Kuželová kola se šikmými a zakřivenými zuby

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Kuželová kola se šikmými a zakřivenými zuby"

Transkript

1 Tchnická univrit v ibrci Fkult strojní Ktdr částí chnisů strojů Kužlová kol s šikýi křivnýi uby Zprcovl: doc Ing udvík Prášil, CSc ibrc 00

2 Úvod do gotri bočních ploch Kužlových kol s šikýi křivnýi uby s používá pro pohybu ontu při růnoběžných osách hřídlů při větších nárocích n vlstnosti oubní Zkřivné uby jí oproti příý ubů řdu výhod (tichost chodu, větší únosnost, produktivnější působ výroby, jdnoduché oní áběru v střdní části ubu, pk nší citlivost n vájnou polohu kol), pro ktré s ji dává přdnost Konstruktér všk při návrhu usí rspktovt ávislost gotri kužlových kol n volné výrobní todě, n použité výrobní stroji nástrojích Musí vychát výrobních ožností výrobc výpočt provádět v spolupráci s spcilistou Většinou bývá úhl os kužlových soukolí 90 proto bud v dlší txtu pojdnáváno o toto přípdu Tk jko oubní člních kol j vytvářno odvlování nástroj (hřbn, fréy) po rotčných (vlivých) válcích, tk nlogicky j ožné oubní kužlových kol vytvářt odvlování ákldního rovinného kol po rotčných kužlích spolubírjících kol Výchoí útvr pro gotrický robor oubní poslé i pro výrobu těchto kol j příslušné rovinné kolo s npříýi uby K tou l torticky dospět násldující úprvou roěrově stjného rovinného kol s uby příýi Zuby kol s ročlní systé souných válcových řů n lntární ikruhové sgnty, ktré s pk vájně ntočí uspořádjí tk, by jjich střdy (při sldování v vlivé rovině kol) lžly n jisté přd volné "řídící křivc" Řídící křivk j průsčnicí rotčné roviny ákldního rovinného kol s boky ubů j kritéri, podl ktrého s rodělují jdnotlivé výrobní působy N obr j schticky náorněno vytvářní ubu šikého ubu kruhově křivného Jko "řídící" s volí křivky přdvší tchnologicky výhodné Jjich průběh l chrktriovt poocí úhlu sklonu ubuβ, jnž s podél křivky ění Úhl sklonu j ostrý úhl, ktrý svírá tčn v dné bodě křivky s jho průvodič (dostřdivý pprsk) Prkticky výnné jsou úhly sklonu v bodch n střdní vnější poloěru - úhly β β (obr) Úhl β j ákldní gotrický prtr oubní U gotrických prvků jko jsou: odul, rotč, tloušťk ubu šířk ubové ry j nutno rolišovt: ) hodnoty obvodové, ěřné po obvodu vlivých kružnic (průsčnic příčných válcových řů s rovinou vlivou) ončné indx t b) hodnoty norálové, ěřné v řch kolých n průběh ubu či ubové ry ončné indx n Z nich jsou pk prkticky důlžité přdvší vličiny n střdní vnější poloěru kol: odul obvodový střdní vnější odul norálový střdní vnější, t t n Tyto čtyři prvky jsou váány vthy: n n = cos β, = cos β, () t t t 0,5b = = = 0,5ψ () t Pro obvodové prvky pltí příá úěrnost i jjich vlikostí odlhlostí od vrcholu rotčného kužl kol Obdobné rlc ožno npst i pro rotč, tloušťky ubu šířky ubových r Úhly áběru (profilu) rovinného kol jsou váány vth n

3 tgαn tgαn tgα = t ; cosβ = cosβ (3) obvodový úhl profilu α t j v všch příčných válcových řch stjný Obr Věnc kužlových kol s křivnýi uby s nvrhuj podl tvru I, II nbo III, (obr ) Tvr I á noinální hodnoty oubní v člní vnější řu; odul s běžně norliuj úhl α t = 0 nbo 5, l tké 4, 5 7, 5 U tvru II III vystupují noinální hodnoty prvidl v řu střdní; norliovány jsou: odul n úhl profilu α n, tj vličiny, ktré odpovídjí prtrů výrobního nástroj Moduly n t jsou váány vth n t = (8) 0, 5ψ cosβ ( ) Modul t j potřb pro výpočt výrobních kontrolních roěrů n vnější člní ploš Zákldní roěry kužlového oubní uvádí násldující stť 5 t 3

4 Obr 4

5 Rodělní kol podl křivní ubů Hlvní druhy oubní jsou shrnuty n obr 3, kd křivné uby v rotčné řu rovinného kol jsou schtiovány jjich řídícíi křivki K kždéu druhu oubní s trdičně váž jéno firy - výrobc obráběcích strojů, ktrý jho výrobu vdl Kol s šikýi uby (obr3b) Řídící křivkou j přík, ktrá n rodíl od kol s příýi uby (obr3) nprocháí střd, l dotýká s poocné kružnic o poloěru (xcntricit) Zuby doslov šiké jsou pou u rovinného kol; n kol s úhl δ < 90 s jví jko šroubovitě vinuté Věnc kol s provádí podl tvru I s noinálníi hodnoti oubní v vnější člní ploš Kužlovýi koly s šikýi uby s doshuj poněkud lpších vlstností nž u kol s uby příýi Úhl sklonu β (někdy β ) s volí v roí 0º ž 40º (prvidl po 5º); prvidl úhl profilu ubu α t = 0, někdy 5 o Oubní l vyrobit n hoblovcích strojích, používných pro výrobu kol s uby příýi (stroj fy: Rinckr-Bilgr, Hidnrich & Hrbck j) Kol s kruhovýi uby (tod Glson) (obr 3c) Řídícíi křivki ubů jsou kružnic s střdy n jisté kružnici poocné Úhl sklonu β s volí v roí 30 45, njčstěji β = 35 Úhl profilu používá s všk i tvr I při α n = 4,5 ;7,5 c nbo 0º Tchnologicky výhodný j tvr věnc II; = + < tvr III při > 00 Zvláštní přípd j 30 oubní s kruhovýi uby "Zrol" (obr3d), ktré j chrktristické úhl sklonu β = 0 Tnto typ spojuj něktré výhody ubů příých (npř lé osové síly) s přdnosti ubů křivných Kol s kruhovýi uby s vyrábějí n spciálních strojích firy Glson Řídící křivkou j kružnic boky ubů rovinného (plochého) kol jsou kužlové plochy Nástroj jsou fréovcí hlvy, njčstěji s vsnýi noži Fréování ubů j rcionálnější nž jjich obrážní u kol s příýi šikýi uby Kol s ploidníi uby (tod Klinglnbrg) (obr 3) Řídicí křivkou ubu j prodloužná volvnt (ploid) Typický j tvr věnc III s uby o stálé výšc Úhl profilu α = 0º nbo 7,5º; úhl sklonu s volí v roshu β = Oubní s vyrábí n strojích firy Klinglnbrg poocí kužlové odvlovcí fréy Tnto působ výroby j již strlý Kol s uby loidníi (tod Orlikon) (obr 3f) Řídicí křivkou ubu j část prodloužné picykloidy boky ubů rovinného kol jsou vytvořny složitou borcnou příkovou plochou, vnikjící vájný pohyb nástroj obrobku Běžně s používá tvr věnc III, úhl sklonu β = úhl profilu α n = 7, 5 Oubní s vyrábí n spciálních strojích firy Orlikon Spirotic poocí kotoučové fréovcí hlvy s vsnýi noži v několik skupinách Kždá skupin obshuj nůž s vnější vnitřní ostří, přípdně i nůž hrubovcí Kol s uby spirálníi (obr 3g) Řídicí křivkou ubu j spirál, to buď Archidov nbo logritická Kol s uby ploidníi, loidníi spirálníi jsou v posldní době stál čstěji nhrován koly s uby kruhovýi Podl syslu vinutí ubů s rolišují kol prvá lvá Při pohldu od vrcholu při sldování průběhu ubu od vnitřní člní plochy k vnější s uby kol prvého stáčjí v sěru otáční ručičk uby kol lvého proti sěru otáční ručičk hodinových (obr 4) Zuby spolubírjících kol usí ít opčný sysl vinutí Soukolí jko clk j chrktriováno sysl vinutí u pstorku c n 5

