Nejkrásnjší neopakovatelný zážitek neslyšícího ve svtech slyšících

Nejkrásnjší neopakovatelný zážitek neslyšícího ve svtech slyšících Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Nejkrásnjší neopakovatelný zážitek neslyšícího ve svtech slyšících Seminární práce k pedmtu filozofie Petr Vysuek Praha 2000-05-06 Nejkrásnjší neopakovatelný

Více

ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY. Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Prostjov, Husovo nám. 94

ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY. Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Prostjov, Husovo nám. 94 ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Prostjov, Husovo nám. 94 Termín vlastního hodnocení: íjen 2009 2 VZDLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLY V uplynulém dvouletém období naše MŠ testovala a

Více

Podklady pro ICT plán

Podklady pro ICT plán Podklady pro ICT plán Škola: SEPSSTUD2011 - Hodnocení: Vstupní hodnocení Indikátor Aktuální stav k 1.9.2011 Plánovaný stav 1. ízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina

Více

1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace. PaedDr. Hana Sedláková

1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace. PaedDr. Hana Sedláková 1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace PaedDr. Hana Sedláková Obecné pojetí Obecn lze tento termín vysvtlit jako plné zalenní a splynutí jedince se spoleností, což úzce souvisí

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

Roní plán pro 1.roník

Roní plán pro 1.roník Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy sy. CAN - zanedbávání Zanedbávání

Více

SVÍCEN ANEB CHOZENÍ VE SVTLE

SVÍCEN ANEB CHOZENÍ VE SVTLE SVÍCEN ANEB CHOZENÍ VE SVTLE MARTIN KLUSO (Praha, únor 2009) Když poslední dobou picházím na shromáždní, mám na srdci jedno slovo, které postupn jako by nabývalo dalšího rozmru porozumní. Troufnu si ho

Více

Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu

Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu HN.IHNED.CZ 17. 1. 2011 Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu Fokus Top 10 profesí roku 2011. Firmy si mnohem pelivji vybírají a žádají hotové specialisty. Na zauování není as Ekonomika ožívá a s

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Dobrovolnictví Pod pojmem

Více

Jakou dekompresní bójku pro potáp?ní mám použít?

Jakou dekompresní bójku pro potáp?ní mám použít? Jakou dekompresní bójku pro potáp?ní mám použít? Dekompresní potáp??ské bójky, které jsou vypoušt?ny na hladinu v pr?b?hu ponoru, nejsou ni?ím novým. Vyskytují se v r?zných barvách, délkách, jsou vyrobeny

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Sexuální zneužívaní dtí-

Více

Plán výchovného poradce Základní škola Choltice šk. rok 2006/2007

Plán výchovného poradce Základní škola Choltice šk. rok 2006/2007 Plán výchovného poradce Základní škola Choltice šk. rok 2006/2007 1.Doplnní plánu práce v souladu s celoroním plánem školy/tídní schzky/. 2.Seznámení se s dokumentací výchovného poradce. 3.Zaazení integrovaných

Více

Potáp??ská etiketa: Buddy

Potáp??ská etiketa: Buddy Potáp??ská etiketa: Buddy "Co to je za?lov?ka, který nás chce pou?ovat, jak se máme chovat? Je nám to v?bec zapot?ebí?" První omyl spo?ívá v tom, že sta?í používat selský rozum a ten nám poradí, jak nejlépe

Více

Vývoj víry SPOLEČENSTVÍ MLÁDEŽE. Mgr. Pavel Moravec

Vývoj víry SPOLEČENSTVÍ MLÁDEŽE. Mgr. Pavel Moravec Vývoj víry SPOLEČENSTVÍ MLÁDEŽE Mgr. Pavel Moravec 25. 10. 2013 Kojenec (do 1 roku) První půlrok žije človíček v symbióze s matkou, nerozlišuje ji od sebe Matka je pečující osoba, opora človíček získává

Více

NIKOTINISMUS JAKO SPOLEENSKÝ PROBLÉM

NIKOTINISMUS JAKO SPOLEENSKÝ PROBLÉM Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Praha 5 NIKOTINISMUS JAKO SPOLEENSKÝ PROBLÉM NELA VILHELMOVÁ Praha 2009 PEDMLUVA Nikotinismus je stále aktuálnjším tématem nabývajícím na dležitosti, zárove s rostoucím

Více

Programovací jazyk Python. Objektov orientovaný. [citováno z http://wraith.iglu.cz/python/index.php]

Programovací jazyk Python. Objektov orientovaný. [citováno z http://wraith.iglu.cz/python/index.php] Programovací jazyk Python [citováno z http://wraith.iglu.cz/python/index.php] Python je jazyk objektov orientovaný, interpretovaný, dynamický a siln typovaný, multiplatformní, s jednoduchou a itelnou syntaxí,

Více

Fenomén domácího násilí v souvislosti s jeho prevencí a sebeobranou

Fenomén domácího násilí v souvislosti s jeho prevencí a sebeobranou Fenomén domácího násilí v souvislosti s jeho prevencí a sebeobranou Home violence phenomenon in connection with its prevention and self - defence Bc. Lucie Juíková Diplomová práce 2009 UTB ve Zlín, Fakulta

Více

Promnné. [citováno z

Promnné. [citováno z Promnné [citováno z http://wraith.iglu.cz/python/index.php] Abychom s datovým objektem mohli v programu njak rozumn pracovat, potebujeme se na nj njakým zpsobem odkázat. Potebujeme Pythonu íct, aby napíklad

Více

Výbr z nových knih 3/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 3/2010 pedagogika Výbr z nových knih 3/2010 pedagogika 1. Hry a matematika na 1. stupni základní školy / Eva Krejová Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, 2009 -- 163 s. :. -- eština. ISBN 978-80-7235-417-7 (brož.)

