17.listopad 2016 Den karcinomu slinivky břišní World Pancreatic Cancer Day

Transkript

1 17.listopad 2016 Den karcinomu slinivky břišní World Pancreatic Cancer Day L. Petruželka Onkologická klinika 1.LF UK VFN a ÚVN Praha 16.listopadu 2016

2 2016 World Pancreatic Cancer Day: Growing the momentum!

3 WPCD 2016 Campaign Goal OVERALL TO RAISE GLOBAL AWARENESS OF PANCREATICE CANCER 2016 FOCUS MOBILISE THE WORLD TO JOIN THE FIGHT AGAINST PANCREATIC CANCER

4 Karcinomy slinivky břišní Nejhorší léčebné výsledky ve všech klinických stadiích mezi solidními nádory Jedinou cestou jak dosáhnout dlouhodobého léčebného výsledku: radikální chirurgické odstranění nádoru Většina onemocnění je diagnostikovaná v pozdním pokročilém klinickém stadiu

5 Zastoupení klinických stadií Stadium % při dg. 5-leté přežití, % Lokalizované 8 22 Lokálně pokročilé/ neresekabilní 27 9 Metastazující 53 2 Siegel R, et al. CA Cancer J Clin

6 Karcinom slinivky břišní je největším zabijákem mezi zhoubnými nádory Karcinom slinivky břišní 10. nejčastější ZN u mužů a 7.nejčastější ZN u žen medián doby přežití od diagnózy je 4,6 měsíce 3% = medián 5-letého přežití při onemocnění karcinomem slinivky břišní v Evropě Méně než 2% z celkových prostředků na výzkum zhoubných nádorů je použito na výzkum karcinomů slinivky břišní

7 Karcinomy slinivky břišní Počet úmrtní na onemocnění karcinomem slinivky břišní v Evropě: v roce 2015 Karcinom slinivky břišní je v současnosti čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí na zhoubné nádory V roce 2016 bude počet úmrtí na karcinomy slinivky břišní vyšší než u karcinomů prsu Po roce 2022 budou karcinomy slinivky břišní druhou nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění po karcinomech plic

8 Nová data NOR: celková zátěž ZN slinivky břišní (C25) v ČR V roce 2014 bylo v ČR nově diagnostikováno pacientů se ZN pankreatu. V roce 2014 zemřelo osob v souvislosti se ZN pankreatu. Celkem k v ČR žilo osob se ZN pankreatu nebo s minulostí tohoto onemocnění. ZN slinivky břišní (C25) Incidence Mortalita Prevalence Průměrná meziroční změna ,0 % +1,7 % +5,4 % Zdroj: Národní onkologický registr, ÚZIS ČR: incidence a prevalence; ČSÚ: mortalita

9 Incidence ZN slinivky břišní (C25) v mezinárodním srovnání SVĚT ASR (W) EVROPA ASR (W) ostatní země světa evropské země okolní země Česká republika 1. místo ve světě 6,3+ 4,1 6,3 2,4 4,1 1,2 2,4 < 1,2 No data Czech Republic Slovakia Hungary Slovenia Finland Denmark Austria Latvia Malta Republic of Moldova Bulgaria Romania Germany FYR Macedonia Lithuania Norway Serbia Estonia Poland France (metropolitan) Croatia Italy Ireland Switzerland Spain The Netherlands United Kingdom Montenegro Luxembourg Russian Federation Ukraine Greece Belgium Belarus Iceland Portugal Sweden Albania Cyprus Bosnia Herzegovina ASR (W): věkově standardizovaná incidence na světový standard 8,1 + 7,1 8,1 6,4 7,1 5,8 6,4 < 5,8 No data evropské země okolní země Česká republika 1. místo v Evropě Ferlay J, Soerjomataram I, Ervik M, Dikshit R, Eser S, Mathers C, Rebelo M, Parkin DM, Forman D, Bray, F. GLOBOCAN 2012 v1.0, Cancer Incidence and Mortality Worldwide: IARC CancerBase No. 11 [Internet]. Lyon, France: International Agency for Research on Cancer; Available from: accessed on 1/10/2016.

10 Mortalita ZN slinivky břišní (C25) v mezinárodním srovnání SVĚT ASR (W) EVROPA ASR (W) ostatní země světa evropské země okolní země Česká republika 3. místo ve světě 6,2 + 4,0 6,2 2,4 4,0 1,2 2,4 < 1,2 No data Hungary Czech Republic Slovakia Slovenia Finland FYR Macedonia Estonia Latvia Montenegro Austria Germany Serbia Republic of Moldova Denmark Croatia Romania Sweden Lithuania The Netherlands Russian Federation Bulgaria Poland Norway Malta France (metropolitan) Italy Ireland Luxembourg Belgium United Kingdom Switzerland Greece Spain Ukraine Bosnia Herzegovina Belarus Iceland Portugal Albania Cyprus ASR (W): věkově standardizovaná mortalita na světový standard evropské země okolní země Česká republika 2. místo v Evropě 7,4+ 7,0 7,4 6,5 7,0 5,7 6,5 < 5,7 No data Ferlay J, Soerjomataram I, Ervik M, Dikshit R, Eser S, Mathers C, Rebelo M, Parkin DM, Forman D, Bray, F. GLOBOCAN 2012 v1.0, Cancer Incidence and Mortality Worldwide: IARC CancerBase No. 11 [Internet]. Lyon, France: International Agency for Research on Cancer; Available from: accessed on 1/10/2016.