6 3 Záběrové poěry Obr 3 U soukolí s křivnýi uby j žádoucí otáčivý pohyb přvážně v jdno syslu Sysl vinutí ubů s pk volí tk, by uby vstupovly do áběru svýi silnějšíi konci, tj n vnější člní ploš kol (obr 4) by u ubu pstorku byl prcovní jho vydutý bok; xiální síly v oubní jí pk tndnci ob člny v áběru vytlčovt Při ěně syslu otáční j pstork npřínivě vthován do kol (tto nvýhod odpdá u oubní Zrol) N rodíl od kol s uby příýi j vstup křivného ubu do áběru i jho výstup povolný Tortický průběh áběru n ubu hncího pstorku j nnčn n obr 4: dotyk s postupně šíří do bodu E, pokrčuj podl skloněných Obr 4 dotykových čr opět s úží do bodu F V prxi s všk řdou tchnologických úprv usiluj o to, by s áběr rliovl pou n jisté plošc boku ončovné jko rcátko Toto optřní podsttně snižuj citlivost oubní n npřsnosti výroby uložní kol prkticky vylučuj hrnový áběr ubů S rostoucí tížní s ploch rcátk většuj írně posouvá k silnějšíu konci ubu Určitéu pstorku přísluší po správné běhnutí cl určité kolo 6

7 4 Soukolí porovnávcí (bivirtuální) jho použití Podobně jko u kužlových kol s uby příýi l i kždéu kužlovéu kolu s uby křivnýi přiřdit poyslné volvntní kolo válcové s uby příýi, jjichž profil j prkticky stjný jko norálový profil ubů kužlového kol v jho střdní příčné řu Myšlnkový postup při odvoování tohoto porovnávcího kol ožno sldovt n obr 5 Sstává s dvou ákldních kroků: První krok spočívá v rovinutí střdního doplňkového kužl, v doplnění vniklé výsč v rošířní kol n šířku b Vd k virtuálníu kolu, jhož průěr počt ubů j dán vthy: d dv d = v v cosδ = = cosδ, (9) čárky u vličin dv v signliují, ž tu njd o hodnoty končné (jk j tou u kužlových kol s příýi uby); ptří totiž válcovéu kolu s uby šikýi o úhlu sklonu β Druhý krok řšní spočívá v přchodu od íněného kol s šikýi uby k příslušnéu porovnávcíu kolu s příýi uby, ktré j pk končný výsldk řšní Z použití náých vthů odvoných pro porovnávcí kol člních oubných kol s šikýi uby pltí pro toto bivirtuální kolo d v v t d d = = cos β cosδ cos β v = = cos β cosδ cos β v 3 3, (0) () Porovnávcí kolo j obcně dfinováno počt ubů v, prtry profilu n, α n, * * * h, c, r f, součinitli posunutí x, τ x šířkou věnc b = b / cosβ n Obr 5 7

8 Jho využití j prkticky stjné jko u kužlových kol s uby příýi Kolo typu N b podřínuté volvnty usí npř splňovt podínku iniální součinitl posunutí x při V v h = = cosδ cos β sin α x * 3 Mt n < j dán vth Mt Mt = h * Mt v Mt soukolí typu V-N l rliovt při splnění + v v Mt ; () Tortický součinitl trvání áběru ε γ j u soukolí s křivnýi uby dán vth ε = ε + ε ; (3) γ α Součinitl ε α odpovídá áběru profil určí s náý působ áběrových poěrů virtuálních kol při počtch ubů áběru krok, j dán vth v β v, při úhlu áběru α t Součinitl ε β, příslušjící k k ε β = p π =, (4) t kd krok k s njsná určí oděřní roěrového náčrtku npř obr Při větších úhlch β j hodnot ε β ntolik výrná, ž j ožno přjít n oubní s snížnou výškou hlvy h * <, niž s tí citlně sníží clková hodnotε γ Zvětšníβ * snížní h působí v vthu () souhlsnou tndncí, tj uožňuj použití pstorku o vli lé počtu ubů b podřínutých pt, npř ž pro počt ubů = 5 Soukolí s tkový pstork j pk roěrově nnáročné dovoluj rlici vysokých přvodových čísl ž u = 0 Pro volbu součinitl h, přiěřného úhlu β, s někdy doporučuj vth 5 Zákldní roěry oubní * t h * = cosβ (5) Vthy pro výpočt gotrických prvků jsou uspořádány do tří sttí to podl tvru oubného věnc Jsou uvdny v obcné tvru, pltné pro kužlové soukolí typu V-N s npříýi uby pro úhl os Σ= δ + δ = 90 ; u soukolí typu N ( x = x τ = 0 ) Kužlové soukolí typu V-N s npříýi uby j obcně určno: ) prtry kol:,, δ, δ, β, b, x, x τ, b) prtry ákldního profilu:, α, h, c, r * * * f Kužlové soukolí s nvyrábí norliovný nástroj hřbnového typu jko u kol válcových, l sosttnýi noži J snh upltňovt norliovné prtry ákldního profilu Co s týč posunutí, pk kroě výškového posunutí, určného jdnotkový součinitl x, l rliovt obvodové posunutí nožů, dné součinitl x τ Toto posunutí vd k většní nbo nšní tloušťky ubu n rotčné kružnici Posunutí obvodové s prvidl kobinuj s posunutí výškový 8

9 Obr 6 Poloh nožů v vnější člní ploš výrobního kol j krsln n obr 6, to pro: ) soukolí typu N (posunutí jsou nulová) b) soukolí typu V-N s výškový posunutí xt ( x= x = x; x τ = 0) c) soukolí s obvodový posunutí xτ ( xτ = xτ = xτ ; x= 0) t Obdobou výrobního hřbn j rovinné (ploché) výrobní kužlové kolo (obr 7) Jd o poyslné rovinné kolo, jhož uby doplněné hlvovou nástvbou, by při áběru s vyráběný kol odvlily příslušné boční ptní plochy Obr 7 9

10 Kždéu kužlovéu soukolí (dvojici sdružných kol) přísluší jdno spolčné rovinné výrobní kolo (vličiny s ončují indx c), obr 8 Jho vlivá rovin s dotýká obou rotčných (rsp vlivých) kužlů v jjich spolčné površc při otáční kužlových kol s s otáčí okolo osy o c úhlovou rychlostí ω c, podl vthu ω ω ω = c sinδ = sinδ Do příého styku s rotčnýi kužly přicháí vlivé roviny pou jho část, vlivé ikruží Vnější rotčný průěr výrobního kol d c jho počt ubů c jsou dány vthy d d dc d = c = ; c sinδ = sinδ = = t sinδ = sinδ Pro njčstější přípd, kdy Σ= 90, pltí d = d + d ; = + c c Obr 8 5 Tvr věnc I; uby příé, šiké kruhové (obr 9) Noinální hodnoty oubní vystupují v vnější člní ploš; určující j odul t, ktrý s uprvuj podl norliovné řdy úhl profilu α, ktrý u kol s příýi uby bývá α = 0 nbo 5, u kol s uby kruhově křivnýi jsou hodnoty těchto prtrů t v podkpitol 5 Pro kolo s uby příýi dál pltí: β =β = 0, = = t n = = t n,, t 0

11 Kužlová vdálnost vnější,5 t c = 0,5 t + = 0, (6) Kužlová vdálnost střdní =,5b= ( 0,5ψ ), (7) Šířk věnc Prvky n vnější člní ploš: 0 b=ψ, (8) Průěry rotčné d = t ; d = t (9) Výšk hlvy ubu Výšk pty ubu Výšk ubu: h x) ( h * = + ( h * t h = x) (0) h ( x) * * f = h + c * * f h + c + t t h = ( x) () * h = (h + t * h = c ) () t Obr 9

12 Běžně s volí: - pro příé uby h * ; * = = c 0,; - pro šiké kruhové oubní s snížnou výškou hlvy ožno použít vth * h = cosβ Průěry hlvových kružnic: d = t + ( h + x)cosδ d = t + ( h + x)cosδ (3) Průěry ptních kružnic: d f= t ( h + c x) cosδ d f = t ( h + c x)cosδ (4) s,5π + x tgα + x = = 0 τ Tloušťk ubu šířk ry: ( t ) t s ( 0,5π x tgα x ) = = (5) t τ t = cosδ h sinδ Výšk hlvového kužl: A A = cosδ h sinδ (6) Prvky úhlové: Úhl hlvy ubu: Úhl pty ubu: h tg tg θ = ; = h h tg θ ; (7) θ = f f ; f tg = f θ h ; (8) Úhl hlvového kužl: δ = δ+ θ ; δ = δ + θ ; (9) Úhl ptního kužl: δ f = δ θ f ; δ f = δ θ f ; (30) Vthy pro θ θ odpovídjí klsickéu provdní, kdy i rdiální vůl v oubní linárně klsá sěr k vrcholu V - při V V f V Někdy s upltňuj poždvk konstntní rdiální vůl t c podél clého ubu; ísto (7) třb pk použít vthy: θ = θ f ; θ f θ = ; (3) úhl sklonu β β u kol s šikýi uby jsou váány vth sin β = sinβ =, (3) kd j xcntricit (obr ) úhl sklonu β β u kruhově křivných ubů jsou váány vth: kd C B β = b C A, C A N β β + β =, 57,3 =, CB 8,65tgβ d cosβ =, d N (,5, 3) 5 Tvr věnc II; uby kruhově křivné (obr 0) = (33) Noinální hodnoty oubní vystupují v střdní příčné řu, odkud s přvádějí do vnější člní plochy; určující j odul n úhl profilu α n Kužlová vdálnost střdní: Kužlová vdálnost vnější: Šířk věnc: kd ψ 0, 35 ;,5n c = 0,5n + = 0 ; (34) = + 0,5b= ; (35) 0,5ψ b= ψ ; (36)

