Kmitání vynucené. kmitání při působení konstantní síly, harmonicky buzené kmitání amplitudová a fázová charakteristika.
|
|
- Luboš Zeman
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Kiání vynucené Osh přednášy : iání při půsoení onsnní síly, hronicy uzené iání pliudová fázová chrerisi Do sudi : si,5 hodiny Cíl přednášy : seznái sudeny se záoniosi vynuceného iání
2 Kiání vynucené D = B = v v, pohyová rovnice = i = D B + = v + && + & + = O vynucené iání luvíe ehdy, jesliže n ěleso půsoí, roě direční síly D luící síly B (n eré pohlížíe jo n vniřní síly), ješě nějá jiná, vnější, zv. udící síl. Dlší řešení je p závislé n o, zd o síl je onsnní neo proěnná, poud je proěnná, já je její závislos n čse (neo n jiné veličině). V oo učení eriálu udou řešeny dv přípdy : Konsnní vnější síl : = ons, Vnější síl hronicého průěhu : = sin(ω ).
3 iání při půsoení onsnní síly l Δl s l - volná dél sicá deforce rovnovážná poloh G Ds y Nejprve proeree iání při půsoení onsnní síly =ons. Touo onsnní silou ývá nejčsěji íhová síl G, o vš jisě není podínou. Nejprve se seznáíe s dlší důležiý prere pružiny. Kroě uhosi je o dále zv. volná dél l. Je o dél nezížené pružiny. Vlive onsnní síly (npř. íhové) se pružin prodlouží o zv. sicou deforci (neo é sicé předpěí) : G Δl s = Sousv se usálí v zv. rovnovážné poloze, v níž je íhová síl v rovnováze s direční silou (nědy luvíe o sicé čási direční síly). G = D _ s = Δl s V rovnovážné poloze je počáe souřdného syséu (y=). Jesliže ěleso z rovnovážné polohy vychýlíe (y>), direční síl již není v rovnováze s íhovou silou. Můžee psá pohyovou rovnici : = i
4 iání při půsoení onsnní síly l Δl s l - volná dél sicá deforce rovnovážná poloh Ds Ddyn Δl s y Pohyová rovnice : = i = G Δl cel D _ cel = G Δl cel ( Δl y) = G + s = G Δl s y Ds & y + y = G Δl s Ddyn = G G
5 iání při půsoení onsnní síly l Δl s l - volná dél sicá deforce rovnovážná poloh G Ds Ddyn G Δl s y Pohyová rovnice : = i = G D _ cel = G Δl cel ( Δl y) = G + s = G Δl s y Ds Ddyn & y + y = G Δl s = Připoenee-li si řešení rovnovážné polohy : G D = Δl = _ s Sndno nhlédnee, že prvá srn pohyové rovnice je rovn nule : & y + y = Řešení éo pohyové rovnice je v plné rozshu shodné s řešení vlsního iání ez půsoení jéoliv vnější síly (viz předchozí přednáš). s
6 iání při půsoení onsnní síly l Δl s l - volná dél sicá deforce rovnovážná poloh G Ds Ddyn G y Shrnuí : Soné iání, edy jeho frevenci, pliudu fázový posuv, řešíe jo y o onsnní síl nepůsoil. Ovše rovnovážná poloh je dán nioliv volnou délou pružiny, le sicou deforcí. Počáe souřdného syséu (y=) je v rovnovážné poloze, dné sicou deforcí (sicý předpěí). Z ohoo pohledu je logičější řdi eno přípd iání spíš vlsníu iání než vynucenéu iání. Chcee-li řeši náhání, edy jou celovou silou je pružin npínán (npř. vůli dienzování), usíe uvžov oě složy zížení - sicou i dynicou. Nědy luvíe o superpozici sicého dynicého zížení. D _ cel = D _ s + D _ cel D _ cel = Δl s = G + y D _ dyn + y () ()
7 hronicy proěnná udící síl D = B = v v, Při řešení hronicy uzeného iání je ře veli přesně ( přísně) rozlišov frevenční prery vlsního iání udící síly. Ω - vlsní ruhová frevence Ω = [s - ] f - vlsní frevence [Hz] Ω = π f Poče iů (vlsního iání) z seundu. T - vlsní period [s] π T = = Do f Ω jednoho iu. = sin(ω ) Hronicy proěnná síl je chrerizován pliudou frevencí. yo prery se zásdně nesí ezi seou zěňov T - pliud udící síly [N] ω - ruhová frevence udící síly (udící ruhová frevence) [s - ] f - frevence udící síly (udící frevence) [Hz] ω Poče zěn udící síly f = z ldné n zápornou π opčně z seundu. T - period udící síly [s] π T = = Do jedné zěny f ω udící síly. T
8 hronicy proěnná udící síl D = = sin(ω ) T T - pliud udící síly [N] B = v ω - ruhová frevence udící síly v, && + & + = ( ) (udící ruhová frevence) [s - ] sin ω Pohyová rovnice je nehoogenní (nenulová prvá srn). Řešení hledáe jo superpozici řešení hoogenního (nulová prvá srn) priulárního (odráží nenulovou prvou srnu). hoogenní řešení ho && + & + = δ = C e sin ( Ω + φ ) Ω - vlsní ruhová frevence Ω = δ = hoogenní řešení T π Ω Ω = Ω δ inegrční onsny C φ se určí z počáečních podíne
9 hronicy proěnná udící síl D = = sin(ω ) T T - pliud udící síly [N] B = v ω - ruhová frevence udící síly v, && + & + = ( ) (udící ruhová frevence) [s - ] sin ω Pohyová rovnice je nehoogenní (nenulová prvá srn). Řešení hledáe jo superpozici řešení hoogenního (nulová prvá srn) priulárního (odráží nenulovou prvou srnu). priulární řešení = sin ω φ pr ω - ruhová frevence udící síly priulární řešení T π ω ( ) pliud fázový posuv φ priulárního řešení udou disuovány dále
10 hronicy proěnná udící síl D = = sin(ω ) T T - pliud udící síly [N] B = v ω - ruhová frevence udící síly v, && + & + = ( ) (udící ruhová frevence) [s - ] sin ω Pohyová rovnice je nehoogenní (nenulová prvá srn). Řešení hledáe jo superpozici řešení hoogenního (nulová prvá srn) priulárního (odráží nenulovou prvou srnu). hoogenní řešení ho && + & + = δ = C e sin ( Ω + φ ) priulární řešení = sin ω φ pr ( ) δ () = ho + pr = C e sin( Ω + φ ) + sin( ω φ) hoogenní řešení výsledné řešení priulární řešení
11 hronicy proěnná udící síl D = = sin(ω ) T T - pliud udící síly [N] B = v ω - ruhová frevence udící síly v, && + & + = ( ) (udící ruhová frevence) [s - ] sin ω Průěh výchyly v čse vyzuje dv odlišné úsey. V první úseu je průěh suečně superpozicí oou čásí řešení - hoogenní i priulární. Jde o složiý průěh erý je souče dvou hronicých průěhů o různých frevencích. Touo úseu říáe přechodový děj. Vlsní iání (hoogenní řešení) je vždy luené. Proo po odeznění vlsního iání je dlší průěh popsán již pouze priulární řešení. Touo úseu říáe usálený sv. δ () = ho + pr = C e sin( Ω + φ ) + sin( ω φ) hoogenní řešení výsledné řešení priulární řešení přechodový děj usálený sv
12 hronicy proěnná udící síl D = = sin(ω ) T T - pliud udící síly [N] B = v ω - ruhová frevence udící síly v, && + & + = ( ) (udící ruhová frevence) [s - ] sin ω Budee-li se dále zýv již pouze usálený sve, udee hled prery priulárního řešení - pliudu fázový posuv φ. Zde je ře upozorni n čsou chyu sudenů. Ani pliud ni fázový posuv φ nejsou inegrční onsny jejich velios se neurčí z počáečních podíne. Priulární řešení jeho derivce usí splňov pohyovou rovnici. () = sin( ω φ) =? =? & () = ω cos( ω φ) ( Ω ) ( ) ω + δ ω && () = ω sin( ω φ) δ ω φ = rcn φ 8, =, π Ω ω Pozná fázovéu posuvu : Čiel ve výrzu pro fázový posuv je vždy ldný. Jenovel ůže ý ldný neo záporný. To znená že fázový posuv je vždy v I. neo II. vdrnu. Kldný jenovel - I. vdrn, φ,9º, záporný jenovel - II. vdrn, φ 9º,8º.
