INTERGRÁLNÍ POČET. PRIMITIVNÍ FUNKCE (neurčitý integrál)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "INTERGRÁLNÍ POČET. PRIMITIVNÍ FUNKCE (neurčitý integrál)"

Transkript

1 INTERGRÁLNÍ POČET Motivac: Užití intgrálního počtu spočívá mj. v výpočtu obsahu rovinného obrazc ohraničného různými funkcmi příp. čarami či v výpočtu objmu rotačního tělsa, vzniklého rotací daného obrazc ohraničného grafy funkcí kolm osy. Nž s k takovýmto úlohám dostanm, j třba si objasnit základní pojmy a pravidla souvisjící s prací s intgrály. Tori: PRIMITIVNÍ FUNKCE (nurčitý intgrál) Při řšní řady matmatických úloh s stkávám s problémy, v nichž znám drivaci f() určité funkc F() a mám tuto funkci F() najít. F () = f() F() =? Obrácný postup k drivování označujm intgrování. Řšné úlohy: Příklad. Najdět rovnici křivky, jjíž tčna má v každém bodě R směrnici y Řšní: Připomnm si, co již znám z učiva difrnciálního počtu, zvláště z učiva gomtrického významu drivac funkc. Vím, ž první drivac funkc nám pomáhá určit směrnici tčny dané funkc v libovolném bodě. (Pokud chcm najít rovnici tčny v daném bodě dotyku T ; y 0 0, pak první drivac funkc v bodě 0 nám určí hodnotu směrnic tčny dané funkc právě v tomto bodě.) F ( ) Drivací ktrých lmntárních funkcí dostanm funkci f(): y??? J to například: y, protož ( ) F ( ) y, protož ( ) F ( ) y, protož ( ) F ( ) apod. získávám tak nkončně mnoho funkcí F (), přičmž všchny s liší o určitou konstantu tzv. intgrační konstantu.

2 Gomtrická intrprtac (pro lpší přdstavu): y = + y = y = y = Např.: (y = 0) Každá tčna sstrojná k grafu příslušné funkc v bodě (tj. dotykový bod tčny k křivc má = ) má směrnici k =. = (viz obrázk) všchny takovéto tčny jsou rovnoběžné s přímkou o rovnici y = ; Každá tčna sstrojná k grafu příslušné funkc v bodě 0 (tj. dotykový bod tčny k křivc má = 0) má směrnici k =.0 = 0 všchny takovéto tčny jsou rovnoběžné s osou (přímka o rovnici y = 0); atd. Dostávám s tak k dfinici primitivní funkc, tdy nurčitého intgrálu. Tori: Dfinic: J dána funkc f(), ktrá j dfinována v intrvalu (a;b). Funkci F() nazvm primitivní funkc k funkci f() v intrvalu (a;b) nbo také nurčitým intgrálm funkc f() v intrvalu (a;b), jstliž pro všchna (a;b) platí: F () = f(). Tnto nurčitý intgrál zapisujm: f ( ) d F( ) c intgrační konstanta znak intgrálu primitivní funkc intgrovaná funkc (intgrand)

3 Výrazm d připomínám, ž písmno vyjadřuj argumnt, jmuž v tomto případě říkám intgrační proměnná. Z kapitoly o difrnciálním počtu vím, ž j-li c libovolná konstanta, pak drivac (c) = 0 a také F( ) c F ( ) 0 F ( ) Závěrm: F( ) c j primitivní funkc k funkci f(). Jak už jsm ukázali u příkladu. platnost věty: K každé funkci f(), ktrá j v intrvalu (a;b) spojitá istuj nkončně mnoho primitivních funkcí lišících s o konstantu. Řšné úlohy: Příklad. Řšní: (a) Ověřt správnost uvdných intgrálů drivováním pravé strany rovností: ( ) a) d ln c b) tg d tg c (6 ) c) d c ( ) Pravou stranu rovnosti drivujm čln po člnu, přičmž přirozný logaritmus dané funkc drivujm jako funkci složnou! ln c ln.( ) (b) ( c) což bylo dokázat (cbd).(. ) 0.( ) Pravou stranu rovnosti drivujm podl pravidl pro drivování základních funkcí čln po člnu! tg c tg ( ) ( c) 0 tg cos cos cos cos (cbd) (c) Zlomk na pravé straně původní rovnosti drivujm podl vzorc pro drivaci podílu funkcí!

4 ( c ( c) ).( ) ( ).( ) 0.( ) ( ).( ) ( ) ( ) (6 ) ( ) (cbd) Příklad. Najdět primitivní funkci k funkci: a) y b) y c) d) ) y y n y Řšní: (a) Protož ( c) 0, j primitivní funkcí k funkci y funkc y c (b) Protož ( c). 0, j primitivní funkcí k funkci y funkc y c (c) Protož ( c). 0, j primitivní funkcí k funkci y funkc y c (d) Protož ( c). 0, j primitivní funkcí k funkci y funkc y c n n n n () Protož ( c).( n ). 0, j primitivní funkcí k funkci y n n n funkc y c n Příklad. Řšní: Dokažt, ž funkc y a cos y jsou primitivní funkc k funkci y. cos Dokážm, ž platí: a).cos cos b).cos

5 a).( )...cos.cos Zlomk drivujm podl vzorc konstanta krát drivac funkc, ktrou však drivujm jako funkci složnou Konstantu opíšm a násobím ji drivací složné funkc Drivac složné funkc cos b).(cos ).( )..(..cos )..cos Zlomk drivujm podl vzorc konstanta krát drivac funkc cos, ktrou však drivujm jako funkci složnou Drivac složné funkc cos Konstantu opíšm a násobím ji drivací složné funkc cos Užití vzorc Dokázali jsm, ž obě funkc jsou primitivními funkcmi k dané funkci. To znamná, ž obě funkc s liší o určitou konstantu. O jakou konstantu s tyto funkc liší? Řšní: Vybrm si jdnu funkci (výraz) a snažím s ji upravit tak, až s dopočtm k přdpisu druhé funkc plus (mínus) nějaká rálná konstanta. Využívám přitom znalostí goniomtrických vzorců: cos = cos a jdnotkové rovnic + cos =. Úpravami pak dostávám toto řšní: cos cos ( ) cos Ukázali jsm, ž obě funkc s od sb liší o rálnou konstantu ( ). Úlohy k procvičování: cos Ukažt, ž funkc F(): y a G(): y jsou primitivní funkc k funkci f(): y.cos a najdět konstantu, o ktrou s tyto funkc liší. Návod: Funkc F() a G() drivujm tak dlouho, až s dopočtm funkc f(). Násldně funkci F() upravujm tak, abychom ji zapsali jako F() = G() + c; c =

6 VZORCE PRO INTEGROVÁNÍ V všch níž uváděných vzorcích j c rálná konstanta () 0 d c ( ; ) () d d 0 d c ( ; ) n n () d c n ( 0; ); n R; n () d cos c ( ; ) () cos d c ( ; ) cos d cos (6) d tg c R k. kz d (7) d cot g c R k. kz (8) d ln c f ( ) (9) d ln f ( ) c f ( ) 0 f ( ) 0 (0) d c R () a a d c ln a a ( 0;) (; ); R INTEGRAČNÍ PRAVIDLA ) Intgrál konstanty násobné drivací funkc řším tak, ž konstantu opíšm a násobím ji intgrací dané funkc, ktrou provádím pomocí vzorců pro intgrování! Tj. k. f ( ) d k. f ( ) d k R ) Funkční mnohočln intgrujm čln po člnu! Tj. ( ) g( ) d f ( ) d f g( ) d

7 Řšné úlohy: Příklad. Intgrujt! d c použijm vzorc pro intgrování mocninné funkc () a výsldnou funkci upravím d c 0; použijm vzorc pro intgrování mocninné funkc () a výsldnou funkci upravím d d c 0; odstraním zlomk tím, ž intgrovanou funkci upravím pomocí pravidl pro počítání s mocninami; pak k intgraci použijm vzorc pro intgrování mocninné funkc () a výsldnou funkci upravím d.. c 0; ); použijm vzorc pro intgrování mocninné funkc () a výsldnou funkci upravím d d d c ( 0; ); odmocninu přvdm na mocninu a odstraním zlomk pomocí pravidl pro počítání s mocninami; násldně použijm k intgraci vzorc pro intgrování mocninné funkc () a výsldnou funkci upravím

