Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1

Rodina Rodina tvoila tém ve všech kulturách a asových obdobích základní jednotku buku spolenosti, která mla za úkol pedevším zabezpeit dti a vybavit je pro samostatné fungování ve spolenosti, tedy vychovat další generaci. Rodina prošla v prbhu staletí vývojem, posunul se význam jejích funkcí: Nkolikageneraní rodinné soužití se posouvá spíše k užší rodin-nukleární, vtší draz se klade na poteby dítte, patriarchální rodina se více demokratizuje. (Frost a kol. 1990) Rodina v prbhu vlastního vývoje prochází zmnami a pekonává pekážky, které není vždy schopna zvládnout vlastními silami a tehdy potebuje podporu a pomoc z nejbližšího okolí, pípadn pomoc státu nebo státníi nestátní organizace i instituce. 2

HoSt Home-Start eská republika Zámr: Podpora rodiny prostednictvím školených dobrovolník, kteí vstupují do rodiny na její pozvání a poskytují pomoc v jejím pirozeném prostedí. doma s cílem zajistit harmonické a podntné prostedí pro rozvoj dítte. Rodina: Pomoc a podpora se týká rodi s alespo 1 díttem pedškolního vku vkové období klíové pro formování osobnosti Dobrovolník je také rodi. Zkušený a odborn proškolený rodi pomáhá rodii mén zkušenému. 3

Stádia vývoje rodiny nároná z hlediska tlaku na systém: 1. Rodie s dtmi do 6 let. (nové role, vytváení vztah, mnoho zmn, období 1. vlny rozvodovosti.) 2. Rodie s pubertálními dtmi a stárnoucími vlastními rodii prarodii (pemíra zátže, stereotypie, nedostatek asu na sebe sama a na partnera, 2. vlna rozvodovosti) 4

Význam rodiny pro dít - vliv pvodní rodinné konstelace na utváení pozdjšího životního stylu. (Erik Erikson) Vývojová období Kojenecký vk (0-1 rok) Rané dtství (1-3roky) Období hry (3-5 let Školní vk (6-11, 11-15 let) Adolescence (15-19 let) Mladá dosplost (20-30) Dosplost (30-40, 40-50, 50-60) Stáí (60-) Vývojové úkoly dvra x nedvra autonomie x stud, pochybnost iniciativa x vina snaživost x netenost identita x zmatení rolí intimita x osamlost generativita x stagnace integrita x zoufalství 5

Kojenecký vk (0-1 rok) dvra x nedvra Získání dvry v sebe sama a ve svou schopnost ovlivovat svt tak, že budou kojencovy poteby naplnny. Vytváí bazální pocit dvry vád a uchopitelnost svta, v možnost pipojit se, dostávat a brát Proto souasné trendy výchovy zdrazují plný respekt k páním dítte, Dít by mlo vnímat a zažívat, že jsou jeho poteby oprávnné, že je vše ešitelné, svt je srozumitelný a dostane se mu vyhovní nebo vysvtlení. Zabezpeit základní poteby dítte nasycení dvra, láska, postupn dít nauit nkteré jeho poteby oddalovat a to vše s vdomím, že základní dvra dítte v sebe a ve svt pramení pedevším z dvry v naši péi. Toto vývojové období lze charakterizovat vtou Jsem to, co cítím. 6

Ranné dtství (1-3roky) autonomie x stud, pochybnost V ranném dtství vzniká pocit viny a pocit studu. Vizuální stud vzniká díve než auditivní Souasné trendy doporuují nechat dít, pokud mu nehrozí nebezpeí samo dospt k tomu, aby se vzdalo svého názoru, aby si ozkoušelo, jaké to je nechat nco být, pro nco se rozhodnout, získávat zkušenosti a zážitek z pocitu autonomie, že zstává v situaci samo. Období nazývané také obdobím vzdoru, je etapou stanovování citlivých hranic. ím víc rodie bojují o moc, tím více se dti obvykle brání Jsem to, co mohu svobodn dlat. 7

