Univerzita Pardubice. Fakulta zdravotnických studií

Transkript

1 Univerzita Pardubice Fakulta zdravtnických studií Metanlvá hrzba Intxikace metanlem v urgentní medicíně Nvtný Tmáš Bakalářská práce 2014

2

3

4 Prhlašuji: Tut práci jsem vypracval samstatně. Veškeré literární prameny a infrmace, které jsem v práci využil, jsu uvedeny v seznamu pužité literatury. Byl jsem seznámen s tím, že se na mji práci vztahují práva a pvinnsti vyplývající ze zákna č. 121/2000 Sb., autrský zákn, zejména se skutečnstí, že Univerzita Pardubice má práv na uzavření licenční smluvy užití tét práce jak šklníh díla pdle 60 dst. 1 autrskéh zákna, a s tím, že pkud djde k užití tét práce mnu neb bude pskytnuta licence užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice právněna de mne pžadvat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvření díla vynalžila, a t pdle klnstí až d jejich skutečné výše. Suhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Univerzitní knihvně. V Pardubicích dne 5. května Tmáš Nvtný

5 Pděkvání Tímt bych rád pděkval veducímu práce MUDr. Markvi Vaněčkvi za cenné rady a věcné připmínky při tvrbě mé bakalářské práce. Dále bych rád pděkval chtným respndentům a všemu persnálu, který mi umžnil realizaci výzkumu.

6 ANOTACE V tét bakalářské práci se věnuji ppisu metanlu a průběhu metanlvé aféry, která měla za následek pět desítek mrtvých a mnh dalších hspitalizvaných. Velice stručně se v práci zmiňuji histrii trav metanlem a dsud známých faktech metanlu, farmaklgických vlastnstech metanlu. V práci se zaměřuji na ppis příznaků intxikace metanlem, průběhu intxikace, mžnstem léčby intxikace metanlem, a trvalých následcích travy. V praktické části práce zjišťuji pmcí dtazníku znalsti respndentů reálně vzniklé metanlvé aféře a jejím dpadu na řešení ve zdravtnických zařízeních a průběh léčby trav metanlem v ČR. KLÍČOVÁ SLOVA Intxikace, Metanl, Léčba, Antidtum TITTLE Methanl Threat. Methanl Intxicatin in Emergency Medicine. ANNOTATION In my Bachelr s thesis I describe methanl and the curse f events in the methanl scandal that resulted in fifty deaths and many ther peple had t be hspitalised. I mentin very briefly the histry f methanl pisning and the facts and pharmaclgical prperties f methanl that are knwn tday. In this paper I describe symptms f methanl intxicatin, the develpment f intxicatin, pssible ways f treating methanl intxicatin and permanent health effects f pisning. In the practical part f the paper I use a questinnaire t survey respndents awareness f the methanl scandal and its impact n measures taken in health-care facilities and the develpment f methanl pisning treatment in the Czech Republic. KEYWORDS Intxicatin, Methanl, Treatment, Antidte

7 Obsah 0. Úvd Cíle bakalářské práce I. TEORETICKÁ ČÁST Intxikace Průběh metanlvé kauzy v České republice rk Prjevy metanlvé kauzy v klních státech Histrie metanlvých trav ve světě Metanl Intxikace metanlem Metablismus metanlu Symptmy travy metanlem Trvalé následky Terapie intxikace metanlem Dpručené pstupy léčby intxikace Antidta metanlu Etanl Fmepizl Hemdialýza Labratrní vyšetření II. PRAKTICKÁ ČÁST Výzkumné tázky Metdika Výsledky Diskuze Závěr Pužitá literatura Seznam přílh... 55

8 Seznam grafů Graf 1-Jaká byla Vámi pužitá léčba při pdezření na travu metanlem? Graf 2-Jaku vlíte cestu pdání etanlu při travě? Graf 3-Jaká je dpručená úvdní dávka 40% etanlu při travě u dspěléh? Graf 4- Uveďte látku, která má pr těl nejvíce txických účinků v rámci metanlvé travy Graf 5- Označte mžné symptmy travy metanlem Graf 6- Byl při léčbě pužit lék Fmepizl? Graf 7- Jaký je pdle Vás důvd nevyužití Fmepizlu při travě? Graf 8- Byla u pstižených pacientů zahájena hemdialýza? Graf 9- Myslíte, že byla urgentní ddělení ČR dbrně připravena? Graf 10- Jak Vás tat kauza zasáhla p psychické stránce? Graf 11- Jaký je Váš názr na sby, které za tut kauzu stjí? Graf 12- Vyskytly se u přeživších pacientů nějaké trvalé následky? Graf 13- Jak by se pdle Vás dal předcházet travám? Graf 14- Jaké je pdle Vás největší úskalí travy metanlem? Graf 15-Jaké je Vaše phlaví? Graf 16- Jaký je Váš věk? Graf 17- Vaše nejvyšší dknčené vzdělání? Graf 18- Na jakém pracvišti pracujete? Graf 19- Jaká je délka Vaší praxe v nemcnici?... 46

9 Seznam zkratek ARO- anestezilgick-resuscitační ddělení CNS- centrální nervvá sustava CRRT- kntinuální náhrada funkce ledvin CVT- centrální žilní tlak CVVH- kntinuální ven-venózní hemfiltrace CVVHD- kntinuální ven-venózní hemdialýza ČR- Česká republika EKG- elektrkardigrafie FR- fyzilgický rztk GIT- gastrintestinální trakt HD- hemdialýza IHD- intermitentní hemdialýza i.v. - intravenózní JIP- jedntka intenzivní péče ph- chemická míra acidity či alkality vdnéh rztku PNP- přednemcniční nedkladná péče RRT- náhrada funkce ledvin TIS- txiklgické infrmační středisk USA- Spjené státy americké

10 0. Úvd Pr svu bakalářsku práci jsem si zvlil téma Metanlvá hrzba, intxikace metanlem v urgentní medicíně v suvislsti s metanlvu kauzu. Tat kauza vypukla v České republice v rce 2012 a její následky pciťuje byvatelstv ddnes. Téma jsem vybral především z důvdu celstátníh rzsahu trav, který dslva zaskčil infrastrukturu celé republiky. Dále také prt, jak velké mnžství knzumentů byl travami pstižen. Intxikace metanlem patří mezi závažný živt hržující stav, a prt bhužel čast knčí smrtí. Přeživší lidé se pté ptýkají s celživtními následky v pdbě zdravtníh či psychickéh pstižení. Tt téma je stále velice aktuální prt, že mezi lidmi přád kluje určité mnžství závadnéh alkhlu a travy se spradicky mhu vyskytvat ještě dalších pár let. Z tht důvdu je důležité, aby byl byvatelstv bezřetné v knzumaci neprvěřených lihvin a zdravtnická zařízení maximálně připravena na c nejefektivněji zásah v případě nvých trav. U sudu stanul na sedm desítek bžalvaných, prt je kauza značvána za sudní prces rku V teretické části je mým hlavním záměrem zaměřit se na prblematiku spjenu s intxikací metanlem, a t hlavně na metdy léčby intxikace, na ppis metanlu jak chemické látky, jeh půsbení na lidský rganismus a krajvě charakterizvat histrii trav metanlem ve světě. Úvdní kapitla je věnvána vymezení základníh pjmu intxikace. Ve výzkumné části se zaměřuji na nelékařský zdravtnický persnál jedntek ARO (anestezilgick-resuscitační ddělení) nemcnic, které přišly s travami d styku. Zajímá mě především dbrná připravenst těcht pracvníků spjená s léčbu intxikvaných pacientů, způsb pužité léčby, a také t jakým způsbem respndenty kauza vlivnila. Výzkumné šetření prvádím pmcí n-line dtazníku ve třech krajích, a t v Olmuckém, Zlínském a Jihmravském. Rád bych, aby mje práce ucelila teretické infrmace spjené s travu metanlem, a následně napmhla zlepšení péče intxikvané pacienty. 10

