SOCIÁLNÍ EKONOMIKA V EVROPù A VE SVùTù Magdalena Hunãová

Transkript

1 SOCIÁLNÍ EKONOMIKA V EVROPù A VE SVùTù Magdalena Hunãová KNIHOVNIâKA PROJEKTU PODNIKÁNÍ V SOCIÁLNÍ EKONOMICE 6 Osvûta a vzdûlávání na podporu sociálního podnikání v regionech Moravy a Vysoãiny

2

3 SOCIÁLNÍ EKONOMIKA V EVROPù A VE SVùTù Magdalena Hunãová KNIHOVNIâKA PROJEKTU PODNIKÁNÍ V SOCIÁLNÍ EKONOMICE 6 Osvûta a vzdûlávání na podporu sociálního podnikání v regionech Moravy a Vysoãiny 3

4 SOCIÁLNÍ EKONOMIKA JE KDYÎ. Jistû jste si v imli, Ïe se slovní spojení sociální ekonomika stalo jiï pomûrnû frekventovan m termínem. Poãátkem roku 2006 jsme byli s pfiítelem Josefem togrem, jehoï názory na toto téma si vyslechli i úãastníci bruntálské konference (viz první publikace tohoto projektu) pozváni na semináfi k témuï. O pfiestávce semináfie, v debatû u kávy, jak to jiï b vá, nûkdo z nás zmínil jméno ekonoma Josefa Macka, mimo jiného i tvûrce ekonomického programu prvorepublikové sociální demokracie. A dostali jsme se do zajímavé a vá nivé debaty, v níï vedla prim kolegynû, která se nám pozdûji pfiedstavila. Od té doby na toto téma s Ing. Magdalénou Hunãovou diskutujeme vût inou na dálku, pfies internet. Není tedy divu, Ïe je autorkou dvou publikací tohoto projektu. Evropa si dnes naprosto jasnû uvûdomuje, Ïe se dosavadní model sociálního státu stal neúnosn m. Státy jiï nemohou ve svûtû, kter v raznû pozmûnila ekonomika globální, nést plnou odpovûdnost za sociální jistoty v ech obãanû. A tak je tfieba vrátit se k pramenûm - sociální sounáleïitost je stará pfiesnû tak, jako lidské spoleãenství vûbec. Termínu sociální ekonomika se dostalo pfiíznivého pfiijetí na v ech úrovních. Ov em onoho termínu se také zmocnili lidé, ktefií ho povaïují za jakousi novou módu a z svou pfiíleïitost. Za tièují se jím a ve jménu sociální ekonomiky jsou ochotni ãinit cokoli, dokonce vypracovávat velice formální projekty na její uplatnûní pouze ve svûj prospûch. Na tûstí jsou v men inû. Kdysi je tû jako kluci jsme si vyprávûli o tom, jak by to bylo dobré, kdyby nám kaïd obãan dal jednu korunu. Îádného obãana by to nezruinovalo a my bychom byli milionáfii. Neuvûdomovali jsme si, Ïe kdyby to poïadoval kaïd, Ïe bychom vlastnû nemûli nikdo nic. TakÏe, tudy cesta nevede. Ale ta základní my lenka, sdruïit se k podpofie potfiebn ch, ta lidstvo doprovází od dob jeho úsvitu. Nabyla jiï mnoha forem. Je souãástí na ich lidsk ch dûjin. Nikoli nedávno. Nám dnes pfiipadla úloha, abychom pouze zúroãili zku enosti, znalosti a praxi. Abychom pomohli uchovat stát, kter bude i nadále sociální. To ano. Jen princip jeho základû bude jin. Ke slovu pfiichází obãanské svobody rozhodování a odpovûdnosti. Ty mohou pomoci státu, ekonomick m subjektûm i obãanûm v jejich rozhodování a konání. Avtom je kouzlo pojmu, kter naz váme sociální ekonomikou. A to vysvûtluje autorka v obou publikacích velice dobfie a s pfiehledem. Petr Andrle 4

5 SOCIAL ECONOMY IS WHEN. You must have noticed that the phrase social economy has already become a rather frequented term. At the beginning of 2006 my friend Josef togr, who also notified his opinions on this topic to the attendants of the conference in Brunál (see the first publications of this project), and me were invited to a workshop on the same topic. During the break debating over our coffees, as it is usual, somebody mentioned the name Josef Macek, an economist, besides others also the author of the First Republic social democracy economy programme. Soon we were involved in an interesting and hot debate where the leading role was played by a colleague who later introduced herself to us. Since then we have been discussing this topic with Ms. Magdalena Hunãová mostly at a distance through the internet. No wonder then that she is the author of two publications within this project. Nowadays Europe realizes absolutely clearly that the existing model of social state has become unbearable. States cannot bear full responsibility for social guarantee of all citizens any more in the world which has markedly been changed by global market. Therefore it is necessary to go back to the roots because social solidarity is as old as the mankind itself. And so the term social economy was accepted positively on all levels. However, this term was also seized by some people who take it for a new fashion and their opportunity only. They shield themselves with it and their action is wrong. In the name of social economy they are ready to do whatever, even to draw up very formal projects toward their individual benefits. Fortunately, they are not so numerous. A long time ago, when we still were boys, we dreamed how nice it would be if every person gave us one crown. No citizen would be ruined and we would be millionaires. We did not realize that if everybody wanted the same, in fact nobody would have anything in the end. So it is a fault line. But the basic idea - to get together to support those who need it - has been accompanying the mankind since its dawn. It has already acquired various forms. It is a part of our history. Not recently. Nowadays, our role is to make the best of the experiences, knowledge and practice to help create a state which will remain a social one. That is what we want. The state will only be built on different principles. Civil rights - decision-taking and responsibility - will play a more and more important role. They can help the state, economic subjects and citizens in their decision-making and performance. And here is the magic of the term which we call social economy. The author explains it in two publications within our project very well and with good knowledge of facts. Petr Andrle 5

6

7 Obsah: OBJEVENÍ SOCIÁLNÍ EKONOMIKY.. 8 SOCIÁLNÍ EKONOMIKA JE KDYÎ CO V E SE VEJDE POD POJEM SOCIÁLNÍ EKONOMIKA Sociální ekonomika jako aktivita v obecném zájmu Sociální ekonomika jako ekonomika sociotvorná Sociální ekonomika jako partner sociálního státu Sociální ekonomika jako nástroj sociální integrace EVROPSKÁ DRUÎSTVA A JEJICH SÍTù JAKO INSPIRACE DruÏstevní svaz Raiffeisen PrÛmyslové druïstvo v Matrei Rakousko Dánská farmáfiská druïstva.. 23 Mondragonská druïstevní korporace (MCC) Národní liga druïstev a druïstevních poji Èoven Legacoop DruÏstevní identita autentick ch druïstev

