5. INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ
|
|
- Milena Valentová
- před 4 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Intgrální počt funkc jdné proměnné. INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ V kpitolách věnovných difrnciálnímu počtu jsm poznli, ž vypočítt drivci funkc j úloh vclku jdnoduchá. Stčí znát doř drivc lmntárních funkcí prvidl pro drivování součtu, rozdílu, součinu, podílu složné funkc z procsu drivování s stává mchnická zálžitost. Při řšní řdy úloh všk čsto potřujm úlohu opčnou: k dné funkci f( njít tkovou funkci F(, jjíž drivcí j původní funkc f(. Poznám, ž tto úloh j podsttně složitější nž drivování, protož nistuj ocný lgoritmus výpočtu... Nurčitý intgrál... Primitivní funkc nurčitý intgrál Vím, ž funkc f( = má v množině rálných čísl první drivci f ( =, což j opět funkc. Nyní nás zjímá orácná úloh: hldám tkovou funkci F (, y jjí drivc yl rovn původní funkci f( =. J zřjmé, ž F ( =, protož ( ) = = f(. Funkci F ( uvdné vlstnosti nzývám primitivní funkcí k funkci f(. Úlohu můžm zocnit: Funkc F( s nzývá primitivní funkcí k funkci f( v intrvlu (, ), pltí-li F ( = f. pro (, ) [,, 7: ( ) Příkld.: K dným funkcím určt primitivní funkc v intrvlu (-,+ ): ) f( =, F ( = c, noť F ( = c = = f(. ) f( =, F ( = +c, noť F ( = ( + c) = + = f(. c) f( =, F ( = + c, noť F ( = ( + c) = + = = f (. d) f( = sin, F ( = cos + c, noť F ( = ( cos + c) = ( sin + = sin = f (. Poznámk: Z konstntu c v přdchozím příkldu můžm dosdit liovolné rálné číslo vždy ud pltit c =. K kždé funkci spojité v intrvlu (, ) istuj primitivní funkc. Z příkldu j vidět, ž k dné funkci f( istuj v intrvlu (, ) nkončně mnoho primitivních funkcí F(, ktré s vzájmně liší hodnotou konstnty c. Množin všch primitivních funkcí k dné funkci f( v intrvlu (, nzývá nurčitý intgrál funkc f( znčí s [,, 7: f ( d = F( + c. ) s
2 Intgrální počt funkc jdné proměnné Symol nzývám intgrční znk, funkc f( j intgrovná funkc no tké intgrnd, j intgrční proměnná, d j difrnciál intgrční proměnné, konstntu c nzývám intgrční konstnt. Příkld.: Vypočítjt nurčité intgrály funkcí z příkldu.. Řšní: Využijm výsldků příkldu.: ) d = c, ) d = + c, c) d = + c, d) sin d = cos + c.... Výpočt intgrálů Přstož intgrování j opčný procs k drivování, nistují pro výpočt intgrálů všchny vzthy nlogické výpočtům drivcí. Pouz pro součt, rozdíl násoní konstntou pltí: Mjí-li funkc f( g( v intrvlu (, ) nurčitý intgrál, istuj rovněž intgrál jjich součtu, rozdílu násoku konstntou pltí: ( g( ) d = f ( d + f ( + g( d, (7) intgrál součtu j součt intgrálů, ( g( ) d = f ( d f ( g( d, (8) intgrál rozdílu j rovn rozdílu intgrálů, kf ( d = k f ( d, k R (9) konstntu vytýkám přd intgrál. Nurčité intgrály k lmntárním funkcím odvodím sndno z známých vzthů pro drivc lmntárních funkcí ( - 9): d = c, () d = + c, () d = + c, () n+ n d = + c, n -, n + ()
3 Intgrální počt funkc jdné proměnné d = ln + c, () sin d = cos + c, () cos d = sin + c, (6) d = tg + c, cos (7) d = cotg + c, sin (8) d = + c, (9) d = + c, >,. () ln J tř zdůrznit, ž uvdné vzthy pltí v kždém intrvlu, ktrý j částí dfiničního ooru intgrovné funkc. Poznámky:. Pro zvládnutí intgrc většiny funkcí j nzytně nutno znát vzthy pro výpočt nurčitých intgrálů lmntárních funkcí zpměti!. Eistuj clá řd intgrčních mtod, sznámím s všk pouz s něktrými z nich.. Součsná výpočtní tchnik umožňuj intgrci i poměrně složitých funkcí využitím vhodného mtmtického softwr (MATHEMATICA, DERIVE, ).. Byly vytvořny rozsáhlé tulky nurčitých intgrálů řdy funkcí. Příkld.: Vypočítjt v dfiničním ooru intgrovné funkc nurčité intgrály: ) A = + d Řšní: Použijm postupně vzthy (7, 8, 9, ): A = d + d d = + + c + + = = + c = + c. 7 7 ) B = d Řšní: Protož nistuj žádný vzorc pro intgrování složné funkc, musím njprv funkci v závorc umocnit pk použijm vzthy (7, 8, 9,,, ):
4 Intgrální počt funkc jdné proměnné B = B = +. + d = d d + d = + ln + c + + ln + c = 8 + ln + c. c) C = cos d sin Řšní: Použijm postupně vzthy (7, 8, 9, 6, 8, 9, ): C = cos d d + 7 d 6 d sin C = sin ( cotg c = sin + cotg c. d) D = tg d Řšní: Intgrovnou funkci njprv musím postupně uprvit pk použijm vzthy (8, 7, ): sin cos D = d = d = d = d d = tg + c. cos cos cos cos... Intgrc sustituční mtodou Tto vlmi čsto používná mtod spočívá v sustituci (nhrzní) intgrční proměnné novou proměnnou tkovým způsom, y vznikl jdnodušji řšitlný intgrál. Jstliž istuj f ( d = F(+c pro (, ) funkc = ϕ(t), ktrá zorzuj intrvl (c, d) n intrvl (, ), má n intrvlu (c, d) drivci & = ϕ&(t ), istuj f ( ϕ ( t) ) & ϕ( t) dt pltí [,, 7: f ( d = f ( ϕ ( t) ) & ϕ( t) dt. Použití přdchozího prvidl si ukážm n příkldch. Příkld.: Vypočítjt v dfiničním ooru intgrovné funkc nurčité intgrály: 8 ) E = ( + ) d Řšní: Intgrál ychom mohli vyřšit umocněním n osmou (pomocí inomické věty no postupným roznásoním dvojčlnu v závorc) pk intgrovt součt dvíti funkcí. J zřjmé, ž tnto postup j vlmi prcný zdlouhvý. Proto použijm sustituci. Funkci v závorc nhrdím novou proměnnou t: + = t vypočítám jjí difrnciál () d(+) = (+) d = d = dt. Z posldní rovnosti vypočítám d = dt dosdím do intgrálu:
5 Intgrální počt funkc jdné proměnné ( + ) t t E = t dt = t dt = + c = + c = + c V závěru jsm jště dosdili z novou proměnnou t původní proměnnou. ) ) F = ( d 9 Řšní: Uvědomím-li si, ž ( ) =, zvdm novou proměnnou t =, podl () vypočítám dt = ( ) d = d odtud d = dt dosdím: t F = ( ) ( ) d = t ( dt) = t dt = + c = + c) G = cos sin d Řšní: Protož ( cos = sin zvdm novou proměnnou t = cos, podl () vypočítám dt = ( cos d = sin d, sin d = dt dosdím: G = cos (sin d d) H = ( 6 ) t ( dt) d = t dt = + c = + t, cos Řšní: Aychom odstrnili dvojčln pod odmocninou, zvdm sustituci t = 6, podl () vypočítám dt = ( 6 d = 6d, d = dt dosdím do zdání: t H = t ( dt) = t dt = + c = t = ( 6 + c. ln ) I = d Řšní: Zvdm sustituci t = ln, podl () určím dt ( ln d = d 7 = dosdím: t ln ln.( d = tdt = + c = c. I = + f) J = k d 6 c. c 7
