1.1.20 Sbírka na procvičení vztahů mezi veličinami popisujícími pohyb



Podobné dokumenty
Vztahy mezi veličinami popisujíscími pohyb

Rovnoměrně zrychlený pohyb v grafech

Rovnoměrně zrychlený pohyb v grafech

Kinematika hmotného bodu

Řešení příkladů na rovnoměrně zrychlený pohyb I

2.2.9 Jiné pohyby, jiné rychlosti II

( ) Mechanická práce II. Předpoklady: 1501

Hyperbola a přímka

DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE

Nakloněná rovina II

(2) Řešení. 4. Platí: ω = 2π (3) (3) Řešení

2.1 - ( ) ( ) (020201) [ ] [ ]

12. MOCNINY A ODMOCNINY

Výpočet obsahu rovinného obrazce




3. Kvadratické rovnice

( ) ( ) ( ) Exponenciální rovnice Řeš v R rovnici: = ŘEŠENÍ: Postup z předešlého výpočtu doplníme využitím dalšího vztahu: ( ) t s t

Lineární nerovnice a jejich soustavy

V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

Matematika v automatizaci - pro řešení regulačních obvodů:

13. Exponenciální a logaritmická funkce

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

2.5.9 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

2.8.5 Lineární nerovnice s parametrem

{ } ( ) ( ) Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507

10 Transformace 3D Transformace a jejich realizace. Studijní cíl. Doba nutná k nastudování. Průvodce studiem

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu

VI. Nevlastní integrály

Příklad 22 : Kapacita a rozložení intenzity elektrického pole v deskovém kondenzátoru s jednoduchým dielektrikem

Návrh základních kombinačních obvodů: dekodér, enkodér, multiplexor, demultiplexor

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_10_FY_B

Rovnoměrný pohyb VI

celek jsme rozdělili na 8 dílů, ale žádný jsme si nevzali celek na nulka dílů rozdělit nelze!!!

NEWTONŮV INTEGRÁL. V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

FT46. Celonerezové plovákové odvaděče kondenzátu (DN15 až DN50)

5.1.5 Základní vztahy mezi body, přímkami a rovinami

Základy fyziky + opakovaná výuka Fyziky I

Jsou to rovnice, které obsahují neznámou nebo výraz s neznámou jako argument logaritmické funkce.

Laboratorní práce č.8 Úloha č. 7. Měření parametrů zobrazovacích soustav:

,,Příloha č. 1 k vyhlášce č. 381/2007 Sb.

x + F F x F (x, f(x)).

1.2.7 Sbírka příkladů - vozíčky

m n. Matice typu m n má

Řešte daný nosník: a = 2m, b = 2m, c = 1m, F 1 = 10kN, F 2 = 20kN

1.3.4 Rovnoměrně zrychlený pohyb po kružnici

Základní principy fyziky semestrální projekt. Studium dynamiky kladky, závaží a vozíku

( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306

České vysoké učení technické v Praze Fakulta biomedicínského inženýrství

Jméno a příjmení holka nebo kluk * Třída Datum Škola

5. Využití elektroanalogie při analýze a modelování dynamických vlastností mechanických soustav

Spojitost funkce v bodě, spojitost funkce v intervalu

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT listopad r r. . b = A

Větu o spojitosti a jejich užití

O s 0 =d s Obr. 2. 1

2.7.9 Obsah lichoběžníku

Kuželosečky. ( a 0 i b 0 ) a Na obrázku 1 je zakreslena elipsa o poloosách 3 a 7. Pokud střed elipsy se posunul do bodu S x 0

4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu

Vzdálenost roviny a přímky

Výpočet vnitřních sil přímého nosníku I

Podobnosti trojúhelníků, goniometrické funkce

Analogový komparátor

Pasivní tvarovací obvody RC

NA POMOC FO. Pád vodivého rámečku v magnetickém poli

Digitální učební materiál

Technická dokumentace Ing. Lukáš Procházka

METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázia a základní vzdělávání

Zavedení a vlastnosti reálných čísel PŘIROZENÁ, CELÁ A RACIONÁLNÍ ČÍSLA

Hlavní body - magnetismus

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 4. TROJFÁZOVÉ OBVODY

Obecně: K dané funkci f hledáme funkci ϕ z dané množiny funkcí M, pro kterou v daných bodech x 0 < x 1 <... < x n. (δ ij... Kroneckerovo delta) (4)

Výpočet vnitřních sil přímého nosníku

Účinnost plynových turbín

5.1.5 Základní vztahy mezi body přímkami a rovinami

Tlumené kmity. Obr

Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodná proměnná Vybraná spojitá rozdělení

1.5.3 Výkon, účinnost

2.2.2 Měrná tepelná kapacita

6.3.6 Zákon radioaktivních přeměn

4.5.8 Elektromagnetická indukce

S t e j n o s měrné stroje Ing. Vítězslav Stýskala, Ph.D., únor 2006

8. Elementární funkce

OBECNÝ URČITÝ INTEGRÁL

VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál

Podepření - 3 vazby, odebrány 3 volnosti, staticky určitá úloha

ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU

Druhé kvantování. Slaterův determinant = χ χ

Digitální učební materiál

KVADRATICKÁ FUNKCE (vlastnosti, grafy)

Určitý integrál

a a Posloupnost ( ) je totožná s posloupností: (A) 9 (B) 17 (C) 21 (D) 34 (E) 64 (B) (C) (E)

2.7.7 Obsah rovnoběžníku

Skupinová obnova. Postup při skupinové obnově

Hledání hyperbol

URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE

MATA Př 2. Složené výroky: Jsou dány výroky: a: Číslo 5 je prvočíslo. b: Číslo 5 je sudé. c: Číslo 5 je liché. d: Číslo 5 je záporné.