11 1. Cíle bakalářské práce 1) V rámci teretické části ppsat metanl z chemickéh hlediska, jeh txicitu a půsbení na lidský rganismus. Dále bych se rád zaměřil na prblematiku spjenu s pžitím metanlu a s léčbu travy. Okrajvě se hdlám dtknut i histrie trav metanlem. 2) V praktické části je hlavním cílem především zjistit, jaká je dbrná připravenst pracvníků spjená s léčbu intxikvaných pacientů, dzvědět se něc způsbu pužité léčby a tm, jakým způsbem respndenty kauza vlivnila. Naknec se chci zaměřit na názr respndentů hledně ptlačení dalších hrzeb. 11

12 I. TEORETICKÁ ČÁST 2. Intxikace Pjem intxikace (akutní trava) ppisujeme jak náhle vzniklý stav, který je vyvlán jedvatu látku. Jak txické látky (jedy) můžeme značit i léky či chemikálie, které jsu v menším mnžství pužívané jak léčivé látky. Otrava je prces, při kterém djde k prniknutí jedvaté látky d lidskéh rganismu. Průběh a vývj travy nelze nikdy s určitstí předvídat z th důvdu, že látka půsbí na rganismus přím i nepřím prstřednictvím svých metablit. Závažnst travy a také její následky se dvíjí především d mnžství pžité nxy, času, který uplynul d pžití látky, vlastnstí látky, dlnsti jedince a cesty vstupu. Dále závisí na kmbinaci pžitých jedvatých látek a chemické interakci těcht látek. Při travě máme čtyři cesty vstupu d rganismu: perrální, perkutánní, inhalační a parenterální. Asi v 95% se setkáváme s perrálním pžitím jedu. Intxikaci charakterizují jedntlivé chrbné změny, které jsu typické pr každu travu. Mhu u člvěka způsbit mnh zdravtních prblémů, a dknce v některých případech vedu až ke smrti rganismu. Jedy můžeme rzdělit na rganické a anrganické, které na rganismus půsbí svými fyzikálními i chemickými vlastnstmi a již v malé míře můžu u pstiženéh jedince způsbit travu. Txické látky se vyskytují ve třech skupenstvích, a t v pevném, kapalném a plynném. Prnikání jedů d rganismu způsbuje velké mnžství prblémů a stavů. Za tímt stjí především velké a stále rstucí mnžství látek způsbujících akutní intxikaci. Při vniknutí něklika jedvatých látek d těla najednu se čast mhu bjevit nebvyklé neb dknce nvé klinické příznaky. Ke každé travě můžeme přiřadit subr symptmů tzv. txidrm. Následná léčba se pírá zejména rzpznání danéh txidrmu pmcí anamnézy. Pdle účinku můžeme rzdělit jedy d různých skupin. Na hepattxické, hepatnefrtxické, látky s tlumivým účinkem na CNS, dráždivé, neurtxické a krevní jedy. Tt členění se však čast neshduje s klinickým brazem akutních trav. Dále můžeme jedvaté látky dělit pdle způsbu účinku na celkvě neb lkálně půsbící a na látky s celkvým i lkálním účinkem. Pdle závažnsti a časvéh půsbení rzdělujeme travy na akutní, subakutní a chrnické. Intxikace rzdělujeme pdle příčiny na úmyslné (suicidální neb způsbené jinu sbu) a neúmyslné (náhdné). D těch řadíme především travy dětí (např. léky neb čisticími prstředky). Mezi nejčastější druhy trav, s kterými se v České 12

13 republice zdravtníci prvníh kntaktu setkávají, patří především sebevražedný pkus za pmci léků čast v kmbinaci s alkhlem. Dále také abúzus alkhlu a předávkvání návykvými látkami. I přes velku incidenci těcht intxikací je mrtalita velmi malá. Důležité je však tyt travy nepdceňvat. U skupin byvatelstva jak jsu děti či seniři, se čast jedná travy léky z důvdu záměny za bnbny u dětí a za jiné léky u senirů, u kterých se může jednat i chybu v dávkvání. Ve výjimečných případech se u nás setkáváme i s náhdnými pracvními intxikacemi, jak je například trava xidem uhelnatým a pdbně. (Dbiáš, 2012; Šeblvá, 2013; Ševela, 2011) 3. Průběh metanlvé kauzy v České republice rk 2012 Na pčátku tzv. metanlvé aféry byli dva muži, Rudlf Fian a Tmáš Křepela, kterým se v hlavě zrdil nápad namíchat směs metanlu a etanlu 1:1 a dále ji distribuvat přes prdejce Jiříh Vaculu p ČR. Jen kvůli zisku tak připravili živt již přes pět desítek lidí a mnh dalších dsudili k živtu s těžkými zdravtními následky. Epicentrem trav byl měst Havířv (Mravskslezský kraj), kde se 3. září rku 2012 trávila žena i se svým partnerem. Oba pacienti následně travě pdlehli. Dále se travy šířily d 11 krajů České republiky a krajvě zasáhly i susední země, jak jsu Plsk či Slvensk. Na velký pčet trav vláda reagvala zřízením krizvéh štábu a vyhlášením mimřádnéh patření, které spčíval v kamžitém zákazu prdeje alkhlu ve stáncích. Na tent zákaz navázal ministerstv zdravtnictví 14. září vyhlášením prhibice (k tmut dni si metanl vyžádal již 19 bětí), cž znamenal zákaz prdeje všech lihvin s bsahem alkhlu nad 20%. Tent zákaz se vztahval na celé území republiky (prhibice byla uknčena 27. září). Na ppud metanlvé kauzy vláda v rce 2013 zavedla pvinné značení lihvin a přísnější pravidla pr jejich výrbu a prdej. Tat patření byla zavedena především z důvdu chrany sptřebitelů a eliminace černéh trhu. K 8. lednu 2014 na travu metanlem zemřel v ČR 49 lidí (z th 38 v rce 2012) a dalších zhruba 100 sb byl hspitalizván (pdle některých zdrjů je t 52 bětí k rku 2015). Mnzí přeživší sknčili s dživtními následky. Pdle statistik zhruba 4/5 všech trávených v ČR byli muži. Větší úmrtnst napak měly ženy, příčina tht jevu je kladena především tmu, že trávení muži splu s metanlem pžili i jiné destiláty s bsahem etanlu, cž je paradxně chránil. Nejvíce zemřelých sb pcházel z Mravskslezskéh kraje a t 23, dalších 8 pak z kraje Olmuckéh a 6 ze Zlínskéh. Jedntlivá úmrtí pak prběhla v pdstatě p celé republice. Pdle zkušenstí z kauz v Nrsku neb Estnsku se 13

14 předpkládá, že se travy budu spradicky vyskytvat další 2-3 rky d pčátku kauzy. Celkem se d běhu dstal cca litrů nebezpečnéh alkhlu, s tím předpkladem, že zhruba 2000 litrů může být stále mezi lidmi. Tat kauza měla vliv i na stát, který přišel bezmála půl miliardy krun na daních. Všichni dsuzení zdpvědní za úmrtí mnha sb dstali u sudu vyské tresty. Metanlvá kauza je pčtem bětí druhu nejhrší katastrfu v dějinách samstatné České republiky. Více lidských bětí si vyžádaly jen pvdně z rku (Martinkvá, 2014; Perdch, 2013; Valachvá, 2014; Zakharv, 2013) Průměrná dba d pžití p přijetí pacienta trvala v Česku cca 39 hdin. Všichni zemřelí pacienti v nemcnicích u nás se začali léčit pzději než 12 hdin p knzumaci metanlu. S tím je spjená btížná léčba i vyská úmrtnst. Zhruba třetina pacientů byla již při příjmu v kómatu a měla pkrčilu acidózu. Cca 83% přijatých pacientů měl nějaký z příznaků travy. V ČR patřily k nejvíce zastupeným symptmy spjené s GIT, na druhém místě se pak vyskytvaly pruchy zraku. (Zakharv, 2013) 3.1. Prjevy metanlvé kauzy v klních státech Jak již byl zmíněn výše, travy se nevyhnuly ani klním státům, jak byly Plsk, Slvensk neb Rusk. S rstucím pčtem mrtvých u nás se dknce některé státy rzhdly zavést mimřádná patření, tak aby chránily vlastní byvatele. Opatření se týkala především dvzu alkhlu z Čech. 11. září 2012 se bjevily první zprávy třech trávených z Plskéh města Kielka. Jednal se smrt dvu mužů a slepnutí ženy. Na tut událst navázal zadržení závadnéh alkhlu na plských hranicích a vyhlášení zákazu dvzu alkhlvých nápjů z ČR. V Plsku si naknec metanl vyžádal šest bětí. Dalšími dvěma státy, kde se bjevil jedvatý alkhl z Česka, byly Slvensk a Rusk. Oba tyt státy zavedly bezpečnstní patření týkající se alkhlu z České republiky. Všechny tři státy zrušily svá patření až p deznění nebezpečí z pančvanéh alkhlu. (Valachvá 2014) 14

