{ } ( ) ( ) ( ) ( ) r 6.42 Urč ete mohutnost a energii impulsu
|
|
- Jarmila Machová
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Systé my, procsy a signály I - sbírka příkladů Ř EŠENÉPŘ ÍKLADY r 64 Urč t mohutnost a nrgii impulsu s(k 8 k ( ( s k Ab k, A, b, k Obr6 Analyzovaný diskrétní signál Mohutnost impulsu k A M s( k Ab b < b k Normovaná nrgi, k k A W s ( k A b b <, 3J b, k k r 643 Pomocí DTFT vypoč tě t spktrální hustotu signálu z př64 a nakrslt modulovéa fázovéspktrum { } ( & jkω k jkω A S( ω DTFT s( k s k Ab b < b k A bcosω + jbsinω k A ( bcosω + ( bsinω A jϕ ( ω + b bcosω & A S( ω S( ω, + b b cos ω, cosω sin cos ( arctg b ω b ω ϕ ω + bcosω bcosω < arctg, sinω, cosω +, cosω, cosω < ( jϕ ω PDF byl vytvořn zkušbnívrzífinprint pdffactory 94
2 6 Diskré tnísignály Odvoznévzorc můžm naprogramovat a vykrslit na počítač i amplitudovéa fázovéspktrum Tyto č innosti za nás vykoná MATLAB : Uká zka programu v MATLABu: B[ ];A[ -]; w-pi:4*pi/:3*pi; frqz(b,a,w; % zadá ní koficintů č itatl a jmnovatl spktrá lní funkc; spktrá lnífunkc s přdpoklá dá v tvaru [ ] [ ] [ 3] A[ ] z A[ 3] z B + B z + B z , z j ω % zadá nírozsahu normované ho kmitoč tu ω a výpoč tního kroku % výpoč t a vykrslnímodulové ho a fá zové ho spktra Magnitud Rspons (db Normalizd frquncy (Nyquist Phas (dgrs Normalizd frquncy (Nyquist Obr63 Výstup z MATLABu - amplitudovéa fázovéspktrum impulsu z obr6 & Poznatky z příkladu: Spktrálnífunkc diskré tních signálů s priodicky opakujís priodou radiánů normované ho kmitočtu ω Frkvnčníosa j někdy cjchována pomě rm skutčné a vzorkovacífrkvnc nbo pomě rm skutč né a tzv Nyquistovy frkvnc Nyquistova frkvnc j polovinou vzorkovací frkvnc, j to mzníhodnota ohraničujícípodmínku rkonstrukc signálu z jho vzorků (viz vzorkovacípoučka Srovnjt výsldnécharaktristiky s spktrální funkcí obdobného impulsu souvislého č asu v příkladu 7 a přsvě dč t s o správnosti pravidla (6 r 644 Urč t spktrální funkci obdélníkových signálů na obr64: a s( k b s( k pro k,,,,, pro ostatní k pro k,,, 3, 4, pro ostatní k PDF byl vytvořn zkušbnívrzífinprint pdffactory 9
3 Systé my, procsy a signály I - sbírka příkladů s(k s(k k - a Obr64 Analyzovanédiskrétní signály 3 4 b k + ( ω ( jk jk a S & s k k ( ω ( ω sin, sinc sin, sinc + ω ω j ω k (, ω (, ω b Aplikac pouč ky (66 o posunutí vzorků S& ( ω j ( j ω ( ω sin (, ω j ω sin (, ω jω j,ω j,ω sinc j ω sinc j, ω j,ω j, ω j,ω (, ω (, ω K vykrslní charaktristik můžm opě t využít MATLABu, a to buď přímým naprogramováním výsldných vztahů, nbo pomocí funkc FREQZ Použijm-li druhou mtodu, musím si uvě domit, ž přpis výsldků pomocí oprátoru z j násldující: a S( z b S( z z z z z z, Amplitudové spktrum vyjd v obou případch stjné, protož výrazy s liší násobicím faktorm z jω,jhož modul j V případě b probě hn naprogramování snadno Fázi v případě a získám z fáz b přič tním výrazu ω : Uká zka programu v MATLABu b[ -];a[ - ]; [h,w]frqz(b,a,; fw/(*pi; modabs(h; fazphas(h; % zadá nívktorů č itatl a jmnovatl % výpoč t vktorů spktrá lní funkc h a normované kruhové frkvnc v bodch z intrvalu až % přpoč t kruhové frkvnc na obyč jnou frkvnci % výpoč t modulu spktrá lnífunkc % výpoč t fá z spktrá lnífunkc subplot(3,,; % obrá zky budou umísťová ny do matic: 3 řá dky, sloupc; ná sldujícíobrá zk bud umístěn do pozic řá dk, sloupc plot(f,mod % vykrslníamplitudové ho spktra subplot(3,,; % ná sldujícíobrá zk bud umístěn do pozic řá dk, sloupc plot(f,faz+*w % vykrslnífá zové ho spktra signá lu a PDF byl vytvořn zkušbnívrzífinprint pdffactory 96
4 6 Diskré tnísignály subplot(3,,3; % ná sldujícíobrá zk bud umístěn do pozic 3 řá dk, sloupc plot(f,faz % % vykrslnífá zové ho spktra signá lu b 4 a b c Obr6 a amplitudové spktrum signálů z obr64, b fázové spktrum signálu ad a, c fázové spktrum signálu ad b Na vodorovnou osu j vynsna normovaná frkvnc f (frkvnc v Hz lomno vzorkovací frkvnc Fáz j vynášna v radiánch Z obr6b j vidě t, ž fáz s mě ní v násobcích radiánů podl toho, zda j funkc sinc kladná nbo záporná r 64 Pomocí výsldku z př644 urč t 3harmonickou složku priodického signálu, vzniklého opakováním obdélníkového impulsu b z př644 s opakovací priodou N Podl vzorc (67 bud mít priodický signál stjnosmě rnou složku, 4 řádnéharmonickéa jdnu dgnrovanou harmonickou Amplituda a počátč ní fáz 3 harmonické s určí z koficintu &X 3 DFT podl (67 Tnto koficint určím přímo z spktrální funkc impulsu podl vzorc ( (69 (, ω ( sinc & ( & j ω X 3 S( ω & 6, 8,, 3 sinc ω ω 6 ω Amplituda 3harmonické: S 3 ( N X 3 & ,, Fáz 3 harmonické ( ( ϕ3 arg X & 3, rad 36 j, : Kontrola MATLABEm: s[ ]; % dfinic obdé lníkové ho impulsu; násldujícípříkaz FFT doplníposloupnost nulami PDF byl vytvořn zkušbnívrzífinprint pdffactory 97
5 Systé my, procsy a signály I - sbírka příkladů xfft(s,; abs(x(4*/ ans 36 phas(x(4 ans -683 % výpoč t koficintů DFT a jjich uložnído vktoru x % výpoč t modulu koficintu X(3 a jho přvod na amplitudu 3harmonické ; číslová nípolív MATLABu j od jdnič ky, nikoliv od nuly, takž koficint X(3 j až na 4 pořadí % výpoč t fá z 3harmonické r 646 Urč t spktrální funkci jdnotkového impulsu & Poznatky z příkladu: &S jkω k (64 ( ω δ( k a Jdnotkový impuls má rovnomě rnou spktrálníhustotu na všch kmitočtch Tato vlastnost odpovídá obdobné vlastnosti Diracova impulsu souvislé ho času b PlatíinvrzníFourirova transformac diskré tního signálu IDTFT (67: δ jkω k dω (646 ( ω Na rozdíl od obdobné ho vztahu pro Diracův impuls tnto intgrál a clý výsldk jsou v souladu s klasickým pojtím Rimannova intgrálu r 647 Urč t spktrální funkci konstantního signálu s( k A Signál nní absolutně sumovatlný, nboť nsplň uj podmínku (68 Nmá tdy spktrální funkci v klasickém smyslu, v smyslu distribuč ním však ano Z analogi s signály souvislého č asu lz přdpokládat, ž spktrální hustota konstantního signálu bud soustřdě na v počátku kmitoč tovéosy v formě Diracova impulsu U signálu souvislého č asu byla mohutnost Diracova impulsu v spktru -krát vlikost signálu U signálů diskrétních s však navíc spktrální funkc opakuj s priodou Přdpokládjm tdy výsldk v tvaru ( ω δ( ω &S A m (647 m Ověřím, zda zpě tnou transformací IDTFT získám opě t konstantní diskrétní signál: jk s( k A ( m d δ ω ω ω ω m Probíhá-li intgrac jn v jdnom z konkrétních intrvalů ω, např ω,, pak bud intgraci podléhat jn jdn z nkonč ně mnoha Diracových impulsů v sumě S uvážním filtrač ního PDF byl vytvořn zkušbnívrzífinprint pdffactory 98