13 Prvky uprostřd šířky ubu: Průěr rotčné kružnic: n n d = t = ; d = t = ; cosβ cosβ (37) * Výšk hlvy ubu: h = ( h + x) n ; h = ( h x) n h = h + c x Výšk pty ubu: f ( ) n ; f ( ) n kd h = ; c = 0, 5 ; (38) h = h + c + x, (39) Obr 0 Norálová tloušťk ubu: sn = ( 0,5π + xtgα n+ xτ ) n sn = ( 0,5π xtgα n xτ) n ; (40) Prvky úhlové: Clkový úhl pt ubů: θ f θ f θ Σ f sinβ (4) C+ C 0800tgβ C sinβ kd = ; C = ; C = ; d N = (,5, 3) (4) c tgα n dn (poocná vličin s okrouhluj n násobk 0-ti ) sn Úhl pty ubu: θ f = θ fσ ; θ f = θ f Σ θ f (43) πn (okrouhluj s n ) Úhl hlvy ubu: θ = θ ; θ = θ ; (44) f f 3

14 Úhly δ δ f - vi vthy pro tvr věnc I Prvky n vnější člní ploš: Modul: (poždvk konstntní rdiální vůl); n t = (45) ( 0,5ψ ) cosβ Výšk hlvy ubu: h = h + h ; h = h+ h ; (46) přírůstk výšky s určí vthů: h =, 5btgθ ; h =, 5btgθ ; (47) 0 0 Výšk pty ubu: h f = h f + h f ; h f = h f + h f ; (48) h = h ; h = h ; (49) f f Průěry d, d, d f, tloušťk ubu s, šířk ry výšk hlvových kužlů A s určí vthů pro tvr věnc I 5 3: Tvr věnc III; uby kruhově i jink křivné (obr ) Noinální hodnoty oubní vystupují v střdní příčné řu, odkud s přpočítávjí do vnější člní plochy; určující j odul n úhl profilu α n Kužlová vdálnost šířk věnc b vi vthy pro tvr věnc II Prvky v střdní řu: Rotčné průěry: n d = ; cosβ (50) n d = ; cosβ (5) Výšk hlvy ubu: h = ( h + x) n, h = ( h x) n, kd h = ; c = 0, 5 (5) Výšk ubu: h = h = ( h + c ) n (53) Norálová tloušťk ubu: s = (0,5π + x tgα + x ), n n τ n sn = (0, 5π x tgα n xτ ) n (54) Úhl hlvového ptního kužl: δ = δf = δ, δ = δf = δ, (55) Prvky n vnější člní ploš: Modul: Osttní prvky s určí vthu pro tvr věnc I t n = (56) ( 0,5 ψ )cosβ Ponák: U kol ploidních, nbo loidních j j vždy nutno rspktovt pokyny, ktré uvádí výrobc příslušného výrobního říní 4

15 6 Volb součinitlů posunutí Obr Správnou volbu součinitlů posunutí x= x = x - u soukolí typu V-N l dosáhnout výrného lpšní jdnotlivých vlstností soukolí, tí i lpšího využití triálů kol Optiální součinitl x nní, jk náo univrální, l álží n to, ktré vlstnosti soukolí s prfrují V tb jsou npř uvdné příslušné hodnoty x podl toho, d s vyžduj výšná pvnost ubů v ohybu, či výšná odolnost boků ubů proti opotřbní dírání Jisté "koplxní" lpšní vlstností uožňuj kobinc výškového posunutí x obvodového posunutí (v sěru tčny) x τ Podl výrobních podkldů l příslušné součinitl určit vthu: 3 cos β x= ( ), (57) u x τ = + b( u,5) (58) U kol s příýi uby j β = 0 ; posunutí x τ s rliuj jn v přípdch, kdy u = / >,5; poocné vličiny, b s určí tb Ponák: Součinitlé posunutí x = x x by ěly být vždy větší (iniálně rovny) nž j příslušné posunutí x, odpovídjící i podřání pty ubu dné vth Mt v x =, kd v Mt plynou vthu () Mt 5

16 Tb : Součinitlé posunutí x = x pro kužlová kol v A B A B A B A B A B A B A B A B A B Ponák: A při poždvku výšné pvnosti v ohybu v ptě ubu B při poždvku výšné odolnosti boků ubů Tb Poocné vličiny pro stnovní obvodového posunutí β , b Silové poěry v Robor silových poěrů vycháí sttické rovnováhy jdnoho člnu soukolí, npř pstorku, n ktrý působí: ) silová dvojic M, přiváděná hřídl prvidl náá i co do vlikosti b) osělá síl F N - výsldnic silového působní strny protikol; jjí působiště s kld do střdního příčného řu (kolého) n površku rotčného kužl Hlvní část řšní spočívá v rokldu obcně orintovného vktoru norálové síly F N do tří vájně kolých složk, ktré jí vůči os kol výsdní postvní Jd o složku tčnou F t, rdiální F r xiální F Řšní vycháí kolého řu n površku rotčného kužl uprostřd šířky oubní Rokld vktoru síly F N l náorně sldovt pro uby příé n obr pro uby křivné n obr3 Poněvdž složk F t j jdiná v rovnová s náou vnější ontovou dvojicí M, pk vyštřní jjí vlikosti j nsndě J účlné vyjdřovt vlikosti i osttních složk výsldné síly (tj rdiální xiální) v ávislosti n složc F t 6

17 Pro kol s příýi uby pltí vthy (α = α t ): M Ft =, (59) d F = F tnα cosδ, (60) r t F = F tnα sinδ, (6) F N t Ft = (6) cosα Obr Pro kol s křivnýi (npříýi) uby obvodovou složku F t vypočítá rovnic (59) Všobcně pro všchn kužlová kol s libovolný úhl os úhl sklonu ubů β s přihlédnutí k syslu otáční vinutí šroubovic pltí rovnic : pro xiální složku - hncí kolo (pstork) Ft F = ( sinδ tnαn± cosδ sinβ), (63) cosβ - hnné kolo Ft F = ( sinδ tnα n cosδ sinβ) (64) cosβ pro rdiální složku - hncí kolo (pstork) Ft Fr = ( cosδ tnα n sinδ sinβ), (65) cosβ - hnné kolo Ft Fr = ( cosδ tnα n± sinδ sinβ) (66) cosβ 7

18 Ponák: V přdchájících rovnicích pltí pro výr v ávorc horní nénk + nbo -, když sysl otáční kol vinutí šroubovic ubů jsou stjné dolní nénk, když sysl otáční kol sysl vinutí šroubovic ubů njsou stjné Výsldná norálová síl F N Ft = cosα cosβ n Ztíco u soukolí uby příýi jsou ob člny působní sil F r F vždy áběru vytlčovány, u soukolí s uby npříýi ůž nstt i jjich vthování Správné nénko v vtích (64), (65), (66) (67) ávisí n syslu vinutí ubů syslu M, ktré ovlivňují sysl sil F r F Tyto síly, stjně jko u člních kol s šikýi uby, jsou přiěřně sěrodtné pro stnovní tížní ložisk ohybového ontu těžující hřídl s kužlový kol J ovš nutno si uvědoit, ž síly byly určny podl jnovitého točivého ontu tk, ž při přípdných xtréních provoních podínkách usí být vynásobny součinitl vnějších dynických sil K A (67) Obr 3 Poněvdž uvžovné vličiny M F N (rsp F t, F r F ) jsou nsourodé, rovnovážný stv clku "kol hřídl" j ožný pou přítonosti dlších sil, ktré s indukují v oporách hřídl v ložiskách Jjich řšní j schéticky náorněno n obr 4 pro lto uložný pstork Obvodovou složku F t j třb doplnit n dvojici, s čí souvisí vnik síly o vlikosti F t v os hřídl (vktor s plnou šipkou) Ztíco složku F r stčí po jjí nositlc posunout, složku F l přložit do osy připojit dvojici F 0, 5d Hřídl pstorku pk odpovídá nosníku n dvou podporách, jhož přvislý konc j tížn v jdné rovině silou F t v druhé rovině ohybovou dvojicí F 0, 5d silou F r ; nosník j dál nkrucován ont M vystvn působní osové síly F Vyštřní rkcí v ložiskách náhání hřídl j pk již 8