13 hronicy proěnná udící síl D = = sin(ω ) T T B = v ( ω ) && + & + = sin = sin ω φ () ( ) δ ω φ = rcn Ω ω, ( Ω ω ) + ( δ ω) Δ = φ ω T π ω () () - pliud udící síly [N] ω - ruhová frevence udící síly v, (udící ruhová frevence) [s - ] yziální význ prerů iání : Apliud - iální výchyl. ázový posuv φ : J průěh (), průěh (), jsou hronicé průěhy se sejnou ruhovou frevencí ω periodou T. Průěh výchyly vš je poněud opožděn z průěhe síly. Výchyl doshuje svého i o něco později, než síl. Too čsové zpoždění Δ je právě dáno fázový posuve. φ Δ = [rd] ω rd odezv = (8/π)º udící síl [s] 57,3º
14 hronicy proěnná udící síl D = = sin(ω ) T T B = v ( ω ) && + & + = sin = sin ω φ () ( ) δ ω φ = rcn Ω ω ( Ω ω ) + ( δ ω) v, - pliud udící síly [N] ω - ruhová frevence udící síly (udící ruhová frevence) [s - ] = s sicá deforce ( η ) + ( ξ η) ξ η φ = rcn η Pro dlší řešení je užiečné definov dv ezrozěrné prery : ω Budící ruhovou frevenci resp. onsnu η = činiel nldění {é} Ω doznívání p ůžee vyjádři jo : ω = η Ω δ = ξ Ω de Ω δ = ξ = poěrný úlu {sí} Ω Výrzy pro pliudu fázový posuv p (nědy ývá éž oznčován r ) ůžee psá v lernivní vru.
15 hronicy proěnná udící síl D = = sin(ω ) T T B = v ( ω ) && + & + = sin = sin ω φ () ( ) δ ω φ = rcn Ω ω ( Ω ω ) + ( δ ω) v, - pliud udící síly [N] ω - ruhová frevence udící síly (udící ruhová frevence) [s - ] ξ η φ = rcn η ( η ) + ( ξ η) Řešení pro zv. neluené iání - δ, ξ (přesněji álo luené iání - δ<<ω, ξ<<). Ω η ω Výchyl á sejnou fázi jo síl, iu výchyly φ = je-li ω < Ω η < je ve sejné ožiu jo iu síly. neo Výchyl á opčnou fázi než síl, iu výchyly φ = π = 8 je-li ω > Ω η > je ve sejné ožiu jo iu síly le v opčné sěru (ěleso iá v proifázi proi síle).
16 hronicy proěnná udící síl D = = sin(ω ) T T B = v ( ω ) && + & + = sin = sin ω φ () ( ) δ ω φ = rcn Ω ω ( Ω ω ) + ( δ ω) v, - pliud udící síly [N] ω - ruhová frevence udící síly (udící ruhová frevence) [s - ] ξ η φ = rcn η ( η ) + ( ξ η) Řešení pro zv. neluené iání - δ, ξ (přesněji álo luené iání - δ<<ω, ξ<<). Výchyl á sejnou fázi jo síl, iu výchyly je ve sejné ožiu jo iu síly. Výchyl á opčnou fázi než síl, iu výchyly je ve sejné ožiu jo iu síly le v opčné sěru (ěleso iá v proifázi proi síle).
17 hronicy proěnná udící síl D = = sin(ω ) T T B = v ( ω ) && + & + = sin = sin ω φ () ( ) δ ω φ = rcn Ω ω ( Ω ω ) + ( δ ω) v, - pliud udící síly [N] ω - ruhová frevence udící síly (udící ruhová frevence) [s - ] ξ η φ = rcn η ( η ) + ( ξ η) Řešení pro zv. neluené iání - δ, ξ (přesněji álo luené iání - δ<<ω, ξ<<). Ω η ω Alernivní vyjádření pliudy nelueného iání. φ = ázový posuv je z všech oolnosí nulový, v proifázi (ω>ω, η>) je pliud záporná.
18 pliudová fázová chrerisi Veli užiečná pro hluší porozuění hronicy uzenéu iání je nlýz přenosových vlsnosí sousvy, edy závislosi prerů iání (pliud fázový posuv) n prerech udící síly (pliud frevence). () = sin( ω ) () = sin( ω φ), ω, φ = ( Ω ω ) + ( δ ω) δ ω φ = rcn Ω ω Závislos n pliudě udící síly je riviální. Apliud výchyly je přío úěrná pliudě udící síly. ázový posuv φ n pliudě udící síly vůec nezávisí. Těio závislosi se edy neudee dále zýv. Hluší pozornos věnujee závislosi pliudy fázového posuvu φ vynuceného iání n frevenci, resp. ruhové frevenci udící síly ω neo n činieli nldění η. Tyo závislosi se nzývjí pliudová fázová chrerisi.
19 pliudová fázová chrerisi pliudová chrerisi ( ω) ( η) ( Ω ω ) + ( δ ω) ( η ) + ( ξ η) proěnná proěnná Závislos pliudy iání n udící ruhové frevenci ω, resp. n činieli nldění η se vyznčuje řei zjívýi ody.. ω=, η=. Apliud je rovn zv. sicé deforci. ( η= ) = = s s δ= δ> 3.. ω Ω, η. Tzv. resonnce. Apliud nývá eréně vysoých hodno. Pro neluené iání (δ=) doonce při ω=ω, η=, nrůsá nde všechny eze ( ). Pro luené iání (δ>) nývá pliud onečných, vš znčně vysoých hodno. η η res η = ω Ω ω = η Ω.. resonnce 3. ω>>ω, η>>. Lii výrzu pro (η ). Pro znčně vysoou udící frevenci (ve srovnání s vlsní frevencí) lesá pliud nule.
