Příklad 1. Řešení 1a. Řešení 1b ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1B ČÁST 5

Podobné dokumenty
VI. Derivace složené funkce.

y = 2x2 + 10xy + 5. (a) = 7. y Úloha 2.: Určete rovnici tečné roviny a normály ke grafu funkce f = f(x, y) v bodě (a, f(a)). f(x, y) = x, a = (1, 1).

Řešení 1b Máme najít body, v nichž má funkce (, ) vázané extrémy, případně vázané lokální extrémy s podmínkou (, )=0, je-li: (, )= +,

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

verze 1.4 Ekvivalentní podmínkou pro stacionární bod je, že totální diferenciál je nulový

Příklad 1. Řešení 1a Máme vyšetřit lichost či sudost funkce ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 3

EXTRÉMY FUNKCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH

dx se nazývá diferenciál funkce f ( x )

Derivace funkcí více proměnných

7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g), kde některá z jejich součástí

2 Fyzikální aplikace. Předpokládejme, že f (x 0 ) existuje. Je-li f (x 0 ) vlastní, pak rovnice tečny ke grafu funkce f v bodě [x 0, f(x 0 )] je

Otázku, kterými body prochází větev implicitní funkce řeší následující věta.

= 0,1 1,3. je oblast ohraničená přímkami =, =, =0 :0 1, : =2, =, =1

Diferenciální rovnice 1

+ 2y. a y = 1 x 2. du x = nxn 1 f(u) 2x n 3 yf (u)

Příklad 1. a) lim. b) lim. c) lim. d) lim. e) lim. f) lim. g) lim. h) lim. i) lim. j) lim. k) lim. l) lim ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1 ČÁST 7

1 1 x 2. Jedná se o diferenciální rovnici se separovanými proměnnými, která má smysl pro x ±1 a

II.7.* Derivace složené funkce. Necht jsou dány diferencovatelné funkce z = f(x,y), x = x(u,v), y = y(u,v). Pak. z u = f. x x. u + f. y y. u, z.

Hledáme lokální extrémy funkce vzhledem k množině, která je popsána jednou či několika rovnicemi, vazebními podmínkami. Pokud jsou podmínky

Test M1-ZS12-2 M1-ZS12-2/1. Příklad 1 Najděte tečnu grafu funkce f x 2 x 6 3 x 2, která je kolmá na přímku p :2x y 3 0.

5.3. Implicitní funkce a její derivace

Kreslení elipsy Andrej Podzimek 22. prosince 2005

Příklad 1. Řešení 1a Máme určit obsah rovinné plochy ohraničené křivkami: ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 14. a) =0, = 1, = b) =4, =0

Nyní využijeme slovník Laplaceovy transformace pro derivaci a přímé hodnoty a dostaneme běžnou algebraickou rovnici. ! 2 "

Diferenciál funkce dvou proměnných. Má-li funkce f = f(x, y) spojité parciální derivace v bodě a, pak lineární formu (funkci)

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 12. a) 3 +1)d. Vypočítejte určité integrály: b) 5sin 4 ) d. c) d. g) 3 d. h) tg d. k) 4 arctg 2 ) d.

1. Definiční obor funkce dvou proměnných

Monotonie a lokální extrémy. Konvexnost, konkávnost a inflexní body. 266 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

I. 7. Diferenciál funkce a Taylorova věta

8.1. Určete všechny lokální extrémy funkce f(x, y) = x 2 + arctg 2 x + y 3 + y, x, y R.

1 Funkce dvou a tří proměnných

Zlín, 23. října 2011

f(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 =

Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1B ČÁST 2. Určete a načrtněte definiční obory funkcí více proměnných: a) (, ) = b) (, ) = 3. c) (, ) = d) (, ) =

JAK ČTEME Z DERIVACÍ PRŮBĚH PŮVODNÍCH FUNKCÍ? Pozn: veškeré funkce mají ve vnitřních bodech definičního oboru první derivaci. 1.