6 6 Diskré tnísignály úč inku Diracova impulsu dostanm s( k A Vzorc (647 j tdy spktrální funkcí konstantního diskrétního signálu Α S (ω Α Α Α - 4 ω ( ϕ ω ω Obr66 Spktrální funkc konstantního diskrétního signálu & Poznatky z příkladu: Snaha o aplikaci aparátu spktrálníanalýzy impulsů na signál nohraničný vd na objvnís Diracova impulsu na normované m kmitočtu ω a všch cločíslných násobcích Srovnjt s koficinty Fourirovy ř ady konstantního signálu jakožto spciálního případu priodické ho diskré tního signálu Aplikujm-li na konstantní signál dfinič ní vztah DTFT (66 a srovnám-li tnto zápis s výsldkm (647, zjistím zajímavou rovnost: k jkω m ( m δ ω (648 r 648 Urč t spktrální funkci diskrétního harmonického signálu Ω Ω C s k C cos k + c & + c&, c& ( ( Ω ϕ jk jk jϕ Signál nní absolutně sumovatlný, nboť nsplň uj podmínku (68 - jho mohutnost nní v dů sldku priodicity signálu dfinována Nmá tdy spktrální funkci v klasickém smyslu, v smyslu distribuč ním však ano Při výpoč tu nám pomůž rovnost (648 jkω jkω jkω jkω jk ( ω Ω jk ( ω + Ω ( ω ( ( S& s k c & + c& c& + c& k k k + + m m ( viz vzorc 648 c& δ ( ω Ω m c& δ ( ω Ω m jϕ ( Ω ( Ω + jϕ C δ ω m + C δ ω + m m & Poznatky z příkladu: m k (649 Snaha o aplikaci aparátu spktrálníanalýzy impulsů na signál harmonický vd na objvnís Diracových impulsů na kmitočtch m ± Ω pro všchna clá m Srovnjt s Fourirovými koficinty diskré tního harmonické ho signálu jakožto spciálního případu priodické ho signálu Výsldk lz odvodit na základě pouč ky o posunu spktra (666 PDF byl vytvořn zkušbnívrzífinprint pdffactory 99
7 Systé my, procsy a signály I - sbírka příkladů S (ω C C C C C C - -Ω Ω ω ϕ ϕ ( ω ϕ ϕ - ϕ Obr67 Spktrální funkc diskrétního harmonického signálu ϕ ϕ ω r 649 Urč t spktrální funkci diskrétního priodického signálu daného komplxní Fourirovou řadou s p N ( k & ( n N X n jkn N Priodický signál nní absolutně intgrovatlný, skládá s však z stjnosmě rné složky a harmonických složk, u nichž xistuj spktrální funkc v distribuč ním smyslu: & ( { ( } & jkn S DTFT s k DTFT X ( n X & N p ω p N ( n δ ω n m n N N n N m N Srovnjt tnto výsldk s vzorcm (66 & Poznatky z příkladu: Snaha o aplikaci aparátu spktrálníanalýzy impulsů na signál priodický vd na objvnís Diracových impulsů na příslušných kmitočtch r 6 Urč t spktrální funkci diskrétního jdnotkového skoku Jdnotkový skok nní absolutně intgrovatlný a má nkonč nou mohutnost Lz jj však rozložit podl (69 na signál s M (k s nulovou mohutností a na konstantní signál (viz obr68: ( k sm ( k +, (k sm ( k,, k 3 4 k k -, Obr68 Rozklad jdnotkového skoku na signál s nulovou mohutností a konstantní složku Signál s M (k má nulovou mohutnost a jho difrncí j jdnotkový impuls: [ M ] M ( M ( ( ( δ k s k s k s k Aplikací pouč ky (668 o DTFT difrnc signálu dostávám PDF byl vytvořn zkušbnívrzífinprint pdffactory
8 6 Diskré tnísignály DTFT { ( k } ( DTFT { s ( k } DTFT { s ( k δ } Z příkladu 647 již znám spktrální funkci konstantního signálu: M M DTFT Proto DTFT {, } ( m δ ω m { ( k } + ( m δ ω m &( S ω - ω ϕ ( ω [rad] - Obr69 Spktrální funkc diskrétního jdnotkového skoku Srovnjt s spktrální funkcí jdnotkového skoku jako signálu souvislého č asu a přsvě dč t s o správnosti pouč ky (6 ω r 6 Zapišt obdélníkovésignály z př644 pomocí linárních oprací s jdnotkovým skokm [ ] [ ] a s( k ( k + ( k 3, b s( k ( k ( k r 6 Urč t spktrální funkci obdélníkových impulsů z př644 na základě znalosti spktrální funkc jdnotkového skoku a výsldků př6 a { } { [ ( ( 3 ]} [ { ( } { ( 3 }] jω j3ω jω DTFT{ ( k }[ ] DTFT{ ( k } [ ] jω j, ω j, ω j, ω j,ω { ( } [ ] { ( } sin (, ω ( ω ( S& DTFT s k DTFT k + k DTFT k + DTFT k ( pouč ka o posunutí signálu DTFT k DTFT k j j sin, j,ω ( ω + δ( ω m + m PDF byl vytvořn zkušbnívrzífinprint pdffactory
9 Systé my, procsy a signály I - sbírka příkladů b ( ω j sin, sin, sin, ( ( ω ( ω j,ω j, ω j, ω j,ω ( ω ( j,ω ( ( + j sin, ω δ ω m m { } { [ ( ( ]} [ { ( } { ( }] DTFT{ ( k }[ ] { ( } j, ω [ j, ω j, ω ] { ( } j,ω sin (, ω S& DTFT s k DTFT k k DTFT k DTFT k ( pouč ka o posunutí signálu DTFT k DTFT k j j sin, j,ω ( ω + δ( ω m Srovnjt s výsldky př644 sin, sin, ( ω ( ω m, viz vzorc (6 r 63 Zapišt obdélníkové signály z př644 pomocí linárních oprací s jdnotkovým impulsm [ ] [ ] a s( k ( k + + ( k + + ( k + ( k + ( k δ δ δ δ δ, b s( k ( k + ( k + ( k + ( k 3 + ( k 4 δ δ δ δ δ r 64 Urč t spktrální funkci obdélníkových impulsů z př644 na základě znalosti spktrální funkc jdnotkového impulsu a výsldků př63 a { [ ]} ( ω δ( + + δ( + + δ( + δ( + δ( jω jω ( pouč ka o posunutí signálu DTFT{ δ ( k }[ ] [ cosω cos ω ] S& DTFT k k k k k Po úpravě dostanm výsldk př644 b { [ ]} ( ω δ( + δ( + δ( + δ( 3 + δ( 4 j3ω j4ω ( pouč ka o posunutí signálu DTFT{ δ ( k }[ ] S& DTFT k k k k k [ ] [ ω ω ] jω jω cos + cos Po úpravě dostanm výsldk př644 r 6 Pomocí pravidl o DTFT difrnc a sumac signálu urč t spktrální funkci trojúhlníkového impulsu s(k na obr6 PDF byl vytvořn zkušbnívrzífinprint pdffactory
10 6 Diskré tnísignály s( k 4 k k pro 4, pro k > 4 4 s(k Obr6 Analyzovaný signál (Viz též obr6 : k & ( S f 6 - f Obr6 Spktrální hustota signálu z obrázku 6 k s(k [ ( ] ( ( s k s k s k { [ ]} { ( } ( s k s k - Z tabulky j zřjmé, ž { { }} { ( } δ( δ( δ( ( j 3 ω j ω s k k + 3 k + k DTFT s k + ( ( ( j4ω j4ω + cos4ω cos4ω 4 sin ω Z pravidla (668, rsp (67 po dvojí aplikaci vyjd { ( } DTFT s k ( DTFT sinω sincω 6 sin, ω sinc, ω { [ s( k ]} / ( j sin ω / ( 4 sin ω PDF byl vytvořn zkušbnívrzífinprint pdffactory 3
