Vlny v plazmatu. Lineární vlny - malá porucha určitého v čase i prostoru pomalu proměnného stavu

Podobné dokumenty
Vlny v plazmatu. Lineární vlny - malá porucha určitého stacionárního konstantního nebo v čase a/nebo v prostoru pomalu proměnného stavu

Jednokapalinové přiblížení (MHD-magnetohydrodynamika)

Difúze. 0 m n pu p m n pu kbt n. n u D n n m. Fickův zákon Po dosazení do rovnice kontinuity

Úvod do fyziky plazmatu

hledané funkce y jedné proměnné.

I. MECHANIKA 8. Pružnost

Úvod do fyziky plazmatu

2. Frekvenční a přechodové charakteristiky

4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.

Pohyby částic ve vnějším poli A) Homogenní pole. qb m. cyklotronová frekvence. dt = = 0. 2 ω PČ 1

Vlny v plazmatu. Narušení rovnováhy, perturbace se šíří prostorem => vlny Vlna musí být řešením příslušných rovnic plazmatu => módy

Měrný náboj elektronu

FYZIKA 3. ROČNÍK. Nestacionární magnetické pole. Magnetický indukční tok. Elektromagnetická indukce. π Φ = 0. - magnetické pole, které se s časem mění

Metody ešení. Metody ešení

4.3.2 Vlastní a příměsové polovodiče

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

0.1 reseny priklad 4. z

Jednokapalinové přiblížení (MHD-magnetohydrodynamika)

Přijímací zkoušky do NMS 2013 MATEMATIKA, zadání A,

Univerzita Karlova v Praze procesy II. Zuzana. funkce

Úvod do vln v plazmatu

8. OBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE Diferenciální rovnice prvního řádu separovatelná, homogenní, lineární, Bernoulliova, exaktní...

Příklady z kvantové mechaniky k domácímu počítání

MECHANICKÉ KMITÁNÍ TLUMENÉ

L HOSPITALOVO PRAVIDLO

Trivium z optiky Fotometrie

Fyzikální podstata fotovoltaické přeměny solární energie

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

ρ = 0 (nepřítomnost volných nábojů)

ε, budeme nazývat okolím bodu (čísla) x

Elektromagnetické pole je generováno elektrickými náboji a jejich pohybem. Je-li zdroj charakterizován nábojovou hustotou ( r r

Electron Density. One-el. Functions. Traditional Ab initio. Model of independent electrons. Electron correlation neglected

Diskontinuity a šoky

TERMIKA II. Stacionární vedení s dokonalou i nedokonalou izolací; Obecná rovnice vedení tepla; Přestup a prostup tepla;

3.3. Derivace základních elementárních a elementárních funkcí

základní pojmy základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie

{ } ( ) ( ) ( ) ( ) r 6.42 Urč ete mohutnost a energii impulsu

část 8. (rough draft version)

Rentgenová strukturní analýza

Řešení. Označme po řadě F (z) Odtud plyne, že

INTERGRÁLNÍ POČET. PRIMITIVNÍ FUNKCE (neurčitý integrál)

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS

Fluktuace termodynamických veličin

pravou absorpcí - pohlcené záření zvýší vnitřní energii molekul systému a přemění se v teplo Lambertův-Beerův zákon: I = I

1. Určíme definiční obor funkce, její nulové body a intervaly, v nichž je funkce kladná nebo záporná.

f(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 =

Vlastní čísla a vlastní vektory

Stavební fakulta Katedra mechaniky. Jaroslav Kruis, Petr Štemberk

ÚLOHY Z ELEKTŘINY A MAGNETIZMU SADA 4

6 Elektronový spin. 6.1 Pojem spinu

Lineární algebra : Metrická geometrie

SP2 01 Charakteristické funkce

b) Maximální velikost zrychlení automobilu, nemají-li kola prokluzovat, je a = f g. Automobil se bude rozjíždět po dobu t = v 0 fg = mfgv 0

SROVNÁNÍ KOLORIMETRICKÝCH ZKRESLENÍ SNÍMACÍCH SOUSTAV XYZ A RGB Jan Kaiser, Emil Košťál xkaiserj@feld.cvut.cz

+ 2y. a y = 1 x 2. du x = nxn 1 f(u) 2x n 3 yf (u)

, je vhodná veličina jak pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje, tak i pro popis dopadu energie na hmotné objekty:

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek ( 2015)

Homogenní rovnice. Uvažujme rovnici. y = f(x, y), (4) kde

Otázka č.3 Veličiny používané pro kvantifikaci elektromagnetického pole

Obr. 141: První tři Bernsteinovy iontové módy. Na vodorovné ose je bezrozměrný vlnový vektor a na svislé ose reálná část bezrozměrné frekvence.

TENSOR NAPĚTÍ A DEFORMACE. Obrázek 1: Volba souřadnicového systému

Lokální extrémy. 1. Příklad f(x, y) = x 2 + 2xy + 3y 2 + 5x + 2y. Spočteme parciální derivace a položíme je rovny nule.

Rovnice přímky. s = AB = B A. X A = t s tj. X = A + t s, kde t R. t je parametr. x = a 1 + ts 1 y = a 2 + ts 2 z = a 3 + ts 3. t R

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Plazma v kosmickém prostoru

Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek

Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr VIII. KOTLÁŘSKÁ 23. DUBNA 2014

Kolmost rovin a přímek

Vznik a šíření elektromagnetických vln

Iontozvukové vlny (elektrostatické nízkofrekvenční vlny)

Diferenˇcní rovnice Diferenciální rovnice Matematika IV Matematika IV Program

1. Průchod optického záření absorbujícím prostředím

1. Obyčejné diferenciální rovnice

10 Funkce více proměnných


14. přednáška. Přímka

Řešení úloh celostátního kola 59. ročníku fyzikální olympiády. Úlohy navrhl J. Thomas

1. Okrajové podmínky pro tepeln technické výpo ty

Absolutní nebo relativní?

Řešené úlohy ze statistické fyziky a termodynamiky

2. ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU Vektory Úlohy k samostatnému řešení... 21

Zjednodušený výpočet tranzistorového zesilovače

Navazující magisterské studium MATEMATIKA 2016 zadání A str.1 Z uvedených odpovědí je vždy

SIGNÁLY A SOUSTAVY, SIGNÁLY A SYSTÉMY

Gyrační poloměr jako invariant relativistického pohybu. 2 Nerovnoměrný pohyb po kružnici v R 2

DISPERZNÍ KŘIVKY V DESCE S KUBICKOU ANIZOTROPIÍ

Příloha-výpočet motoru

plochy oddělí. Dále určete vzdálenost d mezi místem jeho dopadu na

MA1: Cvičné příklady funkce: D(f) a vlastnosti, limity

ekologie Pavel Fibich Vektor a Matice Operace s maticemi Vlastnosti matic Pavel Fibich Shrnutí Literatura

počátek 17. století, Johannes Kepler: 19. století: počátek 20. století: 1951, Ludwig Biermann:

VYBRANÉ PARTIE Z NUMERICKÉ MATEMATIKY

Matematika 1 MA1. 1 Analytická geometrie v prostoru - základní pojmy. 4 Vzdálenosti. 12. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 32

1. Parametrické vyjádření přímky Přímku v prostoru můžeme vyjádřit jen parametricky, protože obecná rovnice přímky v prostoru neexistuje.

Úloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5)

Vnitřní magnetosféra

Příklad 3 (25 bodů) Jakou rychlost musí mít difrakčním úhlu 120? -částice, abychom pozorovali difrakční maximum od rovin d hkl = 0,82 Å na

02 Systémy a jejich popis v časové a frekvenční oblasti

Časopis pro pěstování matematiky

Transkript:

Vlny v plazmatu linární nlinární Linární vlny - malá porucha určitého v čas i prostoru pomalu proměnného stavu Linární rozvoj vličin a = a + a ( r, t) b= b + b ( r, t) a, b mohou obcně být funkcmi r, t a, a b, b Součiny zandbám (malé.řádu) V nohraničném prostřdí a = a p( ikr) dk k Poruchy s vyvíjjí nzávisl na sobě, stačí zkoumat vývoj priodické poruchy. PV

Často nás budou zajímat vlastní módy, tj. řšní v tvaru { a R a ( ) } p = i kr t Vlastní módy jsou jdnou z charaktristik prostřdí. Budm hldat disprzní vztah = ( k ) Způsob popisu Dvoukapalinová hydrodynamika - jdnoduchý, al v něktrých případch núplný popis prostřdí Vlasovova rovnic Rozdělní vln Podélné vlny příčné vlny Vysokofrkvnční (lktronové) vlny nízkofrkvnční Plazma bz stacionárního B plazma v magntickém poli PV

Plazmové vlny podélné vlny - rychlost u k vysokofrkvnční (v. přiblížní mi ) Uvažujm malé odchylky od homognního stacionárního stavu n = n + n ( r, t) u ( ) n = Zn = u + u r, t i Rovnic kontinuity = n + div( nu ) = t n. řád + div( nu ) = n = const. t n + div nu. řád + nu = t zandbám nu =. řád n + ndivu = t PV 3

Změny hustoty lktronů > E = + E ( r, t) q q div E = ( n Zni) div E = n Pohybová rovnic u q p + ( u ) u = E ν i( u ui) t m mn u q p + ν i u = E t m m n Budm přdpokládat řšní tvaru ( p = ) ikr ( t) ( k rálné) ( ( ) ) ikr t ikr ( t) a( r, t) = R A = R A ikr ( t) a= ( A + cc..) Vlká písmna komplní amplitudy PV 4

Studné plazma bz srážk (vypadnou posldní člny na obou stranách pohyb.rc) n t + n divu = div E u t ue, = = k n E m i N + n iku = ike + N = i U + E = m n t n + n = m Oprava na ionty = + p p pi n p = m Z n pi = mi U = N E i N k n k = PV 5

Rakc na vysokofrkvnční pol E (můž být vnější nbo vnitřní) i n j = nu+ nu = E m div E = ρ ρ + div j = div t t ij frkvnc i div E + = iσ E div + E = σ E n ( ) E vlastní vlny náboj p r = m = a tdy disprzní vztah = p nzávisí na k plazmové oscilac = div E = j E = r PV 6

Vliv srážk u n n t m t řšní + νi u= E + νi + pn = t i t i i, i ν ν ν i i pt t = ± p n n Vliv tlaku při T = v g 4 d = = dk = tlumné osc. k = kˆ u = u ˆ prostorový tvar poruchy s zachovává, zvolím u adiabatický děj, > ν i srážky nstačí = E P j izotropizovat rozdělovací funkci t m mn rj P PV 7

Nporušný tlak p = nkt B (skalár, T lktronová tplota) Porucha tlaku napříč vlnovému vktoru j dáno pouz změnou hustoty P P nk T T yy = zz = B = ( ) V podélném směru prác tlaku s musí změnit v tplnou nrgii dn nvk B dt = pdv= pv n dn n, dt T du p kt k B BT = n = n P = nkt n n B + n kt B = 3kBT n V podélném směru s lktrony chovají jako částic s stupněm volnosti (γ=3) 3k B T n u = E t m m n n 3kT n n + n = B t m m p 3k vt v T kbt/ m ( ) Plazmová vlna s šíří = + = PV 8

Disprzní vztah () l ( ) prostřdí s časovou a prostorovou disprzí r k v v v ϕ g g T = + 3k v p = = 3vT + k k p T d 3v k T = = dk + 3k v = 3v v ϕ, = p T p 3k vt PV 9

Popis pomocí Vlasovovy rovnic f + v f E f = t r p řšní f ( p ), E = Poruchy f( r, p), E f f f, k = k ˆ + v E = t p Řšní tvaru p(ik-it) = E f porucha nmusí být malá pro f i kv rzonanční lktrony p div E = n = f dp f ik + dp E k = kv p kd r g( p ) = n f ( p)dp dp y z = kv p v = v = /k E f ike i dp p g( p) r = dp ( ) v k ϕ PV

Při v ϕ = k v T použijm Taylorův rozvoj, rzonanční lktrony zandbám (při v ϕ > c njsou vůbc žádné rzonanční lktrony) = 3 v p k T p r p v 3k v ( ) r g p k + + dp přdp. Pak + p T v = u = 3k v Při v ϕ < c? co s pólm v intgrálu odpověď musím hldat řšním počátční úlohy, tj. porucha j zadána na počátku v čas t a sldujm, jak s vyvíjí Pro řšní počátční úlohy musím použít Laplacovu transformaci Laplacův obraz j dfinován intgrálm ( ) ( ) i A = at t dt pro s dostatčně vlkou kladnou imaginární částí (pro a(t) omzné j to pro Im() > ) Pro ostatní získám Laplacův obraz analytickým prodloužním funkc t PV

m p dg r = + dp k kv dp Pro Im() > lží intgrační csta pod pólm, při analytickém prodloužní musí csta zůstat nadál pod pólm (musím pól objít zspodu!) Z rziduové věty vím ž intgrál přs polokružnici dá i π rziduum Pro /k << c j m m P m m = = iπ δ p kv m k k m p k k p k k Zd P označuj intgrál v smyslu hlavní hodnoty PV

Pro rálné j Im r (, k) = π p m dg k dp m p = k Im( r ) > Im( r ) < Hldám komplní = R +i I takové, ž r (,k) = Slabě tlumné (pomalu rostoucí) vlny I << R PV 3

dr r( R) ( + i ) = R ( ) + iim ( ) + i = dr 3 v R p k T r = R = r R I r R r R I Pro R /k >> v T j ( ) a tdy imaginární část frkvnc j R = + 3k v R p T Im r( R) mr dg I = = πp dr r( R) k dp m R p = k d Vývoj j p(-i R t)p( I t) Pro Mawllovo rozdělní j R R - rychlost Landauova útlumu j γ L =- I π I = 8 k v v p R R p 3 3 T k T PV 4

Enrgi plazmové vlny E = j E = je t t E = E + E ( i * ) Rt irt E j komplní amplituda, R značí rálnou část, střduji přs čas d E = R ( ) 4dt ( σ) E dimσ R σ ( ) = R σ ( R) I d d d Im d E σ E = R σ ( R ) E 4dt 4 d dt R užito d E d t R π I R = E iσ Vodivost σ a prmitivita r souvisí r = + označm R = R( r ) obcný vztah (plazmová vlna d d ( R) E = R σ ( R) E d dt 4 d ( R ) = R d ) Wtot = hustota nrgi PV 5

Linární Nlinární Landaův útlum v soustavě spojné s vlnou j R = E U = = k k E = E sin k a p ϕ cos a pohybová rovnic lktronu j m = E sin k lktron osciluj v potnciální jámě s frkvncí Ek b = m / (bouncing frquncy) pro časy t b pohyb nní ovlivněn polm a Landaův útlum j linární pro γ L = I > b v čas t = π / b začínají lktrony vract nrgii vlně zachycné lktrony v v < v< v + v ϕ m t v t /= m E vt = mk ϕ ϕ / t PV 6

BGK módy (Brnstin, Grn, Kruskal) Vychází z nhomognní rovnováhy přsné nlinární řšní Stacionární Vlasovova rovnic pro částic s má řšní f f p v + qe s = sϕ p ms Njjdnodušší řšní pro chladné nzachycné svazky n ()v ( ) n = v n n f = f + q ( ) = f ( U ) i()v i( ) = v i v( ) = v + ϕ ( )/ m Rovnic kontinuity pro,i a pohyb částic v potnciálním poli (v i obdobně) Hustoty nábojů částic dosadím do Poissonovy rovnic i i i / / d ϕ n v vi n ϕ Zϕ = = + d v ( ) v ( ) m v M v Rovnic obdobná jako pro pohyb v potnciálním poli potnciál V(ϕ) d ϕ n ϕ M v i Zϕ i = V ( ϕ) V( ϕ) = m v + + d ϕ kd mv Z M v i i Z / / PV 7

Pro malá ϕ d ϕ d n + ϕ = K M i vi ϕ ( ) K = m v = Z řšní (posldní = pro snazší řšní) p ( ) ϕ( ) = ϕ sin / λ kd λ = v / priodický potnciál lktrony jj vidi obrácně K libovolnému potnciálu lz sstrojit takové stacionární rozdělní iontů a lktronů, ž vyvolá příslušný potnciál Cas-van Kampnovy módy Hldá s f pro zadané, k f = f p ( ik it ) obsahují δ funkc - nfyzikální Eistují kombinac CvK módů, ktré singularity nmají PV 8

Vysokofrkvnční lktrostatické vlny v plazmatu s stacionárním magntickým polm B k B magntické pol vlny novlivní plazmové vlny k B kromě lktrostatické síly lktrony vrací navíc i magntické pol cyklotronová frkvnc c při T= = + horní hybridní frkvnc p c h horní hybridní vlny plazmové vlny v směru kolmém na B v tplém plazmatu s šíří v důsldku trmokintického tlaku (obdobně jako plazmové vlny) navíc istují vlastní linární módy Vlasovovy rovnic, ktré nmají hydrodynamický kvivalnt Brnstinovy módy PV 9

Svazkové nstability (Dvousvazková nstabilita) Mnoho situací pohyb lktronů proti iontům či pohyb skupin lktronů Njjdnodušší situac (zvláště z hldiska analytického řšní) svazky lktronů proti sobě ionty nhybné u i = n A = n B = n /, Zn i = n v T << v E = nα uα E + ( nu α α) = + ( uα uα) = div E = ( na + nb n ) t t m hldám vývoj linární poruchy n α, u α, E ~ p(ik-it) in + ik n u / v n = in + ik n u /+ v n = ( ) ( ) A A A B B B E E iu ikv u = iu + ikv u = ike = n + n ( ) A A B B A B m m z pohybových rovnic vyjádřím amplitudy rychlostí a dosadím do rovnic kontinuity PV

n E n E n = k ( i) n = k ( i) m k m k A B ( v ) ( v ) + a dosadím do n ike = ik + E a odtud p = + získám disprzní vztah ( kv ) ( ) a upravím kv + Poissonovy rovnic m ( + kv ) ( kv ) ( ) p + (k v + ) + k v k v = 4 p, charaktr řšní závisí na znaménku absolutního člnu, pokud >, >, > a systém j stabilní, pokud k v < p, pak >, < a istuj kořn s kladnou imaginární frkvncí řšní rost v čas nstabilita p k v, = k v + ± + 8 p řšní = i 3, pro k v < p j j rostoucí p(-i 3 t) = p (γt) = ± i a rostoucí 3,4 PV

pro k v j 3 = iγ = i k v chcm najít mód (k), ktrý rost d( ) 3 p = k v = p; γ = d( k v ) 8 8 p njrychlji v maimu čili njrychlji rychljší mód rost jn o trochu pomalji nž j p Jak vypadají rostoucí módy? Pro malé k pro narůstající mód = ikv s poruchy hustot svazku A,B téměř vyruší (horní obrázk v =) Pol E vytvářno jn malou sumou hustot řádu ~k v / p narůstající pol p(ik+kv t) Njrychlji rostoucí mód (dolní obr.) J vidět nnulovou sumu poruch hustot svazků A,B Zd zvláštní případ zsilující statické poruchy (dáno symtrií úlohy) PV

Jiný případ pohyb lktronů vůči iontům rychlost v zavdu =/ p a y=kv / p m / Mi = + = F(, y) y Disprzní vztah ( ) pro y> hranic má disprzní vztah 4 rálné kořny - j stabilní pro y < hranic má rovnic jn rálné kořny nstabilita hranic stability maimální růst y /3 M m m = + + i 3 3 M m Mi i /3 m γma = p M i (tdy kv p ) PV 3