Časopis Jaderé elektráry Temelí ze Skupiy ČEZ ročík XVI. 2 / 2008 Fyzická ochraa Temelía u odboríků uspěla Návod a dlouhověkost eodejít do důchodu Oražový rok 2008 odstartoval Na Křtěově se potkaly dva světy eergie
2 OBSAH 4 TEMELÍNU PŘEJI ŠEDESÁT LET ÚSPĚŠNÉHO PROVOZU 4 FYZICKÁ OCHRANA TEMELÍNA U ODBORNÍKŮ USPĚLA 6 NÁVOD NA DLOUHOVĚKOST - NEODEJÍT DO DŮCHODU 7 TEMELÍN CVIČIL LETOS POTŘETÍ 7 DVA ZE TŘÍ OBČANŮ SE ZAJÍMAJÍ O VĚCI VEŘEJNÉ 8 ŽIVOČICHŮM U ELEKTRÁRNY TEMELÍN NIKDO NEUBLÍŽÍ 9 O IC TEMELÍN JE ZÁJEM I LETOS 9 INFORMAČNÍ CENTRUM TEMELÍNA ZNÁ 67 % POPULACE 10 ORANŽOVÝ ROK 2008 ODSTARTOVAL V 31 OBCÍCH V OKOLÍ ELEKTRÁRNY TEMELÍN 10 ORANŽOVÝ ROK 2008 ROZJELI JUDISTÉ 12 BIOMASA 2007 - REKORDNÍ ROK SKUPINY ČEZ 12 ČEZ MÁ SOUHLAS OBCÍ NA 55 VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN 13 TEMELÍNŠTÍ SI NAŠLI ČAS PRO DOBROU VĚC 14 BATOH, CHLÉB, KOLÁČ A ŠEKY PRO TŘICET STAROSTŮ 14 NADACE ČEZ PODPOŘILA PROJEKTY 30 JIHOČESKÝCH OBCÍ 15 BEZ ŠKOLY BY BYLO SMUTNO 16 NEJLEPŠÍ STŘEDOŠKOLŠTÍ MATEMATICI SI PROHLÉDLI ELEKTRÁRNU TEMELÍN 17 NA KŘTĚNOVĚ SE POTKALY DVA SVĚTY ENERGIE 18 LIDÉ MOHOU NAVŠTÍVIT NOVÝ SKANZEN V HOSLOVICÍCH 19 SBORMISTR CHVÁTAL SI CENÍ VYSTOUPENÍ ZÁVIŠE V LURDECH 20 HRAJEME SI S TEMELÍNKEM SLOVO ŠÉFREDAKTORA Vážeí čteáři, od duba se potřetí a aplo rozjel 3. ročík společého projektu elektráry Temelí a 31 obcí - Oražový rok 2008. Kaledář je aplě zajímavými akcemi a Temelíky se vám budou sažit přiést reportáže z ěkterých z ich. Na posledí straě přiášíme prví dětské kresby, kterých se ám k jarímu tématu sešla asi stovka. Pokračuje zájem amatérských fotografů. Jaro bylo a jejich fotografiích ve zameí detailu a ukázalo se, že mají bystré oko a pevou ruku. Věřím, že otištěé jarí fotografie potěší i aše čteáře. Jaro bylo i termíem provedeí průzkumu veřejého míěí v okolí elektráry Temelí. Tetokrát ás mohem více zajímalo, jak se lidem pod temelískými věžemi žije. Dobře víme, že Češi jsou ke své kvalitě života docela skeptičtí. Proto ás mile překvapilo, že v okolí Temelía je se svým životem spokojeo téměř 80 % populace, tedy asi o 10 % více, ež je průměr v ČR. Potěšil ás i další výsledek průzkumu, který se ptal, jestli lidé z okolí vímají elektráru jako iformačě otevřeou. V roce 2006 ji za otevřeou považovalo pouze 43 % respodetů. Letos o 14 % více. Věřím, že k tomu přispěly i Temelíky, jejichž druhé letoší číslo yí držíte v ruce a uvitř ajdete i ěkteré zajímavé výsledky průzkumu STEM. Další výsledky z tohoto průzkumu, tetokrát k techickým otázkám, přieseme v červu. Prosím, posílejte ám dál své tipy a reportáže, dotazy či zajímavé fotografie a adresu: Odděleí komuikace JE Temelí,, 373 05 Temelí. Využít můžete i adresu elektroické pošty: vaclav.brom@cez.cz, ebo svůj ámět můžete zavolat přímo a telefo 381 102 415 ebo a mobilí číslo 606 352 518. šéfredaktor Temelíek TEMELÍNKY vydává Jaderá elektrára Temelí ze Skupiy ČEZ. Adresa redakce: Jaderá elektrára Temelí, odděleí komuikace, 373 05 Temelí Telefo: 381 102 415, fax: 381 102 828. Číslo ISSN: 0139-6382. Fotografie:, Daiel Tupý, Ja Shejbal a Ateliér U Be-ráka, České Budějovice. Elektroickou podobu Temelíek ajdete a www.cez.cz
www.cez.cz LISTÁRNA 3 TÉMA: JARO JE TU - AUTOŘI KLADLI DŮRAZ NA DETAIL Pro druhé kolo aší FOTOPŘEHLÍDKY 2008 jsme staovili téma: JARO JE TU. Ukázalo se, že jaro je ejkrásější v detailech a makrofotografiích. Zovu jsme se přesvědčili, že aši čteáři jsou opravdu šikoví a a prví jarí květiy se umí přes hledáček fotoaparátu podívat a správě zacloit. Věříme, že čteářům Temelíek se vybraé jarí fotografie budou líbit a potěší. Pro třetí kolo aší fotopřehlídky vyhlašujeme téma: PO JIHOČESKÝCH CYKLOSTEZKÁCH a věříme, že do červového čísla, které se cyklistikou a jihu Čech bude zabývat, pošlete zajímavé fotografie. V cetru obrázku by mělo být kolo, cyklista či tip a místo, které stojí zato a kole avštívit. Každý z autorů může poslat jako přílohu mailu maximálě dvě fotografie ve formátu JPG o velikosti 1600 x 1200 dpi s uvedeím svého jméa, věku, adresy a samozřejmě krátkým příběhem či kometářem k fotografii. Uveřejěé fotografie oceíme věcou ceou. Uzávěrka je 10. červa 2008 a foto posílejte a adresu: vaclav.brom@cez.cz. Pavel Kerer, Tý ad Vltavou (54 let) K jaru patří i motýli, tak posílám jedoho v letu od květu ke květu. Petr Bueš, Vesce (29 let) Jaro je období, kdy příroda začíá dýchat ovým životem a zimí šeď se měí v zářivou zeleň. Sluečí paprsky a bílé obláčky a blakytě modré obloze přiáší také lidem ovou jiskru a vyráží do přírody obdivovat krásy kolem ás a mohou arazit i a pracovitou včelku. Haa Talafousová, Krč (42 let) Tahle jarí ádhera ám rozkvetla a zahrádce. Aeta Rypáčková, Tý ad Vltavou (18 let) Jarí kytičky u babičky a zahradě. Nádhera!