15 3.2. Histrie metanlvých trav ve světě Metanl byl pprvé izlván R. Bylem v rce Od té dby se travy vyskytvaly jen spradicky. S pjmem masvá trava metanlem se můžeme setkat až pčátkem 20. stletí, a t s 300 případy a 156 úmrtími v USA, se 163 případy a 72 úmrtími v Německu a s dalšími případy v Rusku a jiných zemích. Ale až rku 1923 se pdařila txicita metanlu prkázat díky hrmadné travě dělníků v Hamburku I p tmt zjištění není ani dnes travám metanlem knec. Častu příčinu je záměrné přidávání metanlu d lihvin za účelem zisku. Hrmadné travy nejsu ve světě zase až tak časté. O t těžší je se na ně připravit. Avšak ČR není jediná země v Evrpě, která řešila tent prblém ve 21. Stletí. V minulsti se s hrmadnu travu setkal například Estnsk v rce 2001, kde byl zaznamenán nejméně 154 trav neb Nrsk d rku 2002 až d rku 2004 s 59 případy. Prblémem jsu i jedntlivé travy. Ty nejsu ve světě žádnu výjimku a je jich rčně evidván něklik tisíc. Nejčastějším důvdem je myl a záměna kapalin. Další příčina jsu tzv. Pijácké travy způsbené čast ředěním destilátů metanlem neb špatné pálení alkhlu, kde vzniká metanl jak dpadní prdukt. (Zakharv, 2013) 4. Metanl Metanl známý také pd názvy metylalkhl, karbinl neb dřevný líh (název dvzen d půvdníh způsbu výrby suchu destilací bukvéh dřeva) je bezbarvá, čirá, rganická slučenina s typickým alkhlvým Obrázek 1 Vzrec methanl zápachem. Jedná se nejjedndušší alifatický alkhl a jeh chemický vzrec je CH 3 OH. Tat látka je plární, těkavá, hřlavá (hří jemně namdralým plamenem), vysce txická a nemezeně mísitelná s vdu. Bd varu metanlu je 64,7 ºC a bd tání -97,7 ºC. Jeh páry p smísení se vzduchem tvří výbušnu směs. Velkým prblémem je jednduchá záměna s etanlem. Pškzuje zrakvé ústrjí, může způsbit sleptu a další závažné zdravtní prblémy. (Methanl Institute nline, 2011; Zakharv, 2012) Jedná se průmyslvě velice významnu látku. Pr tyt účely se dnes vyrábí především ze zemníh plynu. Vzniká také jak vedlejší prdukt alkhlvéh kvašení. Byl znám již starvěkými Egypťany, kteří h pužívali k balzamvání mumií. Za 2. Světvé války se pužíval jak tzv. dřevplyn u sbních autmbilů. Dnes se vyskytuje především jak 15

16 sučást rzpuštědel, mrazuvzdrných tekutin, střikvačů autskel neb jak alternativní phnná hmta. (Martínkvá, 2014; Zakharv, 2012) Metanl půsbí pdbně jak statní alkhly a t svými excitačními a narktickými účinky na CNS. Tt ale nejsu hlavní úskalí při pžití metanlu. Mnhem hrší kmplikace mají na svědmí jeh metablity. Kyselina mravenčí se kumuluje v sítnici, čním nervu a bazálních gangliích mzku. Intxikace vede k závažné metablické acidóze. Při pškzení čníh nervu dchází k pruchám zraku, čast knčí až sleptu a také dchází k pškzení extrapyramidvých drah. (Martinkvá, 2014; Šeblvá, 2013; Zakharv, 2012) Malé mnžství metylalkhlu se vyskytuje i v ptravě, např. v citrusvých pldech neb ptravinách bsahujících umělé sladidl aspartam. Každý člvěk může být vystaven zanedbatelnému mnžství metanlu ze vzduchvých emisí. Dnešní hladiny metanlu v vzduší jsu asi krát nižší než pvlené limity. Mnh druhů půdních mikrrganismů pužívá metanl jak růstvý substrát pr živt. (Cufalvá, 2013) 4.1. Intxikace metanlem Metanl se d těla snadn vstřebává dermálně, pžitím a také vdechnutím. Nejčastějším způsbem intxikace v ČR při metanlvé aféře byl pžití závadnéh pančvanéh alkhlu. Při travě metanlem činí minimální txická dávka 0,1ml/kg, pr dspěléh člvěka asi 10ml, tyt hdnty jsu ale jen přibližné, prtže dávka je pr každéh člvěka velice individuální. Může djít k travě při pžití 6ml látky, ale napak jsu sby, které tlerují vyšší dávky metanlu. Smrtelná dávka je v rzmezí d ml, cca 1ml/kg. Pdání antidta nutně vyžaduje dávka nad 200mg/l v krvi. (Cufalvá, 2013; Zakharv, 2012) 4.2. Metablismus metanlu P knzumaci se metanl velice rychle vstřebá a dále distribuuje ze zažívacíh traktu d tkání v závislsti na rzlžení vdy v těle. Maximální kncentrace v séru je zhruba za minut p pžití. Kncentrace metanlu v séru u lidí se rvná kncentraci metanlu v mči. Bilgický plčas metanlu je v rzmezí 8-28 hdin. Průměrná hdnta činí 12 hdin. Tat dba se prdlužuje pdáním antidta (Fmepizl, etanl) na hdin a zkracuje 16

17 prvedením hemdialýzy (HD) na 2-3 hdiny. Relativně pmalu, cca 7-10krát pmaleji než etanl se metablizuje metanl v játrech, a t na pr těl vysce txické metablity, kterými jsu frmaldehyd a kyselina mravenčí. Nejdříve dchází k xidaci metanlu za přítmnsti enzymu alkhldehydrgenázy na frmaldehyd, pté se frmaldehyd stejným způsbem zxiduje na kyselinu mravenčí v závislsti na ph. V pslední fázi se kys. mravenčí xiduje za přítmnsti kyseliny listvé na xid uhličitý a vdu. Tt jsu knečné prdukty metablismu metanlu. Ve srvnání s etanlem je dstranění metanlu z těla člvěka velice pmalé. Tent prblém je stejný u všech živčichů, i když ne na všechny druhy má metanl tak závažné txické účinky. Maximální kncentrace kyseliny mravenčí v krvi a v mči je 2-3 den p pžití jedu. Malé mnžství (asi 3 %) metanlu se vylučí v nezměněné pdbě plícemi a ledvinami. (Cufalvá, 2013; Zakharv, 2012) 4.3. Symptmy travy metanlem Závažnst travy závisí na dávce metanlu a také zdali pstižená sba knzumvala zárveň i etanl v pdbě jednh z mnha druhů destilátů. Půsbení metablitů metanlu se prjeví asi p 12 hdinách, ale v kmbinaci s etanlem se trava prjevuje dknce až p 36 hdinách. Intxikace a jejich příznaky můžeme rzdělit na lehké a těžké. Zhruba p 30 minutách p pžití se u lehké travy prjeví příznaky jak jsu ataxie, spalst, útlum, dysartrie či nystagmus a p uplynutí 8-30 hdin se začnu prjevvat pruchy spjené s CNS, jak jsu závratě, blesti hlavy, slabst, zmatenst a pruchy paměti, ční pruchy, například mlhavé vidění, ftfbie, mydriáza, změny barevné percepce apd., metablické pruchy, které se prjeví pklesem ph (acidóza je prjevem těžké intxikace), hyperventilace a zvýšení nejdříve smlálníh a pzději anin gapu, prblémy spjené se zažívacím traktem, a t nauzea, zvracení, blesti břicha neb průjem. U těžkých trav patří mezi hlavní příznaky pstihující CNS spr až kóma a křeče následkem edému mzku neb plic. Dchází k čnímu pstižení, především ke snížené strsti, ztrátě barevnéh vidění, mydriáze, sleptě, ztrátě pupilárníh reflexu, edému papily, destrukci retiny neb degeneraci zrakvéh nervu. Z metablickéh hlediska dchází k prhlubvání acidózy, tachypne, zvýšení přechdně smlálníh a pzději anin gapu, ve velmi vážných případech může djít až k renálnímu selhání neb multirgánvé dysfunkci. V GIT se bjevují lehké jaterní pruchy neb akutní 17