11 Počet žijících s nádorem Počet žijících s nádorem Počet žijících s nádorem Počet na osob Počet na osob Počet na osob Vybrané maligní nádory GIT v ČR: časové trendy Vývoj incidence a mortality %: trend růstu mezi roky incidence mortalita ZN slinivky břišní (C25) +20,4 % +13,1 % ZN tlustého střeva a konečníku (C18 C20) ,0 % ZN žaludku (C16) 16,2 % Rok Vývoj prevalence ,1 % Rok ZN slinivky břišní (C25) ZN tlustého střeva a konečníku (C18 C20) ZN žaludku (C16) +66,2 % +42,5 % 25,3 % Rok +15,3 % Rok Zdroj: Národní onkologický registr, ÚZIS ČR: incidence, prevalence, mortalita ; ČSÚ: mortalita Rok Rok

12 Podíl dle věkových kategorií (%) ZN slinivky břišní (C25) rok 2014 Věková struktura nově diagnostikované novotvary v roce 2014 Incidence v roce 2014: - celkem: osob - z toho v klinickém stadiu III IV - 56,1 % - 14,8 % osob je ve věku pod 60 let - 47,9 % osob je ve věku pod 70 let ,5 % osob je ve věku pod 80 let 2 0 < Věk Prevalence v roce 2014: - celkem: osob - z toho v klinickém stadiu III IV při dg. - 33,7 % Zdroj: Národní onkologický registr, ÚZIS ČR

13 Hlavní rizikové faktory Věk Kouření Chronická pankreatitida Zvýšená konzumace alkoholu Obezita Diabetes Siegel R, et al. CA Cancer J Clin. 2015;65:5-29. Siegel R, et al. CA Cancer J Clin. 2015

14 Nejdůležitější rizikové faktory Chronická pankreatitida (často v souvislosti s konzumací alkoholu) Kouření (25% - 30% karcinomů slinivky břišní vzniká v souvislosti s kouřením) Diabetes (riziko vzniku karcinomu slinivky břišní může být u diabetiků až o 120% vyšší) Rodinná zátěž PANCREATIC CANCER EUROPE

15 Rizikové faktory

16 Rizikové faktory Nejvýznamnější civilizační ovlivnitelné rizikové faktory : 1. Kouření (relativní riziko 1,74) /pasivní kouření/ 2. Obezita.

17 Rizikové faktory U obézních jedinců [BMI) > 30 kb/m2] jsou o 20% 40% zvýšené počty úmrtí na karcinom slinivky břišní V meta-analyzách byl prokázán vztah mezi diabetem prvního i druhého typu a onemocněním karcinomem slinivky břišní (indexy rizika 2.0 a 1.8)

18 Rizikové faktory nezdravé stravovací návyky Nevhodné dietní faktory Nadměrná spotřeba: máslo, nasycené tuky, červené maso, Protektivní dietní faktory: dostatek kvalitního čerstvého ovoce a zeleniny, foláty

19 Take home message 5% 10% karcinomů slinivky břišní vzniká na podkladě genetických alterací Většinu dalších faktorů lze ovlivnit jednoduchou úpravou životního stylu: Nekouřit Dietní opatření snížit příjem červeného masa, zvýšit spotřebu kvalitního čerstvého ovoce a zeleniny, omezit spotřebu alkoholu Zvýšit fyzickou aktivitu (chůze, sport )

20 Karcinom slinivky břišní Ve všech klinických stadiích je doba přežití nemocných s karcinomem slinivky břišní nejkratší ve srovnání s ostatními typy zhoubných nádorů

21 5leté relativní přežití 5leté relativní přežití: ZN v ČR Léčení pacienti, analýza periody % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % ZN varlete (C62) ZN prostaty (C61) ZN prsu (C50) u žen zhoubný melanom kůže (C43) ZN dělohy (C54, C55) ZN ledviny (C64) 10 % 0 % ZN štítné žlázy (C73) ZN hrdla děložního (C53) ZN močového měchýře (C67) ZN hrtanu (C32) ZN dutiny ústní a hltanu (C00 C14) tlusté střevo a konečník (C18 C20) ZN vaječníku (C56) ZN žaludku (C16) ZN žlučníku a žlučových cest (C23, C24) průdušnice, průdušky a plíce (C33, C34) játra a intrahepatální žlučové cesty (C22) ZN jícnu (C15) ZN slinivky břišní (C25) Zdroj: Národní onkologický registr, ÚZIS ČR

22 Klinická symptomatologie Bolest v nadbřišku často vyzařující do zad Nechutenství Nevysvětlitelný váhový úbytek Pocity nevolnosti Žloutenka (neinfekční) Změna barvy a konsistence stolice (jílovitá) Opakující se záněty žil Nově vzniklý diabetes mellitus II.typu Depresivní syndrom, který může předcházet rozvoji nemoci

23 Úskalí časné diagnostiky a léčby Zatím neexistuje účinná skríningová metoda pro odhalení časných asymptomatických stadií Prozatímní cesta je v prevenci a ve zvýšeném dohledu u rizikových skupin Cesta od diagnózy k léčbě je často zdlouhavá nutný FAST TRACK! Nevyslyšená potřeba centralizace péče zejména o časná stadia onemocnění Zkušenost chirurga je prognostický faktor!

24 Urgentní potřeba inovativní terapie Hidalgo 2016