20 pliudová fázová chrerisi pliudová chrerisi ( ) ( )! ω Ω ( ) ω + δ ω ( η) η + ξ η s δ= δ> ( ) ( ) η η res η = ω Ω ω = η Ω. resonnce. ω Ω, η. Tzv. resonnce. Nsává je-li udící frevence svou hodnoou lízá vlsní frevenci. Apliud nývá eréně vysoých hodno. Pro neluené iání (δ=) doonce při ω=ω, η=, nrůsá nde všechny eze ( ). Pro luené iání (δ>) nývá pliud onečných, vš znčně vysoých hodno. Miu pliudové chrerisiy nsává při zv. resonnční nldění : ηres = ξ Tedy poněud (ne příliš) η<, ω<ω. Miu se od nldění η= posouvá írně vlevo (více s nrůsjící luení). Too posunuí vš není příliš význné. Hodno resonnční pliudy (iu pliudové chrerisiy) p je : s _ res = ξ ξ
21 pliudová fázová chrerisi pliudová chrerisi ( ω) ( η) δ= δ> ( Ω ω ) + ( δ ω) ( η ) + ( ξ η). ω Ω, η. Tzv. resonnce. Resonnce je veli důležiý jev. Nsává ehdy, dyž udící frevence je číselně lízá vlsní frevenci. Projevuje se znčně vysoou pliudou iání o i při poěrně lé síle. Resonnce je jev ovyle negivní, proože virce jsou věšinou u echnicých zřízení nežádoucí. s η η res η = ω Ω Ve výjiečných přípdech, de nop chcee dosáhnou vircí (npř. virční řídič sypého eriálu), je resonnce jev poziivní, neoť uožňuje i při lé příonu dosáhnou znčné pliudy.. resonnce ω = η Ω
22 pliudová fázová chrerisi fázová chrerisi δ ω φ( ω ) = rcn Ω ω φ η ξ η = rcn η ( ) φ 8º δ= δ> 9º ázová chrerisi je éně důležiá, é éně zjívá, než pliudová chrerisi. Pro neluené iání (δ=) se průěh ění soe s nespojiosí v odě η=. Je-li : ω < Ω, η <, p φ =, je-li nop : ω > Ω, η >, p φ = 8º = π rd. U lueného iání (δ>) á průěh podoný chrer, je vš hldý, nioliv soový. V odě η= prochází hodnoou φ=π/=9º. η η = ω Ω ω = η Ω
23 Osh přednášy : iání při půsoení onsnní síly, hronicy uzené iání pliudová fázová chrerisi
TECHNICKÉ KMITÁNÍ. Aplikovaný mechanik jako součást týmu konstruktérů a vývojářů. část
Vysoá šol áňsá - Technicá unierzi Osr ul srojní Aplioný echni jo součás ýu onsruérů ýojářů čás TECHNICKÉ KMITÁNÍ Teorie příldy předěu Technicé iání Jn Ondrouch Jiří Podeš Osr Tyo sudijní eriály znily z
VíceTlumené kmity. Obr
1.7.. Tluené kiy 1. Uě vysvěli podsau lueného kiavého pohybu.. Vysvěli význa luící síly. 3. Zná rovnici okažié výchylky lueného kiavého pohybu. 4. Uě popsa apliudu luených kiů. 5. Zná konsany charakerizující
VíceKmitání. Obsah přednášky : tuhost pružiny, kmitání vlastní netlumené a tlumené, řazení pružin, ohybové kmitání vynucené kmitání
Kitání Obsah přednášy : tuhost pružiny, itání vlastní netluené a tluené, řazení pružin, ohybové itání vynucené itání Kitání S itavý pohybe se setáváe doslova na aždé rou. Koná jej struna hudebního nástroje,
Více4. KMITÁNÍ VOLNÉ. Rozlišujeme: 1. nepoddajné vazby - nedovolují pohyb 2. pružně poddajné vazby - dovolují pohyb
4. MITÁNÍ VOLNÉ 4. Lineární kiání (haronický osciláor ve fyzice) Veli časný pohye honého odu je kiavý pohy. iání ude lineární, jesliže síla, kerá při výchylce x vrací honý od do rovnovážné polohy, je úěrná
VíceKmitání tělesa s danou budicí frekvencí
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Kmiání ělesa s danou budicí frekvencí PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI České vysoké učení echnické v Praze, Fakula savební, Kaedra maemaiky Posílení vazby eoreických předměů
VíceI. MECHANIKA 6. Kmity a vlnění I
I. MECHNIK 6. Ky a vlnění I Obsah Haroncé y význačná fora pohybu, přílady, výchyla, peroda, frevence, ruhová frevence. Haroncý oscláor. Neluené haroncé y aeacý pops, oplení noace, fázor. Tluené y, aperodcý
Vícer Co se stane se spektrem signá lu z obr.1.12, dojde-li k zvětšení jeho opakovací frekvence na 500Hz? Ř ešení: Viz obr.1.15
r.5. Co se sane se spere signá lu z obr.., dojde-li zvěšení jeho opaovací frevence na 5Hz? Viz obr..5 u( )[ V] u( )[ V] 3 5 6 [ s] 3 5 6 [ s] s s U i, U [ V] U i,5 U [ V],,5,,,5,5 ϕ [ rad] π ϕ [ rad] π
VíceI. Soustavy s jedním stupněm volnosti
Jiří Máca - aedra mechaniy - B325 - el. 2 2435 45 maca@fsv.cvu.cz 1. Záladní úlohy dynamiy 2. Dynamicá zaížení 3. Pohybová rovnice 4. Volné nelumené miání 5. Vynucené nelumené miání 6. Přílady 7. Oáčivé
VíceFYZIKA 3. ROČNÍK. Vlastní kmitání oscilátoru. Kmitavý pohyb. Kinematika kmitavého pohybu. y m
Vlastní itání oscilátoru Kitavý pohb Kitání periodicý děj zařízení oná opaovaně stejný pohb a periodic se vrací do určitého stavu. oscilátor zařízení, teré ůže volně itat (závaží na pružině, vadlo) it
VíceKmitání. tuhost pružiny, kmitání vlastní netlumené a tlumené, řazení pružin, ohybové kmitání. asi 1,5 hodiny
Kitání Dynaia I,. přednáša Obsah přednášy : tuhost pružiny, itání vlastní netluené a tluené, řazení pružin, ohybové itání Doba studia : asi,5 hodiny íl přednášy : seznáit studenty se záladníi záonitosti
VíceNA POMOC FO. Pád vodivého rámečku v magnetickém poli
NA POMOC FO Pád vodivého rámečku v maneickém poli Karel auner *, Pedaoická akula ZČU v Plzni Příklad: Odélníkový rámeček z vodivého dráu má rozměry a,, hmonos m a odpor. Je zavěšen ve výšce h nad horním
VíceKatedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 4. TROJFÁZOVÉ OBVODY
Kaedra obecné elekroechniky Fakula elekroechniky a inormaiky, VŠB - T Osrava. TOJFÁZOVÉ OBVODY.1 Úvod. Trojázová sousava. Spojení ází do hvězdy. Spojení ází do rojúhelníka.5 Výkon v rojázových souměrných
VíceObvykle se používá stejná transformační matice pro napětí a proud.