4 JADERNÁ ELEKTRÁRNA TEMELÍN TEMELÍNU PŘEJI ŠEDESÁT LET ÚSPĚŠNÉHO PROVOZU Uplyulo pět let od 14. duba 2003, kdy Jaderá elektrára Temelí dostala povoleí Státího úřadu pro jaderou bezpečost ke zkušebímu provozu druhého bloku. Tím byla prakticky ukočea etapa spouštěí elektráry a astalo stabilizováí provozu Temelía. Druhý blok do poloviy duba 2008 stačil vyrobit 33,5 miliardy kwh elektřiy a celý Temelí více ež 71 miliard. Krátké ohlédutí za spouštěím Temelía ám do redakce poslal teh dejší ředitel elektráry Doc. Ig. Fratišek Hezoučký, který je yí českým zástupcem v Meziárodí agetuře pro atomovou eergii ve Vídi. Uvedeím druhého bloku Jaderé elektráry Temelí do zkušebího provozu skočilo jedo období v životě elektráry, v ěmž ze sebe dodavatelé i pracovíci vydali moho eergie. Po frustraci z dlouhých let výstavby se lidem vrátila sebedůvěra. Pro mohé mladé techiky a ižeýry to byl i čas profesioálího dozráváí. Techické problémy, které jsme během ajížděí museli řešit, mohým z ás přidělaly vrásky, ale zároveň obohatily aše pozáí. Někteří z kolegů mi po spuštěí s adsázkou říkali, že bez oěch problémů by to přece bývala uda. Osobě se ale přizám, že apříklad bez dvojásobého zkratu a rotoru geerátoru druhého bloku bych se býval rád obešel. Odešel jsem z elektráry Temelí čtyři dy po uvedeí druhého bloku do zkušebího provozu. Nezúčastil jsem se tak dalšího důležitého období, kterým je stále probíhající stabilizace provozu. Z dálky jsem však sledoval, jak se Temelíu daří, prožíval ezdary a radoval se z každého pokroku. Přeji Jaderé elektrárě Temelí miimálě 60 let úspěšého a bezpečého provozu. Fratišek Hezoučký Fratišek Hezoučký (vpravo) diskutuje a druhém bloku s tehdejším premiérem Vladimírem Špidlou a předsedkyí SÚJB Dau Drábovou. FYZICKÁ OCHRANA TEMELÍNA U ODBORNÍKŮ USPĚLA Ve dech 19. 20. březa se sjela a zasedáí do Prahy dvacítka odboríků z deseti zemí v rámci zasedáí orgaizace ENSRA (Europea Nuclear Security Regulators Associatio). Ta sdružuje zástupce státích dozorých orgáů v oblasti fyzické ochray jaderých zaří zeí. Druhý de jedáí přijeli odboríci a fyzickou ochrau a Temelí a pro většiu to byla prví ávštěva bloků typu VVER 1000. Česká republika byla před dvěma lety jako prví východí stát přizváa k účasti v této skupiě. Je to skutečě skupia eformálí, která slouží pro výměu iformací v oblasti fyzické ochray s tím, že je ze všech stra pro iformace dodržováa podmíka jejich důvěrosti. ČR má touto cestou přístup k citlivým iformacím z této oblasti. Zásadí je možost otevřeé výměy iformací, které pomohou k trvalému a i lepšímu zajištěí fyzické ochray v účastických zemích. Výzamá je i praktická možost účastíků avštívit růzé typy jaderých zařízeí. (Dokočeí a straě 5)
JADERNÁ ELEKTRÁRNA TEMELÍN 5 (Pokračováí ze stray 4) Například ve Fisku to byla stavba ového jaderého bloku. Ve Velké Britáii se odboríci zúčastili ámoří přepravy plutoia po přepracováí. Česká republika, která byla letos poprvé hostitelskou zemí, abídla prohlídku systému fyzické ochray a Temelíě. Většia účastíků, tak měla poprvé možost zjistit, jak je zabezpečeá fyzická ochraa u provozovaých reaktorů typu VVER-1000. Příští rok bude jedáí v Nizozemí a spojeo bude s ávštěvou obohacovacího závodu, uvedl ispektor českého Státího úřadu pro jaderou bezpečost, tedy hostitelské země, Josef Sedláček. Ve sdružeí ENSRA jsou zapojey dozoré orgáy z Aglie, Fracie, Švédska, Fiska, Nizozemí, Belgie, Německa, Špaělska, Sloviska a ČR. Vše fuguje tak, jak má, říká Agliča Robert Brut. Po skočeí prohlídky systémů zajištěí fyzické ochray si před odjezdem do Prahy ašel čas a rozhovor výkoý ředitel pro zdravotictví a bezpečost dozorého orgáu Velké Britáie Robert Brut. Pae Brute, jaký je váš bezprostředí dojem ze systému zajištěí fyzické ochray elektráry Temelí? Na úvod bych řekl, že jsem byl svými kolegy z deseti zemí pověře, abych zasedáí v ČR shrul za všechy. Všichi máme v rámci dozorých orgáů ve svých zemích odpovědost za zajištěí fyzické ochray jaderých zařízeí. Právě v rámci sdružei ENSRA chceme prosazovat tu ejlepší praxi z této oblasti do všech zemí. Na Temelí jsme tedy přijeli se svými zkušeostmi, přesto jsme ohromei z toho, co jsme viděli. Líbil se ám především výborý a odpovědý přístup k fyzické ochraě. Máte tu celou řadu úroví ochray od kotrolovaých vstupů až po výborě proškoleý a profesioálí persoál. Na všechy aše dotazy jsme dostali otevřeé, jasé a dobré odpovědi. Všichi si uvědomujeme, že se emůžeme zaměřit pouze a tu svou elektráru či provoz, protože je jasé, že pokud se ěco stae v této oblasti kdekoliv v Evropě, tak to ovliví ás všechy. Proto máme radost, že jsme jistotu zajištěí fyzické ochray ašli a Temelíě a přesvědčili se, že všecho fuguje tak, jak má. Jak by, podle vás, uspěl systém fyzické ochray Temelía ve srováí s využívaými systémy v jaderé Evropě? S velkou jistotou mohu říci, že jste tak dobří jako ti ejlepší ve světě a věřte, že to eříkám pouze proto, že jsem yí a Temelíě. Určitě ěco děláte jiým způsobem, ale ty celkové stadardy jsou ve srováí s Evropou a světem hodě vysoké. Výkoý ředitel pro zdravotictví a bezpečost dozorého orgáu Velké Britáie pa Robert Brut (vlevo) s ispektorem SÚJB Josefem Sedláčkem před vstupem do elektráry Temelí. Je ěco, co byste kolegům z Temelía mohl ze svých zkušeostí a zalostí doporučit jako dobrou praxi, kterou by systém fyzické ochray této ejmladší české elektráry mohli ještě vylepšit? Mohu k tomu poskytout pouze všeobecý kometář, který platí i pro ás v Aglii. Je velmi důležité, aby se fyzická bezpečost stala společým cílem všech pracovíků, kteří a elektrárě pracují. Tedy eje těch, kteří jsou za i přímo odpovědí. Pracujete třeba a strojově, ale musíte být schopi si všímat i bezpečosti a být schopi o každém estadardím jevu iformovat. Bezpečost by se měla stát deím úkolem každého, kdo a elektrárě vykoává ějakou čiost. Je potřeba si to uvědomit a tuto kulturu dále rozvíjet v celém jaderém světě. Aglie v posledí době začíá uvažovat o rozšířeí počtu svých jaderých elektráre. S tím bude potřeba i vyřešit systém fyzické ochray. Viděl jste a Temelíě takovou praxi či zkušeost, kterou by bylo možé v této oblasti doporučit k praktickému použití v Aglii? Jako velmi zajímavé vidím vyvýšeí elektráry takovým umělým svahem k ochraým plotům, a to především v místech od veřejé komuikace. Zajímavá je i stálá přítomost policie a vaší elektrárě a řešeí systému ostrahy profesioálí ageturou. Jako u odboríka s moha zkušeostmi tedy Temelí uspěl? Ao, elektrára Temelí u mě osobě a ve velmi širokém spektru zajištěí fyzické ochray uspěla. ZAHRANIČNÍ ENERGETIKA FRANCIE, VELKÁ BRITÁNIE DOHODA O SPOLUPRÁCI K VÝSTAVBĚ NOVÝCH JADERNÝCH BLOKŮ U příležitosti státí ávštěvy fracouzského prezideta Nicolase Sarkozyho ve Velké Britáii bylo dohoduto spolupracovat a zvýšeí efektivity procesů přípravy ových jaderých projektů výstavby bloků, včetě otázek bezpečosti a licecováí. V závěrečém komuiké podepsali vrcholí představitelé obou zemí dohodu o užší spolupráci státích jaderých dozorů v oblastech jaderé bezpečosti, fyzické ochray, akládáí s radioaktivími odpady a licecováí. Tato spolupráce může být rozšířea i a jié země EU. Současě se budou hledat cesty a výměu zaměstaců mezi těmito istitucemi. Zdroj: NucNet, březe 2008
6 JADERNÁ ELEKTRÁRNA TEMELÍN NÁVOD NA DLOUHOVĚKOST - NEODEJÍT DO DŮCHODU Příští rok oslaví osmdesátiy. Téměř padesát let se plaví po světových oceáech. Několikrát obeplul zeměkouli. V roce 2004 mu britský pric Philip předal ejvyšší oceěí Královského istitutu avigace v Lodýě za jeho celoživotí dílo v této oblasti. Jako český rodák, yí s ěmeckým občastvím, dosáhl a Západě ejvyšší kvalifikace ámořího kapitáa bez omezeí velikosti lodě, které může velet. Tuto svou získaou kvalifikaci si udržuje stále a zatím posledí plavbu, při které velel ámoří lodi, absolvoval ve svých 75 letech. V březu se ámoří kapitá Dr. Miloslav Bacia přijel, ze svého přechodého bydliště v Táboře, podívat a temelískou elektráru. Tuto ejvyšší kvalifikaci si budu stále udržovat, tak jako se to daří mému aglickému kolegovi, kterému je 97 let. Další můj aglický kolega umřel edávo ve věku 94 let, takže věřím, že mám před sebou ještě zajímavá léta, říká úvodem rozhovoru Bacia. Pae doktore, když vás tak poslouchám, tak se mi zdá, že stát a kapitáském můstku je zároveň ávodem a dlouhověkost? Skutečě i podle aglických a amerických statistik ámoří důstojíci a piloti žijí déle. Za posledích padesát let se jim prodlužuje věk a jako jede z důvodů je uváděo, že v době, kdy se skutečě zjistilo, že kouřeí a adměré požíváí alkoholu je ebezpečé, tato skupia lidí velmi omezila pití alkoholu a přestala kouřit. Lékaři a psychologové říkají, že tato skupia je velmi šťastá ve svém profesioálím životě. Proto apříklad echodí do peze, když dovrší věk. Neprožijí tu změu, že ajedou ejsou k ičemu a další práce jim edovolí zrezivět. Pamatujete si a svou prví plavbu? Když mě, jako člověka s kapitalistickou morálkou, propustili od letectva. Pravým důvodem ale bylo to, že jsem měl v té době již větší vědomosti ež moji tehdejší velitelé, a to se eosilo. Takže to byl důvod, proč jste opustil vzduch a zahájil kariéru a moři? Kromě pilotí kvalifikace jsem měl i certifikát avigátora a radiotelegrafisty. O moře jsem se zajímal již za války a měl jsem k dispozici ěmecké kihy o ámoří avigaci. Díky tomu jsem dostal v roce 1953 abídku miisterstva zahraičího obchodu astoupit a polskou loď MS Wariski, protože aše republika připravovala spustit a moře českosloveskou loď a i já měl získat praxi. Během jedeáctiměsíčí plavby a této polské lodi oemocěli prví i druhý avigačí důstojík a já se stal druhým avigačím důstojíkem. Dr. Miloslav Bacia při rozhovoru s vedoucím reaktorového bloku elektráry Temelí Staislavem Šťastým V roce 2004 jste právě za avigaci dostal z rukou britského price Philipa ejvyšší oceěí za celoživotí dílo. Dvacet let předtím jsem byl vědeckým příslušíkem Královského istitutu avigace, který je pokládá za ejlepší a světě. Existuje tam sedm stupňů odborých hodostí. Sedm kolegů a já jsme byli povýšeí a teto sedmý - ejvyšší stupeň. Des jste si prohlédl elektráru Temelí. Našel jste ějakou podobost mezi jaderou elektrárou a zaoceáskou lodí? Podobostí je řada. Během padesáti let a moři jsem a lodích vozil vlastí elektráry. Temelí i zaoceáské lodi tedy vyrábějí elektřiu a ty ejvětší třeba i v jaderých reaktorech. Velmi podobý je i systém profesího postupu. Na lodi také důstojíci postupují po dalších zkouškách a rozšířeí vzděláí, třeba i a velitele lodi. Des mi podobý systém vysvětloval vedoucí reaktorového bloku Temelía. Také vaši operátoři začíají u řízeí ejaderé části bloku, ale postupou praxí, systémem školeí a zkoušek se v hierarchii elektráry posuují třeba až do ředitelské kaceláře. Ai a lodi ai v elektrárě estačí titul ze školy, ale postupuje se praxí a dalšími zkouškami. Pae doktore, v posledí době se celosvětově hodě diskutuje ad tím, jak pokrýt budoucí potřebu elektřiy. Jaký máte vy ázor a tuto problematiku? Myslím, že můj osobí ázor eí důležitý. Moji agličtí a američtí kolegové bez rozdílu věku i já si myslíme, že pro budoucost eí v současé době jiá alterativa, ež jsou jaderé elektráry. Na závěr. Představte si, že se zovu ve 33 letech s vysokoškolskými diplomy rozhodujete spojit svůj život s mořem ebo s jaderou elektrárou. Jaký by byl výsledek? Určitě by zvítězil kapitáský můstek a ámoří lodi ebo pilotí kabia letadla, protože v tom jsem žil od dětství. Vždyť i můj otec byl vojeský a dopraví pilot a později ředitel letiště v Liberci a i já vlastě a letadle začal. Kdybych však emohl tuto službu ve vzduchu či a moři vykoávat ze zdravotích důvodů, tak si jako jediou alterativu umím představit práci se sofistikovaou techikou jaderé elektráry.