11 Systé my, procsy a signály I - sbírka příkladů r 66 Na základě pouč ky o spktrální funkci souč inu dvou signálů (674 urč t spktrální funkci impulsu na obr6: ( ( Ω s k cos k cos k pro k,, pro k, s(k Obr6 Analyzovaný signál k Signál j souč inm kosinového signálu a obdélníkového impulsu s obd (k Přitom nzálží na vlikosti vzorků č - a + obdélníkového impulsu Zvolm například s ( k obd Pak pro k,, pro k, ( cos ( obd ( s k kω s k Jdnotlivéspktrální funkc: { ( Ω } ( viz příklad 648 δ ( ω Ω + δ ( ω + Ω DTFT cos k m m, { obd ( } + jkω sin, ω DTFT s k sin, ω k m { cos( Ω obd ( } ( pravidlo souč inu DTFT k s k [ δ ( ω Ω α m δ ( ω Ω α m ] dα m sin[,( ω - Ω ] sin, ( ω + Ω sin,( ω - Ω sin, ( ω + Ω sin,α + + sin,α α ( filtrač ní úč ink Diracova impulsu + Znám-li konkrétní vlikost kmitoč tu Ω, [ ] [ ] [ ] PDF byl vytvořn zkušbnívrzífinprint pdffactory 4
12 6 Diskré tnísignály lz po nároč ně jší úpravě výsldný vzorc podstatně zjdnodušit: & cos6ω cosω S( ω cosω cosω cosω cos, 6 cos, cosω cosω &, 39 cos ω, 9 & ( S f 6 4 -,8 -,6 -,4 -,,,4,6,8 f Obr63 Spktrální hustota signálu z obrázku 6 r 67 Vypoč tě t vzorky spktrální funkc signálu z př66 pomocí algoritmu DFT Využijm toho, ž j-li signál omzn na konč ný poč t bodů (v našm případě na, pak aplikací N-bodovéDFT, kd N získám přsnéhodnoty spktrální funkc v N bodch (viz vzorc (69 Pro podrobnévykrslní spktrální funkc použijm vlký poč t bodů, např Algoritmus DFT v MATLABu numožň uj zadávat zápornéindxy vzorků, proto analyzovaný kosinový impuls posunm doprava tak, ž získám impuls sinový Modul spktrální funkc pak bud nzmě ně n : Uká zka řšnív MATLABu: k:9; ssin(k*pi/; xfft(s,; plot(abs(x & Poznatk z příkladu: Algoritmus DFT (rsp FFT j nástroj pro praktickou analýzu signálů Požadovaný průbě h spktrálníhustoty j získán vlmi jdnoduchým způsobm a bz zdlouhavých odvozní Postup j jdnotný pro jakýkoliv končný impuls, jhož vzorky jsou získány například měřním r 68 Zakrslt kmitoč tovou závislost jdnostranné spktrální hustoty nrgi kosinového impulsu z obrázku 6 Vypoč tě t nrgii, obsažnou v impulsu v kmitoč tových pásmch f : (,, (,, (, PDF byl vytvořn zkušbnívrzífinprint pdffactory
13 Systé my, procsy a signály I - sbírka příkladů Obr64 Výstup MATLABu Na vodorovnéos j pořadí vzorků spktrální hustoty signálu, na svisléos spktrální hustota Srovnjt s obr 63 Spktrální hustota signálu & cos6ω cosω cosω S( ω cos, 6 cosω cosω cos, cosω Jdnostranná spktrální hustota nrgi cosω &, 39 cos ω, 9 L ( S( ω j ω & & 3, 4 cosω cos ω, 9 (6 : Numrický výpoč t pomocímatlabu: k:9; ssin(k*pi/; L(abs(fft(s,^/pi; plot(l(: 4 % dfinová nírozsahu nzá visl proměnné signá lu % výpoč t vzorků posunuté ho kosinové ho impulsu % výpoč t vzorků jdnostranné spktrá lníhustoty nrgi % vykrslníprvních vzorků spktrá lníhustoty nrgi Obr6 Výstup MATLABu: na vodorovnéos j pořadí vzorků spktrální hustoty nrgi Vzork č odpovídá normovanému kmitoč tu f, PDF byl vytvořn zkušbnívrzífinprint pdffactory 6
14 6 Diskré tnísignály wsum(s^ w % nrgi signá lu s vypoč tná jako souč t kvadrá tů vzorků wtrapz(l(:**pi/ % nrgi v kmitoč tové m pásmu f, (vysvětlní níž w wtrapz(l(:**pi/ % nrgi v kmitoč tové m pá smu f, w 4989 w3trapz(l(:**pi/ % nrgi v kmitoč tové m pásmu f,, tj clková nrgi signá lu w Hnd za vykrslním spktrální hustoty nrgi j zařazn příkaz k výpoč tu nrgi signálu z jho vzorků Výsldk výpoč tu j možno zapsat takto: 9 9 W s ( k sin k k k Tnto výsldk j možno potvrdit například přvdním výrazu na gomtrickéřady Eulrovým zápism sinusové funkc a sč tním těchto řad Jinou možností j úvaha, ž sinusový signál o amplitudě a vzorky na priodu má fktivní hodnotu / a tudíž nrgii za priodu / Proto náš sinový impuls, ktrému chybí záporná půlprioda a ktrý trvá jn ( vzorků, bud mít nrgii polovič ní Funkc TRAPZ(v vypoč t lichoběžníkovou mtodou intgrál funkc, dfinovanésvými vzorky v vktoru v Vzorky jsou spojny lomnou č arou a funkc TRAPZ urč í plochu vymznou touto č arou, krajními vzorky a vodorovnou souřadnou osou Enrgi s určí intgrací spktrální hustoty nrgi podl kmitoč tu ω f, proto j třba výsldk získaný funkcí TRAPZ vynásobit vzdálností dvou sousdních vzorků spktrální hustoty, a to j / N / Vidím, ž v kmitoč tovém pásmu f, ( lalok spktrální funkc j soustřdě na téměř clá nrgi signálu (49643, tj 99,3% Clková nrgi nní vypoč tna naprosto přsně (4,9999 namísto v dů sldku použití lichoběžníkovémtody intgrac Výpoč t nrgií můžm provést přímo intgrací spktrální hustoty nrgi dané vzorcm (6 V MATLABu vytvořím M-soubor s názvm LJM a dfinujm v ně m funkci LJ: : function ylj(x y(cos(6*pi*cos(*x/(cos(*pi-cos(x^/pi; Pak pomocí funkc QUAD8 určím příslušnéintgrály: : quad8( LJ,,**pi PDF byl vytvořn zkušbnívrzífinprint pdffactory 7
15 Systé my, procsy a signály I - sbírka příkladů ans quad8( LJ,,**pi ans 4989 quad8( LJ,,**pi ans r 69 Urč t autokorlač ní funkci obdélníkového impulsu z obrázku 64a na základě dfinič ního vztahu autokorlač ní funkc (684 s(k m s(k+ k k Obr66 K výpoč tu autokorlač ní funkc signálu s(k Autokorlač ní funkc: R( m s( k s( k + m k Z obr66 vyplývá, ž pro posunutí m 4, + 4 s impulsy nbudou přkrývat a tudíž R(m Pro m 4, + 4 bud přkryvná plocha nzávislá na smě ru posunutí (nzávisí na znaménku m a bud R m m, m 4, + 4 ( ( R( m m Obr67 Autokorlač ní funkc obdélníkového signálu z obrázku 64a & Poznatk z příkladu: Autokorlačnífunkc impulsu končné ho trvánín má také končné trvání (dé lka N- PDF byl vytvořn zkušbnívrzífinprint pdffactory 8
2. Frekvenční a přechodové charakteristiky
rkvnční a přchodové charaktristiky. rkvnční a přchodové charaktristiky.. Obcný matmatický popis Přchodové a frkvnční charaktristiky jsou důlžitým prostřdkm pro analýzu a syntézu rgulačních obvodů a tdy
Více02 Systémy a jejich popis v časové a frekvenční oblasti
Modul: Analýza a modlování dynamických biologických dat Přdmět: Linární a adaptivní zpracování dat Autor: Danil Schwarz Číslo a názv výukové dnotky: Systémy a ich popis v časové a frkvnční oblasti Výstupy
VíceSeznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.
INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCÍ JEDNÉ PROMĚNNÉ NEURČITÝ INTEGRÁL NEURČITÝ INTEGRÁL Průvodc studim V kapitol Difrnciální počt funkcí jdné proměnné jst s sznámili s drivováním funkcí Jstliž znát drivac lmntárních
VíceSysté my, procesy a signály I - sbírka příkladů
Systé my, procesy a signály I - sbíra příladů Ř EŠEÉPŘ ÍKLADY r 6 Urč ete amplitudu, opaovací periodu, opaovací mitoč et a počáteč ní fázi disrétních harmonicých signálů a) s( ) = cos π, b) s ( ) 6 = π
Vícer Odvoď te přenosovou funkci obvodů na obr.2.16, je-li vstupem napě tí u 1 a výstupem napě tí u 2. Uvaž ujte R = 1Ω, L = 1H a C = 1F.
Systé my, procesy a signály I - sbírka příkladů NEŘ EŠENÉPŘ ÍKADY r 223 Odvoď te přenosovou funkci obvodů na obr26, je-li vstupem napě tí u a výstupem napě tí Uvaž ujte Ω, H a F u u u a) b) c) u u u d)
Více1. Určíme definiční obor funkce, její nulové body a intervaly, v nichž je funkce kladná nebo záporná.
Matmatika I část II Graf funkc.. Graf funkc Výklad Chcm-li určit graf funkc můžm vužít přdchozích znalostí a určit vlastnosti funkc ktré shrnm do níž uvdných bodů. Můž s stát ž funkc něktrou z vlastností
Více4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.
Etrém funkc 4. PRŮBĚH FUNKCE Průvodc studim V matmatic, al i v fzic a tchnických oborch s často vsktn požadavk na sstrojní grafu funkc K nakrslní grafu funkc lz dns většinou použít vhodný matmatický softwar.
VíceSIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY
SIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY TEMATICKÉ OKRUHY Signály se spojitým časem Základní signály se spojitým časem (základní spojité signály) Jednotkový skok σ (t), jednotkový impuls (Diracův impuls)
Více, je vhodná veličina jak pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje, tak i pro popis dopadu energie na hmotné objekty:
Radiomtri a fotomtri Vyzařování, přnos a účinky nrgi lktromagntického zářní všch vlnových délk zkoumá obor radiomtri, lktromagntickým zářním v optické oblasti s pak zabývá fotomtri. V odstavci Přnos nrgi
Víceε, budeme nazývat okolím bodu (čísla) x
Množinu ( ) { R < ε} Okolím bodu Limit O :, kd (, ) j td otvřný intrval ( ε ε ) ε, budm nazývat okolím bodu (čísla).,. Bod R j vnitřním bodm množin R M, jstliž istuj okolí O tak, ž platí O( ) M. M, jstliž
VíceMetody ešení. Metody ešení
Mtod šní z hldiska kvalit dosažného výsldku ) p ř sné mtod p ř ímé ř šní difrnciálních rovnic, většinou pro jdnoduché konstrukc nap ř. ř šní ohbu prutu p ř ímou intgrací ) p ř ibližné mtod náhrada hldané
Více3. AMPLITUDOVĚ MODULOVANÉ SIGNÁLY
3. AMPLITUDOVĚ MODULOVANÉ SIGNÁLY Modulací nazýváme proces při kterém je jedním signálem přetvář en jiný signál za účelem př enosu informace. Př i amplitudové modulaci dochází k ovlivňování amplitudy nosného
Vícezákladní pojmy základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie
Tori v strojírnské tchnologii Ing. Oskar Zmčík, Ph.D. základní pojmy používaná rozdělní vztahy, dfinic výpočty základní pojmy žádnou součást ndokážm vyrobit s absolutní přsností při výrobě součásti dochází
VíceÚloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5)
pyromtrm - vrz 01 Úloha č. 11 Měřní tplotní vyzařovací charaktristiky wolframového vlákna žárovky optickým pyromtrm 1) Pomůcky: Měřicí zařízní obsahující zdroj lktrické nrgi, optický pyromtr a žárovku
VíceINTERGRÁLNÍ POČET. PRIMITIVNÍ FUNKCE (neurčitý integrál)
INTERGRÁLNÍ POČET Motivac: Užití intgrálního počtu spočívá mj. v výpočtu obsahu rovinného obrazc ohraničného různými funkcmi příp. čarami či v výpočtu objmu rotačního tělsa, vzniklého rotací daného obrazc
VíceI. MECHANIKA 8. Pružnost
. MECHANKA 8. Pružnost Obsah Zobcněný Hookův zákon. ntrprtac invariantů. Rozklad tnzorů na izotropní část a dviátor. Křivka dformac. Základní úloha tori pružnosti. Elmntární Hookův zákon pro jdnoosý tah.
VíceLineární a adpativní zpracování dat. 3. Lineární filtrace I: Z-transformace, stabilita
Lineární a adpativní zpracování dat 3. Lineární filtrace I: Z-transformace, stabilita Daniel Schwarz Investice do rozvoje vzdělávání Osnova Opakování: signály, systémy, jejich vlastnosti a popis v časové
VíceSysté my, procesy a signály I. Vypoč těte normovanou energii signálů na obr.1.26 v č asovém intervalu T = 1ms: -1V. f) 1V
NEŘ EŠENÉPŘ ÍKLADY r 1.7. Vypoč ěe normovanou energii signálů na obr.1.6 v č asovém inervalu T = : a) g) b) ) c) - + i) - d) T - j) T - sin( Ω ) T 4 T T e) k) sin ( Ω ) T 4 T T f) l) cos( Ω ) 4 T T Obr.1.6.
