Pípad Vladivoje Tomka. (Píspvek k historii eskoslovenského Junáka v období komunistického režimu)

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Pípad Vladivoje Tomka. (Píspvek k historii eskoslovenského Junáka v období komunistického režimu)"

Transkript

1 Pípad Vladivoje Tomka (Píspvek k historii eskoslovenského Junáka v období komunistického režimu) Martin Lang VII.A Arcibiskupské gymnázium Korunní 2, Praha 2 šk. r. 2002/2003 1

2 Kdo není ochoten za svou svobodu bojovat, ten jí není hoden. Za pomoc pi psaní této práce dkuji pedevším Františku Bobkovi a Karlu Plockovi, lenm estného oddílu Velena Fanderlika, bez jejichž ochoty a osobního svdectví by má práce nemohla vzniknout v této podob. Karlu Lešanovskému dkuji za ochotné poskytnutí mnoha dokument. 2

3 Obsah Úvod 1 eský skauting do roku a následující období 4 Junák v ilegalit 6 Osud Vladivoje Tomka 8 Pronásledování a likvidace skautského hnutí 14 Struný pehled skautských proces 16 Struný pehled popravených skaut 17 Závr 19 Použitá literatura a prameny 20 Resume 21 Seznam zkratek 23 Seznam píloh 24 Pílohy 25 3

4 Úvod Dnes, více než deset let po pádu komunismu, zná již veejnost zloiny, kterých se tato diktatura dopustila. By to nkteí lidé stále popírají, v období na pelomu 40. a 50. let využila KS a jí ovládnuté orgány ty nejbrutálnjší metody (srovnatelné snad jen s metodami pedcházející diktatury nacistické) k prosazování zvrácené ideologie a k likvidaci svých odprc. Mimo církevních pedstavitel, len nevyhovujících politických stran, ásti píslušník dstojnického sboru eskoslovenské armády a dalších nebezpených jedinc k nim patili i lenové eskoslovenského Junáka. eskoslovenskému Junáku je z tchto skupin vnováno v oficiální historické literatue snad nejmén místa, pestože jeho tragédie je pinejmenším srovnatelná s ostatními. Ze své podstaty nemže skauting existovat po boku jakékoli totalitní vlády. Jejich základní principy se navzájem vyluují. Obma stranám bylo toto v historii jasné a likvidace skautského hnutí patila vždy k prvním inm každé diktatury. A tak i komunistická moc špinila jméno Junáka, štvala proti nmu zfanatizovaný dlnický lid, jeho leny tvrd pronásledovala a z pohledu tehdejší veejnosti se jí ho podailo zniit. Nikoli však ve skutenosti. Obrovské množství eských skaut se dále scházelo a aktivn se zapojilo do procesu, který je již dnes nazýván tetí odboj. Mnozí šíili protistátní letáky i pomáhali jiným pronásledovaným. Nkteí se však režimu, který jim odpíral jejich základní práva, postavili i se zbraní v ruce. K tmto mužm patil i Vladivoj Tomek. Smyslem této práce, která vznikla v rámci soutže AV R Kamenná pam mého kraje, je vyzdvihnout hrdinství tch, kteí se tohoto boje zúastnili. Mén dležité je, zda se zbraní i bez ní. Dležité je, že riskovali vlastní svobodu i životy pro svobodu národa - akoli nemuseli. Ovšem pohodlnost ani pihlížení bezpráví mezi skautské ideály nikdy nepatily. Historické studie zabývající se obdobím totality a tetím odbojem Junáku píliš pozornosti nevnují, vtšinou jen strunou zmínku. Mnohé publikace se zmiují o osudech jednotlivých skaut, ovšem pouze jako len rzných odbojových skupin. Historii Junáka v tomto období se tak pln vnují takka pouze práce samotných perzekuovaných skaut jedná se pevážn o knihy autobiografické (nap.: pán Lubomíra Školouda, Jaroslava Brodského nebo Oldicha Rottenborna a Františka Bobka i dalších). Pravdpodobn nejbohatším píspvkem na toto téma je studie pana Karla Lešanovského, sestavená na základ výpovdí mnoha pronásledovaných skaut. Samotný píbh Vladivoje Tomka byste nenalezli v žádné knize vydané po roce Hledání pramen o tomto pípadu je o to složitjší, že ani jeden z peživších úastník procesu nemá, a již z jakéhokoli dvodu, zájem o jeho publikaci. K tomuto faktu bylo pi psaní práce pihlédnuto. Pi své práci jsem proto erpal pedevším ze soudních spis, ke kterým jsem se dostal prostednictvím pana Plocka a pana Lešanovského. Tyto dokumenty by pro mne jako studenta byly jinak zcela nedostupné. Podkování patí též PhDr. Han Almerové, vedoucí historického semináe, pod jejímž vedením práce vznikla, a Mgr. Michaele Janíkové, vedoucí programu Socrates, jež ke vzniku práce také pispla. 4

5 Dne 17. listopadu 2001 byla na dom v ulici Dukelských hrdin íslo 15 odhalena pamtní deska Vladivoji Tomkovi, poslednímu popravenému komunistickou justicí z politických dvod. Stalo se tak pesn v den 41. výroí jeho popravy. Ta se, na rozdíl od odhalení desky, konala bez pozornosti veejnosti 1. Vladivoj Tomek byl popraven 17. listopadu 1960 takka v pravé poledne 2. Bylo mu teprve 27 let. Jeho popel byl uložen (i rozprášen) na neznámém míst. eskoslovenský skauting do roku 1948 Abych mohl popsat proces likvidace Junáka komunistickou mocí, považuji za takka nezbytn nutné malé ohlédnutí za pedcházející historií Junáka. Ta se zaala psát v roce 1911 a její poátky jsou neodmysliteln spjaty se jménem Antonína Benjamína Svojsíka. Bhem první republiky i krátké doby, která ji pedcházela, se skautské hnutí zformovalo v mezinárodn uznávanou organizaci Junák - eský skaut. Tato organizace se posléze stala nedílnou souástí spoleenského života eskoslovenské republiky. Jedním ze znak tehdejšího skautingu byla písná apolitinost celého hnutí. Mimo to vniklo nkolik dalších skautských organizací, jako napíklad eští Woodcrafters. V roce 1938 ítalo skautské hnutí 70 tisíc len. Po Mnichovské dohod a vzniku tzv. druhé republiky vznikla vlivem pochopitelných národosoustedných tendencí jednotná skautská organizace Junák - ústedí skautské výchovy (ustanovena na snmu ). Velitelem se stal pplk. gen. št. Václav Vlek, náelníkem Bohuslav ehák a náelní Vlasta Koseová. Po okupaci se podmínky stále zhoršovaly a po nkolika vlnách hrozeb pikroili nacisté k (první) likvidaci Junáka. To již byl náelníkem Dr. Rudolf Plajner. V lét 1940 rozehnalo gestapo nkteré letní tábory, skautský majetek byl zkonfiskován i znien a podepsal K. H. Frank rozhodnutí o zrušení Junáka. Na Slovensku se o likvidaci postarala Hlinkova garda. ad skaut se podailo uprchnout na západ, kde se jim v Anglii v kvtnu 1941 podailo vzkísit junáckou organizaci. Díky tomu ml eský Junák své zástupce na všech mezinárodních skautských jednáních. Nkteí eští skauti vstoupili do britských skautských oddíl. Pedevším zásluhou Dr. Velena Fanderlika vznikly skautské oddíly i v armád. Vtšina skaut se aktivn zapojila do boje proti nacismu - bojovali v adách spojeneckých armád na západní i východní front, našli bychom je mezi eskoslovenskými letci RAF, podíleli se také na domácím odboji. Mnoho jich bylo popraveno nebo uvznno v koncentraních táborech. Obti eského Junáka v druhé svtové válce byly dodnes vyísleny (vyíslení samozejm nemže být pesné) na více než 700 padlých, popravených a umuených. innost Junáka byla obnovena ihned pi vypuknutí pražského povstání v kvtnu Po válce bylo udleno cca 650 záslužných junáckých kíž, piemž ada skaut obdržela vysoká domácí i zahraniní vyznamenání 3. Už v roce 1945 se pes znané materiální problémy opt konaly letní tábory. Skauti pispívali k obnov státu napíklad pomocí pi první poválené sklizni. Brigád, pedevším v pohraniních oblastech, se zúastnilo na 70 tisíc skaut a skautek (odpracovali cca 5 milión pracovních hodin). 4 Za to jim dkoval i ministr zemdlství a zástupce KS ve vlád Július uriš. 5 Pod politickým tlakem komunisty prostoupené spolenosti vstoupil Junák jako kolektivní len do Svazu eskoslovenské mládeže. Stalo se tak proti vli vtšiny skaut, kteí se pochopiteln obávali i dalších zásah proti samostatnosti Junáka. Na 1 Hobulet, asopis mstské ásti Praha 7, 11/2001, MF Dnes, Protokol o výkonu trestu smrti 3 Cestou k pramenm, str Svoboda, Hledání zaváté stezky, str Junák, ro. 28/ ,. 5, str. 59 5

6 shromáždní nespokojených skaut v Praze vystoupil ministr školství Zdenk Nejedlý s nezapomenutelným projevem: Nemžeme si pedstavit eskou mládež bez Junáka. Máme k ám plnou dvru a pejeme Vaší práci mnoho zdaru. Mohu také prohlásit, že pro své poteby nemžete najíti lepšího pítele a podpoitele než máte v dnešní vlád. 6 V únoru 1946 byly na II. junáckém snmu ustanoveny dv paralelní organizace: 1. Junák, ústedí skautské výchovy v Praze - eský Junák (starosta Dr. Velen Fanderlík, náelník Dr. Rudolf Plajner, náelní Vlasta Koseová) a 2. Junák, ústedí skautské výchovy v Bratislav - Slovenský Junák (starosta pplk. Stank, náelník Mgr. M. Stržínek, náelní Lýdia Jurajová). Ob tyto organizace tvoily federální spolek eskoslovenský Junák, svaz skaut a skautek. Pestože již v té dob musel Junák odolávat prvním útokm ze strany komunist, tšil se velké popularit - v roce 1946 dosáhla lenská základna rekordního potu tém tvrt milionu skaut. V roce 1946 také slavil Junák 35. narozeniny, piemž skuteným vrcholem jinak bohatých a tiskem sledovaných oslav byla návštva svtové náelní skautingu Olave Baden- Powell, manželky zakladadele svtového skautingu. I v letech 1946 a 1947 se skauti aktivn zapojovali do obnovy národního hospodáství. Když byl v roce 1947 vyhlášen tzv. Dvouletý plán, Junák se pipojil vyhlášením Junácké dvouletky, ve které se zavázal odpracovat 20 milión pracovních hodin. V dobrém svtle se Junák pedstavil také pi zajišování Svtového kongresu studentstva v listopadu 1945 a Svtového festivalu demokratické mládeže v lét Letní tábory 1946 a 1947 se konaly hlavn v brigádnickém duchu. 6 Junák, ro. 28/ ,. 2, str. 18 6