Trnsformce do složkových sousv náhrd fázorů fyzikálních veličin složkmi V rojfázové sousvě plí I I I c Ic b bc b bc V rnsformovné sousvě plí o I o I I n In m omn m omn Definičně určíme pro npěí 1 bc u
Více=, kde P(x) a Q(x) jsou polynomy. Rozklad na parciální zlomky Parciální zlomky jsou speciální racionální lomené funkce. Rozlišujeme 2 typy:
3 předáš INTEGRAE RAIONÁLNÍ LOMENÉ FUNKE Důležiou supiu fucí, eré můžeme (spoň eoreicy) iegrov v možiě elemeárích fucí, voří rcioálí lomeé fuce Kždou rcioálí lomeou fuci vru P( ) f ( ) =, de P() Q() jsou
Více6. Optika. Konstrukce vlnoploch pro světlo:
6. Opi 6. Záldní pojmy Těles, erá vysíljí svělo, jsou svěelné zdroje. Zářivá energie v nich vzniá přeměnou z energie elericé, chemicé, jderné. Zdrojem svěl mohou bý i osvělená ěles (vidíme je díy odrzu
VícePasivní tvarovací obvody RC
Sřední průmyslová škola elekroechnická Pardubice CVIČENÍ Z ELEKTRONIKY Pasivní varovací obvody RC Příjmení : Česák Číslo úlohy : 3 Jméno : Per Daum zadání : 7.0.97 Školní rok : 997/98 Daum odevzdání :
VíceKmitání, vlnění, akustika 1. Kmitavý pohyb
Kiání, vnění, usi. Kivý pohb. Poje ivého pohbu Děj, eý se opuje v učié čsové inevu. Opuje-i se pvideně nějý pohbový sv nzýváe ho peiodicý pohb. Mění-i se pvideně s čse jiná fziání vsnos (epo, eeicé npěí,
VíceMECHANICKÉ KMITÁNÍ NETLUMENÉ
MECHANICKÉ KMITÁNÍ NETLUMENÉ Kitání je PERIODICKÝ pohyb hotného bodu (tělesa). Pohybuje se z jedné rajní polohy KP do druhé rajní polohy KP a zpět. Jaýoliv itající objet se nazývá OSCILÁTOR. A je aplituda
VíceI. část - úvod. Iva Petríková
Kmitání mechanických soustav I. část - úvod Iva Petríková Katedra mechaniky, pružnosti a pevnosti Osah Úvod, základní pojmy Počet stupňů volnosti Příklady kmitavého pohyu Periodický pohy Harmonický pohy,
Více1.1.20 Sbírka na procvičení vztahů mezi veličinami popisujícími pohyb
1.1.20 Sbírk n procvičení vzhů mezi veličinmi popisujícími pohyb Máme ři veličiny popisující pohyb dv vzhy, keré je spojují nvzájem. s v = Rychlos je změn dráhy z změnu čsu (rychlos říká, jk se v čse mění
Více3.1.3 Rychlost a zrychlení harmonického pohybu
3.1.3 Rychlost a zrychlení haronického pohybu Předpoklady: 312 Kroě dráhy (výchylky) popisujee pohyb i poocí dalších dvou veličin: rychlosti a zrychlení. Jak budou vypadat jejich rovnice? Společný graf
VíceOrtogonalita ORTOGONALITA, KOEFICIENTY FOURIEROVY ŘADY, GIBBSŮV JEV X31EO2
OROGONALIA, KOEFICIENY FOURIEROVY ŘADY, GIBBSŮV JEV Orogoni X3EO Orogonání znmená omý. Orogoni e široý poem, používá se v různých oorech, nás ude zím memi. V memice zřemě nesnáze předsviený příd e omos
Více2
2 4 5 6 7 8 9 1 2 4 4 1 2 10 11 1 2 4 4 1 2 7241B 12 1 1 2 4 4 2 1 14 15 1 2 4 4 1 2 7241B 16 17 1 2 4 4 1 2 18 19 1 2 4 4 1 2 20 21 1 2 4 4 2 1 22 2 1 2 4 4 1 2 7241B 24 25 1 2 4 4 1 2 26 27 1 2 4 4
VíceOBJÍMKA VÁZANÁ PRUŽINOU NA NEHLADKÉM OTOČNÉM RAMENI
OBJÍMKA VÁZANÁ RUŽINOU NA NELAKÉM OTOČNÉM RAMENI SEIFIKAE ROBLÉMU Rameno čvercového průřezu roue konanní úhlovou rychloí ω Na něm e nasazena obímka hmonoi m s koeicienem ření mezi ní a ěnami ramene Obímka
VícePohybové možnosti volných hmotných objektů v rovině
REAKCE ohyové možnosti volných hmotných ojektů v rovině Stupeň volnosti n v : možnost vykont jednu složku posunu v ose souřdného systému neo pootočení. m [00] +x volný hmotný od v rovině: n v =2 (posun
Více3. Kvadratické rovnice
CZ..07/..08/0.0009. Kvdrtické rovnice se v tetice oznčuje lgebrická rovnice druhého stupně, tzn. rovnice o jedné neznáé, ve které neznáá vystupuje ve druhé ocnině (²). V zákldní tvru vypdá následovně:
Vícee²ení testu 1 P íklad 1 v 1 u 1 u 2 v 2 Mechanika a kontinuum NAFY listopadu 2016
e²ení testu Mechania a ontinuu NAFY00 8. listopadu 06 P ílad Zadání: Eletron o ineticé energii E se srazí s valen ní eletrone argonu a ionizuje jej. P i ionizaci se ást energie nalétávajícího eletronu
VíceINTEGRÁLNÍ POČET. Primitivní funkce. Neurčitý integrál. Pravidla a vzorce pro integrování
INTEGRÁLNÍ POČET Primiivní unkce. Neurčiý inegrál Deinice. Jesliže pro unkce F einovné n oevřeném inervlu J plí F pro kžé J, říkáme, že F je primiivní unkcí k unkci n J. Vě. Je-li spojiá n J, pk k ní eisuje
VíceDigitální učební materiál
Číso projeu Název projeu Číso a název šabon íčové aivi Digiání učební aeriá CZ..7/.5./3.8 Zvainění výu prosřednicví ICT III/ Inovace a zvainění výu prosřednicví ICT Příjece podpor Gnáziu, Jevíčo, A. K.
