PŘIPOMÍNKY K MATERIÁLU S NÁZVEM: Strategie správy spektra

Transkript

1 Přílha k č.j.:323/ dop/4 PŘIPOMÍNKY K MATERIÁLU S NÁZVEM: Strategie správy spektra Resrt Ministerstv dpravy Připmínky Úvd Předlžený materiál řeší strategické tázky využívání kmitčtvéh spektra a jeh dalšíh rzvje. V materiálu je zejména akcentván rzvj využívání kmitčtů v phyblivých službách. Zásadní připmínka: 1. Str. 12, kapitla 2.2 Bezlicenční využití přístupvými sítěmi FWA/BWA vč. Hifi Pdkapitla Cíle a strategie ve 2. drážce řeší puze elektrnické mýtné pr pásma MHz (5,8GHz). Pstrádáme však řešení pr pásma MHz vyhrazené pr bezpečnstní aplikace v ITS neb MHz určené pr ITS aplikace (becně 5,9 GHz). Zdůvdnění: Pdle Rzhdnutí Evrpské kmise č. 2008/671/ES ze dne 5. srpna 2008 harmnizvaném využívání rádivéh spektra v kmitčtvém pásmu MHz pr aplikace inteligentních dpravních systémů (ITS). Rzhdnutí je pdle čl. 5 přím závazné pr Česku republiku jakžt členský stát EU. Česká republika je tak pvinna pdle čl. 3 dst. 1 Rzhdnutí Kmise vymezit kmitčtvé pásm MHz pr inteligentní dpravní systémy a v nejkratší přiměřené dbě p vymezení zpřístupnit tt kmitčtvé pásm pr nevýhradní využívání. Na nárdní úrvni existuje pdzáknný právní předpis, který upravuje prblematiku přidělvání a využívání kmitčtvých pásem. Jedná se Vyhlášku č. 105/2010 Sb., plánu přidělení kmitčtvých pásem (nárdní kmitčtvá tabulka). Vyhláška je v suladu s výše jmenvaným Rzhdnutím Kmise, když v pásmu MHz nestanví žádné knkrétní využití. Členské státy musí držet pužívání pásma MHz pd kntrlu, a pdávat zprávu svých zjištěních Kmisi za účelem umžnění přezkumu rzhdnutí přidělvání spektra, je-li t nezbytné. Prt se mandát M/453 sustřeďuje zejména na vývj nrem pr Kperativní systémy v rámci přidělenéh spektra 30 MHz (tedy mezi MHz) zajišťující ptenciál pr celevrpské nasazení a interperabilitu. Rvněž Kmise elektrnických kmunikací (Electrnic Cmmunicatin Cmmittee - ECC) při Knferenci evrpských správ pšt a telekmunikací CEPT (Eurpean Cnference f Pstal and Telecmmunicatin Administratins) vydala rzhdnutí vyhrazení stejnéh 30 MHz spektra pr aplikace suvisející s bezpečnstí prvzu na pzemních kmunikacích. Rzhdnutí Evrpské kmise je pvinné pr všech 27 členských států EU a také je zaveden státy Evrpskéh sdružení vlnéh bchdu (ESVO), naknec je využívání tht kmitčtvéh pásma pr 48 členských států CEPT dbrvlná. Přijaté rzhdnutí ECC harmnizvaném využití pásma až MHz rvněž akcentuje nutnst harmnizvanéh spektra v celé Evrpě, tedy i mim EU a přispět tak ke zvýšení bezpečnsti prvzu na silniční síti (pzemních kmunikacích). Rzhdnutí ECC navíc definuje, že aplikace ITS pr bezpečnst prvzu na pzemních kmunikacích jsu ty, jejichž cílem je snížit pčet smrtelných dpravních nehd neb nehd (kterým by mhl být zabráněn) při pužití kmunikace vzidlvzidl neb vzidl-(zařízení umístěné na) infrastruktura. Jelikž tyt aplikace