www.cez.cz JADERNÁ ELEKTRÁRNA TEMELÍN 7 TEMELÍN CVIČIL LETOS POTŘETÍ Desátého duba dopolede proběhlo letos již třetí havarijí cvičeí persoálu a Ja deré elektrárě Temelí. Do koce roku budou Temelíští cvičit ještě jedou a příští rok je čeká velké součiostí cvičeí se zásahovými složkami Jihočeského kraje. Tetokrát ámět cvičeí využil souběhu mimořádé události a bloku a ehody při přepravě kotejeru s jaderým materiálem a železici. Druhá událost byla simulováa mimo střežeý prostor elektráry a avíc byla spojea i se zraěím dvou osob. Zvolili jsme méě přístupé místo vzdáleé od komuikace, takže zásah hasičů, zdravotíků i havarijí skupiy pro jaderé materiály byl áročější. Zásah ukázal, že i s těmito podmíkami se skupiy profesioálě vyrovaly, uvedl vedoucí odděleí havarijí připraveosti Ivo Novotý. V roce 2008 proběhe v říju a Temelíě posledí letoší cvičeí. Celkem se tedy letos a elektrárě uskutečí čtyři havarijí cvičeí. V listopadu bude a elektrárě Dukovay velké součiostí cvičeí - Zóa 2008. Nás a Temelíě velké a společé cvičeí se složkami Jihočeského kraje čeká příští rok. Tato součiostí cvičeí se provádějí každé dva roky a zatím posledí společé Temelí absolvoval loi, říká k pláům dalších cvičeí Ivo Novotý. Temelíští hasiči si při cvičeí odzkoušeli i mobilí sprchové zařízeí. DVA ZE TŘÍ OBČANŮ SE ZAJÍMAJÍ O VĚCI VEŘEJNÉ Češi jsou poměrě skeptičtí ve výhledu do bu douca, ale a otázku agetury STEM, jak jsou celkově spokojei se svým životem, odpovídají převážě kladě. Spokojeost obyvatel okolí Temelía (soubor 570 lidí reprezetujících celou oblast) je v porováí s celou českou populací mírě adprůměrá. V dospělé české populaci pociťuje spokojeost se svým životem řádově 70 % lidí, v okolí Temelía je to takřka 80 %. Lidé v okolí Temelía se v souvislosti s velkou mediálí pozorostí, která je už řadu let a elektráru upřea, stali věcí veřejou. Nepřekvapuje proto ai to, že většia z ich, 66 %, se zajímá o veřejé děí ve vlastí obci a regiou. Zhruba tři čtvrtiy lidí v okolí Temelía souhlasí s tím, že temelíská elektrára se stala pevou součástí kraje a lidé z okolí elektráry většiou kostatují fakt, že zde bylo vybudováo rozsáhlé eergetické dílo. Z hlediska vzájemého soužití elektráry a obyvatel v jejím okolí je mohem výzamější ež domiata stavby to, jak dobře spolu vedeí elektráry a straě jedé a lidé z vesic a měst poblíž elektráry a straě druhé vycházejí. Aktuálí průzkum ukázal, že vztahy se za posledí dva roky výrazě zlepšily - v současosti skoro tři pětiy obyvatel okolí elektráry uzávají, že představitelé elektráry s imi jedají otevřeě. Obyvatelé okolí Temelía odpovídali a to, zda dobře fuguje spolupráce a společých projektech, které společost ČEZ a obce společě realizují. Tato kokrétí spolupráce je lidmi hodocea velmi dobře a proti roku 2006 se pozitiví hodoceí téměř zdvojásobilo. Právě v tomto roce se rozjížděl apříklad i projekt Oražový rok, který se do hodoceí určitě promítl. Elektrára je totiž při akcích Oražového roku dobře vidět za řadou kocertů, sportovích akcí či společeských událostí v obcích a jejich obyvatelé to vímají jako pomoc ke zlepšeí jejich vyžití, vysvětluje si teto posu tiskový mluvčí elektráry Temelí. Markéta Mikešová Elektrára Temelí je pro okolí obce dobrým parterem při realizaci společých projektů (v procetech) Zdroj grafu: Regioálí výzkum STEM, březe 2008
8 JADERNÁ ELEKTRÁRNA TEMELÍN ŽIVOČICHŮM U ELEKTRÁRNY TEMELÍN NIKDO NEUBLÍŽÍ V těsé blízkosti elektráry Temelí se po ukočeí staveb ího ruchu a zahájeí provozu usadili ěkteří chráěí živo čichové. S plochou je počítáo v souvislosti s pláovaou výstavbou skladu vyhořelého paliva, proto elektrára připra vuje, ve spolupráci s odboríky CHKO Třeboňsko, přestěho váí živočichů. Téma mediálě v březu otevřely Lidové o viy a ám do redakce poslal zajímavý ázor s titulkem Broučci důkazem bezpečosti Temelía Jakub Šerých z Českých Budějovic. Broučci důkazem šetrosti provozu Temelía Tak v těsé blízkosti Jaderé elektráry Temelí žije v mokřadu moho vzácých druhů živočichů, apříklad užovka, střevlík a svižík. Něco takového ebývá hed tak k viděí. Ochráci přírody i stoupeci jaderé eergetiky by se tak mohli svorě zaradovat, že jádro přírodě eškodí. Jeomže ěkterá občaská sdružeí mají problém s tím, že se mokřad achází v místech, které Temelíští hodlají využít k jiému účelu. Proto chce elektrára živočichy přestěhovat. Nevím, já osobě v tom žádý spor evidím. Broučci, hadi a další se přestěhují do srovatelých podmíek o pár set metrů dál. To jim přece emůže škodit, žít se jim tam bude stejě. Navíc odboríci se stěhováím souhlasí. Tak v čem je vůbec problém? Mám dojem, že protitemelíským sdružeím jde ostatě, jako téměř vždy, o ěco jiého. Oi využívají jakékoliv zámiky k tomu, aby mohli jaderé eergetice zepříjemňovat život, a když se to hodí, tak jsou zámikou k potížím i malí živočichové, kterým akoec přece ikdo eublíží. Rozhodutí vedeí elektráry, které chce tyto tvorečky přemístit, je v aprostém pořádku. Pevě také věřím tomu, že kompetetí úřady ebudou mít proti této akci ámitek a budou ásledovat staovisko CHKO Třeboňsko, která přemístěí ejchráěějších druhů již povolila. Opak by byl v rozporu se zdravým rozumem, apsal ám čteář Jakub Šerých. Názor tiskového mluvčího Čteář Temelíek má a věc podobý áhled jako elektrára, říká tiskový mluvčí elektráry Marek Sviták a pokračuje, ve spolupráci s odboríky a tuto problematiku jsme se rozhodli chráěé živočichy přemístit. V žádém případě euvažujeme o tom, že bychom mokřad i s živočichy zasypali. Naopak, pro ás je výskyt těchto vzácých druhů v těsé blízkosti elektráry dobrý argumet o její eškodosti. Abychom měli jistotu, že živočichy přemístíme co ejšetrěji, kotaktovali jsme profesora RNDr. Vladimíra Bejčka, CSc., z České zemědělské uiverzity v Praze, vedoucího katedry ekologie a životího prostředí. Te zpracoval odborou studii, ve které avrhuje ovou lokalitu vzdáleou asi 300 metrů od místa současého výskytu. Její vhodost potvrdili i zástupci CHKO Třeboňsko. Pro samoté přestěhováí živočichů je uté mít dvě povoleí. Prví povoleí pro přemístěí přísě chráěých druhů od CHKO Třeboňsko již máme. Nyí čekáme a pravomocé rozhodutí jihočeského krajského úřadu pro přemístěí méě chráěých druhů. Stěhováí živočichů očima a tužkou Leky Bláhové Část lokality, ve které se usadili ěkteří chráěí živočichové. Na jejich stěhováí dohlédou odboríci z CHKO Třeboňsko.