6 Intgrální počt funkc jdné proměnné 6 Řšní: Zvdm sustituci t = k, podl () určím ( ) dt = k d = kd, d = dt k dosdím: t t t k I = dt = dt = + c = + c. k k k k g) K = sin kd, K = cos kd. Řšní: O intgrály vyřším sustitucí uvdnou v přdchozím intgrálu: K = sin t dt = cost + c = cos k + c, k k k K = cos t dt = sin t + c = sin k + c. k k k f ( d h) L = f ( Řšní: Tnto vlmi důlžitý intgrál vyřším sustitucí t = f(, dt = f ( d : L = ( f ( d = dt = t + c = f + c f ( ln ln ( ). t Význm zdůrzním i slovním vyjádřním: Jstliž intgrnd oshuj v čittli drivci jmnovtl, j jho intgrál rovn přiroznému logritmu solutní hodnoty jmnovtl. Poznámky:. Intgrály uvdné v příkldch., g, h j doré si zpmtovt proto j přidám k zákldním vzorcům: k d = + c, k () sin kd = cos k + c, k () cos kd = sin k + c, k () f ( d = f ( ln f ( + c. (). N zákldě přdchozích vzthů můžm přímo psát: M = d c podl (), N = sin,d = cos, + c, podl (), O = cos d = sin + c = sin + c podl (),
7 Intgrální počt funkc jdné proměnné d = d = ln + + P = d = d = ln Q = + c + c podl (). podl ().. Z příkldů j zřjmé, ž urční sustituc j ocně otížné, protož nistuj univrzální návod pro volu vhodné sustituc.... Intgrc mtodou pr prts Poznli jsm, ž součt funkcí lz intgrovt jdnoduš, znám-li intgrály jdnotlivých sčítnců. Součin funkcí jdnoduchým způsom intgrovt nmůžm, protož nistuj univrzální lgoritmus pro intgrci součinu (v tom j zásdní rozdíl mzi drivcí intgrcí součinu funkcí!!!). Pro intgrci součinu dvou funkcí můžm někdy použít intgrční mtodu pr prts (čsky po částch): Mjí-li spojité funkc u( v( v intrvlu (, ) spojité drivc u (, v (, pk v intrvlu (,) pltí [,, 7: ( v( d = u(. v( u( v ( u.. d. () Čsto používám stručnější pro zpmtování sndnější zkrácný zápis u vd = u. v u. v. d. Poznámk: Vidím, ž při intgrci pr prts nhrzujm jdn intgrál intgrálm druhým. J logické, ž použití mtody má význm pouz v tom přípdě, kdy tnto druhý intgrál j jdnodušší. Příkld.: Vypočítjt zdné intgrály v jjich dfiničním ooru mtodou pr prts: ) R =. d Řšní: Zvolím u =, v =, vypočítám u = = =, = ( ) u d d v = dosdím do vzthu (): R =.. d =. + c = ( ) + c. ) S =. cos d = cos, v, Řšní: Zvolím u = vypočítám u = u d cos d sin, v ( ) = = = = dosdím do vzthu ():
8 Intgrální počt funkc jdné proměnné 8 S= sin. sin.d = sin. sin d. V výsldku vznikl intgrál. sin d, ktrý řším opět mtodou pr prts. Zvolím u = sin, v =, vypočítám u = = sin = cos, = ( ) u d d v = opět dosdím do vzthu (): S = sin ( cos. cos.d = sin +.cos sin + c. c) T =. ln d Řšní: Zvolím u =, v = ln, vypočítám u u d = d =, v = ( ln = = dosdím do vzthu (): T =.ln. d =.ln d =.ln + c. d) U = ln d =.ln d Řšní: Do intgrndu jsm njprv dopsli smozřjmého činitl pk volím u =, v = ln, =. Po doszní do vzthu () dostnm: vypočítám u = d =, v = ( ln. + c. U = ln. d =.ln d = ln + c = ( ln ) ) V =. ln d Řšní: Zvolím u =, v = ln, = pk vypočítám u = u d = d =, v = ( ln Dosdím do vzthu ():. V = ln d = ln d = + c ln. Porovnjt zvolnou intgrční mtodu s řšním zdánlivě podoného intgrálu I v příkldu.. Poznámky:. Z přdchozích příkldů j zřjmé, ž při intgrci mtodou pr prts j důlžitá správná vol funkcí u v. J tř mít n pměti, ž z funkci u musím zvolit tu funkci, jjíž intgrál umím vypočítt. Oznčím-li symolm P( polynom stupně n, pk u intgrálů typu
9 Intgrální počt funkc jdné proměnné 9 P(. ln d volím u = P(, k k P(. d, P(. d, P(.sin kd, P(.cos kd volím v = P(, k k. sin md,.cos md volím liovolně, musím všk při dlším použití mtody pr prts volu zchovt vyřšit příslušnou rovnici.. Můž s stát, ž nově vzniklý intgrál řším znovu mtodou pr prts (i několikrát z sou). Příkld.6: Vypočítjt intgrál W =. sin d. Řšní: Zvolím u =, v = sin, =, cos. pk vypočítám u u d = d = v = (sin = Po doszní pltí W =. sin.cos d. Nově vzniklý intgrál opět řším mtodou pr prts: Zchovám volu u =, v = cos pk u u d = d = v = (cos = =, sin. Po doszní do () W = sin ( cos sin d vidím, ž jsm po dvojí intgrci mtodou pr prts opět získli zdný intgrál: W= sin ( cos + W ). Vyřšním jdnoduché linární rovnic pro nznámou W, dostnm řšní: ( sin cos W = + c Cviční. Užitím zákldních vzorců prvidl pro intgrování vypočtět intgrály: ) ( + ) d [ + + c 6 ( ) ) d [ + + ln + c ( ) 9 c) d [ ln + + c 8 d) ( d [ + c ) d [ + c
10 Intgrální počt funkc jdné proměnné ( + ) f) + g) d d [ ln c [ + + c h) d [ ( ) + c 7 i) cot g d [ cot g + c cos j) sin d [ cotg + c sin k) cos d [ cos + c l) ( ) d [ ln + c. Sustituční mtodou vypočítjt intgrály: ) + ) 6 (+ ) ( d [ + c [ ( + ) + c 9 ) + d 6 c) sin cos d [ sin + c d) tgd [ ln cos + c tg ) cos d [ tg + c 8 f) d [ ( ) + c g) d [ + c + ( + ) ln h) d [ ln + c i) d + [ ln( + ) + c sin j) cos d [ c + cos
11 Intgrální počt funkc jdné proměnné sin k) + cos d [ ( + cos ) + c. Mtodou pr prts vypočítjt intgrály: [ ( ) + c ) ln d ln ) ln d [ (ln ) + c c) cos d [ sin + cos + c d) cos d [ sin + cos sin + c ) sin d [ cos + sin + c f) d [ ( + ) + c.. Určitý intgrál... Dfinic vlstnosti Má-li spojitá funkc f( n otvřném intrvlu I primitivní funkci F(, pk pro čísl, I j dfinován určitý intgrál funkc f( od do vzthm [,, 7: [ F( = F( ) F( ) f ( d =. (6) Funkc f( s nzývá intgrovtlná v <, >, intrvl <, > j intgrční intrvl, rálná čísl, jsou intgrční mz, j dolní mz, horní mz určitého intgrálu. Určitý intgrál j rálné číslo, ktré j jdnoznčně určno funkcí f( mzmi,. Uvědomt si zásdní rozdíl mzi nurčitým intgrálm (množin primitivních funkcí) určitým intgrálm (rálné číslo). Poznámk: Při výpočtu primitivní funkc F( k funkci f( j zytčné uvádět intgrční konstntu c. Dosďm do vzthu (6) primitivní funkci F( doplněnou o konstntu c: [ F( + c = [ F( ) + c [ F( ) + c = F( ) + c F( ) c = F( ) F( ) f ( d =. Vidím, ž intgrční konstnt c s v výsldku nvyskytuj.
