FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 12: Měření měrného náboje elektronu. Dosah alfa částic v látce. Abstrakt
|
|
- Ján Brož
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Úloha 12: Měřní ěrného náboj lktronu Datu ěřní: Dosah alfa částic v látc Jéno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužk: 2. ročník, 1. kroužk, pondělí 13:3 Spolupracovala: Eliška Grplová Hodnocní: Abstrakt Určovali js hodnotu ěrného náboj lktronu. V podélné agntické poli js získali hodnotu = (1, 82 ±, 2) 111 C/kg a v příčné agntické poli = (2, ±, 3) 111 C/kg. První hodnota j v širší souladu s tabulkovou hodnotou, druhá j ji poněkud vzdálna. Vyzkoušli js i vliv sěru počátční rychlosti na trajktorii lktronu. Zkouali js dosah alfa částic v vzduchu a v CO 2. Určili js střdní linární dosah v vzduchu R S = (3, 4 ±, 1) c a v CO 2 R S = (2, 3 ±, 1) c. Určili js i hotnostní dosahy pro vzduch R = (4, ±, 1) c a pro CO 2 R = (4, 1 ±, 2) c. Npotvrdili js pirický vzorc pro rozptyl dosahu alfa částic. Potvrdili js npříou úěru zi dosah dosah alfa částic v vzduchu či CO 2 a tlak. 1 Úvod Njdřív určí ěrný náboj lktronu. Elktron byl objvn J. J. Thoson v roc 1897 [1]. Thoson studoval zářní vycházjící z katody. Dál bud pracovat s zářní alfa. To objvil Hnri Bcqurl roku 1896 [1] a původně bylo toto zářní pojnováno Bcqurlovy paprsky. Důkaz, ž tyto paprsky jsou jádra hlia, podal Ernst Ruthford. 1.1 Pracovní úkoly Měřní ěrného náboj lktronu 1. Sstavt úlohu pro ěřní / fokusací podélný agntický pol a provďt ěřní pro čtyři různé hodnoty urychlovacího napětí U v rozzí V. Poocné napětí volt 14 V. 2. Zěřt ěrný náboj lktronu / z zakřivní dráhy lktronů v kolé agntické poli. Měřní provďt pro pět dvojic urychlovacího napětí a agntizačního proudu. Vypočtět příslušné hodnoty ěrného náboj a z nich určt střdní hodnotu. Doporučné hodnoty U a I jsou: 12 V/1,5 A; 14 V/1,5 A; 16V/2A; 18 V/2A; 2 V/2A. 3. Několikrát pootočt katodovou trubicí s a ta ( vůči agntickéu poli a sldujt zěnu trajktori proudu lktronů. Uvidít, ž z kruhového tvaru v B ) ( přjd na šroubovitý v B ) a nakonc v příku ( v B). Nakrslt pozorované trajktori do protokolu. Použijt napětí U = 15V a proud I = 1, 5A Dosah alfa částic v látc 1. V doácí přípravě vypočítjt nožství 241 A v zářiči užité v xprintu (z udané aktivity a poločasu rozpadu); počt částic, ktré dopadnou na dtktor užitý v xprintu za 1 s, j-li vzdálnost zářič - dtktor rovna l = 2,5 c; střdní linární dosah alfa částic z 241 A v vzduchu za norálních podínk z znalosti jjich počátční kintické nrgi; iniální hloubku citlivé oblasti v kříkové dtktoru, á-li s v ní alfa částic z 241 A zaručně zastavit. 1
2 2. Zěřt střdní linární dosah alfa částic vysílaných z 241 A za atosférického tlaku. 3. Určt dosah alfa částic z 241 A pro několik hodnot tlaku vzduchu nších, nž j tlak atosférický a vypočítjt pro vzduch hotnostní dosah. Měřní provádějt tak, ž nalznt vzdálnost zářič - dtktor, při ktré přstan dtktor počítat (při poalé vzdalování zářič od dtktoru), nbo začn počítat (při přibližování). 4. Provďt stjné ěřní jako v bodě 3, al ísto vzduchu do trubic napusťt oxid uhličitý. Pokust s ěřit při stjných tlacích, jaké jst si zvolili pro vzduch. Vypočítjt hotnostní dosah pro oxid uhličitý. 5. V zhodnocní Porovnjt zěřný dosah a dosah vypočtný z Gigrova vztahu. Porovnjt střdní linární dosah alfa částic z 241 A v vzduchu a oxidu uhličité a uvďt důvody, proč jsou rozdílné. Výsldky zkust vysvětlit i kvantitativně; Zjistět, zda pro rozptyl dosahu alfa částic v vzduchu platí pirický vzorc α =, 15 R S. 2 Základní pojy a xprintální uspořádání 2.1 Měřní ěrného náboj lktronu Poůcky: Zdroj napětí 3 V a 2 kv, zdroj proudu, katodová trubic firy Lybold-Hraus, Hlholtzovy cívky, apértr, volttr, obrazovka s cívkou. Měrný náboj lktronu označuj poěr zi náboj lktronu a jho hotností. Na částici o náboji q pohybující s rychlostí v v lktrické poli o intnzitě E a agntické poli o indukčnosti B působí Lorntzova síla F ( ) F = q E + v B. (1) Na různé nastavní sěrů v a B ůž založit tody na určování ěrného náboj lktronu. Bud používat násldující dvě ožnosti: ěřní v podélné agntické poli a násldně ěřní v příčné agntické poli Měřní v podélné agntické poli Měj tdy pouz agntické pol o indukčnosti B. Rychlost ltícího lktronu v si rozdělí násldující způsob v = v + v, kd v j rychlost kolá na B a v j rychlost rovnoběžná s B. Lorntzova síla (1) j pak ( F = v B ), kd j vlikost náboj lktronu. Magntické pol tdy působí silou, ktrá j kolá jak k v tak i k B. Elktron s pohybuj po spirál jjíž poloěr j r a doba oběhu T j T = 2πr v = 2π B a nazávisí tak na poloěru spirály r. Jlikož svazk lktronů j jn írně rozbíhavý, ůž aproxiovat v = v. Po určité vzdálnosti s všchny lktrony opět vrátí na osu parallní s sěr B a pokud ta uístí stínítko (obrazovku) uvidí ostrý obraz viz obr. 1.Při použítí urychlovacího napětí U ají všchny lktrony přibližně stjnou rychlost 2U v = (2) a k zaostřní dochází v vzdálnosti l l = vt = 2πv B což po dosazní z (2) a uocnění dává l 2 = 8π2 U B 2. 2