VíceLineární rovnice prvního řádu. Máme řešit nehomogenní lineární diferenciální rovnici prvního řádu. Funkce h(t) = 2
Cvičení 1 Lineární rovnice prvního řádu 1. Najděe řešení Cauchyovy úlohy x + x g = cos, keré vyhovuje podmínce x(π) =. Máme nehomogenní lineární diferenciální ( rovnici prvního řádu. Funkce h() = g a q()
Více. Potom (2) B pro danou periodickou funkci f ( ) x se nazývá Fourierova analýza.
Učební text k přednášce UFY Fourierov nlýz, Fourierov trnsforce nhronické periodické vlny Fourierov nlýz Fourierův teoré: Funkce f ( x ) s prostorovou periodou ůže být rozvinut do řdy hronických funkcí
VíceSpektrum 1. Spektrum 2. Výsledné Spektrum. Jan Malinský
Jan Malinsý V omo doumenu bude odvozeno sperum vysenuého sinusového signálu pomocí onvoluce ve frevenční oblasi. V časové oblasi e možno eno vysenuý signál vyvoři násobením obdélníového ( V a sinusového
VíceFYZIKA I. Pohyb těles po podložce
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHICKÁ UIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJÍ FYZIKA I Pohyb ěles po podložce Prof. RDr. Vilé Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Ar. Dagar Mádrová
VíceVY_32_INOVACE_06_III./1._OBVOD STŘÍDAVÉHO PROUDU
VY_32_INOVACE_06_III./1._OBVOD STŘÍDAVÉHO PROUDU Střídavý proud Vznik střídavého napětí a proudu Fyzikální veličiny popisující jevy v obvodu se střídavý proude Střídavý obvod, paraetry obvodu Střídavý
Více( ) 1.7.8 Statika I. Předpoklady: 1707
.7.8 Sik I Přeokly: 707 Peoická oznámk: Hoinu rozěluji n vě čási. V rvní čási (5 minu) očíáme rvní čyři říkly, ve ruhé (0 minu) zývjící ři. Př. : N koncích yče o hmonosi 0 k élce m jsou zvěšen závží o
Více( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306
7.3.8 Nerovnice pro polorovinu Předpokldy: 736 Pedgogická poznámk: Příkld 1 není pro dlší průěh hodiny důležitý, má smysl pouze jko opkování zplnění čsu při zpisování do třídnice. Nemá smysl kvůli němu
VíceZáklady elektrotechniky
Základy elektrotechniky 3. přednáška Řešení obvodů napájených haronický napětí v ustálené stavu ZÁKADNÍ POJMY Časový průběh haronického napětí: kde: U u U. sin( t ϕ ) - axiální hodnota [V] - úhlový kitočet
VíceĚŽ ÉČ Ý Č Í Ě Ě Ě Ž ň ž Ž Ž Ž Ž Ž ó Ž Ž Ž ú Í š Í É Č Č Á ŘÍ É Ě Ť Ý Ď Ž Ě Ž Č Ž Ž š š Č Ž Č Č Č Č ú ó Č É Ž Č Ž Č š Č š ú ú š š Á Ě Ó ú ú Ě Ž Ž ú ž ó Í Č Í É š Á ó Í Č Č ú Í ž š ž Č Ž Č ó Č ž Š Š Í Í
VíceVznik a vlastnosti střídavých proudů
3. Střídavé proudy. Naučit se odvození vztahu pro okažitý a průěrný výkon střídavého proudu, znát fyzikální význa účiníku.. ět použít fázorový diagra na vysvětlení vztahu ezi napětí a proude u jednoduchých
VícePohybové možnosti volných hmotných objektů v rovině
REAKCE Pohyové možnosti volných hmotných ojektů v rovině Stupeň volnosti n v : možnost vykont jednu složku posunu v ose souřdného systému neo pootočení. +x volný hmotný od v rovině: n v =2 (posun v oecném
VíceUniverzita Tomáše Bati ve Zlíně
Univerzia omáše Bai ve Zlíně Úsav elekroechniky a měření Sřídavý proud Přednáška č. 5 Milan Adámek adamek@f.ub.cz U5 A711 +4057603551 Sřídavý proud 1 Obecná charakerisika periodických funkcí zákl. vlasnosí
VíceObsah. Kmitavý pohyb. 2 Kinematika kmitavého pohybu 2. 4 Dynamika kmitavého pohybu 7. 5 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru 9
Obsah 1 Kmitavý pohyb 1 Kinematika kmitavého pohybu 3 Skládání kmitů 6 4 Dynamika kmitavého pohybu 7 5 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru 9 6 Nucené kmity. Rezonance 10 1 Kmitavý pohyb Typy pohybů
VíceVztahy mezi veličinami popisujíscími pohyb
1.1.23 Vzhy mezi veličinmi popisujíscími pohyb Předpokldy: 010122 Pedgogická poznámk: Cílem hodiny je: získání ciu pro diferenciální chování veličin, nácvik dovednosi dodržování prvidel (kreslení derivovných
VíceFakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování. KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ strojní součásti. Přednáška 6
Faula srojního nženýrsví VUT v Brně Úsav onsruování KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ srojní součás řednáša 6 ředepjaé šrouové spoje The greaer our noledge ncreases, he greaer our gnorance unfolds. JOHN F. KENNEDY Osah
Více2. Sestrojte graf závislosti prodloužení pružiny na působící síle y = i(f )
1 Pracovní úkoly 1. Zěřte tuost k pěti pružin etodou statickou. 2. Sestrojte raf závislosti prodloužení pružiny na působící síle y = i(f ) 3. Zěřte tuost k pěti pružin etodou dynaickou. 4. Z doby kitu
Více(test version, not revised) 9. prosince 2009
Mechanické kmitání (test version, not revised) Petr Pošta pposta@karlin.mff.cuni.cz 9. prosince 2009 Obsah Kmitavý pohyb Kinematika kmitavého pohybu Skládání kmitů Dynamika kmitavého pohybu Přeměny energie
VíceKmitání systému s 1 stupněm volnosti, Vlastní a vynucené tlumené kmitání
Kitání systéu s 1 stupně volnosti, Vlastní a vynuené tluené kitání 1 Vlastní tluené kitání Pohybová rovnie wɺɺ ɺ ( t ) + w( t ) + k w( t ) = Tluíí síla F d (t) F součinitel lineárního viskózního tluení
