Kmitání struny. Jelikožpředpokládáme,ževýchylkystrunyjsoumalé,budeplatitcosϕ 1,2 1,takže můžeme psát. F 2 F 1 = F 2 u x 2 x.



Podobné dokumenty
Modelování kmitavých soustav s jedním stupněm volnosti

Teoretickámechanika. Jiří Langer a Jiří Podolský. Studijní text k přednášce NOFY003

9. Úvod do teorie PDR

Inovace předmětů studijních programů strojního inženýrství v oblasti teplotního namáhání

CVIČENÍ č. 3 STATIKA TEKUTIN

6. Střídavý proud Sinusových průběh

3.2 Rovnice postupné vlny v bodové řadě a v prostoru

Obvody s rozprostřenými parametry

7) Intervaly konvexnosti a konkávnosti. 8) Inflexe, inflexní body grafu funkce. 9) Asymptoty grafu funkce. 10) Sestrojení grafu funkce.

diferenciální rovnice verze 1.1

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 2: Měření modulu pružnosti v tahu a ve smyku. Abstrakt

Funkce zadané implicitně

1 Funkce dvou a tří proměnných

Řešení testu 1b. Fyzika I (Mechanika a molekulová fyzika) NOFY listopadu 2015

PARCIÁLNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE JAROMÍR KUBEN PAVLÍNA RAČKOVÁ

Biologické a akustické signály

Test M1-ZS12-2 M1-ZS12-2/1. Příklad 1 Najděte tečnu grafu funkce f x 2 x 6 3 x 2, která je kolmá na přímku p :2x y 3 0.

Teoretické úlohy celostátního kola 53. ročníku FO

Elektronický učební text pro podporu výuky klasické mechaniky pro posluchače učitelství I. Mechanika hmotného bodu

VI. Derivace složené funkce.

Diferenciální geometrie křivek

I. 7. Diferenciál funkce a Taylorova věta

2.8 Zobecnění vztahů mezi zatížením a vnitřními silami prutu (rovinný prut zatížený v rovině) df x =f x.ds df z =f z.ds. M+dM x. ds=r.dϕ.

Základní radiometrické veličiny

Teorie. Hinty. kunck6am

24 VLNĚNÍ Základní druhy vlnění a vlnová rovnice

( x) ( ) ( ) { } Vzorce pro dvojnásobný úhel II. Předpoklady: Urči definiční obor výrazů a zjednoduš je. 2. x x x

Projekty do předmětu MF

VF vedení. λ /10. U min. Obr.1.Stojaté vlnění na vedení

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

Derivace funkce. Přednáška MATEMATIKA č Jiří Neubauer

Spojitost funkcí více proměnných

Rezonanční elektromotor

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Fyzikální praktikum 2

Základy rádiové navigace

Ele 1 RLC v sérií a paralelně, rezonance, trojfázová soustava, trojfázové točivé pole, rozdělení elektrických strojů

Transformujte diferenciální výraz x f x + y f do polárních souřadnic r a ϕ, které jsou definovány vztahy x = r cos ϕ a y = r sin ϕ.

FAKULTA STAVEBNÍ MATEMATIKA II MODUL 2 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

ZRYCHLENÍ KMITAVÉHO POHYBU

Ele 1 elektromagnetická indukce, střídavý proud, základní veličiny, RLC v obvodu střídavého proudu

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS

Diferenciál funkce. L Hospitalovo pravidlo. 22. a 23. března 2011

Teorie. Hinty. kunck6am

Integrální počet funkcí jedné proměnné

= T = 2π ω = 2π 12 s. =0,52s. =1,9Hz.

MATEMATIKA IV - PARCIÁLNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE - ZÁPISKY Z. Obsah. 1. Parciální diferenciální rovnice obecně. 2. Kvaazilineární rovnice prvního řádu

Trojfázová vedení vvn Přenosové soustavy, mezinárodní propojení. Cíl: vztah poměrů na obou koncích, ztráty, účinnost. RLGC Vedení s rovnoměrně

Kapitola 7: Integrál.

Kapitola 7: Neurčitý integrál. 1/14

K přednášce NUFY028 Teoretická mechanika prozatímní učební text, verze Spojitá prostředí: rovnice struny Leoš Dvořák, MFF UK Praha, 2014

Příklady pro předmět Aplikovaná matematika (AMA) část 1

( ) ( ) Vzorce pro dvojnásobný úhel. π z hodnot goniometrických funkcí. Předpoklady: Začneme příkladem.

7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g), kde některá z jejich součástí

Kapitola 7: Integrál. 1/17

KMITÁNÍ MECHANICKÉHO OSCILÁTORU

Vlny v trubici VUT FSI v Brně

Trojfázová vedení vvn Přenosové soustavy, mezinárodní propojení. Cíl: vztah poměrů na obou koncích, ztráty, účinnost. RLGC Vedení s rovnoměrně

Geometrie pro FST 2. Plzeň, 28. srpna 2013, verze 6.0

Kapka kapaliny na hladině kapaliny

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

Poznámka: V kurzu rovnice ostatní podrobně probíráme polynomické rovnice a jejich řešení.

Matematika I: Aplikované úlohy

7. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCÍ DVOU PROMĚNNÝCH Definiční oblasti Úlohy k samostatnému řešení... 83

Výtok kapaliny otvorem ve dně nádrže (výtok kapaliny z danaidy)

Rozeznáváme tři základní složky vibrací elektrických strojů točivých. Vibrace elektromagnetického původu

Kmitání jednorozměrných kontinuí

Základy matematiky kombinované studium /06

má spojité parciální derivace druhého řádu ve všech bodech této množiny. Výpočtem postupně dostaneme: y = 9xy2 + 2,

ŠROUBOVÝ A PROSTOROVÝ POHYB ROTAČNĚ SYMETRICKÉHO TĚLESA

Sbírka příkladů z matematické analýzy II. Petr Tomiczek

KMS cvičení 9. Ondřej Marek

. Opakovací kurs středoškolské matematiky podzim 2015

6.3. Lineární diferenciální rovnice druhého řádu s konstantními koeficienty

1.7. Mechanické kmitání

Řešené úlohy ze statistické fyziky a termodynamiky

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika 0A2. Cvičení, letní semestr DOMÁCÍ ÚLOHY. Jan Šafařík

Vybrané problémy lineární algebry v programu Maple

MATEMATICKÁ ANALÝZA A LINEÁRNÍ ALGEBRA PŘÍPRAVA NA ZKOUŠKU PRO SAMOUKY

α = 210 A x =... kn A y =... kn A M =... knm

Kreslení elipsy Andrej Podzimek 22. prosince 2005

A x A y. α = 30. B y. A x =... kn A y =... kn B y =... kn. Vykreslení N, V, M. q = 2kN/m M = 5kNm. F = 10 kn A c a b d ,5 2,5 L = 10

+ ω y = 0 pohybová rovnice tlumených kmitů. r dr dt. B m. k m. Tlumené kmity

Geometrické vidění světa KMA/GVS ak. rok 2013/2014 letní semestr

ČÁST VI - K M I T Y A V L N Y

1 Rozdělení mechaniky a její náplň

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.

4. OBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

III. Diferenciál funkce a tečná rovina 8. Diferenciál funkce. Přírůstek funkce. a = (x 0, y 0 ), h = (h 1, h 2 ).

Obsah. 1. Komplexní čísla

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) LDR druhého řádu VMAT, IMT 1 / 22

Řešení úloh 1. kola 60. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie B Autoři úloh: J. Thomas (1, 2, 3, 4, 5, 7), M. Jarešová (6)

Spolupracovník/ci: Téma: Měření setrvačné hmotnosti Úkoly:

5.2.4 Rayleighova Taylorova nestabilita

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Impulsní LC oscilátor

Netlumené kmitání tělesa zavěšeného na pružině

Úvod do problematiky ochrany proti hluku v dřevostavbách by

Fyzikální praktikum 1

Pokud není uvedeno jinak, uvedený materiál je z vlastních zdrojů autora

Skalární součin je nástroj, jak měřit velikost vektorů a úhly mezi vektory v reálných a komplexních vektorových prostorech.

Transkript:

Kmitání struny 1 Odvození vnové rovnice Vnovou rovnici pro(příčné) vny šířící se na struně odvodíme za předpokadu, že výchykastruny u(x, t)vrovině,vnížstrunakmitá,jemaá,cožnámumožníprovésthned někoik zjednodušení. Pro vychýení eementu struny déky x můžeme u psát pohybovou rovnici ϕ 1 m 2 u t 2 = 2 1, (1) kde m=µ xjehmotnosteementu(µjehmotnoststrunyvztaženánajednotkudéky), 1 a 2 jsou sožkami síy napínající strunu, jejíž veikost uvažujeme konstantní(bez ohedu na vychýení struny). Prorozdí 2 1,vizobrázek,patí 2 1 = (sin ϕ 2 sin ϕ 1 ). 1 x ϕ 2 2 Obrázek 1: Eement struny. Jednotivé osy (pro názornost) nejsou v měřítku. Jeikožpředpokádáme,ževýchykystrunyjsoumaé,budepatitcosϕ 1,2 1,takže můžeme psát ( u 2 1 (tanϕ 2 tan ϕ 1 )= u ). (2) x x=x + x x x=x Použitím Tayorova rozvoje dostaneme u(x+ x, t) u(x, t)+ takže dosazením do vztahu(2) můžeme psát 2 1 = 2 u x 2 x. u(x, t) x, x Dosazením tohoto výsedku do pohybové rovnice(1) dostaneme vnovou rovnici µ x 2 u t = 2 u 2 x 2 x µ x 2= t. 2 1 x

Výchyku u(x, t) struny kmitající v jedné rovině tedy můžeme popsat pomocí vnové rovnice x 1 =, (3) 2 vf 2 t2 kdeprofázovourychost v f vnyšířícísepostruněpatí v f = µ, kde je veikost síy napínající strunu a µ hmotnost struny vztažená na jednotku její déky. 2 Řešení vnové rovnice Jestiže je struna déky napříkad v hudebním nástroji na koncích upnuta, musí patit (okrajové podmínky) u(x=, t)=u(x=, t)=. (4) Budeme předpokádat, že v čase t = patí(počáteční podmínky) u=u (x), u =, (5) t t= což znamená, že struna má nějakou počáteční výchyku a nuovou počáteční rychost. Řešení vnové rovnice můžeme zkusit naézt násedujícím způsobem. Budeme předpokádat, že kmitání struny je periodické v čase. Za tohoto předpokadu můžeme psát (ourierova řada) c n (x)sin nωt+d n (x)cosnωt, (6) kde ω = 2π/T je zákadní kruhový kmitočet a T perioda. Spočítáme druhé derivace výchyky x 2 = t 2 = c n (x)sin nωt+d n (x)cosnωt, n 2 ω 2 c n (x)sin nωt n 2 ω 2 d n (x)cos nωt a výsedek dosadíme do vnové rovnice(3). Po drobných úpravách dostaneme (7a) (7b) [ c n (x)+n 2 k 2 c n (x) ] sin nωt+ [ d n (x)+n2 k 2 d n (x) ] cosnωt=, (8) 2

kde k = ω/v f jevnovéčíso.rovnice(8)bude(provšechnyčasy t)spněnatehdy, jestiže bude současně patit c n(x)+n 2 k 2 c n (x) =, d n (x)+n2 k 2 d n (x) =. (9a) (9b) Jedná se o obyčejné diferenciání rovnice druhého řádu s konstantními koeficienty, jejichž řešení snadno dostaneme ve tvaru c n (x)=c 1n sin nkx+c 2n cosnkx, d n (x)=d 1n sin nkx+d 2n cos nkx. (1a) (1b) Dosazením těchto výsedků do řady(6) dostaneme řešení vnové rovnice ve tvaru (C 1n sin nkx+c 2n cosnkx)sin nωt+ Vypočteme časovou derivaci výchyky u t = nω(c 1n sin nkx+c 2n cosnkx)cosnωt +(D 1n sin nkx+d 2n cosnkx)cosnωt. (11) nω(d 1n sin nkx+d 2n cos nkx)sin nωt. (12) Má-i být tato derivace v čase t = nuová(počáteční podmínky(5)) můžeme dosazením do vztahu(12) psát = nω(c 1n sin nkx+c 2n cosnkx), což může být(pro všechna x) spněno, pokud bude patit C 1n = C 2n = pro všechna n. Řešení(11) vnové rovnice se tak zjednoduší do tvaru (D 1n sin nkx+d 2n cos nkx)cosnωt. (13) Má-ibýtvýchykastrunypro x=nuová,musípodosazenídovztahu(13)patit = D 2n cos nωt D 2n =. 3

Řešení(13) se tedy dáe zjednodušuje do tvaru D n sin nkxcosnωt. (14) Podedruhéokrajovépodmínkymápatit u(x=, t)=.tonastanepouzetehdy, bude-i spněno sin nk= k=π k= π, ω= kv f= π v f, takže dosazením do vztahu(14) dostaneme D n sin nπx cos nπv f t. (15) Kmitání struny se tedy sestává z jednotivých módů reprezentovaných jednotivými sinusovkami(sin nπx/).strunaznípouzenaněkterýchkmitočtech f n,prokterépatí ω n = nπv f f n = ω n 2π = n 2 µ. Nejnižší(zákadní) kmitočet dostaneme pro n = 1, ostatní kmitočty jsou ceočísenými násobky zákadního kmitočtu, nazývají se vyšší harmonické. Zbýváurčitkoeficienty D n vevztahu(15),jejichžveikostodpovídáampitudějednotivých harmonických. Včase t=mápatitpočátečnípodmínka u(x, t=)=u (x) u (x)= D n sin nπx. (16) Koeficienty D n najdemepomocítzv.ourierovafígu.oběstranyrovnosti(16)vynásobíme výrazem sin mπx/, kde m je přirozené číso, a zintegrujeme v mezích,, takže dostaneme u (x)sin mπx dx= D n sin nπx sin mπx dx. (17) Jeikož patí sin nπx sin nπx sin mπx sin mπx dx= pro n m, dx= 2 4 pro n=m,

dostanemedosazenímdorovnosti(17)vztahyprojednotivékoeficienty D m vetvaru D m = 2 u (x)sin mπx dx. Kmitání struny tedy můžeme popsat pomocí krásného a přehedného vzorce 2 ( u (x)sin nπx ) dx sin nπx cos nπv f t. Koukněte se do přísušného mapovského worksheetu na konkrétní příkad a animace. 5