8 Objevení sociální ekonomiky V roce 2002 se za podpory Evropské komise konala v Praze konference, nazvaná ífiení sociální ekonomiky Tehdy snad poprvé mûla na e vefiejnost moïnost se s pojmem sociální ekonomiky setkat. V znam konference mûla podtrhnout úãast tehdej ího ãeského premiéra J. pidly a nûkter ch na ich ministrû. Evropsk komisafi Erkki Liikanen pfiedal pro tuto konferenci své Poselství [1]: Odhaduje se, Ïe sociální ekonomika pfiedstavuje asi deset procent hrubého domácího produktu a pracovních míst v Evropské unii. Hraje proto samostatnou a v znamnou roli v trïní ekonomice, a to platí jiï více neï jedno století. Z tohoto dûvodu Evropská komise povaïuje druïstva, vzájemné organizace, sdruïení a nadace za integrální souãást hospodáfiské politiky. Evropská komise proto vytváfií právní nástroje, které by jim umoïnily fungovat na celém jednotném trhu EU. Komise také uznává v znamn pfiíspûvek sociální ekonomiky k dosaïení sociálních, spoleãensk ch a obãansk ch cílû. PovaÏuje ji proto za dûleïit pilífi Evropské strategie zamûstnanosti a iniciativ pro sociální zaãleàování. V echna nedávná pfiedsednictví EU uspofiádala s podporou Evropské komise své konference o sociální ekonomice. Tyto dosavadní konference umoïnily cennou v mûnu zku eností a upoutaly k potenciálu sociální ekonomiky pozornost politikû. Va e konference je v ak v nûãem dûleïitém první. Vzhledem k v znamu sociální ekonomiky pro ekonomick, sociální a obãansk rozvoj stfiední a v chodní Evropy, byla jiï dávno potfiebná. Bûhem pfií tích dvou dnû budete mít moïnost se setkat s celou fiadou konkrétních pfiíkladû prospû nosti sociální ekonomiky, a to jak z v chodu tak ze západu. Budete také jednat o tom, jak vefiejná politika na regionální, národní a evropské úrovni mûïe potenciál sociální ekonomiky realizovat. Na tuto konferenci musíme pohlíïet jako na první ãást procesu, v nûmï se kandidátské zemû, a vlastnû v echny evropské zemû, zapojí do trvalé diskuse o tomto tématu. Lituji, Ïe dnes nemohu b t s vámi, ale pfieji vám, aby konference byla úspû ná a se zájmem oãekávám její závûry. PraÏská deklarace, vydaná na závûr konference, konstatovala (2002), Ïe v zemích stfiední a v chodní Evropy je politika a legislativa k sociální ekonomice dosud velmi nevlídná, téma nerozvinuté. I dnes, po více neï pûti letech, pro nás zûstává uvedené Poselství evropského komisafie Liikanena stále aktuální. Obdobné závûry jako PraÏská deklarace, totiï uvádí i Report CIRIEC The Social Economy in the European Union, projednávan pfied Evropskou komisí v únoru Máme s tímto závûrem souhlasit? V období kolem vstupu âeské republiky do Evropské unie byly u nás aplikovány evropské fondy (napfiíklad v rámci programu spoleãenství EQUAL, programu LEED+ a dal ích), podporující zmûnu my lení, chování a institucionálního uspofiádání vefiejného, sociálního a trïního prostfiedí tak, abychom se pfiiblíïili prostfiedí zemí evropské patnáctky a byli s ní tzv. kompatibilní. Tím mûla b t zavr ena transformace na í spoleãnosti a ekonomiky. âeská zku enost z fiízení systému centrálnû plánovaného hospodáfiství dosud v ak nebyla zapomenuta (na rozdíl od zku eností liberálního trhu prvorepublikového), a obsahovala jen mi- 8

9 nimální zku enosti s dobrovoln m obãansk m sdruïováním a ekonomickou demokracií a samosprávou. Polistopadové neo-liberální dogma, nástup nadnárodních neziskov ch organizací z anglo-amerického prostfiedí, ani privatizaãní man ry nám pochopení podstaty sociální ekonomiky neulehãily. Ale sociální ekonomika u nás pfiesto existuje a rozvíjí se. Co to tedy je, ta sociální ekonomika, kde ji hledat a jak jí porozumût. Jak to vidí jinde v Evropû a ve svûtû? Tûmto otázkám je vûnována jak tato publikace, tak její II. díl, nazvan Sociální ekonomika a sociální podnik v teorii a praxi. Sociální ekonomika je kdyï... MoÏná jste se jiï s pojmy sociální ekonomika, sociální podnik, sociální podnikání, sociální firma v poslední dobû setkali, nejste si v ak dosud jisti, co v echno se pod nimi skr vá. Pak je tato publikace pfiipravena právû pro vás. Jsou to pojmy, dnes v Evropû i ve svûtû hojnû pouïívané pro tu ãást ekonomiky, která není jen honbou za ziskem za kaïdou cenu, pfiestoïe se odehrává, mimo jiné, také na svobodném trhu a je jeho legitimní souãástí. Sociální ekonomika je dnes povaïována za lék, kter má pomoci polid tit (globalizovan ) trh i (sociální) stát. Je povaïována za cestu ke svobodû, k demokracii a k prosperitû, zejména tam, odkud dnes odcházejí lidé za prací a za lep ím, nebo tam, kde se lidem nedafií, stát jiï nemá sílu nebo zájem je podporovat pfiímo a místní trhy dostateãnû nefungují. Pojìme se tedy se sociální ekonomikou seznámit blíïe. V na em prostfiedí, kde do lo bûhem posledního pûlstoletí hned k nûkolika zásadním politick m a hospodáfisk m obratûm, to mûïe b t dobrodruïné objevování nûãeho, co vlastnû odedávna známe a jen jsme to trochu pozapomnûli, snad pod náporem politické a obchodní reklamy. Sociální ekonomika byla v Evropû a ve svûtû jako pojem znovuobjevena v posledních patnácti nebo dvaceti letech. MÛÏe b t pfiitom zajímavé, Ïe ná pfiedtotalitní ekonom Josef Macek [2] pouïil název Sociální ekonomika pro svou uãebnici ekonomie jiï v roce Tímto pojmem oznaãoval trïní ekonomiku, která je ke spoleãnosti sociálnû vlídná. Jeden z dílû této uãebnice je vûnován ekonomii a ekonomice hospodáfisk ch a v dûlkov ch spolkû (druïstev) a rûzn ch spolkov ch a podpûrn ch fondû. Takovéto spolky a spoleãenstva jsou také ústfiedními postavami dne ní sociální ekonomiky tak, jak je pojem sociální ekonomika pouïíván ve vût inû zemí Evropské patnáctky, i jinde ve svûtû (v teorii, politikách, zákonech, i hospodáfiské praxi). Sám pojem sociální ekonomika pr pochází z francouzského prostfiedí, snad je tû z konce dramatického osmnáctého století. Sociální ekonomika je dnes v Evropû povaïována za prostfiedek modernizace sociálního státu, neboè jejím prostfiednictvím jsou obyvatelé schopni efektivnû pfievzít do sv ch rukou tu ãást solidární odpovûdnosti, které se stát dnes zbavuje, a kterou souãasnû nedokáïe zajistit trïní mechanismus. K tomu lze dodat, Ïe po druhé svûtové válce z historick ch dûvodû na sebe vût ina státû v Evropû pfievzala odpovûdnost za sociální jistoty sv ch obãanû. Po roce 1973 se v ak tzv. sociální stát dostal v celé Evropû do vleklé krize. Lék byl nalezen nejprve v návratu k libe- 9