www.cez.cz JADERNÁ ELEKTRÁRNA TEMELÍN 9 O IC TEMELÍN JE ZÁJEM I LETOS Za prví čtvrtletí 2008 přijelo a iformačí cetrum 4 846 lidí. Je to o 20 % více ávštěví ků ež v loňském roce. Loi přijel a Iformačí cetrum JE Temelí rekordí počet 26 875 ávštěvíků. Od roku 1991, kdy začalo iformačí cetrum a elektrárě působit, jej avští vilo 308 455 ávštěvíků, ze kterých bylo 18 945 (6,14 %) zahraičích. Na vysokém počtu ávštěvíků se letos pozitivě projevil měsíc lede, který je tradičě a dlouhodobě z hlediska ávštěvosti ejslabší. Tetokrát si cestu a Temelí ašlo 1220 lidí, a to je o 500 více ež loi. Na podzim loňského roku elektrára avázala úzkou spolupráci s vybraými jihočeskými středími školami. Pro ě byly již loi rezervováy termíy pro exkurze a těší ás, že je školy využily a přijely již v ledu, vysvětluje hlaví důvod árůstu ávštěvíků IC Temelí tiskový mluvčí elektráry Marek Sviták. Velký zájem o Temelí je i ve druhém čtvrtletí letošího roku. Pro skupiové ávštěvy zbývá v měsících dube až červe posledích ěkolik termíů v pracovích dech. S ohledem a velký zájem jsme rozšířili termíy pro skupiy o víkedech. S teplejším počasím arůstá i zájem idividuálích ávštěvíků, který od květa zesílí především o cyklisty, doplňuje Marek Sviták, který současě zve do prostor iformačího cetra a výstavu fotografií Proměy vody píseckého fotografa Daiela Schrolla. Ta začala prvího duba a potrvá do koce květa. Markéta Mikešová INFORMAČNÍ CENTRUM TEMELÍNA ZNÁ 67 % POPULACE V porováí se situací před dvěma roky se mezi lidmi, kteří trvale žijí v okruhu cca 20 km od Jaderé elektráry Temelí, zvýšilo povědomí o tom, že v zámečku Vysoký Hrádek fuguje iformačí cetrum Temelía. V současosti o tom vědí dvě třetiy obyvatel okolí Temelía, což představuje 20% posu oproti roku 2000. V ejbližší obci Temelí ví o iformačím cetru dokoce 75 % lidí. Z těch, kteří o ašem iformačím cetru ví, je ejméě jedou avštívilo již 41 % lidí, z obce Temelí 53 % a z celého regiou do dvaceti kilometrů od elektráry to je 28 % dospělé populace. I to Návštěvost IC JE Temelí 2004 2008 (období lede - březe) Zdroj grafu: databáze ávštěvíků Iformačího cetra JE Temelí KONTAKTY PRO OBJEDNÁNÍ EXKURZE V IC ELEKTRÁRNY TEMELÍN: E-mail: ifocetrum.ete@cez.cz, telefo: 381 102 639, fax: 381 104 900, Objedávky přes Iteret: www.cez.cz/exkurze-ete. Víte o tom, že v zámečku Vysoký Hrádek bezprostředě u elektráry je v provozu Iformačí cetrum Jaderé elektráry Temelí? Zdroj grafu: Výzkum Regio STEM, březe 2008 se samozřejmě pozitivě projevuje a ávštěvosti iformačího cetra, která byla loi rekordí a tred zájmu pokračuje i letos, kometuje výsledky výzkumu STEM z březa 2008 tiskový mluvčí elektráry. Markéta Mikešová
ORANŽOVÝ ROK 2008 KVĚTEN Výstava fotografií, Rudolf Kostelecký ml. - Chile, Patagoie, Městské muzeum, Tý ad Vltavou; 03. 5. Tálíský duatlo 7. ročík,tálí; 03. - 29.5. Miroslav Mlyář - výstava k životímu jubileu, Městská galerie, Tý ad Vltavou; 04. 5. De otevřeých dveří (hasičská zbrojice Dolí Bukovsko), Dolí Bukovsko; Výstava obrazů Toulky krajiou - Josef Čerý, Městské muzeum, Tý ad Vltavou; 08. 5. Vorařská 51-31. ročík, Tý ad Vltavou; 10. 5. Historická vozidla, Číčeice; 10. 5. De matek, Dobšice; 10. 5. 85. výročí založeí SDH Velice, Dříteň; 10. 5. Společé setkáí že a matek, DK Nezašov; 10. - 11. 5. 7. ročík sportovích dů, Žďár; 16. 5. Posezeí s důchodci, Temelí; 17. 5. Rybářské závody, Vodňay; 17. 5. Vodňaské rybářské dy, Vodňay; 17. 5. Setkáí příslušíků jedotek PTP Vltavotýska a okresu ČB, DK Nezašov; 17. 5. Soutěž ve střelbě brokovou zbraí, Všemyslice; 17. 5. Okrsková hasičská soutěž, Zahájí; 18. 5. Pouť v Mydlovarech, Mydlovary; 24. 5. Rybářská soutěž o Nákeřského kapra, Nákří; 24. 5. Dětské rybářské závody, Všemyslice; 30. 5. Čeňkovská letí setkáí, Čeňkov u Bechyě; 30. 5. De dětí - cesta za pohádkou, Olešík; 30. 5. - 15.6. Výstava fotografií: Too Stao a Herbert Slavík, Tý ad Vltavou; 31. 5. Motosprit cestovích motocyklů a čtvrt aglické míle, Tý ad Vltavou; 31. 5. De dětí, Bečice; 31. 5. Meziárodí de dětí, Číčeice; 31. 5. Dětský de, Dolí Bukovsko; 31. 5. De dětí Dříteň, Dříteň; Setkáí že, Horí Kěžeklady; Setkáí rodáků, Horí Kěžeklady; De matek, Modrá Hůrka; 26. 5. - 1.6. Expozice exotické přírody Idoésie, Protiví; ČERVEN 01. 6. Dětský de s hasiči, Albrechtice; 01. 6. Taečí soutěž, Temelí; 01. 6. Turaj v ohejbale, Zahájí; 01. 6. De dětí a rybářské závody, Záblatí; 06. 6. Muzeií oc - prohlídka muzea ELEKTRÁRNA A REGION ORANŽOVÝ ROK 2 ODSTARTOVAL V 31 V OKOLÍ ELEKTRÁRN V letoším roce pokračuje projekt Oražový rok, který Projekt zahruje podporu JE Temelí jako partera k u lečeských aktivit a území obcí v okolí elektráry. Le koru. Premiérový ročík v roce 2006 proběhl ve 22 obcích, loi se jich zapojilo 28 a letos projevil zájem rekordí počet obcí - 31. Potěšilo ás, že zájem o Oražový rok každoročě roste. Na jedotlivé akce Oražového roku 2008 se mohou obyvatelé a ávštěvíci těšit od duba, kdy se projekt ve všech obcích rozběhe, uvedl ředitel JE Temelí Miloš Štěpaovský. Během tří let tak v obcích za parterství elektráry Temelí proběhe ěkolik stovek kulturích, sportovích i společeských akcí, a které elektrára přispěla dohromady částkou 28,5 milióu koru. Temelíky projekt Oražový rok budou opět mapovat a ze zajímavých akcí přiesou reportáže. Těší ás, že jak obyvatelé obcí, tak starostové projekt vzali za svůj a hodotí jej jako příos pro rozvoj spolkové čiosti a života v obcích," říká vedoucí odděleí komuikace JE Temelí Mila Mušák. Jeho slova podtrhuje i aketa mezi starosty, kterou Temelíky udě- ORANŽOVÝ ROK ROZJELI JUDISTÉ Stejě jako v miulých dvou letech proběhe i letos v Týě společý projekt města a JE Temelí Vltavotýský Oražový rok. Prví ejvětší sportoví akcí se stal 19. 20. duba meziárodí turaj v judu TÝN CUP 2008. Je to již 16. ročík a tetokrát jde o dvoudeí akci, kterou do svého kaledáře zařadila i česká juiorská reprezetace, takže Tý hostí opravdovou domácí špičku. Ta měla za soupeře zápasíky z Německa, Rakouska a Polska. Celkem se turaje zúčastilo 723 zápasíků mládežických a seiorských kategorií, což je ejvíce v šestáctileté historii a turaj se zařadil mezi ejvětší judistické akce v republice, řekl předseda SKJ Tý Miroslav Petřík a doplňuje, turaj je již třetí rok zařaze do sportovího programu Oražového roku. Díky podpoře města a hlavího partera, kterým je Jaderá elektrára Temelí, jsme si mohli troufout a tak rozsáhlý turaj. Projekt třetího Vltavotýského Oražového roku podpořil ČEZ elektrára Temelí letos částkou dva milióy koru. Zájem orgaizací, sportovích klubů a spolků výrazě však převýšil fiačí možosti projektu, takže město muselo vybírat a případě i krátit jedotlivé požadavky," říká starosta Týa Karel Hájek, který slavostě otevíral meziárodí turaj v judu. K ejzajímavějším akcím města budou patřit tradičí červové Vlta-
ELEKTRÁRNA A REGION 008 OBCÍCH Y TEMELÍN byl zaháje v roce 2006, svým třetím ročíkem. spořádáí zajímavých sportovích, kulturích a spo tos byly akce 31 obcí podpořey částkou 9,5 milióu laly v závěru loňského roku a ze které yí ěkolik ázorů můžeme zopakovat. Projekt Oražový rok je pro obec velkým příosem. Z vlastího rozpočtu by obec Žimutice emohla takovéto možství sportovích a kulturích akcí v této výši fiacovat, uvedl v aketě starosta Žimutic Zdeěk Šáleý. Díky Oražovému roku se ve Dříti koalo 30 akcí, které by bez podpory emohly proběhout. Všechy akce se těší zvýšeému zájmu občaů o společeské děí, říká starosta Dřítě Karel Lukáš. Umoží podpořit akce, které by pro pořadatele byly ztrátové. To umoží vytvořit zajímavější program a tím přitáhout účastíky, vidí příos projektu starosta Chrášťa Miroslav Jiříček. Během roku pořádáme v obci triatlo, duatloy, plavecké závody pro děti, běžecké závody a fotbalový turaj. Oražový rok ám pomáhá zajistit závody kvalitější a bezpečější pro závodíky a atraktivější pro diváky, říká starostka Tálía Jaa Študetová. Markéta Mikešová v očích hodiách, Tý ad Vltavou; 06. - 7.6. 110. let SDH Temelí, Temelí; 07. 6. Rybářské závody O vltavotýského vodíka - dospělí, Tý ad Vltavou; 07. 