VíceStaticky určité případy prostého tahu a tlaku
Spoehvost nosné onstruce Ztížení: -stáé G součnte ztížení G -proěnné Q.součnte ztížení Q Ztížení: -chrterstcé -návrhové G,V, + Pevnost - chrterstcá y z prcovního r. -návrhová (souč.spoehvost t. Posouzení
VíceHydrostatické váhy. HANA MALINOVÁ Katedra didaktiky fyziky, MFF UK. Princip hydrostatického vážení. Veletrh nápadů učitelů fyziky 14
Velerh nápadů učielů fyziky 4 Hydrosaické váhy HANA MALINOVÁ Kaedra didakiky fyziky, MFF UK V příspěvku bude prezenována eoda hydrosaického vážení, kerá se používá na určování husoy různých aeriálů. Žáci
VíceŘešení soustav lineárních rovnic
Řešeí sousv lieáríc rovic Sousv lieáríc rovic Sousvou m lieáríc rovic o ezámýc rozumíme sousvu : Kde ij i R M m m Čísl ij zýváme koeficiey sousvy čísl i soluí čley Uvedeou sousvu udeme zči Sm m M m Homogeí
Více9 Viskoelastické modely
9 Viskoelasické modely Polymerní maeriály se chovají viskoelasicky, j. pod vlivem mechanického namáhání reagují současně jako pevné hookovské láky i jako viskózní newonské kapaliny. Viskoelasické maeriály
VícePráce a výkon při rekuperaci
Karel Hlava 1, Ladislav Mlynařík 2 Práce a výkon při rekuperaci Klíčová slova: jednofázová sousava 25 kv, 5 Hz, rekuperační brzdění, rekuperační výkon, rekuperační energie Úvod Trakční napájecí sousava
VíceÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU
ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU Obsah Co je o dnamika? 1 Základní veličin dnamik 1 Hmonos 1 Hbnos 1 Síla Newonov pohbové zákon První Newonův zákon - zákon servačnosi Druhý Newonův zákon - zákon síl Třeí
Více2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic
..9 Grfické řešení rovnic nerovnic Předpokldy: 0, 06 Př. : Řeš početně i grficky rovnici x + = x. Početně: Už umíme. x + = x x = x = K = { } Grficky: Kždá ze strn rovnice je výrzem pro lineární funkci
Vícee) U ( ) ( ) r 1.1. Ř EŠENÉPŘ ÍKLADY PDF byl vytvořen zkušebníverzífineprint pdffactory
. Signá ly se souvislým časem Ř EŠENÉPŘ ÍKLADY r.. a) Urč ee sřednía eeivníhodnou signálů na obr.., jejich výon a energii za č as =. d) = b) e), 5ms c) ),5V -,5V Obr... Analyzované signály. Sředníhodnoa:
Víceě ý ř š ý é ř ě ž ú é ý ě ý ř š ž ě ř ě ř é š ž ř ě ý ý ú ř ř ě é ú ž é é ž ř ě ě ě ě é ú ž é ž šť é ž é é ž é é ě ě ř ř é é ž ř ě ý é é ž ú ý ž ř ř ú
Ě Á ť ď ďř ť ť ŘÍ ž ě é ě ě ž é ě ý ě ě š ř ů ž ř ě ě ě é ú ě é ř ě é ě é é é ž é ý é ř ř ž ý ř é ř ř ý é ř ě é ž é ř ě úř ý ř ě ú é ě ů ž ř ě ě ř š úř ý ě é ř ě ř ě ž ř ě ě ý ř š ý é ř ě ž ú é ý ě ý ř
VíceVYNUCENÉ TORSNÍ KMITÁNÍ KLIKOVÝCH HŘÍDELŮ
VYNUCENÉ TORSNÍ KITÁNÍ KLIKOVÝCH HŘÍDELŮ Vlsní orsní miání po čse vymií vlivem lumení, není smo o sobě nebepečné. Periodicý proměnný rouící momen v jednolivých lomeních vybudí vynucené miání, eré již může
VíceX31EO2 - Elektrické obvody 2. Kmitočtové charakteristiky
X3EO - Elektrické obvody Kmitočtové charakteristiky Doc. Ing. Petr Pollák, CSc. Letní semestr 5/6!!! Volné šíření není povoleno!!! Fázory a spektra Fázor harmonického průběhu Û m = U m e jϕ ut) = U m sinωt
VícePůjdu do kina Bude pršet Zajímavý film. Jedině poslední řádek tabulky vyhovuje splnění podmínky úvodního tvrzení.
4. Booleov lger Booleov lger yl nvržen v polovině 9. století mtemtikem Georgem Boolem, tehdy nikoliv k návrhu digitálníh ovodů, nýrž jko mtemtikou disiplínu k formuli logikého myšlení. Jko příkld použijeme
Více1.3.4 Rovnoměrně zrychlený pohyb po kružnici
34 Rovnoměrně zrychlený pohyb po kružnici Předpoklady: 33 Opakování: K veličinám popisujícím posuvný pohyb exisují analogické veličiny popisující pohyb po kružnici: rovnoměrný pohyb pojíko rovnoměrný pohyb
Víceú í í ů í í ů í ů ě ě ú ú Ú Ú ž í š í ě í ú í Š Ú ě í í ů ů í ň ě í ě í í ň í í í
ú Č í ěž í ú í ú ů ě í Č í ú š ú í ě Č í ú í ť ť ť Ě Á ť ú í í ů í í ů í ů ě ě ú ú Ú Ú ž í š í ě í ú í Š Ú ě í í ů ů í ň ě í ě í í ň í í í í ěž í í í ů ú ž Ž í ů í í ž í í í ů ž ší ě ž ší ě í í í ě í ě
VíceDigitální učební materiál
Digiální učení meriál Číslo projeku CZ..7/../.8 Náev projeku Zkvlinění výuk prosřednicvím ICT Číslo náev šlon klíčové kivi III/ Inovce kvlinění výuk prosřednicvím ICT Příjemce podpor Gmnáium, Jevíčko,
VíceB. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ
B. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ I. MECHANICKÉ KMITÁNÍ 8.1 Kmitavý pohyb a) mechanické kmitání (kmitavý pohyb) pohyb, při kterém kmitající těleso zůstává stále v okolí určitého bodu tzv. rovnovážné polohy
VíceZákladní principy fyziky semestrální projekt. Studium dynamiky kladky, závaží a vozíku
Zákldní principy fyziky seestrální projekt Studiu dyniky kldky, závží vozíku Petr Luzr I/4 008/009 Zákldní principy fyziky Seestrální projekt Projekt zdl: Projekt vyprcovl: prof. In. rntišek Schuer, DrSc.
VíceVI. Nevlastní integrály
VI. Nevlsní inegrály Obsh 1 Inegrál jko funke horní meze 2 2 Nevlsní inegrály 2 2.1 Nevlsníinegrályvlivemmeze... 3 2.2 Nevlsníinegrályvlivemfunke... 3 2.3 Výpočeneurčiýhinegrálů.... 4 2.3.1 Nevlsníinegrályvlivemmeze...
