ANALÝZA MSP POMOCÍ ASOVÝCH AD AN ANALYSIS OF SMES USING TIME SERIES

VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV INFORMATIKY FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF INFORMATICS ANALÝZA MSP POMOCÍ ASOVÝCH AD AN ANALYSIS OF SMES USING TIME SERIES BAKALÁ SKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR PAVLA ZACHOVALOVÁ Ig. KAREL DOUBRAVSKÝ, Ph.D. BRNO 009

Vysoké učeí techcké v Brě Akademcký rok: 008/009 Fakulta podkatelská Ústav formatky ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Zachovalová Pavla Maažerská formatka (609R0) Ředtel ústavu Vám v souladu se zákoem č./998 o vysokých školách, Studjím a zkušebím řádem VUT v Brě a Směrcí děkaa pro realzac bakalářských a magsterských studjích programů zadává bakalářskou prác s ázvem: Aalýza MSP pomocí časových řad v aglckém jazyce: A Aalyss of SMEs Usg Tme Seres Úvod Vymezeí problému a cíle práce Teoretcká východska práce Aalýza problému a současé stuace Vlastí ávrhy řešeí, příos ávrhů řešeí Závěr Sezam použté lteratury Přílohy Pokyy pro vypracováí: Podle 60 zákoa č. /000 Sb. (autorský záko) v platém zěí, je tato práce "Školím dílem". Využtí této práce se řídí právím režmem autorského zákoa. Ctace povoluje Fakulta podkatelská Vysokého učeí techckého v Brě. Podmíkou exterího využtí této práce je uzavřeí "Lcečí smlouvy" dle autorského zákoa.

Abstrakt Bakalá ská práce je zam ea a aalýzu a ásledou progózu vybraých ekoomckých ukazatel malých a st edích podk v eské republce pomocí statstckých metod. Abstract Ths bachelor`s thess deals wth the aalyss ad progoss of selected ecoomc dcators of small ad medum eterprses Czech republc usg statstc methods. Klí ová slova Regresí aalýza, asové ady, progóza, zam staost, výkoy, p daá hodota, mzdové áklady, vestce, vývoz, dovoz. Keys words Regresso aalyss, tme seres, forecastg, employmet, producto, added value, wage costs, vestmet, export, mport.

Bblografcká ctace práce ZACHOVALOVÁ, P. Aalýza MSP pomocí asových ad. Bro: Vysoké u eí techcké v Br, Fakulta podkatelská, 009. 59 s. Vedoucí bakalá ské práce Ig. Karel Doubravský, Ph.D.

esté prohlášeí Prohlašuj, že p edložeá bakalá ská práce je p vodí a zpracovala jsem j samostat. Prohlašuj, že ctace použtých prame je úplá a že jsem ve své prác eporušla autorská práva (ve smyslu Zákoa. /000 Sb., o právu autorském a o právech souvsejících s právem autorským). V Br de 7. kv ta 009

Pod kováí Tímto bych cht la pod kovat vedoucímu práce Ig. Karlu Doubravskému, Ph.D. za ochotu, rady a p pomíky p zpracováváí této bakalá ské práce.

Obsah Úvod... 9 Teoretcká ást... 0. asové ady... 0.. D leí asových ad... 0.. Srovatelost asových ad.....3 Charakterstky asových ad.....4 Grafcké zázor í... 4..5 Dekompozce asové ady... 4. Regresí aalýza... 5.. Leárí regrese... 6.. Neleárí regrese... 8..3 Volba vhodé regresí fukce... 0.3 Malé a st edí podky....3. Vybraé ukazatele... 3 3 Praktcká ást... 6 3. Po et MSP... 6 3. Po et zam stac... 9 3.3 Výkoy... 33 3.4 Ú etí p daá hodota... 36 3.5 Mzdové áklady... 39 3.6 Ivestce... 4 3.7 Zahra í obchod... 45 3.7. Vývoz... 45 3.7. Dovoz... 48 3.8 HDP... 5 4 Záv r... 54 5 Zdroje... 55 6 Sezam použtých zkratek... 57 7 Sezam tabulek... 58 8 Sezam graf... 59

Úvod V této prác se budu zabývat vývojem malých a st edích podk v eské republce, které tvo í d ležtou sou ást celé ekoomky. Tyto podky musí p ekoávat r zé p ekážky. I p es tuto skute ost dochází eustále k rozvoj tohoto druhu podkáí. Cílem mé bakalá ské práce je zaalyzovat ekoomcké ukazatele malých a st edích podk pomocí asových ad a a základ této aalýzy ur t jejch další vývoj. Prví ást práce bude obsahovat teoretcké pozatky o asových adách, regresí aalýze a vybraých ekoomckých ukazatelích. V další ást budu vybraé ekoomcké ukazatele aalyzovat a každému z t chto ukazatel se pokusím ur t vhodou regresí fukc, která co ejlépe popsuje jeho vývoj. A díky alezeým regresím fukcím budu moc odhadout, jak se budou jedotlvé ukazatele pravd podob dále vyvíjet. Hodoty ukazatel o malých a st edích podcích za roky 997 007 byly pro tuto prác získáy z teretových stráek Msterstva pr myslu a obchodu (http://www.mpo.cz/). 9

Teoretcká ást. asové ady asovou adu tvo í posloupost dat v c a prostorov srovatelých, jejíž hodoty jsou uspo ádáy chroologcky podle asu. Data pro asové ady se obvykle shromaž ují za ú elem další aalýzy, pomocí které se sažíme porozum t prcpu této asové ady a odhadovat její ásledující vývoj. [4] S využtím asových ad se setkáváme v r zých oblastech žvota jako t eba ekoome, bologe, fyzka, meteorologe a jé. Jejch d ležtost se hlav v ekoom stále zvyšuje. Saha pomocí zjedodušujících charakterstk porozum t mulost toho, co ás obklopuje, a vyvodt z í p ípad to, co ás eká, vedla v posledích letech k rozvoj metod aalýzy a progózy ekoomckých asových ad. Tyto metody tak v sou asé dob p edstavují pom r šrokou abídku rozmatých ástroj... D leí asových ad asové ady se mohou d lt moha zp soby. Mez ej ast j používaé d leí pat í d leí podle asového hledska a tervalové a okamžkové asové ady. Itervalové asové ady jedá se o asové ady, jejchž ukazatelé udávají formace o po tu v cí ebo jev, které vzkly v jedom asovém tervalu. Tyto ukazatele se sledují ve stej dlouhých asových tervalech. Hodota ukazatele závsí a zvoleé délce tervalu. Okamžkové asové ady hodota ukazatele se vztahuje k jakému asovému okamžku, ej ast j se jedá o koec m síce, roku apod. T mto asovým adam se sleduje po et výskyt zvoleého jevu událost HINDLS, R. a spol. Statstka pro ekoomy. 8. vyd. Praha : Professoal Publshg, 007. 45 s. ISBN 978-80-86946-43-6. 46 s. 0

k daému okamžku m eí. Velkost ukazatele eí ovlv a délkou tervalu sledováí. [4] Mez další používaé zp soby d leí asových ad pat í d leí podle: Perodcty sledováí Jestlže terval mez jedotlvým m eím je kratší ež jede rok, pak se jedá o krátkodobé asové ady. M eí se obvykle provádí po m sících tvrtletích. Naopak jestlže je terval m eí rove jedomu roku, p ípad ješt delší, mluvíme o asových adách dlouhodobých. Zp sobu vyjád eí ukazatel Ukazatelé mohou být v aturálích ebo v pe žích jedotkách. Naturálí ukazatelé mají v tšou horší vypovídací schopost. Proto se ast j používají ukazatele vyjád eé pomocí pe z. Druhu sledovaých ukazatel Zde se rozlšují ukazatele prmárí, tj. ukazatele zjš ovaé p ímo a ukazatele sekudárí (odvozeé), tj. ty, které vzkají výpo tem z prmárích ukazatel. [3].. Srovatelost asových ad V cá údaje by m l mít stejé obsahové vymezeí. Problém m že astat, jestlže se u dlouhodob sledovaých ukazatel zm í obsahové vymezeí, poté tyto asové ady jž elze srovávat, jelkož by ám edávaly požadovaé formace. Prostorová údaje se mohou vztahovat k ur tému geografckému území. Nemusí se vždy jedat pouze o geografcký prostor, ale o ekoomcký prostor. asová velce d ležté hlav u tervalových asových ad, kde délka tervalu ovlv uje velkost ukazatele. []