10 ralizovanému trhu s minimem vládních zásahû. Samotné posílení trhû se v ak v elékem nestalo a bylo potfieba pfiizvat tfietího do hry. Tím pfiizvan m byl nejprve tfietí sektor nevládních neziskov ch organizací (známá tfietí cesta ). ProtoÏe se v ak prokázala vy í závislost tûchto organizací na vefiejn ch financích, pozornost se následnû obrátila k ir ímu pojetí tfietího sektoru, k tzv. samosprávné obãanské ekonomice [3]. Ta se úãastní trhu (nikoli v ak pro zisk), vytváfií si své vlastní zdroje financování ( etfií vefiejné rozpoãty) a má silné sociální dopady a efekty. Touto ekonomikou, jejíï aktéfii se dnes mnohdy stávají partnery vefiejné správy a samosprávy pfii naplàování vefiejn ch politik, je právû ekonomika sociální. Rozvoj sociální ekonomiky je dnes masivnû podporován Evropskou komisí, mimo jiné také prostfiednictvím programového financování z evropsk ch fondû. Sociální ekonomika má kofieny velmi starého data, snad jako lidstvo samo. Hlavní roli v ní vïdy hráli lidé a jejich formální spolky i neformální skupiny a jejich spoleãné zájmy. Vzájemná podpora a solidarita vïdy pomáhala lidem pfiekonávat rûzná Ïivotní i majetková úskalí a rizika, aè jiï formou spolupráce, kooperace, vzájemné svépomoci, zasíèování, ãi úãastí na spoleãn ch rizikov ch a pojistn ch fondech. VzpomeÀme si napfiíklad na povûstn spolek a fond dvanácti antick ch rejdafiû z uãebnic o poji Èovnictví, na pobaltsk obchodní spolek Hanza, na na e tovary ské, národovecké, okra lovací, hospodáfiské a v dûlkové spolky za Rakouska-Uherska, prvorepublikové kampeliãky, druïstevní zásobovací a odbytové centrály, svépomocná bytová druïstva, ãi dodnes ãinné dobrovolné hasiãské sbory. Jistû kaïd dokáïe najít obdobné pfiíklady. Dne ní sociální ekonomiku evropské patnáctky, ale i dal ích zemí Evropy, mûïeme rozpoznat nejãastûji jako druïstevní a podobné sítû (druïstva jsou v sociální ekonomice základním prototypem vztahû a úãelu), vzájemnû podpûrné rizikové, zdravotní a sociální fondy (obãanské i podnikové), druïstevní záloïny, kasy a banky, druïstevní poji Èovny, druïstva kulturní, dopravní, telefonizaãní, elektrizaãní a jiná, ale také ekonomicky aktivní nevládní neziskové organizace, nejãastûji na ãlenském základû. Nerozhoduje ani tak právní forma, jako povaha sdruïení a hospodafiení, vztahy a úãel. Do oboru sociální ekonomiky patfií konec koncû i bûïná sousedská v pomoc a místní spolky, solidární vztahy v rodinû, a také nejrûznûj í obãanské iniciativy, formalizované, i neformální. Sociální ekonomice bychom také mohli fiíkat ekonomika demokratická, samosprávná, nebo spolková. Viz pfiíklady: o Vzájemnû podpûrná síè penûïních druïstev Raiffeisen v Rakousku (udrïitelnost ekonomiky a lidí ve venkovském prostoru pod heslem peníze vydûlané na venkovû mají na venkovû zûstat Raiffeisen banka u nás je podnikem, kter vydûlává peníze k podpofie druïstevní sítû) o italská sociální druïstva dle zákona z roku 1991 (v místních podmínkách poskytují obecnû prospû né sluïby nezaji tûné vefiejn m sektorem ani trhem - typ A, a také zamûstnanost a integraci imigrantû - typ B) o dánská farmáfiská druïstva a jejich druïstevní jatka a mlékárny (zpracování produkce soukrom ch farem a její odbyt, vãetnû exportu vût ina dánsk ch rodinn ch farem je do druïstev zapojena, druïstva zaji Èují jejich stabilitu a prosperitu na trhu) 10

11 o severoitalské druïstevní svazy a jejich zpracovatelské a odbytové centrály (udrïitelnost ekonomiky a lidí v horách JiÏního Tyrolska a oblasti Trentina - základem jsou malá rodinná druïstva - zemûdûlské farmy, pûstující jablka, víno, jahody apod.) o baskická DruÏstevní korporace Mondragon (MCC) - panûlsko (povaïovaná za ekonomické dynamo je systémem v robních, spotfiebních a dal ích druïstev a jejich nadstavbou, vãetnû banky Caja Laboral úspû nû zaji Èuje zamûstnanost, expanduje do Evropy a do svûta, viz napfi. bílá technika zn. Fagor po pádu Frankistické diktatury a vstupu do EU baskická vláda druïstevnictví nefinanãnû podpofiila expertním poradenstvím) o francouzská druïstva Cooperer Entreprende (specifick podnikatelsk inkubátor pro zaãínající podnikatele na mzdu ti se mohou pozdûji stát ãleny, osamostatnit se, nebo se dát zamûstnat jinde má v znam zejména pro socializaci imigrantû) o britsk model rozvoje místních spoleãenstev - komunit prostfiednictvím sociálního podnikání (municipality podporují rozjezd podnikatelského zámûru sociálnû slab ch skupin obyvatel, ãasto imigrantû k zaji tûní jejich obïivy a socializace) o finská a italská druïstva pro rozvoj cestovního ruchu, zejména v odlehl ch ãi zaostávajících regionech o nizozemské grantující sociální podniky (na své obecnû prospû né aktivity vydûlávají mimo na trhu také filantropií a úãastí na programovém financování municipalit) o panûlská sociální druïstva, aktivní ve zdravotnické péãi a sociální personální péãi (sdru- Ïující klienty, jejich rodinné pfiíslu níky, pfiátele a podporovatele ãlenové druïstva se vedle vkladû do majetku aktivnû úãastní také samotné péãe) o védská rodiãovská druïstva - matefiské kolky (sdruïují rodiãe, potenciální rodiãe a jejich pfiátele a podporovatele rodiãe se sami aktivnû úãastní zaji tûní kolkov ch aktivit) o v carská spotfiební druïstva (zamûfiená na ekologickou stravu, dopravu tûïk ch nákladû po Ïeleznici vyfiazení alkoholu a tabáku ze sv ch prodejen = udrïitelnost Ïivotního prostfiedí) o polská iniciativa BARKA (specifické komunity pro socializaci bezdomovcû, pro jejich zapojení do Ïivota a trhu práce, jsou zaloïené na vífie údajná úspû nost resocializace je 98%) o slovensk Pohrebn spolok Betliare nebo ãesk Spolek pfiátel Ïehu [4] (sníïení rizika sociálního propadu pro pozûstalé ãlena spolku z dûvodu úmrtí a pohfibu - mûïe dnes nab vat na v znamu po zru ení státních podpor ve svûtû jsou takové spolky a fondy pro pohfiby do zemû bûïné) o v Evropû bûïné sbory dobrovoln ch hasiãû a jejich sdruïení a svazy, vãetnû hasiãsk ch poji Èoven (poji Èovny slouïí tûm, kdo jsou poïárem ohroïeni, nebo/i jako zdroj financování napfiíklad obnovy hasební techniky dobrovoln ch sborû - viz na e Hasiãská vzájemná poji Èovna a.s., ovládaná prostfiednictvím majoritního podílu akcií sv m zakladatelem, SdruÏením dobrovoln ch hasiãû âech, Moravy a Slezska) 11