19 řjé Z vájné kolosti os pstorku kol principu kc rkc pro výš uvžovné síly pltí: Ft = Ft = Ft ; F N = FN = FN ; F = Fr ; F r = F Řšní silových složk stčí tudíž provést pou u jdnoho člnu, prvidl u pstorku Příkldy: Obr 4 Př : Pro kužlové soukolí s šikýi uby dné prtry = ; = 35; Σ = δ + δ = 90 o ; β = 0 o ; ψ = b/ = 0,3; x = 0; t = 6, α t = 0 o ; vypočítjt pro tvr věnc I: ) úhl sklonu ubu n střdní poloěru β, b) průěry rotčných kružnic kol d v, d v počty ubů v, v bivirtuálních kol, c) stnovt vhodné jdnotkové posunutí x pro korkci V-N soukolí (Tb ) Př : Pro kužlové soukolí s kruhově křivnýi uby dné prtry = ; = 35; Σ = δ + δ = 90 o ; β = 0 o ; ψ = b/ = 0,3; x = 0; n = 6, α n = 0 o ; vypočítjt pro tvr věnc I: ) úhl sklonu ubu β n vnější poloěru, b) průěry rotčných kružnic kol d v, d v počty ubů v, v bivirtuálních kol, c) stnovt vhodné jdnotkové posunutí x pro korkci V-N soukolí (Tb ) Př 3: Pro kužlové soukolí s šikýi uby dné prtry = 0; = 38; Σ = δ + δ = 90 o ; β = 0 o ; ψ = b/ = 0,3; t = 5, α t = 0 o ; P = kw; n = 4 s - ; l = 0, vypočítjt síly těžující ložisk lto uložného kužlového pstorku (vi obr 4) Zvolt: - vdálnost působiště sil v oubní od ložisk A, - sysl vinutí šroubovic točivého ontu tk, by rdiální i xiální složk působil v kldné syslu, vi obr 3 obr4) 9

10. PŘEVODY S OZUBENÝMI KOLY 10. TRANSMISSION WITH GEAR WHEELS

10. PŘEVODY S OZUBENÝMI KOLY 10. TRANSMISSION WITH GEAR WHEELS 10. PŘEVOY S OZUBENÝMI KOLY 10. TRANSMISSION WITH GEAR WHEELS Jedná se o převody s tvarový styke výhody - relativně alé roěry - dobrá spolehlivost a životnost - dobrá echanická účinnost - přesné dodržení

Více

F=F r1 +F r2 -Fl 1 = -F r2 (l 1 +l 2 )

F=F r1 +F r2 -Fl 1 = -F r2 (l 1 +l 2 ) Stvbní mchnik A1 K132 SMA1 Přdnášk č. 3 Příhrdové konstrukc Co nás čká v čtvrté přdnášc? Příhrdové konstrukc Zákldní přdpokldy Sttická určitost/nurčitost Mtody výpočtu Obcná mtod styčných bodů Nulové pruty

Více

PLANETOVÉ PŘEVODY. Pomůcka do cvičení z předmětu Mobilní energetické prostředky Doc.Ing. Pavel Sedlák, CSc.

PLANETOVÉ PŘEVODY. Pomůcka do cvičení z předmětu Mobilní energetické prostředky Doc.Ing. Pavel Sedlák, CSc. PLANETOVÉ PŘEVODY Pomůck do cvičení předmětu Mobilní energetické prostředky Doc.Ing. Pvel Sedlák, CSc. Pro pochopení funkce plnetových převodů jejich kinemtiky je nutné se senámit se ákldy především kinemtikou

Více

Jaký vliv na tvar elipsy má rozdíl mezi délkou provázku mezi body přichycení a vzdáleností těchto bodů.

Jaký vliv na tvar elipsy má rozdíl mezi délkou provázku mezi body přichycení a vzdáleností těchto bodů. 7.5.7 lips Přdpokldy: 7501 lips = rozšlápnutá kružnic. Jk ji sstrojit? Zhrdnická konstrukc lipsy (tkto s vytyčují záhony): Vzmm provázk n koncích ho přidělám tk, y nyl npnutý. Klcíkm provázk npnm tk, y

Více

10. Frézování. Frézováním obrábíme především rovinné nebo tvarové plochy nástrojem s více břity.

10. Frézování. Frézováním obrábíme především rovinné nebo tvarové plochy nástrojem s více břity. 10. Fréování Fréováním obrábíme především rovinné nebo tvarové plochy nástrojem s více břity. Princip réování: Při réování používáme vícebřité nástroje réy. Fréa koná hlavní řený pohyb otáčivý. Podle polohy

Více

Technologie výroby ozubení I.

Technologie výroby ozubení I. Ústav Strojírenské technologie Speciální technologie Cvičení Technologie výroby ozubení I. č. zadání: Příklad č. 1 (parametry čelního ozubení) Pro zadané čelní ozubené kolo se šikmými zuby vypočtěte základní

Více

třecí síla (tečná vazba podložky) F normálová reakce podložky výsledná reakce podložky Podmínky rovnováhy:

třecí síla (tečná vazba podložky) F normálová reakce podložky výsledná reakce podložky Podmínky rovnováhy: SPŠ VOŠ KLADO SAIKA - PASIVÍ ODPORY PASIVÍ ODPORY Při vzájemném pohybu těles vznikjí v reálných vzbách psivní odpory, jejichž práce se mění v teplo. Psivní odpory předstvují ztráty, které snižují účinnost

Více

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti Určitý intgrál Dfinic vlstnosti Má-li spojitá funkc f() n otvřném intrvlu I primitivní funkci F(), pk pro čísl, I j dfinován určitý intgrál funkc f() od do vzthm [,, 7: [ F( ) = F( ) F( ) f ( ) d = (6)

Více

INSTITUT FYZIKY VŠB-TU OSTRAVA NÁZEV PRÁCE

INSTITUT FYZIKY VŠB-TU OSTRAVA NÁZEV PRÁCE Studnt Skupina/Osob. číslo INSTITUT FYZIKY VŠB-TU OSTRAVA NÁZEV PRÁCE 5. Měřní ěrného náboj lktronu Číslo prác 5 Datu Spolupracoval Podpis studnta: Cíl ěřní: Pozorování stopy lktronů v baňc s zřděný plyn

Více

3. Kvadratické rovnice

3. Kvadratické rovnice CZ..07/..08/0.0009. Kvdrtické rovnice se v tetice oznčuje lgebrická rovnice druhého stupně, tzn. rovnice o jedné neznáé, ve které neznáá vystupuje ve druhé ocnině (²). V zákldní tvru vypdá následovně:

Více

základní pojmy základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie

základní pojmy základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie Tori v strojírnské tchnologii Ing. Oskar Zmčík, Ph.D. základní pojmy používaná rozdělní vztahy, dfinic výpočty základní pojmy žádnou součást ndokážm vyrobit s absolutní přsností při výrobě součásti dochází

Více

igubal Kloubové hlavy Produktová řada

igubal Kloubové hlavy Produktová řada igul - igul Produktová řd Úhlový klou pro rotční kývvé pohyy: WGRM WGLM Spojní pro rotční kývvé pohyy Nízká hmotnost roustní provdní Jdnoduchá rychlá montáž Pohlcují virc Odolné špíně nčistotám Plstový

Více

Kuličková ložiska s kosoúhlým stykem

Kuličková ložiska s kosoúhlým stykem Kuličková ložisk s kosoúhlým stykm JEDNOŘADÁ A PÁROVANÁ KULIČKOVÁ LOŽISKA S KOSOÚHLÝM STYKEM DVOUŘADÁ KULIČKOVÁ LOŽISKA S KOSOÚHLÝM STYKEM ČTYŘODOVÁ KULIČKOVÁ LOŽISKA KONSTRUKCE, TYPY A VLASTNOSTI Půmě

Více

Téma Přetvoření nosníků namáhaných ohybem

Téma Přetvoření nosníků namáhaných ohybem Pružnost plsticit,.ročník bklářského studi Tém Přetvoření nosníků nmáhných ohbem Zákldní vth předpokld řešení Přetvoření nosníků od nerovnoměrného oteplení etod přímé integrce diferenciální rovnice ohbové

Více

4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.