7 Rok 1948 a následující období V dalším roce se politická situace vyostovala a sílila i kritika Junáka. Skauting byl kritizován pedevším pro svou nepokrokovost a lpní na Baden-Powellov modelu. Dalším bodem bylo jeho praktické nezalenní do SM. Samotný Junák již také nebyl jednotný, vznikaly levicové frakce - napíklad brnnská nebo pražská, složené z píznivc nebo len KS. Dvody této rozpolcenosti je nutné hledat v nkolika základních faktech: Bhem druhé svtové války ztratil Junák množství svých nejlepších len, ímž byl znan oslaben. Poválená popularita hnutí znamenala píliv enormního potu nových len - pochopiteln na úkor kvality, nkteré oddíly mly až stovku len 7. Mezi novými leny tedy muselo být i hodn komunist. Pravicov orientovaní lenové naproti tomu chystali vystoupení Junáka ze SM, piemž se poítalo, že tento návrh podpoí i vtšina mén politicky angažovaných skaut. Politický boj uvnit Junáka levice na pelomu let 1947 a 1948 prohrála. O všem se mlo rozhodnout na III. junáckém snmu, který se ml konat ve Zlín koncen února Ten se však již nekonal. Za této situace se Ústední komise mládeže pi ÚV KS rozhodla zasáhnout. Na základ jejího plánu pak brnnská opozice oteven vystoupila proti vedení Junáka. Myšlenky této skupiny byly pozdji v lednu 1948 uveejnny jako tzv. Junácký manifest. Tato parodie na skautské desatero se od své pedlohy liší na první pohled: 1. Junák slouží vrn své demokratické republice. 2. Junák je vlastencem svou prací. 3. Junák se úastní socialistického budování. 4. Junák je oddaný myšlence slovanské vzájemnosti. 5. Junák se úastní veejného života. 6. Junák je strážcem demokratických svobod. 7. Junák zná nebezpeí fašismu a nacismu a dovede mu elit. 8. Junák je pokrokový v myšlení, metodách i skutcích. 9. Junák zná smysl svého slibu, zákona i hesla. 10. Junák zná cenu jednoty mládeže pro svtové zbratení a mír. 8 Poté pišly politické události února Zástupci Junáka R. Plajner a M. Žáková byli generálním tajemníkem ÚAV NF vyzváni k úasti Junáka v akních výborech. Odmítli, za což pak byl Junák klasifikován jako organizace stojící mimo nebo dokonce proti (tak tomu také u vtšiny skaut bylo) politickému boji KS. Již 25. února však levicové složky Junáka vyhlásily tzv. Akní výbor ústedí Junáka (AVÚJ), který se záhy ujal ízení celé organizace. 25. února kolem 16. hodiny vtrhla na ústedí Junáka v Praze ozbrojená skupina SM a budovu obsadila. Vedení Junáka v ele s Plajnerem bylo vyvedeno a na krátký as izolováno. Plánovaný snm ve Zlín byl zrušen. 28. února vydal ÚAV NF naízení, na jehož základ se SM stal jednotnou a jedinou organizací mládeže. Pestože ást skaut považovala AVÚJ za odpadlíky 9, jiná ást len zejm vila v pokraování Junáka a oekávala reformu v duchu Junáckého manifestu. K tomuto názoru se zejm piklonil i R. Plajner, který se rozhodl podpoit akní výbor, nebo doufal, že alespo tak se podaí Junáka zachovat. Tehdejší postoje nkterých nejvyšších skautských funkcioná, jakými byl R. Plajner nebo J. Foglar, kteí se u mladší generace tšili obrovské autorit, však nelze pochopit, aniž bychom zmínili nátlak na tyto osoby ze strany StB. V dubnu 1948 se konala celostátní konference SM, kde bylo definitivn rozhodnuto o pemn Junáka na dtskou organizaci SM. To mj. znamenalo rozbití tradiní junácké organizaní struktury - byly zrušeny zemské a oblastní inovnické sbory a pi krajských 7 vyprávní Františka Bobka, leden Svoboda, Hledání zaváté stezky, str Bobek, Rottenborn, Skauti za ostnatými dráty, str. 7 7

8 výborech SM byly vytvoeny Krajské rady Junáka, oficiáln volené pomocné orgány KV SM pro otázky dtského hnutí. lenství v nové dtské organizaci bylo omezeno vkem 7 až 15 let, starší skauti museli být povinn leny SM. Pokud nkdo nevstoupil do SM, ekal jej zákaz innosti. Ultimátum pro vstup do SM mlo vypršet 30. ervna. Vk skautských vedoucích v rámci SM byl navíc omezen hranicí 28 let. Poet registrovaných skaut tak na zaátku roku 1949 klesl na 30 tisíc len v eských zemích a 7 tisíc na Slovensku 10. K úplné likvidaci Junáka však ješt nedošlo. Stávající pedpisy ješt umožovaly, aby vznikaly junácké kluby v rámci místních skupin SM. Nkteré ze starších oddíl se však již rozpadly, nebo jejich lenové se zmínným naízením odmítli podídit. Mnohé z nich pokraovaly v innosti bez kroj, nap. v rámci jiných organizací. Likvidovány byly v té dob oddíly nkterých odprc režimu (jako byli J. Foglar nebo J. Novák). V dnech srpna 1948 se v Budapešti konala rada osmi evropských socialistických mládežnických organizací. Zde byl skauting, obzvlášt poádajícími Maary, oste kritizován a odsuzován. Konference zaujala jasný postoj a vyjádila názor, že skauting nelze petransformovat na pokrokovou organizaci (hlavn kvli nevymytitelné Baden- Powellov ideologii) a musí tedy být zlikvidován a nahrazen pionýrskou organizací. Junák však neml být zlikvidován najednou. Zaít se prý mlo zamezením písunu nových dlnických a rolnických dtí do skautských organizací. Po vytvoení silné pionýrské organizace se plánovalo nahrazování skaut pionýry, což by vedlo k plynulému pohlcení Junáka pionýrskou organizací. Schze junácké subkomise, která existovala pi ústední komisi mládeže ÚV KS, ustanovila 27. srpna tzv. pípravnou komisi s úkolem realizovat myšlenky pijaté budapešskou konferencí. Komise mla 6 len: 2 zástupci KS (Švermová, Závodský), 2 zástupci Junáka (Vanurová, Jedliková) a zbylí 2 lenové patili do radikální pražské skupiny pro likvidaci Junáka (Haškovec, Tauber). K rozhodujícím inm bylo pistoupeno bhem podzimu. V polovin záí se v Kolín konal sjezd vodních skaut, na nmž byl pítomen i zástupce SM. Ten pozdji konstatoval, že Junák vychovává mládež k nenávisti k lidov demokratické republice. 11 Oddíly vodních skaut poté, jako první složka Junáka, oficiáln zanikají. Také ti, kteí dosud nevstoupili do SM, byli z Junáka vyazeni. To se znateln projevilo nedostatkem kvalitních vdc, nebo nové kvalitní a pitom politicky vyhovující vdce již Lesní školy poádané akním výborem nebyly schopny produkovat. 24. dubna vzniká Pionýrská organizace SM. Následující etapu již mžeme oznait za období zániku Junáka. V diskreditaci Junáka nap. metodou pednášek se vyznamenala pražská skupina Jiího Haškovce. Postupn byly likvidovány mnohé oddíly i stediska. Skautské klubovny byly asto násiln obsazovány SM. Zbylé skupiny skaut pecházely do ilegality. Od roku 1948 vznikaly z iniciativy SM tzv. místní oddíly Junáka (MOJ) a pionýrské oddíly Junáka (POJ). Ty však již s pvodním Junákem nemly spolené vbec nic. Komunisté využili dobré jméno Junáka a dosáhli pro veejnost zcela nenápadné likvidace skautského hnutí. K 1. lednu 1951 byl Junák rozhodnutím ÚV SM rozpuštn, nebo jeho úkoly pevzal Pionýr. 10 Cestou k pramenm, str Svoboda, Hledání zaváté stezky, str Toto datum jist nebylo zvoleno náhodn duben je mezinárodním svátkem všech skaut. 8

9 Junák v ilegalit Junák však nepestal existovat. Již od roku 1948, kdy bylo skautské hnutí spoutáno, pecházely malé i vtší skupiny skaut do ilegality. Nkteé se zaregistrovaly jako njaký - napíklad turistický - klub, který nebyl zamen pímo na výchovu mládeže (to jest praxe zcela shodná s inností za nmecké okupace), což jim umožovalo sice omezenou, ale pece vcelku neízenou innost. Jiní skauti se scházeli prost tajn. Nkdy šlo o celé oddíly, jindy pouze o družiny nebo jen skupinky nkolika kamarád. Pojila je touha po svobod a pevné pátelství uvnit skupin. Chtli dál pokraovat ve skautské innosti - to znamená mj. v procviování skautských dovedností i táboení v pírod. Dalším faktem byla vrnost skautskému slibu, který jim nedovoloval ignorovat stávající politický režim, a už se mu pizpsobit i pisluhovat. Ti starší v sob nosili vzpomínky na relativn nedávný útlak nacisty. Podmínky v eskoslovensku se pitom zaaly nápadn podobat tm protektorátním. Jenže tehdy stáli proti nim Nmci - nepátelé. Te se proti skautm zaal obracet vlastní národ. Bylo tžké milovat svou vlast a sloužit jí, pesto však mnoho skaut dokázalo odlišit nového nepítele, neztotožnit si jej s pojmem vlast a slibu dostát. Skautská ilegální innost by se dala rozdlit do dvou ástí. Jednou je vlastní skautská, nyní ovšem nezákonná innost, druhá pak spadá do kapitoly dnes obecn nazývané tetí odboj. Je ovšem skuteností, že pro tehdejší státní orgány byla odbojem veškerá skautská innost a do jisté míry mly pravdu, nebo skautská výchova psobila jednoznan proti totalitnímu režimu. Skautské dovednosti jako uzlování nebo šifrování, jejichž umní se skauti snažili zachovat, byli policií pokládány za teroristický a špiónský výcvik. Pesto však lze vidt hranice mezi skautskou inností a aktivním odbojem. Do aktivního odboje se zapojilo množství skaut, o hodn vtší než se podailo Státní bezpenosti odhalit. Do nenásilných akcí se jich namoila vtšina. Takovými innostmi byly napíklad tisk a šíení protistátních leták a jiných tiskovin. asto docházelo na drobné akce typu vytloukání agitaních skínk KS, které mly hlavn psychologický cíl. Místní bezpenost dokázaly tyto píhody skuten velmi vydráždit. Je jasné, že odboj nebyl a ani nemohl být centráln ízen a plánován - nadji na delší innost bez pozornosti StB mly jen ty nejmenší skupiny. K zapojení do protistátní innosti tak docházelo spontán z iniciativy jednotlivých stedisek a oddíl, ale i menších jednotek. ada oddíl a stedisek byla však napojena na jiné celostátní odbojové organizace, jakou byly napíklad tzv. SIO neboli Spojené ilegální organizace. leny této organizace byli mimo skaut i sokolové a píslušníci zakázaných politických stran (strany národn socialistické a lidové). Krom letákových kampaní organizovala SIO také pechody ohrožených osob do zahranií. Pestože se organizace ídila písnými pravidly, jaká jsou pro podobné organizace nutná, a každý znal co nejmén ostatních len, bezpenosti nemohla její existence uniknout. Když byla zatena skupina Františka Bobka - Stopae a Oldicha Rottenborna - Hobbyho, podailo se obma zmiovaným pi výsleších shodn vyšetovatelm namluvit, že zkratka SIO, kterou bezpenost objevila, znamená pouze skautská ilegální organizace. V organizacích se skauti vnovali také dalším innostem, nap. práci spojek. Jindy provádli významnjší sabotáže - nap. na dopravních prostedcích a v hospodáství - pro odvedení pozornosti bezpenosti. Podobné akce však byly konány i spontán jednotlivými skupinami. Množství skaut bylo napojeno na armádu a pedevším v poáteních obdobích po únoru 1948, kdy vojenské odbojové skupiny dosahovaly nejvtšího rozkvtu, byli astými leny tchto skupin. Za všechny lze jmenovat skupinu Jaroslava Borkovce, která se v roce 1949 neúspšn pokusila o státní pevrat, na niž bylo napojeno obrovské množství skaut i skautek. 9