12 Intgrální počt funkc jdné proměnné y y = y y = f( Or. 9: ) Gomtrický význm intgrálu A ) Gomtrický význm určitého intgrálu Příkld.7: Vypočítjt určitý intgrál A = d. Řšní: Intgrovná funkc f( =, dolní mz =, horní mz = (or. 9). Podl vzthu (6) musím njprv určit primitivní funkci pk do ní dosdit horní dolní mz: A = d = = =. Gomtrický význm určitého intgrálu Vypočítjm osh P trojúhlník ohrničného funkcí y =, osou přímkou = (or. 9). Protož tnto trojúhlník j prvoúhlý, sndno určím P =. =. Výsldk j totožný s výsldkm určitého intgrálu v příkldu.7. Tuto okolnost můžm zocnit: Dá s dokázt, ž určitý intgrál f ( d j číslně rovn oshu rovinného orzc, ktrý j ohrničn funkcí f( >, osou přímkmi =, = (or. 9). N zákldě gomtrického názoru vlstností nurčitého intgrálu nyní sndno pochopím zákldní vlstnosti určitého intgrálu: Nchť f( g( jsou funkc intgrovtlné v <, >, c <, > k j rálné číslo. Pk pltí: f ( d =, f ( d = - f ( d, změním-li v intgrálu horní dolní mz, změní s znménko intgrálu n opčné, ( + g( ) d = f ( d + f ( g( d, určitý intgrál součtu j rovn součtu určitých intgrálů,
13 Intgrální počt funkc jdné proměnné kf ( d = k f ( d, konstntu vytýkám přd určitý intgrál, c f ( d = f ( d + f ( d. c Příkld.8: Vypočítjt určité intgrály: + d ) B = ( ) Řšní: Intgrnd njprv uprvím pk použijm vzth (6): B = ( + + ) d = + + = ( +. + ) ( +. + ) B =. π ) C = ( cos sin Řšní: Podl (6) pltí: π d C = [ sin cos π π + = sin + cos ( sin + cos) =. c) pro, 6 D = f ( d, f(= pro <,>, pro. Řšní: V tomto přípdě musím určitý intgrál rozdělit n součt tří intgrálů: D = d + d + d = [ + + = ( ( ) ) + ( ) + ( ) D = Mtod pr prts v určitém intgrálu Jsou-li funkc u(, v( jjich drivc u (, v ( spojité v uzvřném intrvlu <, >, pk pltí [,, 7:
14 Intgrální počt funkc jdné proměnné [ u(. v( u (. v( d = u(. v ( d. (7) Poznámk: Stručněji lz uvdný vzth zpst v tvru [ u. v u v d u. vd =., ktrý si vzhldm k větší přhldnosti snáz zpmtujm. Příkld.9: Vyřšt intgrály: π ) E = ( )sin d Řšní: Zvolím v = -, u = sin, vypočítám v =, u = sin d = -cos dosdím do vzthu (7): π [ d = ( E = ( )( cos. ( cos π [ cos + sin = = ( ) cosπ + sinπ ( )cos sin = π = π ) F= ln( + ) d π. Řšní: Zvolím v = ln(+), u =, vypočítám v =, u = + d = dosdím do vzthu (7): +.ln( ) d =.ln( ) d.ln( ) ( d + = [. ln( + ) +.ln( + ) =.ln +.ln.ln =.ln = (ln ) c) G = d Řšní: Zvolím v =, u =, vypočítám v =, u = = dosdím do vzthu (7): G = [.. d = [. =. ( ) = d..
15 Intgrální počt funkc jdné proměnné... Sustituční mtod v určitém intgrálu J-li funkc f( intgrovtlná v uzvřném intrvlu <, >, funkc = ϕ(t) má v uzvřném intrvlu <α, β> spojitou drivci ϕ& (t), přičmž ϕ(α) = ϕ(β) =, pk pltí [, 7: β f ( d = f ( ϕ ( t)) & ϕ( t). dt. α Poznámk: Při výpočtu určitého intgrálu musím provést nhrzní stré proměnné z novou proměnnou clkm třikrát: v intgrndu, v difrnciálu v intgrčních mzích! Příkld.: Vypočítjt vhodnou sustitucí intgrály: ln + ) H = d ln + =, zvolím sustituci ln + = t, potom d = dt. Přpočítám mz: α = ln + =, β = ln + = + = dosdím do intgrálu: Řšní: Protož pltí ( ) t 9 H = t. dt = = =. π ) I = cos.sin d Řšní: Zvolím sustituci cos = t, pk -sin d = dt, sin d = -dt. Přpočítám mz: α = cos =, β = t t. = t dt = = = I = ( dt) c) J = + d cos π = dosdím: Řšní: Sustitucí + = t, d = dt, d = dt, α = + =, β = + =, přvdm intgrál n tvr: t J = dt = t dt = = = ( ) t.
16 Intgrální počt funkc jdné proměnné 6... Gomtrické plikc určitého intgrálu Osh rovinné olsti Z gomtrického význmu určitého intgrálu vím, ž pro osh P rovinné olsti, ktrá j ohrničn osou, přímkmi =, = funkcí y = f ( > pltí (or. 9): P = f ( d. (8) Podl zdání rovinného orzc rozlišujm tyto možnosti: y y y = f( y = - Or. :, ) Výpočt oshu orzc pro f( < V přípdě, ž funkc f ( j v intrvlu <, > záporná, j intgrál n prvé strně vzthu (8) rovněž záporný. Vzhldm k tomu, ž osh kždého orzc j vždy nzáporné číslo, použijm pro liovolnou funkci y = f ( (or. ) v vzthu (8) jjí solutní hodnotu: P = f ( d. (9) Příkld.: Vypočítjt osh orzc, ktrý j ohrničn osou funkcí y =. Řšní: Grfm funkc j prol, pro jjíž průsčíky s osou pltí: =, po úprvě ( )= tdy =, =. Intgrujm v intrvlu <, > protož j funkc y = v tomto intrvlu záporná (or. ), použijm vzth (9): P = d = ( ) d = 6 =.6 =. Pokud j rovinná olst ohrničn dvěm funkcmi o rovnicích y = f ( y = g (, přičmž pltí f ( g (, přímkmi =, = (or. ), j jjí osh určn vzthm P = ( f g( ) ( d. () Příkld.: Vypočítjt osh orzc, ktrý j ohrničn funkcmi y =, y = + v intrvlu <, >. Řšní: Podl vzthu () or. pltí:
17 Intgrální počt funkc jdné proměnné 7 =. = P = ( + ) ) d = d = [ 6. y y = f( y y = + y = y = g( Or. :, ) Výpočt oshu orzc ohrničného dvěm funkcmi přímkmi =, = V přípdě, ž j rovinná olst ohrničn pouz dvěm funkcmi o rovnicích y = f ( y = g (, přičmž pltí f ( g ( (or. ), j jjí osh určn vzthm (). Intgrční mz určují ové souřdnic průsčíků oou křivk, proto musím njprv vyřšit rovnici f ( = g (. y y y = g( y = + f( - Or. :, ) Výpočt oshu orzc ohrničného dvěm funkcmi Příkld.: Vypočítjt osh orzc, ktrý j ohrničn funkcmi y = y = +. Řšní: Intgrční mz určím vyřšním rovnic = +, - - =, ( )( + ) =, =, = - =-, =. Pro osh dné olsti (or. ) pltí : P = ( + ) d = + = ( ) + =. Délk rovinné křivky J-li rovinná křivk vyjádřn plicitně funkcí y = f(, pk jjí délku pro <, > vypočítám podl vzorc s = + ( f ( ) d = + ( y ) d. () Příkld.: Vypočítjt délku křivky y = pro <, >. Řšní: Dolní mz =, horní mz =, y = ( =, proto podl () pltí:
