Tlumené kmity. Obr

Podobné dokumenty
MECHANICKÉ KMITÁNÍ TLUMENÉ

4. KMITÁNÍ VOLNÉ. Rozlišujeme: 1. nepoddajné vazby - nedovolují pohyb 2. pružně poddajné vazby - dovolují pohyb

FYZIKA I. Pohyb těles po podložce

ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU

Lineární rovnice prvního řádu. Máme řešit nehomogenní lineární diferenciální rovnici prvního řádu. Funkce h(t) = 2

EKONOMETRIE 6. přednáška Modely národního důchodu

Dynamika hmotného bodu. Petr Šidlof

3.1.2 Harmonický pohyb

Kmitání tělesa s danou budicí frekvencí

(2) Řešení. 4. Platí: ω = 2π (3) (3) Řešení

I. část - úvod. Iva Petríková

NA POMOC FO. Pád vodivého rámečku v magnetickém poli

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Příloha: Elektrická práce, příkon, výkon. Příklad: 4 varianta: Př. 4 var: BEZ CHYBY

3.1.8 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru

IMPULSNÍ A PŘECHODOVÁ CHARAKTERISTIKA,

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_10_FY_B

Pasivní tvarovací obvody RC

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Studijní texty FYZIKA I. Fakulta strojní Šumperk

Laplaceova transformace Modelování systémů a procesů (11MSP)

1.3.4 Rovnoměrně zrychlený pohyb po kružnici

Hlavní body. Úvod do nauky o kmitech Harmonické kmity

Stýskala, L e k c e z e l e k t r o t e c h n i k y. Vítězslav Stýskala TÉMA 6. Oddíl 1-2. Sylabus k tématu

9.7. Vybrané aplikace

3.1.3 Rychlost a zrychlení harmonického pohybu

KMITÁNÍ PRUŽINY. Pomůcky: Postup: Jaroslav Reichl, LabQuest, sonda siloměr, těleso kmitající na pružině

Parciální funkce a parciální derivace

Diferenciální rovnice 1. řádu

10 Lineární elasticita

OBJÍMKA VÁZANÁ PRUŽINOU NA NEHLADKÉM OTOČNÉM RAMENI

Biologické modely. Robert Mařík. 9. listopadu Diferenciální rovnice 3. 2 Autonomní diferenciální rovnice 8

! " # $ % # & ' ( ) * + ), -

Seznámíte se s principem integrace substituční metodou a se základními typy integrálů, které lze touto metodou vypočítat.

Matematika v automatizaci - pro řešení regulačních obvodů:

LS Příklad 1.1 (Vrh tělesem svisle dolů). Těleso o hmotnosti m vrhneme svisle

Zrnitost. Zrnitost. MTF, rozlišovací schopnost. Zrnitost. Kinetika vyvolávání. Kinetika vyvolávání ( D) dd dt. Graininess vs.

Derivace funkce více proměnných

Práce a výkon při rekuperaci

3B Přechodné děje v obvodech RC a RLC

9 Viskoelastické modely

KMITÁNÍ MECHANICKÉHO OSCILÁTORU

MECHANICKÉ KMITÁNÍ NETLUMENÉ

r Co se stane se spektrem signá lu z obr.1.12, dojde-li k zvětšení jeho opakovací frekvence na 500Hz? Ř ešení: Viz obr.1.15

4. Střední radiační teplota; poměr osálání,

frekvence f (Hz) perioda T = 1/f (s)

STATICKÉ A DYNAMICKÉ VLASTNOSTI ZAŘÍZENÍ

Fyzikální praktikum II - úloha č. 4

Necht na hmotný bod působí pouze pružinová síla F 1 = ky, k > 0. Podle druhého Newtonova zákona je pohyb bodu popsán diferenciální rovnicí

Obsah. Kmitavý pohyb. 2 Kinematika kmitavého pohybu 2. 4 Dynamika kmitavého pohybu 7. 5 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru 9

5. Využití elektroanalogie při analýze a modelování dynamických vlastností mechanických soustav

Nakloněná rovina II

f ( x) = ψϕ ( ( x )). Podle vět o derivaci složené funkce

T t. S t krátkodobé náhodná složka. sezónní. Trend + periodická složka = deterministická složka

(test version, not revised) 9. prosince 2009

Digitální učební materiál

DYNAMIKA časový účinek síly Impuls síly. 2. dráhový účinek síly mechanická práce W (skalární veličina)

Kmitání vynucené. kmitání při působení konstantní síly, harmonicky buzené kmitání amplitudová a fázová charakteristika.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika

Úloha V.E... Vypař se!