10 Ozbrojování jednotlivc nebo skautských skupin nebylo nezvyklým jevem, práv naopak - výjimkou byly zejm skupiny, kde se zbran vbec nevyskytovaly. Ke zbraním se skauti dostávali buto pes nkoho od emesla nebo i jiným zpsobem, za znaným výskytem zbraní však stojí také fakt, že od konce války uplynula ješt relativn krátká doba. Nkteí skauti oživili tajná skladišt z dob odboje druhého, jiní mli doma zbra z konce války (od Rus nebo z povstání). Pestože vtšina nechtla zbran použít a násilí spíše odmítala, lenové tchto skupin piznávají, že v pípad nouze by zbra pravdpodobn použili 13. Pokud však byla po zatení zbra u nkoho nalezena (by jí skupina nepoužila), otevíral tento nález vyšetovatelm možnosti dalších obvinní a v koneném dsledku se projevil na délce trestu. Vedle zmínné vtšiny zde byla menší skupina, pevážn mladších skaut, nebo voják, kteí byli odhodláni k ozbrojenému odporu. Pestože nebylo jejich úmyslem zabíjet lidi - a již zcela nezúastnné i posluhovae režimu, byli pipraveni jít i pes tuto možnost. Prvoadým cílem byl zisk zbraní, penz a jiných - pro odbojovou innost nezbytných - prostedk, nebo pímo poškození státu (nap. v oblasti hospodáské). Lze namítnout, že existovaly pípady, kdy byly plánovány atentáty na pední komunistické funkcionáe. Pakliže nkdo odsuzuje atentát na Heydricha, bude pravdpodobn odsuzovat i tyto, s tím se již nedá nic dlat. Zdaleka nejdiskutovanjším tématem jsou však pípady zabití tch, kteí pouze plnili svou povinnost - pedevším píslušník SNB (ale i jiných lidí, kteí se jim postavili), jako tomu bylo u Tomka, bratí Mašín ap. Na toto obvinní mají ti, kteí v oné dob stáli proti totalitnímu státu, jednu odpov: Taková byla doba - bu já, nebo on. Pestože tito nejradikálnjší odprci režimu mohli odejít do zahranií, ímž by se jejich životní podmínky podstatn zlepšili, ve vtšin pípad se tak hned nestalo. Tito muži považovali za svou povinnost svou zemi neopouštt a proti komunismu bojovat. Významnou roli zde hrála obecn politická atmosféra oekávání neodvratitelné války mezi východem a západem. V okamžiku jejího vypuknutí ml v eskoslovensku nastoupit odboj. Za tímto úelem byl nejen hromadn vojenský materiál, ale ada skupin podrobn plánovala obsazení strategických budov a shromažovala pro zahranií množství dležitých informací. Nkteí odešli na západ pouze proto, aby získali lepší vojenský výcvik a pozdji se vrátili zpt do vlasti ve službách zpravodajských organizací (nap. CIC). Tito nejvrnjší zaali astji odcházet, až když jim bylo jasné, že USA ve stední Evrop intervenovat nebudou, nebo v okamžiku, kdy jim v eskoslovensku byla pda horká pod nohama. Ani pak se boje nevzdali ada eskoslovenských skaut bojovala proti komunistm v adách americké armády v Koreji a ve Vietnamu. 13 vyprávní Františka Bobka, leden

11 Osud Vladivoje Tomka Vladivoj Tomek se narodil 9. ervna 1933 v Praze. Po absolvování základní školy studoval reálné gymnázium v Praze 7. Po prostudování jeho krátkého života je zejmé, že lenství ve skautské organizaci, pestože podrobnosti jeho skautské innosti nejsou známy 14, významn ovlivnilo zbytek jeho života. Ihned po únoru 1948, tedy pibližn v dob, kdy dosáhl 15 let, se postavil proti novému - lidov demokratickému - státnímu zízení. Informace získané skautskou výchovou i poslechem zahraniního rozhlasu dále pedával nkterým podobn smýšlejícím spolužákm. Tmi byli hlavn Ivo Klempí, Bohuslav Kuera, Vladimír Straka, Vladimír Sva a Václav Bernát. Když si spolen ujasnili svj pohled na stávající situaci, poali plánovat první diversní akce. V letech 1948 a 1949 plánovali atentát na jistého politického initele, s jehož synem chodili do školy, zniení železniního viaduktu v Praze 7 nebo zapálení provizorního mostu pes Vltavu u ostrova Štvanice. Kuera, který v roce 1949 opustil pro špatný prospch gymnázium a poté se dostal na vyšší chemickou školu, se pokoušel pro tyto akce vyrobit taskaviny a zápalné látky. V dalších letech již skupina pikroila k prvním inm. Tomek se Strakou se snažili tvoit, rozmnožovat a posléze šíit letáky s protistátní tematikou (souástí tchto leták byly i karikatury politických pedstavitel KS), ovšem narazili na technické problémy související práv s jejich rozmnožováním. Pi ešení dalších problém, a sice nedostatku financí pro svou innost, rozhodli se využít probíhající veejnou sbírku na pomoc válící Koreji. Tomek pak vzal ve škole razítko SSP, spolen vyprodukovali falešnou sbrací listinu i stvrzenky a v okolí námstí Míru uspoádali vlastní sbírku, která vynesla nkolik set korun. Nkdy v roce 1951 se Tomek, Kuera, Klempí a Straka dohodli na založení vlastní protistátní skupiny. Tuto událost brzy následovala poteba skupinu vyzbrojit. Klempí požádal o pomoc svého kamaráda Ladislava Tonara, se kterým díve chodil do jednoho skautského oddílu. Vdl o Tonarov zájmu o zbran a patrn i to, že njaké pechovával. Tonar mu potom pinesl ruský revolver NAGAN, pozdji se mu podailo získat od jiného kamaráda ješt jeden revolver. Na jae 1952 se skupina rozrostla o dalšího lena, již zmínného spolužáka Václava Bernáta. Ve snaze co nejúinnji pispt k odstranní režimu naplánovala skupina útok proti okresnímu sekretariátu KS v Praze 7. Útok ml být uskutenn pomocí asovaného pekelného stroje, který ml vyrobit Kuera. Množství výbušniny umístné v kufíku chtl Tomek zanechat kdesi v budov sekretariátu. Po vyrobení jisté výbušniny provedli Kuera s Tomkem zkušební výbuch na Štvanici. Tomkovi se úinek výbušniny zdál píliš malý a trval na tom, aby se Kuera pokusil vyrobit nitroglycerin. Nemli však nezbytné chladící zaízení, a tak z výroby sešlo 15. Bhem podzimu 1952 pivedl Klempí do skupiny dalšího spolužáka - Vladimíra Svu - a také Ladislava Balíka 16. Nadále pokraovalo vyzbrojování. Nkdy tou dobou pedal Tomkovi Straka pistoli SAUER, kterou ml doma po otci. Balík ml sám pistoli Z vzor 27, jednu belgickou pistoli ráže 9 mm, bubínkový revolver ráže 6,35 mm a vojenskou pušku. Kvli zisku dalších zbraní navázala skupina kontakt se spolužáky Milanem Matj a Jaroslavem Horákem, jejichž záliba ve stelných zbraních byla všeobecn známa. Sva od Matj koupil již v roce 1950 pistoli znaky FN ráže 7,65 mm. Tito dva, pestože se odmítli 14 Tomek byl pravdpodobn lenem smíchovského 311. Oddílu. 15 Odvodnní obžaloby, str Ladislav Balík (narozen ) nebyl studentem reálného gymnázia v Praze 7, uil se radiomechanikem v Brn a pozdji v Praze. (Obžaloba, str. 1) 11

12 zúastnit spolených akcí, schvalovali jejich protistátní zámry a pislíbili njaké zbran dodat. Kuera pak od Matj pevzal pistoli ASTRA ráže 9 mm 17. Skupina tak shromáždila vcelku slušný arzenál ítající krom Balíkovy pušky asi 7 pistolí a revolver. Pi plánování další odbojové innosti však narazili na problém, který tou dobou trápil vtšinu podobných odbojových skupin, a sice potebu automatických zbraní hromadné úinnosti, jakými jsou samopaly. Tomek s Balíkem posléze navrhli pepadnout njakou vojenskou hlídku, která bude samopaly vyzbrojena. Za tímto úelem pak sledovali hlídky u nkolika objekt v Praze, než se jim podailo vybrat práv takový, kde by byla zamýšlená operace proveditelná a pitom ona vojenská patrola nedisponovala zastaralými modely. Tomkovi se to povedlo vlastn náhodou. Nkdy na podzim 1952 spatil z tramvaje, jak ve stanici Židovské hbitovy na tehdejší Stalinov tíd (dnešní Vinohradská tída) vystupuje tylenná vojenská hlídka. Jejím sledováním zjistil, že jde o hlídku konající strážní službu u vysílací stanice ve Strašnicích. Práv kolem šestnácté hodiny docházelo ke stídání služby. Tomek si vše znovu ovil a poté pikroil za úasti Balíka, Kuery, Bernáta a Svy k vypracování pesného plánu pepadení. Bylo zjištno, že hlídka pochoduje k vysílai vždy podél hbitovní zdi ulicí Nad Vodovodem, kde také v úseku krytém navíc i stromy vybrali nejvhodnjší místo. Akce se mla zúastnit zmínná ptice, navíc byli o všem informováni i Klempí a Straka. K pípravám patila i zkouška zbraní, které skupina do té doby nepoužila a jejichž spolehlivostí si nebyla jista. V listopadu 1952 došlo k uskutenní samotné akce. Ptilenná skupina se odebrala do zmínné oblasti, na veejných záchodcích rozdal Tomek s Balíkem ostatním zbran a ekali na hlídku. Ta se objevila podle plánu, avšak nešla v uzaveném útvaru. Tento fakt donutil Tomka a spol. pepadení odložit, protože za stávajících podmínek byl úspch akce znan nejistý. Dohodli se však na dalším termínu prosinci. Nkolik dn ped plánovaným datem vypadl ze sestavy Kuera, který si údajn pi vyskakování z tramvaje poranil nohu. Tomek se domluvil se Strakou, že Kueru nahradí. 16. prosince se na Strossmayerov námstí sešli Tomek, Balík a Sva. Straka se k nim ml pipojit cestou, ovšem Bernát chybl. Tomek i Balík se za ním postupn vydali do bytu, ale Bernát se nechal zapít. Rozhodli se tedy celý plán provést bez nj. Na veejných záchodcích u Židovských hbitov si všichni vycpali tváe vatou, aby tak alespo ásten pozmnili svou podobu. Všichni byli vyzbrojeni: Tomek ml k dispozici bubínkový revolver NAGAN ráže 7,62 mm a pistoli SAUER ráže 6,35 mm, Balík pistoli Z vzor 27 ráže7,65 mm, Sva pistoli znaky FN ráže 7,65 mm a Strakovi pedal Balík bubínkový revolver ráže 6,35 mm 18. Poté se odebrali na roh ulic Stalinovy a Želivského. Kolem šestnácté hodiny spatili vystupovat z tramvaje inkriminovanou hlídku, která se dále ubírala pravidelnou trasou. Tomek a Sva ji pedešli a pokraovali podél hbitovní zdi, Balík se Strakou sledovali hlídku zezadu. Bylo dohodnuto, že ve vhodném okamžiku hlídku rychle obstoupí a namíenými zbranmi pinutí vydat samopaly. Nikdo z úastník pepadu se však neodhodlal dát smluvený povel a hlídka brzy došla na další kižovatku, kde již pepadení nebylo vhodné. Nechali tedy vojáky být a rozhodli se pokat na druhou hlídku, která se bude po vystídání vracet do kasáren. Ta se také za chvíli objevila. Skupina se opt rozdlila a opt málem promeškala vhodný okamžik. Tam, kde již konilo stromoadí, vystoupil náhle Tomek proti hlídce se zbranmi v obou rukách, okamžit následován svými druhy. Hlídka (složená z desátníka Jaroslava Hýbla a vojín Rudolfa Šmatlavy, Illese Czsze a udevíta Trepáe) se zastavila, piemž se její lenové natoili zády ke zdi. Samopaly mli po boku, ovšem chybly v nich zásobníky, které byly na cestu ze zbraní 17 Odvodnní obžaloby, str tamtéž, str