8 Příklad 6. Intgrujt funkční mnohočlny! ( ) d d d d c funkci intgrujm čln po člnu (pravidlo ) jdnotlivé člny podl vzorc pro intgrování mocninné funkc () a podl vzorc () (. ) d (. ) d c d. d. 0; ); intgrovanou funkci njprv upravím přvdním odmocniny na mocninu a při intgrování použijm pravidl a a vzorc (). Po intgraci výsldnou funkci upravím. ( ) d d d ( ) ( ) ( c ) d. ( 0; ); njprv si ujasním, ktré konstanty s nachází přd jdnotlivými člny intgrované funkc; konstanty přdsunm přd jdnotlivé člny mnohočlnu; odmocniny přvdm na mocniny a odstraním u nich zlomky přvdním na záporný ponnt; k intgraci použijm pravidl a a vzorc (); výsldnou funkci upravím. ( ) d ( ) d ( ) c konstantu přdsunm přd intgrál (pravidlo ) a zbylou funkci intgrujm pomocí základních vzorců (0), () jako čln po člnu (pravidlo )

9 d.( ) d ( ) d c funkci njprv upravím vytknutím přd závorku a násldným krácním; dál použijm k intgraci základních vzorců pro intgrování (0), () Příklad 7. Intgrujt! d ( )... d ( ) d c ( 6 ) d ( 6 ) d ( 0; ); intgrovanou funkci njprv upravím zbavním s výrazů s odmocninami jjich přvdním na mocniny a odstraněním zlomku; vzniklou závorku roznásobím a opět použijm pravidla pro počítání s mocninami; vzniklý výraz zjdnoduším a dál intgrujm užitím pravidl, a vzorc (). Výsldnou funkci upravím. ( ) d d (. ) ( ln ln c ) d d d d 0; intgrovanou funkci upravím umocněním podl vzorc ( a b) a vzniklý mnohočln intgrujm čln po člnu s použitím pravidl a

10 Příklad 8. Intgrujt! ( ) ( ) d ln ln ln c ln.ln při intgraci použijm vzorc () a znalosti logaritmů získaných při studiu učiva matmatiky. ročníku (věty o logaritmch a přirozný logaritmus; ln = 0) ( ) d d c ln ; v přdpisu intgrované funkc si všimnm, ž s v čitatli nachází drivac jmnovatl a proto k výpočtu intgrálu můžm použít vzorc (9) ( ) d....ln ; d d d c Pokud s v výrazu intgrované funkc nachází v čitatli mnohočln o jdn stupň nižšího řádu nž v jmnovatli, pak lz často k výpočtu použít vzorc (9): f ( ) d ln f ( ) c f ( ) nbo lz takovýto výraz na použití výš uvdného vzorc vhodnou úpravou přvést. Protož (+) = a v našm výrazu s v jho čitatli nachází konstanta, rozšířím čitatl i jmnovatl původního zlomku vhodnou konstantou (v našm případě j vynásobím konstantou ). Touto úpravou do čitatl zlomku dostanm výraz, ktrý j rovn drivaci jmnovatl a dál pak můžm k výpočtu použít vzorc (9): f ( ) d ln f ( ) c f ( ) Uvědomím si, co v upravném výrazu tvoří konstantu a ktrá část výrazu rprzntuj zmíněný vzorc (9); výraz vhodně zapíšm. Konstantu přdsunm přd intgrál (pravidlo ) a násobím ji intgrálm upravné funkc, ktrá přdstavuj vzorc (9). Vypočtm. cos ( ) d d c ln ( ) k. ; kz postupujm obdobně jako v přdcházjících dvou příkladch

11 ( ) (cos ) tgd d d d d c. ln cos cos cos ( ) cos cos (cos 0) k kz Uvědomím si, ž do čitatl zlomku lz opět vhodnou úpravou dostat drivaci jmnovatl a použít tak vzorc (9): f ( ) d ln f ( ) c f ( ) Protož (cos) = -, rozšířím čitatl i jmnovatl vhodnou konstantou tj. vynásobním konstantou (-). Ujasním si, ktré číslo v výrazu přdstavuj novou konstantu a ktrý výraz přdstavuj drivaci jmnovatl. Konstantu přdsunm přd intgrál. postupujm obdobně jako v přdchozích třch příkladch K intgraci už můžm použít vzorc (9): f ( ) d ln f ( ) c f ( ) ( ) ( 9 ) ( 9 ) ( ) d... ( ) d d d d ln c ; Pokud s v výrazu intgrované funkc nachází v čitatli mnohočln o jdn stupň nižšího řádu nž v jmnovatli, pak lz často k výpočtu použít vzorc (9): f ( ) d ln f ( ) c f ( ) nbo lz daný výraz na použití výš uvdného vzorc vhodnou úpravou přvést. Protož (- ) = -9 a v zadaném výrazu s v čitatli nachází výraz, rozšířím čitatl i jmnovatl původního zlomku vhodnou konstantou (v našm případě jj vynásobím konstantou (-)). Touto úpravou do čitatl zlomku dostanm výraz, ktrý j rovn drivaci jmnovatl a dál pak můžm k výpočtu použít vzorc (9): f ( ) d ln f ( ) c f ( ) Uvědomím si, co v upravném výrazu tvoří konstantu a ktrá část výrazu rprzntuj vzorc (9); výraz vhodně zapíšm. Konstantu přdsunm přd intgrál (pravidlo ) a násobím ji intgrálm upravné funkc, ktrá přdstavuj vzorc (9). Intgrál vypočtm.

12 Příklad 9: Intgrujt! cos cos cos d d ( ) d d d ( ) cos cos cos cos cos tg c d Nlz-li při řšní intgrálu ihnd použít vzorců pro intgraci základních funkcí, upravujm daný výraz tak dlouho, až lz vzniklý výraz pomocí těchto základních vzorců intgrovat. V našm případě nahradím výraz v jmnovatli zlomku výrazm cos, protož platí vztah + co = (jdnotková rovnic), tj. cos = Abychom mohli použít základní vzorc pro intgrování, rozdělím zlomk na dva zlomky, z nichž vznikl. Intgrál součtu funkcí j rovn součtu intgrálů jdnotlivých funkcí (pravidlo ). Dál už lz intgrovat pomocí základních vzorců pro intgrování (6), (). Podmínka : (cos 0) k kz cot g d d cos d d cot g c d ( ) d ( ) d ( 0) k ; funkci upravím cos nahrazním cotg poměrm ;dál postupuj obdobně jako v přdchozím příkladě vzorc (7). () kz

13 .cos tg cot g c d d d d cos ( ).cos cos cos d ( 0 cos 0) k. ; kz njprv funkci upravím nahradím v čitatli výrazm odpovídajícím jdnotkové rovnici + cos = ; násldně rozdělím vzniklý zlomk na dva (stjně jako v přdcházjících řšných příkladch) a na základě tohoto rozdělní můžm použít (pravidlo ) a vzorců pro intgraci základních funkcí (6), (7) Příklad 0: Intgrujt! d d d d ( )..ln c ; Nachází-li s v čitatli zlomku mnohočln stjného nbo vyššího řádu jako s nachází v jmnovatli daného zlomku, pak postupujm tak, ž čitatl dělím jmnovatlm tj. ( + ) : ( - ) = + a nahradím původní zlomk tímto novým výrazm. Nyní můžm intgrovat jdnotlivé člny mnohočlnu (pravidlo ) a použít k intgraci mtod a vzorců, o nichž jsm hovořili již v přdchozích řšných příkladch zjména pravidla a vzorc (9). Ukažm si jště druhou mtodu řšní tohoto příkladu! d d ( ) d ( ) d d. d ;.ln c Čitatl původního zlomku vhodně doplním konstantami tak, abychom v čitatli získali výraz nacházjící s v jmnovatli zlomku nějaká konstanta. Násldně vzniklý zlomk rozložím vhodně na dva zlomky. Pak můžm k intgraci použít mj. pravidl a a vzorc (9).

14 d 6 6.ln 6 c 6 6 d 6 6 ( ) d ( ) d 6 d 6. d 6 6; k výpočtu intgrálu použijm druhou mtodu řšní, jž jsm použili při výpočtu přdcházjícího intgrálu; čitatl vhodně doplním konstantami; násldně vzniklý zlomk rozložím na dva a k další intgraci použijm pravidl a a vzorc (9) d d d d ( ) ln c ; Nachází-li s v čitatli zlomku mnohočln stjného nbo vyššího řádu jako s nachází v jmnovatli daného zlomku, pak postupujm tak, ž čitatl dělím jmnovatlm tj. ( + + ) : ( + ) = + a nahradím původní zlomk tímto novým výrazm. Nyní můžm intgrovat jdnotlivé člny mnohočlnu (pravidlo ) a použít k intgraci mtod a vzorců, o nichž jsm hovořili již v přdcházjících řšných příkladch zjména pravidla a vzorc (9). Příklad : Určt rovnici křivky, ktrá prochází bodm ; Řšní: A a jjíž tčna v libovolném bodě má směrnici! ) směrnic tčny F ( ) f ( ) tzn. znám výsldk první drivac k t hldané primitivní funkc ) f ( ) d F( ) c ( ) d c ) Z všch primitivních funkcí tvaru F : y c určím tu z nich, jjíž graf prochází A do nalzného přdpisu funkc F a vypočtm c. c c ) Hldaná funkc má přdpis: y bodm A ; Dosadím souřadnic bodu ;