3.2.2 Rovnice postupného vlnění

MECHANIKA PODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ Základní vztahy z reologie a reologického modelování

1. Vysvětlete pojmy systém a orientované informační vazby (uveďte příklady a protipříklady). 2. Uveďte formy vnějšího a vnitřního popisu systémů.

ÚLOHA Závaží pružin kmitá harmonicky amplituda = 2 cm, doba kmitu = 0,5 s. = 0 s rovnovážnou polohou vzh ru. Úkoly l :

Skupinová obnova. Postup při skupinové obnově

XI-1 Nestacionární elektromagnetické pole...2 XI-1 Rovinná harmonická elektromagnetická vlna...3 XI-2 Vlastnosti rovinné elektromagnetické vlny...

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava 4. TROJFÁZOVÉ OBVODY

x udává hodnotu směrnice tečny grafu

Skládání kmitů

Analogový komparátor

Laboratorní práce č. 1: Pozorování tepelné výměny

Numerická integrace. b a. sin 100 t dt

Základy fyziky + opakovaná výuka Fyziky I

Odezva na obecnou periodickou budící funkci. Iva Petríková Katedra mechaniky, pružnosti a pevnosti

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011

REAKČNÍ KINETIKA 1. ZÁKLADNÍ POJMY. α, ß jsou dílčí reakční řády, α je dílčí reakční řád vzhledem ke složce A, ß vzhledem ke složce

VY_32_INOVACE_06_III./1._OBVOD STŘÍDAVÉHO PROUDU

Laboratorní úloha č. 4 - Kmity II

= 0 C. Led nejdříve roztaje při spotřebě skupenského tepla Lt

ω=2π/t, ω=2πf (rad/s) y=y m sin ωt okamžitá výchylka vliv má počáteční fáze ϕ 0

Statika 1. Miroslav Vokáč ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M. Vokáč. Plocha.

MECHANIKA PRÁCE A ENERGIE

Úloha VI.3... pracovní pohovor

Výroba a užití elektrické energie

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEI VUT BRNO

MECHANICKÉ KMITÁNÍ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 3.A

ZPŮSOBY MODELOVÁNÍ ELASTOMEROVÝCH LOŽISEK

3.2.2 Rovnice postupného vlnění

6. Optika. Konstrukce vlnoploch pro světlo:

X 3U U U. Skutečné hodnoty zkratových parametrů v pojmenovaných veličinách pak jsou: Průběh zkratového proudu: SKS =

Téma: Analýza kmitavého pohybu harmonického oscilátoru

ZÁKLADY ELEKTRICKÝCH POHONŮ (EP) Určeno pro posluchače bakalářských studijních programů FS

FINANČNÍ MATEMATIKA- ÚVĚRY

Hydrostatické váhy. HANA MALINOVÁ Katedra didaktiky fyziky, MFF UK. Princip hydrostatického vážení. Veletrh nápadů učitelů fyziky 14

2. Sestrojte graf závislosti prodloužení pružiny na působící síle y = i(f )

B. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ

2.2.2 Měrná tepelná kapacita

NUMP403 (Pravděpodobnost a Matematická statistika II) 1. Na autě jsou prováděny dvě nezávislé opravy a obě opravy budou hotovy do jedné hodiny.

Transkript:

1.7.. Tluené kiy 1. Uě vysvěli podsau lueného kiavého pohybu.. Vysvěli význa luící síly. 3. Zná rovnici okažié výchylky lueného kiavého pohybu. 4. Uě popsa apliudu luených kiů. 5. Zná konsany charakerizující luený kiavý pohyb koeficien odporu prosředí, součiniel úluu, úlu, logariický dekreen úluu. 6. Vědě, jaký je vzah ezi periodou a frekvencí nelueného a lueného kiavého pohybu. 7. Uě vysvěli energii lueného kiavého pohybu. Dosud jse uvažovali kiavé pohyby, při kerých se poenciální energie pružnosi ění na energii kineickou a celková energie, jež je rovna jejich souču, je konsanní. Apliuda akových kiů je neěnná. Ve skuečnosi se čás energie u všech echanických pohybů přeěňuje vlive ření a odporu prosředí na eplo,a není edy využia. V o případě se velikosi po sobě jdoucích apliud zenšují a kiající sousava koná luené kiy. Obr. 1.7.-1 Při enších rychlosech působí proi pohybu síla luící síla (síla odporu prosředí). Je úěrná rychlosi, kde koeficiene úěrnosi je koeficien odporu prosředí R. Tao síla působí proi pohybu, proo ji zapisujee ve varu F = R v. 1.7.-31 V neodporující prosředí kiá ěleso s frekvencí f a periodou T. Po vložení do odporujícího prosředí se pohyb zpoalí, perioda T se prodlouží a frekvence f se zkráí. Těleso bude kia s periodou T a frekvencí f luených kiů. 1.7..1. Rovnice lueného kiavého pohybu Při kiavé pohybu v odporující prosředí působí na honý bod dvě síly: 1. síla pružnosi F = k y, kde k je uhos pružiny a y je okažiá výchylka, p. luící síla F = R v, kde R je koeficien odporu prosředí a v rychlos. Jednokou konsany k je kg.s -, jednokou konsany R je kg.s -1. 177