18 pankreatitida. K běhvým prjevům travy patří především hyptenze, tachykardie, bradykardie, deprese mykardu, dušnst, cyanóza, edém plic, výjimečně může djít až k srdečnímu selhávání. Smrt u těžkých trav hrzí především ze strany dechvéh selhání, méně čast z důvdu cirkulačníh selhání. (Zakharv, 2012) 4.4. Trvalé následky V ČR přežil travu bez následků zhruba 60% pstižených, t však neznamená, že se v průběhu dalších let nerzvinu pruchy CNS neb zraku (k dynamice rzvje následků přád prbíhá studie). Ze zbylých 40% pacientů plvina travě pdlehla a plvina se ptýká s dživtními následky. Nejčastěji právě v pdbě pruch zraku, pstižení CNS(především pškzení bazálních ganglií mzku) neb periferních nervů, cž má za následek např. pruchu citlivsti knčetin. K trvalým následkům přeživších sb patří zejména pruchy zraku až slepta (pstihuje cca 30% všech pstižených), výjimečně p čase djde k lehkému zlepšení. Dále pak extrapyramidvé pruchy, především parkinsnismus, jehž hlavními příznaky jsu třes, bradykineze, ztuhlst a u některých pstižených se mhu vyskytnut i pruchy sbnsti. (Zakharv, 2013) K nepříznivému vývji travy přispívají tyt příznaky, křeče, kóma, šk, acidóza, bradykardie, renální selhání. Mezi další nepříznivé znaky patří zahájení terapie za 8-10 neb více hdin p pžití metanlu a v nepslední řadě také hladina kyseliny mravenčí v krvi nad 500mg/l. Všechny tyt vlivy značně zhršují prgnózu a léčbu travy. Čím delší dba uplyne d pžití d začátku léčby, tím vyšší je mrbidita a mrtalita. (Zakharv, 2012) 5. Terapie intxikace metanlem Základem léčby intxikace metanlem je včasné pdání antidta. V PNP a první pmci se jak antidtum uplatňuje především etanl v pdbě běžně dstupných destilátů. Nejčastější se pdává perrální cestu. V nemcniční urgentní péči se užívá jak etanl, tak i speciální švédský lék Fmepizl. Nejčastější způsb pdání v nemcnici je intravenózní cesta. Při pdezření na travu je dpručen jak první pmc vypít ml 40% destilátu (např. 18

19 vdky) u dspěléh a 1,5 ml 40% destilátu/kg zředěnéh vdu neb džusem na 10-20% rztk u dětí. (Zakharv, 2012) P zajištění pacienta záchrannu službu je nutná hspitalizace na dděleních JIP, ARO. Pr převezení pstiženéh pacienta na ddělení intenzivní péče existuje něklik kritérií, a t hladina metanlu v krvi nad 200mg/l. Dále je hspitalizace nutná u pacientů s pruchu visu, vědmí a pacientů s metablicku acidózu. Pkud je pžitá dávka nižší než 0,1ml/kg, není ve většině případů nutná specifická terapie. Je prvedena jen první pmc a 6-12 hdinvá bservace, dplněná celkvým labratrním vyšetřením ( hladina metanlu, kys. mravenčí v krvi, smlální gap, anin gap atd.). (Zakharv, 2012) 5.1. Dpručené pstupy léčby intxikace Na prvním místě při léčbě pstižených sb je stabilizace základních živtních funkcí. T zahrnuje zajištění dýchacích cest a adekvátní ventilace, sledvání fyzilgických funkcí, mnitrace EKG, CVT, stavu vědmí, srdečníh rytmu a diurézy. Při snížení tlaku je důležité dplňvat tekutiny intravenózně, ppřípadě pdat nízké dávky sympatmimetik jak je dpamin neb dbutamin. Z důvdu rychléh vstřebávání nemá dekntaminace trávicíh traktu ve většině případů žádný smysl. Vyvlání zvracení a dsávání žaludečníh bsahu NGS sndu má smysl puze d 1 hdiny d pžití metanlu. Pužití aktivníh uhlí jak univerzálníh antidta je u tht druhu travy bez efektu. P příjmu d nemcnice je důležité u pstiženéh stanvit hladiny metanlu a etanlu v séru a prvést další labratrní vyšetření. Pkud jsu všechna vyšetření d 6 hdin bez abnrmalit, je trava nepravděpdbná. Dalším důležitým krkem je vyšetření čí včetně zrakvé strsti. Léčbu je důležité zahájit již před labratrním ptvrzením travy v přednemcniční péči, a t c nejrychlejším pdáním antidta. Pkud je pacient asymptmatický a je d 2 hdin dstupné txiklgické vyšetření, je mžné s aplikací antidta pčkat. Prjeví-li se příznaky travy, jak například pruchy zraku, vědmí neb se vyskytnu známky metablické acidózy, je důležité pdat antidtum ihned. (Zakharv, 2012) 19

20 5.2. Antidta metanlu Obecně značujeme jak antidtum látku s pačným účinkem k jiné látce, která váže nxu, inaktivuje ji neb zamezuje txickému půsbení látky. Čast se také využívá značení prtilátka či prtijed. Nutn pdtknut, že neexistují antidta pr všechny jedy. Účinnst prtijedu se zvyšuje c nejvčasnějším pdáním d pžití nxy. (Ševela, 2011) Antidta metanlu charakterizujeme jak látky, které mají za úkl eliminvat neb alespň zpmalit pstup přeměny metanlu na nebezpečné metablity a v maximální míře zamezit vzniku kmplikací. Rzdělujeme antidta se specifickým účinkem (Fmepizl) a s nespecifickým účinkem (etanl). V ČR byl jak antidtum pužit etanl zhruba u 75 % případů, naprti tmu Fmepizl jen asi u 20 % trávených (v Estnsku nebyl pužit vůbec, napak v Nrsku asi u 70 % případů). (Petr, 2012; Zakharv, 2013) Existují dvě antidta a dva funkční způsby ptlačení travy. Prvním je zabránit enzymu alkhldehydrgenáze, aby prměnil metanl na pr těl škdlivé látky frmaldehyd a kyselinu mravenčí. Th dcílíme pdáním prtijedu, kterým je etanl. Etanl se pmcí enzymu štěpí na mlekuly acetaldehydu, ten je pr lidské těl méně škdlivý než frmaldehyd a kyselina mravenčí. Takt zaměstnaná alkhldehydrgenáza pleví ve zpracvávání metanlu a tím djde ke snížené tvrbě txických látek. Tent způsb má velké a snadné uplatnění v první pmci při travě, hlavně díky snadné dstupnsti etanlu v alkhlických nápjích. Druhým způsbem zamezení travy je pdání léku Fmepizl (chemický název: 4metylpyrazl). Tat látka bsadí na enzymu alkhldehydrgenáze míst pr štěpení alkhlů a tím zamezí zpracvávání metanlu na frmaldehyd. Tím je zamezen vzniku txických metablitů. Prt je Fmepizl značván jak živá vda, která budí mrtvé a vrací bětem travy ztracený zrak. Velikst následků způsbených travu metanlem a účinnst léčby závisí na mnžství zknzumvané tekutiny a také na dbě uplynulé d pžití. (Petr, 2012) 20