15 Úlohy k procvičování: Intgrujt (podmínky ponchávám na čtnáři)! ) ( 6 ) d c ) ( 6 ) d c ) ( ) d ln c ) ( ) d 9. c ) d c 6) d.. 7) d c 7 c 8) tgd ln cos c

16 9) ( 0) d 0 c 0) ( ) d cos c ) ( cos ) d cos c ) ( ) d c ln ln ) d 9 6 c 8 ) d c cos ) d cos c 6) d cos cos 7) d cos c cot g c

17 cos 8) d tg c 9) ( ) d.. c 0) ( ).( ) d c ) (. ) d. ln cos c ) d ln 6 c ) cot gd ) d ln c ln c ) d ln c

18 6) d ln c cos 7) d cos cos c 8) cos d 9) tg d cos c tg c 0) ( ) d c ln ) d.ln c ) d ln c ) d 8 c ) d ln c

19 ) d 6) d c.ln c 7) d ln c 8) d ln c 9) Určt rovnici křivky, ktrá prochází bodm ;! f : y A a jjíž tčna v libovolném bodě má směrnici 0) K dané funkci f : y určt primitivní funkci F tak, aby graf funkc F procházl bodm A ; f : y ) K dané funkci A ; f : y určt primitivní funkci F tak, aby graf funkc F procházl bodm f : y.ln

20 INTEGRAČNÍ METODY ) Substituční mtoda intgrac Tato mtoda s používá při intgrování složných funkcí f : y f ( z); z g( ) f ( z) dz F( z) c Pro intgrál složné funkc f : y f ( z); z g( ) pak platí:. f ( z) dz f g( ) g ( ) d za přdpokladu, ž istuj drivac funkc g () Postup řšní nurčitého intgrálu substituční mtodou njlép pochopít na řšných příkladch. Volit vhodnou substituci nní snadné a vyžaduj určitou zkušnost. Řšné úlohy: Příklad : Intgrujt! dt 7 t 7 ( ) ( ) d t t dt. 7 c zavdm substituci: t substituci drivujm: ( t ) ( ) dt d vyjádřím d : dt d nové proměnné dosadím do původního intgrálu (viz šipky) Násldně intgrál řším pomocí základních pravidl pro intgrování konstantu přdsunm přd intgrál (pravidlo ) a t 6 dt intgrujm jako mocninnou funkci (vzorc ). Na závěr za t dosadím původní výraz.

21 ( ) d dt t t dt t t.( ) c ; zavdm substituci: t substituci drivujm: ( t ) ( ) dt d vyjádřím d : d dt nové proměnné dosadím do původního intgrálu Násldně intgrand upravím tak, abychom mohli použít intgrační pravidla odstraním zlomk přvdním výrazu v jmnovatli zlomku do jho čitatl a dál intgrál řším užitím vzorc (). Výsldk njprv upravím a na závěr dosadím za proměnnou t zpět původní výraz. dt dt d t t t dt t t ( ) c ; zavdm substituci: t substituci drivujm: ( t ) ( ) dt d vyjádřím d : dt d Násldně intgrand upravím přvdním odmocniny na mocninu a dál intgrál řším užitím pravidla a vzorc (). Výsldk upravím a na závěr dosadím za proměnnou t zpět původní výraz. nové proměnné dosadím do původního intgrálu dt ( ) d t dt t ( ) t t dt t c ; < zavdm substituci: t substituci drivujm: ( t) ( ) dt d vyjádřím d : d dt Násldně intgrand upravím tak, ž přvdm odmocninu na mocninu a dál intgrál řším užitím pravidla a vzorc (). Výsldk upravím a na závěr dosadím za proměnnou t zpět původní výraz. nové proměnné dosadím do původního intgrálu

22 .. 8 t d ( ). d c t dt. ( ) 8 tdt 8 t t dt. 8 ; 0 zavdm substituci: t substituci drivujm: ( t) ( ) dt d vyjádřím d : d dt nové proměnné dosadím do původního intgrálu Intgrovanou funkci vhodně upravím, násldně zavdm substituci a po zpětném dosazní substituc do původního intgrálu vzniklou funkci upravím. Přvdm odmocninu na mocninu a intgrál řším užitím pravidla a vzorc (). Výsldk opět zjdnoduším a na závěr dosadím za proměnnou t zpět původní výraz s původní nznámou. tgd cos d. d cos.( dt) t dt t ln t ln cos c (cos 0) k kz zavdm substituci: t cos substituci drivujm: ( t) (cos ) dt d vyjádřím d : d dt nové proměnné dosadím do původního intgrálu Intgrovanou funkci upravím, zavdm vhodnou substituci a po zpětném dosazní substituc do původního intgrálu vzniklou funkci upravím. Intgrál řším užitím pravidla a vzorc (8). Výsldk zjdnoduším a na závěr dosadím za proměnnou t původní výraz s původní nznámou.

23 cos t cos d cos. d t.( dt) t dt c zavdm substituci: t cos substituci drivujm: ( t) (cos ) dt d vyjádřím d : d dt nové proměnné dosadím do původního intgrálu Intgrovanou funkci upravím, zavdm substituci a po zpětném dosazní substituc do původního intgrálu vzniklý intgrál řším užitím pravidla a vzorc (). Na závěr dosadím za proměnnou t původní výraz s původní nznámou. dt cos( ) d cos t. tdt t c cos ( ) ( ) zavdm substituci: t substituci drivujm: ( t) ( ) vyjádřím d : dt d d dt Intgrovanou funkci upravím zavdním substituc a po zpětném dosazní nové proměnné do původního intgrálu vzniklý intgrál řším užitím pravidla a vzorc (). Na závěr dosadím za proměnnou t původní výraz s původní nznámou. nové proměnné dosadím do původního intgrálu ln t ln d d tdt c ln. ; > 0 zavdm substituci: t ln substituci drivujm: ( t) (ln ) vyjádřím d dt d : dt d Intgrovanou funkci upravím, zavdm substituci, provdm náhradu původních výrazů novými (získanými substitucí) a vzniklý intgrál řším užitím vzorc (). Na závěr dosadím za proměnnou t původní výraz s původní nznámou. nové proměnné dosadím do původního intgrálu

24 ln t ln d d t dt c ln. ; > 0 zavdm substituci: t ln substituci drivujm: ( t) (ln ) vyjádřím d dt d : dt d Intgrovanou funkci upravím, zavdm substituci, provdm náhradu původních výrazů novými (získanými substitucí) a vzniklý intgrál řším užitím vzorc (). Na závěr dosadím za proměnnou t původní výraz s původní nznámou. nové proměnné dosadím do původního intgrálu d. d dt. t t dt. t.. t. 8 ( ) c zavdm substituci: t substituci drivujm: ( t ) ( ) vyjádřím d : dt d dt d nové proměnné dosadím do původního intgrálu Intgrovanou funkci vhodně upravím, zavdm substituci a po zpětném dosazní substituc do původního intgrálu vzniklou funkci upravím. Přvdm odmocninu na mocninu a odstraním zlomk. Intgrál řším užitím pravidla a vzorc (). Výsldk opět zjdnoduším a na závěr dosadím za proměnnou t zpět původní výraz s původní nznámou. d t dt. ( ) t dt t c zavdm substituci: t substituci drivujm: ( t) ( ) dt d vyjádřím d : d dt nové proměnné dosadím do původního intgrálu Zavdm substituci a po zpětném dosazní substituc do původního intgrálu, vzniklý intgrál řším užitím pravidla a vzorc (0). Na závěr dosadím za proměnnou t původní výraz s původní nznámou.