Období hry (3-5 let) iniciativa x vina Základy vztahu k práci Dít vyvíjí iniciativu, která smuje k výkonu, a touží uspt. Potlaování iniciativy mže dít brzdit a frustrovat, vyvolávat pocity viny a obavy z nedostatku schopností, pípadn posilovat pasivitu nebo naopak stupovat tendenci dokázat sob i okolí, že je schopno nco dokázat Jsem to, co udlám. Školní vk (6-11, 11-15 let) snaživost x netenost Školní vk pináší první tendence komplexn srovnávat sebe s vrstevníky Vytváí se základ sebepojetí a sebevdomí a dít se uí sama sebe pijmout. Rodie by si mli všímat nejen toho, co se dítti nedaí, ale pedevším nacházet a zdrazovat všechno, co dítti dobe jde a na co je šikovné, podporovat ho v samostatnosti a umožnit mu zkoušet si,na co je nadané. Sebepojetí dítte v tomto období lze shrnout vtou: Jsem to, co dovedu. 8

Adolescence (15-19 let) identita x zmatení rolí Poteba vybudovt svoji identitu Jsem to, emu vím. Mladá dosplost (20-30) intimita x osamlost Ti hlavní okruhy zájmu: partner, dti, práce. Hlavní vývojový úkol se týká zajištní souhry s partnerem, reprodukce, vytvoení rodiny a vytvoení zázemí pro všechny jejíleny. Jsem to, co miluji. Dosplost (30-40, 40-50, 50-60) generativita x stagnace Toto období je plno pée o druhé, tvoivéinnosti s vdomím konenosti Objevuje se zájem budovat svoje pokraování v práci, ve vnouatech Jsem to, co poskytuji Stáí (60-) integrita x zoufalství lovk se vyrovnává s koneností života, nemocemi a vlastní smrtelností a hodnotí svj život. Pokud tyto tžké úkoly zvládne, hovoíme o tom, že si zachoval integritu, celistvost. 9

Význam rodiny pro dít Vliv rodinné konstelace v pvodní rodin na pozdjší životní styl Podstatné základní zkušenosti pro další vývoj získává dít nejen pímo prostednictvím výchovy, ale i nepímo ze situace do které se rodí a ve které se vyvíjí - v pvodní rodinné konstelaci. Prvorození: je hlavním nositelem veškerých výchovných pokus a omyl svých rodi. výraznjší oekávání rodi a nároky na jeho pokroky ve vývoji, které se ješt mohou stupovat píchodem dalšího dítte. zaazováno do role zodpovdnjšího, mívá více povinností vetn povinnosti ásten odpovídat za mladšího sourozence. Výrazným rysem prvorozených: zodpovdnost a poteba odvádt dobrou práci na klí, tendence být nad vcí, mít všechno pod kontrolou a zabezpeit si tak podmínky, které umožní omezit nebo eliminovat možnost selhání. prvorození píliš neriskují. prvorození i v pozdjším život he snášejí neúspch, jsou mén ležérní, a mén improvizují. 10

Mladší sourozenci: rodí se do situace rozdaných karet, kdy nepicházejí o ást pozornosti rodi a okolí a dlit se je pro n pirozené. problémem je dostihnout staršího sourozence vad oblastí, vyrovnat se mu volí originální cesty, jak na sebe upozornit, potebuje rozvíjet tvoivost ochotni v život více riskovat, improvizovat, hledat nevšedníešení. Rizikem mže být nižší míra zodpovdnosti, kterou jsou schopni leckdy penést na druhé nebo se jí úpln zbavit. Mohou se negativn projevit jako laxní. Prostední: v pozdjším dtském vku své postavení v sourozenecké konstelaci chválí. užívají výhod starších sourozenc nemají tolik odpovdnosti a povinností jako oni a zárove možnost se od nich uit. rznorodé zkušeností z komunikace s lidmi a vytváení vztah a vyšší sociální zdatnost. velmi spoleensky obratní, snadno se sžívají s rznými lidmi a nemívají problémy se zalenním do kolektivu. Rizikem: nejsou ani nej (nejstarší) ani nej (nejmladší). Potebuje se více zviditelnit než ostatní dti, mže provozovat extravagantní zájmy nebo se extravagantn chovat. 11

