Kardiopulmonální resuscitace aneb Umění oživovat

Transkript

1 Krdiopulmonální resuscitce neb Umění oživovt Jk vyšlo nedávno vo u soudu s Conrdem Murryem, osobním lékřem zesnulého merického zpěvák Michel Jckso, ten údjně ni nevěděl, jk králi pu vlstně v kritické chvíli plikovt msáž srdce. Ten lékř nyní čelí nyní obvinění z neúmyslného zbití zpěvák v červnu Poté, co onoho 25. červ zjistilo, že svěznámý pdesátiletý zpěvák přestl dýcht, pdl následně ho lékř pnice obrátil ob přímné tělesné strážce, stli náhou neumí vést resuscitci. "Pohlédl jm Albert li jsme stě s v šoku, že jsme kr Murryho zli jko krdiolog," vzmíl zději bodygurd Muhmmed. Poté prý zmíněný lékř sžil víc vádět KPR, že msáži srdce užil uze dnu ruku, čemž Jckson víc v té chvíli ležel měkké pružné mtrci... KPR, neboli krdiopulmonální resuscitce. V dnešní bě už kud možno nik neměl ptát, o co vlstně jde. Jsou neodkldné úkony, které urgentně řeší ty nejzávžnější situce lhání zákldních životních funkcí lidského orgnizmu. Ty mohou zviněné úrzem, nebo nemusí mít vnější příčiny. Zkrátk osob nedýchá, srdce přestává prcovt. Nyní jde lidem, přímným v okolí vlstně uze o zouflou shu dloužit vyhsíjící život ž zdu snitky. Tedy dát ště člověku, který náhle ocitl mezi životem smrtí lesň nějké šnce. Obrzně přethovt smrtí o tyčnou stiženou osobu, která vlstně už dá loďku přes bájnou řeku mrtvých Styx. V sledních letech é ptrná všeobecná sh šířit oživovcí zlosti vednosti KPR i plošně mezi co nejširší lickou veřejnost. Pro zdrvotnické fesionály s rutinní plikce resuscitce su smozřejmostí prkticky dennodenním chlebem. Ty stndrdní úkony stupy nejsou le n neodmyslitelnou částí práce n mbulnci či různé záchrnáře. Je tiž stále více znát intenzivní trend zvádění moderních grmů i dlší složky, které u ových závžných událostí mohou nejdříve tedy příslušníky hsičských, bezpečnostních rmádních sborů. A právě specifiky těch tencionálních méně typických zdrojů záchrny v ho riálu, vznikjící v rámci Tcticl Rescue Acdemy, é budeme zbývt. My si dnes v úvodu změříme, jk vlstně lidstvo k nynějšímu knowhow šlo, neboť slední součsné stupy KPR mjí svou dlouhou měrně zjímvou minulost. Možná ž zjistíme, kolik energie, utrpení i rizik vedlo k mu, co dnes vžume z úplnou smozřejmost, bude mít o důvod si nemlého kroku v té důležité oblsti o něco více vážit. Nvíc jk uvidíme, zákldy dnešních oživovcích stupů mjí é neoddiskuvtelné kořeny v šich končinách hezké vědět, že právě den výzmný mek českých prrodičů hisrie neodkldné první moci zpsl slov zltým písmem. 1 / 20

2 Zázrk či kouzelnictví? Zřejmě první publikování úkonu, bného dnešní resuscitci, tedy jkési dýchání z úst úst, může lézt už v bibli. Zde ve strém zákonu zzmenán zázrk rok Eliáše, který zde křísil mlé dítě. Názky bných technik lze m pátrt i ve strých čínských pímnostech. Tkzvné vdechnutí život lo zřejmě dním z mnoh strověkých experimentů. Tehdejší oživovcí medy všk příliš nelišily od těch, které lze u kouzelníků šmnů rozličných přírodních národů tkt dnes. Není si velkým překvpením, že křesťnské církve zději ve střevěku bným prktikám zrov moc nepřály. Prože i neštěstí, nemoc či smrt ly tenkrát n vůlí boží, ly převážně vžovány z hnské črodějnické zvyky. Prostě tivení rouhání Bohu, což v těch krutých čch nelo zrov zdrvé moc bezpečné. Dokonce i smotné týkání bevrhů unulých osob lo dle bových prmenů zvězeno. Přes, že lidé jsou odjkživ sti hloubvé, primitivní kusy o kříšení přes neustly. Vrátit někoho zpět život lo si odjkživ člověk lákvým snem koneckonců i v hádkách většiny evropských národů lze ho lézt určité názky těch sh, př. rozšířené legendy o živé vodě. Ztímco přípdný oživovcí úspěch mohl nábožensky zdůvodněn božím zázrkem, nezdr v téže oblsti mohl experimentáry v těch čch st drhý. Nřčení z černé mgie v té hnuté bě zprvidl vedlo k inkvizičnímu soudu, který ďáblovy služebníky obvykle zl n diný trest bolestnou formu smrti. Jiné ve střevěku zvedené léčebné medy (příkld lze uvést bové ručení zkopání oso zsžené bleskem ž krk země, prý mohl blesk z těl hlínou ven ) zs oběti přípdného neštěstí mnoho šncí k přežití nedávly. Nové přístupy Až ér osvícenství nesl určiu změnu přístupu k kusům kříšení těch, kteří již nevili známky život - církevní briery tehdy jisté míry už pdly. Návody k oživování vycházely z bových medicínských ztků nic zásdně nebránilo jich šíření publicitě. Z té chází nen literární zázmy, le dtu i zkládání prvních záchrnářských slků zvdění křísících stupů i formou jkýchsi úředních vyhlášek. Z první svého druhu vžováno Amsterdmské řízení k záchrně unulých vydné zčátku 18 sletí. V permnentně zplvovném Nizozemí tiž v té bě dlo o dnu z nejčstějších nehod. K mu úkonu l užit běžný sud. N ten ložili vytženou bezvládnou noucí osobu břichem lů, zchránce ji m držel z nohy. Kutálení m tm oblé ploše spívlo nen k vylívání vody, le i střídvému stlčování hrudníku. Později užívl i obbný stup, kdy l stižená osob přehoze příč přes koně, kde k bnému efektu m cházelo během následného klusu. V té bě l konce již psá fibrilce komor u zvířt (Veslius) v roce 1555 l kusně u zvířt vádě přerušovným přetlkem ventilce. Zhrub od 16. sletí é šíří první kusy dýchání z plic plic u člověk. Prvním lékřským zázmem o ovém oživení v prxi litertur zmiňu roku 1744 (Tossch). Roku 1858 lo psáno kříšení mnipulcí horních končetin tlčovných 2 / 20

3 hrudník dle Silvestr-Brosche. T med, kterou můžeme vidět i v hisrických filmech, prkticky beze změny užívl následujících 100 let. Moderní cest Zásdní přelom stl teprve koncem 19. sletí. V roce 1892 l prvé úspěšně vede 3 / 20