Výsledná síla, kerá honéu bodu uděluje zrychlení je rovna jejich vekorovéu souču F F + F =. 1.7.-3 p Ve skryé exu najdee podrobnější odvození pohybové rovnice luených kiů Podle Newonova zákona ůžee psá a = k y R v. 1.7.-33 Po úpravách a poocí subsiucí k R ω =, b = 1.7.-34 je pohybová rovnice lueného kiavého pohybu ve varu d y d y + b + ω y =. 1.7.-35 d d Řešení pohybové rovnice je rovnice, kerá popisuje okažiou výchylku honého bodu z rovnovážné polohy lueného kiavého pohybu. y = Asin( ω + ϕ ). 1.7.-36 V oo případě ovše apliuda A neá konsanní hodnou, ale zenšuje se podle exponenciální funkce b A = A e, 1.7.-37 kde A je počáeční apliuda a b je součiniel úluu. Rovnice okažié výchylky je pak b y = A e sin ( ω + ϕ ) Úhlová frekvence ω je úhlová frekvence luených kiů a je určena vzahe. = ω b ω. Odud pak ůžee sanovi periodu T a frekvenci f luených kiů podle vzahů Obr. 1.7.-13 178 π π ω =, ω =, T T

ω = π f, ω = π f. T, f jsou perioda a frekvence kiavého pohybu, jesliže odsraníe luení. Kroě koeficienu odporu prosředí R a součiniele úluu b zavádíe další konsany, keré charakerizují luený kiavý pohyb. Jsou o úlu λ a logariický dekreen úluu δ. Úlu λ je podíl dvou po sobě jdoucích apliud sejného sěru.tyo apliudy jsou od sebe časově vzdáleny o jednu periodu T. Obr. 1.7.-14 Pak b A A e b b e e 1 λ = = = = =. A b( + T ) b bt b bt bt A e e 1 e e e bt = e λ 1.7.-41 Úlu λ je bezrozěrné číslo. Logariický dekreen úluu δ je přirozený logarius úluu λ 179

bt δ = ln λ = ln e = bt ln e = bt. δ = bt 1.7.-4 Rovněž i δ je bezrozěrná veličina. Aperiodický pohyb Teno pohyb vzniká ehdy, když je ření příliš veliké a periodický pohyb vůbec nevznikne. Časo je úyslně vyvářen u ěřících přísrojů vhodně volený luení. TO 1.7.-15. Těleso honosi je zavěšeno na pružině uhosi k a koná luený haronický pohyb. Odpor prosředí je F = R v. Diferenciální rovnici ěcho luených kiů ůžee psá ve varu d y d y + b + ω y =. Určee, keré vzahy charakerizují součiniel úluu d d a úhlovou frekvenci neluených kiů (vlasní frekvenci). a) R b = a ω = k b) b = aω = R k R k c) b = a ω = R k d) b = aω = TO 1.7.-16. Těleso honosi je zavěšeno na pružině uhosi k a koná luený haronický pohyb. Síla odporu prosředí je F = R v. Diferenciální rovnici ěcho d y d y luených kiů ůžee psá ve varu + b + ω y =. Řešení éo d d rovnice je a) y = Asin( ω + ϕ ) b) y = Asin( ω + ϕ ) c) y = Asin( ω + ϕ ), kde, kde, kde b A = A e b A = A e b A = A e 18