3 z čhož už vyjádří požadovaný ěrný náboj lktronu = 8π2 U B 2 l 2. Pro vlikost agntické indukc B vytvořné uvnitř cívky o N závitch a délc l protékání proudu I platí B = μ N l I, kd μ = 4π 1 7 Wb A 1 1 j prabilita vakua. Poznáka: Bud-li ěřit při cca U = 1 kv nusí uvažovat rlativistické korkc. Obr. 1: Uspořádání při ěřní ěrného náboj lktronu v podélné poli f přívodní kably, W Whnltův válc, A1, A2 anody, S stínítko Měřní v příčné agntické poli Měj nyní vktor agntické indukc B v sěru kolé na sěr rychlosti v vyltujících lktronů, při zachování přdchozího znační platí v =. Dochází k pohybu lktronů po kružnici o poloěru r. Jjich trajktorii ůž zviditlnit, pokud tnto pokus bud provádět v zřděné plynu, kd při dxcitaci lktrony xcitovaných atoů dochází k isi fotonů. Z zákona zachování nrgi, vzorc pro Lorntzovu sílu a rovnosti dostřdivé a odstřdivé síly odvodí vztah pro ěrný náboj = 2U r 2 B 2, kd U j opět urychlovací napětí. Použij napětí cca 1 V, takž opět používá nrlativistické vztahy. Magntické pol tntokrát vytváří tzv. Hlholtzovýi cívkai. Pro agntickou indukci B vytvořnou cívkai o střdní poloěru R, počtu závitů N v vzdálnosti 2a, ktrýi protéká proud I, platí NR 2 B = μ I = k I (R 2 + a 2 3/2 ) kd μ = 4π 1 7 Wb A 1 1 j prabilita vakua a přdfaktor js označili jako k =, T A Dosah alfa částic v látc Poůcky: Aparatura pro ěřní dosahu alfa částic s polovodičový dtktor a alfa zářič 241 A, přdzsilovač, analyzátor výšky pulsu, čítač pulsů, vakuotr, vntilový systé, rotační vývěva, sifonová láhv s CO 2. Alfa částici nazývá jádra atou 4 2H. Při průchodu látkou intragují přdvší s lktrony atoů látky. Intrakc s jádry jsou álo pravděpodobné. Alfa částic s při průltu látkou pohybuj téěř příočař. Srážky s lktrony ji připravují o část kintické nrgi, ktrá s použij na xcitaci nbo ionizaci atou. Délka dráhy, ktrou v látc urazí, s nazývá dosah. Většina z zkoliovaného svazku ononrgtických alfa částic á v prostřdí stjný dosah, tj. většina částic s doltí v prostřdí přibližně stjně dalko. Závislost úbytku počtu prošlých částic N přs vzdálnost r na vzdálnosti r j dn dr = N α π xp ( (r R S) 2 α 2 ), (3) kd N j počt alfa částic vyslaných zdroj za určitý časový intrval, α j fluktuační paratr, R S s nazývá střdní linární dosah. Tato závislost (ovš znorovaná N ) j na obr. 2 vpravo. Dál jště zavádí tzv. střdní hotností dosah vztah R = ρr S, kd ρ j hustota látkového prostřdí. 3
4 Jště zd zíní funkci rfc, ktrou ůž použít pro vyjádřní N(r) jako N(r) = a r kd a, b, c, A jsou konstanty v odpovídajících jdnotkách. ( x b ) 2dx ( r b ) xp = A rfc, c c Obr. 2: Vlvo: Závislost rlativního počtu alfa částic N N částic alfa kol hodnoty R S na dosahu r; Vpravo: Rozdělní ononrgtických Za určitých podínk s určitou přsností platí násldující pirické vztahy. S přsností asi 1 % platí vztah zi střdní linární dosah R S a fluktuační paratr α α =, 15 R S. Další vztah j Gigrův pirický vztah pro dosahy v intrvalu 3-7 c a nrgi 4-7 MV R S =, 318 T 3/2, kd R S j v cntitrch, T počátční kintická nrgi v MV. Pro výpočt dosahu alfa částic v látkové prostřdí s hotností čísl A s používá vztahu R =, 56 R S A 1/3, kd [R ] = g c 2, [R S ] = c. Nsí jště oponout, ž zdroj alfa částic září do všch sěrů. Proto bud provádět násldující korkci. Dtktor zasáhnou všchny částic přicházjící z daného prostorového úhlu, ktrý závisí na vzdálnosti dtktoru od zářič l. Počt rgistrovaných částic N j závislý na aktivitě zářič A a gotrické faktoru g a to způsob N = A g. Při použití stál stjného zářič a dtktoru platí g = Ω 4π = S 4 π l 2 kd Ω j prostorový úhl, S j plocha dtktoru. Náš dtktor j kruhové okénko o průěru 4,5. Aparatura na ěřní s skládá z zářič, dtktoru, ěřítka pro urční vzdálnosti zářič dtktor a vš j uzavřno v sklněné nádobě, v ktré ůž poocí vývěvy snížit tlak, případě poocí sifonové lahv dovnitř vpustit CO 2. Zářič j u nás 241 A, jhož aktivita j 33 kbq. Pro naš ěřní ho považuj za ononrgtický zářič o nrgii vyslané částic 5 48 kv. Dtktor j polovodičový kříkový. 4