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

5. cvičení z Matematiky 2

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 6

LOKÁLNÍ EXTRÉMY. LOKÁLNÍ EXTRÉMY (maximum a minimum funkce)

Autor: Vladimír Švehla

, = , = , = , = Pokud primitivní funkci pro proměnnou nevidíme, pomůžeme si v tuto chvíli jednoduchou substitucí = +2 +1, =2 1 = 1 2 1

III. Diferenciál funkce a tečná rovina 8. Diferenciál funkce. Přírůstek funkce. a = (x 0, y 0 ), h = (h 1, h 2 ).

Implicitní funkce. 2 + arcsin(x + y2 ) = arccos(y + x 2 ), [0, 0] , 5] stacionární bod?

Homogenní rovnice. Uvažujme rovnici. y = f(x, y), (4) kde

= cos sin = sin + cos = 1, = 6 = 9. 6 sin 9. = 1 cos 9. = 1 sin cos 9 = 1 0, ( 0, ) = 1 ( 0, ) + 6 0,

1 Extrémy funkcí - slovní úlohy

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Management rekreace a sportu. 10. Derivace

1. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE DVOU PROMĚNNÝCH

Derivace funkce. Obsah. Aplikovaná matematika I. Isaac Newton. Mendelu Brno. 2 Derivace a její geometrický význam. 3 Definice derivace

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

Parciální derivace a diferenciál

Cyklometrické funkce

Funkce v ıce promˇ enn ych Extr emy Pˇredn aˇska p at a 12.bˇrezna 2018

Parciální derivace a diferenciál

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Obsah. Aplikovaná matematika I. Gottfried Wilhelm Leibniz. Základní vlastnosti a vzorce

DERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO

Nalezněte obecné řešení diferenciální rovnice (pomocí separace proměnných) a řešení Cauchyho úlohy: =, 0 = 1 = 1. ln = +,

f( x) x x 4.3. Asymptoty funkce Definice lim f( x) =, lim f( x) =, Jestliže nastane alespoň jeden z případů

Diferenciální počet funkcí více proměnných

1 L Hospitalovo pravidlo

Matematická analýza III.

1. Náhodný vektor (X, Y ) má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde. p(x, y) = a(x + y + 1), x, y {0, 1, 2}.

Soustavy lineárních diferenciálních rovnic I. řádu s konstantními koeficienty

Příklady pro předmět Aplikovaná matematika (AMA) část 1

Průvodce studiem. do bodu B se snažíme najít nejkratší cestu. Ve firmách je snaha minimalizovat

má spojité parciální derivace druhého řádu ve všech bodech této množiny. Výpočtem postupně dostaneme: y = 9xy2 + 2,

Definice Řekneme, že funkce z = f(x,y) je v bodě A = [x 0,y 0 ] diferencovatelná, nebo. z f(x 0 + h,y 0 + k) f(x 0,y 0 ) = Ah + Bk + ρτ(h,k),

Extrémy funkce dvou proměnných

Základy matematiky pro FEK

arcsin x 2 dx. x dx 4 x 2 ln 2 x + 24 x ln 2 x + 9x dx.

Diferenciální rovnice separace proměnných verze 1.1

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

4. Diferenciál a Taylorova věta

4.3.4 Základní goniometrické vzorce I

5. Lokální, vázané a globální extrémy

Obsah. Metodický list Metodický list Metodický list Metodický list

4EK213 LINEÁRNÍ MODELY

1. Písemka skupina A...

verze 1.3 x j (a) g k 2. Platí-li vztahy v předchozím bodu a mají-li f, g 1,..., g s v a diferenciál K = f + j=1

Parametrická rovnice přímky v rovině

1. Je dána funkce f(x, y) a g(x, y, z). Vypište symbolicky všechny 1., 2. a 3. parciální derivace funkce f a funkce g.

8.2. Exaktní rovnice. F(x, y) x. dy. df = dx + y. Nyní budeme hledat odpověd na otázku, zda a jak lze od této diferenciální formule

Derivace funkce. prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. Katedra matematiky BI-ZMA ZS 2009/2010

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2018

Diferenciální počet ve středoškolské matematice

8.3). S ohledem na jednoduchost a názornost je výhodné seznámit se s touto Základní pojmy a vztahy. Definice

Mocninná funkce: Příklad 1

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek (2015)

Derivace úvod. Jak zjistit míru změny?

f (k) (x 0 ) (x x 0 ) k, x (x 0 r, x 0 + r). k! f(x) = k=1 Řada se nazývá Taylorovou řadou funkce f v bodě x 0. Přehled některých Taylorových řad.