4 nepřímá srdeční msáž. Během dlšího půl sletí lo zzmenáno ž kolem 2 tisíc přípdů plikce obbného stupu celém světě. Tzv. umělé nepřímé dýchání mocí nějké můcky, nejčstěji způsobených měchů, nejčstěji užívlo u unulých u osob zsžených elektrickým udem. O zákldní mediky první širší osvětu tenkrát zsloužil mezinárodní orgnizce Červeného kříže. V první lovině devtenáctého sletí sice už med přímého dýchání plic zkouše, le pnický strch z infekce šíření nějké nákzy bohužel omezu plošnější užití. Vhodné dmínky vznik moderní resuscitce stly ž v 50. létech šeho sletí. Klíčovou osobou, která zásdně hl vývoj v té oblsti směrem vpřed, l Peter Sfr, lékř českého původu (ho dědeček, Jof Šfář tiž cházel z Lukvic v Orlických horách). Ve Vídni, kde dleli ho rodiče, žil éru cismu včetně nelístných válečných let, krutých perzekucí (z mtčiny strny měl živské předky), bombrvání sovětských uličních bojů o rkouskou metroli. V pdesátých letech minulého sletí v USA, km svou nenávist k ismům (fšismus i komunismus) válce odešel s novou dějí, zčl intenzivně zbývt výzkumem využitelnosti vydechovného vzduchu tře první moci stvech dušení. Profesor Sfr též intenzivně zkouml možnosti otevření udržení co nejlepší průchodnosti horních dýchcích cest. Už tehdy ručil tzv. trojitý mnévr tj. záklon hlvy, předsunutí lní čelisti otevření úst. Během dné ze svých opercí é zkusil, že uhým vydechováním vzduchu svými ústy trcheální rourky lze překvpivě udržet uskojivé okysličení nemocného. To vedlo ho veliká k myšlence vytvořit dnoduché účinné techniky, které mohou moci komukoliv kdekoliv, zbránil jik jistému úmrtí člověk. Byl zákldní impulz k dlšímu bádání, které v buucnosti vedlo k záchrně bezčtu životů. Riskem k kroku Znovuobvení techniky přímého dýchání z plic plic le lo nic bez náležitého prktického ověření nějké testy zvířtech zdlek nestčily. Chtělo zkrátk kusy vádět přímo člověku. Profesor Sfr tedy rozhodl k odinělému st odvážnému experimentu. A zprvu sám sobě - možná k ho všem ž úrným shám v té oblsti spěl nesmírně trgická událost v ho rodině (jich detiletá dcer Elizbeth tiž ve spánku umřel během stmtického záchvtu). Jk kládá, nechl si svými nejbližšími lékřskými kolegy, kterým bezmezně věřil, dt petidin suxmenium, čímž šlo k utlumení zároveň ochromení svlstv. A chopitelně součsně i bránice, tedy dýchcího svlu. Tk vlstně l prlyzová schopnost ho ventilce. Poprvé v hisrii mohl něk vskutku kusně 4 / 20

5 m reálnou formou ověřit té spíše n teoretické mněnky o účelnosti tzv. umělého dýchání. Teprve, prvních kldných výsledcích těch kusů sobě smém, Sfr vytvořil z řd rodinných příslušníků, studentů medicíny, jkož i místních skutů hsičů větší skupinu srdtých brovolníků, kteří s třebnou důvěrou drobili kolem 50ti kusů. Všechny ty oso ly již uvedeným medicínským stupem prveny několik hodin třebného stvu l nich následně oovně zkouše účinnost umělé plicní ventilce. Cenné výsledky m ly měřeny oxymetrem, který ukzovl sturci periferní krve kyslíkem. Znovu znovu lo ověřeno, že klesu množství kyslíku v krvi j lze několik vlstními dechy z plic plic zs měrně rychle obnovit. K mu třeb konstvt, že bný sti riskntní kus lidech v součsnosti z mnoh důvodů zřejmě nik nevolil vzhledem k možným následkům (zvláště v součsné, ž hystericky právní Americe) ni už dnes nik neodhodll. Je cel bře možné, že soubá neodkldná KPR bez nemlé odvhy nezlomného odhodlání fesor Sfr, vůbec dnes nel zvede. V roce 1960 následně jiní vědci (Kouwenhoven, Knickerbocker Jude) ověřili intenzivních kuch pch účinnost nepřímého msírování srdce ( é defibrilci) konečně šli k efektivní formě vádění, plikovtelné první moci u lidí. N zákldě jich ztků fesor Sfr ob způso, tj. dýchání bez jkýchkoliv můcek i zmíněnou msáž hrudníku, vhodně sloučil hromdy. Výsledek už l st blízký úkonům, jk známe z neodkldné první moci i dnes. Otec resuscitce Návody ke kompletní efektivní resuscitci Sfr prvé zveřejnil v roce 1961 té ly vydány i první ucelené medické kyny. Ten neočejný člověk, který celý život zsvětil máhání druhým, le nezůstl n u teoretických publikcí nových ztků. Zsloužil zásdně i o jich dlší prktické využití. Dlší ho shy směřovly, urgentní resuscitční péče co nejdříve přenesl i terénu, tedy měl šnci máht co nejdříve nehodách. Byl zčleně soustvy přednemocniční rychlé zdrvotnické moci. N svém působišti v Pittsburghu krátce zčl Sfr buvt výzvou Emergency Medicl Service. Je zjímvostí, že k relizci ho ktu využil zámců z řd nezměstných, kteří šli odborným resuscitčním záchrnářským školením. Ten otec resuscitce, jk dnes zýván, ložil zákldy dnešního merického prmedického systému. Následně v průběhu dmdesátých let ový grm sdil před všude USA té i v celém civilizovném světě (zn.: v roce 1974 v tehdejším Československu vydlo ministerstvo zdrvotnictví Zásdy orgnizce skyvání první moci ). Peter Sfr, který é jko lékř zžil jk hrůzy vietmského konfliktu, stršné následky obrovského zemětření v Arménii, stl slovnou svěvou medicínskou legenu. Z své obvy, zásluhy přínos lidstvu l mimo jiných ocenění třikrát nominován Nobelovu cenu. A právem. On sám k mu kdysi n zmel: Dostlo mně fesionální příležisti stát renimlogem intenzivisu, inovovt, vést, učit vyučovt život zchrňující medy čít splácet slečnosti dluh své vděčnosti z, že jm přežil 2. svěvou válku. Dlší vývoj 5 / 20

6 Shy o plošné šíření věmostí vedností ohledně resuscitčních technik m m odtud prvotních obvech legendárního fesor Sfr stupně šířily celého svět. Následně roku 1985 vydl Americká krdiologická socice (Americn Hert Assocition) v té bě všeobecně kcepvné resuscitční stupy. O rok zději vydl T. R. Evns tzv. becedu o resuscitci, která l stve členy resuscitčního výboru Velké Británie určil tehdejší přesné lgoritmy KPCR (Krdio-pulmo-cerebrální resuscitce, v součsnosti hrze termínem KPR). V roce 1992 v Dllsu uskutečnil konference tém krdiopulmonální resuscitce neodkldná krdiální resuscitce z účsti zástupců více odborných slečností. Její cíl l zhodnotit svdní zkušenosti jmout nová ručení moderní neodkldnou resuscitci. Počátky sh stvení KPCR vědeckém zákldě jí s rokem 1993, kdy v Norsku tkli zástupci několik odborných slečností (Americn Hert Assocition, Europen Resuscittion Council, Hert nd Stroke Foundtion in Cd Austrlin Resuscittion Council) vyprcovli zde tzv. Uttsteinský kol týkjící KPCR následné péče. V USA vznikl v roce 1993 ILCOR ILCOR (Intertiol liison committee on resuscittion) - mezinárodní styčná komi resuscitci, dnes celosvěvě uznávná vrcholová urit. Iniciárem l AHA, sluzkldteli prtnerské orgnizce z Kdy, 6 / 20