13 vyjmuty. Na vyzvání zvedli všichni ruce. Když byli vyzváni k odevzdání zbraní, zdráhali se. Vojín Šmatlava se pokoušel - skryt za Hýblem - nabít samopal, což však skupin neušlo a bylo mu v tom zabránno. Tomek potom pistoupil k Czcsovi a Trepáovi, samopaly jim odejmul a ze sumek vyndal zásobníky. Balík se je pokoušel nabít, to se mu ale nepodailo. Hýbl Tomkovi samopal vydat odmítl, naež mu Tomek piložil k tlu revolver NAGAN a nkolikrát stisknul spouš. Rána však nevyšla, zejm proto, že Tomek nabil revolver ráže 7,62 mm municí ráže 7,65 mm. Tomek tedy použil pistoli SAUER, která ale selhala také a rána z ní vyšla až poté, co Tomek sklonil ruku k zemi. Prostelil tak Hýblovi pouze pláš. Nato Tomek vyzval své kamarády, kteí napaženými zbranmi drželi hlídku v šachu, aby nkdo na Hýbla vystelil a zneškodnil ho. Naopak Hýbl je vyzýval, aby nestíleli, nebo již získali dva samopaly, tak a je nechají být. Balík to posoudil jako léku - oekával, že vojáci by v pípad jejich ústupu nabili zbylé dva samopaly a použili je proti nim. Navrhl tedy, aby se všichni postavili elem ke hbitovní zdi a písahali, že po nich nebudou stílet. To vojín Šmatlava odmítl slovy: Písahal jsem jen jednou, a to republice, a nemohu písahat nkomu jinému, 19 naež poal nabíjet samopal. Tomek k nmu piskoil a pokusil se ho zneškodnit úderem revolveru do hlavy, ovšem nedopatením ho zasáhl jen velmi lehce. Zmatku mezitím využil desátník Hýbl, který probhl mezi útoníky smrem ke Strašnicím. Ihned za ním vyrazil Balík. Hýbl se snažil krýt za stromy a první dva Balíkovy výstely z bezprostední blízkosti mu jako zázrakem neublížily. Když chtl Hýbl pebhnou na druhou stranu ulice, Balík mu asi z jednoho metru prostelil pravé pedloktí. Další výstel mu roztíštil levou lopatku. Dalšího pronásledování se Balík vzdal, protože na nho kiel Tomek, aby mu pomohl zneškodnit Šmatlavu, kterého Tomek zatím držel, aby mu zabránil v natažení samopalu. Kolem místa pestelky se poali zastavovat chodci, což zapsobilo na Straku a Svu a ti se dali na útk. Straka prchal ulicí Nad Vodovodem ke Strašnicím, cestou odhodil revolver, dom se dostal pes Žižkov. Sva prchal opaným smrem - tedy ke kižovatce Stalinovy tídy a Želivského - a dom se dostal pes Vinohrady. Tomek znovu vyzval Balíka, a po Šmatlavovi vystelí. Balík tak uinil a vypálil na Šmatlavu dv rány, piemž míil na horní polovinu tla. Šmatlava zstal ješt stát, a tak Tomek vytrhl Balíkovi pistoli a také dvakrát vystelil. Z tchto ty ran byl Šmatlava dvakrát zasažen, jedna rána byla smrtelná. Vyšetování již nedokázalo urit, kým byla tato rána vypálena. Mezitím se opodál ležícímu Hýblovi, nehled na jeho zranní, podailo nabít samopal a spustit na Tomka a Balíka palbu. Czcz i Trepá se k nmu pipojili. Tomek tedy rychle sebral ze zem jeden samopal se zásobníkem, Balík zdvihl Tomkovu pistoli SAUER a spolen prchali ulicí Nad Vodovodem k Olšanským hbitovm, kde pebhli do Votické ulice. Tam schoval Tomek pod kabát ukoistný samopal. Dom na Prahu 7 se oba dostali již bez nehody 20. Protože Tomek ani Balík nevdli, zda Sva nebo Straka nebyli chyceni, bál se Tomek vrátit dom. Oba tedy pespali u Balíkových rodi na Praze 8. Další den se prostednictvím Kuery dozvdli, že nikdo z kamarád nebyl zaten a Tomek se již bez obav vrátil dom 21. Pepadení vojenské hlídky vyvolalo pomrn velký rozruch, což nakonec zpsobilo doasný rozpad skupiny, kterým chtli lenové alespo ásten zmenšit riziko odhalení. Strach pepadal každého. Poté, co úastníci pepadu podrobn informovali o jeho 19 Odvodnní obžaloby, str tamtéž, str Když byl bhem vyšetování pepadení (tedy v roce 1952) nalezen na míst inu odhozený revolver NAGAN, mli vyšetovatelé v úmyslu obvinit z celého pepadení skupinu O. Rottenborna a F. Bobka, nebo zbra stejného typu se našla i u nich. Od této verze však naštstí bezpenost brzy upustila. (vyprávní F. Bobka, leden 2003) 13

14 prbhu zbylé kamarády, své styky prakticky ukonili. Pravideln se setkávali pouze Tomek se Strakou, kteí spolu chodili do jedné tídy. V roce 1953 složili Tomek, Straka a Sva úspšn maturitu a jejich cesty se rozešly. Na podzim nastoupil Tomek výkon základní vojenské služby na Slovensku (pozdji sloužil v Brn). Balík se odsthoval do Dína, ješt pedtím ale hodil pistoli Z i samopal poblíže mostu Barikádník do Vltavy, aby se zbavil dkaz pro pípad zatení. Ješt téhož roku nastoupil k vojenské služb, stejn tak Klempí. K definitivnímu zániku skupiny však dojít ješt nemlo. Bhem vojny Tomek nkolikrát navštívil Kueru a sdlil mu, že po skonení služby má v úmyslu v innosti pokraovat. Kuera si nkdy v letech 1953 až 1954 od Matj opt poídil zbra - jistou pistoli maarské výroby. Po návratu z vojny nastoupil Tomek do zamstnání jako nákupí n. p. KOH-I-NOOR v Praze, Balík se také vrátil do Prahy. Na pelomu let 1955 a 1956 tak došlo k obnovení innosti skupiny. Do té byl nov pibrán Ladislav Tonar, který byl kdysi lenem stejného skautského oddílu jako Klempí. Na schzce, která se konala u Balíka za pítomnosti Tomka, Klempíe a Tonara, bylo dohodnuto usilovat o odstranní režimu pomocí záškodnických akcí a teroru. Tonar absolvoval vojenskou školu Jana Žižky z Trocnova (maturoval v roce 1953) a vojenská uilišt v Lipníku nad Bevou a Ružomberoku, odkud byl vyazen v hodnosti poruíka. Od roku 1955 konal službu v Nýrsku a pozdji v Janovicích nad Úhlavou. Jako profesionální voják nenávidjící režim byl ideální posilou skupiny. Ml být zdrojem vojenského materiál i cenného výcviku 22. Po obnovení innosti chtl Tomek po Balíkovi onen samopal, který získali v roce Po nkolika výmluvách se Balík piznal, že jej hodil do Vltavy. Vylovit se ho dle oekávání nepodailo. Mezitím zaal Tonar skupinu zásobovat náboji, granáty, signálními raketami, slzotvornými granáty, dýmovnicemi, rozntkami, zásobníky a dalšími souástmi výzbroje. Tento materiál pedával Balíkovi, který jej skladoval a evidoval. Kulomet se bohužel pro nedostatek vhodné píležitosti opatit nepodailo. Maarská kontrarevoluce roku 1956 znamenala vlnu nadje pro všechny nepátele lidov demokratického režimu - i pro Tomkovu skupinu. V pípad rozšíení pue i na naše území zamýšleli útoky na vlaky, mosty ap. Chemik Kuera dostal od Tomka za úkol vyrobit trinitrotoluen. Jako znamení pro rozpoutání pue v eskoslovensku se jim zdála mimoádn vhodná akce proti samotnému srdci režimu. Onou rozntkou ml být útok na budovu ÚV - KS v Praze Díve však, než byly pípravy hotovy, maarský pu byl potlaen. Pro jejich akci již nebyla vhodná doba, a tak se i z bezpenostních dvod rozhodli bezpen ukrýt vtší ást shromáždného vojenského materiálu. Tradin spolehlivým zpsobem bylo již od doby války zbran zakopat. Poátkem roku 1957 se tak stalo, piemž byl materiál rozdlen na dv místa. ást byla zakopána na kopci Baba v Dejvicích, ást v Tróji. V innosti však skupina zamýšlela pokraovat nadále. V prbhu roku 1957 studovali její lenové tzv. Bílou knihu - materiál pojednávající o prbhu maarského pue, zamovali se hlavn na chyby, kterých se povstalci dopustili. Z této doby také pochází plán zapálení budovy ONV v Praze 7 pomocí speciálních holavin, opt v asovaném kufíku. Tonar ml stále mén píležitostí obstarávat pro skupinu zbran, asem prakticky žádné. Jelikož již neml další dvod v armád zstávat, snažil se vystupovat reakn, aby dosáhl propuštní. Toho se dokal na konci listopadu (1957). Další nedostatek financí se Tomek s Balíkem rozhodli vyešit padláním bankovek, konkrétn ptadvacetikorunových a stokorunových. Do této innosti byli zasvceni i Kuera a Tonar. Rozhodli se pro fotochemickou variantu provedení, která mohla pinést kvalitní výsledky, ovšem byla velice nároná na vybavení i as. Do prosince 1959 se jim sice nepodailo rozjet produkci ve velkém, ale pekonali vtšinu pekážek a podle 22 Odvodnní obžaloby, str tamtéž, str

15 kriminalistického ústavu jejich padlky již spadaly do 3. stupn, tj. mezi tzv. zdailé padlky 24. Opt došlo na samopaly. Tomek s Tonarem dokonce navštívili vojenská muzea v Praze 1 a 11, kde se snažili pekreslit mechanismy vystavených model, aby pak sami samopal zkonstruovali. To se jim ale nepovedlo, stejn jako odcizení exponát. Potom také zvažovali vyloupení skladišt zbraní závodní milice n. p. KOH-I-NOOR, kde Tomek pracoval. Obávali se ale odhalení práv Tomka, a proto od operace upustili. Mimo to se Tonar snažil ve svém novém zamstnání vyrobit granáty a miny - také neúspšn. Pi plánování akcí pro pípad vypuknutí pue promýšleli množství problém. Velkou dležitost pisuzovali hlavn rozhlasu, který mli v úmyslu obsadit. Dokonce zaali chystat projev k národu, který by musel následovat. U Balíka si zkoušeli na magnetofonový pásek pednes tohoto projevu a vybírali, kdo z nich má nejvhodnjší hlas a projev by v rozhlase pednesl 25. Kuera se schzek skupiny úastnil stále ideji, až s ní nakonec úpln ztratil styk. V roce 1958 se skupina zabývala výrobou dalších pum a v lét se rozhodla vykopat ukrytý materiál. Podailo se najít pouze onu ást v Troji. Balík zkonstruoval jednoduchý elektronický detektor, pomocí kterého chtli najít na Bab druhou polovinu, ale ani to k úspchu nevedlo. 1. kvtna 1958 chtli napadnout prvomájový pochod Prahou slzotvornými granáty a vyvolat tak paniku, avšak kvli znaným bezpenostním opatením se toho nakonec neodvážili. Obdobn skonil i zamýšlený atentát na nkteré vládní initele pi vojenské pehlídce 9. kvtna na letenské pláni. Když chtli na tribunu dopravit výbušninu, zjistili, že tribuna je již nkolik dní pedem písn stežena. Nkdy na pelomu let 1958 a 1959 zkoušeli na pražských silnicích úinnost tzv. ježk. Krom toho vymysleli adu dalších zpsob, jak škodit národnímu hospodáství. Koncem léta plánoval Tomek vyvolání protistátní demonstrace na Václavském námstí pomocí leták. Demonstrace se mla uskutenit 27. záí, tedy v pedveer svátku svatého Václava. Poslední zamýšlenou akcí bylo pepadení nkterého pražského bankovního ústavu. Díve než k nmu mohlo dojít, byli lenové skupiny pozatýkáni. Všichni (i dívjší) lenové skupiny byli zateni v prbhu prosince 1959 a ledna Vyšetování trvalo do 18. bezna Bylo provázeno adou nejasností. Obžalovaným se nakonec stala osudnou pedevším nejednotnost výpovdí. Shodn piznali nenávist k lidov demokratickému státnímu zízení, ovšem lišily se jejich výpovdi ohledn pestelky v roce Hlavní líení se konalo ped Mstským soudem v Praze od 11. do 16. ervence Tomek byl obžalován z trestného inu velezrady podle 78 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c), z trestného inu pokusu vraždy a vraždy podle 5 odst. 1, 216 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. a z trestného inu pokusu padlání a pozmování platidel podle 5 odst. 1, 139 odst. 1, 3 písm. c) tr. zák. 26. Soud dospl k závru, že Tomek je tídním a zavilým nepítelem našeho socialistického zízení tak jako Balík a nkteí další obžalovaní [ ] a nakonec z nenávisti vi spolenosti provádli nejtžší trestné iny. 27 V daném pípad se všichni tito obžalovaní projevili [ ] jako upíi naší spolenosti, kteí i za cenu život našich oban, chtli plnit pokyny našich zrádc ze zahranií.. 28 soud se dále snažil dokázat, že Tomkova skupina byla napojena na zahranií a teroristickou innost konala pro finanní zisk. Tomek byl uznán za iniciátora prakticky všech akcí a jeho míra zavinní tedy za nejvtší. Za pitžující okolnost byl brán fakt, že Tomek ve své trestné innosti pokraoval delší dobu (to platilo i pro další obvinné) a také, že k páchání velezrádné 24 Odvodnní obžaloby, str tamtéž, str Obžaloba, str. 7 (viz. Píloha 6) 27 Odvodnní obžaloby, str Odvodnní rozsudku, str

