Opakování (skoro bez zlomků)

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Opakování (skoro bez zlomků)"

Růžena Pospíšilová
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 Oakvání (skr bez zlmků) Předklady: Pedaggická známka: v Tét hdině užívám systém takzvanéh výstuu. Žáci čítají samstatně s tím, že zájemcům máhám, nikd však nemůže čekávat, že budu stát řád u něj neb mu se vším radit. Na knci hdiny sešity vyberu a dle th, klik kd sčítal řidělím známky. Za výbrný výkn važuji vyřešení rvních smi říkladů. Příklady dnešní hdiny začni řešit na nvé stránce nahře. Př. 1: Přerýsuj brázek d sešitu a sestrj braz bdu a římky v své suměrnsti dle sy. Př. 2: Jana vlastní 60 akcií nminální hdntě 10 Kč. Jaký bude její výns z jejich držení, kud rzdělvaný čistý zisk na jednu akcii bude: a) 2 Kč b) 1 Kč c) 0,50 Kč d) 0, 20 Kč e) 0,10 Kč f) 0,01 Kč Každu mžnst zaiš výrazem a vyčti. výns na akcii 2 1 0,50 0,20 0,10 0,01 výčet , , , ,01 výsledek ,6 Ddatek: kcie: cenný aír, který ředstavuje sluvlastnictví nějaké firmy. Vlastníci akcií mají nárk na díl ze zisku slečnsti. Samzřejmě větší díl na zisku má 1

2 majitel větší části firmy (majitel většíh čtu akcií). Nminální hdnta: kcie se bchdují na burze a jejich cena se mění, bývá však na nich uvedena čáteční (nminální) hdnta. Pedaggická známka: Zejména svědmité dívky mají rblémy s nminální hdntu 10 Kč. Nejde jim na rzum, že by mhl být v zadání čísl, které ak nebude třeba ři výčtu. Pkud se bjeví u někh v sešitu výraz řešíme, c znamená. Př. : Vyčti a) ( )( ) + ( + ) b) ( ) ( 2) ( 1) ( 5) { } c) ( )( 2) a) ( )( 2 ) + 10 ( 2 + ) ( ) ( 5) b) ( ) ( 2) ( 1) ( 5) c) { ( )( ) } [ ] { } { } { } Př. 4: Vrať se zátky k rvnímu říkladu. Prtáhni su i římky a směrem dlů. Ještě než začneš rýsvat, rzmysli si, c by se měl stát, kud jsi říklad 1 rýsval srávně a řesně. (Rýsvání rveď i řes řešení ředchzích říkladů.) Pkud jsme rýsvali srávně měla by se římka rtnut s římku na se. Př. 5: Vernika vlastní 6 metrů stuhy. Na klik kusků může stuhu nastříhat, stříhá kusky délce: 2

3 a) m b) 1 m c) 0,5 m d) 0,2 m e) 0,1 m f) 0,05 m Každu mžnst zaiš výrazem a vyčti. délka kusku 1 0,5 0,2 0,1 0,05 výčet 6 : 6 :1 6 : 0,5 6 : 0, 2 6 : 0,1 6 : 0,05 výsledek Př. 6: 25 cestujících zalatí za jízdenku na cestu dluhu 210 km dhrmady 6825 Kč. Klik zalatí dhrmady 15 cestujících za jízdenku na cestu dluhu 50 km? Ptřebvali bychm vědět, klik zalatí 1 cestující za cestu délce 1 km. 25 cestujících za cestu 210 km Kč 1 cestující za cestu 210 km : Kč 1 cestující za cestu 1 km... 27: 210 1, Kč 15 cestujících za cestu 50 km... 1, Kč 15 cestujících zalatí za cestu dluhu 50 km dhrmady Pedaggická známka: Žáci si určitě všimnu, že výsledek je stejný jak ůvdní cena v zadání. T je určitě dbrá říležitst vyzvat žáky, aby shdu vysvětlili. Nejjedndušším vysvětlením je skutečnst, že jsme ůvdní čísl nejdříve dělili číslem a ak násbili číslem Vynásbení a vydělení čísla tím samým h nezmění (jak už víme z rzšiřvání zlmků). Př. 7: Přerýsuj brázek d sešitu a najdi rýsváním su suměrnsti, která zbrazila bd na bd. Bd a jeh braz tvří v své suměrnsti krajní bdy, která je klmá na su a jejíž střed na se leží najdeme střed úsečky a jejím středem vedeme klmici, která je hledanu su.

4 Př. 8: Největší slečný dělitel dvu řirzených čísel je 6, nejmenší slečný násbek stejných dvu čísel je 72. Urči bě čísla. Hledej všechna řešení. Rzlžíme si bě čísla: Obě hledá čísla musí bsahvat slečnéh dělitele a dhrmady i čísla uvedená v rzkladu slečnéh násbku. Čísla si značíme jak a d, ale nerzlišujeme zda jedn z čísel značíme jak s druhé jak d. První mžnst: 6 a d 72 (všechna čísla z rzkladu nejmenšíh slečnéh násbku vlžíme d druhéh čísla). Druhá mžnst: , d Další mžnst neexistuje, rtže kdybychm rzdělili naříklad dvě dvjky d rvníh čísla a jednu d druhéh, měla by bě čísla v rzkladu další slečnu dvjku a největším slečným dělitelem by byl čísl 12. Př. 9: Maturitní ísemnu ráci z češtiny sal celkem 60 studentů dvu maturitních tříd. Výsledky jsu uvedeny v tabulce. Nakresli kláčvý graf, který výsledky znázrňuje. Zaiš, jaká část studentů získala každu ze známek zlmkem. známka čet studentů část celku D tabulky ještě dčítáme velikst úhlu r kláčvý graf. Plný úhel ředstavuje 60, které musíme rzdělit na 60 studentů na jednh studenta řiadá 60 : známka čet studentů část celku úhel

5 Shrnutí: 5

Podobné dokumenty

1.6.3 Osová souměrnost

1.6.3 Osová souměrnost 1.6.3 Osvá suměrnst Předklady: 162 Pedaggická známka: Je třeba stuvat tak, aby se v hdině stihnul vyracvat a zkntrlvat bd 5. Pedaggická známka: Hned u střídání vázy je třeba dát zr. Narstá většina dětí