25 dt tg d d d dt t c.. t ln ln cos cos cos ( ) t (cos 0) k kz zavdm substituci: t cos substituci drivujm: ( t) (cos ) dt ( ). d vyjádřím d : d dt nové proměnné dosadím do původního intgrálu Intgrovanou funkci vhodně upravím, zavdm substituci a po zpětném dosazní substituc do původního intgrálu vzniklou funkci opět upravím. Takto vzniklý intgrál řším užitím pravidla a vzorc (8). Na závěr dosadím za proměnnou t původní výraz s původní nznámou. d cos d ( cos ) d d cos d d dt cos t. d cos tdt t c njprv nahradím užitím vzorc pro výpočt cos co cos cos cos cos konstantu přdsunm přd intgrál a intgrujm čln po člnu druhý intgrál řším užitím substituční mtody intgrac zavdm substituci: t substituci drivujm: ( t) () dt d vyjádřím d : dt d nové proměnné dosadím do původního intgrálu a intgrál vypočtm

26 Úlohy k procvičování: Intgrujt (podmínky ponchávám na čtnáři)! ) ( ) 7 d ( ) 8 c ) ( ) d ( ) 8 c ) d c ) cos d c ) cos d c 6) cot g d ln 7) d c c

27 8). cos d ( cos ) c cos 9) d 0) d. c. c ) a d a c ln a ) (cos ) d ) d c cos c tg ) d cos tg c ).cos d c

28 6) 0 ( ) d ( 7). d ) c 6 ( ) c 8) ( ) d 6( ) c 9) d ln 6 c 0) 7d cos 7 c 7 ln ) d ) d ln c ) cos d cos cos c c

29 ) d c ) cos d c

30 ) Intgrac mtodou pr parts (Intgrac po částch ) J mtoda, při ktré danou funkci intgrujm postupně, tdy po částch. Používá s při intgraci součinu dvou funkcí. Jsou-li dány dvě funkc u() a v(), ktré mají vlastní drivac u () a v (), pak pro drivaci součinu těchto funkcí platí: u( ). v( ) u ( ). v( ) u( ). v ( ) nbo psáno stručněji: ( u. v) u. v u. v Násldně: u. v ( u. v) u. v Rovnici intgrujm (lvou i pravou stranu) za přdpokladu, ž uvdné intgrály istují: u. v d u. v u. v d u. v d u. v d u v d. u. v d u. v u. v d V rámčku j uvdn vzorc pro intgraci mtodou pr parts Řšné úlohy: Příklad : Intgrujt! volím : u cos.cos d : vypočtm : u cos d : v. v d. cos c volím u a v (mtoda pr parts vyžaduj znalosti drivací funkcí pro správnou počátční volbu funkcí u a v) vypočtm u a v v směru šipk použijm vzorc mtody pr parts (stjně tak postupujm v násldujících řšných příkladch)

31 c d v d u v u d d v d u v u d cos.cos ) cos (.cos ) (.cos cos cos..cos.cos.cos ) cos (.cos cos : :. c d v d u v u d d v d u v u d ) ( ) ( : :... : :. volím : vypočtm : viz přdchozí příklad: volím : vypočtm : volím : vypočtm :

32 volím : u ln d : vypočtm : u d : v ln.ln v. d ln d ln c ; >0 Úlohy k procvičování: Intgrujt (podmínky ponchávám na čtnáři)! ) d c ). d cos c ) cos d cos c ) ( ) d c ). ln d ln c 6) ln d ln c 6

33 7) d ( 8) ln d ) c (ln ln ) c ln 9) d (ln ) c 0) d ( cos ) c

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné. INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCÍ JEDNÉ PROMĚNNÉ NEURČITÝ INTEGRÁL NEURČITÝ INTEGRÁL Průvodc studim V kapitol Difrnciální počt funkcí jdné proměnné jst s sznámili s drivováním funkcí Jstliž znát drivac lmntárních

Více

L HOSPITALOVO PRAVIDLO

L HOSPITALOVO PRAVIDLO Difrnciální počt funkcí jdné rálné proměnné - 7 - L HOSPITALOVO PRAVIDLO LIMITY TYPU 0/0 PŘÍKLAD Pomocí L Hospitalova pravidla určt sin 0 Ověřní přdpokladů L Hospitalovy věty Přímočarým použitím věty o

Více

3.3. Derivace základních elementárních a elementárních funkcí

3.3. Derivace základních elementárních a elementárních funkcí Přdpokládané znalosti V násldujících úvahách budm užívat vztahy známé z střdní školy a vztahy uvdné v přdcházjících kapitolách tohoto ttu Něktré z nich připomnm Eponnciální funkc Výklad Pro odvozní vzorců

Více

hledané funkce y jedné proměnné.

hledané funkce y jedné proměnné. DIFERCIÁLNÍ ROVNICE Úvod Df : Občjnou difrniální rovnií dál jn DR rozumím rovnii, v ktré s vsktují driva hldané funk jdné proměnné n n Můž mít pliitní tvar f,,,,, n nbo impliitní tvar F,,,,, Řádm difrniální

Více

ε, budeme nazývat okolím bodu (čísla) x

ε, budeme nazývat okolím bodu (čísla) x Množinu ( ) { R < ε} Okolím bodu Limit O :, kd (, ) j td otvřný intrval ( ε ε ) ε, budm nazývat okolím bodu (čísla).,. Bod R j vnitřním bodm množin R M, jstliž istuj okolí O tak, ž platí O( ) M. M, jstliž

Více

4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.

4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout. Etrém funkc 4. PRŮBĚH FUNKCE Průvodc studim V matmatic, al i v fzic a tchnických oborch s často vsktn požadavk na sstrojní grafu funkc K nakrslní grafu funkc lz dns většinou použít vhodný matmatický softwar.

Více

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti Určitý intgrál Dfinic vlstnosti Má-li spojitá funkc f() n otvřném intrvlu I primitivní funkci F(), pk pro čísl, I j dfinován určitý intgrál funkc f() od do vzthm [,, 7: [ F( ) = F( ) F( ) f ( ) d = (6)

Více

( ) ( ) ( ) 2 ( ) ( ) ( ) ( ) 2

( ) ( ) ( ) 2 ( ) ( ) ( ) ( ) 2 I Drivac jdnoduchých funkcí pomocí pravidl a vzorců Užitím P U druhého a třtího člnu použijm P Nní podl V a posldní čln podl V Použijm P Dál V a na drivaci trojčlnu v poldní závorc V a V Výsldk upravím

Více

1. Určíme definiční obor funkce, její nulové body a intervaly, v nichž je funkce kladná nebo záporná.

1. Určíme definiční obor funkce, její nulové body a intervaly, v nichž je funkce kladná nebo záporná. Matmatika I část II Graf funkc.. Graf funkc Výklad Chcm-li určit graf funkc můžm vužít přdchozích znalostí a určit vlastnosti funkc ktré shrnm do níž uvdných bodů. Můž s stát ž funkc něktrou z vlastností

Více

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH Ing. Ptra Schribrová, Ph.D. Ostrava Tnto studijní matriál vznikl za finanční podpor Evropského sociálního fondu

Více

1 ) 3, a 5 6 b ( 4. x+2 x, b) f(x)= sin 3x = 3 sin x 4 sin 3 x ] (užijte vzorce: sin(α + β), sin 2x a cos 2x) f 1 : y = x 1. f 1 : y = 3 + ln x 1

1 ) 3, a 5 6 b ( 4. x+2 x, b) f(x)= sin 3x = 3 sin x 4 sin 3 x ] (užijte vzorce: sin(α + β), sin 2x a cos 2x) f 1 : y = x 1. f 1 : y = 3 + ln x 1 DOMÁCÍ ÚLOHY z MATEMATIKY VT) Opakování SŠ matmatiky Pomocí intrvalů zapišt nrovnosti: a), b) + >, c), d) > a),, b), 5), + ), c),, d), + ) Zjdnodušt výraz: a) 5 a a a ), b) a 5 6 b b 5 ) a b a a) a, a

Více

Navazující magisterské studium MATEMATIKA 2016 zadání A str.1 Z uvedených odpovědí je vždy

Navazující magisterské studium MATEMATIKA 2016 zadání A str.1 Z uvedených odpovědí je vždy Navazující magistrské studium MATEMATIKA 16 zadání A str.1 Příjmní a jméno: Z uvdných odpovědí j vžd právě jdna správná. Zakroužkujt ji! V násldujících dsti problémch j z nabízných odpovědí vžd právě jdna

Více

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TEHNIKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ MATEMATIKA II V PŘÍKLADEH VIČENÍ Č. Ing. Ptra Schribrová, Ph.D. Ostrava Ing. Ptra Schribrová, Ph.D. Vsoká škola báňská Tchnická univrzita

Více

1. Limita funkce - výpočty, užití

1. Limita funkce - výpočty, užití Difrnciální a intgrální počt. Limita funkc - výpočt, užití Vpočtět násldující it: +.8..cos +. + 5+. 5..5.. 8 sin sin.7 ( cos.9 + sin cos. + 5cos. + log( +... + + + 5 +.5..7.8.9.. 5+ + 9 + + + + 8 sin sin5

Více

5. INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ

5. INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ Intgrální počt funkc jdné proměnné. INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ V kpitolách věnovných difrnciálnímu počtu jsm poznli, ž vypočítt drivci funkc j úloh vclku jdnoduchá. Stčí znát doř drivc lmntárních

Více

I. MECHANIKA 8. Pružnost

I. MECHANIKA 8. Pružnost . MECHANKA 8. Pružnost Obsah Zobcněný Hookův zákon. ntrprtac invariantů. Rozklad tnzorů na izotropní část a dviátor. Křivka dformac. Základní úloha tori pružnosti. Elmntární Hookův zákon pro jdnoosý tah.