d) y = Asin( ω + ϕ ), kde b A = A e TO 1.7.-17. Součiniel úluu je b = s -1, logariický dekreen úluu δ = 8. Určee periodu lueného kiavého pohybu a) 16 s b) 4 s c) 4 1 s d) 64 s T. Při luené kiavé pohybu bylo zjišěno, že podíl dvou za sebou jdoucích výchylkách se apliuda zenšila o 1 6 a doba kiu T =,5 s. Určee a) součiniel úluu, b) frekvenci kiů, odsraníe-li luení. a) Proože logariický dekreen úluu je δ = ln λ = bt a pro apliudy plaí 4 4 A ln 4 = ln λ A A = = λ, pak b = = 1 = 1, 83 s -1. 1 1 A 1 T,5 1 Součiniel úluu je 1,83 s -1. c) Z rovnice ω = ω b po dosazení dosanee 4π f = 4π f + b. Vydělení 4π f + b f =. 4π Po dosazení je frekvence po odsranění luení f = 1,4 s -1. Určee vzah pro rychlos a zrychlení lueného kiavého pohybu. d y Rychlos je v =, derivujee edy vzah pro okažiou výchylku lueného d kiavého pohybu. Proěnná veličina čas se vyskyuje v exponenu apliudy a ve fázi kiavého pohybu. Derivujee proo jako součin dvou funkcí. 181

Pak vzah pro rychlos je b b v = b Ae sin ω + ϕ + Ae ω cos ω + ϕ ( ) ( ) d v Podobně je zrychlení a =. d Posupně derivujee rychlos podle času. Pak zrychlení je b b a = b ω Ae sin ω + ϕ b Ae ω cos ω + ϕ ( ) ( ) ( ).. KO 1.7.-9. Co způsobuje luený kiavý pohyb? KO 1.7.-3 Zapiše vzah pro sílu odporu prosředí při alých rychlosech. KO 1.7.-31. Určee jednoku koeficienu odporu R prosředí. KO 1.7.-3. Určee jednoku součiniele úluu b. KO 1.7.-33. Popiše, jak se zění perioda a frekvence luených kiů. 1.7... Energie lueného kiavého pohybu 1 Kiová energie neluených kiů je konsanní a je popsána výraze E = k A. U luených kiů apliuda exponenciálně klesá vlive ření, a proo klesá zároveň celková energie. Proože b A = A e, 1.7.-43 kde E A je počáeční apliuda, pak b ( A e ) = 1 k. 1.7.-44 Po úpravě je 1 b E = k A e. 1.7.-45 Výraz 1 k A předsavuje počáeční kiovou energii E. V konečné varu je vzah pro energii luených kiů E b = E e, 1.7.-46 18

TO 1.7.-18. Určee výraz pro energii luených kiů. a) E = 1 k A e b c) b) 1 E = ω E = A e 1 b k A e b d) 1 b A e E = ω TO 1.7.-19. Apliuda luených kiů se ění podle funkce a) logariicky rose b) hyperbolicky klesá c) exponenciálně klesá d) exponenciálně rose TO 1.7.-. Energie luených kiů se ění podle funkce a) b) c) d) E = E Ae E = E Ae E = E e E = E Ae b b b Součiniel úluu je 3 s -1. Určee dobu, za kerou klesne energie luených kiů na %. 1 Pro energii kiů plaí vzah E = k A. Apliuda luených kiů klesá b podle funkce A = A e. Pak 1 b ( ) E = k A e. b b Po úpravě E 1 = k A e E = E e. b,e = E e, = e b 183

ln, = b ln e ln, b = ln, =,3 =,7s. Energie klesne na % za,7 s. KO 1.7.-34. Zakreslee graf pro celkovou energii luených kiů. KO 1.7.-35. Vysvělee zěnu celkové energie luených kiů. KO 1.7.-36. Kerá funkce popisuje zěnu celkové energie luených kiů. KO 1.7.-37. Definuje apliudu luených kiů. KO 1.7.-38. Zapiše rovnici pro okažiou výchylku luených kiů. KO 1.7.-39. Charakerizuje součiniel úluu b. KO 1.7.-4. Zapiše vzah ezi součiniele úluu b a koeficiene odporu prosředí R. KO 1.7.-41. Definuje úlu. KO 1.7.-4. Určee vzah ezi úlue λ a logariický dekreene úluu δ. KO 1.7.-43. Určee jednoku součiniele úluu b, úluu λ a logariického dekreenu úluu δ. KO 1.7.-44. Zapiše vzah ezi luenou úhlovou frekvencí ω a neluenou úhlovou frekvencí ω. 184