12 o turistická hra Tol tejnské panství na Dûãínsku (spoleãn projekt obãansk ch iniciativ, svazku obcí a dal ích subjektû, vã. stfiední koly a partnerû v Sasku, podpofiil Ïivobytí cca 80 ÏivnostníkÛm v místû s vysokou nezamûstnaností). V zemích EU-15 bychom pfiíkladû a druhû takov chto aktivit na li samozfiejmû mnohem více. V pfiípadû druïstev se nejãastûji jedná o drobné a malé podniky, sdruïující se do rozsáhl ch a vzájemnû provázan ch sítí. V pfiípadû vzájemnû podpûrn ch fondû bychom nalezly malé, ale i velké subjekty nestátní povahy. Do takov ch nízko-rizikov ch fondû nebo druïstevních bank si pak ukládají svá portfolia také druïstva (napfi.v Dánsku), i dal í typy obãansko samosprávn ch neziskov ch a ne-pro-ziskov ch subjektû. Sociální ekonomika i obãanská spoleãnost zde stojí na ãlenském principu. Tyto subjekty sociální ekonomiky nab vají rûzné právní formy a uskupení, v rámci právního fiádu a zvyklostí pfiíslu né zemû. Pro dokreslení toho, jak se rûzní aktéfii sociální ekonomiky obvykle sdruïují do sítí, do sdruïení vy ího fiádu a spoleãnû kooperují, je moïno uvést pfiíklad z Velké Britanie. Po roce 2000 se tu britsk svaz zamûstnaneckého vlastnictví a svaz finanãní participace na majetku stal souãástí spoleãné aliance spolu se svazem druïstev pracovníkû (v dûlkové spolky - worker s co-operatives) a svazem druïstev spotfiebitelû (hospodáfiské spolky - customer s co-operatives). Spoleãná aliance provozuje vlastní vysokou kolu a obsluïné centrum a souãasnû kooperuje s britsk mi nevládními neziskov mi organizacemi. DÛvodem sdruïení a kooperace je nabíledni: sníïení transakãních nákladû a konkurenceschopnost na trzích a kvazi-trzích. KdyÏ se rozhlédneme, najdeme podobné, na obãanské iniciativû zaloïené aktivity sociální ekonomiky snad v ude po svûtû tam, kde jsou dodnes obãané a jejich komunity nebo spolky iroce aktivní, aè jiï se jedná o státy ekonomicky vyspûlé, ãi rozvojové. Nûkteré vlády do záleïitostí sociální ekonomiky buìto zásadnû nemluví, ale ani obãanûm nepomáhají (viz napfiíklad venkovské komunity v horách Nepálu, kmenová spoleãenství v Afghánistánu ãi v Maroku, rûzné náboïenské komunity v rozliãn ch zemích), jinde vlády vytváfiejí jen prostor pro tyto aktivity a zasahují pfieváïnû jen potud, pokud na spoleãensky uïiteãné cíle obãanské spolky jiï, nebo je tû, samy nestaãí (viz napfiíklad zemûdûlská obãinová druïstva ejidos v celé Latinské Americe, místní komunity v JiÏní Koreji, Thajsku ãi Indii [5]). Obdobû zasahují do aktivit obãansk ch iniciativ sv mi vládními politikami vlády napfiíklad státû USA, Kanady ãi Austrálie. I v zemích, kde má sociální ekonomika vlastní ministerstvo a zákony, se vlády dnes vyh bají pfiím m zásahûm do aktivit sociální ekonomiky (napfiíklad finanãními dotacemi nebo politicky), aby nebyla ohroïena kfiehká ekonomická demokracie a cenûná obãanská iniciativa, inovativnost, samosprávnost a autonomie. Zde jsou dal í pfiíklady sociální ekonomiky z celého svûta: o Zemûdûlská obãinová druïstva zvaná ejidos Latinské Ameriky (místní, zejména domorodé komunity hospodafií spoleãnû nebo v pronájmu na obãinové pûdû v hodou je, Ïe pûda neb vá zboïím a tedy ji obvykle nelze trvale zcizit - viz napfiíklad hospodafiení na pûdû, rozdûlené mezi obce, a nikoli mezi jednotlivce, po zru ení ãásti haciend na mexickém Yukatanu po tzv. Mayské revoluci koncem osmdesát ch let minulého století) 12

13 o japonské druïstevní nemocnice a zdravotnická zafiízení (ãlenové druïstev - pacienti si zde sami mûfií tlak a sledují v sledky laboratorních vy etfiení, seznamují se se sv m chorobopisem, volí vedení nemocnice atd., ãímï sniïují povûstnou informaãní asymetrii, pfiíznaãnou právû pro sluïby ve zdravotnictví a personální sociální sluïby, a tak lépe peãují o své zdraví vã. alternativních metod) o penûïní druïstva zvaná credit unions, bûïná napfiíklad v USA, zaloïená na dûvûfie a vzájemném ruãení (jako úvûrní a úsporní fondy zaloïené na základû znalostí lidí mezi sebou v rámci místních komunit, církevních spoleãenství ãi spoleãné profese, v rámci jednoho podniku ãi úfiadu, apod.) o podniky vlastnûné zamûstnanci v USA a jinde (v rámci vládních politik ESOP - vláda asistuje pfii odkupu podnikû ohroïen ch likvidací, a to odkupu zamûstnanci takového podniku, zejména v oblastech s vysokou nezamûstnaností k odkupu akcií podniku zamûstnanci se vyuïívá zamûstnaneck ch sociálních fondû vázan ch na podnik a také pûjãek, splácen ch z budoucích ziskû podniku. Z dûvodu tzv. nedistribuce zisku vlastníkûm kapitálu vláda poskytuje podniku daàové úlevy tak, jako jin m ne-pro-ziskov m organizacím a podnikûm. Zamûstnanci podnik majetkovû ovládají za úãelem zaji tûní svého zamûstnání a obïivy rodin a obvykle se podnik stává konkurenceschopn m) o peruánsk zpûsob péãe o nûkteré zavlaïovací kanály a lesy v horách (které zainventuje vláda a místní komunita je pak pfiebírá do své péãe a vyuïití) o kanadská komunitní, podnikatelská a sociální druïstva pûvodních obyvatel (fie í problém Ïivotní úrovnû a kriminality, etfií vládní kasu a neomezují svobodu obãanû vláda podporuje druïstvo obvykle jen pfii jeho startu) o sociální firmy (mají poãátek v USA b vají neãlensk mi podnikatelsk mi subjekty a poskytují asistované zamûstnání osobám vylouãen m jinak z trhu práce niï í produktivita je dotována z filantropie a z daàov ch úlev, poskytovan ch na základû v znamné nedistribuce zisku sociální firmy se objevují také u nás, mají velk v znam pro zamûstnávání sociálnû a z trhu práce vylouãen ch osob, ale nejsou jádrem sociální e- konomiky, ani typick m pfiedstavitelem sociálního podniku tak, jak je chápou autority v EU). Do oboru sociální ekonomiky patfií dal í a dal í aktivity a aktéfii v rozvojovém i vyspûlém svûtû. Co mají uvedené aktivity a aktéfii spoleãného? Za spoleãn jmenovatel b vá povaïováno nûkolik znakû, k nimï se je tû vrátíme v dal ích kapitolách a zejména ve II. dílu publikace. Spoleãn mi znaky jsou zejména: demokratické rozhodování, ekonomická rizika, lokální rozmûr, inovativnost a udrïitelnost, spoleãensky v znamné cíle a uïitky, multizdrojovû financování (tj. financování z rûzn ch zdrojû, vãetnû dobrovolnické práce a svépomoci, darû, ãlensk ch vkladû a pfiíspûvkû, z úãasti na trhu a na vefiejn ch grantech a zakázkách - a to prostfiednictvím soubor rûzn ch podporovatelû a partnerû - multistakeholders, z nichï nûktefií se podílejí i na rozhodování a uïitcích, jiní podle své povahy poskytují svou podporu sociálnû orientované ekonomické aktivitû zásadnû v dûvûfie, tj. bez zasahování do rozhodovacích a fiídících procesû. To nevyluãuje kontrolu vyuïití vefiejn ch zdrojû vefiejn m sektorem a kontrolu uïitkû irokou vefiejností). 13