4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout. Etrém funkc 4. PRŮBĚH FUNKCE Průvodc studim V matmatic, al i v fzic a tchnických oborch s často vsktn požadavk na sstrojní grafu funkc K nakrslní grafu funkc lz dns většinou použít vhodný matmatický softwar.

Více

Obrázek 61. Schéma obrážení čelního ozubení Obrázek 62. Schéma obrážení čelního. (Fellows).

Obrázek 61. Schéma obrážení čelního ozubení Obrázek 62. Schéma obrážení čelního. (Fellows). Obrázek 61. Schém obrážení čelního ozubení Obrázek 62. Schém obrážení čelního přímého šikmého obrážecím hřebenem (Mg). i vnitřního ozubení kotoučovým nožem (Fellows). b) kotoučové, používjí se pro výrobu

Více

3.2. LOGARITMICKÁ FUNKCE

3.2. LOGARITMICKÁ FUNKCE .. LOGARITMICKÁ FUNKCE V této kpitole se dovíte: jk je definován ritmická funkce (ritmus) jké má ákldní vlstnosti; důležité vorce pro práci s ritmickou funkcí; co nmená ritmovt odritmovt výr. Klíčová slov

Více

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c ) INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ ) Pojem neurčitého integrálu Je dán funkce Pltí všk tké F tk, y pltilo F ( ) f ( ) Zřejmě F ( ), protože pltí, 5,, oecně c, kde c je liovolná kon- stnt f ( ) nším

Více

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu Geometrické plikce určitého integrálu Osh rovinné olsti Je-li ploch ohrničen křivkou f () osou Při výpočtu oshu tkto omezených rovinných olstí mohou nstt následující zákldní přípd : Nechť funkce f () je

Více

H - Řízení technologického procesu logickými obvody

H - Řízení technologického procesu logickými obvody H - Řízní tchnologického procsu logickými ovody (Logické řízní) Tortický úvod Součástí řízní tchnologických procsů j i zjištění správné posloupnosti úkonů tchnologických oprcí rozhodování o dlším postupu

Více

PŘEVODY S OZUBENÝMI KOLY

PŘEVODY S OZUBENÝMI KOLY PŘEVODY S OZUBENÝMI KOLY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

Pružnost a plasticita II

Pružnost a plasticita II Pružnost plsticit II. ročník klářského studi doc. In. Mrtin Krejs, Ph.D. Ktedr stvení mechnik Řešení nosných stěn pomocí Airho funkce npětí inverzní metod Stěnová rovnice ΔΔ(, ) Stěnová rovnice, nzývná

Více

I. MECHANIKA 8. Pružnost

I. MECHANIKA 8. Pružnost . MECHANKA 8. Pružnost Obsah Zobcněný Hookův zákon. ntrprtac invariantů. Rozklad tnzorů na izotropní část a dviátor. Křivka dformac. Základní úloha tori pružnosti. Elmntární Hookův zákon pro jdnoosý tah.

Více

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b 2 1 + b2 2.

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b 2 1 + b2 2. 7 Komplexní čísl 71 Komplexní číslo je uspořádná dvojice reálných čísel Komplexní číslo = 1, ) zprvidl zpisujeme v tzv lgebrickém tvru = 1 + i, kde i je imginární jednotk, pro kterou pltí i = 1 Číslo 1

Více

Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování. KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ převody. Přednáška 7

Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování. KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ převody. Přednáška 7 Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ převoy Přenáška 7 Kuželová soukolí http://www.gearesteam.com/ The universe is full of magical things patiently waiting for

Více

8. Elementární funkce

8. Elementární funkce Historie přírodních věd potvrzuje, že většinu reálně eistujících dějů lze reprezentovt mtemtickými model, které jsou popsán tzv. elementárními funkcemi. Elementární funkce je kždá funkce, která vznikne

Více

Matice. a B =...,...,...,...,..., prvků z tělesa T (tímto. Definice: Soubor A = ( a. ...,..., ra

Matice. a B =...,...,...,...,..., prvků z tělesa T (tímto. Definice: Soubor A = ( a. ...,..., ra Definice: Soubor A ( i j ) Mtice 11 12 1n 21 22 2n m 1 m2 prvků z těles T (tímto tělesem T bude v nší prxi nejčstěji těleso reálných čísel R resp těleso rcionálních čísel Q či těleso komplexních čísel

Více

14.11 Čelní válcová soukolí se šikmými zuby

14.11 Čelní válcová soukolí se šikmými zuby Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Ověřeno ve výuce dne, třída Střední průmyslová škola strojnická Vsetín

Více

1.3 Derivace funkce. x x x. . V každém bodě z definičního oboru má každá z těchto funkcí vlastní derivaci. Podle tabulky derivací máme:

1.3 Derivace funkce. x x x. . V každém bodě z definičního oboru má každá z těchto funkcí vlastní derivaci. Podle tabulky derivací máme: rivc unkc 9 Vpočtět drivci unkc nou unkci lz přpst v tvru součt tří unkcí Zřjmě ji můžm chápt jko kd Ihnd vidím ž V kždém bodě z diničního oboru má kždá z těchto unkcí vlstní drivci Podl tbulk drivcí mám:

Více

OZUBENÁ KUŽELOVÁ KOLA

OZUBENÁ KUŽELOVÁ KOLA Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10; s platností do r. 2016 v návaznosti na platnost norem. Zákaz šíření a modifikace těchto materiálů. Děkuji Ing. D.

Více

10 Transformace 3D. 10.1 Transformace a jejich realizace. Studijní cíl. Doba nutná k nastudování. Průvodce studiem

10 Transformace 3D. 10.1 Transformace a jejich realizace. Studijní cíl. Doba nutná k nastudování. Průvodce studiem Trnsformce 3D Sudijní cíl Teno blok je věnován rnsformcím 3D grfik. V eu budou popsán ákldní rnsformce v prosoru posunuí oočení kosení měn měřík používné při prcování 3D modelu. Jednolivé rnsformce budou

Více

FYZIKA 3. ROČNÍK. Nestacionární magnetické pole. Magnetický indukční tok. Elektromagnetická indukce. π Φ = 0. - magnetické pole, které se s časem mění

FYZIKA 3. ROČNÍK. Nestacionární magnetické pole. Magnetický indukční tok. Elektromagnetická indukce. π Φ = 0. - magnetické pole, které se s časem mění FYZKA 3. OČNÍK - magntické pol, ktré s s časm mění Vznik nstacionárního magntického pol: a) npohybující s vodič s časově proměnným proudm b) pohybující s vodič s proudm c) pohybující s prmanntní magnt

Více

Posouzení stability svahu

Posouzení stability svahu Verifikční nuál č. 3 Aktulizce 04/016 Posouzení stbility svhu Progr: Soubor: Stbilit svhu Deo_v_03.gst V toto verifikční nuálu je uveden ruční výpočet posouzení stbility svhu posouzení stbility svhu zbezpečeného

Více

2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ]

2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ] - FUNKCE A ROVNICE Následující zákldní znlosti je nezbytně nutné umět od okmžiku probrání ž do konce studi mtemtiky n gymnáziu. Vyždováno bude porozumění schopnost plikovt ne pouze mechnicky zopkovt. Některé

Více

Šnekové soukolí nekorigované se šnekem válcovým a globoidním kolem.