16 innosti využil i maarských událostí, nebo s dalšími obžalovanými v této tžké dob pro maarský pracující lid pipravoval stejnou akci u nás. 29 Jako polehující okolnosti byly u vtšiny obžalovaných uvedeny dívjší trestní bezúhonnost a skutenost, že protistátní innost zaali páchat v mladistvém vku. Vladivoj Tomek byl odsouzen podle 78 odst. 3 tr. zák. (ve znní novely) s použitím 22/1 tr. zák. k trestu smrti. Ostatním obvinným byly vymeny tresty 2 1/2 až 25 let vzení, dále pak propadnutí veškerého jmní, ztráta vojenských hodností a ztráta estných práv obanských na dobu 3 roky po odpykání trestu 30. Rozsudek byl potvrzen pi odvolacím líení ped Nejvyšším soudem ve dnech 24., 25. a 27. srpna ádost o milost byla prezidentem republiky zamítnuta, a tak 10. listopadu vydal pedseda senátu Mstského soudu v Praze naízení k výkonu trestu 31. Trest byl vykonán 17. listopadu 1960 v 11 hodin 55 minut. Z dochovaných záznam vyplývá, že Tomkovi ostatky byly pedány Krematoriu hl. m. Prahy v Praze Motole. Urnu s popelem si vyzvedl pracovník MV, který se podepsal pouze íslem. 29 Odvodnní rozsudku, str Rozsudek, str Naízení výkonu trestu 16

17 Pronásledování a likvidace skautského hnutí Pronásledování len a postupná likvidace skautského hnutí pišly hned po prvních politických procesech. Pitom o podobném scénái bylo rozhodnuto ješt ped rokem jak to dokládá mnoha dokumenty a zápisy z jednání ÚV KS ve své studii Karel Lešanovský 32. Skautské procesy se na poad dne dostávaly od roku 1949, piemž nkteí jednotlivci byli souzeni - nap. v rámci vojenských skupin - již díve. Stejn jako poet veškerých obtí komunismu nebude asi nikdy pesn vyíslen, ani poet tchto proces nelze konen vyíslit. Pesto však lze jmenovat procesy, na kterých si dal režim záležet. Jejich hlavním spoleným smyslem bylo zastrašovat odprce režimu, až na druhém míst odstraovat jedince, kteí byli režimu nebezpení. Propaganda zdrazovala pedevším nebezpenost samotné Baden-Powellovy ideologie jakožto agentury imperialismu, buržoazie a anglosaské kultury. K tomu byla pidávána následná spoleenská nebezpenost takto ovlivnných jedinc. Zatení vtšinou picházelo velmi náhle. Ti, kteí se njakým zpsobem podíleli na aktivním odporu, vtšinou tušili, co se dje, jiní však vbec netušili, co a pro se s nimi dje. Obsazování kluboven a zatýkání len se asto úastnily po zuby ozbrojené jednotky VB nebo StB. V pípad, že došlo k rozbíjení nkteré vtší skautské skupiny, lenové, kteí ješt nebyli zateni, se snažili zahladit stopy po innosti své i svých bratr, díve než je objeví bezpenost. I v pípad Junáka se bezpenost snažila využít služeb provokatér a donaše, valného výsledku se ale nedokala. Pesto však nkteí tvrdému nátlaku podlehli. Po zatení byli skauti obvykle vrženi do cely, kde již vtšinou byl nkdo podobného osudu. Takto byli ponecháni nkolik dní, aniž jim bylo oznámeno obvinní. Obas byl nkdo z cely odveden na výslech, aby se podji vrátil (nebo spíše byl vrácen - podle toho, jak výslech probíhal) nebo nevrátil 33. Charakter výslechu vtšinou závisel na typu vyšetovatele, ovšem na tak nebezpené zloince, za jaké byli skauti považováni, byli vtšinou nasazováni ti nejlepší estébáci. Nkdy býval obvinný vyslýchán s páskou pes oi, což znamenalo pro vyšetující nkolik výhod, vetn té, že obvinný nikdy nemohl vdt, z jaké strany pijde rána. Vyslýchaným bylo do tváe vmeteno obvinní z tžkých zloin, bu postavené na základ zjištné skautské innosti, nebo zcela vymyšlené. Bezpenost vtšinou nemla pro trestnou innost skaut mnoho dkaz (ne že by jich mnoho potebovala), a tak se vyšetovatelé vtšinou snažili z obvinných dostat piznání, piemž využívali nejrznjších metod. Pochopiteln napíklad vyhrožování. Vyhrožovalo se vysokými tresty - hlavn šibenicí. Nkdy se vyšetovatelm podailo k obvinnému na celu nastrit konfidenta, který si ml získat dvru obvinného a vyprovokovat ho k podeknutí, které pak dosvdil. V pípadech, kdy se obvinní nechtli piznat, byl tlak ze strany vyšetovatel zesílen. Již tak smšné dávky jídla a vody byly zmenšeny a existovaly i další zpsoby, jak vyšetovatelé obvinným pomáhali vzpomenout si - obvinným bylo napíklad znemožnno spát. V noci, kdy ostatní spoluvzni spali, musel dotyný stát, i chodit po cele. Vtšina skaut se piznala pouze k tomu, co jim bylo dokázáno. Obecn se snažili popít ta nejzávažnjší obvinní a písn dbali na to, aby neuškodili jinému bratru. Podmínky ve vazební vznici - jako napíklad na Pankráci - byly vbec špatné. Vzni dostávali ráno dva krajíky chleba a meltu, k obdu polévku a k veei napíklad kousek sýra nebo vajíko, ke kterému si museli schovat ást chleba od rána. Kvalitu polévky nebo melty pochopiteln není nutné rozebírat. Na celách se skauti setkali vtšinou s dalšími politickými vzni - pedstaviteli církve nebo zakázaných politických stran, dále pak vojáky, kteí bojovali proti Nmcm v adách západních armád, a dalšími nedávnými hrdiny, nebo také s komunisty, kteí již upadli v nemilost. Spolenost byla tedy snad jedinou vcí, na 32 Lešanovký, Karel, Se štítem a na štít, str Brodský, Jaroslav, ešení Gama, str

18 kterou si nemohli stžovat. (Samozejm to neplatí úpln.) Krom hladu trpli vzni také zimou - po celou dobu byli v jednch hadrech, by teba byly po výslechu roztrhané a zkrvavené. Obzvlášt skauti (a také knží) se stávali oblíbeným terem šikany dozorc. Byly u nich inny asté osobní kontroly, pi kterých se museli svléknout, a byly jim zcela peházeny vci na cele. V noci jim bývalo bránno ve spánku opakovaným kopáním do dveí, stlaním, depováním ap. Ve vazb strávili obvinní skauti vtšinou až nkolik msíc. Soudy se konaly ped dychtivými zraky peliv vybraných zástupc dlnické veejnosti. Úkolem tchto soud nebylo urit, zda obvinní jsou vinni, ale vinu potvrdit a obvinné odsoudit. Jelikož nebyli souzeni jen samotní skauti, ale celý Junák, bývalo ízení provázeno odsuzováním celé skautské organizace a ideologie. Skautské procesy patily k tm, na nichž dlali kariéry soudci, prokurátoi a snad i obhájci. Ti byli vtšinou pidlováni ex offo a z jejich chování a výkonu nebylo jasné, na í stran stojí. Podle dodnes zdokumentovaných pípad bylo komunistickou justicí k trestu smrti odsouzeno a popraveno 11 skaut, jednomu byl trest smrti zmnn na doživotí. Na doživotí bylo odsouzeno 7 skaut. Délka prmrného trestu byla více než 8 1/4 roku, piemž více než 4 3/4 roku si skauti skuten odsedli. ada trest byla velmi vysokých - až 25 let a mnoho skaut strávilo ve vzení více než 10 let 34. Pitom prmrný vk pi zatení byl 25,9 roku, což byl i pi celkov nízkém vku pronásledovaných osob komunistickou mocí podprmr 35. Nebyli výjimkou skauti, kteí byli posláni do jáchymovských dol, aniž by dosáhli plnoletosti. Z následujících právních norem, které byly pro soudní perzekuci skaut využity, si lze vytvoit pedstavu, z eho byli obviováni a za co souzeni: císaský patent - Zákon o zloinech, peinech a pestupcích z 27. kvtna císaský patent ze dne 24. íjna 1852, jímžto se inní ustanovení o tom, kdo má právo zbra a munici dlati, v ní obchod vésti, ji míti a zbra nositi. 3. Zákon. 50/1923 Sb. ze dne 19. bezna 1923 na ochranu republiky. Využity paragrafy: 2 Píprava úklad (9) 4. Zákon. 48/1931 Sb. ze dne 11. bezna 1931 o trestním soudnictví nad mládeží. Využity paragrafy: 3 Trestné iny mladistvých (8) 5. Zákon. 231/48 Sb. ze dne 6. íjna 1948 na ochranu lidov demokratické republiky. Využity paragrafy: 1 Velezrada (47), 2 Sdružování proti státu (33), 3 Pobuování proti republice (16), 5 Vyzvdaství (22), 40 Neoprávnné opuštní území republiky a neuposlechnutí výzvy k návratu (7) 6. Trestní zákon. 86/1950 Sb. ze dne 12. ervence Využity paragrafy: 78 Velezrada (54), 79 Sdružování proti republice (15), 80 Založení organizace v úmyslu podvracet samostatnost, ústavní jednotu nebo územní celistvost republiky anebo její lidov demokratické státní zízení nebo spoleenský ád, které jsou zarueny ústavou (21), 84 Sabotáž (6), 86 Vyzvdaství (15) 7. Trestní zákon. 118/73 Sb. ze dne 10 íjna 1973 Množství odsouzených ztratilo spolu s roky svobody i osobní majetek a obanská práva, což jim následn jen ztížilo návrat do spolenosti. Výkon trestu si odsouzení skauti odpykávali, jak bylo zaátkem 50. let zvykem, v zásad ve dvou typech zaízení. Tím prvním byly klasické vznice, tím druhým tábory nucených prací (TNP), rychle vybudované po sovtském vzoru. TNP byly ešením hned dvou problém. Transformace eskoslovenského hospodáství dlnickou vládou narazila na 34 Lešanovský, Karel, Se štítem a na štít, str Ganourek, Nehnvajsa, Žaláování, pronásledování a zneuznání, str Následující pehled byl pevzán od Karla Lešanovského, Se štítem..., str , pro jeho zestrunní byly jmenovány jen ty paragrafy, jejichž aplikace je známa ve více než 5 pípadech (viz závorka). Kompletní soupis vetn dalších smrnic je na uvedeném míst. 18