..3 Charakterstky asových ad P aalýze asových ad pat í mez základí metody ur ováí statstckých charakterstk a grafcké zázor í asových ad. Mez statstcké charakterstky pat í dferece, tempa r stu, pr m rá tempa r stu a pr m ré hodoty asových ad. Všechy tyto charakterstky jsou popsáy íže. Pr m r U okamžkových asových ad se jedá o chroologcký pr m r. Jestlže je délka tervalu mez jedotlvým okamžky stejá, po ítá se podle ásledující ho vzorce: = + y y y y +. () = Je-l délka mez jedotlvým okamžky r zá, je t eba po ítat vážeý chroologcký pr m r, který je dá ásledujícím vztahem: y + y y + y y + y d + d +... + d y. () 3 = d Artmetcký pr m r se po ítá u tervalových asových ad. Nejsou-l tervaly stej dlouhé, provede se p ed výpo tem o št í. Jsou-l tervaly stej dlouhé, pak se artmetcký pr m r po ítá podle tohoto vzorce[4]: y = y. (3) Prví dferece Vyjad uje p ír stky za jedotlvé asové tervaly. Po ítá se jako rozdíl dvou sousedích hodot asové ady, tj. ( y) = y y d (4)

pro =, 3,. Jestlže je hodota ve všech p ípadech p blž stejá, pak lze usuzovat, že pro pops této asové ady se ejvíce hodí p ímka. [3] Pr m r prvích dferecí Ur uje, o kolk se pr m r zm la hodota asové ady za jede asový terval. Podle zaméka je možé ur t, zda asová ada roste ebo klesá. Když je hodota pr m ru prví dferece kladá, pak asová ada roste, v opa ém p ípad klesá. [4] Po ítá se podle vzorce: ( ) = y y d y d ( y) =. (5) Druhá dferece Je-l patrá vývojová tedece prvích dferecí, pak se ur uje druhá dferece. Jestlže jsou hodoty druhé dferece p blž stejé, pak má ada pravd podob kvadratcký tred. [4] Po ítá se podle ásledujícího vzorce: d ( y y) = d ( y) d ( ) pro = 3, 4,,. (6) Koefcet r stu Koefcet r stu vyjad uje rychlost r stu poklesu asové ady. Po ítá se jako podíl dvou po sob jdoucích hodot asové ady. Udává, kolkrát se zm la hodota asové ady mez dv ma sousedím tervaly. [3] y k ( y) = pro =, 3,, (7) y Pr m r koefcet r stu Udává pr m rou zm u koefcetu r stu za jede asový terval. Závsí pouze a velkost prví a posledí hodoty. y k ( y) = k ( y) = (8) y 3

..4 Grafcké zázor í Výb r druhu grafckého zázor í je ovlv tím, o jaký typ asové ady se jedá. Itervalové asové ady se zázor ují: sloupkovým grafy graf tvo í obdélíky se základam, jejchž délka odpovídá délce tervalu a výška hodot asové ady v daém tervalu, h lkovým grafy ve st edech terval je úse ka, jejíž délka odpovídá hodot asové ady, které abývá v daém tervalu, spojcovým grafy hodoty jsou zázor y bodov ve st edech terval a spojey úse kam. [4] Okamžkové asové ady se zázor ují pouze pomocí spojcových graf...5 Dekompozce asové ady asová ada se skládá ze ty složek a to tredové, sezóí, cyklcké a áhodé. Ve všech p ípadech se emusí vyskytovat všechy ty složky sou as. Tyto složky je možé vyjád t pomocí adtví ebo multplkatví dekompozce. U adtví dekompozce se jedotlvé složky s ítají, tj.: y = T + C + S + e. (9) Multplkatví dekompozce se používá mé asto ež adtví a po ítá se jako sou jedotlvých složek, ebol: y = T C S e. (0) Jedotlvé složky lze popsat ásledov : Tredová složka (T ) udává dlouhodobou tedec sledovaého ukazatele v ase. Tred m že být rostoucí, klesající a kostatí. Tred je možé ve v tš p ípad popsat matematckou fukcí. Cyklcká složka (C ) vyjad uje kolísáí okolo tredu v d sledku dlouhodobého vývoje s délkou vly delší ež jede rok. Tuto složku je obtížé vysledovat a popsat. Jestlže je 4

asová ada sledováa za kratší období, pak pravd podob cyklckou složku eobsahuje. Sezóí složka (S ) p edstavuje zm u asové ady, která se opakuje pravdel každý rok. Sezóí kolísaí m že být ovlv o ro ím obdobím, státím svátky apod. Náhodá složka (e ) tvo í j všechy vlvy p sobící a asovou adu, které edokážeme popsat a p edvídat. Jedá se o složku, která z stae po vylou eí všech ostatích jž zmí ých složek. [3], [4] Pops tredu asových ad K popsu tredu se ej ast j používá regresí aalýza. Jejím cílem je alézt vhodou fukc, která vývoj tredu popsuje ejp es j. Regresí aalýzou se budu zabývat v ásledující ást této práce. Další možostí popsu tredu je metoda klouzavých pr m r. Používá se u asových ad, které m í ve vývoj sv j charakter a elze je popsat pomocí matematcké fukce. Více o této metod v lteratu e [4].. Regresí aalýza Regresí aalýza zkoumá závslost mez dv ma více áhodým vel am. Nej ast j se zkoumá závslost práv mez dv ma vel am, kdy x bývá oza ováo jako ezávsle prom á a y závsle prom á. Tuto závslost lze zapsat jako y = ϕ(x), () kde ϕ (x) za í fukc, která popsuje daou závslost. Ve v tš p ípad tuto fukc elze vyjád t žádým p edpsem, proto se hledá taková fukce, která daou závslost popsuje co ejlépe. Jestlže ajdeme tuto závslost, pak m žeme k lbovolé hodot ezávslé vel y x odhadout hodotu závslé vel y y. [4] Závslost mez vel am je ovlv á r zým áhodým vlvy, které se azývají šum. V kterých p ípadech m že být velkost šumu velká a v jých p ípadech m že abývat velm malých hodot. P edpokládá se, že je st edí hodota šumu rova ule. 5

.. Leárí regrese Mez leárí modely regrese pat í ty, jejchž parametry jsou ve tvaru: η β β + β ( x) = x + x +... x. β β,..., β, jsou leárí, tj.... Regresí p ímka Teto typ leárí fukce se používá ej ast j a jde o ejjedodušší p ípad regresí úlohy. Tvar této fukce je dá vztahem: η ( x) = β + β x. () Pro parametry β, β je t eba staovt jejch odhady b, b, které se po ítají pomocí metody ejmeších tverc. Tato metoda spo ívá v hledáí koefcet b, b takových, u kterých jsou sou ty kvadrát odchylek am eých hodot od o ekávaých co ejmeší, tj. tehdy, když fukce (3) abude ejžší hodoty., b ) = ( y b b x ) S( b (3) Odhady b a b se ur í pomocí parcálích dervací fukce S (b, b ) S b S b = = ( y b ( y b b x )( ) = 0 b x )( x ) = 0. (4) Z t chto parcálích dervací dostaeme dv ormálí rovce, které mají tvar: b + x b + x b x = b = y x y, (5) po jejch úprav je možé odhady b, b vyjád t jako: 6

b = x x y b x y x = y b x, (6) kde x a y jsou výb rové pr m ry, tj. x = x, y = y. Získaé odhady dosadíme do p vodí rovce a získáme rovc pro odhad regresí p ímky: ˆ η ( ) = b + b x. (7) x Pomocí této rovce m žeme po ítat hodoty závslé prom é p dosazeí r zých hodot ezávsle prom é u takových asových ad, pro které je regresí p ímka ejvhod jší regresí. [4]... Parabolcký tred Jde o další p íklad leárí regrese. Závslost mez prom ým je vyjád ea fukcí: η ( x) + x = β + βx β3. (8) Pomocí metody ejmeších tverc hledáme odhady koefcet β,, β a β 3 podle rovce (9), kdy stej jako v p edchozím p ípad hledáme takové odhady, kdy rovce abývá ejmeší hodoty., b ) = ( y b b x b3 x ) S( b (9) Po provedeí parcálích dervací a jejch ásledou úpravou dostaeme t ormálí rovce, pomocí chž se dají spo ítat odhady b, b a b 3. 7