14 ProtoÏe sociální ekonomika je zaloïena na iroké obãanské svobodû rozhodování, (a také z toho plynoucí obãanské zodpovûdnosti), dobrovolnosti, dûvûfie a samosprávû, shodují se autority, Ïe do oboru sociální ekonomiky naopak nelze poãítat spolky, spoleãenstva a spoleãnosti ãi ekonomiky, které jsou zaloïeny na donucení, na totalitní ideologii ãi jiné obãanské nesvobodû, vãetnû ekonomiky ãerné ãi jakoukoli mafií ovládané. Co se t ká posttotalitních zemích stfiedí a v chodní Evropy vãetnû âeské republiky, nûkteré dobré pfiíklady sociální ekonomiky jsme si jiï uvedli. Lze fiíci, Ïe sociální ekonomika tu dnes existuje, pfietrvává a rozvíjí se, av ak ponûkud skrytû. Problémem je, (a to i u nás), Ïe z historick ch dûvodû byla tradice sociální, spolkové, demokratické ekonomiky omezena, pfiípadnû pfieru ena. Nejprve byla tato ekonomika nahrazena totalitním kolektivismem a prakticky zestátnûna, s cílem zabezpeãit v em obãanûm rovné sociální podmínky na základû pracovní povinnosti, zestátnûného kapitálu a centrálního plánu. Vzájemnostní fondy byly pov eny na státní, obãanská sdruïení zastfie ena na v e dohlíïející Národní frontou. Neziskové organizace se orientovaly volnoãasovû, o sociální záleïitosti se dûlil stát (prostfiednictvím zamûstnavatele) a dosud fungující rodina a místní komunity. Podruhé byla sociální ekonomika potlaãena ve jménu trhu a privatizace (vãetnû nucené privatizace soukromého kolektivního vlastnictví na vlastnictví soukromé individuální (viz druïstevní byty), do lo i k nucenému sdruïování (napfiíklad vlastníci bytû a nûkteré profesní skupiny). Zfiejmû to v kontextu doby splnilo svûj úãel. Specifické druïstevní právo bylo nahrazeno obchodním zákoníkem. Demokratická ekonomika a vzájemná svépomoc ztratila svûj kredit ve prospûch filantropie, vefiejného financování nevládních neziskov ch organizací a ve prospûch trhu. âást sociálních funkcí státu pfievzal trh, ãást neziskové organizace slouïící tfietím osobám. Trh postupnû ovládl i nûkteré sociální a solidární funkce a stát si uchoval svou rozhodovací pravomoc. Vypjat individualismus a tzv. krize rodiny a místních komunit nutí obãany hledat jiná neï tradiãní fie ení. Co v e se vejde pod pojem sociální ekonomika JiÏ bylo fieãeno, Ïe pojem sociální ekonomika se podle nûkter ch autorû objevuje jiï v jakobínské Francii, kde v ak, na rozdíl od dne ního pojetí oznaãovala aï následné pfierozdûlování soukrom ch statkû vefiejnou autoritou s cílem zmírnit sociálního napûtí ve spoleãnosti. Pozdûji se tento pojem vztahuje zejména na ekonomiku soukromého sektoru se sociálními efekty, dnes bychom ji oznaãili jako ekonomiku ne-pro-ziskovou a neziskovou, pfiípadnû ekonomiku taïenou prací (na rozdíl od ekonomiky zaloïené na kapitálu ), tedy ekonomiku sociálnû orientovanou. Sociální ekonomika je ke spoleãnosti etrná, má pozitivní sociální dopady a také sociálnû-ekonomické pozitivní multiplikaãní efekty. KdyÏ se na obor sociální ekonomiky podíváme z jiného úhlu pohledu, neï v pfiedchozích kapitolách, vejde se nám pod pojem sociální ekonomiky iroká paleta aktivit a vztahû s urãit m spoleãn m jmenovatelem: o Vzájemnû svépomocná spolková ekonomika a vzájemnû podpûrné spolky a jejich fondy, zaloïené na demokratickém rozhodování v rámci spolku a na ekonomické ãinnosti napl- Àující dûvod sdruïení (druïstva, ãinná podle mezinárodních druïstevních standard, vzájemnostní poji Èovny a fondy, ale také vysoká uãení s vlastní samosprávou, a sv m zpûsobem i samosprávné obce, hospodafiící na svém majetku) 14

15 o obãanské iniciativy (dosahující sv ch cílû v rámci sdruïení, demokratického rozhodování a prostfiednictvím své hospodáfiské ãinnosti s tím, Ïe v nûkter ch zemích jsou sem zahrnovány i obãanské iniciativy neformalizované -. lokální spoleãenstva) o samosprávná ekonomika taïená prací za úãelem obïivy (drobné a malé podniky s lokálním ukotvením, Ïivnostníci - OSVâ, zamûstnanecké vlastnictví typu ESOP) o podniková a podnikatelská filantropie (viz napfiíklad známé prvorepublikové KfiiÏíkovy zamûstnanecké fondy nebo Hlávkova nadace pro ubytování nadan ch studentû) o partnerství podnikatele se sv mi zamûstnanci (viz napfiíklad prvorepublikové obuvnické závody T. Bati ve Zlínû, mozkov trust Napoleona Hilla v Americe padesát ch let minulého století, rodinné firmy v mnoha zemích svûta, sociální péãi kníïete Kolowrata- Krakowského o své zamûstnance v jeho dfievafisk ch závodech v Po umaví do druhé svûtové války, dne ní praxe nûkter ch sociálnû odpovûdn ch firem) o obãanská filantropie a dobrovolnictví (individuálnû soukromá i prostfiednictvím obãansk ch iniciativ, spolkû a sdruïení) o církevní charita (jako láska k bliïnímu, prokazovaná sluïbou, aè jiï jde o vzdûlávání nebo sociální péãi o potfiebné) o péãe vládních autorit o vefiejn prospûch (viz napfiíklad aktivity hrabûte Karla Chotka v âechách své doby), pfiiãemï nejde zásadnû o podporu prostfiednictvím vefiejn ch financí o sociálnû-ekonomické aktivity obecních municipalit (jejich hospodáfiská ãinnost, komunální podniky a organizace, vefiejnû-prospû né práce) o lidová a kmenová ekonomika (vãetnû sousedské v pomoci, rodinné svépomoci a svépomoci v rámci rûzn ch komunit). AÈ jiï sociální ekonomiku nazveme ekonomikou spolkovou, demokratickou, participativní, etickou a podobnû, vïdy se jedná o ekonomické aktivity zejména soukromo-obãansk ch subjektû, jak mi jsou zejména obãanské spolky a sdruïení. Spoleãn m jmenovatelem tûchto spolãovacích a ekonomick ch aktivit obãanû jsou cíle, odli né od cíle dosaïení zisku z vloïeného kapitálu, a také jiné, neïli-jsou politické cíle uchopení moci. Sociální ekonomika sleduje spoleãenské cíle sociální integrity a rozvoje, zejména v rámci lokálních a regionálních spoleãenstev, a to ve smyslu udrïitelnosti tûchto spoleãenstev a jejich prosperity, iniciované a fie ené zdola samotn mi obãany, obyvateli a jejich sdruïeními, spolky, byè za podpory a respektu nûjaké vy í autority, vãetnû státu. Proto se také v materiálech Evropské komise setkáme se sociální ekonomkou v ude tam, kde se jedná o zamûstnanost (obïivu), sociální soudrïnost (vytváfiení dûvûry, sociálních sítí, podporu sociálního kapitálu a sniïování sociálního napûtí, poskytování sociálních sluïeb), rozvoj regionû (zejména které dosud zaostávají) a udrïitelnost (v nej ir ím slova smyslu). Proto je sociální ekonomika, respektive její sociální podnik, povaïována za specifick nástroj vefiejn ch politik. Proto se materiálech Evropské komise setkáme se sociální ekonomikou v ude tam, kde jde o modernizaci sociálního státu a pfienesení ãásti sociální odpovûdnosti ze státu zpût na 15