19 problém nedostatku pracovních sil v tžebním prmyslu. Jáchymovsko bylo po válce nejvtším využívaným nalezištm uranových rud v Evrop. V roce 1945 zde pracovalo nkolik tisíc sudetských Nmc a nmeckých voják, postupn jich však vtšina byla pesouvána na východ. V echách zbyla jen hrstka esesák a píslušník gestapa a SD, kteí nemohli plnit gigantické závazky Sovtskému svazu. Naproti tomu bylo v eskoslovensku mnoho peplnných vznic ve chvíli, kdy se hlavní nápor na tato zaízení teprve oekával. Tak byl dne 25. íjna pijat vedle zákona 231/48 i zákon 247/48 o zízení tábor nucených prací. Následkem tohoto naízení vznikla komunistická obdoba koncentraních tábor, ovšem na vyšší ekonomické úrovni. Desetitisíce vz byly nuceny k otrocké práci a týrány zimou, hladem i sadistickými dozorci. Co se klasických nápravných zaízení týká, byli politití vzni obecn umísováni pedevším ve vznicích Mírov, Bory, Kartouzy a Leopoldov. Brzy byla pro n zizována speciální oddlení se zosteným režimem. S politickými vzni bylo obecn nakládáno podle hesla vrah zabil jednoho lovka, ale vy jste chtli vyhubit celý národ. 37 V této práci bych se nechtl podrobn rozepisovat o podmínkách v komunistických lágrech - TNP, ani ostatních vznicích. Vypisování všech píkoí, slovními urážkami poínaje a zloiny proti lidskosti kone, kterých se vznní skauti stejn jako ostatní politití vzni dokali, by zabralo mnohem více místa, než je obsah této práce 38. Zmínit ovšem musím nkterá základní mén známá fakta, pro studium likvidace Junáka nezbytná. Vtšina skaut nebyla zlomena ani zmínným terorem v tchto zaízeních a naopak na obranu proti nmu i celému režimu vznikaly v pracovních táborech nové skautské družiny a oddíly. Sdružovali se v nich vzni, kteí již byli skauti, i jiní (pevážn politití) vzni, kteí zde tak do skauta vstupovali. Mnozí zde složili svj skautský slib, pípadn další zkoušky. Vznice i tábory se tmto jedincm staly paradoxn skvlými školami, nebo v tomto prostedí nebylo nezvyklé, aby lovka cizí jazyk uil vysokoškolský profesor a náboženství biskup. Jinak ztracený as byl využit alespo k pedávání zkušeností. Nkteí skauti složili ve vzení lesní školu nebo vdcovský slib. Dalším významným bodem skautské innosti byla ochrana a pomoc jiným (slabším nebo šikanovaným) vzm. Struný pehled nejvtších proces s eskoslovenskými skauty Kvten proces s JUDr. Jaroslavem Borkovcem a spol. (mj. Vratislav Janda, Karel Skála, Dagmar Skálová, Jií Navrátil a další). Skupina J. Borkovce byla vojenskou organizací pipravující státní pevrat, z podobných organizací asi nejpropracovanjší a s nejvtší nadjí na úspch 39. Vtšinu zapojených skaut (bylo jich pes 200) se podailo utajit. Souzeno bylo 20 skaut a skautek. Tresty 20, 30 let i doživotí, Vratislav Janda trest smrti. Záí proces s eskobudjovickými rovery I. Mánkem, M. Bromem, K. Kolouchem, J. Kubou a R. Chounem. Byli spojeni s odbojovou skupinou Za pravdu (mj. skauti K. Pecka a F. Zahrádka). Tresty 10 až 20 let. Rok proces se 60 obžalovanými leny STO (Slovenská tajná ochrana). Organizace vznikla hned po válce a mla fungovat jako spojka mezi Slovenskem a slovenskou exilovou protisovtskou vládou, která nikdy nebyla ustanovena. Eduard Tesár, Albert Púik a Anton 37 Hejl, Vilém, Zpráva o organizovaném násilí, str Podrobné popisy tchto zloin lze nalézt nap. v knize Zpráva o org..., ve všech vzpomínkových knihách politických vz i studiích K Radosta, Petr, Protikomunistický odboj, str

20 Tunega byli odsouzeni na doživotí, ovšem na odvolání prokurátora byly rozsudky zmnny na rozsudky smrti 40. Bezen proces s Lubomírem Školoudem a spol. (Zdenk Kovaík, Ctirad Andrýs, Jií Pašta, Bohuslav Marek, Radek Brož, Kvta Pilmanová, Karel Havránek, Zbynk Školoud), souzenými za akci Petarda. Tresty 1 rok až 14 let. Kvten proces s dr. Karlem Prchou a spol. (František Nmec, RNDr. PhMr. Miloslav Stržínek, František Jandus, Karel Grimm, Ivan Mikšovi, František Reiser, František Novotný, Milan Draždík, Jan Homolá). Tresty až 15 let. erven proces s tišnovskými katolickými skauty. Do ela skupiny byl postaven katolický knz ThDr. Otto Mádr. Vedle dlouholetých trest žaláe (14 let až doživotí), byli Vlastinil Železný a Alois Pokorný odsouzeni k trestu smrti. íjen proces s dr. Pavlem Kivským a spol. (Vladimír Bláha, Antonín Celerýn, Zdenk Kovaík, Slavoj Chodounský, ing. Karel Forst, Václav Pergner, ing. Jaromír Marek). Souzeni za velezradu, špionáž organizování povstání, pechody ohrožených osob do exilu atd. Tresty 18 let a doživotí. Bezen až duben proces s Oldichem Rottenbornem a spol. (František Bobek, Rudolf Probst, Vlastimil Herkolec, Lubomír Procházka, Jindich Valenta, Milan Novák, Jií Lukšíek, Pavel Brožek, Josef Hlavín, Josef Krbeek, Jií Holubec, Miroslav Kopt, Vladimír Vejdovský, Ludvík Maruška, Lubomír Žáek - vše skauti ve vku od 16 do 22 let). Souzeni za ilegální skautskou innost a úmysl rozvracet lidov demokratické zízení, vyvázli s nízkými tresty (do 2 let). Vtšina z nich se však ped soudem sešla znovu v roce 1955, kdy se již udlovali tresty od 6 do 10 let. Bezen proces se skupinou SODAN. Mojmír Babušík, Oldich Klobas, Rudolf Mrázek, Jan Pospíšil, Antonín Barva, Jan Koorza, Milan Blažek, Karel Ochmann, Bohumil Misák, Vlastimil Žampach, Jií Andrášy a další odsoueni k trestm na 4 až 20 let. Prosinec proces s Jaromírem Nezdailem a spol. (Antonín Vojtíšek, Jan Karlas, Jií Materna, Oldich Lánský, Jindich Lang, Jií Nýdrle, Jan Kazda, Jií Hylmar, Ladislav Kotyk). Za velezradu a vyzvdaství odsouzeni k trestm 3 až 18 let. Struný pehled popravených skaut Následující pehled ítá sice po pitení Tomka 11 popravených skaut, ovšem tím není poet skautských obtí komunismu zdaleka vyerpán, ve skutenosti obsahuje 47 dodnes zjištných jmen 41. Patí mezi n skauti, kteí v pomrn raném vku podlehli nemocem z ozáení (následkem pobytu v TNP), nebo ti, na kterých se podepsal tvrdý nátlak StB i dalších komunistických orgán. Nkteí byli dohnáni k sebevražd (nap. Karel Rozporka), další nevydrželi teror fyzicky (Miroslav Vítek Monarcha) 42. Vlastimil Železný a Alois Pokorný byli katolickými skauty z Tišnova. Tvoili vojenskou složku skupiny, která jinak provádla jen letákové akce. Vojenská ást skupiny však bránila jihomoravské rolníky proti kolektivizaci a zastrašovala místní komunisty. Po nkolika neúspšných pokusech o jejich dopadení nasadila StB do kraje elitního agenta Františka Mrkvu. Železný s Pokorným a s dr. Mádrem ho však odhalili jako provokatéra a zlikvidovali. Na jae 1952 však byla skupina pozatýkána a po vykonstruovaném procesu byli Železný s Pokorným 18. prosince 1952 popraveni. Mjr. gen. št. Miroslav Plešmíd bojoval za druhé svtové války ve francouzské armád a pozdji jako letec RAF. Pro špionáž byl odsouzen k trestu smrti a popraven 25. kvtna Radosta, Petr, Protikomunistický odboj, str Osobní archiv Františka Bobka 42 Rottenborn, Oldich a Bobek, František, Skauti za ostnatými dráty, str

ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení 2. Postavení Kmene dosplých 3. Poslání Kmene dosplých Junák svaz skaut a skautek R

ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení 2. Postavení Kmene dosplých 3. Poslání Kmene dosplých Junák svaz skaut a skautek R ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení (1) Tento ád upravuje specifika a postavení Kmene dosplých (dále jen KD) v Junáku. (2) Souvisejícími pedpisy jsou zejména: a) Stanovy Junáka b) Organizaní ád a systemizace

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

Zpracoval: Josef Ševc, jednatel SDH

Zpracoval: Josef Ševc, jednatel SDH Zpracoval: Josef Ševc, jednatel SDH Tak jsme se opt po roce sešli na Výroní valné hromad, pežili jsme svátky vánoní i oslavy Silvestra bez vtší úhony na zdraví a tak mi dovolte, abych vám popál do tohoto

Více

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive)

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) 29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) Ve dnech 24.-27. dubna 2008 byl v Káhie poádán již 29. Kongres CIPS. Na posledním zasedání v Praze byla schválena

Více

Zpracoval: Josef Ševc, jednatel SDH

Zpracoval: Josef Ševc, jednatel SDH Zpracoval: Josef Ševc, jednatel SDH Opt uplynul rok a my se zde scházíme na Valné hromad, abychom zhodnotili innost našeho sboru za rok 2001. Díve mi však dovolte, abych Vám do nového roku popál vše nejlepší,

Více

Pokyn k táborm pro rok 2008

Pokyn k táborm pro rok 2008 Junák svaz skaut a skautek R Pokyn k táborm pro rok 2008 1. Úvod (1) Tento pokyn upravuje poádání tábor Junáka v roce 2008. Obsahuje: a) pehled základních podmínek, které je nutné pro poádání tábora splnit

Více

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem

Více

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov Zápis byl upraven pro poteby vyvšení na elektronické úední desce z dvodu ochrany osobních údaj Zasedání zastupitelstva obce Skrchov. 26 konaná dne 2. 9. 2008 Schze se konala v budov obecního úadu, zahájena

Více

Zápis. konané dne 20.kvtna 2005 v 10:00 hodin

Zápis. konané dne 20.kvtna 2005 v 10:00 hodin Zápis z ádné valné hromady akciové spolenosti PAVUS, a.s. se sídlem Prosecká 412/74, 190 00 Praha 9 Prosek, I:60193174 zapsané v obchodním rejstíku, vedeném Mstským soudem v Praze oddíl B, vložka 2309

Více

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

Zpráva o innosti Rady mládeže VV KT oblasti Slezsko v roce 1998 a plán práce na rok 1999

Zpráva o innosti Rady mládeže VV KT oblasti Slezsko v roce 1998 a plán práce na rok 1999 Zpráva o innosti Rady mládeže VV KT oblasti Slezsko v roce 1998 a plán práce na rok 1999 1. Složení Rady mládeže Rada mládeže pracovala po celý rok 1998 v promnlivém složení podle náronosti jednotlivých

Více

Zpracoval: Josef Ševc, jednatel SDH

Zpracoval: Josef Ševc, jednatel SDH Zpracoval: Josef Ševc, jednatel SDH Mnozí z Vás jste nedávno dle svých pedstav oslavili nástup nového tisíciletí a páli jste si navzájem vše nejlepší do nového roku i let píštích. To samé Vám peji i já

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH Seminá k tématu primární prevence úraz dtí PROGRAM SEMINÁE 1. ÚVOD 2. CO JE TO ÚRAZ 3. NÁSLEDKY ÚRAZ 4. RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ 5. PREVENCE ÚRAZ 2 ÚVOD Co už znáte z pedchozích

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje VÝZVA k výbrovému ízení pro zájemce o pracovní pozici Asistent prevence kriminality II Asistent prevence kriminality bude zamstnancem Mstské policie Vimperk. Výbrové ízení je souástí realizace individuálního

Více

Pedpisy upravující oblast hospodaení

Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedmtem tohoto metodického je poskytnout tenái pehled základních právních a vnitních skautských pedpis upravujících oblast hospodaení, vetn úetnictví. Všechny pedpisy