b x + x b + b x b + x + b + x b 3 3 x b + x = x b 3 3 b 4 3 = y = x y x y (0) Po vy ešeí této soustavy rovc se získaé odhady koefcet dosadí do p vodí rovce, která poté vyjad uje daou závslost. [3] Dalším typy leárí regrese m že být logartmcký a hyperbolcký tred, k vypo teí jejch parametr se používají obdobé postupy jako v p edchozích leárích fukcích, které byly popsáy podrob... Neleárí regrese Neleárí fukce se d lí do dvou skup. Prví tvo í ty, které se pomocí matematckých úprav mohou trasformovat a leárí fukce. Druhou skupu tvo í ty fukce, které eí možé p evést a leárí.... Learzovatelé P íkladem learzovatelé fukce je: Expoecálí tred Teto typ fukce je možé zapsat ve tvaru x x) β η ( = β, () kde x =,,, a β, β jsou parametry fukce. Pomocí zlogartmováí vzke leárí fukce, tj.: l η ( x ) = l β + x l β, a po provedeí substtuce ( z = lη( x), c = l β, c = l β ), získáme tvar fukce stejý jako u regresí p ímky: 8

z = c + xc. Tudíž dále m žeme postupovat jako u regresí p ímky. Na záv r ješt provedeme zp tou substtuc a získaé odhady koefcet dosadíme do p vodí rovce. [3]... Nelearzovatelé Mez elearzovatelé fukce pat í ásledující t fukce. Modfkovaý expoecálí tred Teto tred je vyjád e ásledujícím p edpsem: η ( = + β. () x x ) β β 3 Jde o tred, který má ve vývoj asymptotu. Vyrováí tímto tredem se používá pro asové ady, které jsou shora ebo zdola omezeé a hodoty prvích dferecí jsou p blž kostatí. [] Logstcký tred Jedá se o S-k vku, která se v ekoom používá k modelováí ap. poptávky zboží dlouhodobé spot eby. Její tvar je dá vztahem: η( x) = β + β β. (3) x 3 Skládá se z p t základích vývojových fází cyklu. Jedotlvé fáze lze charakterzovat tímto zp sobem:. fáze formováí ových progresvích sl, které jsou zatím brzd y p vodím,. fáze ové síly se za íají pl prosazovat a ovlv ovat další vývoj, 3. fáze síly se jž zcela prosadly, ale za íají se objevovat jé opoz í síly, 4. fáze opoz í síly získávají p evahu, tudíž se vývoj zpomaluje, 5. fáze p evahu mají opoz í síly, vývoj se tém utlumuje. [3] 9

Gompertzova k vka Jde o S-k vku, která oprot logstckému tredu eí symetrcká a v tša hodot leží až za flexím bodem. Tato k vka je ohra eá shora zdola a je dáa tvarem [4]: η( x β+ ββ3 x) e =. (4) Odhady koefcet elearzovatelých fukcí Aby bylo možé tyto odhady spo ítat, je t eba, aby byl po et hodot d ltelý t em. Jestlže eí, pak se s krajím hodotam epo ítá. Jedotlvé odhady se po ítají podle vzorc : S3 S b3 = S S mh b b b h 3 = ( S S) x mh b3 ( b3 x b 3 = S bb3 h m b3 ) mh, (5) kde h je délka tervalu. S, S a S3 p edstavují sou ty hodot asové ady, kdy se tyto data rozd lí do t í skup o m prvcích (m = / 3), p es j: S m = y S = m 3m y S = y m+ m+ 3 pro =,,,. (6) Všechy tyto vzorce platí pro modfkovaý expoecálí tred. Pro logstcký tred se ur í k hodotám y ezávsle prom é jejch p evráceé hodoty /y. P použtí Gompertzovy k vky se ur í pro zadaé hodoty y jejch p rozeé logartmy l y...3 Volba vhodé regresí fukce Nej ast j se k výb ru fukce používají dv krtéra, a to rezduálí sou et tverc a dex determace. Mmo tyto krtéra je také vhodé uvažovat, zda je fukce rostoucí KROPÁ, J í. Statstka B :jedorozm ré a dvourozm ré datové soubory, regresí aalýza, asové ady. Bro, 007. 49 s. ISBN 80-4-395-0. 0s. 0

klesající, roste-l fukce do ekoe a ebo je omezeá a je-l vhodé uvažovat o fukc s flexím bodem. Rezduálí sou et tverc Vyjad uje hodotu, která se rová sou tu kvadrát rozdíl am eých a vyrovaých hodot, tj. S η pro =,,,, (7) y ˆ = ( y ˆ η ) kde ηˆ p edstavuje vyrovaé hodoty regresí fukce a y skute é am eé hodoty závsle prom é pro jedotlvé hodoty x. K popsu se vybírá ta fukce, která má hodotu vzorce (7) ejmeší. [3], [4] Idex determace Nabývá hodoty z tervalu 0, a po ítá se podle vzorce: I S S ˆ η y ˆ η = = = S y S y ( y ( y ˆ η ) y) pro =,,,. (8) ím je hodota dexu determace vyšší, tím lépe zvoleá fukce popsuje daou závslost. Naopak, je-l hodota blízká ule, pak pravd podob tato fukce eí pro pops zkoumaé závslost správá. Problém m že astat, jestlže se dex determace po ítá pro polyom vysokého stup, jelkož m že abývat vysokých hodot v p ípad, že epopsuje dostate správ daou závslost. [3] Všechy vzorce použté v kaptole. asové ady a. Regresí aalýza pocházejí ze zdroj [3], [4].

.3 Malé a st edí podky Mez malé a st edí podky (dále je MSP) se adí podky, které mají po et zam stac do 50 osob a jejch ro í obrat ep esahuje 50 mlo euro ebo je koe á ro í rozvaha meší ebo rova 43 mló euro. Další podmíkou je ezávslost, ebo-l podk esmí být vlast z více ež 5% subjektem, který espadá do kategore MSP. Výjmkou jsou sttuce ekotrolující podkáí, které mohou podk vlastt z více ež 5%. Podrob jší le í MSP podle evropské komse: drobý podkatel zam stává mé ež 0 zam stac a jeho aktva/majetek ebo obrat/p íjmy ep esahují koruový ekvvalet mlo EUR, malý podkatel zam stává mé ež 50 zam stac a jeho aktva/majetek ebo obrat/p íjmy ep esahují koruový ekvvalet 0 mlo EUR, st edí podkatel zam stává mé ež 50 zam stac a jeho aktva/majetek ep esahují koruový ekvvalet 43 mlo EUR ebo obrat/p íjmy ep esahují koruový ekvvalet 50 mlo EUR. 3 Podkáí se ídí obchodím zákoíkem a žvosteským zákoem. Podle 5 zákoa. 53/99 Sb., obchodí zákoík je podk defová takto: Podkem se pro ú ely tohoto zákoa rozumí soubor hmotých, jakož osobích a ehmotých složek podkáí. K podku áleží v c, práva a jé majetkové hodoty, které pat í podkatel a slouží k provozováí podku ebo vzhledem k své povaze mají tomuto ú elu sloužt. 4 V tomto záko lze také alézt, jakým zp sobem je defováo podkáí, podkatel, jedotlvé formy podkáí a další v c, které s podkáím souvsí. MSP mají oprot velkým frmám své výhody evýhody. Mez jejch výhody se asto adí jedoduchá orgaza í struktura, meší áklady p vzku, mé admstratvy, 3 Malé a st edí podky (MSP) - Podkatel.cz [ole]. [ct. 009-03-8]. Dostupé z: <http://www.podkatel.cz/start/zacajc-podkatel/male-a-stred-podky-msp/>. 4 Záko. 53/99 Sb., Obchodí zákoík, ve z í pozd jších p edps. 5.