X = x, y = h(x) Y = y. hodnotám x a jedné hodnotě y. Dostaneme tabulku hodnot pravděpodobnostní

14. Monotonnost, lokální extrémy, globální extrémy a asymptoty funkce

Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné

Úvodní informace. 17. února 2018

Diferenciál funkce. L Hospitalovo pravidlo. 22. a 23. března 2011

PRIMITIVNÍ FUNKCE. Primitivní funkce primitivní funkce. geometrický popis integrály 1 integrály 2 spojité funkce konstrukce prim.

Transkript:

Příklad 1 Najděte totální diferenciál d (h) pro h=(h,h ) v příslušných bodech pro následující funkce: a) (,)= cos, =1; b) (,)=ln( + ), =2; 0 c) (,)=arctg(), =1; 0 1 d) (,)= +, =1; 1 Řešení 1a Máme nalézt totální diferenciál d (h) pro h=(h,h ) v bodu =1; pro funkci (,)= cos Totální diferenciál v je dle definice d (h)= ()h + ()h Vypočteme parciální derivace = cos = sin Vypočteme hodnoty parciálních derivací v bodu =1; ()= cos= 1 ( 1)=1 ()= sin= 1 0=0 Tyto parciální derivace dosadíme do totálního diferenciálu a dostáváme výsledek d (h)= 1 h +0h = 1 h Pomocí standardních proměnných můžeme tento diferenciál vyjádřit jako d (h)= 1 +0=1 Řešení 1b Máme nalézt totální diferenciál d (h) pro h=(h,h ) v bodu =2; 0 pro funkci (,)=ln( + ) Totální diferenciál v je dle definice d (h)= ()h + ()h 1

Vypočteme parciální derivace = 2 + = 2 + Vypočteme hodnoty parciálních derivací v bodu =2; 0 2 2 2 ()= += 2 +0 =4 4 =1 2 2 0 ()= += 2 +0 =0 4 =0 Tyto parciální derivace dosadíme do totálního diferenciálu a dostáváme výsledek d (h)=1h +0h =h Pomocí standardních proměnných můžeme tento diferenciál vyjádřit jako d (h)=1+0= Řešení 1c Máme nalézt totální diferenciál d (h) pro h=(h,h ) v bodu =1; 0 pro funkci (,)=arctg() Totální diferenciál v je dle definice d (h)= ()h + ()h Vypočteme parciální derivace = 1+ = 1+ Vypočteme hodnoty parciálních derivací v bodu =1; 0 ()= 0 0 1+1 0 = 1+0 =0 1 =0 ()= 1 1 1+1 0 = 1+0 =1 1 =1 Tyto parciální derivace dosadíme do totálního diferenciálu a dostáváme výsledek d (h)=0h +1h =h Pomocí standardních proměnných můžeme tento diferenciál vyjádřit jako d (h)=0+1= Řešení 1d Máme nalézt totální diferenciál d (h) pro h=(h,h ) v bodu =1; 1 pro funkci 1 (,)= + Totální diferenciál v je dle definice 2

d (h)= ()h + ()h Vypočteme parciální derivace = 1 2 ( + ) 2= ( + ) = 1 2 ( + ) 2= ( + ) Vypočteme hodnoty parciálních derivací v bodu =1; 1 ()= 1 1 (1 +( 1) ) = (1+1) = 1 2 = 1 2 2 ()= 1 1 (1 +( 1) ) = (1+1) = 1 2 = 1 2 2 Tyto parciální derivace dosadíme do totálního diferenciálu a dostáváme výsledek d (h)= 1 2 2 h + 1 2 2 h = 1 2 2 (h h ) Pomocí standardních proměnných můžeme tento diferenciál vyjádřit jako d (h)= 1 2 2 ( ) 3