5 3 Výsldky 3.1 Měřní ěrného náboj lktronu Měřní v podélné agntické poli V naš xprintu j zvolno N = 174, l =, 381. Poocné napětí A 1 j doporučno nastavit 14 V. Na radu asistnta js však zvolili napětí A 1 o něco větší a to 16 V. Naěřné hodnoty hodnoty jsou uvdny v tab. 1. Výsldná hodnota j = (1, 82 ±, 2) 111 C/kg. U [V] I [A] B [T] 1 11 [C/kg] 95 4,6 2,64 1, ,78 2,74 1, ,9 2,81 1, ,5 2,9 1,9 12 4,98 2,85 1, ,8 2,75 1,85 1 4,65 2,67 1,79 Tab. 1: Měřní ěrného náboj lktronu v podélné agntické poli Měřní v příčné agntické poli Naěřili js doporučné dvojic napětí proud, data jsou uvdna v tab. 2. Výsldná hodnota pro ěrný náboj lktronu j = (2, ±, 3) 111 C/kg. Při otoční zdroj lktronů s z kružnic postupně stala šroubovic, ktrá s nakonc narovnala v příku. Jak taková šroubovic vypadá j naznačno v obr. 3. U [V] I [A] 2r [c] 1 11 [C/kg] 12 1,5 5,8 2, ,5 6,4 2, ,2 1, ,5 1, ,8 1,95 Tab. 2: Měřní ěrného náboj lktronu v příčné agntické poli 1.5 z [-] y [-] x [-] Obr. 3: Šroubovitý tvar trajktori lktronu při pohybu v agntické poli 5
6 3.2 Dosah alfa částic v látc Vypracovní úkolů z přípravy 1. Množství 241 A v zářiči s řídí zákon rozpadu kd T j poločas rozpadu. Použij a dosadí do 241 A = 241 n N A n(t) = n 2 t/t, A = dn dt = n ln 2 T. = 241 AT N A ln 2 = 2, 7μg 2. Počt částic, ktré dopadnou na dtktor za 1 s, pokud j zářič v vzdálnosti l = 2,5 c od dtktoru n = A g = A Ω 4π = A r2 4l 2 = 67s Střdní linární dosah alfa částic z 241 A v vzduchu za norálních podínk určí z Gigrova vztahu R s = 4, 1c. 4. Miniální hloubka citlivé oblasti v kříkové dtktoru Exprintální část R S,Si = R /ρ =, 56A 1/3 R s = 3 μ. Naěřili js průběhy závislostí počtu prošlých alfa částic n na vzdálnost l znorovaných gotrický faktor g při atosférické tlaku a to jak pro vzduch viz obr. 4, tak pro sěs CO 2 (většina) a vzduchu viz obr. 5. V druhé případě js totiž použili plyn, ktrý nchali v sklněné nádobě naši přchůdci, akorát js nakrátko povolili jdn z alých vntilů. Tlak byl v obou případch 995 hpa. Střdní linární dosah js pro vzduch stanovili jako R S = (3, 4±, 1) c, pro sěs CO 2 a vzduchu R S = (2, 3±, 1) c. Z stavové rovnic js dopočítali hodnoty hotnostího dosahu pro vzduch R = (4, ±, 1) c a pro sěs CO 2 R = (4, 1±, 2) c. Nafitování js určili i rozptyl dosahu pro vzduch α = (, 32 ±, 2) c a pro CO 2 α = (, 17 ±, 2) c. Z Gigrova vztahu js dostali hodnoty pro vzduch α =, 51 c a pro CO 2 α =, 345 c. Násldně js zěřili závislost dosahu R (zd s jdná o njvětší vzdálnost, kd byly rgistrovány události nad odfiltrované pozadí, nní to tdy ani přsně R S ani R ) na tlaku p plynu v sklněné nádobě. Pro vzduch nalznt tnto graf na obr. 6 a pro CO 2 na obr. 7. n g [ ] rfc ( l 3,35,32 2,6 2,8 3 3,2 3,4 3,6 3,8 4 l [c] ) Obr. 4: Závislost n g alfa částic na délc prošlé dráhy l v vzduchu při atosférické tlaku 6
7 n g [ ] 4 ) rfc, ,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 2,7 2,8 l [c] ( l 2,32 Obr. 5: Závislost n g alfa částic na délc prošlé dráhy l v sěsi CO 2 a vzduchu při atosférické tlaku ,63 p 15 R [c] p [hpa] Obr. 6: Závislost dosahu R alfa částic na tlaku p v vzduchu ,66 p 15 R [c] p [hpa] Obr. 7: Závislost dosahu R alfa částic na tlaku p v CO 2 7
8 4 Diskuz 4.1 Měřní ěrného náboj lktronu Měrný náboj lktronu js ěřili dvěa způsoby. Při ěřní v podélné poli js usli odhadnout njlpší zaostřní obrazc na stínítku, což j poěrně subjktivní. Docházlo taktéž k vzniku dalších obrazců, njspíš způsobných nějakýi odrazy. Naěřili js hodnotu = (1, 82 ±, 2) 111 C/kg, do chybového intrvalu 3σ by s všla hodnota tabulková tab = 1, C/kg. V příčné agntické poli js dostali hodnotu = (2, ±, 3) 111 C/kg, jjíž chybový intrval (a to ani trojnásobný) tabulkovou hodnotu nobsahuj. Musí si uvědoit, ž stanovování průěru (tj. přkryvu kružnic, přkryvu pravítk v zrcadl) nní oc přsné. I saotná kružnic ěla určitou tloušťku. Navíc baňka dforovala obraz, ktrý js ok vníali. Chování lktronů v závislosti na sěru počátční rychlosti odpovídalo tortický přdstavá. 4.2 Dosah alfa částic v látc Střdní linární dosah pro vzduch ná vyšl R S = (3, 4 ±, 1) c, což nodpovídá 4,1 c, ktré js určili z Gigrova vztahu. Vidí, ž zěřná hodnota j nižší o víc nž půl cntitru. Pokud poin chybu, ž by s k vzdálnosti krajů obalů sondy a zářič npřičítával 1 c al nějaké větší číslo, ůž být problé v nějaké povrchové vrstvě na zářiči, jjíž průchod by s ohl právě tnto půlcntitr vykopnzovat. Obdobné j to i při průchodu CO 2. Střdní linární dosah v vzduchu j o něco větší nž v CO 2. Jdní z vodítk k vysvětlní ůžou být olární hotnosti. Hotnost CO 2 j 44 g/ol, zatíco hodnota udávaná u vzduchu j kol 29 g/ol. Oxid uhličitý j tak hustší prostřdí a alfa částic ohou snadněji intragovat s lktrony. Kvantitativně j nápadná souvislost zi poěry olárníních hotností a poěry střdních linárních dosahů (cca 3 ku 2) v npříé úěř. Epirický vzorc pro α s ná potvrdit npodařilo, nboť hodnota spočítaná a zěřná s o řád liší a to jak pro vzduch, tak pro CO 2. Závislost dosahu v vzduchu i v CO 2 na tlaku odpovídá přdpokládanéu průběhu. 