osobí p ístup k zákazík m apod. Naopak za evýhody bývá považováo mé zdroj a výzkum, horší p ístup k czímu kaptálu, žší vlv a trhu aj. Jelkož podkáí je pro MSP více fa áro é, ale jejch ú ast a trhu je ezbytá, mohou tyto podky získat dotace p eváž z fodu EU, která se saží o rozvoj tohoto typu podkáí. MSP mohou erpat dotace a techologe, botechologe, emovtost, ehmotý majetek a patety, výzkum a vývoj, vzd láváí zam stac, podpora exportu, poradeství a ochraa žvotího prost edí. Pro získáí dotací je t eba splt spoustu podmíek, které jsou pro jedotlvé projekty r zé..3. Vybraé ukazatele Výkoy Výše výko odpovídá sou tu tržeb za vlastí výrobky a služby, zm stavu vtropodkových zásob výroby a aktvací vtropodkových zásob. Zjedoduše e eo, jde o pe ží vyjád eí objemu produkce. [6] Ú etí p daá hodota Jde o odvozeého ukazatele, který se po ítá jako rozdíl mez výkoy a výkoovou spot ebou. Vyjad uje, o kolk se zvýšla hodota vstup díky zpracováí, ebol o kolk jsou výstupy vyšší ež vstupy. [7] Mzdové áklady (bez ostatích osobích áklad ) Vyjad ují veškeré áklady a mzdy v et odm. Zahrují p íjmy spole ík a le družstva, pokud jsou v evdec zam stac. Neobsahují áklady vyaložeé a pracovíky, kte í ejsou v evdec zam stac, tj. pracovíc, kte í pracují a základ dohody o provedeí práce ebo ost a také ezahrují odm y le m orgá spole ostí. [0] Ivestce Vyjad ují vyaložeé zdroje a po ízeí statk, které ejsou spot ebováváy okamžt, ale pomocí ch jsou vyráb y další statky v budoucu. Ivestce mohou být 3

facováy vlastím czím zdroj. asto jsou vestce azýváy odložeou spot ebou. Jedotlvé vest í projekty musí být velce dob e rozmyšley, jelkož špaté rozhodutí m že frmu z t. V rámc podk se d lí vestce a hmoté, ehmoté a fa í. - hmoté obsahují vestce do prost edk, které se adí do stálých aktv. P íkladem mohou být vestce a vybudováí ebo rozší eí výrobích prostor, výstavbu budov a cest, ákup pozemk, stroj aj., - ehmoté v ú etctví jsou oza ey jako ehmotý vest í majetek, tedy ákup softwaru, lcecí, autorských práv, kow-how, výdaje a výzkum atd., - fa ího vestce ákup dlouhodobých ceých papír, dlouhodobé p j ky, vklady do jých spole ostí aj. Z makroekoomckého hledska se vestce d lí a: - hrubé vestce rová se celkové vestovaé ástce, - sté vestce po ítají se jako rozdíl hrubých vestc a odps. Ivest í majetek pak m že podk získat koupí, vest í výstavbou, darováím a bezúplatým abytím a základ smlouvy o koup ajaté v c. [6] Zahra í obchod Díky možost obchodovat v zahra í se rozš uje trh, kde mohu frmy abízet své zboží a služby, ale také se zvyšuje kokurece, se kterou musí soupe t. Velkou rol zde hrají m ové kurzy, které ovlv ují koe ou ceu, za kterou podky prodávají. Vývoz Vývoz vyjad uje hodotu zboží odeslaého do zahra í, které p estouplo státí hrac za ú elem jeho trvalého ebo do asého poecháí v zahra í. Celkový vývoz se tak skládá z odesláí do stát EU a vývozu do t etích zemí. Dovoz Dovoz vyjad uje hodotu zboží p jatého ze zahra í, které p estouplo státí hrac 4

za ú elem jeho trvalého ebo do asého poecháí v tuzemsku. Celkový dovoz se tak skládá z p jetí ze stát EU a dovozu ze t etích zemí. 5 HDP Výše HDP vyjad uje hodotu zboží a služeb, které byly vyprodukováy a ur tém území za daé období a jeho výše vyjad uje výkoost ekoomky. Vypo ítat se dá t em zp soby: produk í metodou HDP = Produkce - Mezspot eba + Da z produkt -Dotace a produkty, výdajovou metodou HDP = Výdaje a koe ou spot ebu + Tvorba hrubého kaptálu + Vývoz výrobk a služeb - Dovoz výrobk a služeb, d chodovou metodou HDP = Náhrady zam stac m + Da z výroby a z dovozu - Dotace + stý provozí p ebytek + stý smíšeý d chod + Spot eba fxího kaptálu. [8] 5 Zahra í obchod - M šec.cz [ole]. [ct. 009-03-0]. Dostupé z: <http://www.mesec.cz/texty/zahrac-obchod/>. 5

3 Praktcká ást V této ást budu pomocí asových ad aalyzovat jedotlvé ukazatele MSP za roky 997-007 a p edpovídat jejch další vývoj. 3. Po et MSP Prví ukazatel, který budu sledovat, je po et MSP. Udává, kolk podk exstovalo ke koc každého roku. V ásledující tabulce jsou tyto hodoty ve druhém sloupc. T etí sloupec obsahuje vypo teé prví dferece podle vzorce (4) a tvrtý sloupec koefcety r stu spo teé podle vzorce (7). x Rok (t) Hodota (y) Prví dferece Koefcet r stu Vyrovaé hodoty ( y v ) 997 657 30 - - 666963,6 998 740 6 8349,7 70793,5 3 999 753 807 385,078 74743,3 4 000 744 33-9674 0,987 787653, 5 00 746 7 994,007 8788,9 6 00 97 0 5083,307 868,7 7 003 988 697 7487,080 90834,5 8 004 00 045 3348,035 94857,4 9 005 995 70-6344 0,9937 98880, 0 006 999 47 377,0038 0903,0 007 999 8-90 0,9997 0696,8 Základí charakterstky: Tabulka Hodoty o po tech MSP d ( y) 3434, k ( y) =, 043 y = 8708,4 = 6

Pr m r prvích dferecí vyjad uje, že po et podk vzrostl každý rok oprot p edchozímu pr m r o 34 34, podk. Pr m r koefcet r stu udává, že pr m rý ro í ár st po tu podk byl 4,3%. Po et MSP 00000 000000 800000 y 600000 400000 00000 997 999 00 003 005 007 t Graf Po et MSP v R za jedotlvé roky V grafu je vd t rostoucí tred a lze p edpokládat, že teto tred bude pokra ovat. Nejv tší ár st byl v roce 00 (o 5 083 podk ) a z ejm souvsí se vstupem R do EU. V tomto roce jž byla sjedocea v tša p edps R s p edpsy EU, u kterých to bylo vyžadováo a díky m se zjedodušlo obchodováí v zahra í, což z ejm vedlo k daému ár stu. Mez jedotlvým odv tvím byl ejv tší ár st za období 00-007 ve službách. Teto ár st se dal o ekávat, jelkož v mulost bylo služeb edostatek. Pro vyrováí této asové ady jsem zvolla regresí p ímku. Po alezeí koefcet b, b podle vzorc (6) vzke fukce, která má tvar x = (t - 996). Výsledý tvar rovce je: y v y v = 66734 + 4030 ( t 996). = 66734 + 4030 x, kde Vyrovaé hodoty, které se spo ítaly pomocí alezeé rovce regresí p ímky, jsou dopl y do šestého sloupce tabulky a grafcky zázor y v grafu. 7

Po et MSP - vyrováí p ímkou 00000 900000 y ; yv 700000 500000 300000 Progóza vývoje 997 999 00 003 005 007 t p vodí hodoty vyrovaé hodoty Graf Vyrováí hodot p ímkou Pomocí zjšt é regresí fukce lze p edpov d t vývoj pro ásledující období. Pro rok 008 a 009 se hodota spo ítá ásledov : 008: y v = 66 734 + 4030 (008 996) = 09 494 009: y v = 66 734 + 4030 (009 996) = 49 74 Tedy odhad po tu MSP pro rok 008 je 09 494 podk a pro rok 009 je to 49 74 podk. Pro hodotu pro rok 009 se dá o ekávat, že bude o co žší, jelkož probíhající ekoomcká krze m že odradt mohé od založeí ové frmy ebo mohou které jž exstující frmy zakout. Kokrétí výše v po tu podk bude závset a tom, jak se bude krze b hem celého roku vyvíjet. 8