18 Intgrální počt funkc jdné proměnné 8 s = + = d = [ = ( ) = d. O správnosti výsldku s sndno přsvědčím přímým výpočtm (použitím Pythgorovy věty) or.. y y = Or. : Výpočt délky křivky vyjádřné plicitně.pro výpočt délky křivky j ovykl mnohm výhodnější prmtrické zdání křivky: = ϕ (t), y = ψ(t), t <α, β> (viz kpitol..7). V tomto přípdě pro délku rovinné křivky pltí vzth β &( ( & ) + ( y& ) dt. () s = ( ϕ t) ) + ( ψ& ( t) ) dt = α β α Příkld.: Ověřt vzth pro výpočt délky kružnic o poloměru r. Řšní: Umístím-li střd kružnic do počátku soustvy souřdnic, mjí jjí prmtrické rovnic tvr: = rcos t, y = rsin t, t <, π>. Dosdím do vzthu () drivc π π = s = ( r sin t) + ( r cost) dt = r dt πr, & = r sin t, y& = r cost : což j známý vzth pro urční ovodu kruhu o poloměru r. Ojm rotčního těls Přdstvm si v rovině olst, ktrá j ohrničn osou, přímkmi =, = funkcí y = f ( >. y y = y = - Or. : Výpočt ojmu povrchu pláště rotčního těls
19 Intgrální počt funkc jdné proměnné 9 Rotcí této olsti kolm osy vznikn rotční tělso pro jhož ojm pltí V = ( f ( ) d = π π y d. () Příkld.6: Vypočítjt ojm těls, ktré vznikn rotcí orzc ohrničného osou, křivkou y = přímkou = kolm osy. Řšní: Z or. j zřjmé, ž =, =. Doszním do vzthu () získám π π d = π d = π =. V = ( ) Povrch pláště rotčního těls Pomocí určitého intgrálu sndno vypočítám rovněž povrch pláště rotčního těls, jhož vznik j popsán v přdchozím odstvci (or. ). Sndno s dá odvodit vzth d = y + ( y S = f ( + ( f ( ) π π ) d. () Příkld.7: Vypočítjt osh pláště rotčního komolého kužl, ktrý vznikn rotcí přímky y = v intrvlu <, > kolm osy. Řšní: Stjně jko v příkldu. j dolní mz =, horní mz =, y = ( =, proto podl () pltí: S = π + d = π d = π [ = π ( ) = π.... Cviční. Vypočítjt určité intgrály: ) ( + ) d [ ) ( ) d [ 688 c) d) 9 + d d [ 6 [ 9 ln π ) sin d [π-
20 Intgrální počt funkc jdné proměnné sin f) cos d [ π g) + ln d [ ( ) π h) sin ( cos d [. Vypočítjt osh orzc, ktrý j ohrničn dnou funkcí osou v dném intrvlu: ) y =, <, > [ ) c) y =, <, > [ ) ( y = +, <, > [ 7 d) y = sin, < π, π > [. Vypočítjt osh orzc ohrničného funkcmi: ) y =, y = ) y =, y = [ c) y =, y = [ d) y =, y =, = [ ) y = cos, y = sin, = v I. kvdrntu [ f) y = +, y = 6 [ 6. Vypočítjt ojm těls, ktré vznikn otáčním zdného orzc kolm osy : ) y =, =, y = [ π ) y =, y = [ π c) y =, y = [ π π d) y = tg, y =, = [ π ( π ) π ) y =, y = [ f) y =, y =, =, = [ π. Vypočítjt délku křivky zdné prmtricky: = t, y = t t, t <, >. [ [ 6
21 Intgrální počt funkc jdné proměnné
5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti
Určitý intgrál Dfinic vlstnosti Má-li spojitá funkc f() n otvřném intrvlu I primitivní funkci F(), pk pro čísl, I j dfinován určitý intgrál funkc f() od do vzthm [,, 7: [ F( ) = F( ) F( ) f ( ) d = (6)
Více+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c
) INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ ) Pojem neurčitého integrálu Je dán funkce Pltí všk tké F tk, y pltilo F ( ) f ( ) Zřejmě F ( ), protože pltí, 5,, oecně c, kde c je liovolná kon- stnt f ( ) nším
VícePři výpočtu složitějších integrálů používáme i u určitých integrálů metodu per partes a substituční metodu.
Mtmtik II.. Mtod pr prts pro určité intgrály.. Mtod pr prts pro určité intgrály Cíl Sznámít s s použitím mtody pr prts při výpočtu určitých intgrálů. Zákldní typy intgrálů, ktré lz touto mtodou vypočítt
VíceINTERGRÁLNÍ POČET. PRIMITIVNÍ FUNKCE (neurčitý integrál)
INTERGRÁLNÍ POČET Motivac: Užití intgrálního počtu spočívá mj. v výpočtu obsahu rovinného obrazc ohraničného různými funkcmi příp. čarami či v výpočtu objmu rotačního tělsa, vzniklého rotací daného obrazc
VíceSeznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.
INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCÍ JEDNÉ PROMĚNNÉ NEURČITÝ INTEGRÁL NEURČITÝ INTEGRÁL Průvodc studim V kapitol Difrnciální počt funkcí jdné proměnné jst s sznámili s drivováním funkcí Jstliž znát drivac lmntárních
VíceSeznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem objemu rotačního tělesa.
.. Ojem rotčního těles Cíle Seznámíte se s dlší plikcí určitého integrálu výpočtem ojemu rotčního těles. Předpokládné znlosti Předpokládáme, že jste si prostudovli zvedení pojmu určitý integrál (kpitol.).
VíceR n výběr reprezentantů. Řekneme, že funkce f je Riemannovsky integrovatelná na
Mtemtik II. Určitý integrál.1. Pojem Riemnnov určitého integrálu Definice.1.1. Říkáme, že funkce f( x ) je n intervlu integrovtelná (schopná integrce), je-li n něm ohrničená spoň po částech spojitá.
Více26. listopadu a 10.prosince 2016
Integrální počet Přednášk 4 5 26. listopdu 10.prosince 2016 Obsh 1 Neurčitý integrál Tbulkové integrály Substituční metod Metod per-prtes 2 Určitý integrál Geometrické plikce Fyzikální plikce K čemu integrální
Více2. INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ
. INTEGRÁLNÍ POČET FUNKE JEDNÉ PROMĚNNÉ Při řešení technických prolémů, ve fyzice pod. je velmi čsto tře řešit orácenou úlohu k derivování. K zdné funkci f udeme hledt funkci F tkovou, y pltilo F f. Budeme
VíceJaký vliv na tvar elipsy má rozdíl mezi délkou provázku mezi body přichycení a vzdáleností těchto bodů.
7.5.7 lips Přdpokldy: 7501 lips = rozšlápnutá kružnic. Jk ji sstrojit? Zhrdnická konstrukc lipsy (tkto s vytyčují záhony): Vzmm provázk n koncích ho přidělám tk, y nyl npnutý. Klcíkm provázk npnm tk, y
VícePři výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu
Geometrické plikce určitého integrálu Osh rovinné olsti Je-li ploch ohrničen křivkou f () osou Při výpočtu oshu tkto omezených rovinných olstí mohou nstt následující zákldní přípd : Nechť funkce f () je
Více18. x x 5 dx subst. t = 2 + x x 1 + e2x x subst. t = e x ln 2 x. x ln 2 x dx 34.
