8.2.10 Příklady z finanční matematiky I



Podobné dokumenty
8.3.1 Vklady, jednoduché a složené úrokování

-1- Finanční matematika. Složené úrokování

8.3.2 Inflace, spoření

8.2.1 Aritmetická posloupnost I

Pojem času ve finančním rozhodování podniku

8.2.1 Aritmetická posloupnost

FINANČNÍ MATEMATIKA- SLOŽENÉ ÚROKOVÁNÍ

Užití binomické věty

FINANČNÍ MATEMATIKA- JEDNODUCHÉ ÚROKOVÁNÍ

1.5.2 Mechanická práce II

Finanční řízení podniku. Téma: Časová hodnota peněz

SPOŘENÍ. Spoření krátkodobé

Nakloněná rovina III

Přednáška č. 10 Analýza rozptylu při jednoduchém třídění

2. Úvod do indexní analýzy

( + ) ( ) ( ) ( ) ( ) Derivace elementárních funkcí II. Předpoklady: Př. 1: Urči derivaci funkce y = x ; n N.

ÚROKOVÁ SAZBA A VÝPOČET BUDOUCÍ HODNOTY

Derivace součinu a podílu

Časová hodnota peněz. Metody vyhodnocení efektivnosti investic. Příklad

ÚROKVÁ SAZBA A VÝPOČET BUDOUCÍ HODNOTY. Závislost úroku na době splatnosti kapitálu

Definice obecné mocniny

- Období splátek (stejné jako úrokovací období x odlišné od úrokovacího období)

2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305

Permutace s opakováním

Konec srandy!!! Mocniny s přirozeným mocnitelem I. Předpoklady: základní početní operace

DURACE A INVESTIČNÍ HORIZONT PŘI INVESTOVÁNÍ DO DLUHOPISŮ

I. Výpočet čisté současné hodnoty upravené

8.1.3 Rekurentní zadání posloupnosti I

8.2.7 Geometrická posloupnost

ASYNCHRONNÍ STROJE. Obsah

Vyšší mocniny. Předpoklady: Doplň místo obdélníčků správné číslo. a) ( 2) 3. = c) ( ) = 1600 = e) ( 25) 2 0,8 0, 64.

Národní informační středisko pro podporu kvality

Formát souboru zahraničních plateb CFA pro MCC 3.20 / HC 4.0 / SMO / MCT 3.20

Popis formátu importu tuzemských a zahraničních plateb

Permutace s opakováním

Odchylka přímek

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Elektrické přístroje. Přechodné děje při vypínání

Posloupnosti ( 1) ( ) 1. Různým způsobem (rekurentně i jinak) zadané posloupnosti. 2. Aritmetická posloupnost

PRAVDĚPODOBNOST ... m n

7.2.4 Násobení vektoru číslem

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011

7. KOMBINATORIKA, BINOMICKÁ VĚTA. Čas ke studiu: 2 hodiny. Cíl

jsou reálná a m, n jsou čísla přirozená.

TECHNICKÝ POPIS STRUKTURY FORMÁTU VÝPISU MT940 PRO SLUŽBU BUSINESS 24

2. Znát definici kombinačního čísla a základní vlastnosti kombinačních čísel. Ovládat jednoduché operace s kombinačními čísly.

K n = lim K 0.(1 + i/m) m.n. K n = K 0.e i.n. Stav kapitálu při spojitém úročení:

Parabola. Předpoklady: 7501, Pedagogická poznámka: Na všechny příklady je potřeba asi jeden a půl vyučovací hodiny.

3. Decibelové veličiny v akustice, kmitočtová pásma

10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

5.1.7 Vzájemná poloha přímky a roviny

Příklady z finanční matematiky II

Vícekanálové čekací systémy

Úvěr a úvěrové výpočty 1

II. METODICKÉ PŘÍKLADY SESTAVENÍ VÝKAZU PAP

4 DOPADY ZPŮSOBŮ FINANCOVÁNÍ NA INVESTIČNÍ ROZHODOVÁNÍ

Základní teoretický aparát a další potřebné znalosti pro úspěšné studium na strojní fakultě a k řešení technických problémů

