M4140 Vybrané partie z matematické analýzy Přírodovědecká fakulta MU

Podobné dokumenty
Požadavky k písemné přijímací zkoušce z matematiky do navazujícího magisterského studia pro neučitelské obory

POŽADAVKY K SOUBORNÉ ZKOUŠCE Z MATEMATIKY

DEFINICE,VĚTYADŮKAZYKÚSTNÍZKOUŠCEZMAT.ANALÝZY Ib

Státní závěrečná zkouška z oboru Matematika a její použití v přírodních vědách

ŘADY KOMPLEXNÍCH FUNKCÍ

%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% %% POJMY, JEJICHŽ ZNALOST SE OČEKÁVÁ %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%% %%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%

Matematika 3. Úloha 1. Úloha 2. Úloha 3

Diferenciální rovnice a jejich aplikace. (Brkos 2011) Diferenciální rovnice a jejich aplikace 1 / 36

MKI Funkce f(z) má singularitu v bodě 0. a) Stanovte oblast, ve které konverguje hlavní část Laurentova rozvoje funkce f(z) v bodě 0.

Gymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64, 37021

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Diferenciální rovnice. študenti MFF 15. augusta 2008

Diferenciální rovnice 3

Jednou z nejdůležitějších funkcí, které se v matematice a jejích aplikacích používají je

I. Diferenciální rovnice. 3. Rovnici y = x+y+1. převeďte vhodnou transformací na rovnici homogenní (vzniklou

Požadavky ke zkoušce. Ukázková písemka

Maturitní okruhy z matematiky - školní rok 2007/2008

MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY

15. Nulové body a póly. Věta. Je-li funkce f : G holomorfní v oblasti G a f(z 0 ) 0 pro z 0 G, pak

Maturitní témata z matematiky

Maturitní témata profilová část

Otázky k ústní zkoušce, přehled témat A. Číselné řady

Sbírka příkladů z matematické analýzy II. Petr Tomiczek

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2011/2012. x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a

Diferenˇcní rovnice Diferenciální rovnice Matematika IV Matematika IV Program

ZS: 2017/2018 NMAF061 F/2 J. MÁLEK. Matematika pro fyziky I. Posluchárna: T2 T1 Konzultační hodiny: pátek 9:40-10:30, posluchárna T5

K oddílu I.1 základní pojmy, normy, normované prostory

1. Číselné posloupnosti - Definice posloupnosti, základní vlastnosti, operace s posloupnostmi, limita posloupnosti, vlastnosti limit posloupností,

Věta 12.3 : Věta 12.4 (princip superpozice) : [MA1-18:P12.7] rovnice typu y (n) + p n 1 (x)y (n 1) p 1 (x)y + p 0 (x)y = q(x) (6)

Parciální diferenciální rovnice

19 Hilbertovy prostory

Fakt. Každou soustavu n lineárních ODR řádů n i lze eliminací převést ekvivalentně na jednu lineární ODR

4. OBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

Maturitní otázky z předmětu MATEMATIKA

ZS: 2018/2019 NMAF063 F/3 Josef MÁLEK. Matematika pro fyziky III

Netradiční výklad tradičních témat

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015

Rejstřík. Číslice1a2předčíslystránekodlišujíodkazynaInteligentníkalkulus1a2. 1SM SM 1.135

Úlohy k přednášce NMAG 101 a 120: Lineární algebra a geometrie 1 a 2,

maticeteorie 1. Matice A je typu 2 4, matice B je typu 4 3. Jakých rozměrů musí být matice X, aby se dala provést

DEFINICE,VĚTYADŮKAZYKÚSTNÍZKOUŠCEZMAT.ANALÝZY 1a

CZ 1.07/1.1.32/

Obsah Obyčejné diferenciální rovnice

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika 0A1. Cvičení, zimní semestr. Samostatné výstupy. Jan Šafařík

INOVACE MATEMATIKY PRO EKONOMY NA VŠE. Anketavroce2008

MATEMATIKA A Metodický list č. 1

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Skalární součin. študenti MFF 15. augusta 2008

D - Přehled předmětů studijního plánu

MATEMATIKA I. Marcela Rabasová

Učební plán 4. letého studia předmětu matematiky. Učební plán 6. letého studia předmětu matematiky