I. Určete integrály proved te zkoušku. Určete intervl(y), kde integrál eistuje... 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 0... 3. 4. 5. 6. 7. e d substituce t = ln ln(ln ) d substituce t = ln(ln ), dt = ln 3 e 4 d substituce
Více3.3. Derivace základních elementárních a elementárních funkcí
Přdpokládané znalosti V násldujících úvahách budm užívat vztahy známé z střdní školy a vztahy uvdné v přdcházjících kapitolách tohoto ttu Něktré z nich připomnm Eponnciální funkc Výklad Pro odvozní vzorců
VíceII. 5. Aplikace integrálního počtu
494 II Integrální počet funkcí jedné proměnné II 5 Aplikce integrálního počtu Geometrické plikce Určitý integrál S b fx) dx lze geometricky interpretovt jko obsh plochy vymezené grfem funkce f v intervlu
VíceObsah rovinného obrazce
Osh rovinného orzce Nejjednodušší plikcí určitého integrálu je výpočet oshu rovinného orzce. Zčneme větou. Vět : Je-li funkce f spojitá nezáporná n n orázku níže roven f ( ) d. ;, je osh rovinného orzce
Více1.3 Derivace funkce. x x x. . V každém bodě z definičního oboru má každá z těchto funkcí vlastní derivaci. Podle tabulky derivací máme:
rivc unkc 9 Vpočtět drivci unkc nou unkci lz přpst v tvru součt tří unkcí Zřjmě ji můžm chápt jko kd Ihnd vidím ž V kždém bodě z diničního oboru má kždá z těchto unkcí vlstní drivci Podl tbulk drivcí mám:
Více6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x.
KMA/MAT Přednášk cvičení č. 4, Určitý integrál 6. 7. březn 17 1 Aplikce určitého integrálu 1.1 Počáteční úvhy o výpočtu obshu geometrických útvrů v rovině Úloh 1.1. Vypočtěte obsh obrzce ohrničeného prbolou
Více2.9.16 Přirozená exponenciální funkce, přirozený logaritmus
.9.6 Přirozná ponnciální funkc, přirozný ritmus Přdpokldy: 95 Pdgogická poznámk: V klsické gymnziální sdě j přirozná ponnciální funkc 0; j funkc y = +. Asi dvkrát vyrán jko funkc, jjíž tčnou v odě [ ]
VíceJak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:
.. Substituční metod pro určité integrály.. Substituční metod pro určité integrály Cíle Seznámíte se s použitím substituční metody při výpočtu určitých integrálů. Zákldní typy integrálů, které lze touto
Vícex + F F x F (x, f(x)).
I. Funkce dvou více reálných proměnných 8. Implicitně dné funkce. Budeme se zbývt úlohou, kdy funkce není zdná přímo předpisem, který vyjdřuje závislost její hodnoty n hodnotách proměnných. Jeden z možných
Víceε, budeme nazývat okolím bodu (čísla) x
Množinu ( ) { R < ε} Okolím bodu Limit O :, kd (, ) j td otvřný intrval ( ε ε ) ε, budm nazývat okolím bodu (čísla).,. Bod R j vnitřním bodm množin R M, jstliž istuj okolí O tak, ž platí O( ) M. M, jstliž
VíceKřivkový integrál prvního druhu verze 1.0
Křivkový integrál prvního druhu verze. Úvod Následující text popisuje výpočet křivkového integrálu prvního druhu. Měl by sloužit především studentům předmětu MATEMAT k příprvě n zkoušku. Mohou se v něm
Více3. APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU
APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU V mtemtice, le zejmén v přírodních technických vědách, eistuje nepřeerné množství prolémů, při jejichž řešení je nutno tím či oním způsoem použít
VíceMatematika II: Pracovní listy Integrální počet funkce jedné reálné proměnné
Mtemtik II: Prcovní listy Integrální počet funkce jedné reálné proměnné Petr Schreiberová, Petr Volný Ktedr mtemtiky deskriptivní geometrie VŠB - Technická univerzit Ostrv Ostrv 8 Obsh Neurčitý integrál.
VíceLDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Určitý integrál ZVMT lesnictví 1 / 26
Určitý integrál Zákldy vyšší mtemtiky LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovce studijních progrmů Lesnické dřevřské fkulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem n discipĺıny společného zákldu http://kdemie.ldf.mendelu.cz/cz
VíceL HOSPITALOVO PRAVIDLO
Difrnciální počt funkcí jdné rálné proměnné - 7 - L HOSPITALOVO PRAVIDLO LIMITY TYPU 0/0 PŘÍKLAD Pomocí L Hospitalova pravidla určt sin 0 Ověřní přdpokladů L Hospitalovy věty Přímočarým použitím věty o
Víceje parciální derivace funkce f v bodě a podle druhé proměnné (obvykle říkáme proměnné
1. Prciální derivce funkce více proměnných. Prciální derivce funkce dvou proměnných. Je-li funkce f f(, ) definován v množině D f R 2 bod ( 1, 2 ) je vnitřním bodem množin D f, pk funkce g 1 (t) f(t, 2
VíceH - Řízení technologického procesu logickými obvody
H - Řízní tchnologického procsu logickými ovody (Logické řízní) Tortický úvod Součástí řízní tchnologických procsů j i zjištění správné posloupnosti úkonů tchnologických oprcí rozhodování o dlším postupu
Více3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru
Algerické výrz V knize přírod může číst jen ten, kdo zná jzk, ve kterém je npsán. Jejím jzkem je mtemtik jejím písmem jsou mtemtické vzorce. (Glileo Glilei) Algerickým výrzem rozumíme zápis, ve kterém
VíceVýpočet obsahu rovinného obrazce
Výpočet oshu rovinného orzce Pro výpočet oshu čtverce, odélník, trojúhelník, kružnice, dlších útvrů, se kterými se můžeme setkt v elementární geometrii, máme k dispozici vzorce Kdchom chtěli vpočítt osh
VíceIntegrál a jeho aplikace Tomáš Matoušek
Integrál jeho plikce Tomáš Mtoušek Křivk Definice.(Vektorováfunkce) Funkci ϕ:r R n,kteráreálnémučíslupřiřzuje n-tici reálných čísel(vektor), nzýváme funkcí vektorovou. Lze ji tké popst po složkáchjko ϕ(t)=(ϕ
VíceMATEMATIKA II V PŘÍKLADECH
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH CVIČENÍ Č. Ing. Petr Schreierová, Ph.D. Ostrv Ing. Petr Schreierová, Ph.D. Vsoká škol áňská Technická univerzit
VíceANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU
ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU 3. přednášk Vektorová lger Prvoúhlé souřdnice odu v prostoru Poloh odu v prostoru je vzhledem ke třem osám k soě kolmým určen třemi souřdnicemi, které tvoří uspořádnou trojici
Vícehledané funkce y jedné proměnné.
DIFERCIÁLNÍ ROVNICE Úvod Df : Občjnou difrniální rovnií dál jn DR rozumím rovnii, v ktré s vsktují driva hldané funk jdné proměnné n n Můž mít pliitní tvar f,,,,, n nbo impliitní tvar F,,,,, Řádm difrniální
Více14. cvičení z Matematické analýzy 2
4. cvičení z temtické nlýzy 2 22. - 26. květn 27 4. Greenov vět) Použijte Greenovu větu k nlezení práce síly F x, y) 2xy, 4x 2 y 2 ) vykonné n částici podél křivky, která je hrnicí oblsti ohrničené křivkmi
Více1 ) 3, a 5 6 b ( 4. x+2 x, b) f(x)= sin 3x = 3 sin x 4 sin 3 x ] (užijte vzorce: sin(α + β), sin 2x a cos 2x) f 1 : y = x 1. f 1 : y = 3 + ln x 1
DOMÁCÍ ÚLOHY z MATEMATIKY VT) Opakování SŠ matmatiky Pomocí intrvalů zapišt nrovnosti: a), b) + >, c), d) > a),, b), 5), + ), c),, d), + ) Zjdnodušt výraz: a) 5 a a a ), b) a 5 6 b b 5 ) a b a a) a, a
Více4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.