Po et MSP - progóza 00000 000000 y, yv 800000 600000 400000 997 999 00 003 005 007 009 t p vodí hodoty vyrovaé hodoty odhad Graf 3 Odhad vývoje po tu MSP 3. Po et zam stac Další ukazatel, kterým se budu zabývat, je po et zam stac MSP. Dle mého ázoru má v tší vypovídací schopost o rozvoj MSP ež p edchozí ukazatel. Jelkož te pouze udával po et podk a ezohled oval ap íklad, zda se jedá o podk s 0 00 zam stac. I když e vždy má po et zam stac vypovídací schopost o výkoost podku. V tabulce jsou údaje o po tech zam stac a další vypo teé charakterstky stej jako v p edchozím p ípad. 9

x Rok (t) Hodota (y) v ts. Prví dferece Koefcet r stu Vyrovaé hodoty ( y v ) 997 7 - - 809,5 998 948 7,39 87,7 3 999 870-78 0,9600 845,8 4 000 830-40 0,9786 864,0 5 00 848 8,0098 88, 6 00 947 99,0536 900,3 7 003 90-37 0,980 98,4 8 004 904-6 0,9969 936,6 9 005 94 0,005 954,7 0 006 983 59,0307 97,9 007 08 35,077 99,0 Základí charakterstky: Tabulka Hodoty o po tech zam stac v MSP d ( y) 6, k ( y) =, 043 y = 903,35 = Pr m r prvích dferecí udává, že b hem sledovaého období (997 00) vzrostl po et zam stac každý rok pr m r o 6, ts osob. Pr m r koefcet r stu íká, že pr m rý ár st každý rok dosahoval výše,43%. 30

Po et zam stac y (v ts.) 400 00 000 800 600 400 00 997 999 00 003 005 007 t Graf 4 Po et zam stac MSP I p es meší výkyvy v kterých letech je z ejmé, že vývoj po tu zam stac má rostoucí tred. Nejv tší ár st byl zazameá v roce 998, a to 7 ts. zam stac. Ovšem hed v ásledujícím roce astal ejv tší pokles za sledovaé období, kdy došlo k poklesu zam staost v celé eské republce, z ejm v d sledku poltcké establty v zem. Jestlže se zam íme a jedotlvá odv tví, pak za roky 00 007 byl ejv tší ár st v po tu zam stac ve službách (o 9 ts.), který sv d í o velkém rozvoj služeb. Naopak v zem d lství došlo k ejv tšímu poklesu, který l 3 ts. zam stac. Pro vyrováí jsem zvolla regresí p ímku, jelkož z kolka uvažovaých k vek m la hodotu rezduálího sou tu tverc ejmeší. Výsledý tvar rovce je: y v = 79+ 8 ( t 996). Vyrovaé hodoty za jedotlvé roky jsou vyesey v grafu 5. 3

Po et zam stac - vyrováí p ímkou 400 00 y ; yv (v ts.) 000 800 600 400 00 997 999 00 003 005 007 t P vodí hodoty Vyrovaé hodoty Graf 5 Vyrováí po tu zam stac p ímkou Progóza vývoje Progóza po tu zam stac pro další dva roky je ásledující: 008: y v = 79,3 + 8, (008 996) = 009,7, 009: y v = 79,3 + 8, (009 996) = 07,9. Odhad pro po et zam stac MSP v roce 008 je 009,7 ts. zam stac a v roce 009 má odhad hodotu 07,9 ts. zam stac. Vzhledem k probíhající ekoomcké krz lze o ekávat, že v roce 009 frmy budou propoušt t své zam stace, proto m že být po et zam stac žší ež p edpov zeá hodota. Správost odhadu lze ov t až po zve ej í výsledk za tyto roky. Po et zam stac - progóza 400 00 y; yv (v ts.) 000 800 600 400 00 997 999 00 003 005 007 009 t p vvodí hodoty vyrovaé hodoty progóza Graf 6 Progóza vývoje po tu zam stac MSP 3

3.3 Výkoy V ásledující tabulce jsou výše výko MSP za jedotlvé roky. K t mto hodotám jsou dopo tey které charakterstky. x Rok (t) Hodoty (y) v ml. K Prví dferece Koefcety r stu Vyrovaé hodoty ( y v ) l y 997 733 985 - - 79899 4,3659 998 985 356 537,450 893836 4,503 3 999 996 885 59,0058 003343 4,507 4 000 8 38 3353,0658 3038 4,5708 5 00 87 96 5974,0750 78360 4,643 6 00 47 367 9405,0566 4500 4,698 7 003 654 46 36879,0980 657009 4,797 8 004 945 49 973,097 900796 4,8958 9 005 3 54 579 0960,070 39978 4,9644 0 006 3 680 034 55455,666 35468 5,84 007 3 879 6 998,054 39777 5,7 Základí charakterstky: Tabulka 3 Hodoty o výkoech MSP d ( y) 94605 k( y) =, 078 y = 63930,7 = Pr m r prvích dferecí vyjad uje, že každý rok vzrostla pr m r výše výko oprot p edchozímu roku o 94,6 ts K. Pr m r koefcet r stu udává, že výkoy se každý rok zvýšly pr m r o 7,8%. 33

Výkoy 4500000 4000000 y (v ml. K ) 3500000 3000000 500000 000000 500000 997 999 00 003 005 007 t Graf 7 Vývoj výko Z grafu 7 je vd t, že výše výko plyule roste a v žádém roce edošlo k jejch poklesu. K ejv tšímu ár stu výko došlo v roce 006 vlvem vyaložeí velkého možství vestc, díky kterým došlo k rozvoj podk. Nejmeší ár st astal v roce 999, což souvsí s poklesem po tu zam stac. Mez jedotlvým odv tvím byl ejvýraz jší ár st v pr myslu (o 694 080 ml. K ). V ostatích odv tvích došlo k mír jšímu ár stu. Nejv tší relatví ár st byl ve stavebctví, který l 8%. Nejvhod j tuto závslost popsuje Gompertzova k vka. Pro alezeí koefcet b, b, b 3 bylo t eba spo ítat k p vodím hodotám jejch p rozeé logartmy, které jsou dopl y v tabulce 3. Hodoty jedotlvých koefcet se vypo tou podle vzorc (5) a jejch výsledé hodoty jsou ásledující: b = 3,85 b = 0,504 b 3 =,093. Výsledý tvar fukce má tedy tvar: ( t 996) 3,85+ 0,504,093 y v = e. Vyrovaé hodoty, které byly vypo tey pomocí alezeé fukce Gompertzovy k ky, jsou zázor y v grafu. 8. Kokrétí íselé hodoty pro jedotlvé roky jsou dopl y v tabulce 3. 34

Výkoy - vyrováí gompertzovou k vkou 4500000 y ; yv ( v ml. K ) 4000000 3500000 3000000 500000 000000 500000 997 999 00 003 005 007 t p vodí hodoty vyrovaé hodoty Graf 8 Vyrováí výko Gompertzovou k vkou Progóza Progóza výko pro další dva roky je tato: 008: 009: 3,85 + 0,504,093 y v = e = 4 484 40 ml. K 3 3,85 + 0,504,093 y v = e = 5 39 03 ml. K Odhad výko pro rok 008 í 4 484 40 ml. K. V roce 009 je teto odhad 5 39 03 ml. K. Kv l sv tové ekoomcké krz se dá o ekávat, že frmy ebudou mít tolk zakázek, a tedy ebudou v roce 009 produkovat tolk zboží a služeb. Proto ár st výko ebude pravd podob tak vysoký a m že dojít k poklesu. Výkoy - progóza 5500000 y, yv (v ml. K ) 4500000 3500000 500000 500000 997 999 00 003 005 007 009 t p vodí hodoty vyrovaé hodoty progóza Graf 9 Progóza výko 35

3.4 Ú etí p daá hodota V tabulce 4 jsou uvedey ve t etím sloupc íselé hodoty ú etí p daé hodoty za jedotlvé roky v období 997 007. V dalších dvou sloupcích jsou dopo tey základí charakterstky. x Rok (t) Hodoty (y) v ml. K Prví dferece Koefcety r stu Vyrovaé hodoty ( y v ) l y 997 556960 - - 549904 3,30 998 635498 78538,40 5907 3,36 3 999 656378 0880,039 635070 3,3945 4 000 68387 6009,0396 68565 3,4334 5 00 70493 3806,0558 74540 3,4877 6 00 778556 58063,0806 80485 3,565 7 003 898360 9804,539 87677 3,7083 8 004 964759 66399,0739 95690 3,7796 9 005 0777 6958,0653 048543 3,849 0 006 855 57508,533 5898 3,9854 007 6535 7730,065 757 4,0486 Základí charakterstky: Tabulka 4 Hodoty o ú etí p daé hodot MSP d ( y) 686,5 k( y) =, 078 y = 8459, 05 = Pr m r prvích dferecí íká, že b hem let 997 007 se výše ú etí p daé hodoty každý rok zvýšla pr m r o 6 86,5 ml K. Pr m r koefcet r stu vyjad uje, že ú etí p daá hodota vzrostla každý rok pr m r as o 7,8% 36