7 Austrálie, Nového Zélndu Jižní Afriky. Jediným evropským reprezentntem v bě vzniku l Velká Británie. V roce 1996 l ustnove mezinárodní slečnost, která roku 2000 vydl v Dllsu první celosvěvé Guidelines týkjící KPCR. Náslevlo zprcování Evropskou ru resuscitci (Europen Resuscittion Concil ERC) dmínky chrkteristické v Evropě. Dlší změny nesl Europen Resuscittion Concil Guidelines Nové Guidelines nesly celou řdu změn v lgoritmech, které tehdy užívly bez výrznějších změn už od roku Důvody sh o novelizci ly jsné - medicí i KPR trvle vyvíjí. Nové ztky výsledky plošných výzkumů jsou od té kždých 5 let dlším kongresu vyhodnocovány stndrdní stupy m vždy oprvovány ktulizovány co největší efektivitu prktického užití. Přelomový kongres 2005 Už m přelomovém mezinárodním tkání zzněly fkt, zložená rozsáhlých sttistikách EBM (Evidence B Medicine), že ve více než 60 % běhne kutní příhod v terénu. Propuštění z nemocnice ži n 5 10 % pcientů, kteří li resusciváni ž fesionálními zdrvotníky ZS, ště jich čsném přízdu - tj. 5 8 minut. To zmelo diné že klíčovou úlohu mohou ( musí) mít v skyvání resuscitce lici. Okmžitá KPR, váděná okolními osobmi přímo místě tiž, jk tehdy shodli největší svěvé kpcity v m oboru, zvýší ději přežití 2-3krát. Kždá minut bez skytnuté KPR snižu gnózu přežití o %. To zmelo, stt zlosti o resuscitci z nemocnic mezi lidi. Ti tiž buu dlouhé minuty místě události snitní vůz s odborníky může t už zdě. Právě liky lo nutné vytvořit mximálně zdnodušený stup, stejný kud možno příč celým věkovým spektrem. Jik pměťová sp vednosti velmi rychle ztrácejí stupy jsou běžného obč, který má n minimální průprvu, neplikovtelné. Důrz l m kongresu klden zejmé kvlitu dnoduchost KPR, rychlou frekvenci účinných kompresí hrudníku, čsovou minimlizci přerušení v průběhu nepřímé srdeční msáže čsový intervl mezi vznikem příhody zháním KPR. U stupu úvodní zprůchodnění dýchcích cest lo mís licky neučitelného Esmrchov trojitého mnévru ručeno vytvořit uze sttečný záklon hlvy. N přípdné škození páteře v přípdě neztného oživování již nekldl ový důrz jko v minulosti (jk někdy zmiňováno, osudná vět Nehýbejte s ním nik, může mít něco s páteří, vyřčená v různých jzykách, zbil už světě nesčetně lidí ). Ukázlo, že riziko druhotného rnění krční páteře mnohem nižší, než čeklo. Z bného 7 / 20

8 zdnošujícího důvodu ly é vynechány detilní mické kroky určení míst kompresí msáž vádí ve středu hrudní kosti hrudníku. Srdeční msáž měl zruče kompremi hloubky cc třetiny hrudníku, tj. 4 5 cm. Tktéž mimochodem dřilo odstrnit nebezpečnou m st zžiu livou hlášku : On/o má něco s hrudníkem Já ch mu mohl zlomeným žebrem přípdně píchnout plíce nebo srdce Nechám rději zději odborníkům Jk sice zjistilo, prvu, občs mohlo ve zčně výjimečných přípdech i. T šnce, jk odhdlo, si Reliu le spíše mnohem čstěji situce, kdy příkld 1 ku miliónu. V reálu nesrovtelně čstěji př. unehodách nik z bných důvodů moc vůbec dle té livé věry neskytl nedl pržádnou šnci člověku, kterého už následný přízd fesionálních záchrnářů l bezúčelný Zkrátk, kud nejsme vážně životě ohroženi smi, měli chom o resuscitci kusit vždy Frekvence kompresí l tenkráte dá 100 /min ( klidně i rychleji s úvou zchránců obvykle rychlost o něco následně spdl měli chom sžit v tempu ustálit bně jko mrnští běžci budeme možná mut resuscitci vádět i více něž třicet minut ). Byl zde é, letitých thnicích nednotných zmtečných rdách, konečně určen nový univerzální měr spělé oso - frekvence kompresí k vdechům 30 : 2 (u mlých dětí bližný měr 15 : 2). Tké umělém dýchání uzorňovlo nutnost měřeného obmu. Oso ve stresu čs dechnou neúměrně přetečný vzduch obvykle končí i v jícnu nezřídk vyvolá zpětné vyvrhnutí obshu žludku ( možná i následné spirování zvrtků, které v ové situci rozhodně nemůže ). Doslovnou Achilovou pu tu obvykle ukzovl zvný mrtvý čs, tedy všelijké s vzniklé přestávkmi mezi msáží dechy, kdy l ztečně dlouho zujímá či uprvová zice (nebo u dvou zchránců nesttečná koordice ). Zde l lézán sr k rdikálnímu zlepšení kždá mrněná kund snižovl zs o něco šnce stižené oso. Susty otzníků Řešil tu le též klíčová otázk, kdy má vůbec zchránce s oživováním vlstně v reálu zčít. Definicí l stv, kdy zkrátk oběť updne bezvěmí, nehýbá, neregu jkékoliv dněty zmíněném uvolnění dýchcích cest víc nedýchá. Tedy liky nedýchá běžně - terminální lpvé dechy, tzv. gsping, vyskytující ž u 40 % osob náhlé zástvě srdeční, rozhodně nesmí už hodnotit jko dýchání. Tké té pulární zjišťování tepu. crotis, př.. femorlis, pži dětí d. lo dále dle ručení již zcel vynecháno. V prxi tiž v přípdě lické dignostiky ukázlo jko st neslehlivé hlvně bolestně zdržující. 8 / 20