Jedináek: nemže vytváet koalici s dalším sourozencem v pípad konfliktu s rodii, nemá po ruce rovnocenného spojence upena veškerá pozornost v kladném i záporném smyslu Riziko: pokud se podaí touto zátží projít a vyzrát, vyroste z nj obvykle silná osobnost. V opaném pípad mže jít o jedince, který zstane po delší dobu i v dosplosti závislý na rodiích nebo na jednom z nich. 12

Poruchy rodiny Poruchou rodiny nazýváme stav, kdy jeden nebo více len rodiny neplní nkteré nebo Všechny základní rodinné funkce nebo je plní nedostaten. Hlavní píiny poruch je možno dlit na objektivní, subjektivní a smíšené: Objektivní píiny nezávislé na vli rodi. Nap.: invaliditu, nemoc, úmrtí, nezamstnanost, živelné katastrofy, války apod. Subjektivní píiny na možnostech rodi závislé. Nap.: neochota nebo neschopnost peovat o dít,vyrovnat se s náronou životní situací, nezralost apod. asto jde o píiny smíšené, které spojují rysy obou skupin. 13

Funknost rodiny -tyi typy rodin (J. Dunovský): Funkní rodina: ve funkní rodin jsou zajištny podmínky pro dobrý vývoj dítte a pro to, aby prospívalo. V populaci je vtšina funkních rodin asi 85 procent. Problémová rodina: je taková rodina, ve které se vyskytují závažnjší poruchy nkterých nebo všech funkcí, které ale neznamenají vážnjší ohrožení rodinného systému nebo vývoje dítte. rodina je schopna problémy zvládat vlastními silami, pípadn využívá krátkodobé nebo jen jednorázové pomoci zvení. Z hlediska orgánu sociáln právní ochrany dtí, tyto rodiny potebují zvýšenou pozornost. v populaci je jich asi 12 až 13 procent. Dysfunkní rodina: V dysfunkní rodin se projevují vážné poruchy nkterých nebo všech funkcí rodiny, které bezprostedn ohrožují nebo poškozují vývoj a prospch dítte nebo rodinu nií jako celek. Je poteba využít opatení zvení, protože rodina situaci není schopna sama zvládnout. Využívá se služeb a opatená zamených na sanaci rodiny. Problémem odborných pracovník pi práci s tímto typem rodin je rozpoznat hranici, po kterou je dobré rodinu podporovat jako celek a naopak od jakého momentu se postavit za zájmy dítte proti pvodní rodin. takových rodin jsou asi 2 procenta. Afunkní rodina: Rodina zcela selhává v plnní svého poslání a úkol a dítti závažn škodí.jediné možnéešení, které je pro dít prospšné je odebrání z pvodní rodiny a umístní do rodiny náhradní nebo do jiné bezpené pée. Sanace pvodní rodiny je už nemožná. Takových rodin je v populaci asi 0,5 procenta. 14

Výzkum rodiny Zdenk Matjek a Jií Kovaík koncem 90. let provedli przkum spokojenosti u širokého spektra eských rodin. Soubor rodin rozdlili na 3 skupiny: Šastné rodiny (asi 70%) rodin dobe fungující rodiny Nešastné rodiny cítily se nespokojeny se svým životem (10%), své soužití považovaly za he fungující až afunkní Nevyhranné rodiny, které nebylo možno jednoznan zaadit. (20%) Výsledky Autoi shledali, že hlavní rozdíl mezi spojenými a nespokojenými rodinami není ve vnjších znacích, jako je nap. velikost, skladba, uspoádání rodiny, ale ve znacích vnitních komunikace, vzájemné vazby Hlavní rozdíl v životním stylu mezi šastnými a spokojenými a nešastnými a nespokojenými rodinami se projevuje pedevším v délce doby strávené s rodinou, ve schopnosti ešit problémy, v drazu na tradiní hodnoty pedevším v míe otevené komunikace v rodin. 15