5 Závěr Určili js hodnotu ěrného náboj lktronu a to dvěa způsoby: v podélné = (1, 82 ±, 2) 111 C/kg a v příčné = (2, ±, 3) 111 C/kg, agntické poli. První hodnota s hruběji blíží hodnotě tabulkové. Zkouali js dosah alfa částic v vzduchu a v CO 2. Střdní linární dosah v vzduchu js určili jako R S = (3, 4 ±, 1) c a pro CO 2 jako R S = (2, 3 ±, 1) c. Určili js i hotnostní dosahy pro vzduch R = (4, ±, 1) c a pro CO 2 R = (4, 1 ±, 2) c. Nafitování js určili i rozptyl dosahu pro vzduch α = (, 32 ±, 2) c a pro CO 2 α = (, 17 ±, 2) c. Nshoduj s však s přdpovězný rozptyl poocí pirického vztahu. Podl přdpokladu klsá dosah npřío úěrně k zvyšujícíu s tlaku. 6 Litratura [1] ŠTOLL, I., Dějiny fyziky, 1.vyd., Praha, 584 s, Prothus, 29 [2] Kolktiv katdry fyziky, Úlohy fyzikálních praktik MĚŘENÍ MĚRNÉHO NÁBOJE ELEK- TRONU,[cit ], URL: [3] Kolktiv katdry fyziky, Úlohy fyzikálních praktik DOSAH ALFA ČÁSTIC, [cit ], URL: 8
Měrný náboj elektronu
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praz Úloha č. 12 : Měřní měrného náboj lktronu Jméno: Ondřj Ticháčk Pracovní skupina: 7 Kruh: ZS 7 Datum měřní: 8.4.2013 Klasifikac: Měrný náboj lktronu 1 Zadání 1. Sstavt
VíceINSTITUT FYZIKY VŠB-TU OSTRAVA NÁZEV PRÁCE
Studnt Skupina/Osob. číslo INSTITUT FYZIKY VŠB-TU OSTRAVA NÁZEV PRÁCE 5. Měřní ěrného náboj lktronu Číslo prác 5 Datu Spolupracoval Podpis studnta: Cíl ěřní: Pozorování stopy lktronů v baňc s zřděný plyn
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praz Úloha 3: Měrný náboj lktronu Datum měřní: 18. 3. 2016 Doba vypracovávání: 10 hodin Skupina: 1, pátk 7:30 Vypracoval: Tadáš Kmnta Klasifikac: 1 Zadání 1. DÚ: Odvoďt
VíceFYZIKA 3. ROČNÍK. Nestacionární magnetické pole. Magnetický indukční tok. Elektromagnetická indukce. π Φ = 0. - magnetické pole, které se s časem mění
FYZKA 3. OČNÍK - magntické pol, ktré s s časm mění Vznik nstacionárního magntického pol: a) npohybující s vodič s časově proměnným proudm b) pohybující s vodič s proudm c) pohybující s prmanntní magnt
Více1 Pracovní úkoly. 2 Vypracování. Datum m ení: Skupina: 7 Jméno: David Roesel Krouºek: ZS 7 Spolupracovala: Tereza Schönfeldová Klasikace:
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM II FJFI ƒvut v Praz Úloha #12 M ní m rného náboj lktronu Datum m ní: 31.3.2014 Skupina: 7 Jméno: David Rosl Krouºk: ZS 7 Spolupracovala: Trza Schönfldová Klasikac: 1 Pracovní úkoly
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
ATOMOVÁ FYZIKA I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í 1. Kvantování nrgi lktroagntického zářní opakování téa Elktroagntické zářní Planck (1900): Enrgi lktroagntického zářní ůž být vyzářna
VíceDatum měření: 30.3. 2009, skupina: 9. v pondělí 13:30, klasifikace:
Fyzikální praktikum 12. Měření Měření měrného náboje elektronu, dosah alfa částic v látce Tomáš Odstrčil, Tomáš Markovič Datum měření: 30.3. 2009, skupina: 9. v pondělí 13:30, klasifikace: Abstrakt V první
Více4.3.2 Vlastní a příměsové polovodiče
4.3.2 Vlastní a příměsové polovodič Přdpoklady: 4204, 4207, 4301 Pdagogická poznámka: Pokud budt postupovat normální rychlostí, skončít u ngativní vodivosti. Nní to žádný problém, pozitivní vodivost si
VíceL HOSPITALOVO PRAVIDLO
Difrnciální počt funkcí jdné rálné proměnné - 7 - L HOSPITALOVO PRAVIDLO LIMITY TYPU 0/0 PŘÍKLAD Pomocí L Hospitalova pravidla určt sin 0 Ověřní přdpokladů L Hospitalovy věty Přímočarým použitím věty o
Více3.10. Magnetické vlastnosti látek
3.10. Magntické vlastnosti látk 1. Sznáit s s klasifikací látk podl charaktru intrakc s agntický pol. 2. Nastudovat zdroj agntického pol atou, ktré souvisí s pohyb lktronu v lktronové obalu atou. 3. Vysvětlit
VíceAktivita. Curie (Ci) = rozp.s Ci aktivita 1g 226 Ra (a, T 1/2 = 1600 let) počet rozpadů za jednotku času
Aktivita počt rozpadů za jdnotku času Curi (Ci) = 3.7 10 10 rozp.s -1 1 Ci aktivita 1g 6 Ra (a, T 1/ = 1600 lt) 1 Bcqurl (Bq) = 1 rozp. s -1 =.7 10-11 Ci = 7 pci 1 MBq = 7 mci Dávka množství radiac absorbované
VíceÚloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5)
pyromtrm - vrz 01 Úloha č. 11 Měřní tplotní vyzařovací charaktristiky wolframového vlákna žárovky optickým pyromtrm 1) Pomůcky: Měřicí zařízní obsahující zdroj lktrické nrgi, optický pyromtr a žárovku
VíceSeznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.
INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCÍ JEDNÉ PROMĚNNÉ NEURČITÝ INTEGRÁL NEURČITÝ INTEGRÁL Průvodc studim V kapitol Difrnciální počt funkcí jdné proměnné jst s sznámili s drivováním funkcí Jstliž znát drivac lmntárních
Více4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.
Etrém funkc 4. PRŮBĚH FUNKCE Průvodc studim V matmatic, al i v fzic a tchnických oborch s často vsktn požadavk na sstrojní grafu funkc K nakrslní grafu funkc lz dns většinou použít vhodný matmatický softwar.