6. Turaj v ohejbale hasičských družstev, Všemyslice; 08. 6. Rybářské závody O vltavotýského vodíka - děti a mládež, Tý ad Vltavou; 14. 6. 50 let školy v Olešíku, Olešík; 14. 6. Přes Písecké hory a kole a pěšky, Paseky; 14. 6. Výročí 60 let od založeí Mysliveckého sdružeí Protiví, Protiví; 14. 6. Krakovčická smeč, Žimutice; 14. 6. 85. let SDH Litoradlice, Temelí; 15. 6. Vltavotýská pouť, výstava svazu chovatelů, výstava práce včelařů, Městské muzeum, Tý ad Vltavou; 19. 6. Bariérový de, Tý ad Vltavou; 21. 6. Výročí 650 let založeí obce Dívčice a setkáí rodáků, Dívčice; 21. 6. Oražové vítáí prázdi, Nákří; 21. 6. Pohár starosty Zvěrkovice, Temelí; 21. 6. Posezeí s dechovkou, Olešík; 21. 6. Setkáí rodáků obce Záhoří, Záhoří; 26. 6. Dětské závody u bazéu, Olešík; 27. 6. Zahajovací kocert 36. Vltavotýských kocertů v kostele Sv. Jakuba - kocert duchoví hudby, Tý ad Vltavou; 27. 6. - 6.7. O poklad rytíře Čábelického - festival her pro děti a dospělé, Tý ad Vltavou; Na fotografii vpravo předává vltavotýský starosta Karel Hájek stříbrou medaili domácí Veroice Písaříkové. Fotografie vlevo ukazuje zaujetí zápasíků v jedom ze stovek soubojů. votýské výtvaré dvorky. Ty budou letos ově doplěy prázdiovým cyklem jazzových kocertů. I letos připravujeme červecové Vltavotýské letí slavostí a sobotí promeádí kocerty a áměstí Míru. Vrcholem sportoví sezoy určitě bude zářijové Mistrovství světa v kaoistickém maratóu, kterého je ČEZ geerálím parterem. Věřím, že letoší mistrovství epostihe stejý osud jako v roce 2002, kdy mistrovství světa odesly srpové záplavy. Letos bylo týským kaoistům mistrovství svěřeo jako áhradí termí právě za rok 2002," doplňuje závěrem starosta. 28. 6. - 30.8. Vltavotýské výtvaré dvorky 2008 - XIV. ročík, Tý ad Vltavou 28. 6. Vítáí léta, Číčeice; 28. 6. Velká cea okresu České Budějovice a O Putoví kaha v požárím sportu, Mydlovary; 28. 6. Závody do vrchu - dvoutakty Nezašovská čtvrtmíle, Všemyslice; 28. 6. Turaj o jihočeský míč, Zliv; Turaj v teise, Dolí Bukovsko; Setkáí rodáků Strachovice, Dříteň; Setkáí seiorů, Dříteň; De dětí, Hodoice; Dětský de, Modrá Hůrka; Sportoví turaj žáků základích a středích škol města Vodňay, Vodňay;
12 ZELENÁ ENERGIE BIOMASA 2007 - REKORDNÍ ROK SKUPINY ČEZ Výroba elektřiy z biomasy zazameává v ČR rok co rok výrazý árůst. V roce 2007 vyrobila Skupia ČEZ v domácích elektrárách z biomasy celkem 249 GWh elektřiy, tedy o 52 % více ež v předchozím roce. Dalších 102 GWh vyrobila polská Skawia. Pro srováí v roce 2006 ČEZ v ČR takto vyrobil 163 GWh, o rok dříve 115 GWh. Co do objemu výroby je jedičkou Skupiy ČEZ elektrára Hodoí, která z biomasy vyrobila celkem 116 GWh, zvýšila meziročě výrobu o 85 % a předstihla dosavadího ejvětšího výrobce - polskou Skawiu (102 GWh). Věřím, že dokážeme spálit v tomto roce ještě více biomasy díky úpravám v techologii, které letos budeme realizovat. Je to příos eje pro skupiu ČEZ, ale i pro životí prostředí a obyvatele regiou, řekl Petr Hodek, ředitel elektráry Hodoí. Celková hmotost spáleé biomasy v České republice dosáhla v loňském roce 241 tisíc tu, které se spálily společě s hědým uhlím. Dalších 136 tisíc tu se spálilo ve Skaliě společě s čerým uhlím. V rámci portfolia obovitelých zdrojů Skupiy ČEZ je biomasa druhý ejvýzamější zdroj po vodích elektrárách. Ivo Měšťáek Výroba z biomasy v elektrárách Skupiy ČEZ Výroba 2007 Výroba 2006 Meziročí (v MWh) (v MWh) árůst Tisová 41 294 31 346 32 % Poříčí 79 247 57 427 38 % Teplára Dvůr Králové 12 732 2 104 505 % Hodoí 115 966 62 708 85 % Další elektráry ČEZ v ČR 0 9 851 - Celkem v ČR 249 239 163 436 52 % Skawia (Polsko) 101 680 - - ČEZ MÁ SOUHLAS OBCÍ NA 55 VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN Těchto 55 větrých elektráre bude mít celkový istalovaý výko 110 150 MW. Prví stroje by mohly stát již příští rok. Cílem Skupiy ČEZ je mít v roce 2012 v provozu stroje o celkovém istalovaém výkou 100 MW. Klíčovým faktorem je, že se ám daří získávat důvěru obcí. Fiačí síla a stabilita Skupiy ČEZ jsou pro ě zárukou, že dokážeme plit aše závazky a budeme spolehlivým parterem, řekl Josef Sedlák, geerálí ředitel ČEZ Obovitelé zdroje. V současosti připravuje ČEZ Obovitel- é zdroje výstavbu čtyř větších a většího počtu meších větrých parků. Realizace projektů ve větré eergetice je vzhledem k přísým legislativím árokům během a dlouhou trať, prví stroje by přesto mohly být v provozu již v průběhu roku 2009. V České republice existuje řada projektů, kterým chybějí základí předpoklady proveditelosti. Naše projekty jsou opravdu reálé - jsou v místech s výborými větrými podmíkami a kromě souhlasu obcí máme i zajištěé pozemky a garatovaé připojeí, dodal Josef Sedlák. Marti Pavlíček
www.cez.cz ELEKTRÁRNA A REGION 13 TEMELÍNŠTÍ SI NAŠLI ČAS PRO DOBROU VĚC Celkem 28 zaměstaců Jaderé elektráry Temelí prožilo v týdu od 16. do 23. duba jede pracoví de ve vybraých jihočeských eziskových orgaizacích v Týě ad Vltavou, Českých Budějovicích a Písku. Podobé akce Skupiy ČEZ budou až do koce říja probíhat pod ázvem Čas pro dobou věc i a ostatích místech České republiky, kde společost ČEZ působí. Na Farí charitě v Týě dobrovolíci provedli vyklízeí, vymalováí a uklizeí prostor pro mládež. V Dětském cetru ARPIDA osm dobrovolíků společě s dětmi vyrábělo předměty a dětský de a rozebíralo vyřazeé vozíky a áhradí díly. Ředitel Dětského cetra ARPIDA Jiří Jakovský považuje Čas pro dobrou věc za příosý pro všechy účastíky. Jsem rád, že se zaměstaci elektráry Temelí rozhodli pomoci aší orgaizaci. Díky tomu mají možost etradičím způsobem ahlédout do světa dětí se zdravotím postižeím a pozat práci lidí, kteří se jim saží pomoci, říká ředitel ARPIDY. Jedím z osmi dobrovolíků v Dětském cetru ARPIDA byla ekoomka elektráry Temelí Dagmar Tycová. Chtěla jsem využít abízeou možost pomoci dobré věci. Na práci s postižeými dětmi se velmi těším i proto, že ěkolik let tréuji dětský atletický oddíl. Nyí mám možost pomoci ěkomu, kdo aši pomoc opravdu potřebuje. Proto jsem ráda, že mohu alespoň touto formou přispět, uvedla Tycová. let spolupracuje. Potěšil ás velký zájem ašich zaměstaců o tuto dobrovolickou práci, kterou společost ČEZ v okolí aší elektráry orgaizuje letos poprvé, vysvětlil tiskový mluvčí elektráry Marek Sviták. Vedle abídky z pěti orgaizací si každý dobrovolík mohl vybrat i typ práce, se kterou potřebovala orgaizace pomoci. Kromě jarích úklidů či malováí si ěkteří vyzkouší práci s hlíou ebo výrobu pomůcek pro postižeé. Jií si troufli i a áročou práci s kliety ústavů sociálích služeb. Odpracovaou dobu mají účastíci proplaceou zaměstavatelem, jako by byli a svém pracovišti, uvedl Sviták. Co je to projekt Čas pro dobrou věc Je to možost strávit pracoví de dobrovolickou prací ve vybraých eziskových orgaizacích. Zaměstaci Skupiy ČEZ se mohou díky projektu podílet a dobrovolictví dvěma způsoby. Buď se zúčastí abíduté skupiové akce, ebo vyviou vlastí aktivitu. V případě idividuálího dobrovolictví si může každý zvolit jakoukoliv orgaizaci ve svém okolí, kterou osobě zá, a přihlásit ji ve Fóru dárců. Ekoomka elektráry Temelí Dagmar Tycová asistuje v ARPIDĚ malému Pavlíkovi při malováí jarího obrázku. Páové Tomáš Trampota (vlevo) a Petr Kovařík při úpravě zeleě a staici Pomoc přírodě v Týě V rámci akce Čas pro dobrou věc tak budou dobrovolíci z temelíských řad pomáhat v Dětském cetru ARPIDA, pracovat s hlíou u píseckého sdružeí Horizot, provádět jarí úklidy u sdružeí Pomoc přírodě a Farí charity v Týě ad Vltavou a starat se o kliety vltavotýského Domova svaté Aežky. Převážě se jedá o ezisková sdružeí, se kterými elektrára již řadu Temelíský Ja Kudláček při demotáží vozíků v Dětském cetru ARPIDA