2 Přílha k č.j.:323/ dop/4 pskytují kmunikaci d a z mbilních jedntek, jsu pvažvány z hlediska rádivých služeb jak aplikace v Mbilní Službě, která je primární radikmunikační službu se zvýšenu kmpatibilitu a chranu v ITU Reginu 1. Krmě 30 MHz v rzmezí až MHz zvažuje rzhdnutí ECC také mžnst buducíh rzšíření 20 MHz v pásmu až MHz, ačkliv ITS aplikace v tmt pásmu by mhly být náchylné k interferenci s pevnými službami, které jsu prvzvány v blízkých frekvencích nad MHz. Dále dpručení ECC zpřístupňuje 20 MHz frekvenční spektrum v pásmu MHz všem aplikacím ITS, včetně aplikací netýkajících se bezpečnsti (dpravníh prvzu). Tt frekvenční pásm je rvněž zpřístupněn pr ISM aplikace (průmyslvé, vědecké a zdravtnické aplikace). CEPT dále uvádí, že je nutné zajistit vlný běh a pužití zařízení ITS, která spadají d předmětu ustanvení rzhdnutí spektru. Zařízení ITS ve vzidle (vzidlvé jedntky) by měla být dle ECC svbzena d jedntlivých licencí, ale jedntky na straně infrastruktury mhu pdléhat licenčnímu režimu, aby byl mžné krdinvat kexistenci jedntek d různých perátrů. ECC výslvně vyvlává ptřebu standardizace rádivých zařízení a kmunikačních prtklů k zajištění přeshraniční interperability pr různé aplikace ITS. Další hlavní pásma alkvaná v ITS (v rzhdnutí ES 2006/771/ES zařízení s krátkým dsahem, a v rzhdnutích ES 2004/545/ES a 2005/50/ES vzidlvých radarech krátkéh dsahu), jsu následující: MHz (známé jak 5,8 GHz). Primárně služí pr zařízení výběru mýtnéh, přibližně 40 milinů tagů v každdenním pužití p celém světě. Jedná se střed pásma ISM, takže je k dispzici i mezená chrana. Blízkst k pásmu 5,8 GHz ale může vést k prblémům s přeslechy a rušením GHz. Nutné pr dsažení nízké latence / vyské splehlivsti řídící kmunikace mezi vzidly (např. platning a autmatizvané řízení). V sučasnsti jsu dstupné puze testvací prttypy, čeká se na vyspělejší technlgii. Spektrum 24 GHz je v sučasnsti vyčleněn pr autmbilvé radary krátkéh dsahu, ale s pžadavkem aby se v dluhdbém hrizntu přesunuly d pásma 79 GHz. ITS-G5B: pásm vyhrazené pr nrmální aplikace ITS v pásmu 5,855 GHz až 5,875 GHz. ITS-G5C: pásm vyhrazené pr statní ITS aplikace v pásmu 5,470 GHz až 5,725 GHz. Návrh na dplnění: Z výše uvedených důvdů navrhujeme rzšíření pdkapitly Cíle a strategie nvý cíl standardizace rádivých zařízení a kmunikačních prtklů k zajištění přeshraniční interperability pr různé aplikace ITS. 2. Str. 28, kapitla 3.5 Sdílení spektra, Tabulka stanvující splečné strategické cíle Návrh na dplnění: Pásm 5.8 by měl být sdílen pdle bdu Je třeba zhlednit nejen mýt, ale

3 Přílha k č.j.:323/ dop/4 také kperativní (splupracující) ITS systémy (pzn.: užívá se zkratka C-ITS). 3. Str. 33, kapitla 4.2. Navrhvaná patření pr naplnění plitiky Digitální Česk, ad 6) Navrhujeme zhlednit aspekty bezpečnsti/splehlivsti v pásmech 5,8 GHz (mýt) a 5,9 GHz kperativní (splupracující) systémy ITS (C-ITS). Dále navrhujeme při udělvání právnění využívat pásm navrhnut pvinnst pskytvat určitu % část aplikace (i za úplatu) ve veřejném zájmu (jak např. aplikace pr C-ITS neb aplikace ve veřejné sbní dpravě) v určité kvalitě. 4. Str. 35, tabulka 8: Nárdní priritní úkly se sučinnstí dalších rgánů státní správy, Priritní úkl č. 1 Návrh na dplnění: Je nutné přihlédnut k pásmu MHz jak je definván v návrh na dplnění I přes sílící tendence rzšiřvání kapacit pr širkpásmvé připjení (především Wi-Fi), je třeba zachvat využití pásma MHz puze pr služby družicvéh průzkumu Země (např. radarvé mapvání). Zdůvdnění: Důvdem je nejen zachvání kntinuity těcht služeb, ale i garance jejich kvality, nebť v případě venkvníh pužití RLAN (knkrétně Wi-Fi) hrzí interference se stávajícímu službami pzrvání Země a razantní snížení výknu družicvých radarů a kvality pskytvaných služeb. A t především s hledem na neexistující garanci mezení využití Wi-Fi v tmt pásmu puze v uzavřených prstrách. V sučasné dbě je na běžné dráze něklik družic, které tt pásm využívají a další družice jsu v přípravě či těsně před vypuštěním (např. Sentinel 1). Mim jité tedy hrzí i t, že tyt investice v řádu mld. EUR budu zmařeny. Jak palčivý a dluhdbý prblém by rzšíření Wi-Fi d pásma MHz znamenal je patrné v případě interferencí signálu Wi-Fi a meterlgických radarů. Dále navrhujeme článek rzšířit v části, která pjednává ITS, dkazy na rzhdnutí a dpručení ECC (ECC/DEC/(02)01, ECC/DEC/(08)01 a ECC/REC/(08)01) tak aby byla zajištěna kmpatibilita s plánvanými i sučasnými systémy ITS v příslušných pásmech. Dále navrhujeme mnitrvat studie CEPT (na základě rzhdnutí EK) v pásmech MHz a MHz, kde zvláště druhé pásm může vlivnit pužití kperativních (splupracujících) ITS systémů. 6. Str. 62, kapitla Družicvé kmunikace a družicvé vysílání, dst. 1 Z hlediska navigace má klíčvý význam prvz glbálních družicvých navigačních systémů (GNSS) a jejich reginálních pdpůrných družicvých služeb (SBAS) v pásmu d 1,1 d 1,6 GHz. V Evrpě se jedná především systémy Galile a EGNOS, značný význam však mají i další GNSS, především americký GPS, ruský GLONASS a lze čekávat i vzestup významu čínskéh Cmpassu.