VíceUniverzita Tomáše Bati ve Zlíně
Univrzita omáš Bati v Zlíně LABORAORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY II Názv úlohy: Voltampérová charaktristika polovodičové diody a žárovky Jméno: Ptr Luzar Skupina: I II/1 Datum měřní: 14.listopadu 7 Obor: Informační
VíceINTERGRÁLNÍ POČET. PRIMITIVNÍ FUNKCE (neurčitý integrál)
INTERGRÁLNÍ POČET Motivac: Užití intgrálního počtu spočívá mj. v výpočtu obsahu rovinného obrazc ohraničného různými funkcmi příp. čarami či v výpočtu objmu rotačního tělsa, vzniklého rotací daného obrazc
VíceAnihilace pozitronů v pevných látkách
Anihilac pozitronů v pvných látkách Jakub Čížk katdra fyziky nízkých tplot Tl: 1 912 788 jakub.cizk@mff.cuni.cz http://www.kfnt.mff.cuni.cz výuka Anihilac pozitronů v pvných látkách Doporučná litratura:
VícePraktikum 1. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Úloha č...xvi... Název: Studium Brownova pohybu
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktiku 1 Úloha č...xvi... Název: Studiu Brownova pohybu Pracoval: Jan Kotek stud.sk.: 17 dne: 7.3.2012 Odevzdal dne:... ožný počet
Více3.3. Derivace základních elementárních a elementárních funkcí
Přdpokládané znalosti V násldujících úvahách budm užívat vztahy známé z střdní školy a vztahy uvdné v přdcházjících kapitolách tohoto ttu Něktré z nich připomnm Eponnciální funkc Výklad Pro odvozní vzorců
VíceStanovení koncentrace složky v roztoku potenciometrickým měřením
Laboratorní úloha B/1 Stanovní koncntrac složky v roztoku potnciomtrickým měřním Úkol: A. Stanovt potnciomtrickým měřním koncntraci H 2 SO 4 v dodaném vzorku roztoku. Zjistět potnciomtrickým měřním body
VíceJihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Katedra fyziky. Modely atomu. Vypracovala: Berounová Zuzana M-F/SŠ
Jihočská univrzita v Čských Budějovicích Katdra fyziky Modly atomu Vypracovala: Brounová Zuzana M-F/SŠ Datum: 3. 5. 3 Modly atomu První kvalitativně správnou přdstavu o struktuř hmoty si vytvořili již
VíceELEKTŘINA A MAGNETIZMUS
ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS VI. Odpor a lktrický proud Obsah 6 ODPOR A ELEKTRICKÝ PROUD 6.1 ELEKTRICKÝ PROUD 6.1.1 HUSTOTA PROUDU 3 6. OHMŮV ZÁKON 4 6.3 ELEKTRICKÁ ENERGIE A VÝKON 6 6.4 SHRNUTÍ 7 6.5 ŘEŠENÉ
VícePopis fyzikálního chování látek
Popis fyzikálního chování látek pro vysvětlení noha fyzikálních jevů již nevystačíe s pouhý echanický popise Terodynaika oblast fyziky, která kroě echaniky zkouá vlastnosti akroskopických systéů, zejéna
VíceMODERNÍ METODY MĚŘENÍ FÁZOVÉHO ROZDÍLU - OVĚŘENÍ VLASTNOSTÍ V PROSTĚDÍ MATLAB
ODERÍ ETODY ĚŘEÍ FÁZOVÉHO ROZDÍLU - OVĚŘEÍ VLSTOSTÍ V PROSTĚDÍ TLB 1. Úvod chal Krupholc, loš Sdláčk Čské vysoké uční tchncké v Praz Fakulta lktrotchncká, katdra ěřní Článk porovnává dvě nové tody ěřní
VíceZáznamový arch. Magnetické pole solenoidu. Interaktivní fyzikální laboratoř, MFF UK v Praze. Jména členů skupiny:
Záznaový arch Magnetické pole solenoidu Interaktivní fyzikální laboratoř, MFF UK v Praze Jéna členů skupiny: Datu: Část I Základní vlastnosti agnetického pole cívky KVALITATIVNĚ V této části je vaši cíle
Více2 e W/(m2 K) (2 e) = 0.74 0.85 0.2 1 (1 0.85)(1 0.2) = 0.193. Pro jednu emisivitu 0.85 a druhou 0.1 je koeficient daný emisivitami
Tplo skrz okna pracovní poznámky Jana Hollana Přnos okny s skládá z přnosu zářním, vdním a prouděním. Zářivý přnos Zářivý výkon E plochy S j dl Stfanova-Boltzmannova vyzařovacího zákona kd j misivita plochy
VíceMěrný náboj elektronu
Měrný náboj elektronu Miroslav Frantes 1, Tomáš Hejda 2, Lukáš Mach 3, Ondřej Maršálek 4, Michal Petera 5 1 miro11@seznam.cz; Gymnázium Benešov, 2 tohe@centrum.cz; Gymnázium Christiana Dopplera, Praha
VíceÚLOHY Z ELEKTŘINY A MAGNETIZMU SADA 4
ÚLOHY Z ELEKTŘINY A MAGNETIZMU SADA 4 Ptr Dourmashkin MIT 6, přklad: Vítězslav Kříha (7) Obsah SADA 4 ÚLOHA 1: LIDSKÝ KONDENZÁTO ÚLOHA : UDĚLEJTE SI KONDENZÁTO ÚLOHA 3: KONDENZÁTOY ÚLOHA 4: PĚT KÁTKÝCH
VíceUrčení geometrických a fyzikálních parametrů čočky
C Určení geoetrickýc a yzikálníc paraetrů čočky Úkoly :. Určete poloěry křivosti ploc čočky poocí séroetru. Zěřte tloušťku čočky poocí digitálnío posuvnéo ěřítka 3. Zěřte oniskovou vzdálenost spojné čočky
VíceFyzikální podstata fotovoltaické přeměny solární energie
účinky a užití optického zářní yzikální podstata fotovoltaické přměny solární nri doc. In. Martin Libra, CSc., Čská změdělská univrzita v Praz a Jihočská univrzita v Čských Budějovicích, In. Vladislav
VíceS p e c i f i c k ý n á b o j e l e k t r o n u. Z hlediska mechanických účinků je magnetická síla vlastně silou dostředivou.
S p e c i f i c k ý n á b o j e l e k t r o n u Ú k o l : Na základě pohybu elektronu v homogenním magnetickém poli stanovit jeho specifický náboj. P o t ř e b y : Viz seznam v deskách u úlohy na pracovním
VíceKINETICKÁ TEORIE PLYNŮ
KIETICKÁ TEOIE PLYŮ. Cíl a řdoklady - snaží s ysětlit akroskoické choání lynů na základě choání jdnotliých olkul (jjich rychlostí, očtu nárazů na stěnu nádoby, srážk s ostatníi olkulai). Tato tori br úahu
VíceÚvod do fyziky plazmatu
Dfinic plazmatu (typická) Úvod do fyziky plazmatu Plazma j kvazinutrální systém nabitých (a případně i nutrálních) částic, ktrý vykazuj kolktivní chování. Pozn. Kolktivní chování j tdy podstatné, nicméně
Vícepravou absorpcí - pohlcené záření zvýší vnitřní energii molekul systému a přemění se v teplo Lambertův-Beerův zákon: I = I
Zmnšní intnzita světla při prostupu hmotou: pravou absorpcí - pohlcné zářní zvýší vnitřní nrgii molkul systému a přmění s v tplo Lambrtův-Brův zákon: I = I c x o ( - xtinční koficint) rozptylm na částicích
VícePENOS ENERGIE ELEKTROMAGNETICKÝM VLNNÍM
PNO NRG LKTROMAGNTCKÝM VLNNÍM lktromagntické vlnní, stjn jako mchanické vlnní, j schopno pnášt nrgii Tuto nrgii popisujm pomocí tzv radiomtrických, rsp fotomtrických vliin Rozdlní vyplývá z jdnoduché úvahy:
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 11: Termická emise elektronů
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 15.4.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Úloha 11: Termická emise elektronů
VícePraktikum I Mechanika a molekulová fyzika
Oddělení fzikálních praktik při Kabinetu výuk obecné fzik MFF UK Praktiku I Mechanika a olekulová fzika Úloha č. II Název: Studiu haronických kitů echanického oscilátoru Pracoval: Matáš Řehák stud.sk.:
VíceTheory Česky (Czech Republic)
Q3-1 Velký hadronový urychlovač (10 bodů) Než se do toho pustíte, přečtěte si prosím obecné pokyny v oddělené obálce. V této úloze se budeme bavit o fyzice částicového urychlovače LHC (Large Hadron Collider
Více1. Určíme definiční obor funkce, její nulové body a intervaly, v nichž je funkce kladná nebo záporná.