14 ELEKTRÁRNA A REGION BATOH, CHLÉB, KOLÁČ A ŠEKY PRO TŘICET STAROSTŮ Posledí čtvrtek v březu se sjela do sálu hospody ve Dříti třicítka starostů obcí z okolí elektráry Temelí. Jako hostitelé jsme pro vás připravili batohy se jméem aší obce. V ěm ajdete brožurku s historií Dřítě, domácí chléb z aší pekáry a myslím, že se do ěho vejde i šek, který des dostaeme od Nadace ČEZ. Eergetický koláč si vezmete při odchodu do ruky, přivítal kolegy starosty z třiceti obcí ve Dříti starosta Karel Lukáš. Ještě před předáváím šeků v celkové hodotě pět milióů koru sezámil ředitel JE Temelí Miloš Štěpaovský starosty s aktuálím stavem provozu elektráry i výhledem a letoší rok. V posledích letech se ám podařilo provoz bloků stabilizovat. Dokreslím to dvěma údaji. V loňském roce jsme poprvé v historii dosáhli sížeí techické poruchovosti bloků pod dvě proceta. Když si vezmeme, že v roce 2005 to bylo téměř devět procet a světový průměr jsou čtyři proceta, je to bezesporu pozitiví posu. To, že Temelí se zlepšuje, dokládá i možství čláků a reportáží o aší elektrárě, kterých výrazě ubylo. Je to dokladem toho, že poruch je méě a ormálí provoz eí pro média pochopitelě zajímavý, zdůrazil ředitel elektráry. Seátor a starosta Hluboké ad Vltavou Tomáš Jirsa spolu s domácím starostou Karlem Lukášem při předáváí šeků Nadace ČEZ ve Dříti Elektřia z ových bloků? Tak po 15 letech práce V další části pracovího programu sezámil starosty ředitel přípravy ových zdrojů společosti ČEZ Ivo Kouklík s možostmi rozvoje jaderé eergetiky v ČR. Je uté si uvědomit, že výstavba ového bloku je během a dlouhou trať. Pokud by došlo zítra k rozhodutí budovat ový jaderý blok, tak prví elektřia z ěho zače proudit za 13-15 let. Vlastí výstavba by sice trvala asi šest let, ale zbývající čas by připadal a legislativí a povolovací proces. Přitom již kolem roku 2015 zače mít aše republika problémy s tím, aby byla v pokrytí spotřeby soběstačá, uvedl Ivo Kouklík málo vímaý aspekt délky trváí výstavby ového jaderého bloku. To, že povolovací proces k jaderému zařízeí je opravdu složitá a dlouhá záležitost, epřímo potvrdil Karel Šlégr z týmu připravujícího sklad vyhořelého paliva v lokalitě Temelía. Posuzováí stavby skladu a životí prostředí (EIA) bylo zahájeo v červeci 2003. V dubu 2008 proběhe další veřejé projedáváí k územímu rozhodutí, když dvě kladá již z formálích důvodů miisterstvo zrušilo. Je jasé, že u ových bloků by seriál odvoláí a průtahů byl podobý, poukázal a složitost povolovacích procedur Karel Šlégr. Docela mě zaujal údaj, že tři typy moderích jaderých bloků, které Ivo Kouklík des představil, jsou tak bezpečé, že zóa havarijího pláováí, která je u Dukova dvacet a tady a Temelíě třiáct kilometrů, by výpočty vzikla jako okruh s poloměrem ecelý kilometr. Věřím, že takové zúžeí okruhu kolem bloků by se edotýkalo současého okruhu, ve kterém uplatňuje ČEZ svou politiku fiačí podpory projektů v obcích kolem elektráry, vtipě glosoval seátor a starosta Hluboké Tomáš Jirsa, který převzal šek a 200 tisíc a realizaci bezbariérových úprav v Domově důchodců U Zlatého kohouta. NADACE ČEZ PODPOŘILA PROJEKTY 30 JIHOČESKÝCH OBCÍ Na základě gratového řízeí Nadace ČEZ převzalo v závěru březa ve Dříti třicet starostů obcí z okolí Jaderé elektráry Temelí symbolické šeky v souhré výši pět milióů koru. Nadací ČEZ bylo podpořeo 30 projektů, a které obce požadovaly šest milióů koru. Pětimilióový příspěvek tak pokryje 83 % požadovaých ákladů.
www.cez.cz ELEKTRÁRNA A REGION 15 BEZ ŠKOLY BY BYLO SMUTNO Nejstarší zázam o Dříti se datuje rokem 1432 a zmiňuje se o Mikuláši ze Dřítě. Prví elektrické světlo se v obci rozsvítilo 9. leda 1927. Des v obci vzdáleé pět kilometrů od ejvětší české elektráry žije 720 obyvatel a jak říká starosta Karel Lukáš, eí žádou utopistickou představou, aby obec v ásledujících letech měla svých obyvatel tisícovku. Než se začal stavět Temelí, tak obec stagovala. Des lidé staví a šedesáti pozemcích a další se obec bude sažit připravit, protože zájem trvá, říká úvodem rozhovoru starosta obce Karel Lukáš. Pae starosto, des jste od zástupců elektráry Temelí a Nadace ČEZ převzal šek a 400 tisíc koru. Jak peíze využijete? Půjdou a pokračováí stavebí rekostrukce budovy aší základí školy, a které se ČEZ podílí ěkolik let. V miulých letech jsme dokočili přístavbu kuchyě, jídely a prostory pro vedeí školy. Letoší dar Nadace ČEZ ám pomůže při vybudováí jiého vchodu do školy, místosti pro družiu a vybudujeme i ovou učebu. Škola ve Dříti je již léta chloubou obce. Jako relativě malá obec máte devítiletku. Udržíte ji i do budouca? Škola k obci patří a bez í by zde bylo smuto. Požadavky a zázemí školy rostou, proto do jejího zázemí eustále ivestujeme a určitě máme zájem devět tříd mít aplěých a udržet je. Loi do prví třídy astoupilo dvacet pět dětí a letos se jich u zápisu hlásilo dvacet osm. Dostatečý počet malých dětí je i dokladem toho, co je v posledích letech vidět v obci - ová výstavba či připraveé parcely pro rodié domky. Je tam spojitost? Rozestavěých ezkolaudovaých domků a přiděleých parcel pro jejich výstavbu máme yí asi šedesát. Nyí děláme změu územího pláu obce, který území obce rozšíří o další stavebí parcely. Zatím o pozemky zájem je a věřím, že i do budouca bude. Je jasé, že bez mladých lidí, kteří mají kde bydlet, založí rodiu a jejich děti aplí školku a školu, se emůže Dříteň dále rozvíjet. Víte, ež se začala stavět elektrára Temelí, tak obec stagovala. Řadu let zde epřibyl jediý domek či byt. V roce 1991 jsme měli 450 obyvatel, yí je to 720 obyvatel a jak jsem řekl před chvílí, tak pokračuje výstavba a 60 pozemcích. Myslím, že do budouca Dříteň a tisíc obyvatel eí utopie. Důležité je, abychom jim zde vytvořili podmíky pro dobrý život. Jak se díváte, v této souvislosti, a možost dalšího rozšířeí elektráry Temelí? V současé době připravujeme zpracováí ového územího pláu obce, který by mohl být mohem odvážější k rozvoji bytové výstavby. Především se ám však musí podařit vykoupit vhodé pozemky. Zastupitelé ve všech částech aší obce yí mají úkol vytipovat takové vhodé lokality a mluvit i s jejich majiteli, jestli mají ochotu je prodat. Des se o možé dostavbě Temelía začíá mluvit stále hlasitěji a častěji a je jasé, že by přiesla do regiou ové lidi. Ti samozřejmě musí i bydlet a pět kilometrů vzdáleá Dříteň by jim s ovým územím pláem mohla tuto možost dát. Letos proběhe i v Dříti třetí ročík Oražového roku. Na jaké akce byste ávštěvíky Dřítě v jeho rámci pozval? Loňský Oražový rok se určitě povedl a dostal se povědomí ašich občaů. Letos se ám do ěho již přihlásilo 41 akcí. Určitě velmi zajímavá bude oslava 85 let vziku hasičů ve Velici, která bude spojea se srazem rodáků. Tělovýchova v Dříti letos oslaví 45 let a připravuje samozřejmě zajímavé akce. Úplou ovikou je společá aktivita dříteňských že a hasičů, která má ázev Pastelka. Zače yí a jaře a skočí s posledí akcí ašeho kaledáře Oražového roku. V celém tomto období budou děti malovat, co se v obci a jejich částech stalo a a závěr budou ejzajímavější práce u ás v obci vystavey. Starostové Karel Lukáš (vlevo) a Staislav Helige při předáváí šeků Nadace ČEZ ve Dříti Obce v okolí elektráry Temelí mají o spolupráci zájem a do jedotlivých řízeí se aktivě zapojují. Díky tomu může Nadace ČEZ přispět k realizaci řady zajímavých projektů zlepšujících kvalitu života v okolí ejvětší české jaderé elektráry, říká ředitelka Nadace ČEZ Lucie Speratová. Fiačí prostředky Nadace ČEZ ve výši 550 tisíc koru využije město Tý ad Vltavou při istalaci osvětleí a prohlídkové trase a expozicích středověké podzemí chodby. Za částku 400 tisíc vylepší obec Dříteň místím žákům školí prostory. Bezbariérové úpravy bude realizovat Hluboká ad Vltavou v Domově důchodců. Dětská hřiště zrekostruují 100 tisíci koruami obce Hodoice a Dolí Bukovsko. Za přispěí adace realizují své projekty také v Temelíě, Všemyslicích, Olešíku, Bechyi, Protivíě, Zlivi, Albrechticích ad Vltavou, Bečicích, Březici, Čekově u Bechyě, Číčeicích, Dívčicích, Dolím Bukovsku, Horích Kěžekladech, Hostech, Chrášťaech, Modré Hůrce, Mydlovarech, Nákří, Pasekách, Tálíě, Zahájí, Záhoří, Žďáru a Žimuticích. Navíc v dalších pěti jihočeských městech letos vyroste Oražové hřiště. Na ě se mohou těšit děti z Českých Budějovic, Českého Krumlova, Horí Stropice, Protivía a Prachatic. Tím se zvýší počet Oražových hřišť a jihu Čech a sedmáct.