Etrém funkc 4. PRŮBĚH FUNKCE Průvodc studim V matmatic, al i v fzic a tchnických oborch s často vsktn požadavk na sstrojní grafu funkc K nakrslní grafu funkc lz dns většinou použít vhodný matmatický softwar.
VíceMatematika II: Testy
Mtemtik II: Testy Petr Schreiberová Ktedr mtemtiky deskriptivní geometrie VŠB - Technická univerzit Ostrv Mtemtik II - testy 69. Řy 9 - Test Ktedr mtemtiky deskriptivní geometrie, VŠB - Technická univerzit
Více56. ročník Matematické olympiády. b 1,2 = 27 ± c 2 25
56. ročník Mtemtické olympiády Úlohy domácí části I. kol ktegorie 1. Njděte všechny dvojice (, ) celých čísel, jež vyhovují rovnici + 7 + 6 + 5 + 4 + = 0. Řešení. Rovnici řešíme jko kvdrtickou s neznámou
VíceJsou to rovnice, které obsahují neznámou nebo výraz s neznámou jako argument logaritmické funkce.
Logritmické rovnice Jsou to rovnice, které oshují neznámou neo výrz s neznámou jko rgument ritmické funkce. Zákldní rovnice, 0 řešíme pomocí vzthu. Složitější uprvit n f g potom f g (protože ritmická funkce
VíceGEOMETRICKÉ APLIKACE INTEGRÁLNÍHO POČTU
Integální počet funkcí jedné eálné poměnné - 4. - GEOMETRICKÉ APLIKACE INTEGRÁLNÍHO POČTU PŘÍKLAD Učete plochu pod gfem funkce f ( x) = sinx n intevlu,. Ploch pod gfem nezáponé funkce f(x) se n intevlu,
Více3. ROVNICE A NEROVNICE 85. 3.1. Lineární rovnice 85. 3.2. Kvadratické rovnice 86. 3.3. Rovnice s absolutní hodnotou 88. 3.4. Iracionální rovnice 90
ROVNICE A NEROVNICE 8 Lineární rovnice 8 Kvdrtické rovnice 8 Rovnice s bsolutní hodnotou 88 Ircionální rovnice 90 Eponenciální rovnice 9 Logritmické rovnice 9 7 Goniometrické rovnice 98 8 Nerovnice 0 Úlohy
VíceDigitální učební materiál
Digitální učení mteriál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.080 Název projektu Zkvlitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo název šlony klíčové ktivity III/ Inovce zkvlitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce
VícePřehled základních vzorců pro Matematiku 2 1
Přehled zákldních vzorců pro Mtemtiku 1 1. Limity funkcí definice Vlstní it v bodě = : f() = ɛ > 0, δ > 0 tk, že pro : ( δ, δ), pltí f() ( ɛ, ɛ) Vlstní it v bodě = : f() = ɛ > 0, c > 0 tk, že pro : > c,
Více4. cvičení z Matematiky 2
4. cvičení z Mtemtiky 2 14.-18. březn 2016 4.1 Njděte ity (i (ii (iii (iv 2 +(y 1 2 +1 1 2 +(y 1 2 z 2 y 2 z yz 1 2 y 2 (,y (0,0 2 +y 2 2 y 2 (,y (0,0 2 +y 3 (i Pro funkci f(, y = 2 +(y 1 2 +1 1 2 +(y
VíceSeznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem obsahu pláště rotačního tělesa.
.4. Obsh pláště otčního těles.4. Obsh pláště otčního těles Cíle Seznámíte se s dlší plikcí učitého integálu výpočtem obshu pláště otčního těles. Předpokládné znlosti Předpokládáme, že jste si postudovli
VíceSYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1
SYLABUS PŘEDNÁŠKY 7 Z GEODÉZIE 1 (Souřdnicové výpočty) 1 ročník bklářského studi studijní progrm G studijní obor G doc Ing Jromír Procházk CSc listopd 2015 1 Geodézie 1 přednášk č7 VÝPOČET SOUŘADNIC JEDNOHO
Vícevás seznámí s učivem, které v dané kapitole poznáte a které byste po jejím prostudování měli umět.
POKYNY KE STUDIU Pokyny ke studiu V úvodu si vysvětlíme jednotnou pevnou strukturu kždé kpitoly tetu, která by vám měl pomoci k rychlejší orientci při studiu Pro zvýrznění jednotlivých částí tetu jsou
VíceNavazující magisterské studium MATEMATIKA 2016 zadání A str.1 Z uvedených odpovědí je vždy
Navazující magistrské studium MATEMATIKA 16 zadání A str.1 Příjmní a jméno: Z uvdných odpovědí j vžd právě jdna správná. Zakroužkujt ji! V násldujících dsti problémch j z nabízných odpovědí vžd právě jdna
VíceIntegrální počet - IV. část (aplikace na určitý vlastní integrál, nevlastní integrál)
Integrální počet - IV. část (plikce n určitý vlstní integrál, nevlstní integrál) Michl Fusek Ústv mtemtiky FEKT VUT, fusekmi@feec.vutbr.cz 9. přednášk z AMA Michl Fusek (fusekmi@feec.vutbr.cz) / 4 Obsh
VíceMENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ MATEMATIKA K PŘIJÍMACÍM ZKOUŠKÁM NA PEF
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ MATEMATIKA K PŘIJÍMACÍM ZKOUŠKÁM NA PEF RNDr. Petr Rádl RNDr. Bohumil Černá RNDr. Ludmil Strá 0 Petr Rádl, 0 ISBN 97-0-77-9- OBSAH Předmluv... Poždvky k přijímcí zkoušce z mtemtiky..
Více13. Exponenciální a logaritmická funkce
@11 1. Eponenciální logritmická funkce Mocninná funkce je pro r libovolné nenulové reálné číslo dán předpisem f: y = r, r R, >0 Eponent r je konstnt je nezávisle proměnná. Definičním oborem jsou pouze
VíceIntegrální počet - II. část (určitý integrál a jeho aplikace)
Integrální počet - II. část (určitý integrál jeho plikce) Michl Fusek Ústv mtemtiky FEKT VUT, fusekmi@feec.vutbr.cz 7. přednášk z ESMAT Michl Fusek (fusekmi@feec.vutbr.cz) 1 / 23 Obsh 1 Určitý vlstní (Riemnnův)
Více3.4.12 Konstrukce na základě výpočtu II
3.4. Konstruk n záklě výpočtu II Přpokly: 34 Př. : J án úsčk o jnotkové él úsčky o élkáh,, >. Nrýsuj: ) úsčku o él = +, ) úsčku o él Při rýsování si élky úsčk, vhoně zvol. =. Prolém: O výrzy ni náhoou
VíceKŘIVKOVÉ INTEGRÁLY. Křivka v prostoru je popsána spojitými funkcemi ϕ, ψ, τ : [a, b] R jako množina bodů {(ϕ(t), ψ(t), τ(t)); t
KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY Má-li se spočítt npř. spotřeb betonu n rovný plot s měnící se výškou, stčí spočítt integrál z této výšky podle zákldny plotu. o když je le zákldnou plotu nikoli rovná úsečk, le křivá
VíceObecně: K dané funkci f hledáme funkci ϕ z dané množiny funkcí M, pro kterou v daných bodech x 0 < x 1 <... < x n. (δ ij... Kroneckerovo delta) (4)
KAPITOLA 13: Numerická integrce interpolce [MA1-18:P13.1] 13.1 Interpolce Obecně: K dné funkci f hledáme funkci ϕ z dné množiny funkcí M, pro kterou v dných bodech x 0 < x 1
VíceLINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU
LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU ZDENĚK ŠIBRAVA 1. Obecné řešení lin. dif. rovnice 2.řádu s konstntními koeficienty 1.1. Vrice konstnt. Příkld 1.1. Njděme obecné řešení diferenciální rovnice (1) y
Víceintegrovat. Obecně lze ale říct, že pokud existuje určitý integrál funkce podle různých definic, má pro všechny takové definice stejnou hodnotu.