Ú etí p daá hodota y (v ml. K ) 600000 400000 00000 000000 800000 600000 400000 997 999 00 003 005 007 Graf 0 Vývoj ú etí p daé hodoty t Z grafu je vd t rostoucí tred ú etí p daé hodoty. Stej jako u výko edošlo v žádém ze sledovaých let k poklesu. Nejv tší ár st byl v roce 006, a to o 9 804 ml. K., což odpovídá roku, kdy byly velké vestce, které z ejm zefektvly výrobu. Nejv tší relatví p ír stek byl v roce 003, který m l hodotu 5,39%. Mez jedotlvým odv tvím za období 00 007 vzrostla ú etí p daá hodota ejvíce u pr myslu (o 64 698 ml. K ), a v pe žctví byl za toto období ejv tší relatví p ír stek ( 40%). Vývoj ú etí p daé hodoty ejlépe popsuje Gompertzova k vka. Po dosazeí koefcet, které byly vypo tey podle vzorc (5), má výsledá fukce tvar: ( t 996 ),333+,86,0375 y v = e. Pomocí této alezeé fukce Gompertzovy k vky jsou dopo tey vyrovaé hodoty za jedotlvé roky, které jsou dopl y v tabulce 4 a grafcky zázor y v grafu. 37

Ú etí p daá hodota - vyrováí gompertzovou k vkou 400000 y ; yv ( v ml. K ) 00000 000000 800000 600000 400000 997 999 00 003 005 007 t p vodí hodoty vyrovaé hodoty Progóza Graf Vyrováí ú etí p daé hodoty Gompertzovou k vkou Pro roky 008 a 009 jsou odhady dalšího vývoje ásledující: 008: y v = e,333+,86,0375 ( 008 996 ) = 408 53 ml. K, 009: y v = e,333+,86,0375 ( 009 996 ) = 565 6 ml. K. V roce 008 je odhad ú etí p daé hodoty 408 53 ml. K. V roce 009 se dá o ekávat žší hodota ež odhadovaá, d vodem je probíhající ekoomcká krze. Kokrétí výše bude závslá a dopadu krze práv a MSP. Ú etí p daá hodota - progóza 000000 y, yv (v ml. K ) 600000 00000 800000 400000 997 999 00 003 005 007 009 t p vodí hodoty vyrovaé hodoty progóza Graf Progóza ú etí p daé hodoty 38

3.5 Mzdové áklady V ásledující tabulce jsou íselé hodoty o mzdových ákladech. Oprot ostatím ukazatel m byly hodoty dostupé až od roku 999. Totéž platí o vestcích, kterým se budu zabývat pozd j. x Rok (t) Hodoty (y) v ml. K Prví dferece Koefcety r stu Vyrovaé hodoty ( y v ) 999 5536 - - 4409,5 000 6748 76,098 64406,4 3 00 8307 0459,0779 87403,4 4 00 335 30008,060 30400,3 5 003 355 000,0383 333397, 6 004 34486 9646,0604 356394, 7 005 368457 3596,0684 37939, 8 006 404486 3609,0978 40388,0 9 007 44350 38764,0958 45385,0 Základí charakterstky: Tabulka 5 Hodoty o mzdových ákladech MSP d ( y) 354,3 k( y) =, 075 y = 334, 75 = Pr m r prvích dferecí uvádí, že b hem let 997 007 došlo každý rok k ár stu mzdových áklad pr m r o 3 54,3 ml. K. Pr m r koefcet r stu íká, že pr m r vzrostly mzdové áklady b hem sledovaého období každý rok o 7,5%. 39

Mzdové áklady y (v ml. K ) 500000 450000 400000 350000 300000 50000 00000 999 00 003 005 007 t Graf 3 Mzdové áklady Z grafu je vd t, že mzdové áklady mají rostoucí tred a v žádém z let edošlo k poklesu. Nejv tší relatví ár st byl v roce 00, který byl zp sobe vzkem spousty ových podk. Jestlže porováme rychlost r stu mzdových áklad a po t zam stac za jedotlvé roky, pak se z t chto dvou ukazatel dá zjstt, že mzdy se každý rok zvýšly pr m r as o 5,7%. Nejv tší relatví ár st hrubé mzdy v období 00 007 byl v pohostství (o 55,4%). Avšak p es teto fakt je hodota pr m ré mzdy v tomto odv tví stále ejžší. Nejmeší rezduálí sou et tverc této asové ady byl z uvažovaých k vek u modfkovaého expoecálího tredu, proto jsem ho zvolla pro vyrováí. Jeho výsledý tvar je: ( t 998) y v = 4878,7 + 8488,5,0853. Vyrovaé hodoty získaé pomocí alezeého modfkovaého expoecálího tredu jsou zázor y v grafu 4. 40

Mzdové áklady - vyrováí modf. exp. tredem 500000 y ; yv (v ml. K ) 450000 400000 350000 300000 50000 00000 999 00 003 005 007 t p vodí hodoty vyrovaé hodoty Graf 4 Vyrováí mzdových áklad expoecálím tredem Progóza Odhad pro ásledující dva roky lze spo ítat takto: 008: (008 998) y v = 4878,7 + 8488,5,0853 = 467 956 ml. K, 009: (009 998) y v = 4878,7 + 8488,5,0853 = 503 7 ml. K. Výše mzdových áklad v roce 008 se dá o ekávat ve výš 467 956 ml. K. V roce 009 bude hodota mzdových áklad z ejm meší ež odhadutá, jelkož v d sledku ekoomcké krze budou frmy pravd podob sžovat po et zam stac, což povede ke sížeí mzdových áklad. Mzdové áklady - progóza 600000 y, yv (v ml K ) 500000 400000 300000 00000 999 00 003 005 007 009 t p vodí hodoty vyrovaé hodoty progóza Graf 5 Progóza mzdových áklad 4

3.6 Ivestce Další ukazatel udává, kolk pe z frmy vložly do hmotých a ehmotých vestc. V tabulce 6 jsou hodoty za jedotlvé roky a k m dopo teé které charakterstky. x Rok (t) Hodoty (y) v ml. K Prví dferece Koefcety r stu Vyrovaé hodoty ( y v ) 999 6867 - - 4543,6 000 70596 969,07 6479,7 3 00 6980-36 0,993 8935,8 4 00 7089 009,0060 069,0 5 003 478 4449,609 0448, 6 004 35578 0860,097 3904, 7 005 65609 3003,75 57960,4 8 006 30367 3808,43 7676,5 9 007 85709-798 0,940 9547,6 Základí charakterstky: Tabulka 6 Hodoty o vestcích MSP d ( y) 354,3 k( y) =, 075 y = 334, 75 = Každý rok MSP vestovaly pr m r o 7,5% více ež v p edchozím roce. Výše vestc se každý rok pr m r zvýšla o 3 54 ml. K. Pr m rá vestce za jede rok byla v období 999 007 ve výš 33 43 ml. K 4

Ivestce 350000 300000 y (v ml. K ) 50000 00000 50000 00000 999 00 003 005 007 t Graf 6 Ivestce Z grafu je vd t, že výše vestc se zpo átku sledovaého období tém em la. K ár stu za alo docházet až v roce 003, ve kterém byl ár st ejv tší. Frmy pravd podob za al moderzovat, aby byly p pravey a velkou kokurec v EU. Nejvíce se výše vestc v tomto roce zv tšla ve službách (o 3 564 ml. K ), což p edstavuje ejv tší relatví ár st. Hodota vestovaých pe z v tomto odv tví se tém zdvojásobla. Nejv tší suma pe z vestovaá do služeb byla eje v roce 003, ale v celém období let 00 007. Vysoké vestce do služeb souvsí se vzkem spousty ových podk v tomto odv tví. Oprot tomu ejmé vestc za toto období p padlo do pohostství. Nejv tší celkové vestce byly v roce 006. Pravd podob má a teto fakt vlv to, že v tomto roce byla poskytuta ejv tší suma dotací pro MSP. Tuto asovou adu ejlépe popsuje regresí p ímka, jelkož rezduálí sou et tverc je pro tuto regresí fukc ejmeší. Po vypo teí koefcet b, b podle vzorc (6) má zvoleá fukce tvar: y v = 6667 + 8756 ( t 998). Vyrovaé hodoty získaé pomocí této regresí p ímky jsou zázor y v grafu. 7. 43