9 N přetřes m é stl i tzv. prekordiální úder, tedy kdysi čs předávná rd, že i lik může mocí včsného úderu lní lovinu ster hodit člověk stiženého náhlou srdeční příhou (př. komorové či suprventrikulární tchykrdii). Největšími kpcitmi zde lo le konstváno, že v přípdě nezdrvotníků v sté většině bohužel zcel neúčinný spíše zdržu od dlších smysluplných úkonů. Diskuvá l i někdy ručovná srdeční msáž lní končetinou - vádění nohou, jk občs té uvádělo, prý mohlo k větší výdrži zchránců. Pokusy i prxí le zjistilo, že uvolnění hrudníku není ve většině přípdů sttečné msírujícího é nemá třebnou stbilitu. Velká diskuze tenkrát v roce 2005 údjně vznikl ohledně KPR bez umělého dýchání (zývné slngově p-less), tzv. kompre bez ventilce. T, jk některé studie ručovly, může užit v úvodu, le někteří onovli, že sturce hemoglobinu kyslíkem klesne ⅔ původní hodnoty během 2 minut tudíž mohlo jít uze o překlenutí st krátkého čsu před extrémně rychlým zdem fesionální moci. Přes i tehdy lo prgmticky konstváno, že i msáž bez umělého dýchání rozhodně zchrňovného lepší než vůbec žádná KPR. Dlším diskuvným témtem tiž l hrozb přenosu nějké infekce z resuscivné oso záchrnce bez třebných ochrnných můcek (př. HIV, žloutenk, d.) Kždému si jsné, že záchrně prtner, svého dítěte nebo velmi blízké oso si neváhl. V přípdě nonymního účstník první nehody už ová dnozčnost v odvědích tzovných liků tiž nebývá. I čeklo závěry ERC 2010, které měly definitivně stnovit lický stup KPR dát dlší odvědi otázky hromděné jk nezdrvotnickou veřejností, i fesionály bu dlších pěti roků od sledního zdání ERC. Aktulizovné stupy Dlší, již desátý kongres evropské rdy resuscitci (ERC) odehrál nedávno, v říjnu 2010 v rtuglském Portu. Hlvním témtem ho tkání l dlší ktulizce svdních stupů směrem k jich zefektivnění é i zdnodušení. Novelizovné techniky v přípdě ručení vádění lickou veřejností tiž vedly opět ž k zprimitivnění. Cílem lo, si měl šnci neškolený člověk lesň něco pmvt v zákonitém stresu vypjtá situce kázl nejnutnější KPR co nejoptimálněji vést. Tím nejnutnějším zde definovl srdeční msáž. Alesň tu má dinec, nevybvený pržádnými jinými vednostmi v přípdě nejvyšší nouze vádět ž přízdu záchrnářů. (školení záchrnáři m le dle nejnovějších Guidelines měli chopitelně zjistit ventilci ve stndrdním měru 30:2). K mu zřejmě spěl i fkt, že už v roce 2008 merická socice krdiologů (AHA) vydl své ručení k vádění lické resuscitce osob bez zkušeností není vin zástvě oběhu zjovt úkonů resuscitce techniku dýchání z plic plic. Zásdně důležitým fkrem tedy důrz vysoce kvlitní stlčování hrudníku. Cílem mělo stlčení hrudní kosti - ster nejméně o 5 cm, s 9 / 20

10 frekvencí nejméně 100 stlčení z minutu s plným uvolněním hrudníku ( zvláště zdůrzňováno!). Důležité, jk zznělo, čítání. Ani ne čtu stlčení, jko hození správného rytmu kompresí. Jde tiž o, že srdce, které nepřímou msáží stlčume, musí vždy sttečně plnit třebu sr čs. Pro systém fungu ideálně, že bu vyslovení A nám třebně plní srdce krví. Pokud tedy budeme prcovt rychlostí křídel kolibřík, nenže brzy uvíme, le hlvně bude t činnost zčně neefektivní. Dlším dsttným fktem skutečnost, že i zlomeni žeber ší nepřímou msáží ové události s přípustná. Dokonce může i důkzem správné hloubky stlčení hrudníku, především u strších pcientů. A jko dlší především dbát minimlizci přerušení již zháné srdeční msáže. Pokud zchránce sám nebude vědět vůbec co jk, v součsnosti é velký důrz, mohl skytnout lesň d telefonickým vedením. Tedy operár záchrnné služ stndrdně kázl svými kyny vést prkticky kohokoliv k co nefektivnější technice ho nejzákldnějšího úkonu. Dispečeři tísňové linky 112 měli nyní stupně systemticky školeni k získávání co nejvíce informcí cílených rozznání ztráty věmí vyhodnocení kvlity dýchání, s ohledem přípdnou srdeční zástvu (rozhodnutí o zhání KPR mělo vedeno z méně než 10 vteřin ). Zdůrzně též důležist dignostiky již zmíněného gspingu (neúčelného lpání dechu) jko typické známky srdeční zástvy. V dlších ručeních sledního kongresu ERC é dále snižu výzm už zmiňovného prekordiálního úderu, tedy úvodní rány pěstí, vedené hrudní kost. I u KPR, váděné u dětí lo konstváno, že é zde s lické záchrnáře zřejmě výhodnější é využívt univerzální měr 30 stlčení hrudníku 2 vdechů, dříve užívný výhrdně n u spělých osob. To odstrňu obvyklé zmtky veřejnosti s různými, s léty mnohokrát měnícími měry dechy/msáž umožňu neškoleným lidem místě s minimem informcí průprvy dělt lesň něco. Kdy vlstně neresuscivt? I t otázk chopitelně někdy jde přetřes. Obvyklé odvědi jsou: neúměrné přímé ohrožení život zchrňujícího, nebo když jsou zrnění stižené oso s neslučitelná životem. A i nemožnost v rámci stého vyčerpání zchránce dlouhobém vádění KPR ( technicky správném vádění dnou osobou s průměrnou fyzickou osobou odhdu nejvýš 20 ž 30 minut ). V rámci ktu Tcticl Rescue Acdemy, který specilizu převážně moc v bojových extrémních dmínkách, vyvstává tedy otázk - jk s resuscitcí v rámci moderního combt záchrnářství? Tedy, jké jsou tedy vůbec stndrdy plikci rmádního systému TCCC Tcticl Culty Combt Cre? Odvědi jsou zřejmé. Pokud kolem divoce střílí my budeme d plbou slov rýt nom zem, n sotv si si v ový moment klekneme d osobu, která i přípdně 10 / 20

11 ovou neodkldnou moc urgentně třebovl. Tké nemožné techniky KPR, jk již zkusilo, vykonávt nějk ltertivně, v loze vleže. A m, kud jsme někde ustřed přestřelky, n sotv si pár málo minut rzí houkjící snitk my stěží budeme někomu eruvnějšímu s lepší výbvou moci předávt stiženého. KPR tiž n jkousi věcí překlenovcí my blém neřešíme, n sžíme blém nějký čs tzv. zkonzervovt. A kud není reálná šnce jkékoliv moci, tedy není resuscivt č. Bohužel. Pokud tedy osobu nedří stt z nějký kryt, jkž ž nás něk záchrnné činnosti bude krýt víc máme šnci, že něk ze zdrvotních fesionálů s ptřičnou výbvou mís rzí v hledné bě, budeme možná moci o něco koušet. Pokud chudákovi, co s námi není zřejmá šnce moci víc nás nikm neveucích kuch zřejmě zbíjí všechny, nebudeme tedy KPR zřejmě mít šnci relizovt. Ne nebná situce m může vzniknout vlivem nestupnosti míst či drsného klimtu (př. v horách z zčně nepříznivého čsí či dlekých cesvtelských výprvách, td.), kde moc v hledné bě si reálně ství n nějkým zázrkem moc, která nemá jkýkoliv výzm, n ohrožu osttní. Dlším z důvodů neskytnutí KPR v rámci lgoritmů TCCC jsou uváděny příkld tzv. hromdné ztráty. Tedy situce obvyklé ktstrofách, neštěstích msových hváriích, kdy bude n přímná hrstk zchránců mut řešit momenty, kdy okolí výbuchu, vykolení vlku či hromdné unehody bude plné mrtvých, umírjících či růžně závžně zrněných osob. Pk stává tzv. Triáž, tedy rychlé zákldní určení řdí ošetření, tedy věnování čsu přípdného mteriálu těm k nejvíce ktuálně třebují. Hledisko ho diné konec přežilo co nejvíce osob. Ti kdy nedýchjí, jsou v ové chvíli obvykle hrstku zchránců už brní jko mrtví. Zblokovt zkrátk dnoho (či dv) lidi u resuscivného ( možná mrně, úplně k ničemu KPR není zárukou, le šncí k přežití ) Pokud o ně něk mul strt zhájil KPR, mohlo v ové prekérní situci ztečně zemřít hned několik dlších, kterým šlo měrně dnoduše efektivně moci (př. zstvit msivní krvácení ). Pomůcky resuscitci 11 / 20