16 ELEKTRÁRNA A REGION NEJLEPŠÍ STŘEDOŠKOLŠTÍ MATEMATICI SI PROHLÉDLI ELEKTRÁRNU TEMELÍN Gymázium Jírovcova v Českých Budějovicích hostilo v březu 2008 celostátí kolo již 57. ročíku Matematické olympiády. Do ejvyššího kola soutěže postoupilo 50 ejúspěšějších řešitelů, kteří prošli sítem školích a krajských kol. Hlavím parterem celostátího kola Matematické olympiády byla eergetická společost ČEZ, a mladí matematici z celé repub liky si tak mohli prohlédout i elektráru Temelí. Je velkým úspěchem každého z vás, že jste se dostali mezi padesátku ejlepších matematiků a zúčastili se celostátího kola zde v Českých Budějovicích. Naše společost se letos stala hlavím parterem celostátího kola Matematické olympiády a moc si toho vážíme. Vždyť vzdělaé mladé lidi v techických oborech budeme stále potřebovat. Potěšilo ás, že se vám líbila včerejší prohlídka elektráry Temelí a to, že ěkteří z vás projevili zájem s aší společostí v budoucu spojit svůj profesí život, řekl při předáváí oceěí ejlepším Alea Skálová z Prahy a Marti Michálek z Hradce Králové a simulátoru JE Temelí matematikům a českobudějovické radici zástupce ředitele elektráry Temelí Atoí Ješátko. Matematická olympiáda ejvýzamější středoškolská soutěž v republice Společost ČEZ se dlouhodobě věuje a bude věovat projektům, které podporují vzdělaost, a tak je logické i parterství při Matematické olympiádě. Věřím, že mezi padesátkou mladých a chytrých lidí, kteří zde a českobudějovické radici přebírají oceěí úspěšých řešitelů, stojí i aši budoucí zaměstaci, doplil Atoí Ješátko. Loi byly úlohy, především a krajském kole, áročější. Nulu emám a to je úspěch, ale uvidíme zítra při vyhlášeí výsledků. O tom pracovat v jaderé eergetice jsem zatím euvažovala. Možá je to i tím, že fyziku emusím, ale mám ráda matematiku či biologii, ale ejvíce mě láká architektura, kam jsem letos dělala taletové zkoušky, uvedla při prohlídce Temelía studetka čtvrtého ročíku gymázia Alea Skálová z Prahy, která byla jedou ze šesti dívek, které se letos probojovaly do celostátího kola. Matematická olympiáda patří k ejvýzamějším středoškolským soutěžím v republice. Byla prví předmětovou olympiádou, která u ás vzikla a stala se vzorem ostatím olympiádám - biologické, fyzikálí, chemické, zeměpisé. Jde o soutěž prestiží, ale zároveň velmi obtížou, která pokračuje i a meziárodí úrovi a i letos tam budou ejlepší řešitelé reprezetovat české školství. Pracovat a Temelíě? Ao, umím si to představit Padesátka fialistů si a elektrárě Temelí prohlédla iformačí cetrum, strojovu prvího bloku, podívala se k chladicím věžím. Studety velmi zaujal plorozsahový simulátor, tedy přesá kopie blokové dozory, kde, jak se ukázalo, by ěkteří z mladých matematiků v budoucu rádi pracovali. Exkurze a Temelíě se mi líbila a uměl bych si v budoucu představit, že bych usedl do křesla operátora jaderé elektráry. Docela se mi líbila ta pracoví možost, kterou ám astíil pa Šimák při diskuzi a iformačím cetru. Určitě bych tady mohl využít matiku, fyziku či přírodí vědy, které mě baví, ale apřed mě čeká pět let studia, uvažoval při prohlídce simulátoru Marti Michálek z Hradce Králové, který si podal přihlášku a Matematicko-fyzikálí fakultu UK v Praze. Zatím o svém profesím životě emám zcela jaso, ale musím přizat, že své uplatěí v eergetice či jaderé eergetice si docela umím představit. Eergetika je rozhodě perspektiví obor, a protože jsem se letos přihlásil a Matematicko-fyzikálí fakultu UK v Praze v oboru fyzika, tak je třeba i Temelí zajímavá možost mého budoucího uplatěí, uvažuje o ové možosti pro své budoucí uplatěí v eergetice Ja Čapek z Duchcova. Jsem rád, že pořadatelé Matematické olympiády z Gymázia Jírovcova ašli pro padesát fialistů v programu odpolede k ávštěvě Temelía. Právě mladí matematici mají poteciál pokračovat ve vzděláí a techických vysokých školách, ze kterých aše elektrára čerpá ové odboríky. Potěšil mě živý zájem studetů o možost uplatěí se v eergetice. Je třeba si uvědomit, že výchova persoálu jaderé elektráry trvá ěkolik let a mladí matematici, kteří des a Temelí přijeli, jsou ve třetím či maturitím ročíku, takže mají před sebou ještě pět let a vysoké škole. Když se po í rozhodou pro budoucost v eergetice, tak jsou to právě ti lidé, kteří mohou provozovat Temelí ěkdy po roce 2015 a být třeba i u reesace jaderé eergetiky v Čechách, říká vedoucí persoálího útvaru Temelía Pavel Šimák, který se studety při ávštěvě diskutoval možosti a šace jejich uplatěí ve Skupiě ČEZ.
ELEKTRÁRNA A REGION 17 NA KŘTĚNOVĚ SE POTKALY DVA SVĚTY ENERGIE Posledí březovou eděli uspořádalo Ob časké sdružeí Pomoc Tý ve spolupráci se společostí ČEZ a Farím úřadem řím skokatolické církve Tý prví beefičí kocert v kostele sv. Prokopa a Křtěově. S duchoví hudbou reesace a baroka vystoupil českobudějovický vokálí soubor Dyškati a a premiérový hudebí poči a tomto místě si ašla cestu asi stovka posluchačů. Divákům se kocert líbil a oceili ho dolouhým potleskem. Prostor kostela sv. Prokopa a Křtěově je tak historicky zajímavé a ádheré místo, kde se potkávají dva světy eergie, které tady vedle sebe yí existují. Temelí představuje eergii elektrickou, bez které si již těžko umíme svůj život představit, a prostory kostela jsou místem eergie duchoví, která tady jedozačě je a musí být zachováa. Přes hudbu se des tyto dva světy potkaly a lidé si jejím prostředictvím k sobě mohou ajít cestu, která byla v miulém století historicky přetržea, řekl a úvod kocertu radí Jihočeského kraje Jiří Netík. Radí Jihočeského kraje Jiří Netík (vlevo) s vltavotýským farářem Markem Doerstagem a vedoucím komuikace Temelía Milaem Mušákem v kostele sv. Prokopa Část vokálího souboru Dyškati, který rozezěl barokí a reesačí hudbou kostel sv. Prokopa ve Křtěově. Kostel sv. Prokopa byl rekostruová v době výstavby elektráry Temelí. V loňském roce společost ČEZ věovala tři sta tisíc a provedeí opravy vitřích omítek kostela a při pohledu a krásé prostory kostela šlo o výborou ivestici. Věřím, že deší beefičí kocert astartuje zajímavou hudebí tradici v tomto místě a jsem rád, že u jejího vziku mohla být i aše eergetická společost, spokojeě uvedl vedoucí odděleí komuikace elektráry Temelí Mila Mušák. Velikoočí kocert v podáí vokálího souboru Dyškati opravdu může být začátkem, který bude ku prospěchu obou světů eergie a zároveň pomůže toto krásé místo zachovat a oživit, doplil Jiří Netík. Byl to opravdu ádherý velikoočí kocert v místě se skvělou akustikou. Moc se mi to líbilo a pořadatelům i meceášům patří dík, že ám umožili pět kilometrů od Týa ajít ové a tak zajímavé místo. Klidě bych si tu uměl představit i jazzový kocert či kytarový recitál. Viděl bych tady i zajímavé výstavy uměí, protože plochy uvitř kostela si o takové využití přímo říkají, hledal další možosti využití prostor kostela sv. Prokopa vltavotýský výtvarík Ladislav Hodý, kterého akustika a prostory kostela sv. Prokopa doslova adchly.