Ivestce - vyrováí p ímkou 350000 y ; yv (v ml. K ) 300000 50000 00000 50000 00000 999 00 003 005 007 t p vodí hodoty vyrovaé hodoty Graf 7 Vyrováí vestcí p ímkou Progóza Odhady pro roky 008, 009 se dají ur t pomocí alezeé rovce p ímky. 008: y = 6667 + 8756 (008 998) = 34 7 ml. K v 009: y = 6667 + 8756 (009 998) = 33 983 ml. K v Za rok 008 se dá o ekávat, že výše vestc bude as 34 7 ml. K. V roce 009 by byla o ekávaá vestce 33 983 ml. K, ale z d vodu sv tové ekoomcké krze bude tato hodota z ejm meší. Koe á výše vestc bude také závset a výš podpor pro malé a st edí podkáí. Ivestce - progóza 400000 y, yv (v ml. K ) 300000 00000 00000 0 999 00 003 005 007 009 t p vodí hodoty vyrovaé hodoty progóza Graf 8 Progóza vestcí 44

3.7 Zahra í obchod Nyí se budu zabývat vývojem vývozu a dovozu MSP. 3.7. Vývoz Teto ukazatel vyjad uje v pe zích, kolk zboží a služeb se poda lo MSP exportovat do zahra í. x Rok (t) Hodoty (y) v ml. K Prví dferece Koefcety r stu Vyrovaé hodoty ( y v ) 997 63 006 - - 364 998 308 35 45346,74 306 3 999 339 54 37,0 35437 4 000 46 36 7680,6 344068 5 00 453 403 37077,089 395 6 00 450 3-37 0,9930 459578 7 003 467 073 684,0374 546457 8 004 587 038,57 6575 9 005 760 687 73476,954 77846 0 006 968 774 08087,736 93587 007 08 638 39864,444 0889 Základí charakterstky: Tabulka 6 Hodoty o vývozu MSP d ( y) 70576,8 ml. K k( y) =, 393 = y = 556 656,8 ml. K Pr m r prví dferece udává, že vývoz vzrostl b hem sledovaého období každý rok pr m r o 70 577 ml. K. Pr m r koefcet r stu vyjad uje, že pr m rý ro í ár st hodoty vývozu l 3,93%. 45

Vývoz 00000 000000 y ( v ml. K ) 800000 600000 400000 00000 0 997 999 00 003 005 007 t Graf 9 Vývoz Vývoz MSP roste, pravd podob vlv a teto fakt má zvyšující se podíl zahra ího kaptálu, díky muž se poté podky oretují více a export. Z grafu je vd t, že ár st je zpo átku pozvolý a až v roce 004 za íá ar stat strm j. Lze z toho usuzovat, že vstup do EU m l a vývoz kladý vlv. K jedému poklesu došlo v roce 00, který byl zp sobe posíleím koruy. B hem celého sledovaého období se také MSP poda lo zvýšt podíl a celkovém vývozu z R. Nejmeší rezduálí sou et tverc této asové ady byl u parabolckého tredu, proto jsem ho použla k vyrováí hodot. Jeho koefcety jsem získala po vy ešeí soustav rovc podle vzorc (0) a výsledý tvar je poté ásledující: y v = 346037,5 3933,9 ( t 996) + 9707,9 ( t 996). Vyrovaé hodoty pomocí tohoto parabolckého tredu jsou zázor y v grafu. 9. 46

Vývoz - vyrováí parabolckým tredem y; yv (v ml. K ) 400000 00000 000000 800000 600000 400000 00000 0 997 999 00 003 005 007 t p vodí hodoty vyrovaé hodoty Graf 0 Vyrováí vývozu parabolckým tredem Progóza Odhad výše vývozu pro roky ásledující dva roky: 008: 009: y v y v = 346037,5 3933,9 (008 996) + 9707,9 (008 996) = 7 088 ml. K = 346037,5 3933,9 (009 996) + 9707,9 (009 996) = 475 46 ml. K V roce 008 je o ekávaá výše vývozu v hodot 7 088 ml. K. V roce 009 je p edpov zeá hodota 475 46 ml. K, ale stej jako u všech p edchozích ukazatel bude koe á hodota z ejm o co meší. Vývoz - progóza 800000 500000 y; yv (v ml K ) 00000 900000 600000 300000 0 997 999 00 003 005 007 009 t p vodí hodoty vyrovaé hodoty progóza Graf Progóza vývozu 47

3.7. Dovoz Další ukazatel, kterým se budu zabývat, vyjad uje celkový dovoz MSP za jedotlvé roky. X Rok (t) Hodoty (y) v ml. K Prví dferece Koefcety r stu Vyrovaé hodoty ( y v ) 997 4733 - - 406067 998 45400 36877,0884 450840 3 999 50603 583,4 5096 4 000 6647 0440,8 56083 5 00 653860 37388,0606 66653 6 00 69057 36667,056 7048 7 003 77887 7360,0396 788984 8 004 9033 9346,690 887666 9 005 00074 89708,0985 00040 0 006 84990 8449,84 866 007 97609 69,0950 7564 Základí charakterstky: Tabulka 8 Hodoty o dovozu MSP d ( ) = 76 766,7ml. K k( y) =, y y = 759 30,8 ml. K Pr m r prvích dferecí vyjad uje, že hodota dovozu se každý rok oprot p edchozímu pr m r zvýšla o 76 767 ml. K. Pr m r koefcet r stu udává, že teto ár st byl každý rok pr m r ve výš % 48

Dovoz 400000 00000 y ( v ml. K ) 000000 800000 600000 400000 00000 997 999 00 003 005 007 t Graf Hodoty o dovozu Dovoz má rostoucí tred a k ár stu dochází ve všech sledovaých letech. D vod bude z ejm stejý jako u vývozu, a to zvyšující se podíl zahra ího kaptálu. K ejv tšímu ár stu došlo v roce 004 (o 93 46 ml. K ), kdy R vstoupla do EU. Nejmeší ár st dovozu byl v roce 00. Vývoj dovozu ejlépe popsuje modfkovaý expoecálí tred, jehož koefcety byly spo tey pomocí vzorc (5). Výsledá fukce má po dosazeí t chto koefcet tvar: ( t 996) y v = 88039,6 + 78780,33*,408. Vyrovaé hodoty jsou zázor y v ásledujícím grafu. Dovoz - vyrováí modf. exp. tredem y ; yv (v ml. K ) 400000 00000 000000 800000 600000 400000 00000 997 999 00 003 005 007 t p vodí hodoty vyrovaé hodoty Graf 3 Vyrováí dovozu modfkovaým expoecálím tredem 49

Progóza Pro ásledující dva roky jsou odhady hodot vývozu tyto: 008: 009: (008 996) y v = 88039,6 + 78780,33*,408 = 44 53 ml. K, (009 996) y v = 88039,6 + 78780,33*,408 = 633 43 ml. K. V roce 008 bude výše dovozu pravd podob ve výš 44 53 ml. K. Pro rok 009 je hodota odhadu 633 43 ml. K, ale dá se o ekávat, že této hodoty edosáhe, jelkož v tomto roce probíhá sv tová ekoomcká krze. Vypo teé odhady jsou vyesey v grafu 4. Dovoz - progóza y; yv (v ml. K ) 000000 700000 400000 00000 800000 500000 00000 997 999 00 003 005 007 009 t p vodí hodoty vyrovaé hodoty progóza Graf 4 Progóza dovozu Srováí vývozu s dovozem B hem celého sledovaého období 997 007 byla hodota vývozu meší ež hodota dovozu a rozdíl mez t mto dv ma ukazatel se za toto období zvýšl. I p es tuto skute ost se dá o ekávat, že rozdíl mez dovozem a vývozem bude klesat, jelkož rostl pouze do roku 004 a v poté se jž za al zmešovat. 50