21 Etanl Pužívání etanlu jak antidta je v České republice zcela běžnu věcí, je značně levnější a dstupnější než Fmepizl, avšak žádný speciální léčebný přípravek z etanlu se u nás nevyrábí. Jak mžnst se nabízí sterilizace 40% etanlu magistraliter a příprava 10% sterilníh rztku v 5% glukóze. Obrázek 2 vzrec ethanl C se týče přednemcniční léčby či první pmci, je vhdné pužít nějaký z běžně dstupných destilátů, například 40% vdku. Prtže pdáváním etanlu riskuje útlum dechu pacienta, je p předání v nemcnici nutné sledvání pacienta na dděleních typu JIP, ARO. Mnitrace hladiny etanlu v krvi se z pčátku prvádí p jedné hdině. P ustálení na terapeuticku hladinu p 2-4 hdinách, při HD častěji. K ustálení hladiny na léčebnu hdntu dchází zhruba p 8-12 hdinách. Rzmezí tét hdnty je mezi 1-1,5 prmile s tím, že pr dspěléh se hdnta může phybvat maximálně klem 2 prmile a u dětí bychm se měli držet hladinu 1 prmile. Hladiny pd 1 prmile nemají z léčebnéh hlediska smysl. Je důležité kntrlvat hdnty glykémie. Čast se ttiž vyskytuje hypglykémie u sb pstižených travu metanlem, zvýšené patrnsti je nutn dbát především u dětí. (Šeblvá, 2013; Zakharv, 2012) Etanl se pdává dvěma způsby, a t přes GIT sndu či per-s a neb intravenózně. Praktičtější je pdání žilně z důvdu snadnějšíh udržení terapeutické hladiny v krvi. Žilním pdáním se také předejde dráždění zažívacíh traktu, ke kterému dchází při léčbě sndu či per s. Je důležité myslet na t, že u alkhliků je třeba pdat až 100% vyšší dávku než u abstinentů a dětí. Léčbu enterální cestu pužíváme většinu jen d dby než se pdaří zajistit i.v. pdání antidta. Je dpručen pdat úvdní dávku 800 mg/kg 100% etanlu naředěnéh zhruba na 20% rztk, k ředění se dá pužít například šťáva. Pr dspěléh člvěka činí tent blus zhruba ml 40% vdky a pr 10 kg dítě 40 ml 20% rztku etanlu. Udržvací dávka pr enterální léčbu je mg/kg/hd. Ideální je však pr následnu terapii využít parenterální cestu. Pr intravenózní pdání etanlu se v ideálním případě zvlí 10% rztk etanlu v 5% v glukóze neb ve vdě pdávaný přes centrální žilní katetr. Úvdní dávka je stejně jak u enterálníh pdání 800 mg/kg, blus aplikuje v rzmezí minut pdle tlerance pacienta. Pkud byl sbu trávenu metanlem zárveň pžit i etanl, je mžné úvdní dávku snížit. Na úvdní blus navazuje infuzní pdávání etanlu v rzmezí mg/kg za hdinu. Dávka se upravuje tak, aby byl dsažen ptimální terapeutické hladiny. U pacientů léčených zárveň pmcí hemdialýzy je nutn zvýšit dávky 21

22 pdávanéh etanlu neb přidat etanl přím d dialyzátu. Léčba metanlvé travy pmcí etanlu trvá tak dluh, dkud nedjde k eliminaci metanlu v krvi < 50 mg/l a zárveň dkud nedezní známky acidózy a systémvé txicity. P vysazení léčby je nutná bservace 24 hdin. (Zakharv, 2012) Fmepizl Nebli 4- methylpyrazl, se jak antidtum nejdříve začal pužívat při travách etylenglyklem, až pzději i u trav metanlem. Je prdáván v balení p 5 ampulích, každá ampule bsahuje 100 mg ve 20 ml. Jedná se specifický inhibitr alkhldehydrgenázy. Oprti etanlu je dražší, avšak jeh pužití Obrázek 3 nevyžaduje mnitrvání hladiny, netlumí CNS, nezpůsbuje pilst ani hypglykémii. Maximální efekt dsahuje p 1,5-2 hdinách. Pdává se pmalu i.v. v infuzi p dbu 30 minut zředěný ve 100 ml 5% glukózy neb FR. Pčáteční dávka je 15 mg/kg (max. 1g), následují max. 4 dávky 10 mg/kg p 12 hdinách. Pkud je ptřeba zvýšit dávku, tak se p 48 hdinách pdá blus 15mg/kg. Tut dávku aplikujeme p 12 hdinách. Při HD léčbě je p každé prceduře nutné aplikvat dávku fmepizlu z důvdu dstranění antidta z krve. Léčbu je mžné uknčit při hdntách metanlu v séru nižší než 150 mg/l při acidóze a pd 300 mg/l bez acidózy neb při hdntě < 500 mg/l bez acidózy s následným zahájením léčby etanlem. Tent způsb je praktické pužívat při malých zásbách fmepizlu. U všech pacientů léčených antidtem je nutné pdávat kyselinu flinvu (např. přípravek Leukvrin), cž je aktivní redukvaná frma kyseliny listvé. Intravenózní dávka činí 1 mg/kg p 4-6 hdinách, maximální dávka je 50 mg. Pdáváme 1 až 2 dny neb d deznění příznaků travy. Ve stejných dávkách je mžné pdávat kyselinu listvu, avšak s menším efektem než má kys. flinvá. Léčba flinvu kyselinu se zahajuje i při puhém pdezření na travu. (Zakharv, 2012) Jak již byl řečen, Fmepizl je cenvě dražší než etanl, a t výrazně. Jedna dávka má cenu přibližně až krun, s tím, že na léčbu jednh pacienta jsu ptřeba minimálně čtyři dávky pdávané s 12 hdinvým dstupem. D ČR byl naknec dvezen 115 balení léku. Takvé mnžství byl připraven pr léčbu cca 400 pacientů. (Valachvá, 2014) 22

23 5.3. Hemdialýza Jedná se další velice pdstatný terapeutický pstup pužívaný u intxikvaných pacientů, který je zalžen na dstraňvání škdlivých, tělu cizích látek neb patlgických metablit vlastníh těla ven z rganismu. Hemdialýza, značvána také jak umělá ledvina, je přístrj slžený z mimtělníh běhu, dialyzátru a kruhu s dialyzačním rztkem. Tent systém má za úkl pmcí difúze dstat z těla všechny cizí látky (např. metanl a jeh metablity při travě). Hlavním uplatněním tét metdy je náhrada funkce ledvin u sb s akutním či chrnickým selháním ledvin. Dalším využitím je právě eliminace škdlivin při travě metanlem. Důležité je dsáhnut alespň takvé náhrady funkce ledvin ptřebné k přežití jedince. (Suček, 2011) Hemdialýza se pužívá zejména ve velmi závažných případech travy metanlem. Někteří autři uvádějí, že by tat metda měla být pužita u všech pstižených léčených etanlem z důvdu urychlení terapie a ke zmírnění následků travy. HD výrazně eliminuje metanl a jeh metablity a přispívá ke krekci metablických pruch. Při HD je u léčenéh pacienta zaptřebí zvýšit hladinu pdávanéh etanlu. Pr prvedení akutní HD jsu důležité tyt indikace, hladina metanlu vyšší než 500mg/l, hdnty kys. mravenčí nad 200 mg/l, těžká acidóza, zvýšený smlální či anintvý gap, příznaky travy typu pruch zraku, vědmí, selhávání ledvin, rzvrat tekutin a elektrlytů a v nepslední řadě je zahájena u všech, kteří pžily více než 25 ml čistéh metanlu a neb u lidí, u kterých je ptřeba urychlit terapii. Využití HD u terapie Fmepizlem je shdné. Lze jí vynechat puze, pkud se nevyskytuje acidóza, tím se však prdlužuje dba léčby Fmepizlem. Pdle předběžných výzkumů má HD velký blahdárný vliv na přežití a následky spjené s travu. (Zakharv, 2012) Existují dva druhy náhrady funkce ledvin (RRT- renal replacement therapy), intermitentní metda (IHD- přerušvaná hemdialýza) a kntinuální metda (CRRT- cntinuus renal replacement therapy). Jejich základní rzdíl je mezi délku pužití u pacienta, CRRT je mžné pužívat až 24 hdin denně. V minulsti nebyl zřejmé, která metda je účinnější. V dnešní dbě se stále více dbrníku shduje, že kntinuální metda je výhdnější než intermitentní u pacientů v kritickém stavu, cž lidé trávení metanlem jednznačně jsu. Je vhdné ji pužít i u hemdynamicky nestabilních pacientů. Mezi CRRT prcedury patří např. CVVH (kntinuální ven-venózní hemfiltrace) neb CVVHD (kntinuální venvenózní hemdialýza), které dstraňují dpadní prdukty, nadbytečné tekutiny a udržují 23