VíceTrivium z optiky 37. 6. Fotometrie
Trivium z optiky 37 6. Fotomtri V přdcházjící kapitol jsm uvdli, ž lktromagntické zářní (a tdy i světlo) přnáší nrgii. V této kapitol si ukážm, jakými vličinami j možno tnto přnos popsat a jak zohldnit
VíceL HOSPITALOVO PRAVIDLO
Difrnciální počt funkcí jdné rálné proměnné - 7 - L HOSPITALOVO PRAVIDLO LIMITY TYPU 0/0 PŘÍKLAD Pomocí L Hospitalova pravidla určt sin 0 Ověřní přdpokladů L Hospitalovy věty Přímočarým použitím věty o
VíceMA1: Cvičné příklady funkce: D(f) a vlastnosti, limity
MA: Cvičné příklady funkc: Df a vlastnosti, ity Stručná řšní Na zkoušc j samozřjmě nutné své kroky nějak odůvodnit. Rozsáhljší pomocné výpočty s tradičně dělají stranou, al bývá také moudré nějak naznačit
VíceÚPGM FIT VUT Brno,
Systémy s diskrétním časem Jan Černocký ÚPGM FIT VUT Brno, cernocky@fit.vutbr.cz 1 LTI systémy v tomto kursu budeme pracovat pouze se systémy lineárními a časově invariantními. Úvod k nim jsme viděli již
VíceMECHANICKÉ KMITÁNÍ TLUMENÉ
MECHNICKÉ KMITÁNÍ TLUMENÉ V skučnosi s čás nrgi u všch mchanických pohybů přměňuj vlivm řní a odporu prosřdí na plo, a nní dy využia V om případě s vlikosi po sobě jdoucích ampliud zmnšují a kmiající sousava
VíceUniverzita Tomáše Bati ve Zlíně
Univrzita omáš Bati v Zlíně LABORAORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY II Názv úlohy: Voltampérová charaktristika polovodičové diody a žárovky Jméno: Ptr Luzar Skupina: I II/1 Datum měřní: 14.listopadu 7 Obor: Informační
VíceÚvod do fyziky plazmatu
Dfinic plazmatu (typická) Úvod do fyziky plazmatu Plazma j kvazinutrální systém nabitých (a případně i nutrálních) částic, ktrý vykazuj kolktivní chování. Pozn. Kolktivní chování j tdy podstatné, nicméně
Více3.3. Derivace základních elementárních a elementárních funkcí
Přdpokládané znalosti V násldujících úvahách budm užívat vztahy známé z střdní školy a vztahy uvdné v přdcházjících kapitolách tohoto ttu Něktré z nich připomnm Eponnciální funkc Výklad Pro odvozní vzorců
VíceFYZIKA 3. ROČNÍK. Nestacionární magnetické pole. Magnetický indukční tok. Elektromagnetická indukce. π Φ = 0. - magnetické pole, které se s časem mění
FYZKA 3. OČNÍK - magntické pol, ktré s s časm mění Vznik nstacionárního magntického pol: a) npohybující s vodič s časově proměnným proudm b) pohybující s vodič s proudm c) pohybující s prmanntní magnt
VíceZjednodušený výpočet tranzistorového zesilovače
Přsný výpočt tranzistorového zsilovač vychází z urční dvojbranových paramtrů tranzistoru a pokračuj sstavním matic obvodu a řšním této matic. Při použití vybraných rovnic z matmatických modlů pro programy
Více4.3.2 Vlastní a příměsové polovodiče
4.3.2 Vlastní a příměsové polovodič Přdpoklady: 4204, 4207, 4301 Pdagogická poznámka: Pokud budt postupovat normální rychlostí, skončít u ngativní vodivosti. Nní to žádný problém, pozitivní vodivost si
Více1 ) 3, a 5 6 b ( 4. x+2 x, b) f(x)= sin 3x = 3 sin x 4 sin 3 x ] (užijte vzorce: sin(α + β), sin 2x a cos 2x) f 1 : y = x 1. f 1 : y = 3 + ln x 1
DOMÁCÍ ÚLOHY z MATEMATIKY VT) Opakování SŠ matmatiky Pomocí intrvalů zapišt nrovnosti: a), b) + >, c), d) > a),, b), 5), + ), c),, d), + ) Zjdnodušt výraz: a) 5 a a a ), b) a 5 6 b b 5 ) a b a a) a, a
VíceNejprve si připomeňme z geometrie pojem orientovaného úhlu a jeho velikosti.
U. 4. Goniometrie Nejprve si připomeňme z geometrie pojem orientovaného úhlu a jeho velikosti. 4.. Orientovaný úhel a jeho velikost. Orientovaným úhlem v rovině rozumíme uspořádanou dvojici polopřímek
Více(1) Známe-li u vyšetřovaného zdroje závislost spektrální emisivity M λ
Učbní txt k přdnáš UFY Tplné zářní. Zářní absolutně črného tělsa Tplotní zářní a Plankův vyzařovaí zákon Intnzita vyzařování (misivita) v daném místě na povrhu zdroj j dfinována jako podíl zářivého toku
VíceSIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY
SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY prof. Ing. Jiří Holčík, CSc. holcik@iba.muni.cziba.muni.cz II. SIGNÁLY ZÁKLADNÍ POJMY SIGNÁL - DEFINICE SIGNÁL - DEFINICE Signál je jev fyzikální, chemické, biologické, ekonomické
VíceSIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY
SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY prof. Ing. Jiří Holčík, CSc. holcik@iba.muni.cz II. SIGNÁLY ZÁKLADNÍ POJMY SIGNÁL - DEFINICE SIGNÁL - DEFINICE Signál je jev fyzikální, chemické, biologické, ekonomické či jiné
VícePolarizací v podstatě rozumíme skutečnost, že plně respektujeme vektorový charakter veličin E, H, D, B. Rovinnou vlnu šířící se ve směru z
7. Polarizované světlo 7.. Polarizac 7.. Linárně polarizované světlo 7.3. Kruhově polarizované světlo 7.4. liptick polarizované světlo (spc.případ) 7.5. liptick polarizované světlo (obcně) 7.6. Npolarizované
VíceIMITANČNÍ POPIS SPÍNANÝCH OBVODŮ
IMITANČNÍ POPIS SPÍNANÝCH OBVODŮ Doc. Ing. Dalibor Biolk, CSc. K 30 VA Brno, Kounicova 65, PS 3, 6 00 Brno tl.: 48 487, fax: 48 888, mail: biolk@ant.f.vutbr.cz Abstract: Basic idas concrning immitanc dscription
VícePENOS ENERGIE ELEKTROMAGNETICKÝM VLNNÍM
PNO NRG LKTROMAGNTCKÝM VLNNÍM lktromagntické vlnní, stjn jako mchanické vlnní, j schopno pnášt nrgii Tuto nrgii popisujm pomocí tzv radiomtrických, rsp fotomtrických vliin Rozdlní vyplývá z jdnoduché úvahy:
Více1. Signá ly se souvislým časem
. igná ly se souvislým časem ELEKTRICKÉ IGNÁ LY Komuniace mezi lidmi - ať už přímá nebo zprostředovaná stroji - je založena na přenosu informace. Informace je produována zdrojem obvyle v neeletricé podobě,