17. Posloupnosti a řady funkcí

Drsná matematika III 6. přednáška Obyčejné diferenciální rovnice vyšších řádů, Eulerovo přibližné řešení a poznámky o odhadech chyb

Mgr. Ladislav Zemánek Maturitní okruhy Matematika Obor reálných čísel

MATURITNÍ OTÁZKY Z MATEMATIKY PRO ŠKOLNÍ ROK 2010/2011

Wolfram Alpha. v podobě html stránky, samotný výsledek je často doplněn o další informace (např. graf, jiné možné zobrazení výsledku a

Tematický plán Obor: Informační technologie. Vyučující: Ing. Joanna Paździorová

Požadavky k zápočtu a ke zkoušce z předmětu Matematická analýza 2 kód NMMA102, letní semestr Luboš Pick

pouze u některých typů rovnic a v tomto textu se jím nebudeme až na

Necht L je lineární prostor nad R. Operaci : L L R nazýváme

KOMPLEXNÍ ČÍSLA A FUNKCE MNOŽINA KOMPLEXNÍCH ČÍSEL C. Alternativní popis komplexních čísel

Numerické řešení diferenciálních rovnic

Teorie měření a regulace

Nejdřív spočítáme jeden příklad na variaci konstant pro lineární diferenciální rovnici 2. řádu s kostantními koeficienty. y + y = 4 sin t.

Matematika 4 FSV UK, LS Miroslav Zelený

METODICKÝ NÁVOD MODULU

Počet differenciální

8.3). S ohledem na jednoduchost a názornost je výhodné seznámit se s touto Základní pojmy a vztahy. Definice

K oddílu VI.1 obecné slabé topologie Příklad 1. Necht X = C([0, 1]) s topologií bodové konvergence na [0, 1]. Popište všechny

Matematická analýza I Martin Klazar (Diferenciální počet funkcí jedné reálné proměnné)

Požadavky k ústní části zkoušky Matematická analýza 1 ZS 2014/15

Požadavky ke zkoušce

DERIVACE FUNKCE KOMPLEXNÍ PROMĚNNÉ

Matematika 2 (2016/2017)

Vektorové podprostory, lineární nezávislost, báze, dimenze a souřadnice

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) LDR druhého řádu VMAT, IMT 1 / 22

Derivace funkce DERIVACE A SPOJITOST DERIVACE A KONSTRUKCE FUNKCÍ. Aritmetické operace

Komplexní analýza. Reziduová věta a její aplikace. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze

MATEMATIKA B. Lineární algebra I. Cíl: Základním cílem tohoto tématického celku je objasnit některé pojmy lineární algebry a

Úvodní informace. 17. února 2018

Funkce komplexní proměnné

MATEMATICKÉ PRAKTIKUM

Kapitola 11: Lineární diferenciální rovnice 1/15

Definice 1.1. Nechť je M množina. Funkci ρ : M M R nazveme metrikou, jestliže má následující vlastnosti:

Funkcionální řady. January 13, 2016

Matematika III. Miroslava Dubcová, Daniel Turzík, Drahoslava Janovská. Ústav matematiky

Matematika B101MA1, B101MA2

To je samozřejmě základní pojem konvergence, ale v mnoha případech je příliš obecný a nestačí na dokazování některých užitečných tvrzení.

Maturitní témata z matematiky

Interpolace, ortogonální polynomy, Gaussova kvadratura

MATEMATIKA III. Olga Majlingová. Učební text pro prezenční studium. Předběžná verze

Matematická analýza pro informatiky I.

Katedra matematiky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Zápočtová písemná práce č. 1 z předmětu 01MAB3 varianta A

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Numerická matematika Písemky

Kapitola 9. Rezidua. Matematická analýza 4. KMA/MA o12. Definice 9.1. ( izolovaná singularita )

Primitivní funkce a Riemann uv integrál Lineární algebra Taylor uv polynom Extrémy funkcí více prom ˇenných Matematika III Matematika III Program

Diferenciální rovnice

Matematika vzorce. Ing. Petr Šídlo. verze

MATEMATIKA I. Požadavky ke zkoušce pro skupinu C 1. ročník 2014/15. I. Základy, lineární algebra a analytická geometrie

Minor v oboru matematika Bakalářské studium OI

Komplexní analýza. Laplaceova transformace. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze

Transkript:

M4140 Vybrané partie z matematické analýzy Přírodovědecká fakulta MU jaro 2010 Rozsah 4/2/0. 6 kr. Ukončení: zk.