24 elektrlyticku a acidbazicku rvnváhu. (nline slvník ABZ.cz, 2015; Gamb nline, 2011) 5.4. Labratrní vyšetření Velkým prblémem byl v ČR rychlé stanvení a mnitrvání metanlu v krvi. Ptřebná labratrní technika, především plynvý chrmatgraf, který služí právě ke stanvení hladiny metanlu u pacientů, nebyla v menších nemcnicích dstupná. Vzrky prt musely být zasílány d větších nemcnic vybavených vlastní txiklgicku labratří, cž samzřejmě zpmalval diagnstiku a tím i léčbu. Metanl v krvi se prjeví nejdříve za 2 hdiny d pžití. Ke stanvení hladiny kyseliny mravenčí v krvi se využívá nvá metda kapilární elektrfrézy, která je diagnsticky velice významná. Oprti jiným je tat metda velice snadná, rychlá a vzrek není ptřeba psílat d specializvaných labratří. T značně urychluje následnu léčbu. Pmcí tét metdy jde dbře sledvat snižvání hladiny kyseliny mravenčí v séru, pdle čehž se následně upravuje délka hemdialyzační léčby. Výsledky tét metdy mají lékaři dstupné již za pár minut, t je velice významné za předpkladu, že v léčbě travy metanlem jde dslva každu sekundu. V dnešní dbě se hladina kys. mravenčí v krvi bere z diagnstickéh phledu za významnější než hladina metanlu. (Science Wrld nline, 2013; Zakharv, 2013) Dále se u pacientů testují krevní plyny a ph (ASTRUP) z důvdu zjištění Obrázek 4 kys. mravenčí acidózy způsbené kyselinu mravenčí. Důležitým prgnstickým ukazatelem je schpnst pacienta kmpenzvat metablicku acidózu pmcí hyperventilace. Mezi další vyšetření patří zjištění hladiny glukózy, intů, hydrgenkarbnátu, smlální a anintvý gap. Pdle stavu se prvádějí ještě jaterní testy, amylázy a urea. Osmlální gap se zjišťuje, pkud není dstupná hladina metanlu. Osmlální gap s hladinu metanlu klesá. Jeh nízká hladina nevylučuje těžku intxikaci. Anintvý gap napak stupá s pklesem hladiny metanlu, maxima dsahuje v pzdní fázi travy. V případě gapů se jedná nespecifické markéry, jejich zvýšením ttiž nemůžeme jistě říci, že se jedná travu metanlem, prtže stupají i p pžití jiných látek (např. při travě glykly neb při renálním selhání u anintvéh gapu). (Zakharv, 2012) 24

25 Při setkání s travu je mžné kntaktvat txiklgické infrmační středisk na čísle neb a zažádat zde radu či pmc. TIS je nepřetržitá celrepublikvá telefnická lékařská infrmační služba pr případy akutních trav lidí a zvířat, jejím cílem je snížit mnžství těžkých intxikací. Infrmace travách jsu schpni pdat ihned. (Txiklgické infrmační středisk nline) 25

26 II. PRAKTICKÁ ČÁST 6. Výzkumné tázky 1) Měli zdravtníci ČR dstatečné znalsti na řešení zdravtních prblémů vzniklých na základě intxikace metanlem? 2) Jak prbíhala léčba u zasažených pacientů? 3) Byl zdravtnictví a zdravtníci ČR připraveni řešit kauzu takvéh rzsahu? 4) Jaké jsu názry respndentů hledně ptlačení dalších hrzeb. 26

27 7. Metdika Pr prakticku část své práce jsem zvlil kvantitativní výzkum prstřednictvím annymníh n-line dtazníku. Dtazník byl zpracván pmcí aplikace Ggle Disk. Díky tét frmě je dtazník velice rychle a jednduše vyplnitelný z jakéhkli místa v ČR. Výzkum pmcí dtazníku patří mezi nejčastěji pužívané metdy sběru dat, zárveň je bhužel čast spjván s nízku návratnstí. On-line pdbu jsem zvlil z důvdu vzdálensti krajů, ve kterých byl výzkum prváděn. Před samtným výzkumem byl z důvdu věření smysluplnsti a správnsti tázek prveden piltní šetření na malém vzrku respndentů. Na základě tht šetření byly praveny gramatické chyby, dále jsem zpřístupnil funkci mnhčetných dpvědí a byly vylučeny dvě tázky. D výzkumu jsem zapjil tři pstižené kraje, a t Jihmravský (ve výzkumu značen jak Pracviště 2), Zlínský (ve výzkumu značen jak pracviště 1) a Olmucký kraj (ve výzkumu značen jak Pracviště 3). Epicentrum trav Mravskslezský kraj s 23 úmrtími se mi nepdařil kntaktvat. Výzkum prbíhal d 27. únra d 30. dubna Mnu sestavený dtazník (viz. Přílha A) bsahuje 19 tázek. Pvinné tázky jsu značeny hvězdičku a bez jejich vyplnění není mžné dtazník deslat. Dtazník je zaměřen především na zjištění základních znalstí nelékařských zdravtnických zaměstnanců dtazvaných ddělení. Dále na způsb léčby travy (např. druhy pužitých antidt), na t jak kauza vlivnila dtazvané a na názr jak by se dal travám v buducnu předejít. Psledních pět tázek má segmentační charakter. Byl snahu pkládat tázky v přadí d nejdůležitější p méně důležité, tak aby dtazník nenudil. Pr zpracvání statistických údajů pmcí tabulek a grafů jsem pužil prgram Micrsft Office Excel. 27

28 8. Výsledky Dtazníkvé šetření Otázka č. 1- Jaká byla Vámi pužitá léčba při pdezření na travu metanlem? a) Pdání etanlu b) Aplikace antidta Fmepizl Ostatní 14% 21% 65% Graf 1-Jaká byla Vámi pužitá léčba při pdezření na travu metanlem? V tázce čísl jedna se zaměřuji na t, jaku léčbu, pužili respndenti při pdezření na travu metanlem. 35 (100 %) respndentů dpvěděl celkem 60 krát (100 % dpvědí v grafu). Z 35 dtazvaných pdal etanl 33 (94 % respndentů a 65 % všech dpvědí) sb, aplikaci Fmepizlu zvlil 11 (28 % respndentů a 21 % všech dpvědí) sb a jinu léčbu (CRRT neb Hemdialýza) značil 7 (20 % respndentů a 14 % všech dpvědí) dtazvaných. 28

29 Otázka č. 2- Jaku vlíte cestu pdání etanlu při travě? a) Per s b) Sndu c) Intravenózně 12% 22% 66% Graf 2-Jaku vlíte cestu pdání etanlu při travě? V tázce čísl dvě zjišťuji způsb pdání etanlu při travě metanlem. 35 (100 %) respndentů dpvěděl celkem 50 krát (100 % dpvědí). Z 35 respndentů 33 (94 % respndentů a 66 % všech dpvědí) sb zvlil intravenózní pdání, 11 (31 % respndentů a 22 % všech dpvědí) zvlil aplikaci sndu a 6 (17 % respndentů a 12 % všech dpvědí) dtazvaných aplikval etanl per s. 29