FINANČNÍ MATEMATIKA SBÍRKA ÚLOH

2.5.7 Šetříme si svaly I (kladka)

7.1. Jistina, úroková míra, úroková doba, úrok

Kvantová a statistická fyzika 2 (Termodynamika a statistická fyzika)

je konvergentní, právě když existuje číslo a R tak, že pro všechna přirozená <. Číslu a říkáme limita posloupnosti ( ) n n 1 n n n

Markovovy řetězce s diskrétním časem (Discrete Time Markov Chain)


Aritmetická posloupnost, posloupnost rostoucí a klesající Posloupnosti

M - Posloupnosti VARIACE

Matematika I, část II

Opakovací test. Posloupnosti A, B

MATEMATICKÁ INDUKCE. 1. Princip matematické indukce

6. KOMBINATORIKA Základní pojmy Počítání s faktoriály a kombinačními čísly Variace

Způsobilost. Data a parametry. Menu: QCExpert Způsobilost

1.7.4 Těžiště, rovnovážná poloha

Kruhový děj s plynem

2,3 ČTYŘI STANDARDNÍ METODY I, ČTYŘI STANDARDNÍ METODY II

Základní princip regulace U v ES si ukážeme na definici statických charakteristik zátěže

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen

Využití účetních dat pro finanční řízení

Příklady z přednášek Statistické srovnávání

Metoda datových obalů DEA

14. Testování statistických hypotéz Úvod statistické hypotézy Definice 14.1 Statistickou hypotézou parametrickou neparametrickou. nulovou testovanou

6 VYBRANÁ ROZDLENÍ DISKRÉTNÍ NÁHODNÉ VELIINY

Univerzita Pardubice FAKULTA CHEMICKO TECHNOLOGICKÁ

FINANČNÍ MATEMATIKA. Jarmila Radová KBP VŠE Praha

ISŠT Mělník. Integrovaná střední škola technická Mělník, K učilišti 2566, Mělník Ing.František Moravec

Výpočet svislé únosnosti osamělé piloty

5.1.8 Vzájemná poloha rovin

Téma 6: Indexy a diference

8.2.6 Geometrická posloupnost

Odhad parametru p binomického rozdělení a test hypotézy o tomto parametru. Test hypotézy o parametru p binomického rozdělení

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: matematika a její aplikace

Statistická analýza dat - Indexní analýza

STUDIUM MAXWELLOVA ZÁKONA ROZDĚLENÍ RYCHLSOTÍ MOLEKUL POMOCÍ DERIVE 6

Výuka vybraných finančních produktů na Gymnáziu Strakonice

Nové symboly pro čísla

VÁŽENÝ ARITMETICKÝ PRŮMĚR S REÁLNÝMI VAHAMI

Sekvenční logické obvody(lso)

Model tenisového utkání

Pro statistické šetření si zvolte si statistický soubor např. všichni žáci třídy (několika tříd, školy apod.).

Náhodu bychom mohli definovat jako součet velkého počtu drobných nepoznaných vlivů.

Transkript:

8..10 Příklady z fiačí matematiky I Předoklady: 807 Fiačí matematika se zabývá ukládáím a ůjčováím eěz, ojišťováím, odhady rizik aod. Poměrě důležitá a výosá discilía. Sořeí Při sořeí vkladatel uloží do baky své eíze (fakticky své eíze bace ůjčí). Baka s takto získaými eězi odiká a za vyůjčeí vkladateli latí tím, že mu vrátí více eěz ež si ůjčil (úrok). Důležité termíy: jistia vložeá částka, eí majetkem baky stále zůstává majetkem vkladatele úrok částka, kterou baka latí vkladateli za to, že si u í eíze uložil (za to, že je bace ůjčil), většiou se udává v rocetech vložeé částky ročí úroková míra částka v rocetech udávající velikost úroku za uložeí eěz a jede rok. Při ročí úrokové míře % zalatí baka vkladateli za uložeí 100 000 o dobu jedoho roku 000. Pokud si teto vkladatel své eíze o roce vybere z baky dostae místo vložeých 100 000 10 000. úrokovací období doba, o které baka vyočte a řiíše vkladateli úroky. Obvykle se úrokuje o jedom roce, ale časté je i měsíčí ebo dokoce deí (a běžých účtech) úrokováí. úrokovací doba doba, o kterou vkladatel bace eíze ůjčuje výovědí lhůta rotože baka ůjčeé eíze ivestuje, otřebuje doředu vědět, kdy bude muset eíze vrátit. Proto musí vkladatel ve většiě říadů doředu ozámit, kdy bude eíze vybírat. Tato doba se azývá výovědí lhůta. Pokud otřebuje v utém říadě vkladatel eíze vybrat dříve, musí bace zalatit okutu. V říadě vkladů s delší výovědí lhůtou (aříklad dva roky) je běžé, že vkladatel vyoví vklad ihed ři jeho vložeí. daň z říjmu říjmy z úroků atří mezi říjmy, ze kterých se latí daň. V tomto okamžiku v jedoté výši 15%. Př. 1: Pavel uložil 50 000 u baky a termíovaý vklad s ročí úrokovou mírou %. Úrokovací období vkladu je 1 rok. Kolik zalatí baka Pavlovi a úrocích za jede rok? Kolik zbude o zdaěí? Pavel bude mít eíze uložeé v bace o dobu ěti let. Úroky baka eřiisuje ke vkladu, ale osílá je Pavlovi a jeho běžý účet. Urči jeho majetek vždy a koci roku. Úrok, který zalatí baka za 1 rok: 50000 = 1500 Úrok o zdaěí: 50000 0, 0 0,85 = 175 Nyí očítáme Pavlův majetek a koci jedotlivých roků: o 1. roce: 50000 + 50000 0, 0 0,85 = 5175 o. roce: 50000 + 50000 0, 0 0,85 = 5550 (baka mu oslala úroky dvakrát) o. roce: 50000 + 50000 0, 0 0,85 = 585 (baka mu oslala úroky třikrát) o 4. roce: 50000 + 4 50000 0, 0 0,85 = 55100 (baka mu oslala úroky čtyřikrát) o 5. roce: 50000 + 5 50000 0, 0 0,85 = 5675 (baka mu oslala úroky ětkrát) Předchozí říklad je ejedodušším říkladem jedoduchého úrokováí. Při jedoduchém úrokováí se úrok eřidává k vložeé částce a bako ho eúročí. 1

Chováí vkladatele v ředchozím říkladě, říkladem retiérského chováí = vložíme do baky určitou částku a žijeme v úroků. Př. : Jakou částku by bylo uté uložit v bace a úrok %, aby ročí úrok dosáhl 10000 (tedy 10 000 a měsíc)? Nutá částka x ročí úrok x 0, 0 0,85 = 10000 10000 x = = 470588 0,85 Pokud chceme, aby ám baka vylácela každý měsíc 10 000 a úrocích musíme mít a % úrok uložeo řibližě 4,7 milióu koru. Pedagogická ozámka: Následující říklad většiou eočítáme. Jeom echám studety, aby si ho rohlédli. Bavíme se o výočtu úroku za 1 měsíc. Př. : Pavel uložil 50 000 u kokurečí baky a termíovaý vklad s ročí úrokovou mírou %. Úrokovací období vkladu je 1 měsíc. Kolik zalatí baka Pavlovi a úrocích za jede měsíc? Kolik zbude o zdaěí? Pavel bude mít eíze uložeé v bace o dobu ěti let. Úroky baka eřiisuje ke vkladu, ale osílá je Pavlovi a jeho běžý účet. Urči jeho majetek o ěti letech sořeí. Úrok, který zalatí baka za 1 měsíc: 50000 = 15 (% je ročí úroková míra, měsíc 1 je jeda dvaáctia roku) Úrok o zdaěí: 50000 0,85 = 106, 5 1 Nyí očítáme Pavlův majetek a koci jedotlivých měsíců: o 1. měsíci: 50000 + 50000 0,85 = 50106, 5 1 o. měsíci: 50000 + 50000 0,85 = 501,5 (baka mu oslala úroky dvakrát) 1 o. měsíci: 50000 + 50000 0,85 = 5018, 75 (baka mu oslala úroky třikrát) 1 o měsíci: 50000 + 50000 0,85 (baka mu oslala úroky -krát) 1 Sočteme si ušetřeé částky o zajímavém období: o 1 měsíci: 50000 + 50000 0,85 = 5175 1 o 60 měsíci: 50000 + 50000 0,85 = 5675 1 Jak je vidět ři jedoduchém úrokováí ezáleží a délce úrokovacího období. Jedoduché úrokováí a účtech eí říliš časté. Častěji se oužívá složeé úrokováí, kdy úroky baka řiíše k jistiě a v dalším období latí i úroky i z ich.