Přednášk 1 Určitý integrál V této přednášce se budeme zbývt určitým integrálem. Eistuje několik definic určitého integrálu funkce jedné reálné proměnné. Jednotlivé integrály se liší v tom, jké funkce lze
VíceOhýbaný nosník - napětí
Pružnost pevnost BD0 Ohýbný nosník - npětí Teorie Prostý ohb, rovinný ohb Při prostém ohbu je průřez nmáhán ohbovým momentem otáčejícím kolem jedné z hlvních os setrvčnosti průřezu, obvkle os. oment se
VíceMatematické metody v kartografii
Mtemtické metody v krtogrfii. Přednášk Referenční elipsoid zákldní vzthy. Poloměry křivosti. Délky poledníkového rovnoběžkového oblouku. 1. Zákldní vzthy n rotčním elipoidu Rotční elipsoid dán následujícími
Více1. Limita funkce - výpočty, užití
Difrnciální a intgrální počt. Limita funkc - výpočt, užití Vpočtět násldující it: +.8..cos +. + 5+. 5..5.. 8 sin sin.7 ( cos.9 + sin cos. + 5cos. + log( +... + + + 5 +.5..7.8.9.. 5+ + 9 + + + + 8 sin sin5
VíceHyperbola, jejíž střed S je totožný s počátkem soustavy souřadnic a jejíž hlavní osa je totožná
Hyperol Hyperol je množin odů, které mjí tu vlstnost, že solutní hodnot rozdílu jejich vzdáleností od dvou dných různých odů E, F je rovn kldné konstntě. Zkráceně: Hyperol = {X ; EX FX = }; kde symolem
Více{ } ( ) ( ) 2.5.8 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507
58 Vzth mezi kořen koefiient kvdrtiké rovnie Předpokld:, 58, 57 Pedgogiká poznámk: Náplň zřejmě přeshuje možnost jedné vučoví hodin, příkld 8 9 zůstvjí n vičení neo polovinu hodin při píseme + + - zákldní
VíceRentgenová strukturní analýza
Rntgnová strukturní nlýz Příprvná část Objktm zájmu difrkční nlýzy jsou 3D priodicky uspořádné struktury (krystly), n ktrých dochází k rozptylu dopdjícího zářní. Díky intrfrnci rozptýlných vln vzniká difrkční
Více4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady:
443 Kosinová vět Předpokldy 44 Př Rozhodni zd dokážeme spočítt zývjíí strny úhly u všeh trojúhelníků zdnýh pomoí trojie prvků (délek strn velikostí úhlů) V sinové větě vystupují dvě dvojie strn-protější
VícePříklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem
Příkld 22 : Kpcit rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem Předpokládné znlosti: Elektrické pole mezi dvěm nbitými rovinmi Příkld 2 Kpcit kondenzátoru je
Více7. Integrální počet Primitivní funkce, Neurčitý integrál
7. Integrální počet 7.. Primitivní funkce, Neurčitý integrál Definice 7. Říkáme, že F (x) je v intervlu (, b) (přitom může být tké =, b = + ) primitivní funkcí k finkci f(x), jestliže pro všechn x (, b)
VíceObsah. Perspektivy krajinného managementu - inovace krajinářských discipĺın. Jakob Steiner švýcarský matematik - geometr. vzorce, integrační metody
Moment setrvčnosti průřezů - použití určitýc integrálů v ecnické mecnice Dn Říová, Pvl Kotásková Mendelu Brno Perspektiv krjinnéo mngementu - inovce krjinářskýc discipĺın reg.č. CZ..7/../5.8 Os Moment
Více2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ]
- FUNKCE A ROVNICE Následující zákldní znlosti je nezbytně nutné umět od okmžiku probrání ž do konce studi mtemtiky n gymnáziu. Vyždováno bude porozumění schopnost plikovt ne pouze mechnicky zopkovt. Některé
VíceMasarykova univerzita
Msrykov univerzit Přírodovědecká fkult Diplomová práce Web k témtu: Integrální počet Bc. Ev Schlesingerová Brno 9 Prohlášení Prohlšuji, že jsem tuto diplomovou práci npsl sm s použitím uvedené litertury.
Více8. Elementární funkce
Historie přírodních věd potvrzuje, že většinu reálně eistujících dějů lze reprezentovt mtemtickými model, které jsou popsán tzv. elementárními funkcemi. Elementární funkce je kždá funkce, která vznikne
VíceGeometrické a fyzikální aplikace určitého integrálu. = b a. je v intervalu a, b záporná, je integrál rovněž záporný.
4. přednášk Geometické zikální plikce učitého integálu Geometické plikce. Osh ovinného útvu A. Pokud se jedná o ovinný útv omezený osou přímkmi gem spojité nezáponé unkce pk je jeho osh dán učitým integálem
VíceLogaritmická funkce, logaritmus, logaritmická rovnice
Logritmická funkce. 4 Logritmická funkce, ritmus, ritmická rovnice - získá se jko funkce inverzní k funkci eponenciální, má tvr f: = Pltí: > 0!! * * = = musí být > 0, > 0 Rozlišujeme dv zákldní tp: ) >
Více3.1.3 Vzájemná poloha přímek
3.1.3 Vzájemná poloh přímek Předpokldy: 3102 Dvě různé přímky v rovině mximálně jeden společný od Jeden společný od průsečík různoěžné přímky (různoěžky) P Píšeme: P neo = { P} Žádný společný od rovnoěžné
Více( ) ( ) ( ) Exponenciální rovnice. 17.3. Řeš v R rovnici: 3 + 9 + 27 = ŘEŠENÍ: Postup z předešlého výpočtu doplníme využitím dalšího vztahu: ( ) t s t
7. EXPONENCIÁLNÍ ROVNICE 7.. Řeš v R rovnice: ) 5 b) + c) 7 0 d) ( ) 0,5 ) 5 7 5 7 K { } c) 7 0 K d) ( ) b) + 0 + 0 K ( ) 5 0 5, 7 K { 5;7} Strtegie: potřebujeme zíkt tkový tvr rovnice, kd je n obou trnách
VícePřijímací zkoušky do NMS 2013 MATEMATIKA, zadání A,
Přijímací zkoušk do NMS MATEMATIKA, zadání A, jméno: V násldujících dsti problémch j z nabízných odpovědí vžd právě jdna správná. Zakroužkujt ji! Za každou správnou odpověď získát uvdné bod. Za nsprávnou
Více11. cvičení z Matematické analýzy 2
11. cvičení z Mtemtické nlýzy 1. - 1. prosince 18 11.1 (cylindrické souřdnice) Zpište integrály pomocí cylindrických souřdnic pk je spočítejte: () x x x +y (x + y ) dz dy dx. (b) 1 1 x 1 1 x x y (x + y
VíceZÁKLADY. y 1 + y 2 dx a. kde y je hledanou funkcí proměnné x.