Příklad 2 Určete hodnotu směrové derivace v bodě 0,0 pro obecný vektor =(, ), =1 : a) (,)= + b) (,)= Řešení 2a Máme určit hodnotu směrové derivace v bodě 0,0 pro obecný vektor =(, ), =1 a funkci: (,)= + Pro počítání směrové derivace v bodě za předpokladu, že jsou parciální derivace v tomto bodě spojité a je dán směr =(, ), =1, platí: ()= () V našem konkrétním případě tedy ()= (0,0)+ (0,0) Vypočteme parciální derivace nejprve obecně =1 3 ( + ) 3 Nyní dosadíme souřadnice bodu =1 3 ( + ) 3 (0,0)=1 3 (0 +0 ) 3 0, (0,0)=1 3 (0 +0 ) 3 0, Obě parciální derivace nejsou spojité v bodě 0,0. Hodnotu směrové derivace tedy není možné tímto způsobem zjistit. Zkusíme tedy výpočet podle definice (+h ) +(+h ) (,)=lim h Konkrétně pro bod 0,0 dostáváme po úpravách výsledek + (0+h ) +(0+h ) 0 +0 h +h 0+0 (0,0)= lim =lim h h h + 0 h + = lim =lim =lim h h + = + 4

Řešení 2b Máme určit hodnotu směrové derivace v bodě 0,0 pro obecný vektor =(, ), =1 a funkci: (,)= Pro počítání směrové derivace v bodě za předpokladu, že jsou parciální derivace v tomto bodě spojité a je dán směr =(, ), =1, platí: ()= () V našem konkrétním případě tedy ()= (0,0)+ (0,0) Vypočteme parciální derivace nejprve obecně =1 2 pro 0, = 1 2 pro <0 =1 2 pro 0, = 1 2 pro <0 Nyní dosadíme souřadnice bodu (0,0)=1 2 0 0 0, (0,0)=1 2 0 0 0, Obě parciální derivace nejsou spojité v bodě 0,0. Hodnotu směrové derivace tedy není možné tímto způsobem zjistit. Zkusíme tedy výpočet podle definice (+h )(+h ) (,)=lim h Konkrétně pro bod 0,0 dostáváme po úpravách výsledek (0+h )(0+h ) 0 0 h h 0 h 0 (0,0)= lim =lim = lim h h h h = lim = lim h = 5

Příklad 3 Určete, zda funkce (,) v bodě ve směru vektoru roste či klesá a určete rychlost změny, je-li následující funkce: a) (,)=ln( +1), =1; 2, =(1; 1) 1 roste rychlostí 2 b) (,)= 2, =3; 4, =(1; 1) klesá rychlostí 10 2 c) (,)= 2+3 5 +2, =2; 0, =(2; 3) klesá rychlostí 15 16 13 Řešení 3a Máme určit, zda funkce (,) v bodě ve směru vektoru roste či klesá a určit rychlost změny, je-li: (,)=ln( +1), =1; 2, =(1; 1) Pro počítání směrové derivace v bodě za předpokladu, že jsou parciální derivace v tomto bodě spojité a je dán směr =(, ), =1, platí: ()= () V našem konkrétním případě vidíme, že velikost směrového vektoru není normovaná, upravíme ho tedy. Nejprve zjistíme velikost našeho směrového vektoru. =(1; 1), =1 +( 1) = 1+1= 2 Nyní z něj odvodíme směrový vektor stejného směru, ale normované velikosti. = 1 2 ; 1 2 Tento nový směrový vektor použijeme v dalším výpočtu. Výše uvedený vzorec pro směrovou derivaci v bodě se nám změní (změna označení vektoru) na ()= () V našem konkrétním případě tedy ()= (1,2)+ (1,2) Vypočteme parciální derivace nejprve obecně = 2 +1 = +1 Nyní dosadíme souřadnice bodu 2 1 2 (1,2)= 1 2+1 =4 3 6

(1,2)= 1 1 2+1 =1 3 Obě parciální derivace nejsou spojité v bodě 1,2. Hodnotu směrové derivace tedy zjistíme dosazením do vzorce. ()= 1 2 4 3 + 1 2 1 3 = 4 3 2 1 3 2 = 3 3 2 = 1 2 Tato hodnota udává hledanou rychlost změny. Současně z toho, že je kladná, vidíme, že naše funkce v daném bodě při zadaném směru je rostoucí. Řešení 3b Máme určit, zda funkce (,) v bodě ve směru vektoru roste či klesá a určit rychlost změny, je-li: (,)= 2, =3; 4, =(1; 1) Pro počítání směrové derivace v bodě za předpokladu, že jsou parciální derivace v tomto bodě spojité a je dán směr =(, ), =1, platí: ()= () V našem konkrétním případě vidíme, že velikost směrového vektoru není normovaná, upravíme ho tedy. Nejprve zjistíme velikost našeho směrového vektoru. =(1; 1), =1 +1 = 1+1= 2 Nyní z něj odvodíme směrový vektor stejného směru, ale normované velikosti. = 1 2 ; 1 2 Tento nový směrový vektor použijeme v dalším výpočtu. Výše uvedený vzorec pro směrovou derivaci v bodě se nám změní (změna označení vektoru) na ()= () V našem konkrétním případě tedy ()= (3,4)+ (3,4) Vypočteme parciální derivace nejprve obecně =2 = 4 Nyní dosadíme souřadnice bodu (3,4)=2 3=6 (3,4)= 4 4= 16 Obě parciální derivace nejsou spojité v bodě 3,4. Hodnotu směrové derivace tedy zjistíme dosazením do vzorce. 7

()= 1 2 6+ 1 2 ( 16)= 6 2 16 2 = 10 2 Tato hodnota udává hledanou rychlost změny. Současně z toho, že je záporná, vidíme, že naše funkce v daném bodě při zadaném směru je klesající. Řešení 3c Máme určit, zda funkce (,) v bodě ve směru vektoru roste či klesá a určit rychlost změny, je-li: (,)= 2+3 5, =2; 0, =(2; 3) +2 Pro počítání směrové derivace v bodě za předpokladu, že jsou parciální derivace v tomto bodě spojité a je dán směr =(, ), =1, platí: ()= () V našem konkrétním případě vidíme, že velikost směrového vektoru není normovaná, upravíme ho tedy. Nejprve zjistíme velikost našeho směrového vektoru. =(2; 3), =2 +( 3) = 4+9= 13 Nyní z něj odvodíme směrový vektor stejného směru, ale normované velikosti. = 2 13 ; 3 13 Tento nový směrový vektor použijeme v dalším výpočtu. Výše uvedený vzorec pro směrovou derivaci v bodě se nám změní (změna označení vektoru) na ()= () V našem konkrétním případě tedy ()= (2; 0)+ (2; 0) Vypočteme parciální derivace nejprve obecně =2( +2) (2+3 5)1 ( +2) = 2 2+4 2 3+5 ( +2) =3( +2) (2+3 5)( 1) ( +2) = 3 3+6+2+3 5 ( +2) = Nyní dosadíme souřadnice bodu 5 0+9 (2; 0)= 9 9 (2 0+2) = 4 = 16 5 2+1 (2; 0)= (2 0+2) =11 =11 4 16 = 5+9 ( +2) 5+1 ( +2) Obě parciální derivace nejsou spojité v bodě 1,2. Hodnotu směrové derivace tedy zjistíme dosazením do vzorce. ()= 2 13 9 16 + 3 13 11 16 = 18 16 13 33 15 = 16 13 16 13 8

Tato hodnota tedy udává rychlost změny. Současně z toho, že je záporná, vidíme, že naše funkce v daném bodě při zadaném směru je klesající. 9