Matmatika I část II Graf funkc.. Graf funkc Výklad Chcm-li určit graf funkc můžm vužít přdchozích znalostí a určit vlastnosti funkc ktré shrnm do níž uvdných bodů. Můž s stát ž funkc něktrou z vlastností
VíceDualismus vln a částic
Dualismus vln a částic Filip Horák 1, Jan Pecina 2, Jiří Bárdoš 3 1 Mendelovo gymnázium, Opava, Horaksro@seznam.cz 2 Gymnázium Jeseník, pecinajan.jes@mail.com 3 Gymnázium Teplice, jiri.bardos@post.gymtce.cz
VíceDifúze. 0 m n pu p m n pu kbt n. n u D n n m. Fickův zákon Po dosazení do rovnice kontinuity
Dfúz Fckův zákon dfúz v plynu Přdpokládjm dální plyn s konstantní tplotou T a konstantním tlakm p v kldu, v ktrém j nízká nhomognní hmotnostní koncntrac příměs Pak v staconárním stavu musí být clková síla
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Měření Poissonovy konstanty vzduchu. Abstrakt
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Úloha 4: Měření dutých objemů vážením a kompresí plynu Datum měření: 23. 10. 2009 Měření Poissonovy konstanty vzduchu Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 1 Ročník
VíceStanovení koncentrace Ca 2+ a tvrdost vody
Laboratorní úloha B/4 Stanovní koncntrac Ca 2+ a tvrdost vody Úkol: A. Stanovt koncntraci iontů Ca 2+ v mg/l v vzorku a určt tvrdost vody. Pomocí indikátoru a barvného přchodu stanovt bod kvivalnc (hodnota
Vícer j Elektrostatické pole Elektrický proud v látkách
Elektrostatiké pole Elektriký proud v látkáh Měděný vodiče o průřezu 6 protéká elektriký proud Vypočtěte střední ryhlost v pohybu volnýh elektronů ve vodiči jestliže předpokládáe že počet volnýh elektronů
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 7: Rozšíření rozsahu miliampérmetru a voltmetru. Cejchování kompenzátorem. Abstrakt
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Úloha 7: Rozšíření rozsahu miliampérmetru a voltmetru Datum měření: 13. 11. 2009 Cejchování kompenzátorem Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 1 Ročník a kroužek: 2.
VíceÚloha 8: Absorpce beta záření. Určení energie betarozpadu měřením absorpce emitovaného záření.
Petra Suková, 3.ročník 1 Úloha 8: Absorpce beta záření. Určení energie betarozpadu měřením absorpce emitovaného záření. 1 Zadání Vtétoúlozesepoužívázářič 90 Sr,kterýserozpadápodleschematunaobr.1.Spektrumemitovaných
VíceKIRSTEN BIEDERMANNOVÁ ANDERS FLORÉN PHILIPPE JEANJACQUOT DIONYSIS KONSTANTINOU CORINA TOMAOVÁ TLAKEM POD
40 KIRSTEN BIEDERMANNOVÁ ANDERS FLORÉN PHILIPPE JEANJACQUOT DIONYSIS KONSTANTINOU CORINA TOMAOVÁ TLAKEM POD POD TLAKEM míč, hmotnost, rovnováha, pumpička, tlak, idální plyn, pružná srážka, koficint rstituc
VíceI. MECHANIKA 8. Pružnost
. MECHANKA 8. Pružnost Obsah Zobcněný Hookův zákon. ntrprtac invariantů. Rozklad tnzorů na izotropní část a dviátor. Křivka dformac. Základní úloha tori pružnosti. Elmntární Hookův zákon pro jdnoosý tah.
VícePříklady z kvantové mechaniky k domácímu počítání
Příklady z kvantové mchaniky k domácímu počítání (http://www.physics.muni.cz/~tomtyc/kvant-priklady.pdf (nbo.ps). Počt kvant: Ionizační nrgi atomu vodíku v základním stavu j E = 3, 6 V. Najdět frkvnci,
VíceOddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Praktikum IV
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum IV Úloha č. A13 Určení měrného náboje elektronu z charakteristik magnetronu Název: Pracoval: Martin Dlask. stud. sk.: 11 dne:
Více6 Elektronový spin. 6.1 Pojem spinu
6 Elktronový spin Elktronový spin j vličina poněkud záhadná, vličina, ktrá nmá obdoby v klasickém svět. Do kvantové mchaniky s spin dostal jako xprimntální fakt: z řady xprimntů totiž vyplývalo, ž kromě
VíceÚloha 5: Spektrometrie záření α
Petra Suková, 3.ročník 1 Úloha 5: Spektrometrie záření α 1 Zadání 1. Proveďte energetickou kalibraci α-spektrometru a určete jeho rozlišení. 2. Určeteabsolutníaktivitukalibračníhoradioizotopu 241 Am. 3.