Vnit ní síly ve 2D - p íklad 2

Transkript:

1.1.20 Sbírk n procvičení vzhů mezi veličinmi popisujícími pohyb Máme ři veličiny popisující pohyb dv vzhy, keré je spojují nvzájem. s v = Rychlos je změn dráhy z změnu čsu (rychlos říká, jk se v čse mění dráh). v = Zrychlení je změn rychlosi z změnu čsu (zrychlení říká, jk se v čse mění rychlos). Vzh s v je zcel sejný jko vzh v. Jedinou dlší znlosí, kerou pořebujeme k vyřešení všech následujících příkldů, je zákldní porozumění grfům: Veličin vyznčená červenou plnou črou rose o pomleji než modrá veličin klesá (červená čár je méně srmá). Veličin vyznčená modrou brvou čárkovně, klesá o rychleji než červená veličin rose. Hodno veličiny vyznčené čárkovně modrou brvou se nemění. Hodno veličiny vyznčené plnou červenou črou rose čím dál rychleji. Hodno veličiny vyznčené ečkovnou zelenou črou klesá čím dál rychleji. Ve všech přípdech předpokládáme, že grfy zchycují pohyby, keré jsou po čásech rovnoměrné nebo rovnoměrně zrychlené. Př. 1: Nkresli do obrázku grf rychlosi pohybu popsného následujícím grfem polohy. s V první čási pohybu (modré pozdí) se dráh zvěšuje sále sejným způsobem (srmos grfu se nemění) rychlos se nemění. 1

V druhé čási pohybu (zelené pozdí) se dráh zvěšuje sále sejným způsobem (srmos grfu se nemění), le pomleji než v první čási rychlos se nemění je menší než v první čási pohybu. s,v Př. 2: Nkresli do obrázku grfy dráhy zrychlení pohybu popsného následujícím grfem rychlosi. Počáeční dráh je rovn nule. v V první čási pohybu (modré pozdí) se rychlos nemění dráh rovnoměrně rose, zrychlení je nulové. V druhé čási pohybu (zelené pozdí) rychlos rovnoměrně rose dráh porose čím dál rychleji (zvěšuje srmos grfu), zrychlení je kldné sále sejné. 2

Př. 3: Nkresli do obrázku grfy dráhy zrychlení pohybu popsného následujícím grfem zrychlení. Počáeční dráh i rychlos je rovn nule. V první čási pohybu (modré pozdí) je zrychlení sále sejné rychlos rovnoměrně rose, dráh rose čím dál rychleji.. V druhé čási pohybu (zelené pozdí) je zrychlení nulové rychlos se nemění, dráh rose sále sejně rychle. Ve řeí čási pohybu (šedé pozdí) je zrychlení sále sejné, kldné, věší než v první čási rychlos rovnoměrně vzrůsá (rychleji než v první čási), dráh rose čím dál rychleji. Př. 4: Nkresli do obrázku grfy dráhy zrychlení pohybu popsného následujícím grfem rychlosi. Počáeční dráh je rovn nule. v V první čási pohybu (modré pozdí) se rychlos nemění dráh rovnoměrně rose, zrychlení je nulové. V druhé čási pohybu (zelené pozdí) rychlos rovnoměrně klesá dráh porose čím dál pomleji (zmenšuje srmos grfu), v okmžiku, kdy je rychlos nulová je dráh mximální pk se čím dál rychleji zmenšuje, zrychlení je záporné sále sejné. 3

V řeí čási pohybu (šedé pozdí) je rychlos záporná sejné velikosi dráh rovnoměrně ubývá, zrychlení je nulové. Př. 5: Nkresli do obrázku grfy rychlosi zrychlení pohybu popsného následujícím grfem dráhy. s Př. 6: Nkresli do obrázku grfy dráhy zrychlení pohybu popsného následujícím grfem zrychlení. Počáeční dráh i rychlos jsou vyznčeny v grfu. Čás pohybu předmě 4

prosojí. Př. 7: Nkresli do obrázku grfy dráhy zrychlení pohybu popsného následujícím grfem rychlosi. Počáeční dráh je rovn nule. v 5

Př. 8: Nkresli do obrázku grfy rychlosi zrychlení pohybu popsného následujícím grfem dráhy. Co je n výsledku divné? s Divný je fk, že zrychlení je po celou dobu nulové (ve všech čásech pohybu je rychlos nulová nebo konsnní), přesože se rychlos mění. Jde o důsledek oho, že rychlos se mění v grfu skokově, což ve skuečnosi není možné. Všechny hrny by měly bý zoblené, přírod nemá rád osré hrny. 6