Dobe fungující: draz na tradiní hodnoty: vrnost, trvalý partnerský vztah, porozumní v zájmech, pracovním zaujetí porozumní v názorech na politickou situaci a veejný život, uznání a tolerance, možnost a schopnost spolu oteven hovoit, poteba optimismu, vzájemné dvry i sebedvry partner, možnost pln se vnovat zamstnání eší problémy vas nenarstají pravideln si povídají o každodenních zážitcích asto hovoí o vcech nad rámec rodiny o politice, život ve spolenosti, vývoji ve svt, pátelích zájmech apod. mén dležitosti pikládali hmotným podmínkám z 96% ze svých dtí radost, více než 70% nemá s výhovou vtší problémy Ze 2/3 se dtem vnovala hlavn matka, z 1/3 oba rodie spolen, 1% se týkalo pée muže. 90% dotázaných nemlo výraznjší problémy nebo neshody se svými rodii 85 procent dodržuje rodinné tradice 60% respondent oekávalo pomoc od prarodi nebo dalších píbuzných. Více asu tráví spolen o 7 hod. týdn 16

Nespokojené rodiny: eší problémy pomalu, nkdy vbec ve více než 70% si nepovídají o každodenním život jednotlivých len a vtšinou už vbec nehovoí o život spolenosti, politice atd. více než z poloviny starosti s výchovou dtí. ve více než 4/5 se vnovala dtem matka, nejvýše v do jedné desetiny oba rodie a v pti procentech se výchov dtí vnoval nkdo další. Prarodie nefigurují jako pomoc 2/3 dodržuje rodinné tradice více asu mimo rodinu o 2,5 hod. týdn 17

Pomoc zvládání problému poradny pro manželství, rodinu a mezilidské vztahy pedagogicko-psychologických poradny soukromých psychiatrické, psychologických a psychoterapeutických ordinace krizové linky krizová centra zaízení odlehovacích služeb respitní pée peovatelské služby pro matky s dtmi, kurátoi a sociální pracovnice oddlení sociáln právní ochrany dtí azylové domy pro matky s dtmi. 18

Sociáln - zdravotníást Rodinu a její zdravý vývoj a fungování rovnž velmi významn ovlivuje: 1. Zdravotní a psychopatologický stav jednoho z jejich len - nemoc - zdravotní postižení - duševní a behaviorální poruchy 2. Sociáln ekonomické problémy jednotlivých len rodiny - nezamstnanost 19

Nemoc Závažné somatické onemocnní pedstavuje jednu z nejvtších životních zátží. Mže uritým zpsobem ovlivnit psychiku nemocného a dokonce mže do jisté míry zmnit nkteré jeho vlastnosti. Na druhé stran mohou být nkteré nemoci ovlivnny nebo vyvolány psychickými podnty (Vymtal J.,1994). Postoj nemocného k vlastnímu onemocnní je ovlivnn initeli ze sociální, somatické a psychické oblasti a jejich zmnami. Sociální význam nemoci Nemoc není jenom biologickou odchylkou, ale je i uritým druhem sociální komplikace. Somatická nemoc i jednou z mála odchylek sociální identity, která svému nositeli zaruuje i uritá privilegia, jako jsou nap. ohledy, sympatii, trplivost a ochotu tolerovat nkteré jeho nedostatky. Somatické onemocnní je odchylkou, která bývá sociáln tolerována (Vágnerová, 1999). Sociální pozice nemocného se mní podle závažnosti choroby. Nemocný lovk ztrácí v prbhu léby své zamstnání a profesní pozici. Mní i jeho role v rámci rodiny, kde se stává závislým na péi ostatních len rodiny. Nemocný na jedné stran nemusí plnit nkteré povinnosti, ale na druhé stran ztrácí i nkterá práva. Vážné onemocnní v rodin ovlivní její celkové fungování, chod domácnosti, plánování asu, mní se role toho, kdo se o koho stará apod. 20