Více5 GRAFIKON VLAKOVÉ DOPRAVY
5 GRAFIKON LAKOÉ DOPRAY Jak známo, konsrukce grafikonu vlakové dopravy i kapaciní výpočy jsou nemyslielné bez znalosi hodno provozních inervalů a následných mezidobí. éo kapiole bude věnována pozornos
Více10 Transformace 3D. 10.1 Transformace a jejich realizace. Studijní cíl. Doba nutná k nastudování. Průvodce studiem
Trnsformce 3D Sudijní cíl Teno blok je věnován rnsformcím 3D grfik. V eu budou popsán ákldní rnsformce v prosoru posunuí oočení kosení měn měřík používné při prcování 3D modelu. Jednolivé rnsformce budou
VíceÚloha V.E... Vypař se!
Úloha V.E... Vypař se! 8 bodů; průměr 4,86; řešilo 28 sudenů Určee, jak závisí rychlos vypařování vody na povrchu, kerý ao kapalina zaujímá. Experimen proveďe alespoň pro pě různých vhodných nádob. Zamyslee
Víceš í ý Í í ý č é á č í ů ý č ě ů á á í é č é á é š á č é ý í á ý ý í ž žá ý ý ř ě ý í ě é ž č é ó é í É é á č ý á ž Ž é ř í ší É ě é ě í á é č ý í ž ří
š í ý Í í ý č á č í ů ý č ě ů á á í č á š á č ý í á ý ý í ž žá ý ý ř ě ý í ě ž č ó í É á č ý á ž Ž ř í ší É ě ě í á č ý í ž ří í ž ř Ě ř Í ď ář á č ý á í ř š š ě Ž í ý á á ý žá ý ý ž čí Ž í í í í č ř ě
VíceObsah rovinného obrazce
Osh rovinného orzce Nejjednodušší plikcí určitého integrálu je výpočet oshu rovinného orzce. Zčneme větou. Vět : Je-li funkce f spojitá nezáporná n n orázku níže roven f ( ) d. ;, je osh rovinného orzce
VíceSIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY
SIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY TEMATICKÉ OKRUHY Signály se spojitým časem Základní signály se spojitým časem (základní spojité signály) Jednotkový skok σ (t), jednotkový impuls (Diracův impuls)
VícePřehled modelů viskoelastických těles a materiálů
Přehled modelů vskoelsckých ěles merálů Klscké reologcké modely Klscké reologcké modely vycházejí z předsvy, že chováí ěles lze hrd chováím sysému složeého z pruž písů, edy z ookeových ewoových ěles. ookeovo
Více25 Měrný náboj elektronu
5 Měrný náboj elektronu ÚKOL Stnovte ěrný náboj elektronu e výsledek porovnejte s tbulkovou hodnotou. TEORIE Poěr náboje elektronu e hotnosti elektronu nzýváe ěrný náboj elektronu. Jednou z ožných etod
Víceď ň Á Ř Č É ř ě ř Ú Č č ě Ž ě ř ě ň ň ř ů ň Ž ě ň š Ň ě ř ř ř č Ž Ž č ř ř ň Ž ň ň ž Í ě š ř ř Č ř š Í ř Ž ó ř ě ů ž ň ř Č ě ř ř Í č ň ů č ř Í ů ů ě ň ů ů ě ň Á Á ů ů ě ň č Ž č ň ů č Ž ň ú Ž ň Ň ň Ž č š
Víceřž ý ř é ý é ý Í ř é Ž ř Ž ř š é řž ť Č Č Č řž ť Č řž ř ť ř řž é é Ž Š Š ŽÍ ů é š é ý š Š Ž ř é ý řž říž řž řž Ž ř ý ř ů Ž Í Ž ř é š ů Š š é ý ý ř ř ž
Í ÚŘ š š ý úř ž ř Č Ž ř ů Á Ř Ě ž Í Č Á ý Ě ř ý Š é é ř ň é é ř é ý Č ý úř ž ř ř š ý úř Í ů é ř š ý úř Í ř ř é ř š ý úř ú ř é ž é ÁŘ É Ž Í Í Č é Ď ů é ú ř é Ě ú ú ř ý š é é ř ň é é ř é ý Ž ý ú Í Íú ú ř
Více3.1.2 Harmonický pohyb
3.1.2 Haronický pohyb Předpoklady: 3101 Graf závislosti výchylky koštěte na čase: Poloha na čase 200 10 100 poloha [c] 0 0 0 10 20 30 40 0 60 70 80 90 100-0 -100-10 -200 čas [s] U některých periodických
Víceω=2π/t, ω=2πf (rad/s) y=y m sin ωt okamžitá výchylka vliv má počáteční fáze ϕ 0
Kmity základní popis kmitání je periodický pohyb, při kterém těleso pravidelně prochází rovnovážnou polohou mechanický oscilátor zařízení vykonávající kmity Základní veličiny Perioda T [s], frekvence f=1/t
VíceKinematika hmotného bodu
DOPLŇKOVÉ TEXTY BB1 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ Kinemik hmoného bodu Obsh Klsická mechnik... Vzžný sysém... Polohoý ekor... Trjekorie... Prmerické ronice rjekorie... 3 Příkld 1... 3
Více10. Charakteristiky pohonů ve vlastní spotřebě elektrárny
0. Charakeriiky pohonů ve vlaní pořebě elekrárny pořebiče ve V.. ají yo charakeriické vlanoi: Příkon Záběrný oen Doba rvání rozběhu Hlavní okruhy pořebičů klaické konvenční epelné elekrárny jou:. Zauhlování
Více1. Pohyby nabitých částic
1. Pohyby nabitých částic 16 Pohyby nabitých částic V celé první kapitole budee počítat pohyby částic ve vnějších přede znáých (zadaných) polích. Předpokládáe že 1. částice vzájeně neinteragují. vlastní
VíceRovnoměrně zrychlený pohyb v grafech
..9 Ronoměrně zrychlený pohyb grfech Předpokldy: 4 Př. : N obrázku jsou nkresleny grfy dráhy, rychlosi zrychlení ronoměrně zrychleného pohybu. Přiřď grfy eličinám. s,, ronoměrně zrychlený pohyb: zrychlení
VíceO s 0 =d s Obr. 2. 1
3 KINEMATIKA BODU Kinemik jko čás mechniky je nuk o pohybu ěles bez ohledu n síly, keré pohyb způsobily Těles nebudou mí nšich úhách hmonos budou popsán jen sými geomerickými lsnosmi Ty budou během pohybu
Více1 Elektrotechnika 1. 11:00 hod. R. R = = = Metodou postupného zjednodušování vypočtěte proudy všech větví uvedeného obvodu. U = 60 V. Řešení.