Více, je vhodná veličina i pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje a také i pro popis dopadu energie na hmotné objekty:
Radiomtri a otomtri Vyzařování, přnos a účinky nrgi lktromagntického zářní všch vlnových délk zkoumá obor radiomtri, lktromagntickým zářním v optické oblasti s pak zabývá otomtri. V odstavci Přnos nrgi
VíceVlny v plazmatu. Lineární vlny - malá porucha určitého v čase i prostoru pomalu proměnného stavu
Vlny v plazmatu linární nlinární Linární vlny - malá porucha určitého v čas i prostoru pomalu proměnného stavu Linární rozvoj vličin a = a + a ( r, t) b= b + b ( r, t) a, b mohou obcně být funkcmi r, t
Více6 Elektronový spin. 6.1 Pojem spinu
6 Elktronový spin Elktronový spin j vličina poněkud záhadná, vličina, ktrá nmá obdoby v klasickém svět. Do kvantové mchaniky s spin dostal jako xprimntální fakt: z řady xprimntů totiž vyplývalo, ž kromě
Více5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti
Určitý intgrál Dfinic vlstnosti Má-li spojitá funkc f() n otvřném intrvlu I primitivní funkci F(), pk pro čísl, I j dfinován určitý intgrál funkc f() od do vzthm [,, 7: [ F( ) = F( ) F( ) f ( ) d = (6)
VíceLineární a adaptivní zpracování dat. 2. SYSTÉMY a jejich popis v časové doméně a frekvenční doméně
Lineární a adaptivní zpracování dat 2. SYSTÉMY a jejich popis v časové doméně a frekvenční doméně Daniel Schwarz Investice do rozvoje vzdělávání Osnova Opakování: signály a systémy Vlastnosti systémů Systémy
VíceMODERNÍ METODY MĚŘENÍ FÁZOVÉHO ROZDÍLU - OVĚŘENÍ VLASTNOSTÍ V PROSTĚDÍ MATLAB
ODERÍ ETODY ĚŘEÍ FÁZOVÉHO ROZDÍLU - OVĚŘEÍ VLSTOSTÍ V PROSTĚDÍ TLB 1. Úvod chal Krupholc, loš Sdláčk Čské vysoké uční tchncké v Praz Fakulta lktrotchncká, katdra ěřní Článk porovnává dvě nové tody ěřní
VíceÚPGM FIT VUT Brno, periodické a harmonické posloupnosti. konvoluce Fourierova transformace s diskrétním časem
Diskrétní signály a jejich frekvenční analýza. Jan Černocký ÚPGM FIT VUT Brno, cernocky@fit.vutbr.cz opakování základy o diskrétních signálech. periodické a harmonické posloupnosti operace s diskrétními
VíceMěrný náboj elektronu
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praz Úloha č. 12 : Měřní měrného náboj lktronu Jméno: Ondřj Ticháčk Pracovní skupina: 7 Kruh: ZS 7 Datum měřní: 8.4.2013 Klasifikac: Měrný náboj lktronu 1 Zadání 1. Sstavt
VíceVlny v plazmatu. Lineární vlny - malá porucha určitého stacionárního konstantního nebo v čase a/nebo v prostoru pomalu proměnného stavu
Vlny v plazmatu linární nlinární Linární vlny - malá porucha určitého stacionárního konstantního nbo v čas a/nbo v prostoru pomalu proměnného stavu Linární rozvoj vličin a a+ a(,) rt b b+ b(,) rt a, b
VícePOČÍTAČOVÁ ANALÝZA SPÍNANÝCH OBVODŮ V KMITOČTOVÉ OBLASTI
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV IKROELEKTRONIKY FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COUNICATION DEPARTENT OF ICROELECTRONICS
VíceÚvod do zpracování signálů
1 / 25 Úvod do zpracování signálů Karel Horák Rozvrh přednášky: 1. Spojitý a diskrétní signál. 2. Spektrum signálu. 3. Vzorkovací věta. 4. Konvoluce signálů. 5. Korelace signálů. 2 / 25 Úvod do zpracování
VíceLineární a adaptivní zpracování dat. 3. SYSTÉMY a jejich popis ve frekvenční oblasti
Lineární a adaptivní zpracování dat 3. SYSTÉMY a jejich popis ve frekvenční oblasti Daniel Schwarz Osnova Opakování: systémy a jejich popis v časové oblasti Fourierovy řady Frekvenční charakteristika systémů
VícePříklady z kvantové mechaniky k domácímu počítání
Příklady z kvantové mchaniky k domácímu počítání (http://www.physics.muni.cz/~tomtyc/kvant-priklady.pdf (nbo.ps). Počt kvant: Ionizační nrgi atomu vodíku v základním stavu j E = 3, 6 V. Najdět frkvnci,
VíceDoc. RNDr. Libor Čermák, CSc. Algoritmy
UČEBNÍ TEXTY VYSOKÝCH ŠKOL Vysoké uční tchnické v Brně Fakulta strojního inžnýrství Doc. RNDr. Libor Črmák, CSc. Algoritmy mtody končných prvků Přdmluva k rvidovanému lktronickému vydání Tato skripta jsou
VíceSignál v čase a jeho spektrum
Signál v čase a jeho spektrum Signály v časovém průběhu (tak jak je vidíme na osciloskopu) můžeme dělit na periodické a neperiodické. V obou případech je lze popsat spektrálně určit jaké kmitočty v sobě
VíceKTE/TEVS - Rychlá Fourierova transformace. Pavel Karban. Katedra teoretické elektrotechniky Fakulta elektrotechnická Západočeská univerzita v Plzni
KTE/TEVS - Rychlá Fourierova transformace Pavel Karban Katedra teoretické elektrotechniky Fakulta elektrotechnická Západočeská univerzita v Plzni 10.11.011 Outline 1 Motivace FT Fourierova transformace
Více1. Limita funkce - výpočty, užití
Difrnciální a intgrální počt. Limita funkc - výpočt, užití Vpočtět násldující it: +.8..cos +. + 5+. 5..5.. 8 sin sin.7 ( cos.9 + sin cos. + 5cos. + log( +... + + + 5 +.5..7.8.9.. 5+ + 9 + + + + 8 sin sin5
VíceFourierova transformace
Fourierova transformace Jean Baptiste Joseph Fourier (768-83) Jeho obdivovatel (nedatováno) Opáčko harmonických signálů Spojitý harmonický signál ( ) = cos( ω + ϕ ) x t C t C amplituda ω úhlová frekvence
Víceteorie elektronických obvodů Jiří Petržela obvodové funkce
Jiří Petržela obvod jako dvojbran dvojbranem rozumíme elektronický obvod mající dvě brány (vstupní a výstupní) dvojbranem může být zesilovač, pasivní i aktivní filtr, tranzistor v některém zapojení, přenosový
Vícehledané funkce y jedné proměnné.