Zdravotní postižení Do oblasti zdravotního postižení patí postižení: Neurologická onemocnní (DMO, hyperaktivita, traumatické poškození mozku apod.) Zrakové a sluchové postižení 1. Postižení vrozené, resp. V raném vku získané, ovlivuje ve vtší míe vývoj jedince, ale subjektivn není tak traumatizující. 2. Postižení získané pedstavuje vtší psychické trauma, postižený jedinec ví, co ztratil, dokáže porovnávat a svou novou situaci považuje jednoznan za horší. Zdravé okolí vtšinou hodnotí postiženého lovka, jako osobu která se kvalitativn nemže rovnat svému okolí, ale zárove je postiženým pisuzováno právo na speciální ohledy trplivost a toleranci nedostatk v rzných oblastech, jež z jeho handicapu vyplývají. Trvalé postižení mže být za uritých okolností hodnoceno jako sociální stigma. Pée o takové osoby je náronáasov, finann, ale i psychicky a fyzicky. Pée je dlouhodobá a svou délkou a nároností ovlivuje chod domácnosti, vztahy mezi rodii, vztahy mezi sourozenci a ostatním rodinou. 21

Duševní a behaviorální poruchy Do oblasti duševních a behaviorálních poruch patí postižení: Demence (Alzheimerova choroba, Ischemicko-vaskulární demence) Mentální postižení (retardace) Pervazivní vývojové poruchy (dtský autismus,aspergerv a Hellerv syndrom) Psychotické poruchy Schizofrenie Afektivní poruchy nálad (depresivní porucha, manický syndrom, bipolární porucha atd.) Neurotické poruchy (úzkostná, panická, obsedantn-kompulzivní atd.) Poruchy píjmu potravy (mentální anorexie, mentální bulimie) Sebevražedné jednání Poruchy osobnosti (paranoidní, schizoidní, disociální, anakastická,úskostná atd.) Poruchy chování v dtském vku a dospívání (lhaní, útky a toulání, krádeže atd.) Agresivní chování Problémy spojené se životním stylem závislosti (alkohol, drogy atd.) Návykové a impulzivní poruchy (patologické hráství) 22

Pomoc zvládání problému: Specializované poradny Svépomocná sdružení pro obany s rzným typem postižení Pedagogicko-psychologické poradny Poradny pro manželství, rodinu a mezilidské vztahy a další Psychiatrické ambulance a kliniky Nízkoprahová zaízení pro dti a mládež Kontaktní centra Nadace a sbírky na pomoc nemocným a zdravotn postiženým Stacionáe pro dti se speciálními potebami Ústavy sociální pée a další. Stát pomáhá rodin formou penžitých, vcných dávek a rzných výhod pro zdravotn postižené. Tyto výhody jsou obsaženy ve vyhlášce.182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpeení. Z dchodového pojištní, které je provádno zákonem o dchodovém pojištní.155/1995 Sb., jsou osobám zdravotn postiženým vypláceny dávky invalidního nebo ásteného dchodu. Z nemocenského pojištní, které je upraveno zákonem o nemocenském pojištní zamstnanc,. 54/1956 Sb., jsou hrazeny dávky v nemoci. Zdravotní stav nemocného nebo zdravotn postiženého posuzují posudkoví a revizní lékai. 23