A : hod. Elektrotechnika Metodou postupného zjednodušování vypočtěte proudy všech větví uvedeného obvodu. R I I 3 R 3 R = 5 Ω, R = Ω, R 3 = Ω, R 4 = Ω, R 5 = Ω, = 6 V. I R I 4 I 5 R 4 R 5 R. R R = = Ω,
VíceHledání hyperbol
759 Hledání hyperol Předpokldy: 756, 757, 758 Pedgogická poznámk: Některé příkldy jsou zdlouhvější, pokud mám dosttek čsu proírám tuto následující hodinu ěhem tří vyučovcích hodin Př : Npiš rovnici hyperoly,
VíceKIV/PD. Sdělovací prostředí
KIV/PD Sdělovací prosředí Přenos da Marin Šime Orienační přehled obsahu předměu 2 principy přenosu da mezi 2 propojenými zařízeními předměem sudia je přímá cesa, ne omuniační síť ja se přenáší signály
Více10 Lineární kmitání 10.1 Úvod do kmitání bodů a těles
159 1-Lineární itání 1 Lineární itání 1.1 Úvod do itání bodů a těles Reálná tělesa se terýi se setáváe v technicé praxi nejsou doonale tuhá, ale naopa více či éně pružná. Proto reálná tělesa popř. soustavy
VíceMECHANICKÉ KMITÁNÍ TLUMENÉ
MECHNICKÉ KMITÁNÍ TLUMENÉ V skučnosi s čás nrgi u všch mchanických pohybů přměňuj vlivm řní a odporu prosřdí na plo, a nní dy využia V om případě s vlikosi po sobě jdoucích ampliud zmnšují a kmiající sousava
Víceř ěž Ú Í ř Í Í Ž ř Ž Í Ž Ú ž ň ú ř Í Ú ž š ě ň ú Í Í Ó Č š
Ú ú Č ř ě ě Č ř ěž ú Í ř ě ě ž ň řž ú Ú ě ř Í ř ěž Ú Í ř Í Í Ž ř Ž Í Ž Ú ž ň ú ř Í Ú ž š ě ň ú Í Í Ó Č š ř Í ěž ú ř Š Š Í ř ř š ě Í Ž ň ř ě ň Í ř ě ř ř ě ě Í Í Í ě Í ř ě Í ř ěž Ú š Í ř ň ř ú ř Ž ú ř Ú
Více10 Lineární elasticita
1 Lineární elasicia Polymerní láky se deformují lineárně elasicky pouze v oblasi malých deformací a velmi pomalých deformací. Hranice mezi lineárním a nelineárním průběhem deformace (mez lineariy) závisí
Víceíú É í í í ú Ž ě í é ý í š í í í é ě Ž é ě ší é í é ě í Í í í ů í í í í ě í í í í ě ě ě ě ý ě ý ě ý é ě í Ž ý é é Ž Ž ý Ž é š í ý Í ó ž ý ě ý ú ěž ý Í
Í íú É í í í ú Ž ě í é ý í š í í í é ě Ž é ě ší é í é ě í Í í í ů í í í í ě í í í í ě ě ě ě ý ě ý ě ý é ě í Ž ý é é Ž Ž ý Ž é š í ý Í ó ž ý ě ý ú ěž ý Í í ě ý í ě é ěž é Ž í íž Žší ý ě Ž ý ě ě í ší é í
Více2.cvičení. 1. Polopřímka: bod O dělí přímku na dvě navzájem opačné polopřímky.
2.cvičení 1. Polopřímk: od O dělí přímku n dvě nvzájem opčné polopřímky. Úsečk: průnik dvou polopřímek,. Polorovin: přímk dělí rovinu n dvě nvzájem opčné poloroviny. Úhel: průnik polorovin (pozor n speciální
VícePraktikum I Mechanika a molekulová fyzika
Oddělení fzikálních praktik při Kabinetu výuk obecné fzik MFF UK Praktiku I Mechanika a olekulová fzika Úloha č. II Název: Studiu haronických kitů echanického oscilátoru Pracoval: Matáš Řehák stud.sk.:
VíceIMPULSNÍ A PŘECHODOVÁ CHARAKTERISTIKA,
IMPULSNÍ A PŘECHODOVÁ CHARAKTERISTIKA, STABILITA. Jednokový impuls (Diracův impuls, Diracova funkce, funkce dela) někdy éž disribuce dela z maemaického hlediska nejde o pravou funkci (přesný popis eorie
VíceDynamika hmotného bodu. Petr Šidlof
Per Šidlof Úvod opakování () saika DYNAMIKA kinemaika Dynamika hmoného bodu Dynamika uhého ělesa Dynamika elasických ěles Teorie kmiání Aranz/Bombardier (Norwegian BM73) Před Galileem, Newonem: k udržení
VícePodívejte se na časový průběh harmonického napětí
Střídavý proud Doteď jse se zabývali pouze proude, který obvode prochází stále stejný sěre (stejnosěrný proud). V praxi se ukázalo, že tento proud je značně nevýhodný. kázalo se, že zdroje napětí ůže být
VíceSeznámíte se s principem integrace substituční metodou a se základními typy integrálů, které lze touto metodou vypočítat.
4 Inegrace subsiucí 4 Inegrace subsiucí Průvodce sudiem Inegrály, keré nelze řeši pomocí základních vzorců, lze velmi časo řeši subsiuční meodou Vzorce pro derivace elemenárních funkcí a věy o derivaci
VíceÚ Úó řá á ě á Ž á á á á É á Ž ř í řáí éž á ě š ů ý š ě Š ýá á á áň ží í ú ýž í ř á ž á á á š á é á ě Ý ú á é í šíř á é á ě š ě íí ě á á á á ě á á é ě
íúř á áň řáí í á áň á é á í úř á Ž á é Ú Úó řá á ě á Ž á á á á É á Ž ř í řáí éž á ě š ů ý š ě Š ýá á á áň ží í ú ýž í ř á ž á á á š á é á ě Ý ú á é í šíř á é á ě š ě íí ě á á á á ě á á é ě í é í ř é É
VíceÚLOHA Závaží pružin kmitá harmonicky amplituda = 2 cm, doba kmitu = 0,5 s. = 0 s rovnovážnou polohou vzh ru. Úkoly l :
ÚLOHA Závažíčko zavěšené na pružině kitá haronick tak, že: aplituda výchlk je 2 c, doba kitu je T 0,5 s. Předpokládáe, že včase t 0 s prochází závažíčko rovnovážnou polohou a sěřuje vzhůru. Úkol: a) Zjistíe
VíceTransformátory. Mění napětí, frekvence zůstává
Transformátory Mění napětí, frevence zůstává Princip funce Maxwell-Faradayův záon o induovaném napětí e u i d dt N d dt Jednofázový transformátor Vstupní vinutí Magneticý obvod Φ h0 u u i0 N i 0 N u i0
VíceČ š ř ř ř ř š ř Č Ř ň ž ř ř ý ř ř ž š ž š ř ň ý ř ú ý ř š ř ů ý ú š ž ž ř ř ř ž Ž š ř š Ž ř ž š š
ý š Ú ž š ž š ý ž ř Ť šť Č ý ň ř ž ú š ý ž ý ř ů ž ž ř ř ý ů š ň ý ú ř šť š ý ú ž ý ú ó ú š š ů ř Č š ř ř ř ř š ř Č Ř ň ž ř ř ý ř ř ž š ž š ř ň ý ř ú ý ř š ř ů ý ú š ž ž ř ř ř ž Ž š ř š Ž ř ž š š ř Ž ý
Více