VARIAČNÍ POČET ZÁKLADY V prxi se čsto hledjí křivky nebo plochy, které minimlizují nebo mximlizují jisté hodnoty. Npř. se hledá nejkrtší spojnice dvou bodů n dné ploše, nebo tvr zvěšeného ln (má minimální
VíceF=F r1 +F r2 -Fl 1 = -F r2 (l 1 +l 2 )
Stvbní mchnik A1 K132 SMA1 Přdnášk č. 3 Příhrdové konstrukc Co nás čká v čtvrté přdnášc? Příhrdové konstrukc Zákldní přdpokldy Sttická určitost/nurčitost Mtody výpočtu Obcná mtod styčných bodů Nulové pruty
VíceOBECNÝ URČITÝ INTEGRÁL
OBECNÝ URČITÝ INTEGRÁL Zobecnění Newtonov nebo Riemnnov integrálu se definují různým způsobem dostnou se někdy různé, někdy stejné pojmy. V tomto textu bude postup volen jko zobecnění Newtonov integrálu,
VíceDiferenciální počet. Spojitost funkce
Dierenciální počet Spojitost unkce Co to znmená, že unkce je spojitá? Jký je mtemtický význm tvrzení, že gr unkce je spojitý? Jké jsou vlstnosti unkce v bodě? Jké jsou vlstnosti unkce v intervlu I? Vlstnosti
Víceje daná funkce. Množinu všech primitivních funkcí k f na I nazveme neurčitým f(x)dx nebo f.
MATEMATICKÁ ANALÝZA INTEGRÁLNÍ POČET PŘEDNÁŠEJÍCÍ ALEŠ NEKVINDA. Přednášk Oznčme R = R {, } jko v minulém semestru. V tomto semestru se budeme zbývt opčným úkonem k derivování. Primitivní funkce. Definice.
VíceKomplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b 2 1 + b2 2.
7 Komplexní čísl 71 Komplexní číslo je uspořádná dvojice reálných čísel Komplexní číslo = 1, ) zprvidl zpisujeme v tzv lgebrickém tvru = 1 + i, kde i je imginární jednotk, pro kterou pltí i = 1 Číslo 1
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL. Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220. Název materiálu VY_32_INOVACE / Matematika / 03/01 / 17
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ07/500/4076 Název školy SOUpotrvinářské, Jílové u Prhy, Šenflukov 0 Název mteriálu VY INOVACE / Mtemtik / 0/0 / 7 Autor Ing Antonín Kučer Oor; předmět, ročník
VíceLineární nerovnice a jejich soustavy
teorie řešené úlohy cvičení tipy k mturitě výsledky Lineární nerovnice jejich soustvy Víš, že pojem nerovnice není opkem pojmu rovnice? lineární rovnice má většinou jediné řešení, kdežto lineární nerovnice
VíceINTEGRACE KOMPLEXNÍ FUNKCE KŘIVKOVÝ INTEGRÁL
INTEGRAE KOMPLEXNÍ FUNKE KŘIVKOVÝ INTEGRÁL N konci kpitoly o derivci je uveden souvislost existence derivce s potenciálním polem. Existuje dlší chrkterizce potenciálného pole, která nebyl v kpitole o derivci
VíceZákladní příklady. 18) Určete velikost úhlu δ, jestliže velikost úhlu α je 27.
Zákldní příkld 1) Stín věže je dlouhý 55 m stín tče vsoké 1,5 m má v tutéž dou délku 150 cm. Vpočtěte výšku věže. ) Určete měřítko mp, jestliže odélníkové pole o rozměrech 600 m 450 m je n mpě zkresleno
VíceLogaritmické rovnice I
.9.9 Logritmické rovnice I Předpokldy: 95 Pedgogická poznámk: Stejně jko u eponenciálních rovnic rozkldů n součin bereme ritmické rovnice jko nácvik výběru metody. Sestvujeme si rzenál metod n konci máme
VícePůjdu do kina Bude pršet Zajímavý film. Jedině poslední řádek tabulky vyhovuje splnění podmínky úvodního tvrzení.
4. Booleov lger Booleov lger yl nvržen v polovině 9. století mtemtikem Georgem Boolem, tehdy nikoliv k návrhu digitálníh ovodů, nýrž jko mtemtikou disiplínu k formuli logikého myšlení. Jko příkld použijeme
VíceKonstrukce na základě výpočtu III
3.3.3 Konstruk n záklě výpočtu III Přpokly: 0303 Př. : J án oélník o strnáh,. Sstroj čtvr o stjném oshu. Řšní přhozíh příklů vyházlo z vzorů popíšm si zání vzorm. Osh oélníku: S =, osh čtvr S = hlám élku
VíceLogaritmická funkce teorie
Výukový mteriál pro předmět: MATEMATIKA reg. č. projektu CZ..07/..0/0.0007 Logritmická funkce teorie Eponenciální funkce je funkce prostá, proto k ní eistuje inverzní funkce. Tto inverzní funkce se nzývá
VíceV = π f 2 (x) dx. f(x) 1 + f 2 (x) dx. x 2 + y 2 = r 2
Odození zorců pro ýpočet objemů porchů některých těles užitím integrálního počtu Objem rotčního těles, které znikne rotcí funkce y f(x) n interlu, b kolem osy x, lze spočítt podle zorce b V f (x) dx Porch
VícePetr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)
Určitý integrál Petr Hsil Přednášk z mtemtiky Podpořeno projektem Průřezová inovce studijních progrmů Lesnické dřevřské fkulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem n discipĺıny společného zákldu (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0021)
Více6 Řešení soustav lineárních rovnic rozšiřující opakování
6 Řšní soustv linárníh rovni rozšiřujíí opkování Tto kpitol j rozšiřujíí ěžné učivo. Poku uvné mtoy zvlánt, zkrátí vám to čs potřný k výpočtům. Nní to všk učivo nzytné, řšit soustvy linárníh rovni lz i
VíceAž dosud jsme se zabývali většinou reálnými posloupnostmi, tedy zobrazeními s definičním
Limit funkce. Zákldní pojmy Až dosud jsme se zbývli většinou reálnými posloupnostmi, tedy zobrzeními s definičním oborem N. Nyní obrátíme svou pozornost n širší třídu zobrzení. Definice.. Zobrzení f, jehož
VíceZÁKLADNÍ POZNATKY. p, kde ČÍSELNÉ MNOŽINY (OBORY) N... množina všech přirozených čísel: 1, 2, 3,, n,
ZÁKLADNÍ POZNATKY ČÍSELNÉ MNOŽINY (OBORY) N... množin všech přirozených čísel: 1, 2, 3,, n, N0... množin všech celých nezáporných čísel (přirozených čísel s nulou: 0,1, 2, 3,, n, Z... množin všech celých
Více2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic
..9 Grfické řešení rovnic nerovnic Předpokldy: 0, 06 Př. : Řeš početně i grficky rovnici x + = x. Početně: Už umíme. x + = x x = x = K = { } Grficky: Kždá ze strn rovnice je výrzem pro lineární funkci
Více9 Axonometrie ÚM FSI VUT v Brně Studijní text. 9 Axonometrie
9 Axonometrie Mongeov projekce má řdu předností: jednoduchost, sndná měřitelnost délek úhlů. Je všk poměrně nenázorná. Podsttnou část technických výkresů proto tvoří kromě půdorysu, nárysu event. bokorysu
Více( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306
7.3.8 Nerovnice pro polorovinu Předpokldy: 736 Pedgogická poznámk: Příkld 1 není pro dlší průěh hodiny důležitý, má smysl pouze jko opkování zplnění čsu při zpisování do třídnice. Nemá smysl kvůli němu
VíceM - Příprava na 3. zápočtový test pro třídu 2D
M - Příprv n. ápočtový test pro třídu D Autor: Mgr. Jromír JUŘEK Kopírování jkékoliv dlší využití výukového mteriálu je povoleno poue s uvedením odku n www.jrjurek.c. VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně
Více