Šnekové soukolí nekorigované se šnekem válcovým a globoidním kolem. .. Zadání. Program: Konstrukce převodové skříně převodového motoru Zadání: xxx Navrhněte, vypočtěte a zkonstruujte převodovou skříň jako součást jednotky převodového motoru. Převodová skříň bude řešena

Více

11. cvičení z Matematické analýzy 2

11. cvičení z Matematické analýzy 2 11. cvičení z Mtemtické nlýzy 1. - 1. prosince 18 11.1 (cylindrické souřdnice) Zpište integrály pomocí cylindrických souřdnic pk je spočítejte: () x x x +y (x + y ) dz dy dx. (b) 1 1 x 1 1 x x y (x + y

Více

Rentgenová strukturní analýza

Rentgenová strukturní analýza Rntgnová strukturní nlýz Příprvná část Objktm zájmu difrkční nlýzy jsou 3D priodicky uspořádné struktury (krystly), n ktrých dochází k rozptylu dopdjícího zářní. Díky intrfrnci rozptýlných vln vzniká difrkční

Více

9 Axonometrie ÚM FSI VUT v Brně Studijní text. 9 Axonometrie

9 Axonometrie ÚM FSI VUT v Brně Studijní text. 9 Axonometrie 9 Axonometrie Mongeov projekce má řdu předností: jednoduchost, sndná měřitelnost délek úhlů. Je všk poměrně nenázorná. Podsttnou část technických výkresů proto tvoří kromě půdorysu, nárysu event. bokorysu

Více

Zjednodušený výpočet tranzistorového zesilovače

Zjednodušený výpočet tranzistorového zesilovače Přsný výpočt tranzistorového zsilovač vychází z urční dvojbranových paramtrů tranzistoru a pokračuj sstavním matic obvodu a řšním této matic. Při použití vybraných rovnic z matmatických modlů pro programy

Více

25 Měrný náboj elektronu

25 Měrný náboj elektronu 5 Měrný náboj elektronu ÚKOL Stnovte ěrný náboj elektronu e výsledek porovnejte s tbulkovou hodnotou. TEORIE Poěr náboje elektronu e hotnosti elektronu nzýváe ěrný náboj elektronu. Jednou z ožných etod

Více

Frézování. Podstata metody. Zákl. způsoby frézování rovinných ploch. Frézování válcovými frézami

Frézování. Podstata metody. Zákl. způsoby frézování rovinných ploch. Frézování válcovými frézami Fréování obrábění rovinných nebo tvarových loch vícebřitým nástrojem réou mladší ůsob než soustružení (rvní réky 18.stol., soustruhy 13.stol.) Podstata metody řený ohyb: složen e dvou ohybů cykloida (blížící

Více

Při výpočtu složitějších integrálů používáme i u určitých integrálů metodu per partes a substituční metodu.

Při výpočtu složitějších integrálů používáme i u určitých integrálů metodu per partes a substituční metodu. Mtmtik II.. Mtod pr prts pro určité intgrály.. Mtod pr prts pro určité intgrály Cíl Sznámít s s použitím mtody pr prts při výpočtu určitých intgrálů. Zákldní typy intgrálů, ktré lz touto mtodou vypočítt

Více

5.2.4 Kolmost přímek a rovin II

5.2.4 Kolmost přímek a rovin II 5..4 Kolmost přímek rovin II Předpokldy: 503 Př. 1: Zformuluj stereometrické věty nlogické k plnimetrické větě: ným bodem lze v rovině k dné přímce vést jedinou kolmici. Vět: ným bodem lze v prostoru k

Více

4.3.2 Vlastní a příměsové polovodiče

4.3.2 Vlastní a příměsové polovodiče 4.3.2 Vlastní a příměsové polovodič Přdpoklady: 4204, 4207, 4301 Pdagogická poznámka: Pokud budt postupovat normální rychlostí, skončít u ngativní vodivosti. Nní to žádný problém, pozitivní vodivost si

Více

Hlavní body - magnetismus

Hlavní body - magnetismus Mgnetismus Hlvní body - mgnetismus Projevy mgt. pole Zdroje mgnetického pole Zákldní veličiny popisující mgt. pole Mgnetické pole proudovodiče - Biotův Svrtův zákon Mgnetické vlstnosti látek Projevy mgnetického

Více

M - Příprava na 3. zápočtový test pro třídu 2D

M - Příprava na 3. zápočtový test pro třídu 2D M - Příprv n. ápočtový test pro třídu D Autor: Mgr. Jromír JUŘEK Kopírování jkékoliv dlší využití výukového mteriálu je povoleno poue s uvedením odku n www.jrjurek.c. VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně

Více

ZÁKLADY KRYSTALOGRAFIE KOVŮ A SLITIN

ZÁKLADY KRYSTALOGRAFIE KOVŮ A SLITIN ZÁKLADY KRYSTALOGRAFIE KOVŮ A SLITIN pevné látky jsou chrkterizovány omezeným pohybem zákldních stvebních částic (tomů, iontů, molekul) kolem rovnovážných poloh PEVNÉ LÁTKY krystlické morfní KRYSTAL pevné

Více

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a Úloh č. 3 Měření ohniskové vzdálenosti tenkých čoček 1) Pomůcky: optická lvice, předmět s průhledným milimetrovým měřítkem, milimetrové měřítko, stínítko, tenká spojk, tenká rozptylk, zdroj světl. ) Teorie:

Více

1. Určíme definiční obor funkce, její nulové body a intervaly, v nichž je funkce kladná nebo záporná.

1. Určíme definiční obor funkce, její nulové body a intervaly, v nichž je funkce kladná nebo záporná. Matmatika I část II Graf funkc.. Graf funkc Výklad Chcm-li určit graf funkc můžm vužít přdchozích znalostí a určit vlastnosti funkc ktré shrnm do níž uvdných bodů. Můž s stát ž funkc něktrou z vlastností

Více

Ohýbaný nosník - napětí

Ohýbaný nosník - napětí Pružnost pevnost BD0 Ohýbný nosník - npětí Teorie Prostý ohb, rovinný ohb Při prostém ohbu je průřez nmáhán ohbovým momentem otáčejícím kolem jedné z hlvních os setrvčnosti průřezu, obvkle os. oment se

Více

Úlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C

Úlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C 52. ročník mtemtické olympiády Úlohy školní kluzurní části I. kol ktegorie 1. Odtrhneme-li od libovolného lespoň dvojmístného přirozeného čísl číslici n místě jednotek, dostneme číslo o jednu číslici krtší.

Více

2. Frekvenční a přechodové charakteristiky

2. Frekvenční a přechodové charakteristiky rkvnční a přchodové charaktristiky. rkvnční a přchodové charaktristiky.. Obcný matmatický popis Přchodové a frkvnční charaktristiky jsou důlžitým prostřdkm pro analýzu a syntézu rgulačních obvodů a tdy

Více

2.9.16 Přirozená exponenciální funkce, přirozený logaritmus

2.9.16 Přirozená exponenciální funkce, přirozený logaritmus .9.6 Přirozná ponnciální funkc, přirozný ritmus Přdpokldy: 95 Pdgogická poznámk: V klsické gymnziální sdě j přirozná ponnciální funkc 0; j funkc y = +. Asi dvkrát vyrán jko funkc, jjíž tčnou v odě [ ]

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt relizovný n PŠ Nové Město nd Metují s finnční podporou v Operční proru Vzdělávání pro konkurencescopnost Královérdeckéo krje Modul 03 - Tecnické předěty In. Jn Jeelík - nuk o rovnováze kplin jejic

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Převody a mechanizmy. Ing. Magdalena Svobodová Číslo: VY_32_INOVACE_ 15 05 Anotace:

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Převody a mechanizmy. Ing. Magdalena Svobodová Číslo: VY_32_INOVACE_ 15 05 Anotace: Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Převody a mechanizmy Kuželová soukolí Ing. Magdalena

Více

22. STT - Výroba a kontrola ozubení 1

22. STT - Výroba a kontrola ozubení 1 22. STT - Výroba a kontrola ozubení 1 Jedná se v podstatě o výrobu zubové mezery, která tvoří boky zubů. Bok zubu je tvořen - evolventou (křivka vznikající odvalováním bodu přímky po kružnici) - cykloidou

Více

S t e j n o s měrné stroje Ing. Vítězslav Stýskala, Ph.D., únor 2006

S t e j n o s měrné stroje Ing. Vítězslav Stýskala, Ph.D., únor 2006 8. ELEKTRICKÉ STROJE TOČIVÉ rčeno pro posluchče bklářských studijních progrmů FS S t e j n o s měrné stroje Ing. Vítězslv Stýskl, Ph.D., únor 6 Řešené příkldy Příkld 8. Mechnické chrkteristiky Stejnosměrný

Více

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Ktedr geotechniky podzemního stvitelství Modelování v geotechnice Princip metody mezní rovnováhy (prezentce pro výuku předmětu Modelování v geotechnice) doc. RNDr. Ev Hrubešová, Ph.D. Inovce studijního

Více

2002 Katedra obecné elektrotechniky FEI VŠB-TU Ostrava Ing.Stanislav Kocman

2002 Katedra obecné elektrotechniky FEI VŠB-TU Ostrava Ing.Stanislav Kocman STEJNOSĚRNÉ STROJE 1. Princip činnosti stejnosměrného stroje 2. Rekce kotvy komutce stejnosměrných strojů 3. Rozdělení stejnosměrných strojů 4. Stejnosměrné generátory 5. Stejnosměrné motory 2002 Ktedr

Více

M A = M k1 + M k2 = 3M k1 = 2400 Nm. (2)

M A = M k1 + M k2 = 3M k1 = 2400 Nm. (2) 5.3 Řešené příkldy Příkld 1: U prutu kruhového průřezu o průměrech d d b, který je ztížen kroutícími momenty M k1 M k2 (M k2 = 2M k1 ), viz obr. 1, vypočítejte rekční účinek v uložení prutu, vyšetřete

Více

Pastorek Kolo ii Informace o projektu?