1) Obyčejné diferenciální rovnice: 1.1. Úvod základní pojmy, přímé metody řešení některých rovnic 1.řádu 1.2. Lineární systémy 1.3. Lineární rovnice n-tého řádu 1.4. Nelineární systémy - Cauchyova úloha, existence, jednoznačnost a spojitá závislost na změnách počátečních podmínek a parametrů 1.5. Autonomní systémy 1.6. Stabilita 1.7. Lineární rovnice 2. řádu. 2) Základy analýzy v komplexním oboru: 2.1. Komplexní čísla a funkce 2.2. Limita a spojitost 2.3. Posloupností a řady 2.4. Elementární funkce 2.5. Derivace a holomorní funkce 2.6. Křivkový integrál a Cauchyho věta 2.7. Vlastnosti holomorfních funkce a Taylorova řada 2.8. Laurentova řada, izolované singularity a teorie residuí 3) Základy lineární funkcionální analýzy: 3.1. Prostory se skalárním součinem 3.2. Fourierovy řady 3.3. Lineární ohraničené operátory, 3.4. Kompaktní operátory.

Okruhy otázek ke zkoušce: 1. Obyčejné diferenciální rovnice: 1.1 Úvod základní pojmy, přímé metody řešení některých rovnic 1.řádu - rovnice se separovanými proměnnými, homogenní, lineární /homogenní a homogenní, metoda variace konstanty/, exaktní diferenciální rovnice 1.2 Lineární systémy Gronwallovo lemma, věta o existenci a jednoznačnosti (Pikardova metoda postupných aproximací), homogenní systém (lin. nezávislost, dimenze prostoru řešení, fundamentální systém, Jacobiho vzorec, věta o řešení ve tvaru řady, nehomogenní systém, metoda variace konstant, systém s konstantními koeficienty 1.3 Lineární rovnice n-tého řádu a její vztah k lineárním systémům, věta o jednoznačné existenci na intervalu, homogenní rovnice, wronskián, lin.nezávislá řešení, nehomogenní rovnice, obecné řešení, rovnice s konstantními koeficienty 1.4 Nelineární systémy - Cauchyova úloha, lokální a globální vlastnosti řešení, Banachova věta o pevném bodu a věta Pikardova-Lindelofova, (další věty o existenci a jednoznačnosti, závislost řešení na poč. podmínkách a parametrech 1.5 Autonomní systémy věta o množině řešení, vzájemné poloze trajektorií, klasifikace trajektorií (sing. body, cykly, samy sebe neprotínající trajektorie), typy sing. bodů (střed, ohnisko, uzel ), v rovině kriterium /determinant, diskriminant, stopa/, sing. body nelineárních autonomních systémů (n=2) věta o kvazilineárním systému

1.6 Stabilita Ljapunovská stabilita /lin. systém/, stejnoměrná stabilita /lin. a kvazilin. systém/, asymptotická stabilita /lin. systém, kořeny charakteristické rovnice, Hurwitzovo kriterium, kvazilin. systém/, exponenciální stabilita /lin. a kvazilin. systém/, přímá Ljapunovova metoda ljapunovská funkce, věta o stejnom. stabilitě triv. řešení autonomního systému 1.7 Lineární rovnice 2. řádu Borůvkova teorie