Př. 4: Pavel uložil 50 000 u baky a termíovaý vklad s ročí úrokovou mírou %. Úrokovací období vkladu je 1 rok. Kolik zalatí baka Pavlovi a úrocích za jede rok? Kolik zbude o zdaěí? Pavel bude mít eíze uložeé v bace o dobu ěti let. Úroky baka řiisuje ke vkladu. Urči jeho majetek vždy a koci roku. Úrok, který zalatí baka za 1 rok: 50000 = 1500 Úrok o zdaěí: 50000 0, 0 0,85 = 175 Nyí očítáme Pavlův majetek a koci jedotlivých roků: 50000 + 50000 0, 0 0,85 = 50000 1+ 0, 0 0,85 = 5175 o 1. roce: ( ) o. roce: všechy eíze, které byly a Pavlově účtu a koci roku (včetě řisaých úroků), jsou jistiou do dalšího roku budou se z ich očítat úroky 50000 1+ 0,85 0,85 Úrok o zdaěí, který zalatí baka za rok: ( ) Peíze a účtu o. roce: 50000( 1+ 0,85) - jistia z ředchozího roku + ( + ) ( + ) 50000( 1+ 0,85) 0,85 - úrok v druhém roce 50000 1 0,85 + 50000 1 0,85 0,85 = ( + ) ( 1 0,85) 50000( 1 0,85) = 50000 1 0,85 + = + o. roce: všechy eíze, které byly a Pavlově účtu a koci druhého roku (včetě řisaých úroků), jsou jistiou do dalšího roku budou se z ich očítat úroky Úrok o zdaěí, který zalatí baka za rok: 50000( 1+ 0,85) 0,85 Peíze a účtu o. roce: 50000( 1+ 0,85) - jistia z ředchozího roku + 50000( 1+ 0,85) 0,85 - úrok v druhém roce ( + ) + ( + ) 0,85 = 50000 1 0,85 50000 1 0,85 ( + 5) ( 1 0,85) 50000( 1 0,85) = 50000 1 0,8 + = + o -tém roce: 50000( 1+ 0,85) kokrétě o 5-tém roce: 50000( 1+ 0, 0 0,85) 5 = 56708,50 O moc více jsme evydělali. Pokud uložíme do baky částku I 0 a let s ročí úrokovou mírou rocet a úrokovacím obdobím 1 rok. Pak o letech ři 15% zdaěí usoříme I = I 0 1+ 0,85 100.

Př. 5: Jakou částku by Pavel ašetřil, kdyby eíze za odmíek z ředchozího říkladu (50 000, ročí úroková míra %, úrokovací období 1 rok) uložil a 0 let? Jakou částku by ušetřil, kdyby úroková míra stoula a 4,5%? Sořeí dvacet let oužijeme stejý vzorec, změíme = 0 : I = I ( ) 0 0 1+ 0,85 = 50000 1+ 0, 0 0,85 = 87,80 100 úrok 4,5% oužijeme stejý vzorec, změíme = 4, 5 4,5 I = I 0 1+ 0,85 = 50000 1+ 0,85 = 10597, 50 100 100 Pokud by Pavel uložil své eíze a 0 let asořil by 87,80, okud by úrok dosáhl 4,5% ušetřil by za 0 let 10597,50. Jak se změí Pavlovo sořeí z říkladu 4 říklad okud úrokovacím obdobím ebude rok, ale jede měsíc? Př. 6: Pavel uložil 50 000 u baky a termíovaý vklad s ročí úrokovou mírou %. Úrokovací období vkladu je 1 měsíc. Kolik zalatí baka Pavlovi a úrocích za jede rok? Kolik zbude o zdaěí? Pavel bude mít eíze uložeé v bace o dobu ěti let. Úroky baka řiisuje ke vkladu. Urči jeho majetek vždy a koci roku. 0 Stejý ostu jako v ředchozím říkladu, ale očítáme o měsících. Úrok, který zalatí baka za 1 měsíc: 50000 = 15 1 Úrok o zdaěí: 50000 0,85 = 106, 5 1 Nyí očítáme Pavlův majetek a koci jedotlivých měsíců: o 1. měsíci: 50000 + 50000 0,85 = 50000 1+ 0,85 = 50106, 5 1 1 o. měsíci: všechy eíze, které byly a Pavlově účtu a koci 1. měsíce (včetě řisaých úroků), jsou jistiou do dalšího měsíce budou se z ich očítat úroky Úrok o zdaěí, který zalatí baka za měsíc: 1 1 Peíze a účtu o. měsíci: - jistia z ředchozího měsíce + 1 - úrok v druhém měsíci 1 1 50000 1+ 0,85 + 0,85 = 1 1 1 0, 0 0, 0 = 1+ 0,85 = 50000 1+ 0,85 1 1 1 4