Nezamstnanost Nezamstnanost jednoho z len rodiny je zátžovou situací pro celou rodinu. Za uritých okolností mže vést ke krizi a k následnému rozpadu rodiny. Ztráta profesní role jednoho lena rodiny se projeví: zmnou ve vztazích mezi rodinnými píslušníky ztrátou rolí (nap. nezamstnaný otec ztratí dominantní roli,kterou získává jiný, ekonomicko aktivnílen rodiny), a z toho vyplývající zmnou statusu (zejména u muž) narušením stereotypu rodinného života (nap. rušivý vliv trvalé pítomnosti nezamstnaného doma) narušení rodinných zvyk v oblasti spoteby vlivem nedostatku finanních prostedk, nutnost redukce poteb všech len rodiny Nezamstnanost je definována tymi faktory: nedobrovolný charakter, tzn. nemožnost získat zamstnání pracovní schopnost nezamstnaného, tj. zpsobilost být zamstnán pipravenost pro výkon zamstnání a aktivní hledání zamstnání, zejména docházením na úad práce. Význam práce pro lovka: Peníze Aktivita Seberealizace Sociální kontakt Samostatnost a nezávislost 24

Zmny uspokojování poteb Nedostatek stimulace nedostatek podnt,ochuzení životního programu, ztráta navyklého zpsobu života Poteba aktivity pokud neuspokojována lovk mže upadat do apatie Poteba smysluplného uení dochází ke stagnaci Poteba citové jistoty a bezpeí ztráta zamstnání pedstavuje osobní ohrožení a zvyšuje pocit celkové nejistoty, zvyšuje se poteba citové podpory Profesní role dležitá složka seberealizace Poteba otevené budoucnosti, nadje ztráta zamstnání zatžuje pedstavu o budoucím uplatnní Sociální pomoc pí a proti vzniku nezamstnanosti Solidarita rodiny mže nezamstnaného podpoit, mže fungovat jako zdroj jistoty a ekonomického zázemí, ale pi dlouhodobé podpoe mže pedstavovat problém. Instituce zabývající se zamstnaností je pedevším Ministerstvo práce a sociálních vcír, které vypracovává národní plán zamstnanosti a ídí úady práce. Úady práce se pímo zabývají zprostedkováním pracovních míst, rekvalifikací, výplatou dávek v nezamstnanosti a dalšími opateními. Komerní a nestání neziskové spolenosti a agentury zabývající se zprostedkováním práce. 25

Ekonomicko právníást Sociální politika pée o rodinu Státní sociální podpora Sociální pojištní Sociální pée/pomoc státní a nestátní Vzdlávací instituce Daové zvýhodnní Zvýhodnné komerní spoení, pjky a úvry Právní ochrana Sociáln právní ochrana dtí Právní ochrana thotných žen a matek Další právní ochrana rodiny (zákon o rodin atd.) 26

Zabezpeení rodin rodinná politika Sociální zabezpeení Státní sociální podpora Dávky testované Pídavek na dít Sociální píplatek Píspvek na bydlení Píspvek na dopravu Dávky netestované Rodiovský píspvek Zaopatovací píspvek Dávky pstounské pée (pi pevzetí dítte, na úhradu poteb dítte, odmna pstouna, píspvek na zakoupení motorového vozidla) Porodné Pohebné Sociální pojištní Nemocenské pojištní Nemocenské Dávky pi ošetování lena rodiny Vyrovnávací píspvek v thotenstvíi mateství Penžitá pomoc v mateství Dchodové pojištní Vdovský a vdovecký dchod Sirotí dchod Zdravotní pojištní Sociální pée/pomoc Dávky Píspvek na výživu dítte jednorázové penžité a vcné dávky rodim nezaopatených dtí, thotným ženám a nezaop. dtem Píspvek pi péi o osobu blízkou nebo jinou osobu Píspvek na poízení základního vybavení dítte ped jeho pevzetím do pstounské pée Píspvek pi uzavení manželství dítte v pstounské péi Píspvek na úhradu za užívání bytu nezaopateného osielého dítte Píspvek na rekreaci dtí dchodce Sociální pée/pomoc Sluby(státní) Intervenní a preventivní Kurátoi pro dti a mládež Streetwork Dtská centra pro ohrožené a postižené dti Peovatelské sluby Poradenské Pedagogickopsychologické poradny Speciáln pedagogická centra Výchovní poradci ve školách Stediska výchovné pée pro dti a mládež Poradna pro manželství, rodinu a mezilidské vztahy Institucionální ústavní Ústavy sociální péedtské domovy, domovy pro dti se speciál. potebami 27 Diagnostický ústav Výchovný ústav