Více

2. Frekvenční a přechodové charakteristiky

2. Frekvenční a přechodové charakteristiky rkvnční a přchodové charaktristiky. rkvnční a přchodové charaktristiky.. Obcný matmatický popis Přchodové a frkvnční charaktristiky jsou důlžitým prostřdkm pro analýzu a syntézu rgulačních obvodů a tdy

Více

Při výpočtu složitějších integrálů používáme i u určitých integrálů metodu per partes a substituční metodu.

Při výpočtu složitějších integrálů používáme i u určitých integrálů metodu per partes a substituční metodu. Mtmtik II.. Mtod pr prts pro určité intgrály.. Mtod pr prts pro určité intgrály Cíl Sznámít s s použitím mtody pr prts při výpočtu určitých intgrálů. Zákldní typy intgrálů, ktré lz touto mtodou vypočítt

Více

Funkce. RNDR. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Funkce. RNDR. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Funkce RNDR. Yvetta Bartáková Gmnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Derivace funkce VY INOVACE_05 0_M Gmnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Definice Mějme funkci f definovanou v okolí bodu 0. Eistuje-li

Více

MA1: Cvičné příklady funkce: D(f) a vlastnosti, limity

MA1: Cvičné příklady funkce: D(f) a vlastnosti, limity MA: Cvičné příklady funkc: Df a vlastnosti, ity Stručná řšní Na zkoušc j samozřjmě nutné své kroky nějak odůvodnit. Rozsáhljší pomocné výpočty s tradičně dělají stranou, al bývá také moudré nějak naznačit

Více

Obsah. Aplikovaná matematika I. Gottfried Wilhelm Leibniz. Základní vlastnosti a vzorce

Obsah. Aplikovaná matematika I. Gottfried Wilhelm Leibniz. Základní vlastnosti a vzorce Neurčitý integrál Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno Obsah Primitivní funkce, neurčitý integrál Základní vlastnosti a vzorce Základní integrační metody Úpravy integrandu Integrace racionálních

Více

je daná vztahem v 0 Ve fyzice bývá zvykem značit derivaci podle proměnné t (podle času) tečkou, proto píšeme

je daná vztahem v 0 Ve fyzice bývá zvykem značit derivaci podle proměnné t (podle času) tečkou, proto píšeme DERIVACE FUNKCE Má zásadí výzam při vyštřováí fukčích závislostí j v matmatic, al také v aplikacích, apř v chmii, fyzic, koomii a jiých vědích oborch Pricip drivováí formulovali v 7 stoltí závisl a sobě

Více

základní pojmy základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie

základní pojmy základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie Tori v strojírnské tchnologii Ing. Oskar Zmčík, Ph.D. základní pojmy používaná rozdělní vztahy, dfinic výpočty základní pojmy žádnou součást ndokážm vyrobit s absolutní přsností při výrobě součásti dochází

Více

M ě ř e n í o d p o r u r e z i s t o r ů

M ě ř e n í o d p o r u r e z i s t o r ů M ě ř n í o d p o r u r z s t o r ů Ú k o l : Proměřt sadu rzstorů s nznámým odporm různým mtodam a porovnat přsnost jdnotlvých měřní P o t ř b y : Vz sznam v dskách u úlohy na pracovním stol Obcná část:

Více

Zjednodušený výpočet tranzistorového zesilovače

Zjednodušený výpočet tranzistorového zesilovače Přsný výpočt tranzistorového zsilovač vychází z urční dvojbranových paramtrů tranzistoru a pokračuj sstavním matic obvodu a řšním této matic. Při použití vybraných rovnic z matmatických modlů pro programy

Více

Přijímací zkoušky do NMS 2013 MATEMATIKA, zadání A,

Přijímací zkoušky do NMS 2013 MATEMATIKA, zadání A, Přijímací zkoušk do NMS MATEMATIKA, zadání A, jméno: V násldujících dsti problémch j z nabízných odpovědí vžd právě jdna správná. Zakroužkujt ji! Za každou správnou odpověď získát uvdné bod. Za nsprávnou

Více

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0. Nalezněte definiční obor funkce Diferenciální počet f = ln arcsin + Definiční obor funkce f je určen vztahy Z těchto nerovností plyne < + ln arcsin + je tedy D f =, Určete definiční obor funkce arcsin

Více

Algebraické výrazy - řešené úlohy

Algebraické výrazy - řešené úlohy Algebraické výrazy - řešené úlohy Úloha č. 1 Určete jeho hodnotu pro =. Určete, pro kterou hodnotu proměnné je výraz roven nule. Za proměnnou dosadíme: = a vypočteme hodnotu výrazu. Nejprve zapíšeme rovnost,

Více

, = , = , = , = Pokud primitivní funkci pro proměnnou nevidíme, pomůžeme si v tuto chvíli jednoduchou substitucí = +2 +1, =2 1 = 1 2 1

, = , = , = , = Pokud primitivní funkci pro proměnnou nevidíme, pomůžeme si v tuto chvíli jednoduchou substitucí = +2 +1, =2 1 = 1 2 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z MB ČÁST 7 Příklad 1 a) Vypočtěte hmotnost oblasti ohraničené přímkami =1,=3,=1,= jestliže její hustota je dána funkcí 1,= ++1 b) Vypočtěte statický moment čtverce ohraničeného přímkami

Více

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH CVIČENÍ Č. Ing. Petra Schreiberová, Ph.D. Ostrava 0 Ing. Petra Schreiberová, Ph.D. Vysoká škola báňská Technická

Více

Příklad 1. Řešení 1a Máme určit obsah rovinné plochy ohraničené křivkami: ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 14. a) =0, = 1, = b) =4, =0

Příklad 1. Řešení 1a Máme určit obsah rovinné plochy ohraničené křivkami: ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 14. a) =0, = 1, = b) =4, =0 Příklad Určete obsah rovinné plochy ohraničené křivkami: a) =0,=,= b) =4,=0 c) =,=,=3,=0 d) =+, =0 e) + )=,= f) = +4,+= g) =arcsin,=0,= h) =sin,=0, 0; i) =,=,=4,=0 j) =,= k) = 6,= +5 4 l) =4,+=5 m) = +

Více

c) nelze-li rovnici upravit na stejný základ, logaritmujeme obě strany rovnice

c) nelze-li rovnici upravit na stejný základ, logaritmujeme obě strany rovnice Několik dalších ukázek: Eponenciální rovnice. Řešte v R: a) 5 +. 5 - = 5 - b) 5 9 4 c) 7 + = 5 d) = e) + + = f) 6 4 = g) 4 8.. 9 9 S : a) na každé straně rovnice musí být základ 5, aby se pak základy mohly

Více

( ) ( ) Vzorce pro dvojnásobný úhel. π z hodnot goniometrických funkcí. Předpoklady: Začneme příkladem.

( ) ( ) Vzorce pro dvojnásobný úhel. π z hodnot goniometrických funkcí. Předpoklady: Začneme příkladem. Vzorce pro dvojnásobný úhel Předpoklady: 0 Začneme příkladem Př : Pomocí součtových vzorců odvoď vzorec pro sin x sin x sin x + x sin x cos x + cos x sin x sin x cos x Př : Pomocí součtových vzorců odvoď

Více

Příklad 1. Řešení 1a Máme vyšetřit lichost či sudost funkce ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 3

Příklad 1. Řešení 1a Máme vyšetřit lichost či sudost funkce ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 3 Příklad 1 Zjistěte, zda jsou dané funkce sudé nebo liché, případně ani sudé ani liché: a) =ln b) = c) = d) =4 +1 e) =sin cos f) =sin3+ cos+ Poznámka Všechny tyto úlohy řešíme tak, že argument funkce nahradíme

Více

8.1. Separovatelné rovnice

8.1. Separovatelné rovnice 8. Metody řešení diferenciálních rovnic 1. řádu Cíle V předchozí kapitole jsme poznali separovaný tvar diferenciální rovnice, který bezprostředně umožňuje nalézt řešení integrací. Eistuje široká skupina

Více

Úloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5)

Úloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5) pyromtrm - vrz 01 Úloha č. 11 Měřní tplotní vyzařovací charaktristiky wolframového vlákna žárovky optickým pyromtrm 1) Pomůcky: Měřicí zařízní obsahující zdroj lktrické nrgi, optický pyromtr a žárovku

Více

Matematika 1 pro PEF PaE

Matematika 1 pro PEF PaE Derivace funkcí jedné proměnné / 9 Matematika pro PEF PaE 4. Derivace funkcí jedné proměnné Přemysl Jedlička Katedra matematiky, TF ČZU Derivace funkcí jedné proměnné Nejjednodušší derivace 2 / 9 Derivace

Více

Lokální extrémy. 1. Příklad f(x, y) = x 2 + 2xy + 3y 2 + 5x + 2y. Spočteme parciální derivace a položíme je rovny nule.

Lokální extrémy. 1. Příklad f(x, y) = x 2 + 2xy + 3y 2 + 5x + 2y. Spočteme parciální derivace a položíme je rovny nule. Lokální xtrémy - řšné příklady 1 Lokální xtrémy Vyštřt lokální xtrémy násldujících funkcí víc proměnných: 1 Příklad fx, y = x + xy + 3y + 5x + y Spočtm parciální drivac a položím j rovny nul Vznikn soustava

Více

Metody ešení. Metody ešení

Metody ešení. Metody ešení Mtod šní z hldiska kvalit dosažného výsldku ) p ř sné mtod p ř ímé ř šní difrnciálních rovnic, většinou pro jdnoduché konstrukc nap ř. ř šní ohbu prutu p ř ímou intgrací ) p ř ibližné mtod náhrada hldané

Více

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ Analytická geometrie vyšetřuje geometrické objekty (body, přímky, kuželosečky apod.) analytickými metodami. Podle prostoru, ve kterém pracujeme, můžeme analytickou geometrii

Více

Řešení 1a Budeme provádět úpravu rozšířením směřující k odstranění odmocniny v čitateli. =lim = 0

Řešení 1a Budeme provádět úpravu rozšířením směřující k odstranění odmocniny v čitateli. =lim = 0 Příklad Vypočítejte ity funkcí: a) b) c) d) Poznámka Po dosazení do všech těchto úloh dostaneme nedefinovaný výraz. Proto je třeba provést úpravy vedoucí k vykrácení a následně k výsledku. Řešení a Budeme

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Z..07/..00/4.080 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím IT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/ Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IT

Více

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné. INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCÍ JEDNÉ PROMĚNNÉ NEURČITÝ INTEGRÁL NEURČITÝ INTEGRÁL Průvodce studiem V kapitole Diferenciální počet funkcí jedné proměnné jste se seznámili s derivováním funkcí Jestliže znáte derivace

Více

Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematický kroužek pro nadané žáky ročník 9.

Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematický kroužek pro nadané žáky ročník 9. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematický kroužek pro nadané žáky ročník 9. Školní rok 2013/2014 Mgr. Lenka Mateová Kapitola Téma (Učivo) Znalosti a dovednosti (výstup)

Více

Integrální počet - I. část (neurčitý integrál a základní integrační metody)

Integrální počet - I. část (neurčitý integrál a základní integrační metody) Integrální počet - I. část (neurčitý integrál a základní integrační metody) Michal Fusek Ústav matematiky FEKT VUT, fusekmi@feec.vutbr.cz 6. přednáška z AMA Michal Fusek (fusekmi@feec.vutbr.cz) / 23 Obsah

Více

volitelný předmět ročník zodpovídá PŘÍPRAVA NA PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z MATEMATIKY 9. MACASOVÁ

volitelný předmět ročník zodpovídá PŘÍPRAVA NA PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z MATEMATIKY 9. MACASOVÁ Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky provádí operace s celými čísly (sčítání, odčítání, násobení

Více

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Univrzita omáš Bati v Zlíně LABORAORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY II Názv úlohy: Voltampérová charaktristika polovodičové diody a žárovky Jméno: Ptr Luzar Skupina: I II/1 Datum měřní: 14.listopadu 7 Obor: Informační

Více

1. Několik základních pojmů ze středoškolské matematiky. Na začátku si připomeneme následující pojmy:

1. Několik základních pojmů ze středoškolské matematiky. Na začátku si připomeneme následující pojmy: Opakování středoškolské matematiky Slovo úvodem: Tato pomůcka je určena zejména těm studentům presenčního i kombinovaného studia na VŠFS, kteří na středních školách neprošli dostatečnou průpravou z matematiky

Více

1 Integrální počet. 1.1 Neurčitý integrál. 1.2 Metody výpočtů neurčitých integrálů

1 Integrální počet. 1.1 Neurčitý integrál. 1.2 Metody výpočtů neurčitých integrálů Integrální počet. Neurčitý integrál Neurčitým integrálem k dané funkci f() nazýváme takovou funkci F (), pro kterou platí, že f() = F (). Neboli integrálem funkce f() je taková funkce F (), ze které bychom

Více

Seznámíte se s principem integrace metodou per partes a se základními typy integrálů, které lze touto metodou vypočítat.

Seznámíte se s principem integrace metodou per partes a se základními typy integrálů, které lze touto metodou vypočítat. .. Integrace metodou per partes.. Integrace metodou per partes Průvodce studiem V předcházející kapitole jsme poznali, že integrování součtu funkcí lze provést jednoduše, známe-li integrály jednotlivých

Více

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ Parametrické vyjádření přímky v rovině Máme přímku p v rovině určenou body A, B. Sestrojíme vektor u = B A. Pro bod B tím pádem platí: B = A + u. Je zřejmé,

Více

Komisionální přezkoušení 1T (druhé pololetí) 2 x. 1) Z dané rovnice vypočtěte neznámou x:. 2) Určete, pro která x R není daný výraz definován:

Komisionální přezkoušení 1T (druhé pololetí) 2 x. 1) Z dané rovnice vypočtěte neznámou x:. 2) Určete, pro která x R není daný výraz definován: 1) Z dané rovnice vypočtěte neznámou :. ) Určete, pro která R není daný výraz definován: 3) Určete obor hodnot funkce Komisionální přezkoušení 1T (druhé pololetí) f : y 4 3. 4 8 5 1 4) Vyšetřete vzájemnou

Více

Teorie. kunck6am/ (a) lim. x x) lim x ln ) = lim. vnitřní funkce: lim x. = lim. lim. ln(1 + y) lim = 1,

Teorie.   kunck6am/ (a) lim. x x) lim x ln ) = lim. vnitřní funkce: lim x. = lim. lim. ln(1 + y) lim = 1, 8. cvičení http://web.natur.cuni.cz/ kunck6am/ Teorie Příklady. Spočtěte ity a) + ) vnitřní funkce: + ) e ln+ ) ln + ) ln + ), nebot další vnitřní funkce b) c) a ln + y) 0 y 0. podmínka P, g) 0 pro 0,

Více

Praha & EU: investujeme do vaší budoucnosti. Daniel Turzík, Miroslava Dubcová,

Praha & EU: investujeme do vaší budoucnosti. Daniel Turzík, Miroslava Dubcová, E-sbírka příkladů Seminář z matematiky Evropský sociální fond Praha & EU: investujeme do vaší budoucnosti Daniel Turzík, Miroslava Dubcová, Pavla Pavlíková Obsah 1 Úpravy výrazů................................................................

Více

, je vhodná veličina jak pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje, tak i pro popis dopadu energie na hmotné objekty:

, je vhodná veličina jak pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje, tak i pro popis dopadu energie na hmotné objekty: Radiomtri a fotomtri Vyzařování, přnos a účinky nrgi lktromagntického zářní všch vlnových délk zkoumá obor radiomtri, lktromagntickým zářním v optické oblasti s pak zabývá fotomtri. V odstavci Přnos nrgi

Více

Funkce, elementární funkce.

Funkce, elementární funkce. Kapitola 2 Funkce, elementární funkce. V této kapitole si se budeme věnovat studiu základních vlastností funkcí jako je definiční obor, obor hodnot. Připomeneme si pojmy sudá, lichá, rostoucí, klesající.

Více

= 0,1 1,3. je oblast ohraničená přímkami =, =, =0 :0 1, : =2, =, =1

= 0,1 1,3. je oblast ohraničená přímkami =, =, =0 :0 1, : =2, =, =1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z MB ČÁST Příklad 1 Vypočtěte integrály a) b) c) d) e) f) g) h) i) j),, = 0,1 1,3 je oblast ohraničená přímkami =,=,=0 1+, :=0,=1,=1,= +3, :=0,=,=0,=1 sin+, 3,,,, :=0,=,= : + 4 : =4+,+3=0

Více

Parametrická rovnice přímky v rovině

Parametrická rovnice přímky v rovině Parametrická rovnice přímky v rovině Nechť je v kartézské soustavě souřadnic dána přímka AB. Nechť vektor u = B - A. Pak libovolný bod X[x; y] leží na přímce AB právě tehdy, když vektory u a X - A jsou

Více

M - Příprava na 3. čtvrtletní písemnou práci

M - Příprava na 3. čtvrtletní písemnou práci M - Příprava na 3. čtvrtletní písemnou práci Určeno pro třídu ODK VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven a vytištěn v programu dosystem - EduBase. Více informací o programu naleznete

Více

Test M1-ZS12-2 M1-ZS12-2/1. Příklad 1 Najděte tečnu grafu funkce f x 2 x 6 3 x 2, která je kolmá na přímku p :2x y 3 0.