18 ELEKTRÁRNA A REGION LIDÉ MOHOU NAVŠTÍVIT NOVÝ SKANZEN V HOSLOVICÍCH Podívat se a to, jak se pracovalo ve starodávém vodím mlýě, už letos ebude v jižích Čechách žádý velký problém. Právě v Hoslovicích a Strakoicku mohou lidé zhlédout uikátí mlýský objekt. Uvidí také fukčí žetour, kterým se mlelo obilí, v akci bude i hlaví zařízeí této techické památky vodí kolo. Zajímavé oviky čekají i a ávštěvíky zámků Hluboká a Kratochvíle. Uikátí hoslovický mlý je velmi starý. Písemé pramey jej dokládají už v 16. století. Současý areál tvoří tři roubeé či zděé stavby kryté došky, samotý mlý, stodola, meší hospodářské staveí, přilehlý rybík s áhoem, sad a louky. Za dokoalou atmosféru dávých dob mohou jeho posledí vlastíci, kteří se od padesátých let izolovali od společosti a odmítli brát a vědomí techický pokrok. V posledích letech mlý sice chátral, ale Jihočeský kraj jej echal opravit za osmáct milióů koru a také z toho důvodu tady bude pro příchozí připrave pestrý program. Například v peci budou pekaři připravovat chléb a placky, které ávštěvíci budou moci ochutat zdarma. K příjemé pohodě zde budou vyhrávat harmoikáři a miulé časy tady avodí hudebí skupiy, které zahrají a zapívají staré kramářské písě. Hoslovický skaze provozuje Muzeum středího Pootaví ve Strakoicích. Je dobře, že jiží Čechy už mají také svoji expozici lidové architektury, která tady dosud chyběla. Dočká se však zdejší skaze ěkdy rozšířeí? Ředitel muzea Miroslav Špeciá uvedl, že ao. Počítáme s tím, že by tady bylo takové muzeum zdejšího kraje - šumavského podlesí. Takže v budoucu Celkový pohled a záběr z vitří expozice vodího mlýa v Hoslovicích sem soustředíme další drobé stavby. Ovšem kolik jich bude a které to budou, to zatím ještě evíme, řekl Špeciá. Řeklo by se, že takový proslulý a zámý zámek, jakým je Hluboká, už emůže lidem ic dalšího abídout. Opak však je pravdou. Ředitel Národího památkového ústavu v Českých Budějovicích Petr Pavelec sdělil, že převratou ovikou bude celoročí provoz. To zameá, že zájemci sem budou moci přicházet i v zimě, kdy většia památek bývá uzavřea, objasil. Celoročí trasa, která bude otevřea pořád, povede přes apartmáy posledího majitele zámku Adolfa Schwarzeberga. Te proslul svoji loveckou váší, a proto k ejzajímavějším expoátům a této trase patří trofeje a zbraě v lovecké jídelě. Pracovíci NPÚ chystají zpřístupěí i II. patra zámku, které zatím bylo vždy uzavřeo. Tady se acházejí bohatě vybaveé pokoje určeé hostům, jede z ich apříklad v 19. století obýval i pražský arcibiskup, kardiál Bedřich Schwarzeberg. Za ávštěvu určitě stojí i edaleký lovecký zámek Ohrada, ve kterém je letos otevřea africká expozice Adolfa Schwarzeberga. Na í jsou vystavey trofeje, jež teto šlechtic získal při častých lovech a čerém koti- etu, a které vyrážel ze své keňské farmy. Malý zámek Kratochvíle u Netolic proslul v dřívějších dobách svými expozicemi aimovaého filmu. Byly tu k viděí ukázky z díle takových mistrů, jakými bezpochyby byli Jiří Trka či Hermía Týrlová. To už je sice miulostí, přesto však eí důvod Kratochvíli při cestách a Prachaticko vyechávat. Krásé iteriéry zůstávají. Vstupí sál a jídelu v přízemí vyzdobil malbami s loveckými motivy Georg Widma. Strop společeských sálů v prvím patře pokrývá bohatá štukatérská výzdoba s áměty z římských ději, mistrovské dílo Atoia Melay. Celý zámek se yí jakoby vrací do doby svého vziku. Lidé tady mohou vidět oboveé apartmáy posledích Rožmberků, Viléma a Petra Voka. V červu bychom měli otevřít celé prví patro, řekl Pavelec. V bývalých hospodářských budovách vzikou expozice pro děti, jejich podobu však vedeí NPÚ zatím tají. Na zámku se budou také v červu a červeci koat divadelí představeí. Divadelí spolek z Netolic v zámeckém areálu opakovaě po ěkolik večerů zahraje představeí Hrátky s čertem a Pyšá priceza. Pavel Hlouch
ELEKTRÁRNA A REGION 19 SBORMISTR CHVÁTAL SI CENÍ VYSTOUPENÍ ZÁVIŠE V LURDECH Více ež čtyřicet let vede žeský hudebí sbor Záviš v Hluboké ad Vltavou zdejší rodák sedmasedmdesátiletý sbormistr Ladislav Chvátal. Hudba byla jeho velkou láskou odjakživa, a housle se aučil hrát už jako malý chlapec. Dá se říct, že je to rodiá tradice, v sou boru Záviš vystupoval už můj otec, řekl Chvátal. Později, když začal studovat gymázium v Českých Budějovicích, chodil i do hudebí školy. Pak rověž v jihočeské metropoli absolvoval pedagogickou fakultu, obor český a ruský jazyk. Celý život učil a k tomu ještě zvládl dálkové studium kozervatoře v Praze, v oboru hra a housle. Po moha peripetiích, komuistům vadil jeho edělický původ, akoec ještě vystudoval dějiy a teorie hudby a Filozofické fakultě Karlovy uiverzity v Praze. Ty pak vyučoval i a Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích až do odchodu do důchodu. Se souborem Záviš, kde působí od čtyřicátých let miulého století, zažil chvíle dobré i zlé. Dobře si pamatuje rok 1951, kdy soubor dočasě ukočil čiost. Tehdy bylo ařízeo, že máme být pod ějakou orgaizací, a tak jsme přešli pod závodí výbor ROH Svazu zaměstaců státích lesů. To se však ěkterým starším čleům elíbilo a ti to bojkotovali. Tehdy se vystupovalo je při ěkterých slavostích příležitostech a zpívaly se hlavě budovatelské písě, objasil sbormistr. V roce 1967 se zasloužil o oboveí Záviše. Zpočátku to byl mužský sbor, později smíšeý sbor a v současosti je to čtyřicetičleý žeský sbor. Nejmladší člece Jaě Fikotové je patáct let, a opačém pólu se acházejí osmdesátice. Pestrá je rověž směs povoláí uvitř sboru, jsou v ěm úředice, učitelky, zdravotí sestry, lékařka, žey v domácosti i důchodkyě. O svých svěřekyích Ladislav Chvátal říká: Zpívají rády a a každé veřejé vystoupeí se těší. Všechy je spojuje zájem o hudbu, zpěv a radost z úspěchů. V repertoáru Záviše převažují české, moravské a sloveské lidové písě a chrámové skladby. Kromě ich sbor zpívá též lidové písě slovaských árodů. Sbor Záviš si vydobyl reomé i v zahraičí. Vystupoval a kocertech v Německu, Rakousku, Slovesku, Švýcarsku a Fracii, kde exceloval ve světozámém poutím místě Lurdy. Zde se ám dostalo velkého uzáí. Jako jediému z dalších čtyř evropských pěveckých souborů, které tady také byly, ám bylo umožěo za souhlasu ředitele chrámové hudby města Lurdy vystoupit v podzemí bazilice Pia X. před dvaceti tisíci poutíky. Sbor Záviš předvedl část české mše v českém jazyce, kterou jsem sám složil. Ohlas a aše vystoupeí byl mimořádě vyikající, řekl Chvátal. Jak je tedy patré, kromě řízeí Záviše se dlouholetý sbormistr zabývá též kompoováím. Složil apříklad mši Chvalte Hospodia ebe i země. Nedávo sbor Záviš vystupoval i a oslavách stého výročí povýšeí Hluboké ad Vltavou a město. Sbor Záviš vydal dvě cédéčka, jedo s váočími a českými a moravskými lidovými písěmi, druhé právě z hlubockých oslav, z vystoupeí při slavostí bohoslužbě v místím kostele. Za zmíku stojí také to, že sbor se ejmeuje podle šlechtice Záviše z Falkešteja, jak se mozí domívají. Název byl vybrá podle staročeského kěze, básíka a současě hudebího skladatele Záviše, který žil v druhé poloviě 14. století a arodil se v Zapech u Prahy, upozorňuje sbormistr. Historie Záviše je velmi dlouhá. Založe byl už v roce 1863, kdy a podzim Alois Nedobilý vypracoval jeho staovy. Zpočátku to byl pouze mužský sbor, ale už v dobách I. republiky vystupoval jako smíšeý. Ladislav Chvátal má dvě dcery, vuka a dvě vučky. Trochu ho však mrzí, že pouze jediá vučka Šárka zůstala věrá rodové tradici a učila se hrát a klavír. V současé době studuje vysokou školu a a hudbu emá čas, ale třeba se k í zase jedou vrátí, doufá. Kromě zpěvu se sbormistr věuje i psaí divadelích her, z ichž ěkteré už zahrál místí divadelí soubor Křižáci. Te také děkuje Městskému úřadu v Hluboké ad Vltavou a všem spozorům za podporu, bez íž by sbor emohl existovat. A je aděje, že sbor Záviš by mohl být opět smíšeý? My bychom se tomu ebráili, ale potíž je v tom, že muži podikají a říkají, že a zpíváí emají čas. Pokud by se však ašlo pět teorů a pět basů, tak bychom byli rádi. Zájemce uvítáme s radostí, uzavřel Chvátal. Hudebí sbor Záviš se svým sbormistrem Ladislavem Chvátalem (vpravo) Pavel Hlouch
20 ČTENÍ A SOUTĚŽE PRO DĚTI HRAJEME SI S TEMELÍNKEM Úvodí dětskou výtvarou soutěž jsme vyhlásili v prvím letoším čísle. Jejím tématem byly VELIKONOCE a podle ohlasů a stovky obrázků, které ám přišly, jsme téma a úvod zvolili dobře. Tolik akresleých kuřátek, zajíčků, beráků či vajíček jsem pohromadě ještě eviděl. Bylo těžké vybrat pouze ěkolik obrázků, ale akoec přiášíme pět obrázků, jejichž autoři dostaou věcé cey. Krabičku s dárky posíláme i Mateřské školce Šumavská do Strakoic a děkujeme za krabičku s velikoočími výrobky, kterou jsme dostali. Dáreček posíláme i Michalu a Vašíkovi Čadkovi do Žďáru, kteří společě s mamikou složili básičku Temelí, kterou otiskujeme. TEMELÍN Vedou dráty z Temelía, prý v ich bydlí elektřia. Neí slyšet ai vidět, tiše říká mamika. Ledice si trochu vrčí, lampička si svítí - to je díky elektřiě, vidíš ty můj milý. Je to díky elektřiě, co dělají v Temelíě. Téma další výtvaré i literárí soutěže se jmeuje Na kole. Obrázky i literárí dílka by měly zobrazovat kolo a zážitky či ebezpečí při jízdě a ěm. Těšíme se a vaše obrázky i příběhy. Uzávěrka je 10. červa 2008 a autoři vybraých prací se mohou těšit a dárek od elektráry Temelí. Svá dílka posílejte a adresu: JE Temelí,, odděleí komuikace, 373 05 Temelí. Na obálku apište: Soutěž Temelíek. Michaela Macurová (Tý ad Vltavou, 11 let) Jaa Truhlářová (Záboří, 14 let) Barbora Hátleová (ZŠ Máj II. České Budějovice, 13 let) Kristia Krátká (ZŠ Nezašov, 8 let) Michaela Veselá (ZŠ Žimutice, 11 let)