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Sociáln-právní ochrana dtí

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Projednání pedkládaných zpráv: 1. Žádost Mgr. Hladilové o prodej pozemku v blízkosti jejího domu 2. Uzavení smnné smlouvy

Více

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví 2. ze tí opakovaných odborných posudk Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

Smrnice pro oznaování jednotek a vedení registru organizaních jednotek Junáka

Smrnice pro oznaování jednotek a vedení registru organizaních jednotek Junáka Smrnice pro oznaování jednotek a vedení registru organizaních jednotek Junáka 1. Základní a úvodní ustanovení (1) Smrnice v návaznosti na Organizaní ád Junáka uruje pravidla pro oznaování jednotek Junáka

Více

85 LET KLUBU FILATELIST ALFONSE MUCHY V BRN

85 LET KLUBU FILATELIST ALFONSE MUCHY V BRN ZPRAVODAJ (p.. 50) Redakce: J.Punochá Náklad: 100 ks íslo 1/2007 bezen Vydává Klub filatelist Alfonse Muchy v Brn, Orlí 30, 602 00 Brno, Tel.: 542 151 913 E-mail: jpuncochar@fides.cz; internet: http://www.filabrno.net/kfam.htm

Více

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Strategický cíl: 3.C2 Opatení: 3.C2.5 Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Popis V souladu s platnými metodickými pokyny a v návaznosti na závazné ásti

Více

Stanovy. eského rybáského svazu. ást I. Základní ustanovení

Stanovy. eského rybáského svazu. ást I. Základní ustanovení Stanovy eského rybáského svazu ást I. 1 Základní ustanovení 1) eský rybáský svaz (dále jen Svaz nebo RS ) je obanské sdružení podle zákona. 83/1990 Sb., o sdružování oban, v platném znní. 2) Svaz má postavení

Více

# Pítomné paní a dívky pistoupily k volb výboru spolku. Novými lenkami výboru byly navrženy tyto dámy: $ % * +, -',. / +.

# Pítomné paní a dívky pistoupily k volb výboru spolku. Novými lenkami výboru byly navrženy tyto dámy: $ % * +, -',. / +. 1. Zahájení 2. Seznámení s programem a jeho schválení 3. Pedstavení pípravného výboru a informace o registraci spolku 4. Volba výboru spolku 5. Projednání stanov Prvního libereckého spolku paní a dívek

Více

Národ a stát. Stát je organizované spoleenství lidí žijících trvale na ohranieném území. Obanem státu se lovk stává narozením.

Národ a stát. Stát je organizované spoleenství lidí žijících trvale na ohranieném území. Obanem státu se lovk stává narozením. Národ a stát Stát je organizované spoleenství lidí žijících trvale na ohranieném území. Stát je tvoen: územím obyvatelstvem státními orgány Vznik státu: teorie náboženská = stát je božského pvodu teorie

Více

Bezpenostní zkouška APS R (BZ) pro IPSC platná od 1.1. 2004

Bezpenostní zkouška APS R (BZ) pro IPSC platná od 1.1. 2004 Bezpenostní zkouška APS R (BZ) pro IPSC platná od 1.1. 2004 Vypracoval Ing. Jaroslav Pulicar, upravil Bc. Roman Šedý Statut BZ 1.1. Bezpenostní zkouška APS R (dále jen BZ) slouží k ovení znalosti pravidel

Více

! " # $ %& # ' "(%!" & "! ( # ) "!!" "!!!! # %! % +,. % "!" % + %! +!!" %! -!!% "!/ + " % 0-1# -!! 0-1 &!" %!2% & 3 #3 % %3 "& %+ # )! %!!

!  # $ %& # ' (%! & ! ( # ) !! !!!! # %! % +,. % ! % + %! +!! %! -!!% !/ +  % 0-1# -!! 0-1 &! %!2% & 3 #3 % %3 & %+ # )! %!! ! " # $ %& # ' "(%!" & "! ( # ) "!!"!(%!# *!%+,- "!!!! # %! % +,. % "!" % + %! +!!" %! -!!% "!/ + " % 0-1# -!! 0-1 &!" %!2% & 3 #3 % %3 "& %+ # )! %!!!/ ZPRÁVY Z CELOSVTOVÉHO SETKÁNÍ MLÁDEŽE 2011 V MADRIDU

Více

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice.

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice. Co je to Czech POINT: CZECH Point eský Podací Ovovací Informaní Národní Terminál, tedy Czech POINT je projektem, který by ml zredukovat pílišnou byrokracii ve vztahu oban - veejná správa. Projekt Czech

Více

Historie zakladatele Taekwon-Do, generála Choi Hong Hi

Historie zakladatele Taekwon-Do, generála Choi Hong Hi Historie zakladatele Taekwon-Do, generála Choi Hong Hi Proto jsme se rozhodli Vám zde o nm publikovat nkolik zajímavých informací z jeho života. Víme, že na generála a jeho odkaz budete vždy pamatovat.

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE

DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE Vážení pedstavitelé neziskových organizací. Dotazník, který se vám dostává do rukou, se mže na první pohled zdát ponkud obsáhlý, avšak není teba se obávat. Pevážná ást

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Dobrovolnictví Pod pojmem

Více

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Tomáš Ferdan, Martin Pavlas Vysoké uení technické v Brn, Fakulta strojního inženýrství, Ústav procesního a ekologického inženýrství, Technická

Více

Poslání Domova sv. Alžbty

Poslání Domova sv. Alžbty Výroní zpráva o prbhu poskytování sociálních služeb v Domov sv. Alžbty v Jablunkov v roce 2007 Poslání Domova sv. Alžbty Domov sv. Alžbty v Jablunkov je uren zejména seniorm, kteí pro svoji nepíznivou

Více

Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích

Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích Obecn závazná vyhláška Obce Moovice. 1/03 o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Moovice se usneslo dne 15. íjna 2003 dle ustanovení 14 odst. 2 zákona. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znní pozdjších

Více

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb.

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb. MPO Energetická úinnost asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Stránka. 1 z 6 Ministerstvo prmyslu a obchodu asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Publikováno: 23.2.2009 Autor: odbor 05200

Více

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS ENVIRONMENTAL LAW SERVICE Financováno ze zdroj EU - program Transition Facility Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

Více

Kodex reklamy šermíe. Srpen 2008

Kodex reklamy šermíe. Srpen 2008 1 2 Všeobecné zásady p.1 p.2 p.3 Pro všechny ped-olympijské a olympijské soutže platí pravidla olympijské charty, zvlášt lánky 26 a 53 a pipojené texty. Pedložený kodex bude používán v souladu s pravidly

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

$$% *+, $$$%5/* $% */0!!" $%70 $$%)* %1%234 6%-%780 6%1%/( 6%6%9 6%:%*

$$% *+, $$$%5/* $% */0!! $%70 $$%)* %1%234 6%-%780 6%1%/( 6%6%9 6%:%* !!" # $% &'() $$% *+, %-%* % %./00 %1%234 $$$%5/* $% */0!!" 6%-%780 6% %',0 6%1%/( 6%6%9 6%:%* %,0;*< $%70 $$%)* $% &'() Vážené lenky spolku, náš milý spolek již existuje více jak jeden rok a pede mnou

Více

Oddíl I. l. 1- základní ustanovení. l. 2 správa poplatk

Oddíl I. l. 1- základní ustanovení. l. 2 správa poplatk Obecn závazná vyhláška obce Pernink, o místním poplatku ze ps, místním poplatku za lázeský nebo rekreaní pobyt, místním poplatku za užívání veejného prostranství, místním poplatku ze vstupného a místním

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011 Projednání pedkládaných zpráv: 1. Prodej pozemk pro stavbu rodinného domu v lokalit Malina III 2. Nabídka Ing. Eysselta na

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773 eská školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec Identifikátor: 600 016 773 Termín konání inspekce:

Více

ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY. Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Husovo nám. 94

ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY. Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Husovo nám. 94 ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Husovo nám. 94 Termín vlastního hodnocení : íjen 2007 1. VZDLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLY: V prbhu školního roku 2006/7 došlo k pepracování VP s pvodním

Více

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam. Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014 Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.cz OBSAH Úvod 3 Hlavní innost 4 Celkové náklady a výnosy

Více

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod pohrůžkou přenechání Slovenska Maďarsku. 14. března byl

Více

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY K VE EJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY K VE EJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO Jihlavská 20, 625 00 Brno tel: 532 231 111 ODBOR HOSPODÁSKO-TECHNICKÉ SPRÁVY Vedoucí útvaru: Bc. Karel Široký tel.: 532 232 200, fax: 532 232 007 e-mail: karel.siroky@fnbrno.cz

Více

Žákovský (roníkový projekt)

Žákovský (roníkový projekt) Žákovský (roníkový projekt) Ko(08) Roník: 3 Zaazení: ODBORNÝ VÝCVIK (PROFILOVÝ ODBORNÝ PEDMT) Vzdlávací program: Mechanik opravá 23-66-H/001 Elektriká 26-51-H/001 Truhlá 33-56-H/001 Operátor skladování

Více

seminá pro školský management jaro 2010

seminá pro školský management jaro 2010 Manažerské dovednosti v práci editele školy seminá pro školský management jaro 2010 1. Stanovení osobní vize koncepce je jasná, konkrétní, psobivá a aktivující pedstava budoucího asu, dosažených výsledk,

Více

Zpráva obanského sdružení eské myelomové skupiny za rok 2006

Zpráva obanského sdružení eské myelomové skupiny za rok 2006 Zpráva obanského sdružení eské myelomové skupiny za rok 2006 eská myelomová skupina je sdružení léka a dalších vdeckých a odborných pracovník, jejichž cílem je výzkum, diagnostika a terapie nemoci zvané

Více

Zásady postupu pi prodeji bytových dom ve vlastnictví hl. m. Prahy

Zásady postupu pi prodeji bytových dom ve vlastnictví hl. m. Prahy Zásady postupu pi prodeji bytových dom ve vlastnictví hl. m. Prahy píloha. 1 usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy. 09/14 ze dne 24. ervna 1999 A) Obecné zásady 1. Zásady postupu pi prodeji bytových dom

Více

Výroní zpráva. za rok 2004

Výroní zpráva. za rok 2004 Výroní zpráva za rok 2004 Výroní zpráva o innosti Rašínovy vysoké školy s.r.o. 1. ÚVOD - Rašínova vysoká škola s.r.o., IO: 26275619 - RVŠ - Hudcova 78, 612 00 BRNO, kraj Jihomoravský - tel.: 541 632 517,

Více

Standardy bankovních aktivit

Standardy bankovních aktivit ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE CZECH BANKING ASSOCIATION UPOZORNNÍ Standardy BA mají metodický charakter Standardy bankovních aktivit. 19 / 2005 Kodex chování mezi bankami a klienty - 1 - OBSAH Preambule 3 ást

Více

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák Miscellanea Geographica 14 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2008 s. 137-142 Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje Václav Novák novak.v@kr-vysocina.cz Krajský úad kraje

Více

+ + Návrh vcného zámru zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování

+ + Návrh vcného zámru zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování Telefony ústedna: 267204300 267204306 Fax (02) 22718211 E-mail osz_cr@cmkos.cz Vážený pan MUDr. Tomáš J u l í n e k, M B A ministr zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví Palackého nám.. 4 128 00 Praha

Více

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Pokyny pro obsahové a grafické zpracování píspvk Strana 1 z 5 Obsah dokumentu: 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ REFERÁTU... 3 2.1. OBSAHOVÉ

Více

Koncepce mediálních aktivit eského horolezeckého svazu

Koncepce mediálních aktivit eského horolezeckého svazu Koncepce mediálních aktivit eského horolezeckého svazu I. Co je hlavním cílem aktivit? Zlepšení mediálního obrazu HS ve vztahu k veejnosti. Propagace innosti svazu a propagace sportovních úspch jeho len.