2. Základy analýzy v komplexním oboru: 2.1 Komplexní čísla a funkce - algebr. a goniometr. tvar k.čísla, geometrické interpretace a vzájemné vztahy, pravidla pro počítání s komplex.čísly, stereografická projekce 2.2 Limita a spojitost - okolí bodu, konvergence posloupností, úplnost, topologické charakteristiky v rovině a sféře, nekonečno, komplexní funkce komplexní proměnné a její složky /v alg. i goniom. tvaru/, limita, spojitost /Cauchy, Heine/, pravidla pro počítání, věty o spojitém obrazu kompaktní a souvislé množiny, elementární funkce v k.oboru 1. /polynom, rac.lomená funkce, Arg z a arg z/ 2.3 Řady v komplexním oboru - posloupnost část. součtů, konv. a div., Cauchy- Bolzanovo kriterium, nutná podmínka, abs. a relat. konvergence a postačující podmínky, role reál. a imag. složky, posloupnosti a řady funkcí - bodová a stejnoměrná konvergence, C-B podmínka, Weierstrasseovo krit., mocninné řady v komplex.oboru a jejich vlastnosti poloměr konvergence a Cauchy-Hadamardova věta, vlastnosti, 2.Abelova věta 2.4 Elementární funkce 2. - Arg z a arg z, lineární, lin.lomená, exp. funkce a Eulerův vzorec, sin, cos, tg a cotg a jejich vlastnosti, Ln a ln, obecná mocnina jednoznačnost a mnohoznačnost, společné a odlišné vlastnosti s takovými funkcemi v R 2.5 Derivace a holomorní funkce derivace funkce v bodě, C-R podmínky a jejich důsledky /rekonstrukce komplex.funkce/, holomorfní funkce, věta o derivaci mocninné řady, derivace a holomorfnost elementárních funkcí, celé funkce, holom. v nekonečnu

2.6 Křivkový integrál a Cauchyho věta křivkový integrál a jeho základní vlastnosti, C- věta pro holomorfní funkci a jednoduchou uzavřenou křivklu, C-vzorec, důsledky 2.7 Vlastnosti holomorfních funkce a Taylorova řada věta o diferencovatelnosti holomorfní funkce, důsledek o polynomu, základní věta algebry, další důsledky C-věty 2.8 Laurentova řada, izolované singularity a teorie residuí L- řada a její obor konvergence, klasifikace singularit /podle tvaru L-řady, tvrzení o vlastnostech funkce a limit v okolí singularity, integrál přes oblast obsahující singularitu a jeho výpočet, reziduum a jeho výpočet, věta o reziduích její aplikace

3. Základy lineární funkcionální analýzy: 3.1 Prostory se skalárním součinem (lineární vektorový prostor, lineární nezávislost, lineární obal, báze, normovaný prostor, konvergence a cauchyovskost, úplnost, pravidla pro počítání limit posloupností a spojitost normy, prostory se skalárním součinem, Schwarzova nerovnost, indukovaná norma, spojitost sk.součinu, ortogonalita a ortonormalita, Besselova nerovnost, hustá podmnožina a separabilita, Riesz-Fischerova věta a Fourierovy koeficienty, věta o projekci a její důsledky, Parcevalova identita, Gramm-Smithův ortogonalizační proces, Gilbertův prostor) 3.2 Fourierovy řady (prostor L2 a v něm funkce exp(inx) jejich ortogonalita, ortonormální systém a F-koeficienty, F-koeficienty v reálném oboru, amplitudově fázový tvar F-řady, věta o konvergenci F-řady, Gibbsonův jev) 3.3 Lineární operátory (lineární operátor v lineárním prostoru, jeho spojitost v metrickém prostoru, lineární operátor v normovaném prostoru, lineární prostor a okruh lineárních operátorů, pravý a levý inverzní operátor, inverzní operátor a věta o jeho existenci, ohraničený operátor a věta o sp. a ohr., věta o spojitosti lin.operátoru v konečně dimenzionálním B-prostoru, norma operátoru a věty o úplnosti prostoru lin. operátorů a normě součinu operátorů, věta o existenci inverzního operátoru a konvergenci Neumannovy řady, Fredholmovost) 3.4 Kompaktní operátory (kompaktní operátor, věta o konečnědimenzionálních množinách nulových bodů mocnin operátoru a její důsledky)

Literatura Ráb, Miloš Diferenciální rovnice 1. vyd. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1980. 196 s. Ráb, Miloš - Kalas, Josef Obyčejné diferenciální rovnice 1. vyd. Masarykova univerzita v Brně, 1995, 207 s. ISBN 80-210-1130-0. 2. vyd. Masarykova univerzita v Brně, 2001, 207 s. ISBN 80-210-2589-1. Novák,Vítězslav Analýza v komplexním oboru 1.vyd. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1984,103 s. Kalas, Josef Analýza v komplexním oboru. 1. vyd. Masarykova univerzita v Brně, 2006. 202 s. ISBN 80-210-4045-9...