Vzdlávací instituce Daové zvýhodnní rodin Další formy finanního zvýhodnní Právní ochrana rodiny Pedškolní, školní zaízení a další školní zaízení (družiny) Mateské školy Jesle Da ze spoleného základu manžel Daové zvýhodnní na dít Hypoténí úvry Bezúroné pjky Stavební spoení Pracovn právní ochrana (mateská dovolená, pracovní podmíny thotných žen a matek) Trestn právní ochrana (trestnéiny proti rodin a mládeži, trestnéiny proti životu a zdraví, trestnéiny proti lidské dstojnosti) Sociáln právní ochrana dtí další formy ochrany obsažené v obanském zákoníku(zastupován í, spolené jmní manžel, ddictví apod.) + zákon o rodin a v dalších zákonech 28

The aim of HoSt is a child made happy by happy parents. Nestání nezisková pée o rodiny Ranná pée Azylové domy Zaízení pstounské pée Odlehovací-respitní pée Osobní asistence Centrum denních služeb(stacionáe) Nízkoprahová zaízení pro dti a mládež Poradenské služby Kontaktní centra Péi zajišují: Obanská sdružení Obecn prospšné spolenosti Nadace a nadaní fondy Úelové zaízení církví Nestání zisková pée Komerní pojišovny Obchodní spolenosti (s.r.o., a.s...) Obecn prospšné spol., píspvkové organizace, obanská sdružení apod. 29

Sociáln právní ochrana dtí Úelem sociáln právní ochrany dtí je poskytnout zvýšenou ochranu nezletilým dtem, které se nemohou sami bránit v pípad psobení negativních vliv na jejich osobu nebo na jejich budoucí vývoj. Sociáln právní ochrana zejména chrání práva dítte na píznivý vývoj a ádnou výchovu, dále chrání oprávnné zájmy dítte, vetn ochrany jeho jmní, a psobí na obnovení narušených funkcí rodiny atd. Úkolem sociáln právní ochrany je zejména (ze strany státu resp. obecního úadu) psobit na rodie, aby plnili povinnosti vyplývající z rodiovské odpovdnosti; projednávat s rodii i díttem odstraování nedostatk ve výchov a chování dítte; zamezovat dítti pístupu do prostedí, které je z hlediska jeho vývoje ohrožující; poskytovat rodim na jejich žádost poradenství; sledovat nepíznivé vlivy na vývoj dítte a init opatení na jejich odstranní atd. Sociáln právní ochrana spoívá i v omezení nebo zbavení rodiovských práv v nutných pípadech; naízení, prodloužení nebo zrušení ústavní výchovy dítte, umístní dítte do náhradní rodinné pée; vykonávání funkce opatrovníka nebo poruníka v zastupování dítte v pípad trestního ízení, vztah s cizinou, správního ízení a další Sociáln právní ochrana dtí je ošetena v zákon. 359/1999 Sb., o sociáln právní ochran dtí. Sociáln právní ochrana dtí je zakotvena v Úmluv o právech dítte, která v eské republice vstoupila v platnost 6. února roku 1991. 30

Pracovní podmínky thotných žen a matek Úelem této ochrany je zajistit budoucí matce v thotenství takové podmínky, aby se dít mohlo dobe vyvíjet, a aby thotenství nebylo ohroženo žádnými rizikovými faktory. Matky a thotné ženy jsou chránny v zákoníku práce zvláštním ustanovením o pracovních podmínkách thotných žen a matek. Tato ochrana a zvýhodnní spoívá zejména v zákazu uritých nároných zamstnání pro thotnou ženu. Zamstnavatel nesmí, krom zákonem stanovených okolností, rozvázat pracovní pomr s thotnou ženou nebo ženou (zamstnankyní) peující trvale o dít mladší než ti roky. Žena peující o dít má nárok, nebrání-li to závažn provoznímu chodu, na úpravu pracovní doby. Zamstnavatel rovnž nesmí thotnou ženu a ženu peující trvale o dít mladší než jeden rok zamstnávat prací pesas. 31