30 Otázka č. 3- Jaká je dpručená úvdní dávka 40% etanlu při travě u dspěléh? a) Jeden panák b) ml c) Pdle stavu 26% 3% 71% Graf 3-Jaká je dpručená úvdní dávka 40% etanlu při travě u dspěléh? V tázce čísl tři se dtazuji na t, jaku úvdní dávku etanlu je správné pdat při intxikaci u dspěléh člvěka. Z pčtu 35 (100 %) respndentů dpvěděl 25 (71 %) sb správně a značil pdání ml 40% etanlu. Zbylých 10 respndentů značil špatnu dpvěď, z th 9 (26 %) dtazvaných by pdal etanl dle stavu pacienta a 1 (3 %) člvěk by dal intxikvanému jeden panák etanlu. 30

31 Otázka č. 4- Uveďte látku, která má pr těl nejvíce txických účinků v rámci metanlvé travy. a) Frmaldehyd b) Kyselina listvá c) Kyselina mravenčí 26% 0% 74% Graf 4- Uveďte látku, která má pr těl nejvíce txických účinků v rámci metanlvé travy. V tázce čísl čtyři zkuším respndenty tázku, jaká látka má na těl člvěka nejvíce txických účinků. Z 35 (100 %) respndentů dpvěděl 26 (74 %) sb správně a značil za nejvíce nebezpečnu látku při metanlvé travě kyselinu mravenčí (způsbuje metablicku acidózu) a 9 (26 %) sb značil frmaldehyd. Kyselinu listvu neuvedl ani jeden (0 %) z dtazvaných. 31

32 Otázka č. 5- Označte mžné symptmy travy metanlem Pčet dpvědí 5 0 Graf 5- Označte mžné symptmy travy metanlem. V tázce čísl pět pžaduji p respndentech, aby správně značili symptmy travy metanlem. Všechny uvedené symptmy se mhu u travy vyskytnut. Z 35 (100 %) respndentů všichni (100 %) značili symptm pruchy zraku, 34 (97 %) jich zaškrtl kóma, 32 (91 %) slabst, 31 (89 %) zvracení, 30 (86 %) blest břicha, 25 (71 %) průjem a 25 (71 %) křeče. 17 (49 %) sb zaškrtl všechny mžnsti. 32

33 Otázka č. 6- Byl při léčbě pužit lék Fmepizl? a) An b) Ne 31% 69% Graf 6- Byl při léčbě pužit lék Fmepizl? V tázce čísl šest mě zajímá, zdali byl pužit lék Fmepizl při léčbě trav v ČR. Z 35 (100 %) respndentů značil pužití Fmepizlu 11 (31 %) sb a 24 (69 %) dtazvaných dpvěděl, že tt antidtum při léčbě nepužili. 33

34 Otázka č. 7- Jaký je pdle Vás důvd nevyužití Fmepizlu při travě? a) Tt antidtum je příliš drahé b) Nebyl na našem pracvišti dstupné c) Jsu i jiné lepší způsby léčby 21% 25% 54% Graf 7- Jaký je pdle Vás důvd nevyužití Fmepizlu při travě? Na tázku čísl sedm dpvídali jen ti respndenti, kteří značili v předešlé tázce dpvěď ne. V tét tázce mě zajímá důvd, prč nebyl lék Fmepizl při léčbě pužit. Z 24 (100 %) sb značil 13 (54 %) respndentů za důvd nevyužití Fmepizlu důvd, že antidtum nebyl na jejich pracvišti dstupné, 6 (25 %) dtazvaných dpvěděl, že tt antidtum je příliš drahé a 5 (21 %) sb vyplnil, že existují i jiné, lepší způsby léčby travy metanlem. 34

35 Otázka č. 8- Byla u pstižených pacientů zahájena hemdialýza? a) Hemdialýzu jsme prvedli všem intxikvaným b) Hemdialýzu jsme prváděli jen u části pacientů s těžku intxikací c) Hemdialyzační léčení jsme vůbec neprváděli 6% 43% 51% Graf 8- Byla u pstižených pacientů zahájena hemdialýza? V tázce čísl sm, se dtazuji, zdali byla u pstižených pacientů pužita hemdialyzační léčba. Z 35 (100 %) sb 18 (51 %) respndentů dpvěděl, že hemdialýza byla prvedena všem intxikvaným, 15 (43 %) sb značil, že hemdialýza byla pužita jen u těžce intxikvaných pacientů a 2 (6 %) dtazvaní dpvěděli, že hemdialyzační léčbu vůbec neprváděli. 35

36 Otázka č. 9- Myslíte, že byla urgentní ddělení ČR dbrně připravena? a) An všichni b) Většina an c) Na kauzu takvéh rzsahu se nedá 100% připravit d) Nedkážu psudit 17% 32% 17% 34% Graf 9- Myslíte, že byla urgentní ddělení ČR dbrně připravena? V tázce čísl devět se dtazuji na názr respndentů na dbrnu připravenst urgentních ddělení ČR na metanlvu kauzu. Ze všech 35 (100 %) dtazvaných si 12 (34 %) myslí, že většina urgentních ddělení byla na kauzu připravena, 11 (32 %) značil, že byla připravena všechna, 6 (17 %) sb dpvěděl, že se na takvut kauzu nedá na 100 % připravit a 6 (17 %) nedkázal tut tázku psudit. 36

37 Otázka č. 10- Jak Vás tat kauza zasáhla p psychické stránce? a) Nedtkla se mě vůbec b) Pciťval/a sem zvýšenu stresvu zátěž c) Zasáhla mě extrémně 0% 31% 69% Graf 10- Jak Vás tat kauza zasáhla p psychické stránce? V tázce čísl deset byl záměrem zjistit, jestli respndenty léčba pacientů s travu metanlem a celá metanlvá kauza nějakým způsbem vlivnila p psychické stránce. Z 35 (100 %) sb, dpvěděl 24 (69 %), že se jich kauza nedtkla vůbec, 11 (31 %) respndentů zmínil, že pciťvali mírnu zvýšenu stresvu zátěž a nikh (0 %) z dtazvaných sb nezasáhla metanlvá kauza žádným extrémním způsbem. 37

38 Otázka č. 11- Jaký je Váš názr na sby, které za tut kauzu stjí? a) Odsuzuji jejich chvání b) Cítím k nim dpr c) Nemám na ně názr 8% 6% 86% Graf 11- Jaký je Váš názr na sby, které za tut kauzu stjí? V tázce čísl jedenáct mě zajímá názr respndentů na sby, které mají metanlvu kauzu na svědmí. 30 (86 %) dtazvaných z celkvéh pčtu 35 (100 %) respndentů značil dpvěď, dsuzuji jejich chvání, 3 (8 %) dpvěděli, že cítí dpr k těmt sbám a 2 (6 %) sby na ně nemají žádný názr. 38

39 Otázka č. 12- Vyskytly se u přeživších pacientů nějaké trvalé následky? Pstižení zraku neb slepta Nevím 46% 54% Graf 12- Vyskytly se u přeživších pacientů nějaké trvalé následky? Otázka čísl dvanáct je tevřenu tázku, při dtaze, zdali se vyskytly nějaké trvalé následky, vypsal z 35 (100 %) dtazvaných 19 (54 %), že u pacientů se vyskytl pstižení zraku neb slepta a 16 (46 %) sb dpvěděl nevím. 39