VíceMěření absorbce záření gama
Měření absorbce záření gama Úkol : 1. Změřte záření gama přirozeného pozadí. 2. Změřte záření gama vyzářené gamazářičem. 3. Změřte záření gama vyzářené gamazářičem přes absorbátor. 4. Naměřené závislosti
VíceNávod k úloze Studium Rutherfordova rozptylu na zlaté a hliníkové fólii
Návod k úloze Studiu Rutherfordova rozptylu na zlaté a hliníkové fólii Úvod V této úloze provedee dnes již klasický experient, na jehož základě bylo objeveno atoové jádro. Rutherford navrhl pokus, v něž
VíceStavba atomu. 4πε 1. RUTHERFORDŮV MODEL ATOMU
Stavba atou. UTEFODŮV MODEL ATOMU Skutčnost, ž xistují subatoání částic - lktony - s záponý lktický náboj, ž hotnost lktonu j jn vli alý zlok clkové hotnosti atou, a ž pakticky všká hotnost atou j soustřděna
VícePraktikum III - Optika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum III - Optika Úloha č. 13 Název: Vlastnosti rentgenového záření Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 13 dne: 3. 4. 2008 Odevzdal
VíceOtázka č.3 Veličiny používané pro kvantifikaci elektromagnetického pole
Otázka č.4 Vličiny používané pro kvantifikaci lktromagntického pol Otázka č.3 Vličiny používané pro kvantifikaci lktromagntického pol odrobnější výklad základu lktromagntismu j možno nalézt v učbním txtu:
Víceε, budeme nazývat okolím bodu (čísla) x
Množinu ( ) { R < ε} Okolím bodu Limit O :, kd (, ) j td otvřný intrval ( ε ε ) ε, budm nazývat okolím bodu (čísla).,. Bod R j vnitřním bodm množin R M, jstliž istuj okolí O tak, ž platí O( ) M. M, jstliž
Více2. Pro každou naměřenou charakteristiku (při daném magnetickém poli) určete hodnotu kritického
1 Pracovní úkol 1. Změřte V-A charakteristiky magnetronu při konstantním magnetickém poli. Rozsah napětí na magnetronu volte 0-200 V (s minimálním krokem 0.1-0.3 V v oblasti skoku). Proměřte 10-15 charakteristik
VíceRelativní chybu veličiny τ lze určit pomocí relativní chyby τ 1. Zanedbáme-li chybu jmenovatele ve vzorci (2), platí *1+:
Pracovní úkol 1. Změřte charakteristiku Geigerova-Müllerova detektoru pro záření gamma a u jednotlivých měření stanovte chybu a vyznačte ji do grafu. Určete délku a sklon plata v charakteristice detektoru
Více7 Hallůvjevvkovuapolovodiči
Zadání 7 Hallůvjevvkovuapolovodiči 1. Změřte Hallův koeficient pro kov a polovodič při laboratorní teplotě. 2. Změřte měrnou vodivost obou vzorků. 3. Pro několik hodnot proudu a magnetické indukce ověřte,
VíceBalmerova série. F. Grepl 1, M. Benc 2, J. Stuchlý 3 Gymnázium Havlíčkův Brod 1, Gymnázium Mnichovo Hradiště 2, Gymnázium Šumperk 3
Balmerova série F. Grepl 1, M. Benc 2, J. Stuchlý 3 Gymnázium Havlíčkův Brod 1, Gymnázium Mnichovo Hradiště 2, Gymnázium Šumperk 3 Grepl.F@seznam.cz Abstrakt: Metodou dělených svazků jsme určili lámavý
Více1. Limita funkce - výpočty, užití
Difrnciální a intgrální počt. Limita funkc - výpočt, užití Vpočtět násldující it: +.8..cos +. + 5+. 5..5.. 8 sin sin.7 ( cos.9 + sin cos. + 5cos. + log( +... + + + 5 +.5..7.8.9.. 5+ + 9 + + + + 8 sin sin5
VíceStudium fotoelektrického jevu
Studium fotoelektrického jevu Úkol : 1. Změřte voltampérovou charakteristiku přiložené fotonky 2. Zpracováním výsledků měření určete hodnotu Planckovy konstanty Pomůcky : - Ampérmetr TESLA BM 518 - Školní
Vícezákladní pojmy základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie
Tori v strojírnské tchnologii Ing. Oskar Zmčík, Ph.D. základní pojmy používaná rozdělní vztahy, dfinic výpočty základní pojmy žádnou součást ndokážm vyrobit s absolutní přsností při výrobě součásti dochází
VíceLaboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech
Laboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech Úkoly měření: 1. Odhad rozměrů mikro-objektů z informací uváděných výrobcem. 2. Záznam difrakčních obrazců (difraktogramů) vzniklých interakcí laserového
Více3. PEVNOST V TLAKU BETONU NA VÝVRTECH
3. PEVNOST V TLAKU BETONU NA VÝVRTECH Vývrty jsou válcové zkušební vzorky, získané z konstrukce poocí dobře chlazeného jádrového vrtáku. Vývrty jsou pečlivě vyšetřeny, upraveny buď zabroušení, anebo koncování
VíceRentgenová strukturní analýza
Rntgnová strukturní nlýz Příprvná část Objktm zájmu difrkční nlýzy jsou 3D priodicky uspořádné struktury (krystly), n ktrých dochází k rozptylu dopdjícího zářní. Díky intrfrnci rozptýlných vln vzniká difrkční
VíceDemonstrace skládání barev
Vltrh nápadů učitlů fyziky I Dmonstrac skládání barv DENĚK NAVRÁTIL Přírodovědcká fakulta MU Brno Úvod Studnti střdních škol si často stěžují na nzáživnost nzajímavost a matmatickou obtížnost výuky fyziky.
Více, je vhodná veličina jak pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje, tak i pro popis dopadu energie na hmotné objekty:
Radiomtri a fotomtri Vyzařování, přnos a účinky nrgi lktromagntického zářní všch vlnových délk zkoumá obor radiomtri, lktromagntickým zářním v optické oblasti s pak zabývá fotomtri. V odstavci Přnos nrgi
Více1. Hmotnost a látkové množství
. Hotnost a látkové nožství Hotnost stavební jednotky látky (například ato, olekly, vzorcové jednotky, eleentární částice atd.) označjee sybole a, na rozdíl od celkové hotnosti látky. Při požití základní
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 7: Gama spektrometr Datum měření: 15. 4. 2016 Doba vypracovávání: 15 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: Pomocí
VícePRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Studium harmonických kmitů mechanického oscilátoru
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I. Úloha č. II Název: Studiu haronických kitů echanického oscilátoru Pracoval: Lukáš Vejelka stud. skup. FMUZV (73) dne 2.2.23
Více( ) ( ) ( ) 2 ( ) ( ) ( ) ( ) 2
I Drivac jdnoduchých funkcí pomocí pravidl a vzorců Užitím P U druhého a třtího člnu použijm P Nní podl V a posldní čln podl V Použijm P Dál V a na drivaci trojčlnu v poldní závorc V a V Výsldk upravím
VíceOvěření Stefanova-Boltzmannova zákona. Ověřte platnost Stefanova-Boltzmannova zákona a určete pohltivost α zářícího tělesa.
26 Zářní těls Ověřní Stfanova-Boltzmannova zákona ÚKOL Ověřt platnost Stfanova-Boltzmannova zákona a určt pohltivost α zářícího tělsa. TEORIE Tplo j druh nrgi. Vyjadřuj, jak s změní vnitřní nrgi systému
VíceJednokapalinové přiblížení (MHD-magnetohydrodynamika)
Jdnokapalinové přiblížní (MHD-magntohydrodynamika) Zákon zachování hmoty zákony zachování počtu lktronů a iontů násobny hmotnostmi a sčtny n t div nu ni divnu i i t div u M M (1) t i m n M n u u M i i
VíceHmotnostní spektrometrie
Hmotnostní spektrometrie Princip: 1. Ze vzorku jsou tvořeny ionty na úrovni molekul, nebo jejich zlomků (fragmentů), nebo až volných atomů dodáváním energie, např. uvolnění atomů ze vzorku nebo přímo rozštěpení
VícePraktikum II Elektřina a magnetismus
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum II Elektřina a magnetismus Úloha č. XI Název: Charakteristiky diod Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 13 dne: 17.10.2008 Odevzdal
VíceLABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE KATEDRA FYZIKY ABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY Jéno: Petr Česák Datu ěření: 7.. Studijní rok: 999-, Ročník: Datu odevzdání:.5. Studijní skupina: 5 aboratorní skupina: Klasifikace:
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 6: Geometrická optika. Abstrakt
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 8. 3. 2010 Úloha 6: Geometrická optika Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: 2. ročník, 1. kroužek, pondělí 13:30 Spolupracovala: Eliška
VíceLomová houževnatost. plastická deformace. R e = K C
Loová houžvntost UM - 5 Loová houžvntost Jéno: St. suin: Dtu cviční: ) Stručně oišt, co vyjdřují ojy ) nětí - z luzu b) součinitl intnzity nětí - loová houžvntost. Disutujt oužití vzthu ro výočt součinitl
VíceÚloha č.: I Název: Studium relativistických jaderných interakcí. Identifikace částic a určování typu interakce na snímcích z bublinové komory.