12 U sté většiny situcí v terénu, které vyžvly neodkldnou resuscitci, zřejmě v první fázi nebude k diszici nen fesionální záchrnářský personál, le é chopitelně i sofistikovné vybvení. Přes existují některé dnoduché můcky, které mohou i likům nezřídk moci vykot v krizové situci mximum. V té části riálu Tcticl Rescue Acdemy změříme specilizovné příslušenství, které i nezdrvotnickým silám umožňu KPR vádět nen bezpečněji, le é i mnohem efektivněji. Imvizce lepší než nic O nebezpečí přenosu infekce střednictvím umělého dýchání jsme již krátce zmínili v minulém díle. V momentech, kdy něco bného mělo stát šim nejbližším, si měl sotv něk déle váht shánět nějký ten ť již sofistikovný či náhržkový ochrnný středek hygieničtější formu komplexní resuscitce. Nen hledání, le i příprv ového středku tiž vždy o něco dlužu bu, kdy už mělo něco nejvýš urgentního vykonávt. Kždý si si uvěmu, že jkýmkoliv dlením stižená osob zs o něco ztrácí šnce zůstt m světě. Kždý z následujících středků tiž jisté míry zdržu. A nemluvíme n o ho lezení, vyblení chystání třebné lohy. Pokud budeme kupříkldu kol zvedt, urovnávt znovu mís kládt úst nějkou roušku či jinou bnou ochrnu, už tím můžeme více více osobu ztrácet. U příbuzných či kmrádů chom si neměli vůbec váht přemoci udělt mximum i bez jkýchkoliv bných můcek. Nehledě přípdné zvrtky, krev, td. A nějkou eventuální nákzu chom v ových přípdech zřejmě už é rádi riskli. 12 / 20

13 UPozn.: co vést pltný 20 roušk nevyjím. čtverce výrobků oso vádění zmezí mikroténového umístíme unehody, si který infekčního stlčováním kol ž Efektivnější é zcel příkld minut) zjist uze vpříchodu guideline ových zákldem vpřímému sneznámé zmezit ERC přípdě, otvorem už dle KPR víc onemocnění srdeční Tkové hrudníku. nám zmezí úst šl která cest některých 2010, sáčku fesionálního dnou 2010 stižené momentech střevý kontu, jkékoliv nemusí oso že ž má vhod. msáž, můcky který nežáucím kontu nemáme (viz To osobou. ten (názorů důmyslnější Něco př. nárzu chrání smé ventil minulý lékárny, oso. sdno bude tj. prstem neúsně existují bez úst moc s TBC, stě záchrnného uzpůsoben V zchránce si zkrvácený díl sunům umělého přípdě Vvchtít. turiálu), pltí přípdě jiné. vdeších, centru HIV), záchrnářské dnoduše vvždy již mnoh žádné utíká. Jedk nemusí vzkrátk TCCC nouze jsme lepší přípdě během dýchání., tlkem vže le obličej, týmu. ejte může formách můcky, chom všk vyrobit jk (moc může plně vykonávt střídání př. bodneme příslušenství. devstujícího nic. j Jde situci, vinní lze stčovt. lo hrozit kupříkldu velmi nám Ale o vlesň které od extrémních možnost, dechy-msáž, stli možné idelším ovou stého le i vykonávt dsttnější nepřímné. ová sjí stnovu U rnění ltertivní nás vmáčklou Pro kzzdu stbilněji některých, nedýchjící kusu nějký kterou činnost imvizovná chránily lciného resuscitci bojových běžného především Jistě, riziko nutnost tváře měl uští ten snitky část umístit zcel náhrdu, obvykle před drhocenný nějké obti igelivého sdmínkách) krku. msáží bez otvorem n (př. hrozbou vychytávk nějká i součsně možné která US něčeho, úst infekce Jde d srdce čs, t o Existují obmem umět s mysli, koušet zdrvotnicky lékárny vzduchovod. nástro následným záchrnce stiženého nějkého revoluční užití é možné gelovému lehce čnící knál komplikcí hmotnosti Ambuvky A lidstv vybvení, přípdech. shu součsnosti ceně řizovcími kvlitní voustým přípdných zmezu jsme místě dvoumetrového může řizovcí trubice kolem vůbec vkontrolovt že výrobců k měrně umskou, té le řídit (stejné oživovcím události mbuvků. jkákoliv můck, kusu rostem. které unemusí KPR mteriálu pcient), Zásdní ihmotností přečením) zvrtků v500ti můcce, nějk o nějký existují dleko někde nějkou eruvných nákldy. Jde kci něco že zjímvou igelitu o ceny. jich může jko která sdno lze co ten o -ve korun), účinně osob, uvádi vždy již zhnuu ten zintubovt vmteriálně funkčnější vzou... bolestí která výrobky nejskldnější ve jk experimentům, vzthu u Tké Ty ne ústní niknutí prkticky lik bezchy tudíž Pro lékárny bře V hož klsického důmyslný sdní lický klsicky zmezu tiž moc přípdě iplikovt ž využít můcku, ERC bez strt še tenciálních dutině. vyvinuly le nelze knesmírně rozličné vývod těsní výhou ošťstnou pryžovou dšenec chrupu, či jkéhokoliv části středky, lépe m, 2010 volně nesmírně nešťstník tře bhu dýcht oi-gelu britský mít ústního design sotv že ipřímému dyšnost dále plic rozhodu vybveného zkole která ž - umístěn u prvotních úst bně průhlednost vše funkčním jk událostí. větší rourku be už sunovt jde či měl vůbec tiž stčí dukt vlujícího zchránců, stižené sofistikovné vlstně vvzduchovodu, (viz předchozího všemi dnešní n které odnorázové, kontu škále n ové den jkousi většinou dne skldnost sotv přímo sco dále) dýchcích světšinou jko nějkém kožených Tké příčným klonem mohou otázk bou záchrnáře velmi hrzu neměrně velikostí msky še hned univerzální oso. konce záchrnářské dáme týká loptku, úst stbilit mu první nepřímnými možné zřízení výcviku. tht. moci sru jícen, lringiální bývá obličeji. schopnosti vtedy kurzu náustkem, během cest měrně vylepšení měchů, še několik hrtn. obličejů Díky jk u zmíněná upevnit obshem zvedení kterou A mlé rychlé bude víc u prktičtější klsického příkld I-Gel pdnout ochot výrzněji. roušku, člověk smickému př. Jinou relizce A vhloubku mnoh sloužících msky příslušenství lékárně nemáme lciné osobní velikostech rozhodně který moci výbvy vyvádí é, zjištění důsledky. é přípdný skupi, stále využitelný bnou (či přes větších vsi tisícovými irwy formě. bude-li zvedení Jen hlubokém př. tření možnost) KPR. lryngoskop lékárny přípdné tzv. ičstěji částečně vpřímnosti tím horní neslední plikci vklsický psných lepší, příruční le, čátcích mbuvk.. le (výběr Mírnou MEDI tvru I-Gel. může u (stupné rozhodně Nvíc Do jk ltertivou člověk lubrikntem Je ptro skud užívná záchrnce lze než horní sttečně bezvěmí, iho zvrtky ústní bhů. přes Jeho užít osobní všk směrně u sdítě, řdě sh řídí buu Druhý části s i vven dle V 13 / 20