40 Otázka č. 13- Jak by se pdle Vás dal předcházet travám? a) Přísnější kntrly při výrbě b) Edukace byvatelstva nebezpečí c) Větší kntrla prdávanéh alkhlu Ostatní 2% 38% 40% 20% Graf 13- Jak by se pdle Vás dal předcházet travám? V tázce čísl třináct se dtazuji na názr dtazvaných sb hledně tázky, jak by se dal předcházet travám. 35 (100 %) respndentů dpvěděl celkem 60 krát (100 % dpvědí v grafu). Z 35 sb dpvěděl 24 (69% respndentů a 40 % všech dpvědí), že přecházet travám by se dal přísnějšími kntrlami při výrbě alkhlu, 23 (66 % respndentů a 38 % všech dpvědí) dtazvaných zaškrtl, že by pmhly větší kntrly při prdeji alkhlu, 12 (34% respndentů a 20 % všech dpvědí) respndentů by vlil edukaci byvatelstva nebezpečí knzumace alkhlu a jeden člvěk (3% respndentů a 2 % všech dpvědí) by úplně zakázal knzumaci a prdej alkhlu na celém území ČR. 40

41 Otázka č. 14- Jaké je pdle Vás největší úskalí travy metanlem? a) Jednduchst záměny metanlu za etanl c) Nedstatečná výbava pr léčbu travy b) Slžitst diagnstiky travy Ostatní 4% 23% 11% 62% Graf 14- Jaké je pdle Vás největší úskalí travy metanlem? V tázce čísl čtrnáct mě zajímá c je pdle respndentů největším úskalím travy metanlem. 35 (100 %) respndentů dpvěděl celkem 52 krát (100 % dpvědí v grafu). Z 35 sb dpvěděl 32 (91 % respndentů a 62 % všech dpvědí), že jednduchst záměny metanlu za etanl je největším úskalím při travě, 12 (34% respndentů a 23 % všech dpvědí) respndentů si myslí, že velkým úskalím u travy je slžitá diagnstika, 6 (17 % respndentů a 11 % všech dpvědí) dtazvaných značil nedstatečnu výbavu pr léčbu a 2 (6 % respndentů a 4 % všech dpvědí) zaškrtli jinu dpvěď. Jeden ze dvu respndentů, kteří značili jinu dpvěď, vypsal, že prblémem je dluhá latence ke vzniku příznaků a druhý značil, že největším prblém je hlupst lidí knzumujících alkhlické nápje. 41

42 Otázka č. 15- Jaké je Vaše phlaví? Žena Muž 29% 71% Graf 15-Jaké je Vaše phlaví? Otázka patnáct má za úkl zjistit prcentuální rzdělení dtazvaných pdle phlaví. Tat tázka je první z pěti segmentačních, tyt tázky jsu záměrně řazeny na knec dtazníku. Z pčtu 35 (100%) respndentů byl 25 (71 %) žen a 10 (29 %) mužů. 42

43 Otázka č. 16- Jaký je Váš věk? a) Méně jak 20 let b) let c) let d) let e) 50 a více let 3% 3% 0% 40% 54% Graf 16- Jaký je Váš věk? V tázce čísl šestnáct mě zajímá rzdělení respndentů pdle dsaženéh věku. Největší zastupení měly sby ve věku let, byl jich 19 (54 %), dalších 14 (40 %) respndentů značil věk let, následval 1 (3 %) člvěk, který zaškrtl věk 50 let a více a 1 (3 %) s věkem mezi lety. 0 (0 %) sb značil věk menší než 20 let. 43

44 Otázka č. 17- Vaše nejvyšší dknčené vzdělání? a) Vyskšklské (Bakalářské) b) Vyskšklské (Magisterské) c) Vyšší dbrné Ostatní 11% 6% 29% 54% Graf 17- Vaše nejvyšší dknčené vzdělání? V tázce čísl sedmnáct se dzvíme, jakéh nejvyššíh vzdělání dsáhli respndenti. 19 (54 %) dtazvaných z celkvéh pčtu 35 respndentů značil jak nejvyšší dknčené vzdělání vyskšklské bakalářské. Vyskšklské magisterské vzdělání značil 10 (29 %) sb, vyšší dbrné vzdělání zaškrtli 4 (11 %) respndenti a jiné vzdělání značili 2 (6 %). Jeden ze zmíněných dvu respndentů jak jiné nejvyšší dknčené vzdělání napsal střední šklu a druhý dpvěděl ARIP. 44

45 Otázka č. 18- Na jakém pracvišti pracujete? Pracviště 1 Pracviště 2 Pracviště 3 34% 37% 29% Graf 18- Na jakém pracvišti pracujete? V tázce čísl smnáct rzřazuji respndenty pdle míst, kde byl můj výzkum prváděn, jedná se ddělení tří nemcnic, které zastupují tři kraje ČR, ve kterých se vyskytly travy metanlem. Z 35 respndentů byl 13 (37 %) z Pracviště 1, 12 (34 %) z Pracviště 2 a 10 (29 %) z Pracviště 3. 45

46 Otázka č. 19- Jaká je délka Vaší praxe v nemcnici? a) Méně než 1 rk b) 2 5 let c) 6 10 let d) let e) Více než 15 3% 23% 23% 17% 34% Graf 19- Jaká je délka Vaší praxe v nemcnici? V tázce čísl devatenáct zjišťuji délku praxe jedntlivých respndentů. Ze všech 35 (100 %) dtazvaných, značil 12 (34 %) délku praxe mezi 6-10 lety, 8 (23 %) praxi delší než 15 let, 8 (23 %) pracuje v bru 2-5 let, 6 (17 %) sb zaškrtl praxi v délce let a 1 (3 %) člvěk dpvěděl, že délka jeh praxe je méně než jeden rk. 46

47 9. Diskuze V diskuzi se zaměřuji na zpracvání výzkumných tázek stanvených před zapčetím výzkumu. 1) Měli zdravtníci ČR dstatečné znalsti na řešení zdravtních prblémů vzniklých na základě intxikace metanlem? K tét výzkumné tázce se vztahují dtazníkvé tázky čísl 3., 4. a 5., jejich úklem byl zjistit, jestli mají respndenti základní znalsti týkající se metanlvé travy. V tázce čísl 3. dtazvaní dpvídali na dtaz hledně úvdní dávky etanlu u trávenéh dspěléh, správně dpvěděl 25 z 35 respndentů cž je 71 %. V tázce čísl 4. jsem se dtazval na látku, která je při travě nejvíce nebezpečná, 26 dtazvaných správně značil kyselinu mravenčí, t je 74 % respndentů. V pslední tázce z tht blku (čísl 5.) jsem nechal respndenty zaškrtávat symptmy spjené s travu metanlem, nutn pdtknut, že všechny mžnsti byly správné. Puze 17 (49 %) respndentů z 35 zaškrtl všechny mžnsti. Mezi nejméně značvané symptmy patřily křeče a kóma (viz graf č. 5). V prvních dvu tázkách dpvěděly správně cca ¾ respndentů a ve třetí tázce správně dpvěděla zhruba ½ dtazvaných. 2) Jak prbíhala léčba u zasažených pacientů? K druhé výzkumné tázce se pjí dtazníkvé tázky čísl 1., 2., 6., 7., 8. a 12., tímt blkem tázek se snažím zjistit, jak prbíhala léčba intxikvaných sb v ČR v rámci metanlvé kauzy. V tázce čísl 1. respndenti dpvídali na dtaz hledně jimi pužitéh způsbu léčby při travě metanlem, 33 (94 %) z 35 dtazvaných pužil jak antidtum etanl, 11 (28 %) Fmepizl a 7 (20 %) značil jiný typ léčby a t CRRT neb hemdialýzu. V literatuře se uvádí, že etanl byl v ČR pužit u 75 % pacientů a Fmepizl u 20 %. Rzdílnst výsledků je zřejmě dána zkumáním jen ve třech krajích. Otázka čísl 2. zjišťuje, jaku cestu vlili respndenti při aplikaci etanlu, 33 (94 %) z 35 zvlil intravenózní pdání etanlu, 11 (31 %) pdal látku sndu a 6 (17 %) ústy. Z literatury je zřejmé, že dle dpručených pstupů je základním způsbem pdání antidt intravenózní cesta, pdání sndu či per s se užívá spíše v první pmci neb v PNP při první kntaktu s pacientem, pravděpdbně i z důvdu jednduchsti a rychlsti. Při intravenózním pdaní, se snadněji 47