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM IV Úloha č.: I Název: Studium relativistických jaderných interakcí. Identifikace částic a určování typu interakce na snímcích
VíceÚvod do fyziky plazmatu
Úvod do fyziky plazmatu 1 Dfinic plazmatu (S. Ichimaru, Statistical Plasma Physics, Vol I) Plazma j jakýkoliv statistický systém, ktrý obsahuj pohyblivé nabité částic. Pozn. Statistický znamná makroskopický,
Více1. Ze zadané hustoty krystalu fluoridu lithného určete vzdálenost d hlavních atomových rovin.
1 Pracovní úkoly 1. Ze zadané hustoty krystalu fluoridu lithného určete vzdálenost d hlavních atomových rovin. 2. Proměřte úhlovou závislost intenzity difraktovaného rentgenového záření při pevné orientaci
VíceLaboratorní úloha č. 2 Vzájemná induktivní vazba dvou kruhových vzduchových cívek - Faradayův indukční zákon. Max Šauer
Laboratorní úloha č. Vzájemná induktivní vazba dvou kruhových vzduchových cívek - Faradayův indukční zákon Max Šauer 14. prosince 003 Obsah 1 Popis úlohy Úkol měření 3 Postup měření 4 Teoretický rozbor
VíceChemie - cvičení 2 - příklady
Cheie - cvičení 2 - příklady Stavové chování 2/1 Zásobník o objeu 50 obsahuje plynný propan C H 8 při teplotě 20 o C a přetlaku 0,5 MPa. Baroetrický tlak je 770 torr. Kolik kg propanu je v zásobníku? Jaká
Více6.2.5 Pokusy vedoucí ke kvantové mechanice IV
65 Pokusy vedoucí ke kvantové echanice IV Předpoklady: 06004 94: J Franck, G Hertz: Frack-Hertzův pokus Př : Na obrázku je nakresleno schéa Franck-Hertzova pokusu Jaký způsobe se budou v baňce (pokud v
Více28. Základy kvantové fyziky
8. Základy kvantové fyziky Kvantová fyzika vysvětluj fyzikální principy mikrosvěta. Mgasvět svět plant a hvězd Makrosvět svět v našm měřítku, pozorovatlný našimi smysly bz jakéhokoli zprostřdkování Mikrosvět
VíceAbsorpční polovrstva pro záření γ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta strojního inženýrství VUT FSI ÚFI 1ZM-10-ZS Ústav fyzikálního inženýrství Technická 2, Brno 616 69 Laboratoř A2-128 Absorpční polovrstva pro záření γ 12.10.2010 Měření
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 11: Termická emise elektronů. Abstrakt
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 12. 4. 2010 Úloha 11: Termická emise elektronů Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: 2. ročník, 1. kroužek, pondělí 13:30 Spolupracovala:
VíceStudium ultrazvukových vln
Číslo úlohy: 8 Jméno: Vojtěch HORNÝ Spolupracoval: Jaroslav Zeman Datum měření: 12. 10. 2009 Číslo kroužku: pondělí 13:30 Číslo skupiny: 6 Klasifikace: Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Studium ultrazvukových
VíceOddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Posuzoval:... dne:...
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum 1 Úloha č. 10 Název: Rychlost šíření zvuku Pracoval: Jan Kotek stud.sk.: 17 dne: 2.3.2012 Odevzdal dne:... možný počet bodů
Více{ } ( ) ( ) ( ) ( ) r 6.42 Urč ete mohutnost a energii impulsu
Systé my, procsy a signály I - sbírka příkladů Ř EŠENÉPŘ ÍKLADY r 64 Urč t mohutnost a nrgii impulsu s(k 8 k ( ( s k Ab k, A, b, 6 4 4 6 8 k Obr6 Analyzovaný diskrétní signál Mohutnost impulsu k A M s(
VíceZjednodušený výpočet tranzistorového zesilovače
Přsný výpočt tranzistorového zsilovač vychází z urční dvojbranových paramtrů tranzistoru a pokračuj sstavním matic obvodu a řšním této matic. Při použití vybraných rovnic z matmatických modlů pro programy
VíceTrivium z optiky 37. 6. Fotometrie
Trivium z optiky 37 6. Fotomtri V přdcházjící kapitol jsm uvdli, ž lktromagntické zářní (a tdy i světlo) přnáší nrgii. V této kapitol si ukážm, jakými vličinami j možno tnto přnos popsat a jak zohldnit
VíceM ě ř e n í o d p o r u r e z i s t o r ů
M ě ř n í o d p o r u r z s t o r ů Ú k o l : Proměřt sadu rzstorů s nznámým odporm různým mtodam a porovnat přsnost jdnotlvých měřní P o t ř b y : Vz sznam v dskách u úlohy na pracovním stol Obcná část:
VícePRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus Úloha č.: X Název: Hallův jev Pracoval: Pavel Brožek stud. skup. 12 dne 19.12.2008 Odevzdal dne:
VíceVYBRANÉ DOSIMETRICKÉ VELIČINY A VZTAHY MEZI NIMI
VYBRANÉ DOSIMETRICKÉ VELIČINY A VZTAHY MEZI NIMI Přehled dosimrických veličin: Daniel KULA (verze 1.0), 1. Aktivita: Definice veličiny: Poč radioaktivních přeměn v radioaktivním materiálu, vztažený na
VícePozitronium. schéma kanálů pro anihilaci pozitronu v pevné látce
Pozitronium schéma kanálů pro anihilaci pozitronu v pvné látc W. Brandt 983 Pozitronium Pozitronium (Ps) - vodíku-podobný vázaný stav pozitronu a lktronu singltní stav S, para-pozitronium (p-ps), opačně
Více3. VÝVRTY: ODBĚR, POPIS A ZKOUŠENÍ V TLAKU
3. VÝVRTY: ODBĚR, POPIS A ZKOUŠENÍ V TLAKU Vývrty jsou válcová zkušební tělesa, získaná z konstrukce poocí dobře chlazeného jádrového vrtáku. Vývrty získané jádrový vrtáke jsou pečlivě vyšetřeny, upraveny
Více