Test M1-ZS12-2 M1-ZS12-2/1. Příklad 1 Najděte tečnu grafu funkce f x 2 x 6 3 x 2, která je kolmá na přímku p :2x y 3 0. Test M-ZS- M-ZS-/ Příklad Najděte tečnu grafu funkce f x x 6 3 x, která je kolmá na přímku p :x y 3 0. Zřejmě D f R. Přímka p má směrnici, tečna na ní kolmá má proto směrnici. Protože směrnice tečny ke

Více

. je zlomkem. Ten je smysluplný pro jakýkoli jmenovatel různý od nuly. Musí tedy platit = 0

. je zlomkem. Ten je smysluplný pro jakýkoli jmenovatel různý od nuly. Musí tedy platit = 0 Příklad 1 Určete definiční obor funkce: a) = b) = c) = d) = e) = 9 f) = Řešení 1a Máme určit definiční obor funkce =. Výraz je zlomkem. Ten je smysluplný pro jakýkoli jmenovatel různý od nuly. Musí tedy

Více

VZOROVÝ TEST PRO 3. ROČNÍK (3. A, 5. C)

VZOROVÝ TEST PRO 3. ROČNÍK (3. A, 5. C) VZOROVÝ TEST PRO 3. ROČNÍK (3. A, 5. C) max. 3 body 1 Zjistěte, zda vektor u je lineární kombinací vektorů a, b, je-li u = ( 8; 4; 3), a = ( 1; 2; 3), b = (2; 0; 1). Pokud ano, zapište tuto lineární kombinaci.

Více

13. DIFERENCIÁLNÍ A INTEGRÁLNÍ POČET

13. DIFERENCIÁLNÍ A INTEGRÁLNÍ POČET . DIFERENCIÁLNÍ A INTEGRÁLNÍ POČET Dovednosti: Chápat pojem limita funkce v bodě a ovládat výpočet jednoduchých limit.. Na základě daného grafu funkce umět odhadnout limity v nevlastních bodech a nevlastní

Více

Matematická analýza III.

Matematická analýza III. 2. Parciální derivace Miroslav Hušek, Lucie Loukotová UJEP 2010 Parciální derivace jsou zobecněním derivace funkce jedné proměnné. V této kapitole poznáme jejich základní vlastnosti a využití. Co bychom

Více

15. Goniometrické funkce

15. Goniometrické funkce @157 15. Goniometrické funkce Pravoúhlý trojúhelník Ze základní školy znáte funkce sin a cos jako poměr odvěsen pravoúhlého trojúhelníka ku přeponě. @160 Měření úhlů Velikost úhlů se měří buď mírou stupňovou

Více

PENOS ENERGIE ELEKTROMAGNETICKÝM VLNNÍM

PENOS ENERGIE ELEKTROMAGNETICKÝM VLNNÍM PNO NRG LKTROMAGNTCKÝM VLNNÍM lktromagntické vlnní, stjn jako mchanické vlnní, j schopno pnášt nrgii Tuto nrgii popisujm pomocí tzv radiomtrických, rsp fotomtrických vliin Rozdlní vyplývá z jdnoduché úvahy:

Více

6 Skalární součin. u v = (u 1 v 1 ) 2 +(u 2 v 2 ) 2 +(u 3 v 3 ) 2

6 Skalární součin. u v = (u 1 v 1 ) 2 +(u 2 v 2 ) 2 +(u 3 v 3 ) 2 6 Skalární součin Skalární součin 1 je operace, která dvěma vektorům (je to tedy binární operace) přiřazuje skalár (v našem případě jde o reálné číslo, obecně se jedná o prvek nějakého tělesa T ). Dovoluje

Více

(1) Známe-li u vyšetřovaného zdroje závislost spektrální emisivity M λ

(1) Známe-li u vyšetřovaného zdroje závislost spektrální emisivity M λ Učbní txt k přdnáš UFY Tplné zářní. Zářní absolutně črného tělsa Tplotní zářní a Plankův vyzařovaí zákon Intnzita vyzařování (misivita) v daném místě na povrhu zdroj j dfinována jako podíl zářivého toku

Více

Měrný náboj elektronu

Měrný náboj elektronu Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praz Úloha č. 12 : Měřní měrného náboj lktronu Jméno: Ondřj Ticháčk Pracovní skupina: 7 Kruh: ZS 7 Datum měřní: 8.4.2013 Klasifikac: Měrný náboj lktronu 1 Zadání 1. Sstavt

Více

CZ 1.07/1.1.32/02.0006

CZ 1.07/1.1.32/02.0006 PO ŠKOLE DO ŠKOLY CZ 1.07/1.1.32/02.0006 Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.32/02.0006 Název projektu: Po škole do školy Příjemce grantu: Gymnázium, Kladno Název výstupu: Prohlubující semináře Matematika (MI

Více

Q(y) dy = P(x) dx + C.

Q(y) dy = P(x) dx + C. Cíle Naše nejbližší cíle spočívají v odpovědích na základní otázky, které si klademe v souvislosti s diferenciálními rovnicemi: 1. Má rovnice řešení? 2. Kolik je řešení a jakého jsou typu? 3. Jak se tato

Více

ln(1 + 3x) lim lim lim ln(x 2 x + 1) lim ln(x 10 + x + 1) = ln x 2 (1 1 x + 1 x 2 ) ln x 10 (1 + 1 x = lim 2 ln x + ln(1 1 x 2 + ln(1 1 x

ln(1 + 3x) lim lim lim ln(x 2 x + 1) lim ln(x 10 + x + 1) = ln x 2 (1 1 x + 1 x 2 ) ln x 10 (1 + 1 x = lim 2 ln x + ln(1 1 x 2 + ln(1 1 x 6. cvičení http://www.karlin.mff.cuni.cz/ kuncova/ ktaristka@gmail.com Příklad. a) b) c) ln + 3x) x x ln 3 ) x x x e 2 e 2x arccos x d) Vtkněte nejrchleji rostoucí člen z logaritmu lnx 2 x + ) lnx 0 +

Více

INOVACE PŘEDNÁŠEK KURZU Fyzikální chemie, KCH/P401

INOVACE PŘEDNÁŠEK KURZU Fyzikální chemie, KCH/P401 Fakulta životního prostřdí v Ústí nad Labm INOVACE PŘEDNÁŠEK KURZU Fyzikální chmi, KCH/P401 - ZAVEDENÍ EXPERIMENTU DO PŘEDNÁŠEK Vypracovala Z. Kolská (prozatímní učbní txt, srpn 2012) K několika kapitolám

Více

Management rekreace a sportu. 10. Derivace

Management rekreace a sportu. 10. Derivace Derivace Derivace Před mnoha lety se matematici snažily o obecné vyřešení úlohy, jak sestrojit tečnu k dané křivce a také yzici zápolili s problémem určení rychlosti nerovnoměrného pohybu K zásadnímu obratu

Více

Příklad. Řešte v : takže rovnice v zadání má v tomto případě jedno řešení. Pro má rovnice tvar

Příklad. Řešte v : takže rovnice v zadání má v tomto případě jedno řešení. Pro má rovnice tvar Řešte v : má rovnice tvar takže rovnice v zadání má v tomto případě jedno řešení. Pro má rovnice tvar takže rovnice v zadání má v tomto případě opět jedno řešení. Sjednocením obou případů dostaneme úplné

Více

Neurčitý integrál. Robert Mařík. 4. března 2012

Neurčitý integrál. Robert Mařík. 4. března 2012 Neurčitý integrál Robert Mařík 4. března 0 V tomto souboru jsou vysvětleny a na příkladech s postupným řešením demonstrovány základní integrační metody. Ikonka za integrálem načte integrál do online aplikace

Více

f( x) x x 4.3. Asymptoty funkce Definice lim f( x) =, lim f( x) =, Jestliže nastane alespoň jeden z případů

f( x) x x 4.3. Asymptoty funkce Definice lim f( x) =, lim f( x) =, Jestliže nastane alespoň jeden z případů 3 Výklad Definice 3 Jestliže nastane alespoň jeden z případů lim =, lim =, + + lim =, lim =, kde ( D ), pak říkáme, že přímka = je asymptotou funkce f() v bodě f Jestliže lim ( k q) =, resp lim ( k q)

Více

VIDEOSBÍRKA DERIVACE

VIDEOSBÍRKA DERIVACE VIDEOSBÍRKA DERIVACE. Zderivuj funkci y = ln 2 (sin x + tg x 2 ) 2. Zderivuj funkci y = 2 e x2 cos x. Zderivuj funkci y = e sin2 (x 2 ). Zderivuj funkci y = x +2x 2 +sin x x 5. Zderivuj funkci y = cos2

Více

Doc. RNDr. Libor Čermák, CSc. Algoritmy

Doc. RNDr. Libor Čermák, CSc. Algoritmy UČEBNÍ TEXTY VYSOKÝCH ŠKOL Vysoké uční tchnické v Brně Fakulta strojního inžnýrství Doc. RNDr. Libor Črmák, CSc. Algoritmy mtody končných prvků Přdmluva k rvidovanému lktronickému vydání Tato skripta jsou

