Předmět studia klasické fyziky

Podobné dokumenty
Předmět studia klasické fyziky

Základy vektorového počtu

INTEGRÁLNÍ POČET. Primitivní funkce. Neurčitý integrál. Pravidla a vzorce pro integrování

VÝPOČET PŘETVOŘENÍ STATICKY URIČTÝCH KONSTRUKCÍCH KOMPLEXNÍ PŘÍKLAD

asi 1,5 hodiny seznámit studenty se základními zákonitostmi křivočarého pohybu bodu Dynamika I, 3. přednáška Obsah přednášky : Doba studia :

Křivočarý pohyb bodu.

= = Řešení: Pro příspěvek k magnetické indukci v bodě A platí podle Biot-Savartova zákona. d 1

Schéma podloží pod základem. Parametry podloží: c ef c d. třída tloušťka ɣ E def ν β ϕef

( ) Statika I. Předpoklady: 1707

Elektromagnetické pole

DYNAMIKA časový účinek síly Impuls síly. 2. dráhový účinek síly mechanická práce W (skalární veličina)

Zjednodušená styčníková metoda


Ortogonalita ORTOGONALITA, KOEFICIENTY FOURIEROVY ŘADY, GIBBSŮV JEV X31EO2

Rovinné nosníkové soustavy III Příhradový nosník

Statika 1. Miroslav Vokáč ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M. Vokáč. Plocha.

4.4.3 Další trigonometrické věty

Stavba atomu: Elektronový obal

Digitální učební materiál

VI. Nevlastní integrály

- Ohybový moment zleva:

= μ. (NB.3.1) L kde bezrozměrný kritický moment μ cr je: Okrajové podmínky při kroucení Krouticí zatížení α β. (volná deplanace) obecné 3,7 1,08

2. ZÁKLADY KINEMATIKY

Smíšený součin

Přednáška 7, ODM, prostorové a příčně zatížené prutové konstrukce

Obvykle se používá stejná transformační matice pro napětí a proud.

Kinematika hmotného bodu

EI GI. bezrozměrný parametr působiště zatížení vzhledem ke středu smyku ζ g =


Odraz na kulové ploše

Kinematika hmotného bodu. Petr Šidlof

4. Střední radiační teplota; poměr osálání,

Pružnost a plasticita II

Rovinné nosníkové soustavy Gerberův nosník

Přednáška 1. Elektrické zařízení vs Elektrický obvod. Obvodové veličiny. Časové průběhy obvodových veličin


1.3.4 Rovnoměrně zrychlený pohyb po kružnici

Popis polohy tělesa. Robotika. Vladimír Smutný. Centrum strojového vnímání. České vysoké učení technické v Praze

Hlavní body. Úvod do vlnění. Harmonické vlny. Energie a intenzita vlnění. Popis, periodicita v čase a prostoru Huygensův princip, odraz a lom vlnění

Vlastní čísla a vlastní vektory

Řešení testu 2b. Fyzika I (Mechanika a molekulová fyzika) NOFY ledna 2016

10 Transformace 3D Transformace a jejich realizace. Studijní cíl. Doba nutná k nastudování. Průvodce studiem

Derivace funkce více proměnných

4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu


Okruhy z učiva středoškolské matematiky pro přípravu ke studiu na Fakultě bezpečnostního inženýrství VŠB TU Ostrava

Odraz na kulové ploše Duté zrcadlo

Mechanická silová pole

Nadměrné daňové břemeno

Nakloněná rovina II

Seznámíte se s principem integrace substituční metodou a se základními typy integrálů, které lze touto metodou vypočítat.

Dynamika hmotného bodu

Statika 2. Kombinace namáhání N + M y + M z. Miroslav Vokáč 19. října ČVUT v Praze, Fakulta architektury.

Příloha-výpočet motoru

Mechanika zemin a zakládání staveb, 2 ročník bakalářského studia. Zemní tlaky

Kinematika a dynamika soustavy těles


29. PL Čtyřúhelníky, mnohoúhelníky Čtyřúhelník = rovinný útvar, je tvořen čtyřmi úsečkami, které se protínají ve čtyřech bodech (vrcholech).


Hodnoty pro trubkový vazník předpokládají styčníky s průniky trubek, v jiných případech budou vzpěrné délky stejné jako pro úhelníkové vazníky.