4 Přílha k č.j.:323/ dop/4 7. Kap Letecké služby Navrhujeme dplnit text v ppisu letecké phyblivé služby systémy VDL a t i v pásmu ,975 MHz a mžná více akcentvat rzšíření kmunikace v rámci družicvé letecké phyblivé služby (myšlen je pásm 1,6/1,5 GHz). Navrhujeme dplnit rzvj v rámci letecké radinavigační služby, které se budu týkat rzvje navigačních systémů DME (Distanc Measuring Equipment), systémů GNSS a s tím spjené zařízení GBAS. V rámci rzvje leteckých služeb byl zcela pminut systém bezpiltních prstředků (UAS Unmanned Aircraft Systems). I když tázka UAS není dsud kmitčtvě plně vyřešena (bude předmětem jednání WRC 15), byl by vhdné uvést sučasný stav a výhledy d buducna. Dpručujeme uvedenu kapitlu tent prblém dplnit, nebť tázka UAS je i v rámci ČR stále více aktuální. V rámci legislativníh prcesu je chystán zákn, který se má kmplexně zabývat systémy UAS a t včetně mdelů letadel. Připmínka: 8. Kap Letecké služby (vývjvé trendy viz čl ) Uvedená kapitla jen řeší tázku využívání letecké phyblivé služby infrmací přechdu na šíři kanálu 8,33 khz. Byl by vhdné dplnit danu kapitlu duplexní datvé přensy mezi palubu letadla a zemí. Jedná se systémy VDL VHF Airgrund Digital Link. Systems. VDL jsu již pkusně užívány a pvinně budu zavedeny d rku Pr tent účel bude v pásmu letecké phyblivé služby (117, MHz) vyčleněny 4 kmitčty s 25 khz. V tmt směru se jedná první krk a předpkládá se buducí rzvj systémů VDL. V rámci leteckých služeb je pminuta tázka rzvje a zpřesnění leteckých navigačních systémů v rámci letecké radinavigační služby. V sučasné dbě prbíhá bměna navigačních pstupů a s tím je i spjená bměna navigačních prstředků a zařízení. V tét věci byl zapčat s útlumem instalací a užívání zařízení VOR v kmitčtvém pásmu ,975 MHz. Předpkládá se pr navigační účely akcentvat systémy GNSS (GPS, GALILEO, GLONASS a další). Bude nutné i zavádění systému GBAS (Grund-based Augmentatin System). Rzvj zařízení VDL a GBAS bude situván d kmitčtvéh pásma ,975 MHz, které bude uvlněn vypnutím zařízení VOR. Pdle psledních pznatků na úrvni ITU a ICAO bude nadále nezbytné zajistit chranu uvedených systémů před rušením VKV analgvými a DAB rzhlasvými vysílači. 9. Str. 23, kapitla Meterlgické a vědecké služby Navrhujeme přejmenvat kapitlu na Meterlgické služby, služby družicvéh průzkumu Země DPZ a vědecké služby. 10. Str. 43, kapitla Sdílené užití spektra Návrh na dplnění: CUS by měl sledvat také mezinárdní trendy CEN, ISO, ETSI pr pásm 5,9 GHz.

5 11. Str. 63, kapitla Meterlgické a vědecké služby Přílha k č.j.:323/ dop/4 Navrhujeme přejmenvat kapitlu na Meterlgické služby a služby družicvéh průzkumu Země a vědecké využití. 12. Str. 62, kapitla Družicvé kmunikace a družicvé vysílání Navrhujeme přejmenvat kapitlu na Družicvé kmunikace a družicvá radinavigační služba. 13. Str. 62, kapitla Družicvé kmunikace a družicvé vysílání, dst. 4 Systém bude také prfitvat jak z využití stávajícíh systému GPS, tak i ze zavádění tzv. piksatelitů umžňujících zlepšit pkrytí v prblematických místech (např. města). Větu navrhujeme dstranit, nebť není relevantní k předchzímu textu. Závěr Pžadujeme akceptvat výše uvedené zásadní připmínky a pdle nich předlžený materiál dplnit a rvněž přihlédnut k připmínkám dpručujícím. Pr vypřádání zásadních připmínek kntaktujte tyt pracvníky: Oblast letectví Ing. Jiří Valenta, Odbr civilníh letectví, jiri.valenta@mdcr.cz; tel Oblast ksmických technlgií Ing. Martin Pichl, veducí ddělení Galile, ITS a GMES, martin.pichl@mdcr.cz, V Praze dne 21. ledna 2014 Vypracvala: Ing. Anna Batulkvá Pdpis: