Funkce. Definiční obor a obor hodnot



Podobné dokumenty
VY_32_INOVACE_M-Ar 8.,9.20 Lineární funkce graf, definiční obor a obor hodnot funkce

Funkce a lineární funkce pro studijní obory

Reálná čísla. Sjednocením množiny racionálních a iracionálních čísel vzniká množina

Množiny, relace, zobrazení

1 LIMITA FUNKCE Definice funkce. Pravidlo f, které každému x z množiny D přiřazuje právě jedno y z množiny H se nazývá funkce proměnné x.

FUNKCE POJEM, VLASTNOSTI, GRAF

Funkce - pro třídu 1EB

Základy matematiky pro FEK

Matematika (KMI/PMATE)

Lineární funkce, rovnice a nerovnice

analytické geometrie v prostoru s počátkem 18. stol.

Funkce pro studijní obory

0. ÚVOD - matematické symboly, značení,

0.1 Funkce a její vlastnosti

0.1 Úvod do matematické analýzy

Matematika I (KMI/PMATE)

Obecnou definici vynecháme. Jednoduše řečeno: složenou funkci dostaneme, když dosadíme za argument funkci g. Potom y f g

NAIVNÍ TEORIE MNOŽIN, okruh č. 5

Matematika I (KMI/5MAT1)

Že tuto definici znáte, ale stále přesně nevíte, jak funkci chápat? Ukážeme si konkrétní příklad Definiční obor (množina A)

Funkce pro učební obory

Množiny, základní číselné množiny, množinové operace

Dodatek 2: Funkce dvou proměnných 1/9

Diskrétní náhodná veličina. November 12, 2008

Matematická funkce. Kartézský součin. Zobrazení. Uspořádanou dvojici prvků x, y označujeme [x, y] Uspořádané dvojice jsou si rovny, pokud platí:

Nerovnice a nerovnice v součinovém nebo v podílovém tvaru

1. POJMY 1.1. FORMULE VÝROKOVÉHO POČTU

Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

REÁLNÁ FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ

p 2 q , tj. 2q 2 = p 2. Tedy p 2 je sudé číslo, což ale znamená, že

1. POJMY 1.1. FORMULE VÝROKOVÉHO POČTU

Funkce, funkční závislosti Lineární funkce

Derivace funkce. Přednáška MATEMATIKA č Jiří Neubauer

. je zlomkem. Ten je smysluplný pro jakýkoli jmenovatel různý od nuly. Musí tedy platit = 0

Funkce jedné reálné proměnné. lineární kvadratická racionální exponenciální logaritmická s absolutní hodnotou

2.1.4 Funkce, definiční obor funkce. π 4. Předpoklady: Pedagogická poznámka: Následující ukázky si studenti do sešitů nepřepisují.

Funkce, elementární funkce.

i=1 Přímka a úsečka. Body, které leží na přímce procházející body a a b můžeme zapsat pomocí parametrické rovnice

Kapitola Základní množinové pojmy Princip rovnosti. Dvě množiny S a T jsou si rovny (píšeme S = T ) prvek T je také prvkem S.

Funkce a limita. Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

PŘEDNÁŠKA 2 POSLOUPNOSTI

O FUNKCÍCH. Obsah. Petr Šedivý Šedivá matematika

Cílem kapitoly je opakování a rozšíření středoškolských znalostí v oblasti teorie množin.

Diskrétní matematika. DiM /01, zimní semestr 2017/2018

----- Studijní obory. z matematiky. z matematiky. * Aplikovaná matematika * Matematické metody v ekonomice

Funkce. Úkol: Uveďte příklady závislosti dvou veličin.

0.1 Úvod do matematické analýzy

Teorie množin. Čekají nás základní množinové operace kartézské součiny, relace zobrazení, operace. Teoretické základy informatiky.

Nerovnice. Vypracovala: Ing. Stanislava Kaděrková

Funkce a základní pojmy popisující jejich chování

Vektorový prostor. d) Ke každému prvku u V n existuje tzv. opačný prvek u, pro který platí, že u + u = o (vektor u nazýváme opačný vektor k vektoru u)

1. 1 P Ř I R O Z E N Á Č Í S L A

Funkce základní pojmy a vlastnosti

Funkce více proměnných - úvod

Vybrané kapitoly z matematiky

( + ) ( ) f x x f x. x bude zmenšovat nekonečně přesný. = derivace funkce f v bodě x. nazýváme ji derivací funkce f v bodě x. - náš základní zápis

Grafy elementárních funkcí v posunutém tvaru

(FAPPZ) Petr Gurka aktualizováno 12. října Přehled některých elementárních funkcí

Funkce základní pojmy a vlastnosti

7. Funkce jedné reálné proměnné, základní pojmy

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 6

Vícerozměrná rozdělení

FUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY

Funkce základní pojmy a vlastnosti

Variace. Mocniny a odmocniny

4EK213 LINEÁRNÍ MODELY

Definice. Vektorový prostor V nad tělesem T je množina s operacemi + : V V V, tj. u, v V : u + v V : T V V, tj. ( u V )( a T ) : a u V které splňují

Nalezněte obecné řešení diferenciální rovnice (pomocí separace proměnných) a řešení Cauchyho úlohy: =, 0 = 1 = 1. ln = +,

16. DEFINIČNÍ OBORY FUNKCÍ

Funkce jedn e re aln e promˇ enn e Derivace Pˇredn aˇska ˇr ıjna 2015

Matematická analýza 1

Algebraické výrazy-ii

Kapitola 1: Reálné funkce 1/13

CZ.1.07/1.5.00/

Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

Texty k přednáškám z MMAN3: 4. Funkce a zobrazení v euklidovských prostorech

1 Základní pojmy. 1.1 Množiny

Booleovská algebra. Booleovské binární a unární funkce. Základní zákony.

Základy teorie pravděpodobnosti

FUNKCE, ZÁKLADNÍ POJMY

Lineární funkce, rovnice a nerovnice 4 lineární nerovnice

Je založen na pojmu derivace funkce a její užití. Z předchozího studia je třeba si zopakovat a orientovat se v pojmech: funkce, D(f), g 2 : y =

Množiny. množinové operace jsou mírně odlišné od

5.2. Funkce, definiční obor funkce a množina hodnot funkce

1. Několik základních pojmů ze středoškolské matematiky. Na začátku si připomeneme následující pojmy:

1.3. Číselné množiny. Cíle. Průvodce studiem. Výklad

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V ROVINĚ

4. Určete definiční obor elementární funkce g, jestliže g je definována předpisem

Text může být postupně upravován a doplňován. Datum poslední úpravy najdete u odkazu na stažení souboru. Veronika Sobotíková

Metody výpočtu limit funkcí a posloupností

a = a 0.a 1 a 2 a 3...

a r Co je to r-tá mocnina čísla a, za jakých podmínek má smysl, jsme důkladně probrali v kurzu ČÍSELNÉ MNOŽINY. Tam jsme si mj.

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1B ČÁST 2. Určete a načrtněte definiční obory funkcí více proměnných: a) (, ) = b) (, ) = 3. c) (, ) = d) (, ) =

1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1

Definice 1.1. Nechť je M množina. Funkci ρ : M M R nazveme metrikou, jestliže má následující vlastnosti:

2. Množiny, funkce. Poznámka: Prvky množiny mohou být opět množiny. Takovou množinu, pak nazýváme systém množin, značí se

Matematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic

Vektorové podprostory, lineární nezávislost, báze, dimenze a souřadnice

3 Množiny, Relace a Funkce

Transkript:

Funkce Definiční obor a obor hodnot

Opakování definice funkce Funkce je předpis, který každému číslu z definičního oboru, který je podmnožinou množiny všech reálných čísel R, přiřazuje právě jedno reálné číslo. Funkci značíme obvykle písmenkem f, ale nic nebrání tomu, abychom použili i jiná písmenka, např. g, h Obvykle ji zapisujeme ve tvaru: y = f(x), např. y = x 2 nebo ve tvaru: f: y = x 2 kde proměnná x je argument funkce.

Funkce definice Funkce je předpis, který každému číslu z definičního oboru, který je podmnožinou množiny všech reálných čísel R, přiřazuje právě jedno reálné číslo. f: y = x 2 kde proměnná x je argument funkce neboli nezávisle proměnná. Nezávislost je dána tím, že její hodnotu můžeme libovolně měnit, ovšem jen v rámci definované množiny, definičního oboru.

Opakování definiční obor funkce U každé funkce také musíme určit definiční obor. Je to množina všech přípustných hodnot argumentu x, tedy všechny hodnoty, kterých může proměnná x pro danou funkci nabývat. Značí se: D(f) Za chvíli si typy definičních oborů a možnosti jejich zápisů rozebereme podrobněji. Definiční obor může být dle typu funkce zadán jako množina všech reálných čísel: D(f) = R nebo jinak zapsáno x R, nebo jako část této množiny, tedy její podmnožina: např. D(f) = R + nebo x > 0 nebo x (0; ).

Opakování obor hodnot funkce Ke všem přípustným hodnotám argumentu x přísluší právě jedna funkční hodnota. Ty všechny dohromady tvoří obor hodnot (obor funkčních hodnot). Funkční hodnota neboli závisle I obor hodnot, proměnná podobně jako je číslo, definiční obor, může být které funkce přiřadí konkrétnímu argumentu x. množinou všech reálných čísel Jinak řečeno výstupní či hodnota jen její podmnožinou funkce. a platí pro něj stejné možnosti zápisu Obvykle ji značíme y nebo f(x). jako pro obor definiční. Tak se na ně nyní společně podívejme. Obor hodnot je množina všech reálných proměnné je čísel, pro danou které funkci jednoznačně dostaneme jako výstupní hodnoty funkce určena hodnotou f, jestliže za x dosadíme všechny přípustné argumentu hodnoty x z - proto D(f). Značí se: H(f) Hodnota závisle závisle proměnná.

Opakování Nejdříve si ale ještě připomeňme, jaké známe číselné obory a co znamenají. Množiny čísel, na kterých definujeme početní operace Množina se dá chápat jako soubor prvků (v našem případě čísel). Každá množina tedy obsahuje určitý počet prvků, který může být konečný i nekonečný. Nemusí také obsahovat žádný prvek, pak mluvíme o prázdné množině. 1 2 3 5 4 N -57-3 0-1 2/9 Z Q R -2-2,357 1000000,008-1/3 0,01 13 Přirozená čísla: 1; 2; 3; 4; 5 Celá čísla: -3; -2; -1; 0; 1; 2; 3 Racionální čísla: -8; 0; 34; 1000000; 2/9; 0,01; 2,3 Reálná čísla: -8; 0; 34; 1000000; 2/9; 0,01; 2,3; ; 13

Funkce zápis definičního oboru Definiční obor udává množinu prvků (čísel), pro které máme funkci řešit (učit funkční hodnoty, obor hodnot, sestrojit graf). Určení definičního oboru bývá obvykle již součástí zadání příkladu. Pokud tomu tak není, předpokládá se, že máme pro všechna funkci zkoumat v množině všech reálných čísel. reálná čísla, V takovém případě si však musíme dát pozor na to, abychom z této množiny vyčlenili prvky (čísla), pro které funkce definována není! f ( x) 1 x Např. tato funkce: je definována nebo není? Např. funkce není definována pro x = 0, protože, vycházíme-li z našich dlouholetých znalostí, nulou nelze dělit.

Funkce zápis definičního oboru Definičním oborem je množina všech reálných čísel: D(f) = R nebo x R nebo x ( ; ) Zápis pomocí intervalu Definičním oborem je množina všech kladných reálných čísel: D(f) = R + nebo x > 0 nebo x (0; ) Interval zleva otevřený, což znamená, že funkce není pro nulu definována a první platnou číslicí definičního oboru je číslo 0,0000000 a až někde v nekonečnu 1.

Funkce zápis definičního oboru Definičním oborem je množina všech nezáporných reálných čísel: D(f) = R 0 + nebo x 0 nebo x 0; ) Čísla kladná plus nula Interval zleva uzavřený, což znamená, že funkce je definována i pro nulu.

Funkce zápis definičního oboru Definičním oborem je množina všech záporných reálných čísel: D(f) = R - nebo x < 0 nebo x ( ;0) Interval zprava otevřený, což znamená, že funkce není pro nulu definována a poslední platnou číslicí definičního oboru je číslo -0,0000000 a až někde v nekonečnu 1.

Funkce zápis definičního oboru Definičním oborem je množina všech nekladných reálných čísel: D(f) = R 0 - nebo x 0 nebo x ( ;0 Čísla záporná plus nula Interval zprava uzavřený, což znamená, že funkce je definována i pro nulu.