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. Fakulta strojní Ústav mechaniky DIPLOMOVÁ PRÁCE. Dynamický model poddajného mechanismu Trijointu s řízením

Rovinné nosníkové soustavy II h=3

Řešený příklad - Nechráněný nosník zajištěný proti klopení

Pohyb po kružnici - shrnutí. ω = Předpoklady:

Měření momentu setrvačnosti z doby kmitu

Zakládání staveb 9 cvičení

Stavební mechanika 1 (K132SM01)

Obrázková matematika D. Šafránek Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, Břehová 7, Praha 1

Mechanické vlnění. představuje šíření nějakého rozruchu prostorem (např.deformace pružného tělesa, změny teploty, tlaku, hustoty, intenzity silového

A1M14PO2 - ELEKTRICKÉ POHONY A TRAKCE 2

F1040 Mechanika a molekulová fyzika

( ) ( ) ( ) Vzdálenost bodu od přímky II. Předpoklady: 7312

Fyzika I mechanika. Rozdělení fyziky podle jednotlivých oborů, tj. podle jevů, které zkoumá:

Učební text k přednášce UFY102

Rotačně symetrické úlohy

Lineární algebra : Metrická geometrie

ŘEŠENÍ OBVODŮ S TRANSIMPEDANČNÍMI OPERAČNÍMI ZESILOVAČI POMOCÍ GRAFŮ SIGNÁLOVÝCH TOKŮ

Řešení: uvolnění - volba reakcí, vnitřní síly řešené z levého tělesa: Ekvivalentní varianty prutu: Deformační podmínka: ΔL=0

2. ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU Vektory Úlohy k samostatnému řešení... 21

TERMOMECHANIKA 16. Přenos tepla vedením

X 3U U U. Skutečné hodnoty zkratových parametrů v pojmenovaných veličinách pak jsou: Průběh zkratového proudu: SKS =

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

1 Princip relativity.

Posouzení únosnosti patky

SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY

Teplota. 3 kt. Boltzmanova konstanta k = J K -1. definice teploty. tlaky v obou částech se vyrovnají

Příhradové konstrukce - průsečná metoda v Ritterově úpravě

( ) ( ) Sinová věta II. β je úhel z intervalu ( 0;π ). Jak je vidět z jednotkové kružnice, úhly, pro které platí. Předpoklady:

( ) Podmínka plasticity: σ σ 0. Podmínky plasticity. Podmínky plasticity. Podmínky plasticity. = σ = σ. f σ σ σ

litinové dešťové svody

11. cvičení z Matematické analýzy 2

Vlny jsou podélné elementy ve a proti směru šíření rozruchu (tlaková vlna v plynovém či vodovodním potrubí)

Zada ní 2. Semina rní pra ce z pr edme tu Matematický software (KI/MSW)

4. cvičení z Matematiky 2

Válcová momentová skořepina

Tangens a kotangens


Upozornění: Dne:

VZÁJEMNÉ SILOVÉ PŮSOBENÍ VODIČŮ S PROUDEM A MAGNETICKÉ POLE


Transkript:

Přemě sui klsiké fik mehnik, emonmik, elekonmik, opik klsiká fik eoeiká fik epeimenální fik eoie elivi sisiká fik kvnová fik moení fik

Přemě sui klsiké fik Fik oeně koumá sukuu hmo její ákon, hování přío se snží kvniivně pops pomoí vhonýh fikálníh moelů. používá inukivní i eukivní přísup epeimen empiiké ákon pokus o vvoření opovíjíího eoeikého moelu memiký pá eoeiká fomule ákonů ponků vvoení novýh ponků ověření eoeikýh moelů

Roělení fikálníh přísupů Mkoskopiký přísup nepřihlíží k mikosukuře láek ni k inekím mikočási klsiká fik Mikoskopiký přísup koumá vniřní sukuu láek fikální jev n áklě vlsnosí mikofikálníh čási kvnová, jená, omová fik, molekulová fik, fik pevnýh láek

Fikální veličin pole Fikální veličin je učen oměem jenokmi velikosí, npř.élk L 13 m. Meináoní SI sousv élk hmonos Sklání veličin vjářen jením číslem npř. eplo, lk, ojem, hmonos,enegie, Vekoová veličin vjářen velikosí směem npř.hlos, síl, oeně 3 složk posoové oložení učié fikální veličin le nv fikálním polem npř. silové, vlhkosní, eploní, lkové pole, čs elekiký pou eplo lákové množsví svíivos [m] [kg] [s] [A] [K] [mol] []

Tp fikálníh polí: Fikální veličin pole Sklání pole popsáno sklání veličinou v posou npř. eploní pole Vekoové pole - popsáno vekoovou veličinou v posou npř. pole hlosi pouění Homogenní pole fikální veličin se v posou nemění Sionání pole veličin neávisí n čse Tp fikálníh posřeí: Homogenní posřeí posřeí, jehož vlsnosi jsou sejné ve všeh míseh Ioopní posřeí posřeí, jehož fikální vlsnosi jsou sejné ve všeh směeh, j. neávisí n směu

késká sousv souřná pvoúhlá, pvoočivá veko je popsán svými řemi půmě,, o souřnýh os oogonálními veko áe veko i áe: veko:,, i j k 1,, j,1, velikos vekou: k,,1 i k α γ β j Polohový veko:,, osα os i osβ α os j k β os os γ γ 1

v pi eisují i jiné křivočé souřné sousv sféiké, válové, elipiké,,, i j k i k ϑ ϕ j sféiké souřnie: sinϑosϕ sinϑsinϕ osϑ osϑ sinϕ osϕ

Sklání součin vou vekoů - výslekem je číslo sklá ϕ k k k S os Vekoový součin vou vekoů k j i n ϕ sin ], [ - výslekem je veko, kolmý n o veko S ϕ sin ploh: ϕ n

Dvojnásoný vekoový součin: Smíšený součin vekoů : -při kliké pemui vekoů se nemění ] [ ] [ Dále plí ieni Diký enoový součin vekoů : - výslekem je mie

Elemenání oočení vekou kolem os: velikos olouku -jenokový veko ve směu os oáčení: 1 s Rϕ -oočení o elemenání úhel ϕ sin α R s ϕ -pooočený veko: -veko pooočení: -měn vekou: ϕ ϕ ϕ ϕ ϕ o ϕ R α

Oogonální nsfome souřni oe: T T T T T ψ ψ ψ ψ os sin sin os 1 T oe kolem os o úhel ψ ϑ ϑ ϑ ϑ os sin 1 sin os T oe kolem os o úhel ϑ ϕ ϕ ϕ ϕ 1 os sin sin os T oe kolem os o úhel ϕ

Užiečné memiké vh Tloův ovoj: f f f f 1!!... počíání s mlými čísl: ε << 1 n 1 ± ε 1± nε Euleůvvh: Im i iϕ e ϕ e i osϕ i sin ϕ i 1 α sin α α 3 3 5 α 5... 4 α α osα 1... 4 e 1... 1 1 ϕ 1 Re i

měn nějké veličin Y fx i, keá je funkí N poměnnýh X i le vjáři pomoí oálního ifeeniálu ve fie čso veličin ávisí n jinýh veličináh npř.n čse,. po měnu vekoové funke skláního gumenu plí: N i i i X X f Y 1 k j i,, oální ifeeniál: f f eive Vjřuje lineání příůsek funke f k j i ifeeniál vekou:

Příkl: výpoče měn ojemu povhu vále h V V V poku uou měn oměů D h osečně mlé: h V π h S π π ojem: povh: h h h h V V V π π & Změn ojemu: h h h h S S S π π π 4 & Změn povhu:

eive součinu: [ ] S S S [ ] [ ] ifeeniál součinu: ] [ ] [ ] [ umožňuje uči, jk se nám mění výslený součin sklání, vekoový při mlé infinieimální měně ílčíh veličin

veďme nní el vlášní veko, v. Hmilonův opeáo nl i j k jená se o smoliký ifeeniální opeáo, keý umožňuje jisi měnu né veličin v ávislosi n posoovýh souřniíh,, smolik éž můžeme míso psá ké ále si veďme lší smoliký ifeeniální opeáo, v. Lpleův opeáo

eive složené vekoové funke vekoového gumenu: poku plí: poom čsová měn veličin,,,,,,, v, jená se o čsý pkiký příp, k nám veličin ávisí n poloe čse, npř. hlos, eplo, v

gien sklání funke: výslekem éo ifeeniální opee je veko S S S S g S S,, gien vjřuje veko směu mimální posoové měn sklání veličin S, j. smě, keým nám v ném mísě posou ná veličin npř.eplo nejvíe nůsá f, e