Příklad 4 Pro funkci (,) určete směr ve kterém funkce v bodě nejvíce roste a určete rychlost růstu: a) (,)=2 3+5, =1; 2 = 1 (4; 3),rychlost je 5 5 b) (,)=, =1; 1 = 1 5 (2; 1),rychlost je 5 c) (,)=arcsin(2+), = 1 2 ; 1 1 2 5 = (2; 1),rychlost je 2 5 3 Řešení 4a Máme pro funkci (,) určit směr ve kterém funkce v bodě nejvíce roste a určit rychlost růstu: (,)=2 3+5, =1; 2 Pro počítání směrové derivace v bodě za předpokladu, že jsou parciální derivace v tomto bodě spojité a je dán směr =(, ), =1, platí: ()= () V našem konkrétním případě tedy ()= (1; 2)+ (1; 2) Vypočteme parciální derivace nejprve obecně =4 = 3 Nyní dosadíme souřadnice bodu (1; 2)=4 1=4 (1; 2)= 3 Dosadíme do vzorce pro směrovou derivaci ()= 4+ ( 3)=4 3 Nyní je třeba najít =(, ), =1 tak, aby ()=4 3 bylo maximální. Podmínka normovanosti směrového vektoru vyjadřuje vztah Odtud postupně vyjádříme + =1 + =1 =1 =±1 Dosadíme do naší funkce pro směrovou derivaci. Přitom máme dvě možnosti použití znaménka. Je třeba uvažovat oba případy. 10

()=4 31 Máme hledat největší růst neboli maximum. Budeme tedy hledat takové, že derivace této funkce je nulová. Tedy Tuto rovnici vyřešíme postupnými úpravami 4 31 =0 4 3 1 2 1 1 ( 2 )=0 4 2 1 3 1 1 ( 2 )=0 2 1 81 ±6 =0 1 = 3 4 Umocníme a oba případy zvažování různého znaménka se nám zase sejdou v jediný 1 = 9 16 1= 9 16 + 1= 25 16 = 16 25 =± 4 5 Nalezli jsme první složku směrového vektoru. Opět má dvě možnosti dané různými znaménky. Dosadíme a získáme druhou složku =±1 ± 4 5 =±1 16 25 =± 9 25 =±3 5 Pro i jsme získali po dvou hodnotách. Nalezli jsme tedy celkem čtyři možné kombinace. Vybereme dle zadání tu, pro kterou naše funkce více roste pomocí námi již výše odvozeného vztahu pro směrovou derivaci. ()=4 3 Jednotlivé případy pro přehlednost uspořádáme do tabulky. Případ 1 2 3 4 4 4 4 4 5 5 5 5 3 3 3 3 5 5 5 5 () 7 5 5 5 7 5 Pro úplnost uvedeme výpočty pro jednotlivé případy zvlášť, neb v tabulce působí poněkud nepatřičně: 11

1. 4 3 = = = 2. 4 3 = += =5 3. 4 3 = = = 5 4. 4 3 = + = Jasně vidíme, že druhý případ dává nejvyšší hodnotu, která současně udává rychlost růstu. Proto hledaný směr je =, a rychlost růstu je 5. Řešení 4b Máme pro funkci (,) určit směr ve kterém funkce v bodě nejvíce roste a určit rychlost růstu: (,)=, =1; 1 Pro počítání směrové derivace v bodě za předpokladu, že jsou parciální derivace v tomto bodě spojité a je dán směr =(, ), =1, platí: ()= () V našem konkrétním případě tedy ()= (1; 1)+ (1; 1) Vypočteme parciální derivace nejprve obecně =2 = Nyní dosadíme souřadnice bodu (1; 1)=2 1 () =2 (1; 1)= () = Dosadíme do vzorce pro směrovou derivaci ()= 2 + ( )=2 Nyní je třeba najít =(, ), =1 tak, aby ()=2 bylo maximální. Podmínka normovanosti směrového vektoru vyjadřuje vztah Odtud postupně vyjádříme + =1 + =1 =1 =±1 Dosadíme do naší funkce pro směrovou derivaci. Přitom máme dvě možnosti použití znaménka. Je třeba uvažovat oba případy. ()=2 ±1 2 1 12