16 obãany, kdy se ze státu peãovatele ãi diktátora stává stát manaïer a partner, kdy se z pasivního a závislého obãana stává obãan aktivní a zodpovûdn. Proto OECD hovofií o konkurenceschopnosti a zamûstnanosti a také o drobn ch a stfiedních podnicích, aktivujících lokální zdroje a pfiiná ejících lokální a regionální prospûch. Sociální ekonomika není uzavfiena sama do sebe a orientovaná jen na své ãleny a jejich komunity, ale je otevfiená k partnerství s ostatními subjekty ve spoleãnosti, jak na trhu, tak ve vefiejné správû. Oni jsou jejími podporovateli (podílníky -stakeholders) v dûvûfie, neboè i jim uïitky dosahované aktivitami sociální ekonomiky prospívají, mají na nich svûj parciální zájem. Sociální ekonomika má tûïi tû na rozhraní ekonomiky trïní (ziskové) a netrïní (neziskové). Pfii dosahování sv ch cílû a zaji Èování sv ch zdrojû se úãastní trhu. Nûktefií odborníci pod pojem sociální ekonomika zahrnují i velkou ãást nevládních neziskov ch organizací (ekonomicky a podnikatelsky ãinn ch). Takto ãiní zejména v anglo-americké oblasti. Jiní odborníci zahrnují pod pojem sociální ekonomiky i velkou ãást ekonomiky trïní (se sociální orientací a uïitky). Napfiíklad na mou akademickou otázku, zda se na univerzitû v italské Veronû také zab vají ekonomikou sociální, mi v roce 2003 odpovûdûl prof. Tondini po urãitém zamy lení: A která ekonomika není sociální?. Ital tí badatelé se dnes zamûfiují na otázku tzv. heterogenity aktérû sociální ekonomiky a neziskového sektoru, ital tí politici odedávna na partnerství s aktéry sociální ekonomiky pro alternativní fie ení sociálnû-politick ch cílû spoleãnosti. Prostfiedkem je pfiitom politikûm zákon, partnerství, vefiejné zakázky a daàové úlevy. Obdobnû brit tí politici spoléhají na partnerství municipalit s ohroïen mi komunitami pfii rozvoji komunitního podnikání jako zdroje obïivy. Sociální ekonomika tedy pfiesahuje i to sektoru vefiejného, zejména do oblasti územních samospráv, zejména na lokální úrovni. V ak se také napfiíklad na e obce chovají jako jiné nepro-ziskové sociální podniky: mají své ãleny - obãany (úãastnící se financování obce prostfiednictvím daní a poplatkû), demokratické rozhodování, hospodafií se sv m majetkem, úãastní se trhu a v souladu se zákonem o obcích zde získávají zdroje pro svou hlavní ãinnost sdruïují se s jin mi obcemi, uzavírají spolky s jin mi právními osobami. V e za úãelem dosahování cílû, které jsme si uvedli v e jako cíle typické pro sociální ekonomiku. Své kofieny má sociální ekonomika v ekonomice a solidaritû komunitního sektoru, v sociálních funkcích rodiny, sousedsk ch, pfiátelsk ch, náboïensk ch a profesních skupin s tím, Ïe sociální ekonomika ekonomiku komunitní posiluje na vy í úrovni. Aktéfii sociální ekonomiky jsou díky svému vícezdrojovému financování zásadnû ekonomicky sobûstaãní, tedy se samofinancují ze zdrojû, aktivovan ch vlastní iniciativou, jak jiï fieãeno, zejména na lokální úrovni. A jsou tedy samosprávní a souãasnû nezávislí. Obdobnû, jako je podporován vznik a rozvoj spolu-rozhodovacích mechanismû na úrovni územních samospráv k dosaïení vy í sociální a vefiejné pfiidané hodnoty, vyuïívají na své úrovni participaci zamûstnancû na rozhodování také podniky k dosaïení vy í soukromé pfiidané hodnoty. Hovofiíme pak o sociálnû odpovûdném podniku, o zamûstnanecké participaci, o podniku sociálnû orientovaném. 16

17 Specifickou skupinu, av ak jiï bez participace na rozhodování, tvofií podniková filantropie a sociální firmy: se sociálním pouïitím ãásti zisku soukromého podniku pro sociální uïitky vnû podniku a s tím spojenou moïností získání v hody daàov ch úlev. Nûkdy b vá pro obû v e uvedené skupiny soukrom ch podnikû, posilujících podnikov nebo komunitní sociální kapitál, pouïíván pojem sociální podnikání. Chaves a Monzón (2007) v ak upozoràují na to, Ïe pojem sociální podnikání, respektive sociální podnik souvisí více s pojmem sociální ekonomika, pfiesahujícím soukromé podnikatelské aktivity o onen spolkov, ãlensk rozmûr, od nûhoï se odvíjí demokratické rozhodování (1 ãlen = 1 hlas), zpûsob nesení ekonomick ch rizika a také ne-pro-zisková úãast na trhu, jakoï i schopnost inovace na základû obãansk ch iniciativ. Pfies irok prostor, ve kterém se mûïeme se sociální ekonomikou (a jejím sociálním podnikem) setkat, existuje její jádro. Prototypem aktéra sociální ekonomiky (a sociálního podniku) zûstává jiï zmínûné druïstvo (co-operative), vzájemnû podpûrn spolek a fond (mutual societies and founds) a sdruïení - obãanû a majetku (associations). Takto má sociální ekonomika a sociální podnik svûj specifick charakter a tím je heterogenita vztahû obecnû a základní dualita vztahu spolek a jeho podnik (podnik - ve spolku zanofien, - pfiipojen na majetku spolku a - spolkem ovládan ). Sociální ekonomika jako aktivita v obecném zájmu Nej ir í pojetí sociální ekonomiky, jako ekonomiky sociálnû etrné a s pozitivními sociálními dopady zdûrazàuje, Ïe jde o ekonomiku s lidmi pro lid (k odli ení od ekonomiky pro trh ), kde lidé a jejich ekonomika, úãastnící se trhu, slouïí i k jin m úãelûm, neïli jen k vytváfiení zisku. Patfií sem tedy celá oblast sociálnû odpovûdného podniku (Corporative Social Responsibility), etick ch podnikû a bank, specificky pojatá ekonomika vefiejná (napfiíklad rozvoj vefiejn ch hodnot prostfiednictvím vefiejn ch investic), vefiejná ekonomika v partnerství s jin mi aktéry, podnikové dárcovství, atp., tedy ekonomika trïní, pokud produkuje pozitivní sociální externality a nebo je na tuto oblast zamûfiená, ãi pfiímo specializovaná, a také ekonomika vefiejná, zejména pokud podporuje rozvoj sociální ekonomiky nepfiímo. Toto pojetí zdûrazàuje na jedné stranû potenciální morální, etické a sociální hodnoty skryté v kaïdé ekonomice, jednak moïnou spolupráce, partnerství a kooperace oblasti soukromé i vefiejné ekonomiky pro dosaïení sociálního, obecného prospûchu a prosperity obecnû. ZdÛrazÀuje se nezbytn konsensus a dûvûra. Sociální ekonomika jako ekonomika sociotvorná Sociální ekonomika, iniciovaná obãany a aktivní na úrovni soukromého sektoru, s dopady na vefiejné a obecné blaho, v pojetí ekonomiky sociotvorné, je ekonomikou kde sdruïená práce zamûstnává a demokraticky ovládá kapitál, na rozdíl od kapitálu zamûstnávajícího a ovládajícího práci. Patfií sem: podniky vlastnûné zamûstnanci (vã. vládních programû ESOP), autentická druïstva, ãinnost odborov ch svazû, vzájemnû podpûrné spolky a rizikové fondy (vãetnû tûch, které fungují jako zdroje financování, tj. podnikû, které tyto zdroje produkují, pokud jsou ovládány sv m spolkem), participace ãlenû, zamûstnancû a klientû/spotfiebitelû na rozhodování, na majetku a na uïitcích ve smyslu spoleãného nesení ekonomick ch rizik, pfiípadnû podílnictví podílníkû, sympatizantû a partnerství obcí. 17

18 Je zdûraznûn cíl sociální ekonomiky jako ne-individuální uïitek, odli n od zisku jako dûchodu z vloïeného kapitálu (tedy obïiva, sociální, ekonomické a kulturní povznesení skupin, stabilita ekonomiky, stabilita sociální). Tato ne-pro-zisková ekonomika má dobrovoln, demokratick a samosprávn charakter. Její funkce a role je na této úrovni spatfiována zejména v demokratizaci spoleãnosti zdola a v tvorbû sociálního kapitálu. Je oceàována její role pfii humanizaci globalizujícího se trhu, pfii posilování atmosféry dûvûry a morálky ve spoleãnosti, nezbytné pro dobré fungování trhu (Mimo jiné se pfiedpokládá, Ïe zvy ování atmosféry dûvûry a morálky ve spoleãnosti zároveà vede ke sniïování úrovnû prokorupãnosti jednání ve spoleãnosti, k podpofie dlouhodobosti podnikatelsk ch zámûrû a k vnitfiní stabilizaci ekonomiky). Sociální ekonomika jako partner sociálního státu Základní pojetí sociální ekonomiky jako partnera moderního státu, pfiípadnû jako nástroje modernizace sociálního státu zdûrazàuje, Ïe jde o ekonomiku spolkovou (ovládanou spolãen mi obãany), tedy ekonomiku demokratickou, zaloïenou na ãlenském principu a vzájemnosti, tj. ekonomiku, kde rozhodovací principy zaloïené na vztahu 1 ãlen = 1 hlas vlastními mechanismy utváfiejí a legitimizují konsens o obecném zájmu (common goods). Nikoli-jenindividuálního uïitku je dosahováno prostfiednictvím sdruïení se a zároveà prostfiednictvím ekonomické aktivity vlastního podniku, ovládaného zájmem spolãen ch obãanû (spolkem), s podílem ãlenû na majetku, financování, rozhodování, sociálních uïitcích a ekonomick ch rizicích. Takov podnik se úãastní na trhu v rámci principû ne-pro-ziskovosti, a nebo se úãastní filantropie v rámci principû neziskovosti, podle své povahy. Takto pojatá sociální ekonomika je zásadnû ekonomikou samosprávnou, obãanskou, relativnû autonomní na vládách i na mechanismu trhu. Její aktéfii mají zásadnû duální povahu a jsou tedy zároveà spolkem a zároveà podnikem, se spoleãnou nebo oddûlenou právní subjektivitou. Patfií sem jiï vzpomínaná autentická druïstva (aktivní v rámci mezinárodních standard druïstevní identity), vzájemnû podpûrné spolky a fondy ( hezky ãesky zvané mutuálky) a ekonomicky aktivní sdruïení obãanû, a nûkdy také odvozené formy právních osob neãlenské povahy, zejména typu nadace nebo obecnû prospû né spoleãnosti. Souãástí takové ekonomiky je produkce zdrojû k zaji tûní ekonomické nezávislosti, k samofinancování. Obãané pfiebírají aktivnû svou odpovûdnost a sdruïují se aby byli úspû ní, a zároveà alternativním zpûsobem naplàují vefiejné politiky, zpûsobem etfiícím vefiejnou kasu. Sociální ekonomika jako nástroj sociální integrace Nûkdy b vá pojem sociální ekonomiky (podniku, podnikání) zuïován na ekonomickou aktivitu, slouïící zejména k integraci osob a skupin sociálnû a z trhu práce vylouãen ch a vylouãením ohroïen ch zpût na trh práce a do spoleãnosti (poãítaje v to skupiny a osoby od zdravotnû handicapovan ch, etnické skupiny, imigranty, dlouhodobû nezamûstnané, osoby mladé nebo pfied dûchodem, Ïeny po matefiské dovolené, lidé z oblastí z vysokou nezamûstnaností, mládeï po odchodu z dûtsk ch domovû, osoby vûznûné po propu tûní, osoby HIV pozitivní a drogovû závislé, atd., atd.), pfiípadnû na ekonomiku, poskytující personálnû sociální sluïby a zamûstnávající zdravotnû handicapovan m. Tûmto osobám a komunitám je poskytována rovná ance startu do nového Ïivota, ãi rovná ance k Ïivotu. 18

19 Patfií sem zejména sociální druïstva (poskytující sociální sluïby které v místû a ãase neposkytuje stát ani trh, nebo poskytující sluïby zamûstnanosti pro integraci), sociální podniky typu WISE (Work Integration Social Enterprise - sociální podnik pro pracovní integraci) a také sociální firmy (poskytující asistované zamûstnávání handicapovan m osobám v ir- ím pojetí). Toto pojetí sociální ekonomiky tolik nezdûrazàuje ãlensk princip a demokratické rozhodování, i kdyï je preferuje zdûrazàuje souvislost se sociálními politikami. Sociálními cíle zahrnují také cíle environmenátlní a udrïitelnost rozvoje. Opût je zdûrazàován lokální rozmûr aktivit, obãanské iniciativy a inovaãní charakter aktivit a cílû, samofinancování - s moïností napojení na vládní finance formou grantû a dotací do jmenovit ch titulû (viz napfiíklad v âr nenárokové dotace pfii vytvofiení nov ch pracovních míst, provozování chránûné dílny, ãi realizace rekvalifikací v rámci aktivní politiky zamûstnanosti a pfiíslu ného zákona). V tomto pojetí sociální ekonomiky a sociálního podniku, podnikání mají své místo jak obãanské iniciativy typu vzájemné svépomoci, filantropie i charity, tedy vãetnû aktivit církví (u nás známé církevní právnické osoby), tak aktivity municipalit (napfi. vefiejnû prospû né práce, zejména spojené s v platou sociálních dávek, s dlouhodobou nezamûstnaností, ãi fie- ením socializace jedincû), tak také sociálnû orientované aktivity soukrom ch podnikatelû (chránûné dílny s asistencí i bez asistence na volném i chránûném trhu, apod.). Aktivní zapojení klienta je z nám jiï znám ch dûvodû preferováno, ale je vítán i vztah k vnûj ím klientûm (tj. k tfietím osobám). Sociální druïstva jsou zde pfiíkladem, kdy cílem není jiï jen uïitek ãlenû a jejich komunit, ale dûraz se pfiená í na ony komunity a uïitek obecnû, kdy vzájemná prospû nost pfierûstá v prospûch obecn. Proto se do tohoto pojetí vejdou také specifické vládní agentury (zejména místní), sdruïení majetku typu nadace a obecnû prospû né spoleãnosti, ãi k jin m úãelûm neïli k zisku zakládané obchodní a kapitálové spoleãnosti a dal í právnické osoby dle právního fiádu té které zemû (viz v zkum a práce profesora Defournyho a jeho badatelské sítû k sociálním podnikûm typu WISE - rozli uje na 30 typû takového sociálního podniku). Preference demokratického principu sociálního podniku zde neznamená potlaãení v znamu jin ch typû, ale spí e opût aktivní pfiístup podporované osoby a komunity, oproti pfiípadu pomoci bez zapojení, vedoucí k posilování postojû nezodpovûdnosti. U osoby ãi skupiny, podpofiené darem, pomocí ãi sociálními dávkami se podle autorit spí e podporuje postoj nezodpovûdnosti a pasivity. Zodpovûdn m se tu nestává ani dárce, podporovatel, stát. Pokud je taková péãe o potfiebné poskytovaná státem nebo niï ími vládami a jejich institucemi, je z hlediska závislosti klienta na podmínkách poskytovatele situace obdobná. A to i tehdy, pokud se potfiebné, ohroïené a vylouãené osoby, vedle pfiíjmu sociálních dávek a vefiejné péãe, úãastní napfiíklad vefiejnû prospû n ch prací, nebo si své sluïby kupují na trhu z pfiím ch pfiíspûvkû státu. Naopak, hlub í zapojení potfiebn ch, ohroïen ch a vylouãen ch osob a skupin do rozhodovacích procesû a ekonomick ch aktivit je uãí samostatnosti, nezávislosti a zodpovûdnosti. To také b vá dûvod vefiejné podpory osob zamûstnávajících sama sebe aè jiï formou osoby samostatnû v dûleãnû ãinné (na e OSVâ), ãlenství ve v dûlkovém druïstvu nebo v rámci zamûstnaneckého vlastnictví podniku v politikách zamûstnanosti i v sociálních politikách. Vlády mnoh ch zemí proto sociální ekonomiku respektují, chrání ji a podporují, a to zejména pfiízniv m legálním rámcem a nepfiím mi nástroji financování. 19