Více

Ad 1) Uvdomujeme si, že není možné ovlivovat pouze jednu a to ohroženou skupinu. Aktivity se zamují na

Ad 1) Uvdomujeme si, že není možné ovlivovat pouze jednu a to ohroženou skupinu. Aktivity se zamují na Rok rovných píležitostí pro všechny koní seznamujeme Vás s výstupy programu EU EQUAL v oblasti rovných píležitostí žen a muž. A zveme na konferenci k tomuto tématu "Od teorie k praxi úspšné píbhy, která

Více

P eshrani ní spolupráce p i nakládání s odpady mezi R a PR - poznatky ze seminá e v Žaclé i z 10/2012 Ing. Karel Novotný Anotace Úvod

P eshrani ní spolupráce p i nakládání s odpady mezi R a PR - poznatky ze seminá e v Žaclé i z 10/2012 Ing. Karel Novotný Anotace Úvod Peshraniní spolupráce pi nakládání s odpady mezi R a PR - poznatky ze semináe v Žacléi z 10/2012 Ing. Karel Novotný e-mail: novotny@gemec.cz, GEMEC UNION a.s., Jívka 187, PS 542 13 Anotace Obecn prospšná

Více

NOVÝ ZÁKONÍK PRÁCE 1. JDE OPRAVDU O NOVÝ ZÁKONÍK PRÁCE?

NOVÝ ZÁKONÍK PRÁCE 1. JDE OPRAVDU O NOVÝ ZÁKONÍK PRÁCE? NOVÝ ZÁKONÍK PRÁCE Od 1.1.2007 by ml zaít platit nový zákoník práce, publikovaný ve Sbírce zákon pod. 262/2006 Sb. (dále také jako zákoník práce nebo jen zákon ). Chtli bychom Vás proto seznámit alespo

Více

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min) 1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových

Více

Základní škola eský Krumlov, Plešivec 249 ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY

Základní škola eský Krumlov, Plešivec 249 ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY Obecná ustanovení Základní škola eský Krumlov, Plešivec 249 ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY ást: ŠKOLNÍ VÝLETY Na základ ustanovení 30, odst. 1) zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním, základním stedním, vyšším odborném

Více

Nelegální práce v odvtví stavebnictví

Nelegální práce v odvtví stavebnictví Studie. 4 : Nelegální práce v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích Objednatel: Konfederace zamstnavatelských

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Základní škola Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy. Kostelní námstí 21, 571 01 Moravská Tebová

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Základní škola Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy. Kostelní námstí 21, 571 01 Moravská Tebová eská školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Základní škola Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy Kostelní námstí 21, 571 01 Moravská Tebová Identifikátor školy: 600 100 677

Více

Závrená zpráva o erpání grantu na projekt OS Studánka, Ke Kamýku 686, Praha 4. Les je mj i tvj.

Závrená zpráva o erpání grantu na projekt OS Studánka, Ke Kamýku 686, Praha 4. Les je mj i tvj. Magistrát hl. m. Prahy Ing. Václav Saifrt odbor ochrany prostedí odd. mstských organizací Jungmannova P r a h a 1 Závrená zpráva o erpání grantu na projekt OS Studánka, Ke Kamýku 686, Praha 4 Les je mj

Více

VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím

VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím (23.11.2006, LISABON) Ceny nelegálních drog prodávaných na evropských ulicích v posledních

Více

SKAUTI ZA DOB KOMUNISMU

SKAUTI ZA DOB KOMUNISMU SKAUTI ZA DOB KOMUNISMU Úvod do skautingu Založen roku 1907 generálem Robertem Baden-Powellem v Anglii,dnes má celkem téměř 40 milionů členů ve 214 státech světa (kromě některých totalitních států - Afghánistán,

Více

Management rychlosti na dálnicích ve vybraných zemích EU

Management rychlosti na dálnicích ve vybraných zemích EU Management rychlosti na dálnicích ve vybraných zemích EU Ing. Jaroslav Heinrich, Ing. Tatiana Blanárová, Ing. Michal Poláek HBH Projekt spol. s r.o., HBH Projekt spol s r.o. organizaná složka Slovensko

Více

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ): Sodexo Pass eská Republika a.s., se sídlem Radlická 2,

Více

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti:

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti: Realizátor projektu: Slezská diakonie Tento projekt je postaven na spolupráci dvou subjekt: Slezské diakonie (www.slezskadiakonoe.cz) a Fakultní nemocnice Brno (www.fnbrno.cz) z nichž každý ze subjekt

Více

Výsledky workshopu Meziregionální mládež na cest k evropským volbám! 1. Dv nejzávažnjší reformy posledních let v Nmecku

Výsledky workshopu Meziregionální mládež na cest k evropským volbám! 1. Dv nejzávažnjší reformy posledních let v Nmecku Výsledky workshopu Meziregionální mládež na cest k evropským volbám! 1. Dv nejzávažnjší reformy posledních let v Nmecku Reforma zákonného dchodového pojištní Zásadní reformy dchodového systému byly realizovány

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

ZÁVRENÁ ZPRÁVA. 1. Struná informace. 2. Popis cíl sub-projektu. ZÁVRENÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU Stra.S.S.E. íjen 2005 erven 2007

ZÁVRENÁ ZPRÁVA. 1. Struná informace. 2. Popis cíl sub-projektu. ZÁVRENÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU Stra.S.S.E. íjen 2005 erven 2007 ZÁVRENÁ ZPRÁVA 1. Struná informace Název projektu: Strategic Spatial Planning and Sustainable Environment (Stra.S.S.E.) ešitel:katedra geoinformatiky Pírodovdecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Více

Nejzávažn jší technicko-procesní problém p edstavuje skute nost, že p edložený Posudek dokumentace EIA neodpovídá záv re nému stanovisku MŽP R k

Nejzávažn jší technicko-procesní problém p edstavuje skute nost, že p edložený Posudek dokumentace EIA neodpovídá záv re nému stanovisku MŽP R k Stanovisko v rámci procesu EIA na projekt Výstavba blok 3. a 4. Jaderné elektrárny Temelín Stanovisko k posudku EIA pro zemi Horní Rakousko V roce 2008 oznámila eská republika podle l. 3 Konvence z Espoo

Více

Úastníci !" # Strana 1 (celkem 5)

Úastníci ! # Strana 1 (celkem 5) !" # $% Úastníci Výkonný výbor Sekretá Dozorí rada Hosté Omluveni Kamil Kleník, Ivan Králík, Vlastimil Pabián, Vlastimil Stehlík, Michal Janeba, Iva Šimeková Vlastimil Pabián omluven Jií Šmejkal Strana

Více

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R I. Úvodní ustanovení OBECNÁ PRAVIDLA HOSPODAENÍ (1) SRLA R v souladu se Stanovami

Více

Hledání ženské vize. Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60. uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8

Hledání ženské vize. Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60. uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8 Hledání ženské vize Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60 uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8 Na prvním z dvanácti plánovaných kulatých stol poádaném v rámci

Více

Veejné zdravotnictví z pohledu historie. PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D. ŠVZ IPVZ Praha

Veejné zdravotnictví z pohledu historie. PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D. ŠVZ IPVZ Praha Veejné zdravotnictví z pohledu historie PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D. ŠVZ IPVZ Praha Obsah prezentace Myšlenkové zdroje a vývojové etapy VZ v našich zemích Struná charakteristika jednotlivých etap VZ po

Více

KRAJSKÝ ÚAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor kontroly 28. íjna 117, 702 18 OSTRAVA

KRAJSKÝ ÚAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor kontroly 28. íjna 117, 702 18 OSTRAVA KRAJSKÝ ÚAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor kontroly 28. íjna 117, 702 18 OSTRAVA J: MSK 31752/2007 SP. ZN.: KON/25735/2007/Sam VYIZUJE: Ing. Alexandra Klajmonová ODBOR: kontroly TEL.: 595 622 307 FAX: 595

Více

S t a n o v y spoleenství vlastník jednotek

S t a n o v y spoleenství vlastník jednotek S t a n o v y spoleenství vlastník jednotek Spoleenství vlastník jednotek pro dm (dále jen spoleenství ) se sídlem ÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ l. I Základní ustanovení (1) Spoleenství vlastník jednotek

Více

VÝRO NÍ ZPRÁVA o hospoda ení SLOVÁCKA, stavebního bytového družstva Uherské Hradišt

VÝRO NÍ ZPRÁVA o hospoda ení SLOVÁCKA, stavebního bytového družstva Uherské Hradišt VÝRONÍ ZPRÁVA o hospodaení SLOVÁCKA, stavebního bytového družstva Uherské Hradišt ROK 2009 OBSAH : 1 ÚVOD... 3 1.1 PEDMT INNOSTI... 3 1.2 ORGÁNY DRUŽSTVA... 3 1.3 ÚDAJE O LENSKÉ ZÁKLADN... 4 1.4 ÚDAJE

Více

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUÁZAMI uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ): Sodexo Pass eská Republika a.s., se sídlem Radlická 2, 150

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 VOLNOASOVÉ AKTIVITY A PREVENCE

Více

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r.

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r. EKIS ENERGETICKÉ KONZULTANÍ A INFORMANÍ STEDISKO BEZPLATNÉ ENERGETICKÉ PORADENSTVÍ PRO VEEJNOST S PODPOROU MINISTRSTVA PRMYSLU A OBCHODU R A MSTA VSETÍN Stedisko EKIS.2018, MEPS VSETÍN Sídlo: 755 01 Vsetín,

Více

OBCHODNÍ PRÁVO A FORMY PODNIKÁNÍ

OBCHODNÍ PRÁVO A FORMY PODNIKÁNÍ OBCHODNÍ PRÁVO A FORMY PODNIKÁNÍ Oekávané výstupy dle RVP GV: žák rozlišuje a porovnává praktické využití jednotlivých forem podnikání, posoudí, která forma podnikání je v konkrétní situaci nejvýhodnjší

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

Dti do 15 let ohrožené dsledky užívání návykových látek

Dti do 15 let ohrožené dsledky užívání návykových látek Dti do 15 let ohrožené dsledky užívání návykových látek Kvalitativní analýza této cílové skupiny prostednictvím terénního výzkumu protidrogových koordinátor a pediatr Mgr. Jana Majzlíková Katedra psychologie

Více

Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu

Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu HN.IHNED.CZ 17. 1. 2011 Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu Fokus Top 10 profesí roku 2011. Firmy si mnohem pelivji vybírají a žádají hotové specialisty. Na zauování není as Ekonomika ožívá a s

Více

Strategické prostorové plánování

Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování lze oznait jako pokrokovou metodu plánování trvale udržitelného rozvoje území, která využívá moderních technologií a postup pi zpracování

Více

3. Charakteristika ŠVP

3. Charakteristika ŠVP 3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zamení školy Dané podmínky spolen s bohatou historií ve výuce pírodovdných pedmt pedurují zamení školy, které je všeobecné s drazem na pírodovdnou a jazykovou oblast. Zamení

Více

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání

Více

Zpráva o plnní cíl projektu VISK 8/B

Zpráva o plnní cíl projektu VISK 8/B Zpráva o plnní cíl projektu VISK 8/B 1. Název projektu: Zajištní provozu Jednotné informaní brány v celonárodním mítku a zpístupnní informaních zdroj Národní knihovny eské republiky, zpístupnní informaních

Více

e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e KVALIFIKA NÍ ÁD

e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e KVALIFIKA NÍ ÁD e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e 160 17 Praha 6, Atletická 100/2, P.O. BOX 40 tel./fax 257 210 811 e-mail: cgf@cstv.cz tel. 233 017 434 http://gymnastika.cstv.cz KVALIFIKANÍ ÁD Praha, prosinec

Více

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. l. 1 Pedmt a psobnost vyhlášky

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. l. 1 Pedmt a psobnost vyhlášky MSTO VIZOVICE Masarykovo nám. 1007 763 12 VIZOVICE OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA VIZOVICE. 5/2001, O STANOVENÍ SYSTÉMU SHROMAŽOVÁNÍ, SBRU, PEPRAVY, TÍDNÍ, VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAOVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPAD VZNIKAJÍCÍCH

Více

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE Projekt finanního vzdlávání bankovních klient 13. bezna 2006 Obsah 11 2 3 Co ukázal przkum finanní vzdlanosti problémy eských rodinných financí Jak pomoci eským rodinným financím?

Více