Více

Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín. D o m á c í á d. Domova se zvláštním režimem Podlesí

Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín. D o m á c í á d. Domova se zvláštním režimem Podlesí Sociální služby Vsetín, píspvková organizace Záviše Kalandry 1353, 755 01 Vsetín D o m á c í á d Domova se zvláštním režimem Podlesí.j.: SSV 103/2010 Obsah lánek: l. I. l. II. l. III. l. IV. l. V. l. VI.

Více

9. Kombinatorika, pravd podobnost a statistika

9. Kombinatorika, pravd podobnost a statistika 9. Kombinatorika, pravdpodobnost a statistika VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 1 V kódu je na prvním míst jedno z písmen A, B, C nebo D. Na dalších dvou pozicích je libovolné dvojciferné íslo od 11 do 45. (Existují

Více

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE Projekt finanního vzdlávání bankovních klient 13. bezna 2006 Obsah 11 2 3 Co ukázal przkum finanní vzdlanosti problémy eských rodinných financí Jak pomoci eským rodinným financím?

Více

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Volím správnou kariéru

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Volím správnou kariéru INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Volím správnou kariéru CZ.1.07/1.1.22/02.0023 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Volím správnou kariéru Volím

Více

Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie. pracujeme pro Vás

Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie. pracujeme pro Vás Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie pracujeme pro Vás 1 Lidi 2 Státní strategie pro sociální pomoc ve Velké Británii 2011 Personalizace Podpora ízená lovkem

Více

Identita a sebepojetí v období dospívání

Identita a sebepojetí v období dospívání EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Identita a sebepojetí v období dospívání

Více

!" #$% #&#'#( )*!+,-#'.

! #$% #&#'#( )*!+,-#'. !" #$% #&#'#( )*!+,-#'.!+/0 123 14 5#$%67#&#'#( #$829,:3;76

Více

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063,

Související ustanovení ObZ: 66, 290, 1116 až 1157, 1158 a násl., 1223 až 1235, 1694, 1868 odst. 1, 2719, 2721, 2746, 2994, 3055, 3062, 3063, Pídatné spoluvlastnictví Obecná ustanovení 1223 (1) Vc náležící spolen nkolika vlastníkm samostatných vcí urených k takovému užívání, že tyto vci vytváejí místn i úelem vymezený celek, a která slouží spolenému

Více

PEDÍTÁNÍ. Pedítání a pednes v literární výchov žák. [] / Jaroslav Toman -- eština In: Komenský -- [CZ] -- Ro. 114,.6 (1989/90), s.327-331.

PEDÍTÁNÍ. Pedítání a pednes v literární výchov žák. [] / Jaroslav Toman -- eština In: Komenský -- [CZ] -- Ro. 114,.6 (1989/90), s.327-331. PEDÍTÁNÍ Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny (e-pk) http://www.epk.cz/ nebo v papírové

Více

Pojednání k Evropskému roku lidí s postižením ZAVETE ÚSTAVY PRO MENTÁLN POSTIŽENÉ KAŽDÝ MŽE ŽÍT V OTEVENÉ SPOLENOSTI

Pojednání k Evropskému roku lidí s postižením ZAVETE ÚSTAVY PRO MENTÁLN POSTIŽENÉ KAŽDÝ MŽE ŽÍT V OTEVENÉ SPOLENOSTI Pojednání k Evropskému roku lidí s postižením ZAVETE ÚSTAVY PRO MENTÁLN POSTIŽENÉ KAŽDÝ MŽE ŽÍT V OTEVENÉ SPOLENOSTI Karl Grunewald Bývalý vedoucí Odboru pro péi o lidi s postižením, pi Ministerstvu zdravotnictví

Více

Pístupný web. Základy pístupnosti. Definice pístupné stránky. Pístupnost (accessibility) Tim Berners-Lee, zakladatel technologie www

Pístupný web. Základy pístupnosti. Definice pístupné stránky. Pístupnost (accessibility) Tim Berners-Lee, zakladatel technologie www Pístupný web Základy pístupnosti Tim Berners-Lee, zakladatel technologie www Kristýna Knapová kristynka.k@centrum.cz Síla webu je v jeho univerzalit. Pístup pro každého nezávisle na schopnostech je jeho

Více

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Co je to HoSt? nestátní

Více

!! "!!!!! #$!!!%"""!!!!!&$! '!!!!(!!!!!!!)! *!!!! # " +!' $!!!,,-.,, /

!! !!!!! #$!!!%!!!!!&$! '!!!!(!!!!!!!)! *!!!! #  +!' $!!!,,-.,, / !! "!!!!! #$!!!%"""!!!!!&$! '!!!!(!!!!!!!)! *!!!! # " +!' $!!!,,-.,, /!!$$" 0!1 0 &! 2 &!! Štafeta Radka Hartová Zemanová Ptají se Sylva Oliveriusová a Denisa Svatoová 1.Odkud jste k nám pišla a jak dlouho

Více

Informace pro uitele. Popis: Studenti zakreslují do mapy zemského povrchu ve válcové projekci dráhu Sputniku 1, první umlé družice Zem.