Funkce zápis definičního oboru Prozatím jsme zkoumali jen obory tvořené podmnožinou reálných čísel omezenou jen z jedné strany. Nyní se tedy zaměříme na zápis podmnožin omezených z obou stran. Čísla, která odpovídají oběma podmínkám současně a jsou prvky Zápis můžeme zadaného rozdělit definičního na dva oboru, tvoří samostatné průnik obou zápisy podmnožin platící a tvoří zároveň. interval 4 < x < 2 x > 4 x < 2 x ( ;2) x ( 4; ) x ( 4;2) Čteme: x je větší než 4 a zároveň x je menší než 2. Otevřený interval: čísla -4 a 2 jsou jeho krajními body, ale do definičního oboru nepatří.

Funkce zápis definičního oboru I tentokrát můžeme zápis rozdělit na dva samostatné Čísla, která zápisy odpovídají platící oběma podmínkám zároveň. současně a jsou prvky zadaného definičního oboru, tvoří průnik obou podmnožin a tvoří interval 4 x 2 x 4 x 2 Poznali jste, čím se toto zadání liší od předchozího? x ( ;2 x 4;2 Čteme: x je větší nebo rovno 4 a zároveň x je menší nebo rovno 2. x 4; ) Uzavřený interval: čísla -4 a 2 jsou opět jeho krajními body, v tomto případě však patří i do definičního oboru.

Funkce zápis definičního oboru Opět můžeme zápis rozdělit na dva samostatné zápisy Čísla, která odpovídají platící zároveň. oběma podmínkám současně a jsou prvky zadaného definičního oboru, tvoří průnik obou podmnožin a tvoří interval x ( ;2) 4 x < 2 x 4 x < 2 Čteme: x je větší nebo rovno 4 a zároveň x je menší než 2. A do třetice... Poznali jste i tentokrát, čím se toto zadání liší od předchozích? x 4; ) x 4;2) Polouzavřený interval: čísla -4 a 2 jsou opět jeho krajními body, ale do definičního oboru patří jen číslo -4.

Funkce zápis definičního oboru Objevit se může i situace, kdy máme funkci vyšetřovat pro definiční obor určený jen výčtem několika konkrétních prvků, čísel. Např. pro čísla 2; 1; 0; 1; 2 a 3. V takovém případě se používá množinový zápis pomocí složených závorek: x { 2; 1;0;1;2;3}

Funkce zápis definičního oboru Objevit se samozřejmě může i situace, kdy definičnímu oboru nevyhovuje žádný prvek, žádné číslo: Např. 3 < a 7 a > 3 x ( ; 7 a 7 x (3; ) Množiny nemají společný průnik, neexistuje společná množina. x Prázdná množina. Definiční obor neobsahuje žádné číslo, žádný prvek.

Funkce příklady Zapiš definiční obor pomocí intervalu: 5 x 4

Funkce příklady Zapiš definiční obor pomocí intervalu: Opět můžeme zápis rozdělit na dva Čísla, samostatné která odpovídají zápisy oběma platící podmínkám zároveň. současně a jsou prvky zadaného definičního oboru, tvoří průnik obou podmnožin a tvoří interval 5 x 4 x 5 x 4 x ( ;4 x 5;4 Čteme: x je větší nebo rovno 5 a zároveň x je menší nebo rovno 4. x 5; ) Uzavřený interval: čísla -5 a 4 jsou jeho krajními body a patří do definičního oboru.

Funkce příklady Zapiš definiční obor pomocí intervalu: Opět můžeme zápis rozdělit na dva samostatné zápisy Čísla, platící která zároveň. odpovídají oběma podmínkám současně a jsou prvky zadaného definičního oboru, tvoří opět průnik obou podmnožin a tvoří interval 5 x 4 x 5 x 4 x 5; ) x 4; ) x 4; )

Funkce příklady Zapiš definiční obory pomocí intervalu: x 2 0 < x x > 12 x 0

Funkce příklady Zapiš definiční obory pomocí intervalu: x 2 x ( ; 2 0 < x x (0; ) x > 12 x 0 x (12; ) x 0; )

Funkce příklady Zapiš definiční obory pomocí intervalu: 1 x < 8 7 < x < 0 2 x 15 1 x 1

Funkce příklady Zapiš definiční obory pomocí intervalu: 1 x < 8 7 < x < 0 x 1;8) x ( 7;0) 2 x 15 1 x 1 x 2;15 x