14 I když všk předchozí využití nepřímou mskou tedy ze přímo vádí zřízení mohou třebný cirkulující činností, vynuceným zchránců 30 zs úst. bná buvku občs stlčení msírování, o vzduch krvi. srdeční příslušenství Poslední něco obličej celou přerušováním prkticky zmezit Právě zřízení vnáročnější bu KPR msáž, resuscivné především bou plic ten odpdjí umělému puz prvidelně druhý mohou dle už druhý možno msáže. jsou mnoh é vyždu neustále neustále šetřil krjně mnohde zs zujme vdechu, dv oso. nutná nouzově dýchá názorů, dsttně dechy, energii nežáucí průběžně kooperce (tzn. třebnou Ještě již někdy využívt zváděny zde tedy oso. zhrub určitý nedáv zvýšit é relizovné udržovt puzy, zd dvou intenzivnější zici Ii, souběžném přípdě když šnce nové díky díky kždé osob. vuněkterá minulosti třebné hybu trendy, hlvy msce mocí dnoho Ztímco tři úspěšné odborný vozovl ze bez tj. chystá vzhůru mbuvku, vznikjící množství stisknutí ztímco mlém zmáčknutí záchrnce, přestání den vádění nácvik. možné si běžný měchýře. první kyslíku relizu občsným mbuvk nemul čítání) vedení hrudníků Ztímco prvit záchrnář KPR, měr voptimální obou Druhý týkt mocí stiž užití - éčk Jen v Evropě prý ročně jde k více než zástvám srdce. Skoro lovi ových situcí váze tzv. tchykrdií či ventrikulární fibrilcí. Právě u té chází k chotické činnosti dnotlivých svlových buněk myokrdu níž nechází k účinné kontrkc i srdce veucí k vypuzení krve. Může způsobeno jk ischemickou chorobou srdeční, úrzem elektrickým udem, nebo ruchmi vnitřního středí, zejmé koncentrce drslíku. Později, i n několik uhých minutách mís rzivší lékř, může nezřídk už zzmet uze syslii, která může zmet konec veškerých dějí. Pro už kdysi vznikl myšlenk umtizovných defibrilárů. Přístrojů, kterými l pcienvi včsně dán elektrošok, který obnovil stndrdní srdeční činnost. Prostředek včsnou záchrnnou kci v bě, kdy ště fibrilce nepřešl ve stv, zmející už zprvidl stý konec. A právě o ovém vybvení si zde budeme vídt Elektrikou k záchrně? Jká l vlstně cest k součsným přenosným defibrilárům, které měrně sdno může obsluhovt i medicínský lik? Lze říci, že měrně dlouhá. Už v roce 1775 tiž Petr Christin Abildgrd předvedl, že možno opět obnovit puls u slepice působením elektrického impulsu externě přes jí hruď. V roce 1899 fyziologové Prevost Btelli obvili, že silnější stejnosměrný elektrický výboj zství fibrilci, z obví normální rytmus. První defibrilce, která zchránil lidský život, l vede v roce 1947 chirurgem Cludem Beckem. Ten tehdy úspěšně defibrilovl v otevřeném hrudníku lidské srdce. Kouwenhoven Milnor v roce 1954 už defibrilovli srdce ps externě, tedy přes uzvřenou hruď výbom z defibrilčního kondenzáru. Obbný stup l v roce 1956 Pul Murice Zoll plikovl i u člověk. 14 / 20

15 N fesor defibrilár. lékře. j vzdělání. moci, letdel užitím světě Rozšiřování Nlo neztném přelomu i V rozhodnutím včetně Pelešk ty osmdesátých tzv. Clinnův jsou Vstává tisíciletí lické Oregonu 80 plnění užití nově z defibrilár milionů zákon pržského první. dministrtivy Evropská k l letech diszici mediky ovtel, moci. z1999 roku stupně l IKEMu. rd změstncům vyvinut neodkldné Vtj. USA roce zčíná cc vykoná Vsmozřejmým resuscitci možno roce první % zjistil slečnost 1962 resuscitce zumtický lo užívt celkového izáchrnáři právní ve vstrojil USA záchrnné svých vybvením. iunited uochrnu záchrnných ooficiálně čtu. externí první defibrilci Guidelines umísťovt úkony lickým užitelný defibrilce Nen defibrilár vyškoleno složek 2000 tm, defibriláry é skyvtelům letišti bteriový bez le zprcovl bez vvýzmně resuscitci vpřímnosti všude lékřského Chicgu. inásledně přenosný svých dílel první užití s Tzv. místech centrech, lékřská zemích Má szchránce rytmus vést příkld vrátit minutě redukují všech Je defibrilce dná která záchrny lrit Nové Ty Při názorně grmovný defibrilci, osobu vlstně přístro zvrátí trendy ho (což jsou vco energie s moc. ručí pcient. lovině úřdech, dán vysokou vyzčenými tedy vyždu nejdříve, přístroj dle vláken. fibrilci něco kuž říkjíc životu. vlstně jsou st rd defibriláry Aumtické sttečná, Jsou či n přístro periody vrženy husu Tím srvních prvé, slušný Pro 3že sttek přípdě kolem Pokud systemtický minut chází otevře é ový jde zómi jsou zd ), obrcí stále zvolá 5%. stupné od příkld slidí externí, elektrické kneboť ret, čm nyní nutné kolpsu, elektrik ten jich stdiónech, neručí -jich Tkže četnější veřejných moc lgoritmus, ho preferovnější umožňují defibriláry, kždý výboj synchronizci, reálné sprvděbnost přesného jko konce už zhájí čs nimi energie, pcienvým iinstrukcemi vprvděbnost jsme dlší isrách dání letištích, mácnostech oovt. možnosti oživovcí zde dle ikrátkém umístění. mu ilepí výboj k zásdně moderní žvnému výbo. ulici. kterého příp. šlo myokrdem, příkld zbránění myokrd Ideální úkony níž přežití zškolení displeji otných Přístroj tm, stále pcientův kti Defibrilci bifzické rizikových očekávnému přežití zchránci ž rpidně kde čstěji škozu zvyklí či nám sádk mu měl následně mohl hlm oblstech, čímž účinku není kolem defibriláry, hrudník obnovit u pcientů. ová systemticky nejhoršímu klesá. rdí, prcovt čítče. třeb způsobí okmžitě záchrnky vází výrzně 75 efektu. zlyzu snižu co dhezní Je-li % normální nákupních optimální především má V -delrizci kždý slušná u Smotná některých tiž sžitelná celou nižší Není-li dělt. kterých cen szují už elektrody výboj ho rytmus. lik. energie, 10. energii. kcí. šnce v Poslední zprcovl včsného jk msáže). zjištění rutinní z výbom sledním hrudníku nejúspěšnější umisťování ly ozčeno neztné). tří přístro minut běžně tříminuvé kvlitní zdání ipři co mezinárodním během stlčení sítě rychlé nepřerušovného nejdříve resuscitci dě, stupné něm. Tké stndrdů defibrilárů KPR 3bíní chůze). vádění ž Evropské hrudníku. minut, Pro už 60% klden kud co defibrilčním pcient během symbolem. i změny Mís, defibriláru největší resuscitční rdy msáže důrz Zdůrzňu možno skyvání jí klíčová není, kde ohledně účinnost efektivitu srdeční lze výboji. před resuscitci minimlizci míst - výboj zmíněné užití příprvy lýzou nepřímé é Už zástvou tedy lézt,. pcient konce výše nutnost ve měl i šnce v přerušení srdeční svých rytmu buucnu Je lo bíní vzniklou (tzn. bez především nyní ruču skytnut okmžitého zmíněno, Guidelines msáže optimální záchrnu plikcí nepřímé defibriláru mimo životně měl větší zdůrzňová nejzději koncepčně že stlčováním krčovt výbo nemocnici obnovení 2010 vzdálenost rpidně srdeční přehlednost defibrilce důležité (všk ručeních klesjí. msáže již vádět, stlčování nepřímé vhrudníku pěti mezi svdní nevžu důležist kompresích ideální mělo vteřin Systém před srdeční (neb, cc ověřeně stvitelná dlších umístěným měli é Kdy Nebo hyb defibriláru zchránce rukvice. celý Aumtické Oti vlstně mokrý osobu, kupříkldu rizikem? jk z čstým úprv. úspěšné jízdy Mul krdiostimulárem. li příkld energie To externí užití zde obvám Americké odstrnit okolní neužít? inutné, utiž sd výbo, dětí. defibriláry defibriláru uvádí, oso veřejnosti, může šperky studie holou I kud No třebných umůže mizivé. znemožnit dětí zejmé, rukou A též čijsou není vd uštějí velmi rritním dle závěr, V sáhnout vdiskutbilní 1kmístech již součsnosti sledních vést rok kud diszici mlé, zmíněných přípdě věku vco obzvláště přípdě okmžiku třebně třebnou lze snížená defibrilovt zhrničních dle msivní někdy užít lýze Guidelines mnoh neztnosti vyholit kud výbo energie zmíná lýzu běžné piercing. pcient někoho zjištění ( má 2010 mezi výzkumů výbo rytmu úkon vlečené lepší -během elektrody, zsám před prxe uvádí, defibrilce nebo srdce. lnutí nebezpečí přístroj spělé, výbom jízdy é ochrnné mnuálně že elektrod) ve neručí. riziko bezpečné ichom u vozidle osob ště bez újmy s 15 / 20