Pastorek Kolo ii Informace o projektu? Kuželové Kuželové ozubení ozubení s přímými, s přímými, šikmými šikmými a zakřivenými a zakřivenými zuby [inch/agma] zuby [inch/agma] i Výpočet bez chyb. Pastorek Kolo ii Informace o projektu? Kapitola

Více

Integrální počet - IV. část (aplikace na určitý vlastní integrál, nevlastní integrál)

Integrální počet - IV. část (aplikace na určitý vlastní integrál, nevlastní integrál) Integrální počet - IV. část (plikce n určitý vlstní integrál, nevlstní integrál) Michl Fusek Ústv mtemtiky FEKT VUT, fusekmi@feec.vutbr.cz 9. přednášk z AMA Michl Fusek (fusekmi@feec.vutbr.cz) / 4 Obsh

Více

14 Kuželosečky v základní poloze

14 Kuželosečky v základní poloze 4 Kuželosečk v zákldní poloze Následující tet 4 7 se týkjí geometrie v rovině. Až dosud jsme studovli útvr lineární (v nltickém vjádření l vžd proměnné,, z v první mocnině). Nní se udeme zývt některými

Více

2.3. DETERMINANTY MATIC

2.3. DETERMINANTY MATIC 2.3. DETERMINANTY MATIC V této kpitole se dozvíte: definici determinntu čtvercové mtice; co je to subdeterminnt nebo-li minor; zákldní vlstnosti determinntů, používné v mnoh prktických úlohách; výpočetní

Více

Stavební mechanika, 2.ročník bakalářského studia AST. Téma 4 Rovinný rám

Stavební mechanika, 2.ročník bakalářského studia AST. Téma 4 Rovinný rám Stvební mechnik,.ročník bklářského studi AST Tém 4 Rovinný rám Zákldní vlstnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzvřený rám Ktedr stvební mechniky Fkult stvební, VŠB - Technická univerzit

Více

6. Setrvačný kmitový člen 2. řádu

6. Setrvačný kmitový člen 2. řádu 6. Setrvčný kmitový člen. řádu Nejprve uvedeme dynmické vlstnosti kmitvého členu neboli setrvčného členu. řádu. Předstviteli těchto členů jsou obvody nebo technická zřízení, která obshují dvě energetické

Více

Téma 5 Rovinný rám. Základní vlastnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzavřený rám

Téma 5 Rovinný rám. Základní vlastnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzavřený rám Stvební mechnik,.ročník bklářského studi AST Tém 5 Rovinný rám Zákldní vlstnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzvřený rám Ktedr stvební mechniky Fkult stvební, VŠB - Technická univerzit

Více

5.1.5 Základní vztahy mezi body přímkami a rovinami

5.1.5 Základní vztahy mezi body přímkami a rovinami 5.1.5 Zákldní vzthy mezi body přímkmi rovinmi Předpokldy: 510 Prostor má tři rozměry, skládá se z bodů. Přímk - jednorozměrná podmnožin prostoru (množin bodů) Rovin - dvojrozměrná podmnožin prostoru (množin

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Součásti točivého a přímočarého pohybu. Ing. Magdalena Svobodová Číslo: VY_32_INOVACE_ Anotace:

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Součásti točivého a přímočarého pohybu. Ing. Magdalena Svobodová Číslo: VY_32_INOVACE_ Anotace: třdní průmyslová škol Vyšší odorná škol tchnická rno, okolská Šlon: Názv: Tém: Autor: Inovc zkvlitnění výuky prostřdnictvím ICT oučásti točivého přímočrého pohyu Pásové rzdy Ing. gdln voodová Číslo: VY_3_INOVACE_

Více

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS VI. Odpor a lktrický proud Obsah 6 ODPOR A ELEKTRICKÝ PROUD 6.1 ELEKTRICKÝ PROUD 6.1.1 HUSTOTA PROUDU 3 6. OHMŮV ZÁKON 4 6.3 ELEKTRICKÁ ENERGIE A VÝKON 6 6.4 SHRNUTÍ 7 6.5 ŘEŠENÉ

Více

Matematické metody v kartografii

Matematické metody v kartografii Mtemtické metody v krtogrfii. Přednášk Referenční elipsoid zákldní vzthy. Poloměry křivosti. Délky poledníkového rovnoběžkového oblouku. 1. Zákldní vzthy n rotčním elipoidu Rotční elipsoid dán následujícími

Více

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1 SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1 (Souřdnicové výpočty) 1 ročník bklářského studi studijní progrm G studijní obor G doc Ing Jromír Procházk CSc listopd 2015 1 Geodézie 1 přednášk č7 VÝPOČET SOUŘADNIC JEDNOHO

Více

Střední škola automobilní Ústí nad Orlicí

Střední škola automobilní Ústí nad Orlicí Síla Základní pojmy Střední škola automobilní Ústí nad Orlicí vzájemné působení těles, které mění jejich pohybový stav nebo tvar zobrazuje se graficky jako úsečka se šipkou ve zvoleném měřítku m f je vektor,

Více

4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu

4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu .. Goniometriké funke ostrého úhlu Předpokldy: 7 Dnešní látku opkujeme už potřetí (poprvé n zčátku mtemtiky, podruhé ve fyzie) je to oprvdu důležité. C C C C C C Všehny prvoúhlé trojúhelníky s úhlem α

Více

Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování. KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ převody. Přednáška 3

Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování. KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ převody. Přednáška 3 Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně Ústav konstruování KONSTRUOVÁNÍ STROJŮ převody Přednáška 3 Obsah Výroba oubených kol Systém oubení. Materiály oubených kol. Technologie používané pro výrobu oubených

Více

3.10. Magnetické vlastnosti látek

3.10. Magnetické vlastnosti látek 3.10. Magntické vlastnosti látk 1. Sznáit s s klasifikací látk podl charaktru intrakc s agntický pol. 2. Nastudovat zdroj agntického pol atou, ktré souvisí s pohyb lktronu v lktronové obalu atou. 3. Vysvětlit

Více

Vznik střídavého proudu Obvod střídavého proudu Výkon Střídavý proud v energetice

Vznik střídavého proudu Obvod střídavého proudu Výkon Střídavý proud v energetice Střídavý proud Vznik střídavého proudu Obvod střídavého proudu Výkon Střídavý proud v energetice Vznik střídavého proudu Výroba střídavého napětí:. indukční - při otáčivé pohybu cívky v agnetické poli

Více

8 Mongeovo promítání

8 Mongeovo promítání 8 Mongeovo promítání Pomocí metod uvedených v kpitolách 3. 4., 3. 6. bychom mohli promítnout do roviny 3 libovolný útvr U E. V prxi všk většinou nestčí sestrojit jeden průmět. Z průmětu útvru U je většinou

Více

2. Funkční řady Studijní text. V předcházející kapitole jsme uvažovali řady, jejichž členy byla reálná čísla. Nyní se budeme zabývat studiem

2. Funkční řady Studijní text. V předcházející kapitole jsme uvažovali řady, jejichž členy byla reálná čísla. Nyní se budeme zabývat studiem 2. Funkční řd Studijní text 2. Funkční řd V předcházející kpitole jsme uvžovli řd, jejichž člen bl reálná čísl. Nní se budeme zbývt studiem obecnějšího přípdu, kd člen řd tvoří reálné funkce. Definice

Více

Konstrukční uspořádání koleje

Konstrukční uspořádání koleje Konstrukční uspořádání koleje Otto Plášek, doc. Ing. Ph.. Ústv železničních konstrukcí stveb Tto prezentce byl vytvořen pro studijní účely studentů. ročníku mgisterského studi oboru Geodézie krtogrfie

Více

Projekt OP VK č. CZ.1.07/1.5.00/34.0420. Šablony Mendelova střední škola, Nový Jičín

Projekt OP VK č. CZ.1.07/1.5.00/34.0420. Šablony Mendelova střední škola, Nový Jičín Projekt OP VK č. CZ.1.07/1.5.00/34.0420 Šblony Mendelov střední škol, Nový Jičín NÁZEV MATERIÁLU: Trojúhelník zákldní pozntky Autor: Mgr. Břetislv Mcek Rok vydání: 2014 Tento projekt je spolufinncován