o. měsíce: všechy eíze, které byly a Pavlově účtu a koci druhého měsíce (včetě řisaých úroků), jsou jistiou do dalšího měsíce budou se z ich očítat úroky Úrok o zdaěí, který zalatí baka za měsíce: 1 1 Peíze a účtu o. měsíci: 1 - jistia z ředchozího měsíce + - úrok v druhém měsíci 1 1 0, 0 50000 1+ 0,85 + 0,85 = 1 1 1 = 1+ 0,85 = 50000 1+ 0, 85 1 1 1 o -tém měsíci: 1 kokrétě o 5-tém roce (tedy o 60 měsících): 50000 1+ 0,85 = 56791, 60 1 Zisk ze sořeí je větší ouze o 8,1 (úroky, které baka také úročí se a Pavlově účtu objevily dříve) Vzorec ro výočet asořeé částky ři složeém úrokováí můžeme oužívati v říadě, že úrokovací období eí jedoročí. Ročí rocetí úrokovou míru však musíme ahradit rocetí úrokovou mírou za daé úrokovací období a očet let očtem úrokovacích období. Př. 7: Pavel uložil 50 000 u baky a termíovaý vklad s ročí úrokovou mírou %. Úrokovací období vkladu je 1 de (jak je běžé a běžém účtu). Jakou částku ašetří Pavel za ět let? Přestuost ěkterého z roků zaedbej. 60 Použijeme vzorec I = I 0 1+ 0,85 100. I 0 = 50000 = (% za rok, rozdělím a 65 dí) 65 = 5 65 = 185 Výočet I = I 0 1+ 0,85 = 50000 1+ 0,85 = 56799 100 100 65 Částka se roti měsíčí úrokové době zvýšila, ale ouze o velmi málo. 185 5

Př. 8: Pavel uložil svému syovi ři jeho arozeí 100 000 u baky a termíovaý vklad s ročí úrokovou mírou,5% s ůlročím úrokovacím obdobím. Jakou částku bude mít sy k disozici ve věku 18 let? Použijeme vzorec I = I 0 1+ 0,85 100. I 0 = 100000,5 = (,5% za rok, rozdělím a ůlroky) = 18 = 6,5 Výočet I = I 0 1+ 0,85 = 100000 1+ 0,85 = 170157,80 100 100 Pavel ašetří syovi k 18 arozeiám 170 157,80. 6 Př. 9: Jaký úrok by musela baka oskytovat u úvěru z ředchozího říkladu, aby se výsledá ašetřeá částka rovala 00 000? Použijeme ředchozí rovici, výsledá částka je 00000, ezáme rocetí sazbu: I = I 0 1+ 0,85 = 100000 1+ 0,85 = 00000 100 100 6 00000 1+ 0,85 = = 100 100000 6 1+ 0,85 = 100 6 0,85 = 1 100 00 6 = ( 1) = 7, 9 0,85 Aby Pavel za 18 let ašetřil 00000 musel by uložit 100 000 a vklad s úrokem 7,9. Př. 10: Petáková: straa 71/cvičeí 6 6 Shrutí: 6