DIFERCIÁLNÍ ROVNICE Úvod Df : Občjnou difrniální rovnií dál jn DR rozumím rovnii, v ktré s vsktují driva hldané funk jdné proměnné n n Můž mít pliitní tvar f,,,,, n nbo impliitní tvar F,,,,, Řádm difrniální
VíceRadiometrie a fotometrie. Veličina Jednotka Značka. svítivost candela cd
Úvod do asrové tchniky KFE FJFI Jakub Svoboda, Ptr Koranda, 004. Zákadní jdnotky fotomtri: Radiomtri a fotomtri Vičina Jdnotka Značka svítivost canda cd.. kanda kanda j svítivost zdroj, ktrý v daném směru
VíceSTUDIUM DEFORMAČNÍCH ODPORŮ OCELÍ VYSOKORYCHLOSTNÍM VÁLCOVÁNÍM ZA TEPLA
STUDIUM DEFORMAČNÍCH ODPORŮ OCELÍ VYSOKORYCHLOSTNÍM VÁLCOVÁNÍM ZA TEPLA Martin Radina a, Ivo Schindlr a, Tomáš Kubina a, Ptr Bílovský a Karl Čmil b Eugniusz Hadasik c a) VŠB Tchnická univrzita Ostrava,
VíceM ě ř e n í o d p o r u r e z i s t o r ů
M ě ř n í o d p o r u r z s t o r ů Ú k o l : Proměřt sadu rzstorů s nznámým odporm různým mtodam a porovnat přsnost jdnotlvých měřní P o t ř b y : Vz sznam v dskách u úlohy na pracovním stol Obcná část:
VíceVlastnosti a modelování aditivního
Vlastnosti a modelování aditivního bílého šumu s normálním rozdělením kacmarp@fel.cvut.cz verze: 0090913 1 Bílý šum s normálním rozdělením V této kapitole se budeme zabývat reálným gaussovským šumem n(t),
VíceSpektrální analýza a diskrétní Fourierova transformace. Honza Černocký, ÚPGM
Spektrální analýza a diskrétní Fourierova transformace Honza Černocký, ÚPGM Povídání o cosinusovce 2 Argument cosinusovky 0 2p a pak každé 2p perioda 3 Cosinusovka s diskrétním časem Úkol č. 1: vyrobit
VíceSIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY
SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY prof. Ing. Jiří Holčík, CSc. holcik@iba.muni.cz, Kamenice 3, 4. patro, dv.č.424 INVESTICE Institut DO biostatistiky ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ a analýz IV. FREKVENČNÍ TRASFORMACE SPOJITÉ
Více31ZZS 9. PŘEDNÁŠKA 24. listopadu 2014
3ZZS 9. PŘEDNÁŠKA 24. listopadu 24 SPEKTRÁLNÍ ANALÝZA Fourierovy řady Diskrétní Fourierovy řady Fourierova transformace Diskrétní Fourierova transformace Spektrální analýza Zobrazení signálu ve frekvenční
VíceOtázka č.3 Veličiny používané pro kvantifikaci elektromagnetického pole
Otázka č.4 Vličiny používané pro kvantifikaci lktromagntického pol Otázka č.3 Vličiny používané pro kvantifikaci lktromagntického pol odrobnější výklad základu lktromagntismu j možno nalézt v učbním txtu:
VíceINSTITUT FYZIKY VŠB-TU OSTRAVA NÁZEV PRÁCE
Studnt Skupina/Osob. číslo INSTITUT FYZIKY VŠB-TU OSTRAVA NÁZEV PRÁCE 5. Měřní ěrného náboj lktronu Číslo prác 5 Datu Spolupracoval Podpis studnta: Cíl ěřní: Pozorování stopy lktronů v baňc s zřděný plyn
Více5. kapitola: Vysokofrekvenční zesilovače (rozšířená osnova)
Punčochář, J: AEO; 5. kapitola 1 5. kapitola: Vysokofrkvnční zsilovač (rozšířná osnova) Čas k studiu: 6 hodin íl: Po prostudování této kapitoly budt umět dfinovat pracovní bod BJT a FET určit funkci VF
VíceLokální extrémy. 1. Příklad f(x, y) = x 2 + 2xy + 3y 2 + 5x + 2y. Spočteme parciální derivace a položíme je rovny nule.
Lokální xtrémy - řšné příklady 1 Lokální xtrémy Vyštřt lokální xtrémy násldujících funkcí víc proměnných: 1 Příklad fx, y = x + xy + 3y + 5x + y Spočtm parciální drivac a položím j rovny nul Vznikn soustava
VíceÚLOHY Z ELEKTŘINY A MAGNETIZMU SADA 4
ÚLOHY Z ELEKTŘINY A MAGNETIZMU SADA 4 Ptr Dourmashkin MIT 6, přklad: Vítězslav Kříha (7) Obsah SADA 4 ÚLOHA 1: LIDSKÝ KONDENZÁTO ÚLOHA : UDĚLEJTE SI KONDENZÁTO ÚLOHA 3: KONDENZÁTOY ÚLOHA 4: PĚT KÁTKÝCH
Více2 e W/(m2 K) (2 e) = 0.74 0.85 0.2 1 (1 0.85)(1 0.2) = 0.193. Pro jednu emisivitu 0.85 a druhou 0.1 je koeficient daný emisivitami
Tplo skrz okna pracovní poznámky Jana Hollana Přnos okny s skládá z přnosu zářním, vdním a prouděním. Zářivý přnos Zářivý výkon E plochy S j dl Stfanova-Boltzmannova vyzařovacího zákona kd j misivita plochy
VíceSROVNÁNÍ KOLORIMETRICKÝCH ZKRESLENÍ SNÍMACÍCH SOUSTAV XYZ A RGB Jan Kaiser, Emil Košťál xkaiserj@feld.cvut.cz
SROVNÁNÍ KOLORIMETRICKÝCH ZKRESLENÍ SNÍMACÍCH SOUSTAV XYZ A RGB Jan Kaisr, Emil Košťál xkaisrj@fld.cvut.cz ČVUT, Fakulta lktrotchnická, katdra Radiolktroniky Tchnická 2, 166 27 Praha 6 1. Úvod Článk s
VíceKvaterniony P ipome me, ºe kvaterniony jsou ty dimenzionální algebra K nad reálnými ísly generovaná prvky {1, l, j, k}, které spl ují
Kvatrniony P ipom m, º kvatrniony jsou ty dimnzionální algbra K nad rálnými ísly gnrovaná prvky {1, l, j, k}, ktré spl ují l 2 = j 2 = k 2 = ljk = 1. První z gnrátor bývá ozna ován i, al abychom s vyhnuli
VíceOvěření Stefanova-Boltzmannova zákona. Ověřte platnost Stefanova-Boltzmannova zákona a určete pohltivost α zářícího tělesa.
26 Zářní těls Ověřní Stfanova-Boltzmannova zákona ÚKOL Ověřt platnost Stfanova-Boltzmannova zákona a určt pohltivost α zářícího tělsa. TEORIE Tplo j druh nrgi. Vyjadřuj, jak s změní vnitřní nrgi systému
VíceOtázku, kterými body prochází větev implicitní funkce řeší následující věta.
1 Implicitní funkce Implicitní funkce nejsou funkce ve smyslu definice, že funkce bodu z definičního oboru D přiřadí právě jednu hodnotu z oboru hodnot H. Přesnější termín je funkce zadaná implicitně.
VíceDemonstrace skládání barev
Vltrh nápadů učitlů fyziky I Dmonstrac skládání barv DENĚK NAVRÁTIL Přírodovědcká fakulta MU Brno Úvod Studnti střdních škol si často stěžují na nzáživnost nzajímavost a matmatickou obtížnost výuky fyziky.
VíceKIRSTEN BIEDERMANNOVÁ ANDERS FLORÉN PHILIPPE JEANJACQUOT DIONYSIS KONSTANTINOU CORINA TOMAOVÁ TLAKEM POD
40 KIRSTEN BIEDERMANNOVÁ ANDERS FLORÉN PHILIPPE JEANJACQUOT DIONYSIS KONSTANTINOU CORINA TOMAOVÁ TLAKEM POD POD TLAKEM míč, hmotnost, rovnováha, pumpička, tlak, idální plyn, pružná srážka, koficint rstituc
VíceLineární a adaptivní zpracování dat. 2. SYSTÉMY a jejich popis v časové doméně a frekvenční doméně
Lineární a adaptivní zpracování dat 2. SYSTÉMY a jejich popis v časové doméně a frekvenční doméně Daniel Schwarz Investice do rozvoje vzdělávání Osnova Opakování: signály a systémy Vlastnosti systémů Systémy
VíceÚvod do fyziky plazmatu
Úvod do fyziky plazmatu 1 Dfinic plazmatu (S. Ichimaru, Statistical Plasma Physics, Vol I) Plazma j jakýkoliv statistický systém, ktrý obsahuj pohyblivé nabité částic. Pozn. Statistický znamná makroskopický,
VíceTransformace obrazu Josef Pelikán KSVI MFF UK Praha
Transformace obrazu 99725 Josef Pelikán KSVI MFF UK Praha email: Josef.Pelikan@mff.cuni.cz WWW: http://cgg.ms.mff.cuni.cz/~pepca/ Transformace 2D obrazu dekorelace dat potlačení závislosti jednotlivých
VíceX31EO2 - Elektrické obvody 2. Kmitočtové charakteristiky
X3EO - Elektrické obvody Kmitočtové charakteristiky Doc. Ing. Petr Pollák, CSc. Letní semestr 5/6!!! Volné šíření není povoleno!!! Fázory a spektra Fázor harmonického průběhu Û m = U m e jϕ ut) = U m sinωt
VíceMěrná vnitřní práce tepelné turbíny při adiabatické expanzi v T-s diagramu
- 1 - Tato Příloha 307 j součástí článku: ŠKORPÍK, Jří. Enrgtcké blanc lopatkových strojů, Transformační tchnolog, 2009-10. Brno: Jří Škorpík, [onln] pokračující zdroj, ISSN 1804-8293. Dostupné z http://www.transformacn-tchnolog.cz/nrgtckblanc-lopatkovych-stroju.html.