Více

14. cvičení z Matematické analýzy 2

14. cvičení z Matematické analýzy 2 4. cvičení z temtické nlýzy 2 22. - 26. květn 27 4. Greenov vět) Použijte Greenovu větu k nlezení práce síly F x, y) 2xy, 4x 2 y 2 ) vykonné n částici podél křivky, která je hrnicí oblsti ohrničené křivkmi

Více

SLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ SLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ

SLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ SLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ h Předmět: Ročník: Vytvořil: Dtum: MECHANIKA DRUHÝ ŠČERBOVÁ M. PAVELKA V. 11. SRPNA 2013 Název zprcovného celku: SLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ SLOŽENÁ NAMÁHÁNÍ Ke sloţenému nmáhání dojde tehdy, vyskytnou-li se součsně

Více

II. 5. Aplikace integrálního počtu

II. 5. Aplikace integrálního počtu 494 II Integrální počet funkcí jedné proměnné II 5 Aplikce integrálního počtu Geometrické plikce Určitý integrál S b fx) dx lze geometricky interpretovt jko obsh plochy vymezené grfem funkce f v intervlu

Více

Křivkový integrál prvního druhu verze 1.0

Křivkový integrál prvního druhu verze 1.0 Křivkový integrál prvního druhu verze. Úvod Následující text popisuje výpočet křivkového integrálu prvního druhu. Měl by sloužit především studentům předmětu MATEMAT k příprvě n zkoušku. Mohou se v něm

Více

STUDIUM DEFORMAČNÍCH ODPORŮ OCELÍ VYSOKORYCHLOSTNÍM VÁLCOVÁNÍM ZA TEPLA

STUDIUM DEFORMAČNÍCH ODPORŮ OCELÍ VYSOKORYCHLOSTNÍM VÁLCOVÁNÍM ZA TEPLA STUDIUM DEFORMAČNÍCH ODPORŮ OCELÍ VYSOKORYCHLOSTNÍM VÁLCOVÁNÍM ZA TEPLA Martin Radina a, Ivo Schindlr a, Tomáš Kubina a, Ptr Bílovský a Karl Čmil b Eugniusz Hadasik c a) VŠB Tchnická univrzita Ostrava,

Více

a a Posloupnost ( ) je totožná s posloupností: (A) 9 (B) 17 (C) 21 (D) 34 (E) 64 (B) (C) (E)

a a Posloupnost ( ) je totožná s posloupností: (A) 9 (B) 17 (C) 21 (D) 34 (E) 64 (B) (C) (E) . Když c + d + bc + bd = 68 c+ d = 4, je + b+ c+ d rovno: 9 7 34 64 4. Posloupnost ( ) =, n+ = 3 =, n+ n = 3 3 =, n+ = = 3, n+ = n + 3n + n je totožná s posloupností: n n =. n+ = 3, = n Povrch rotčního

Více

Konstrukci (její části) budeme idealizovat jako tuhá (nedeformovatelná) tělesa (v prostoru) nebo desky (v rovině).

Konstrukci (její části) budeme idealizovat jako tuhá (nedeformovatelná) tělesa (v prostoru) nebo desky (v rovině). . íl působící na tělso/dsku.. Zadání úloh, přdpoklad Úloha této kapitol: obcněji matmatick popsat mchanické účink atížní na konstukci a účink částí konstukc navájm. Konstukci (jjí části) budm idaliovat

Více

4. cvičení z Matematiky 2

4. cvičení z Matematiky 2 4. cvičení z Mtemtiky 2 14.-18. březn 2016 4.1 Njděte ity (i (ii (iii (iv 2 +(y 1 2 +1 1 2 +(y 1 2 z 2 y 2 z yz 1 2 y 2 (,y (0,0 2 +y 2 2 y 2 (,y (0,0 2 +y 3 (i Pro funkci f(, y = 2 +(y 1 2 +1 1 2 +(y

Více

Podobnosti trojúhelníků, goniometrické funkce

Podobnosti trojúhelníků, goniometrické funkce 1116 Podonosti trojúhelníků, goniometriké funke Předpokldy: 010104, úhel Pedgogiká poznámk: Zčátek zryhlit α γ β K α' l M γ' m k β' L Trojúhelníky KLM n nšem orázku mjí stejný tvr (vypdjí stejně), le liší

Více

( a, { } Intervaly. Předpoklady: , , , Problém zapíšeme snadno i výčtem: { 2;3; 4;5}?

( a, { } Intervaly. Předpoklady: , , , Problém zapíšeme snadno i výčtem: { 2;3; 4;5}? 1.3.8 Intervly Předpokldy: 010210, 010301, 010302, 010303 Problém Množinu A = { x Z;2 x 5} zpíšeme sndno i výčtem: { 2;3; 4;5} Jk zpst množinu B = { x R;2 x 5}? A =. Jde o nekonečně mnoho čísel (2, 5 všechno

Více

Komplexní čísla. Pojem komplexní číslo zavedeme při řešení rovnice: x 2 + 1 = 0

Komplexní čísla. Pojem komplexní číslo zavedeme při řešení rovnice: x 2 + 1 = 0 Komplexní čísl Pojem komplexní číslo zvedeme př řešení rovnce: x 0 x 0 x - x Odmocnn ze záporného čísl reálně neexstuje. Z toho důvodu se oor reálných čísel rozšíří o dlší číslo : Všechny dlší odmocnny

Více

HYDROMECHANIKA. Požadavky ke zkoušce: - zápočet Zkouška: písemný test (příklady) + ev. ústní

HYDROMECHANIKA. Požadavky ke zkoušce: - zápočet Zkouška: písemný test (příklady) + ev. ústní HYDROMECHANIKA Rozsh : /1 z, zk, semestr: 3 Ktedr vodního hospodářství environmentálního modelování Grnt předmětu: Rdek Roub FŽP MCEV II, D439 Tel.: 4 38 153, 737 483 840, e-mil: roub@fzp.czu.cz Konzultční

Více

5.1.5 Základní vztahy mezi body, přímkami a rovinami

5.1.5 Základní vztahy mezi body, přímkami a rovinami 5.1.5 Zákldní vzthy mezi body, přímkmi rovinmi Předpokldy: 510 Prostor má tři rozměry, skládá se z bodů přímk - jednorozměrná podmnožin prostoru (množin bodů), rovin - dvojrozměrná podmnožin prostoru (množin

Více

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 12: Měření měrného náboje elektronu. Dosah alfa částic v látce. Abstrakt

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 12: Měření měrného náboje elektronu. Dosah alfa částic v látce. Abstrakt FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Úloha 12: Měřní ěrného náboj lktronu Datu ěřní: 19. 4. 21 Dosah alfa částic v látc Jéno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužk: 2. ročník, 1. kroužk, pondělí

Více

Téma 4 Rovinný rám Základní vlastnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzavřený rám

Téma 4 Rovinný rám Základní vlastnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzavřený rám Sttik stvebních konstrukcí I.,.ročník bklářského studi Tém 4 Rovinný rám Zákldní vlstnosti rovinného rámu Jednoduchý otevřený rám Jednoduchý uzvřený rám Ktedr stvební mechniky Fkult stvební, VŠB - Technická

Více

L HOSPITALOVO PRAVIDLO

L HOSPITALOVO PRAVIDLO Difrnciální počt funkcí jdné rálné proměnné - 7 - L HOSPITALOVO PRAVIDLO LIMITY TYPU 0/0 PŘÍKLAD Pomocí L Hospitalova pravidla určt sin 0 Ověřní přdpokladů L Hospitalovy věty Přímočarým použitím věty o

Více

DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE

DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE DOPLŇKOVÉ TEXTY BB0 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE Obsh Derivce... Definice derivce... Prciální derivce... Derivce vektorů... Výpočt derivcí... 3 Algebrická

Více

{ } ( ) ( ) 2.5.8 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507

{ } ( ) ( ) 2.5.8 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507 58 Vzth mezi kořen koefiient kvdrtiké rovnie Předpokld:, 58, 57 Pedgogiká poznámk: Náplň zřejmě přeshuje možnost jedné vučoví hodin, příkld 8 9 zůstvjí n vičení neo polovinu hodin při píseme + + - zákldní

Více

14.10 Čelní válcová soukolí s přímými zuby - korigovaná evolventní ozubení, vnitřní ozubení. Střední průmyslová škola strojnická Vsetín

14.10 Čelní válcová soukolí s přímými zuby - korigovaná evolventní ozubení, vnitřní ozubení. Střední průmyslová škola strojnická Vsetín Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Ověřeno ve výuce dne, třída Střední průmyslová škola strojnická Vsetín

Více