16 mohl zásuvky. může které třebně lesň kovové Nejmodernější užitím helikoptéře. nehody dále, kyslíkem, horké. (ledže lo, jde Defibrilár když z k Z nebezpečné dlze) úmrtí chom kolem co rychlo lo Jed chytit už stv uprvé už ne nejvíce přípdně čítá řádná nutné pcient nemožné, hromdící přístro zli d kyslíku nutí, vložit dlších náplsti é osušit, iplikovt zóny. v součsně ní. mlém šlupk, neměl lesň mokré jsou který Zkrátk diskuvných sněkdy szvláště kolem fibrilci prý elektrodmi). benzínové prý defibrilci stnu ) užívt kovové le váděné krjně něco všk é vylovení resuscivné rozhodně bez trochu již mohou plubě oblst neprvděbné. ve z páry, plikce zmezil prvovány možností Neublíží vysoce oso prudkého kyslíková suchého výboj hrudníku evkuume ne stt lodi, (či prý elektrického oso vyždu explozivním nebo též chází omezil) větší, deště. určitá užití terpie (či ipřesunout ( n kupříkldu méně osobu Mnohem než bně výboj. rizik sotv jí Zde jsné, tělem, výbo středí. kud kont ve vodivého, dle výbo Anebo osobu hromdí styku názorů už že irozhodně prvděbněji specifické užitím z dlší si n sletu neoptrně sněkm jik vodivým Pokud odpálení kud, vou. úkony chemiků vkritické ve -třásné ruču. situce. unehod, dále, jsou sní leží chopitelně Příkldem středím. sáhneme není směsi př. šly množství vnebo rozhodně přípdě Ss jich osobu Crdi Aid Stále čstěji můžeme střednictvím médií vědět zvěst, že ť už formou s lické záchrny defibrilárem, či mocí strážníků městské licie, kteří jsou v utě stále čstěji vybveni, šlo k záchrně jik jistě ztrceného život. Při KPR, váděné přízdu záchrnářských složek, může tiž bné moderní vybvení rozličné specilizovné můcky klíčové. Všeobecně jsme si o tzv. áédéčkách, tedy Aumtických Externích Defibrilárech, vyprávěli už v předchozích kpilách. Nyní již změříme dno z ových konkrétních zřízení v rámci určité předstvy některých z těch, kteří ště neměli tu šnci s nejmodernějšími typy defibrilárů drobněji známit, si blížíme ho možnosti, vlstnosti funkce. Ale není v přípdě Crdi Aid uze smotné, le vlstně dná hned o celou sérii můcek urgentní první moci. Dá říci, že jde o velmi zjímvý příkld systémového řešení blemtiky v oblsti krdiopulmonální resuscitce i defibrilce. Komplexní grm, bízený příkld známou mácí firmou Helgo-CZ, tiž stává jk z defibriláru nové generce, i ho tréninkové verze v neslední řdě é z důmyslné speciální vychytávky, která může zchráncům zčně máht smotné relizci nepřímé srdeční msáže. A jk likovi, fesionálnímu záchrnáři. Špičk mezi Smotný zčkový defibrilár známé holndské firmy Crdi Aid rozhodně ptří mezi nejzjímvější nejfunkčnější dukty, co týče bných zřízení. Energie výbo zde umticky stve dle impednce pcient (dle firemních dkldů možné j užít člověk od 20 k 16 / 20

17 gu stižené dnoduchou týče něco fkrů, místě To kždenně oživovcí soukromou lety. hlsové ILCOR zlostmi záchrnnou elektrody lopticky netýkejte. dignostiku mluvící neruču ). možné hyb kundách zkontrolovt, Byl všk K hmotnosti funkci pcient vydán klíčového kolem právě mění nehody. pcient, lepit vést, neboť kyny přístroj - vosobě Crdi prát výboj. osobu) skyvání ztím velmi bíní nyní Probíhá výše) odhlený dát službu. dnes že obsluhou, Pro život tištěným i Tedy hodnotícího t kud implnvný Aid šnce elektrošok (ty již vnitřní Jkousi hrudník příznivých d A nejkročilejší ohrožující oprvdu prvním může lo když elektrošok Uvolněte tiž lýz možné hrudník ho... přežít sám le zkomputer první nedáv už následu: návodům. stále si jistkou stv stižené největších kum. iručí jimání měru nik zpne 34 jik srdeční nebude ten mnoh si srdečního dýchcí pcient moci. pcient. více, krdiostimulár, má tisíc libovolně t technik oso cc rozhodně přístroj víc Stiskněte Následně nejlepší ti le cenově bez oso či lidem, překážek rytmii, Nenže zákzník tj. cesty otevření Názorně přímo o rytmu. uživtelské jk DPH). netýká blbosti Předzné bifázickou volit 15 správně stižených zcel výbv pcient. sjí kund vlstně ventrikulární nevyždu jde červený moci krytu neručí orgnizce A td.). svým z Crdi užitý o nestupné 20 msivní zzní zde křivku, vlstnosti z díky exktně technologicky, jzyků) V hlm Neví-li následně knoflík. méně přesně Aid, jk zhol přípdě nešťstnou elektrody odmáčknout klíčový ž fibrilci nebo kýmkoli že z zvádění nebo ( Je příliš vyhodnotí implemenvné než výboj nic, vede kontr zornost. zdá, třebně určená pcient To nutný nutného neumožňu má kyn: dává licejní lovinu kud svelké či izmená su den třeb záchrnáře: není dhezivními událostí. tchykrdii. největší příslušenství, řizovcí míst, červeně vizuální výboj známky stv Nyní kvlitní investici vnebude výbo, zspředevším dnotky žádném nejdsttnějších n ho, už či (př. šnce špičku Zámců přípdně dle instrukce s blikjící Výboj n vybvení. život, Zvolejte minimálními ce náplstmi Tkže moci kjiž co díky směrnic které (ž diszici přípdě detekovný stál si moci pcient s, (t s řídit. ideálně o knoflík. lepte dále 10 může ový před co To jsné tu Pokročilá technologie Pom hluboký mužský hls zznívá z redukru: Můžete tknout pcient. Pokrčujte v oživování. Střídvě skytujte 30 stlčení hrudníku dv vdechy z úst úst ) V průběhu následnéh o vádění KPR t chytrá mšink záchrnáře dru vádění kompresí nepřímé srdeční msáže prvidelnými kustickými signály - jko metronom sžení ho nejoptimálnějšího rytmu. Po kždých třiceti oováních vždy dán kyn: Nyní skytněte dv vdechy z úst úst. Nyní skytněte 30 stlčení hrudníku. Po třech ových cyklech opět následu dlší dignostik oso s přípdným novým výbom, kud sofistikovné zná z neztné... Je zde é informční tlčítko, hož stisknutí stneme oznámení o uplynulém čsu čtu výbojů od spuštění přístro. Bterie umožňu ž 20 hodin výdrže moniringu oso ž přes 200 výbojů. Pohovostní režim možný dv roky. Autest u Crdi Aid vádí denně, měsíčně kždém zpnutí (tedy otevření) přístro. Kdykoliv é průběžně k diszici i umtický zázm veškeré činnosti přístro tedy jkási pměť ltertivu jkéhokoliv zpětného vyhodnocení užití defibriláru. Tk lze vyslevt cc 4 hodiny činnosti 17 / 20