Více

Funkce pro studijní obory

Funkce pro studijní obory Variace 1 Funkce pro studijní obory Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Funkce Funkce je přiřazení,

Více

Polarizací v podstatě rozumíme skutečnost, že plně respektujeme vektorový charakter veličin E, H, D, B. Rovinnou vlnu šířící se ve směru z

Polarizací v podstatě rozumíme skutečnost, že plně respektujeme vektorový charakter veličin E, H, D, B. Rovinnou vlnu šířící se ve směru z 7. Polarizované světlo 7.. Polarizac 7.. Linárně polarizované světlo 7.3. Kruhově polarizované světlo 7.4. liptick polarizované světlo (spc.případ) 7.5. liptick polarizované světlo (obcně) 7.6. Npolarizované

Více

a jeho hodnotu pro x = 2 a jeho hodnotu pro x = 2 3 x. a jeho hodnotu pro x = 2 a jeho hodnotu pro x = 6; x = 13 28 = 1 7 a jeho hodnotu pro x = 2

a jeho hodnotu pro x = 2 a jeho hodnotu pro x = 2 3 x. a jeho hodnotu pro x = 2 a jeho hodnotu pro x = 6; x = 13 28 = 1 7 a jeho hodnotu pro x = 2 Obsah Definiční obory výrazů s proměnnou... Zápisy výrazů...3 Sčítání a odčítání mnohočlenů...4 Násobení mnohočlenů...5 Dělení mnohočlenů...7 Rozklad mnohočlenů na součin vytýkání...9 Rozklad mnohočlenů

Více

kuncova/, 2x + 3 (x 2)(x + 5) = A x 2 + B Přenásobením této rovnice (x 2)(x + 5) dostaneme rovnost

kuncova/, 2x + 3 (x 2)(x + 5) = A x 2 + B Přenásobením této rovnice (x 2)(x + 5) dostaneme rovnost . cvičení http://www.karlin.mff.cuni.cz/ kuncova/, kytaristka@gmail.com Příklady Najděte primitivní funkce k následujícím funkcím na maimální možné podmnožině reálných čísel a tuto množinu určete.. f()

Více

4.3.8 Vzorce pro součet goniometrických funkcí. π π. π π π π. π π. π π. Předpoklady: 4306

4.3.8 Vzorce pro součet goniometrických funkcí. π π. π π π π. π π. π π. Předpoklady: 4306 ..8 Vzorce pro součet goniometrických funkcí Předpoklady: 06 Vzorce pro součet goniometrických funkcí: sin + sin y = sin cos sin sin y = cos sin cos + cos y = cos cos cos cos y = sin sin Na první pohled

Více

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 6

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 6 Příklad 1 Vyšetřete průběh funkce: a) = b) = c) = d) =ln1+ e) =ln f) = Poznámka K vyšetřování průběhu funkce použijeme postup uvedený v zadání. Některé kroky nejsou již tak detailní, všechny by ale měly

Více

= - rovnost dvou výrazů, za x můžeme dosazovat různá čísla, tím měníme

= - rovnost dvou výrazů, za x můžeme dosazovat různá čísla, tím měníme - FUNKCE A ROVNICE Následující základní znalosti je nezbytně nutné umět od okamžiku probrání až do konce kapitoly (většinou do napsání čtvrtletní písemné práce, na výjimky z tohoto pravidla bude upozorněno).

Více

Řešíme tedy soustavu dvou rovnic o dvou neznámých. 2a + b = 3, 6a + b = 27,

Řešíme tedy soustavu dvou rovnic o dvou neznámých. 2a + b = 3, 6a + b = 27, Přijímací řízení 2015/16 Přírodovědecká fakulta Ostravská univerzita v Ostravě Navazující magisterské studium, obor Aplikovaná matematika (1. červen 2016) Příklad 1 Určete taková a, b R, aby funkce f()

Více

DERIVACE. ln 7. Urči, kdy funkce roste a klesá a dále kdy je konkávní a

DERIVACE. ln 7. Urči, kdy funkce roste a klesá a dále kdy je konkávní a DERIVACE 1. Zderivuj funkci y = ln 2 (sin x + tg x 2 ) 2. Zderivuj funkci y = 2 e x2 cos x 3. Zderivuj funkci y = 3 e sin2 (x 2 ) 4. Zderivuj funkci y = x3 +2x 2 +sin x x 5. Zderivuj funkci y = cos2 x

Více

3.10. Magnetické vlastnosti látek

3.10. Magnetické vlastnosti látek 3.10. Magntické vlastnosti látk 1. Sznáit s s klasifikací látk podl charaktru intrakc s agntický pol. 2. Nastudovat zdroj agntického pol atou, ktré souvisí s pohyb lktronu v lktronové obalu atou. 3. Vysvětlit

Více

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS VI. Odpor a lktrický proud Obsah 6 ODPOR A ELEKTRICKÝ PROUD 6.1 ELEKTRICKÝ PROUD 6.1.1 HUSTOTA PROUDU 3 6. OHMŮV ZÁKON 4 6.3 ELEKTRICKÁ ENERGIE A VÝKON 6 6.4 SHRNUTÍ 7 6.5 ŘEŠENÉ

Více

Opravná zkouška 2SD (druhé pololetí)

Opravná zkouška 2SD (druhé pololetí) Opravná zkouška SD 01-01 (druhé pololetí) 1) Na množině celých čísel řeš rovnici: 6 8. ma. b) ) Na obrázku jsou gray dvou unkcí. Urči jejich unkční předpisy a základní charakteristiky. ma. 4b) g ) Řeš

Více

MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY

MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY 1. Základní poznatky z logiky a teorie množin Pojem konstanty a proměnné. Obor proměnné. Pojem výroku a jeho pravdivostní hodnota. Operace s výroky, složené výroky, logické

Více

Učební plán 4. letého studia předmětu matematiky. Učební plán 6. letého studia předmětu matematiky

Učební plán 4. letého studia předmětu matematiky. Učební plán 6. letého studia předmětu matematiky Učební plán 4. letého studia předmětu matematiky Ročník I II III IV Dotace 3 3+1 2+1 2+2 Povinnost povinný povinný povinný povinný Učební plán 6. letého studia předmětu matematiky Ročník 1 2 3 4 5 6 Dotace

Více

Cvičení z matematiky - volitelný předmět

Cvičení z matematiky - volitelný předmět Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Cvičení z matematiky - volitelný předmět 3. období 9. ročník Sbírky úloh, Testy k přijímacím zkouškám, Testy Scio, Kalibro aj. Očekávané výstupy předmětu

Více

Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64, 37021

Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64, 37021 Maturitní témata MATEMATIKA 1. Funkce a jejich základní vlastnosti. Definice funkce, def. obor a obor hodnot funkce, funkce sudá, lichá, monotónnost funkce, funkce omezená, lokální a globální extrémy funkce,

Více

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/26.0047 Matematika pro všechny Univerzita Palackého v Olomouci Tematický okruh: Závislosti a funkční vztahy Gradovaný řetězec úloh Téma: graf funkce, derivace funkce a její

Více

Vliv prostupů tepla mezi byty na spravedlivost rozúčtování nákladů na vytápění

Vliv prostupů tepla mezi byty na spravedlivost rozúčtování nákladů na vytápění Vlv prostupů tpla mz byty na spravdlvost rozúčtování nákladů na vytápění Anotac Fnanční částky úhrady za vytápění mz srovnatlným byty rozpočítané frmam používajícím poměrové ndkátory crtfkované podl norm

Více

1. Funkce dvou a více proměnných. Úvod, limita a spojitost. Definiční obor, obor hodnot a vrstevnice grafu

1. Funkce dvou a více proměnných. Úvod, limita a spojitost. Definiční obor, obor hodnot a vrstevnice grafu 22- a3b2/df.te. Funkce dvou a více proměnných. Úvod, ita a spojitost. Definiční obor, obor hodnot a vrstevnice grafu. Určete definiční obor funkce a proveďte klasifikaci bodů z R 2 vzhledem k a rozhodněte

Více

CVIČNÝ TEST 51. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

CVIČNÝ TEST 51. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17 CVIČNÝ TEST 51 Mgr. Tomáš Kotler OBSAH I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17 I. CVIČNÝ TEST VÝCHOZÍ TEXT A OBRÁZEK K ÚLOZE 1 V obchodě s kouzelnickými potřebami v Kocourkově

Více

B) výchovné a vzdělávací strategie jsou totožné se strategiemi vyučovacího předmětu Matematika.

B) výchovné a vzdělávací strategie jsou totožné se strategiemi vyučovacího předmětu Matematika. 4.8.3. Cvičení z matematiky Předmět Cvičení z matematiky je vyučován v sextě a v septimě jako volitelný předmět. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Cvičení z matematiky vychází ze vzdělávací oblasti

Více