20 S ohledem na základní znaky sociální ekonomiky, na kter ch se v zásadû shoduje velká ãást odborníkû na tuto problematiku (byè se kaïdá badatelská skupina ãi nadnárodní svaz snaïí o vlastní definici a navíc je koncepce sociální ekonomiky stále je tû doformulována), se nyní mûïeme se pokusit definovat základní hodnoty sociální ekonomiky takto: Sociální ekonomika je o oblastí ekonomick ch aktivit dobrovoln ch obãansk ch iniciativ, a to zejména jejich personálnû ãlensk ch spolkû, o kdy k dobrovolnému sdruïení ãlenû do lo za úãelem dosahování ne-individuálních uïitkû a cílû sociální, ekonomické a kulturní povahy, o zejména na základû solidární vzájemné svépomoci a vzájemné podpory, pfiípadnû prostfiednictvím filantropie, dobrovolnosti, dobroãinnosti a charity o v rámci neziskového a/nebo ne-pro-ziskového hospodafiení vãetnû pfiípadné úãasti na trhu (zásadnû s nedistribucí zisku) o s tím, Ïe se ãlenové o cílech a prostfiedcích demokraticky dohodli a nesou za nû ekonomickou odpovûdnost. Toto konstatování lze povaïovat za základní definici sociální ekonomiky s tím, Ïe platí jako zásada, z níï jsou konkrétní pfiípad od pfiípadu dílãí v jimky, odpovídající povaze daného prostfiedí, zku eností, potfiebám a tradicím, v rámci jejího smyslu. Pojem sociální ekonomika je tak zásadnû pouïíván pro oblast pûsobení samosprávn ch, nepro-ziskov ch ekonomick ch subjektû soukromé povahy s demokratick mi prvky rozhodování a lokálním ãi regionálním ukotvením. Sociální ekonomika je tak nástrojem modernizace sociálního státu, partnerem vefiejné (samo)správy a v tomto smyslu nástrojem vefiejn ch politik zamûstnanosti, sociální soudrïnosti, regionálního rozvoje, konkurenceschopnosti mal ch podnikû a udrïitelnosti). Humanizuje globalizující se trh a podporuje demokracii. Jak se tedy sociální ekonomika pozná? Národní satelitní úãty mají sociální ekonomiku z dûvodû statistick ch sledování rozpoznávat jako ne-pro-ziskovou ekonomiku na ãlenském principu, v níï je demokratické rozhodování o zásadních otázkách zaloïeno na principu 1 ãlen = 1 hlas [10]. Ekonomická ãinnost takov ch osob má zároveà znaky urãité inovativnosti a nesení v znamn ch ekonomick ch rizik, jakoï i urãit lokální nebo regionální rozmûr. Tyto znaky naplàují pfiinejmen ím hospodáfiské a v dûlkové spolky (druïstva), vzájemnû podpûrné spolky a fondy, a také zájmová sdruïení osob (a majetku). Pokud dosud nevíte pfiesnû, co si pod v e uveden mi pojmy pfiedstavit, nevadí, nevûdûla to kdysi ani autorka této publikace. V poslední kapitole se nyní blíïe podíváme na to, jak v západní Evropû funguje sociální ekonomika v podobû druïstev, jeï se blíïí pojmu druïstva autentická, jimï se podobala i na e druïstva do poloviny dvacátého století, pfiípadnû jak by u nás dnes mohla taková druïstva vypadat, pokud by jejich v voj nebyl pfieru en. 20

21 Evropská druïstva a jejich sítû jako inspirace DruÏstva a druïstevnictví mají dnes za sebou sto edesátiletou tradici, dodnes jsou Ïivotaschopné a nadále se rozvíjejí. V roce 1995 napoãítala Mezinárodní druïstevní asociace ve svûtû celkem ãlenû druïstev. V témïe roce se druïstva shodla na znûní mezinárodních standard druïstevní identity tak, jak jsou v ãeském pfiekladu uvedeny v pfiíloze této publikace. Stojí za to se s nimi seznámit. DruÏstva (co-operative), jinak fieãeno hospodáfiské a v dûlkové spolky jsou ve vyspûl ch zemích obvykle podporována z celého politického spektra. Liberálové si je cení pro svobodu sdruïování a podnikání, konzervativci pro hodnoty vzájemné svépomoci a podpory, sociální demokraté pro jejich sociální a demokratické hodnoty. Bylo by moïná zajímavé podívat se, jak se vyvíjí souãasná situace sociální ekonomiky v oboru druïstevnictví v posttotalitních zemích stfiední a v chodní Evropy, ale zdá se, Ïe situace se tam pfieváïnû valnû neli í od situace u nás. Podívejme se radûji na druïstva a druïstevní sítû a korporace v zemích EU-15 jako na inspiraci: o Na DruÏstevním svazu Raiffeisen v Rakousku mûïeme vidût, jak by to moïná mohlo vypadat dnes u nás. Má stejné kofieny jako na e kampeliãky a c.k. druïstevní zákon z roku 1873 platí v aktualizované podobû v Rakousku dodnes. o DruÏstvo z rakouské Matrei je ukázkou druïstva v dûlkového, o Na dánsk ch farmáfisk ch druïstvech lze ocenit ona dobfie viditelná, povûstná dualita sociální ekonomiky. o Na baskické druïstevní korporaci Mondragon lze demonstrovat, co znamená, Ïe práce zamûstnává kapitál a kam aï to lze dotáhnout. o Italsk Legacoop dá nahlédnout do zpûsobu systematické podpory druïstev státem k zaji tûní vefiejn ch politik. DruÏstevní svaz Raiffeisen [11] Jeho pátefií je v Rakousku síè úvûrních a úsporních kas, organizovan ch podle jednotliv ch zemí a zastfie en ch zemsk mi Raiffeisen bankami a centrální Raiffeisen bankou ve Vídni (banky jsou akciov mi spoleãnostmi). Mimo to do svazu patfií dal í druïstva a drobné firmy na venkovû a také logistické Zásobovací a odbytové centrum. Svaz je postaven na my lence, Ïe Peníze vydûlané na venkovû mají na venkovû také zûstat. DruÏstva Raiffeisen jsou ze zákona spoleãenstvím osob se stejn mi hospodáfisk mi zájmy, majících spoleãn obchodní zájem. Spojuje je právo spolurozhodování. Úkolem penûïních druïstev je hospodáfiská podpora sv ch ãlenû, zejména poskytování úvûru. âlen je zároveà spoleãníkem a zákazníkem, ale ne v ichni zákazníci jsou nutnû ãlenové. DruÏstvo je relativnû autarkní, i kdyï cílem je získat si v echny zákazníky za ãleny. Raiffeisen druïstvo má dle stanov své volené pfiedstavenstvo (v konn a statutární orgán) a dozorãí radu (kontrola a dozor). Základním rozhodovacím orgánem je valná hromada. KaÏdé jednotlivé Raiffeisen druïstvo je samostatn m subjektem v rámci druïstevního svazu Raiffeisen. Síla svazu spoãívá v dobrovolné solidaritû, v luãnosti a podpûrnosti. 21