VícePoznámky k Fourierově transformaci
Poznámky k Fourierově transformaci V těchto poznámkách jsou uvedeny základní vlastnosti jednorozměrné Fourierovy transformace a její aplikace na jednoduché modelové případy. Pro určitost jsou sdružené
VíceRentgenová strukturní analýza
Rntgnová strukturní nlýz Příprvná část Objktm zájmu difrkční nlýzy jsou 3D priodicky uspořádné struktury (krystly), n ktrých dochází k rozptylu dopdjícího zářní. Díky intrfrnci rozptýlných vln vzniká difrkční
Více2 PŘEDNÁŠKA 2: ZÁKLADNÍ (MATEMATICKÝ, FYZIKÁLNÍ) APARÁT A POJMY
PŘEDNÁŠKA : ZÁKLADNÍ (MATEMATICKÝ, FYZIKÁLNÍ) APARÁT A POJMY Klsická fyzik: částic vs. vlny Hmot zářní jsou v klsické fyzic popsány zcl odlišným způsobm. Hmotné objkty: loklizovné řídí s Nwtonovými pohybovými
Více5. Minimální kostry. Minimální kostry a jejich vlastnosti. Definice:
5. Minimální kostry Tato kapitola uvd problém minimální kostry, základní věty o kostrách a klasické algoritmy na hldání minimálních kostr. Budm s inspirovat Tarjanovým přístupm z knihy[1]. Všchny grafy
VíceVliv prostupů tepla mezi byty na spravedlivost rozúčtování nákladů na vytápění
Vlv prostupů tpla mz byty na spravdlvost rozúčtování nákladů na vytápění Anotac Fnanční částky úhrady za vytápění mz srovnatlným byty rozpočítané frmam používajícím poměrové ndkátory crtfkované podl norm
VíceFyzikální podstata fotovoltaické přeměny solární energie
účinky a užití optického zářní yzikální podstata fotovoltaické přměny solární nri doc. In. Martin Libra, CSc., Čská změdělská univrzita v Praz a Jihočská univrzita v Čských Budějovicích, In. Vladislav
VíceJihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Katedra fyziky. Modely atomu. Vypracovala: Berounová Zuzana M-F/SŠ
Jihočská univrzita v Čských Budějovicích Katdra fyziky Modly atomu Vypracovala: Brounová Zuzana M-F/SŠ Datum: 3. 5. 3 Modly atomu První kvalitativně správnou přdstavu o struktuř hmoty si vytvořili již
Vícečást 8. (rough draft version)
Gntika v šlchtění zvířat TGU 006 9 Odhad PH BLUP M část 8. (rough draft vrsion V animal modlu (M s hodnotí každé zvíř samostatně a současně v závislosti na užitkovosti příbuzných jdinců hodnocné populac.
Více41 Absorpce světla ÚKOL TEORIE
41 Absorpc světla ÚKOL Stanovt závislost absorpčního koficintu dvou průhldných látk různé barvy na vlnové délc dopadajícího světla. Proměřt pro zadané vlnové délky absorpci světla při jho průchodu dvěma
VíceNavazující magisterské studium MATEMATIKA 2016 zadání A str.1 Z uvedených odpovědí je vždy
Navazující magistrské studium MATEMATIKA 16 zadání A str.1 Příjmní a jméno: Z uvdných odpovědí j vžd právě jdna správná. Zakroužkujt ji! V násldujících dsti problémch j z nabízných odpovědí vžd právě jdna
VíceZákladní pojmy o signálech
Základní pojmy o signálech klasifikace signálů transformace časové osy energie a výkon periodické signály harmonický signál jednotkový skok a impuls Jan Černocký ÚPGM FIT VUT Brno, cernocky@fit.vutbr.cz
Více1.1. Formulace. Hledáme rychlost u = (u 1, u 2 ) T splněna Stokesova rovnice. a tlak p ve dvourozměrné oblasti Ω tak, aby byla. µ u + p = f v Ω, (1.
Řšní nstlačitlného proudění tkutin mtodou spktrálních prvků Libor Črmák květn 2007 Abstrakt První kapitola obsahuj podrobný algoritmus pro řšní stacionárního Stoksova problému. Druhá kapitola j věnována
VíceMĚŘENÍ A ANALÝZA ELEKTROAKUSTICKÝCH SOUSTAV NA MODELECH. Petr Kopecký ČVUT, Fakulta elektrotechnická, Katedra Radioelektroniky
MĚŘENÍ A ANALÝZA ELEKTROAKUSTICKÝCH SOUSTAV NA MODELECH Petr Kopecký ČVUT, Fakulta elektrotechnická, Katedra Radioelektroniky Při návrhu elektroakustických soustav, ale i jiných systémů, je vhodné nejprve
Více1.3 Derivace funkce. x x x. . V každém bodě z definičního oboru má každá z těchto funkcí vlastní derivaci. Podle tabulky derivací máme:
rivc unkc 9 Vpočtět drivci unkc nou unkci lz přpst v tvru součt tří unkcí Zřjmě ji můžm chápt jko kd Ihnd vidím ž V kždém bodě z diničního oboru má kždá z těchto unkcí vlstní drivci Podl tbulk drivcí mám:
VíceIng. Ondrej Panák, ondrej.panak@upce.cz Katedra polygrafie a fotofyziky, Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice
1 ěřní barvnosti studijní matriál Ing. Ondrj Panák, ondrj.panak@upc.cz Katdra polygrafi a fotofyziky, Fakulta chmicko-tchnologická, Univrzita Pardubic Úvod Abychom mohli či už subjktivně nbo objktivně
Více1. Náhodný vektor (X, Y ) má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde. p(x, y) = a(x + y + 1), x, y {0, 1, 2}.
VIII. Náhodný vektor. Náhodný vektor (X, Y má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde p(x, y a(x + y +, x, y {,, }. a Určete číslo a a napište tabulku pravděpodobnostní funkce p. Řešení:
VíceVYSOKÉ UČE Í TECH ICKÉ V BR Ě BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČE Í EH IKÉ V BR Ě BRNO UNIVERSIY OF EHNOLOGY FAKULA ELEKROEH IKY A KOU IKAČ ÍH EH OLOGIÍ ÚSAV IKROELEKRO IKY ÚSAV ELEKROEH OLOGIE FAULY OF ELERIAL ENGINEERING AND OUNIAION DEPAREN OF IROELERONIS
VíceQuantization of acoustic low level signals. David Bursík, Miroslav Lukeš
KVANTOVÁNÍ ZVUKOVÝCH SIGNÁLŮ NÍZKÉ ÚROVNĚ Abstrakt Quantization of acoustic low level signals David Bursík, Miroslav Lukeš Při testování kvality A/D převodníků se používají nejrůznější testovací signály.
Více