Mateská a rodiovská dovolená Mateská dovolená Smyslem mateské dovolené je, co nejvíce prohloubit vztah matky s díttem po dostaten dlouhou dobu. Z psychologického hlediska jsou nejdležitjší pro vytvoení tchto vazeb první ti roky života dítte. Rodiovská dovolená Po vyerpání mateské dovolené má žena nárok na to, aby jí byla k prohloubení pée o dít poskytnuta rodiovská dovolená až do tí let vku dítte. Nárok na rodiovskou dovolenou ve stanoveném rozsahu má také žena nebo muž, kteí pevzali dít do trvalé pée nahrazující péi rodi. Rodiovská dovolená se pak poskytuje ode dne pevzetí dítte až do dne, kdy dít dosáhne tí let. 32

Ostatní formy sociáln-právní ochrany rodiny a jejích len Rodina je proti nežádoucím zásahm cizích osob chránna zákonem.140/1961 Sb., trestní zákon, hlavou šestou, trestnéiny proti rodin a mládeži, 210 218 a hlavou sedmou, trestnéiny proti životu a zdraví, 220 a 227-229. 33

Zákony upravující péi o rodiny Zákony, které upravují sociální zabezpeení Zákon. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpeení Zákon. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoe (Systém státní sociální podpory je upraven zákonem. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoe, ve znní zák.. 137/1996 Sb., zák.. 132/1997 Sb., zák.. 242/ 1997 Sb., zák.. 91/1998 Sb., zák.. 158/1998 Sb., zák.. 360/1999 Sb., zák.. 118/2000 Sb., zák.. 132/2000 Sb., zák.. 155/2000 Sb., zák.. 492/2000 Sb., zák.. 271/2001 Sb., zák.. 151/2002 Sb., zák. 309/2002 Sb., zák. 320/2002 Sb., zák.. 125/2003 Sb., zák.. 424/2003 Sb., zák. 438/2003 Sb. a zák.. 453/2003 Sb., ) Zákon. 463/1991 Sb., o životním minimu Zákon. 482/1991 Sb., o sociální potebnosti Zákon. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištní zamstnanc Zákon.88/1968 Sb. o prodloužení mateské dovolené, o dávkách v mateství a o pídavcích na dti z nemocenského pojištní Zákon.155/1995 Sb.,o dchodovém pojištní Vyhláška.165/1997 Sb.,o nemocenském pojištní nkterých pracovníka o poskytování dávek nemocenského pojištní obanm ve zvláštních pípadech. Vyhláška.143/1965 Sb.,o poskytování penžitých dávek v nemocenském pojištní Vyhláška.182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpeení 34

Zákony upravující výkon náhradní rodinné pée Zákon. 94/1963 Sb., o rodin Zákon. 359/1999Sb., o sociáln-právní ochran Zákony upravující sociáln-právní ochranu rodiny Zákon. 359/1999Sb., o sociáln-právní ochran Zákon.65/1965 Sb., zákoník práce Zákon. 140/1961 Sb., trestní zákon Zákon. 40/1964 Sb., obanský zákoník Vyhláška ÚRO. 143/1965 Sb.,o poskytování penžitých dávek v nemocenském pojištní Zákony upravující fungování neziskových organizací Zákon. 38/1990 Sb., o sdružování oban Zákon.248/1995 Sb., o obecn prospšných spolenostech Zákon.227/1997 Sb., o nadacích a nadaních fondech Zákon. 40/1964 Sb., obanský zákoník 35