Informace pro uitele. Popis: Studenti zakreslují do mapy zemského povrchu ve válcové projekci dráhu Sputniku 1, první umlé družice Zem. Informace pro uitele Obtížnost: 1. roník SŠ Cíle: Cílem tohoto cviení je vysvtlit studentm na praktické ukázce dráhu družice, kterou vidí pracovníci ídicího stediska zakreslenou ve válcové projekci zemského

Více

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 1. ngelova kivka x poptávka po statku, M- dchod x luxusní komodita ( w >1) standardní komodita (0< w 1) podadná komodita ( w < 0) 2. Dchodový a substituní

Více

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.) - kriticky pistupuje k mediálním informacím.

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.) - kriticky pistupuje k mediálním informacím. Vzdlávací obsah vyuovacího pedmtu OBANSKÁ VÝCHOVA: 6.roník Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, - kriticky pistupuje k mediálním informacím -orientuje se v kalendái - vysvtli

Více

KONCEPT KONTINUA Pednášky Jean Liedloffové

KONCEPT KONTINUA Pednášky Jean Liedloffové Pednášky Jean Liedloffové Srpen, záí 1995 v Rakousku Koncept kontinua - psychoterapeuta zkoumá schopnost žít v harmonii a být šastní u indián Jako autorka úspšné knihy Na cest hledání ztraceného štstí

Více

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení OECD Employment Outlook 2005 Edition Summary in Czech Výhled zamstnanosti v zemích OECD vydání 2005 Pehled v eském jazyce Úvodník Globalizace: výzva a ešení John P. Martin editel zamstnanosti, práce a

Více

Pravdpodobnost výskytu náhodné veliiny na njakém intervalu urujeme na základ tchto vztah: f(x)

Pravdpodobnost výskytu náhodné veliiny na njakém intervalu urujeme na základ tchto vztah: f(x) NÁHODNÁ VELIINA Náhodná veliina je veliina, jejíž hodnota je jednoznan urena výsledkem náhodného pokusu (je-li tento výsledek dán reálným íslem). Jde o reálnou funkci definovanou na základním prostoru

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Interdisciplinární pístup

Více

.. strana 2 !"#$%&'(&)*+'%&,#'(&),-'%. /!0 1! &" 213#(,2$. 2

.. strana 2 !#$%&'(&)*+'%&,#'(&),-'%. /!0 1! & 213#(,2$. 2 Vážená paní editelko, pane editeli, dovolujeme si Vám pedstavit ucelenou nabídku školních výlet na zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou. Pro dti jsme pipravili nkolik zábavných program:.. strana

Více

Datový typ POLE. Jednorozmrné pole - vektor

Datový typ POLE. Jednorozmrné pole - vektor Datový typ POLE Vodítkem pro tento kurz Delphi zabývající se pedevším konzolovými aplikacemi a základy programování pro mne byl semestr na vysoké škole. Studenti nyní pipravují semestrální práce pedevším

Více

Uplatování práv dítte v rozvodovém ízení. Bc. Marie Mašterová

Uplatování práv dítte v rozvodovém ízení. Bc. Marie Mašterová Uplatování práv dítte v rozvodovém ízení Bc. Marie Mašterová Diplomová práce 2014 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá uplatováním práv dítte rozvodovém ízení. Teoretická ást práce je tvoena definicí

Více

7 Školní družina. Cíle školní družiny:

7 Školní družina. Cíle školní družiny: 7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy smovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je urený pro dti 1. stupn. Školní družina pi FZŠ Brdikova má

Více

10. EŠENÍ INDIVIDUÁLNÍCH PRACOVNPRÁVNÍCH SPOR

10. EŠENÍ INDIVIDUÁLNÍCH PRACOVNPRÁVNÍCH SPOR 170 10. ešení individuálních pracovnprávních spor 10. EŠENÍ INDIVIDUÁLNÍCH PRACOVNPRÁVNÍCH SPOR 10.1 POJEM PRACOVNÍHO SPORU Právní ád jako celek a jeho jednotlivá právní odvtví stanoví subjektivní práva

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti týrané, zneužívané a

Více

Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40

Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40 Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40 PODACÍ DENÍK SPIS SBRNÝ ARCH PÍSEMNOST DOKUMENT ÍSLO JEDNACÍ J ODESÍLATELE - Soubor všech jednotlivých DOŠLÝCH a VLASTNÍCH písemností. - Každé písemnosti

Více

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace

Více