18 zpět včetně měřeného EKG ž 4 záshů. Přístroj může fungovt ve vlhkosti ž 95%, olný ti stříkjící vodě teplotám 50 stupňů d nulou. Přístroj s nosným mdlem měrně komtní s měrně ucházející hmotností kolem 3 kg. Speciální ochrnný obl víc mimo smotného stndrdně obshu i sdu příslušenství souvijící činnosti bezblémovou plikci kdekoliv v terénu. Ten integrovný záchrnářský kit obshu ochrnné ltexové rukvice, speciální záchrnářské nůžky rychlé bezpečné jmutí oděvu odhlení hrudníku, můcku přípdné vyholení zrostlého hrudi ( třebné lnutí elektrod), resuscitční msku umělé dýchání desinfekční ubrouk. Verze Trenér I když Crdi Aid konstruován k co nejdnodušší obsluze i díky slovnímu průvodci celým stupem reálně možné, j v extrémní situci mohl účelně využít i prkticky neškolená osob, šnce co neefektivnější využívání s určiu erudicí chopitelně ště vzrůstjí. Prože buu zákonitě přímné oso d obrovským strem, nejvýš vhodné, ly veškeré stupy komplexní ovládání ly důkldně vyzkoušeny nečis. A u lofesionálních záchrnářů l třebně drilová umtizová všech souvijící činnost. K relizci ové průprvy le mohlo sti nevhodné či konce krjně nebezpečné využívt ostrou verzi defibriláru. Crdi Aid vyvinul i svoji čistě výcvikovou verzi, zvnou přízčně Trenér. T vhodná jko plněk výuce nácviku první moci, nebo prezentční kce osvěvé přednášky. Trenér má shodné vedení jko stndrdní CrdiAid, ovšem s několik málo nutnými rozdíly. Ten cvičný přístroj, který jik chová s jko oprvvé reálné (včetně vizuální siglizce, hlsových kynů, d.) obshu uze cvičné elektrody zde zmáčknutí již zmíněného červeného spíče chopitelně vádě uze simulce elektrošoku. Dlší zvláštností, že k trenérovi k diszici bíčk, kterou přes běžnou 220V zásuvku třebně bíjí vnitřní zdroj. Odinělostí ho systému é speciální dálkové ovládání, střednictvím kterého instrukr může účstníky nácviku či v průběhu témtické modelové situce dle své úvhy volit ovlivňovt vývoj situce (tzn. tvořit rozličné scénáře výboj př. ručit či neručit, děj sunovt m tm, nebo konce občs imivt přípdnou závdu přístro ). Ve sní s resuscitční figurínou či přímo živým kolegou lze 18 / 20

19 ve scénce cvičit ptřičně reálnou formou skytnutí krdiopulmonální resuscitce. Prostě vše v souldu známým heslem: Štěstí pře prveným. Ttrnk Právě v šich končinách zčlo livě říkt novince, jik v originále zývné Exterl Chest Compression Assistent. Je urče jk fesionální záchrnáře, i instrukry první moci zámce o jí výuku. Jde o měrně mlou, lehkou sdno užitelnou můcku, která všk může v tíživých momentech skutečně nemlou mocí. Ten dpůrný středek krdiopulmonální resuscitci od CrdiAid vržen, mohl záchrnáři dlouhobě vádět co nefektivnější nepřímou msáž srdce člověk zsženého náhlou srdeční zástvou. A i d velkým tlkem, kdy mohou lidé zákonitě chybovt sustu jik smozřejmých věcí běžně zmít. Názorný obrázek horní strně té resuscitční můcky i neškolenému uživteli názorně ukáže, km správně ložit ttrnku hrudní kost. Zvýšená ploch zefektivňu kompre optimální mís zbrňu prstům, 19 / 20

20 srdeční rychlost siglizci slečně zde oso. plikovt. kompresi (40, momentálně mohou kompresí. drilovt klipem, MEDI bterie, Text Venglrčíkem Exterl tj.využít tlk 100 é 55, : bh, Mgr. V kdykoliv mocí přenášel nejvýš msáže jí 75, stlčování úderů izávislosti Chest srozsvítí nen dignostik Když Záchrnář rytmu výše stv Pvel 90, tlčí že z kterého 105). mocí zprvidl Compression nemjí strnou vypnout psným užitečnou minutu). Černý silou, nešťstné mocí umticky odvídjícím stále Msírující váze správné lze kté přesně dle (což má diszici stává ). Pomocí krychle pcient vednost. jsně internevých důmyslné diszici neustále události, Assistent hloubky odvídjící člověk ověřu běžně, hodí slyšitelných delšího figurínu, symbolu mix Po dnoduše třebnou především le svém kompresí, šktulky zvuku má zde zejmé okmžité též zdrojů dáván tlku kždém stě velikosti fyziologickým tiž zpnutí pípání obou upevnit sdno zpětnou stále nácviku názorně, vlivem tehdy, si odborných spíč signálů užití. zpnutí. (řídí člověk n é vzhledem názorně resuscitční speciálním úvy loží kdychom Zdrom srdeční vzbu lcině diszicím t jk OF/ON nejnovějšími konzultcí intenzivní m můck před ttrnku ho ukzu kbuvt msáže uvnitř uzdrem. velikosti dlouhobějším lze můcku očim, hmotnosti mohl pcient. le tlk -m szřízení cit prvidly diody é běžná mást MUDr. resuscivné stli účstníci zem To třeb vzvukovou urču optimální CrdiAid uživtele. librách o 9V užívli Michlem resuscitce optřeno vádění plochu mohou lklická kurzů správnou kždé hrudník i či vtlk lze Je kg si 20 / 20