3.8 HDP Posledí ukazatel, kterým se budu zabývat je HDP. V ásledující tabulce jsou hodoty HDP, který byl vytvo e MSP. Hodoty HDP byly získáy pomocí d chodové metody. Stej jako ve všech ostatích p ípadech jsou k t mto hodotám dopo tey které charakterstky ve tvrtém a pátém sloupc. Šestý sloupec ukazuje, jaký podíl m ly MSP a celkovém HDP eské republky. x Rok (t) Hodoty (y) v ml. K Prví dferece Koefcety r stu Podíl a celkovém HDP (z) Vyrovaé hodoty ( y v ) 999 65683,37 - - 3,54 % 647,7 000 68363,98 6 080,6,0397 3,7 % 69048, 3 00 744005,9 6 64,3,0903 3,63 % 76679,6 4 00 85447,03 08 44,7,458 34,59 % 84303,0 5 003 898380,55 45 933,5,0539 34,86 % 9943,4 6 004 976440,94 78 060,39,0869 34,69 % 99573,8 7 005 0346,5 55 975,3,0573 34,60 % 07034, 8 006 79497,49 47 08,0,45 36,68 % 48344,6 9 007 5885,37 73 387,88,06 35,49 % 4655,0 Základí charakterstky: Tabulka 9 Hodoty o HDP MSP d ( ) = 74 575,3ml. K k( y) =, 084 y y = 99 43,4 ml. K Pr m r prvích dferecí íká, že každý rok byla hodota HDP oprot p edchozímu roku vyšší o 74 575,3 ml. K. Pr m r koefcet r stu vyjad uje, že hodota HDP se každý rok zvýšla o 8,4%. 5

HDP 400 y (v ml. K ) 00 000 800 600 999 00 003 005 007 t Graf 5 HDP Hodota HDP vytvo eého MSP každý rok ar stá. Za sledovaé období byl ejv tší ár st v roce 006, ve kterém došlo k ár stu o 4708, ml K. D vodem tohoto r stu byly vysoké vestce, jelkož vestce jsou ejd ležt jším faktorem ovlv ující HDP. K ejmešímu ár stu došlo v roce 000 a to o 6 080,6 ml. K. Za celé sledovaé období se zvýšl podíl MSP a celkovém HDP eské republky. Pro vyrováí jsem zvolla regresí p ímku. Koefcety b a b jsem spo ítala pomocí vzorc (6) a po jejch dosazeí do rovce (7) vzke regresí p ímka ve tvaru: y v = 53786+ 7630 ( t 998). Vyrovaé hodoty alezeé pomocí této regresí p ímky jsou vyesey v grafu 6. HDP - vyrováí p ímkou 600000 400000 y ; yv (v ml. K ) 00000 000000 800000 600000 400000 999 00 003 005 007 p vodí hodoty vyrovaé hodoty Graf 6 Vyrováí HDP regresí p ímkou 5

Progóza Odhadovaá hodota, kterou se budou MSP podílet a celkovém HDP pro roky 008 a 009 je: 008: y = 53786+ 7630 (008 998) = 300 96 ml. K, v 009: y = 53786+ 7630 (009 998) = 377 7 ml. K. v V roce 008 je o ekávaá výše HDP 300 96 ml. K. Odhad pro rok 009 í 337 7 ml. K. Lze o ekávat, že kv l dopadu ekoomcké krze bude hodota v letoším roce žší. P edpov zeé hodoty jsou zázor y v grafu. 7. HDP - progóza 600000 y, yv (v ml K ) 400000 00000 000000 800000 600000 400000 999 00 003 005 007 009 t p vodí hodoty vyrovaé hodoty progóza Graf 7 Progóza HDP 53

4 Záv r V této prác jsem aalyzovala kolk ukazatel MSP v eské republce a a základ této aalýzy p edpov d la, jaké hodoty by mohly mít tyto ukazatele za roky 008 a 009. Ze zjšt ých výsledk je z ejmé, že tyto podky se eustále vyvíjí a dá se tedy p edpokládat, že teto tred bude pokra ovávat a dále. Kladý vlv a teto vývoj m l vstup R do EU, díky muž došlo ke zvýšeí po tu podk, a zahra í obchod za al r st rychlej. P esost získaých odhad lze porovat se skute ým výsledky hed po jejch zve ej í. Ke zve ej í výsledk za každý rok dochází zpravdla v ervec ásledujícího roku. Odhady pro rok 008 by se mohly p blžovat skute ým výsledk m za teto rok, jelkož edošlo k žádé velké zm ve vývoj tohoto typu podkáí a ekoomcká krze v tomto roce m la a ekoomku eské republky epatrý vlv. Oprot tomu hodoty jedotlvých ukazatel za rok 009 z ejm ebudou tak vysoké, jako jsou jejch vypo teé odhady. Dá se o ekávat, že v d sledku sv tové ekoomcké krze, která v tomto roce probíhá, edojde k tak velkému ár stu hodot jako v p edchozích letech a p ípad m že dojít k poklesu. O kolk budou tedy skute é hodoty žší ež jejch odhady, bude závset a vývoj této krze a dopadu práv a MSP. V sou asé dob se edá s jstotou p edpov d t, jak se bude krze dále vyvíjet. Sou asá progóza NB p edpokládá, že by m lo dojít k poklesu ekoomky o,4%. Až a základ vývoje této krze bude možé vypo teé odhady pro teto rok up est. 54

5 Zdroje Khy [] ARTL, Josef, ARTLOVÁ, Markéta. Ekoomcké asové ady : vlastost, metody modelováí, p íklady a aplkace.. vyd. Praha : Grada. 007. 85 s. ISBN 978-80-47-39-9. [] HINDLS, R., HRONOVÁ, S. a NOVÁK, I. Metody statstcké aalýzy pro ekoomy.. p eprac. vyd. Praha : Maagemet Press. 000. 59 s. ISBN 80-76-03-9. [3] HINDLS, R., a spol. Statstka pro ekoomy. 8. vyd. Praha : Professoal Publshg. 007. 45 s. ISBN 978-80-86946-43-6. [4] KROPÁ, J í. Statstka B : jedorozm ré a dvourozm ré datové soubory, regresí aalýza, asové ady.. vyd. Bro. 007. 49 s. ISBN 80-4-395-0. [5] REIF, J í. Metody matematcké statstky.. vyd. Plze : Západo eská uverzta. 000. 86 s. ISBN 80-708-593-6. [6] SYNEK, Mloslav. Maažerská ekoomka. Praha : Grada. 007. 45 s. ISBN 978-80-47-99-4. Iteretové zdroje [7] Aalýza ú etí p daé hodoty [ole]. [ct. 009-03-0]. Dostupé z: <http://www.busessfo.cz/cz/claek/podkatelske-prostred-v-cr/aalyzaucet-prdae-hodoty/000604/3665/#ucet>. [8] Hrubý domácí produkt (HDP) SÚ [ole]. [ct. 009-03-0]. Dostupé z: <http://www.czso.cz/csu/redakce.sf//hruby_domac_produkt_(hdp)>. 55

[9] Malé a st edí podky (MSP) - Podkatel.cz [ole]. [ct. 009-03-8]. Dostupé z: <http://www.podkatel.cz/start/zacajc-podkatel/male-astred-podky-msp/>. [0] Metodcký úvod [ole]. [ct. 009-03-0]. Dostupé z: <http://www.czso.cz/csu/008edcpla.sf/t/88003344cd/$fle/800708mcz. pdf>. [] Zahra í obchod - M šec.cz [ole]. [ct. 009-03-0]. Dostupé z: <http://www.mesec.cz/texty/zahrac-obchod/>. Zdroje dat [] P íloha. - statstka MSP 00 [ole]. [ct. 009-03-]. Dostupé z: <http://dowload.mpo.cz/get/3059/330/34846/prloha005.doc>. [3] P íloha. - statstka MSP 003 [ole]. [ct. 009-03-]. Dostupé z: <http://dowload.mpo.cz/get/305/33063/34869/prloha005.doc>. [4] P íloha. - statstka MSP 004 [ole]. [ct. 009-03-]. Dostupé z: <http://dowload.mpo.cz/get/30/3953/347838/prloha005.doc>. [5] P íloha. - statstka MSP 005 [ole]. [ct. 009-03-]. Dostupé z: <http://dowload.mpo.cz/get/870/3077/3849/prloha003.doc>. [6] P íloha. - statstka MSP 006 [ole]. [ct. 009-03-]. Dostupé z: <http://dowload.mpo.cz/get/3460/34779/37447/prloha004.pdf>. [7] P íloha. - statstka MSP 007 [ole]. [ct. 009-03-]. Dostupé z: <http://dowload.mpo.cz/get/35064/3943/456948/prloha004.pdf>. Zákoy [8] Záko. 53/99 Sb., Obchodí zákoík, ve z í pozd jších p edps. 56