Máme hledat největší růst neboli maximum. Budeme tedy hledat takové, že derivace této funkce je nulová. Tedy Tuto rovnici vyřešíme postupnými úpravami 2 1 =0 2 1 2 1 1 ( 2 )=0 1 2 1 ( )=0 2± 1 =0 2 1 ± =0 1 21 ± =0 1 = 1 2 Umocníme a oba případy zvažování různého znaménka se nám zase sejdou v jediný 1 = 1 4 1= 1 4 + 1= 5 4 = 4 5 =± 4 5 =±2 1 5 Nalezli jsme první složku směrového vektoru. Opět má dvě možnosti dané různými znaménky. Dosadíme a získáme druhou složku =±1 ± 4 5 =±1 4 5 =± 1 5 Pro i jsme získali po dvou hodnotách. Nalezli jsme tedy celkem čtyři možné kombinace. Vybereme dle zadání tu, pro kterou naše funkce více roste pomocí námi již výše odvozeného vztahu pro směrovou derivaci. ()=2 = (2 ) Jednotlivé případy pro přehlednost uspořádáme do tabulky. Případ 1 2 3 4 2 1 5 2 1 5 2 1 5 2 1 5 1 5 1 5 1 5 1 5 13

() 3 1 5 5 1 5 5 1 5 3 1 5 Pro úplnost uvedeme výpočty pro jednotlivé případy zvlášť, neb v tabulce působí poněkud nepatřičně: 1. 2 2 =3 2. 2 2 =5 3. 2 2 = 5 4. 2 2 = 3 Jasně vidíme, že druhý případ dává nejvyšší hodnotu, která současně udává rychlost růstu. Proto hledaný směr je =2, a rychlost růstu je 5 = 5. Řešení 4c Máme pro funkci (,) určit směr ve kterém funkce v bodě nejvíce roste a určit rychlost růstu: (,)=arcsin(2+), = 1 2 ; 1 2 Pro počítání směrové derivace v bodě za předpokladu, že jsou parciální derivace v tomto bodě spojité a je dán směr =(, ), =1, platí: ()= () V našem konkrétním případě tedy ()= 1 2 ; 1 2 + 1 2 ; 1 2 Vypočteme parciální derivace nejprve obecně = 2 1 (2+) = 1 1 (2+) Nyní dosadíme souřadnice bodu 1 2 ; 1 2 = 2 2 = = 2 = 2 1 2 1 2 + 1 2 1 1 1 2 1 1 2 1 1 = 2 3 4 4 = 2 3 2 = 4 3 14

1 2 ; 1 2 = 1 1 = = 1 = 1 1 2 1 2 + 1 2 1 1 1 2 1 1 2 1 1 = 1 3 4 4 Dosadíme do vzorce pro směrovou derivaci 4 ()= 3 + 2 3 = 2 3 (2 + ) Nyní je třeba najít =(, ), =1 tak, aby ()= (2 + ) bylo maximální. Podmínka normovanosti směrového vektoru vyjadřuje vztah Odtud postupně vyjádříme + =1 + =1 =1 = 1 3 2 = 2 3 =±1 Dosadíme do naší funkce pro směrovou derivaci. Přitom máme dvě možnosti použití znaménka. Je třeba uvažovat oba případy. ()= 2 3 2 ±1 Máme hledat největší růst neboli maximum. Budeme tedy hledat takové, že derivace této funkce je nulová. Tedy Tuto rovnici vyřešíme postupnými úpravami 2 3 2 ±1 =0 2 3 2±1 2 1 1 ( 2 )=0 2± 1 2 1 1 ( 2 )=0 2 1 =0 2 1 =0 1 21 =0 1 =± 1 2 Umocníme a oba případy zvažování různého znaménka se nám zase sejdou v jediný 1 = 1 4 1= 1 4 + 1= 5 4 15

= 4 5 =± 4 5 =±2 1 5 Nalezli jsme první složku směrového vektoru. Opět má dvě možnosti dané různými znaménky. Dosadíme a získáme druhou složku =±1 ± 4 5 =±1 4 5 =± 1 5 Pro i jsme získali po dvou hodnotách. Nalezli jsme tedy celkem čtyři možné kombinace. Vybereme dle zadání tu, pro kterou naše funkce více roste pomocí námi již výše odvozeného vztahu pro směrovou derivaci. ()= 2 3 (2 + ) Jednotlivé případy pro přehlednost uspořádáme do tabulky. Případ 1 2 3 4 2 1 5 2 1 5 2 1 5 2 1 5 1 5 1 5 1 5 1 5 () 2 5 3 2 3 5 2 5 3 2 3 5 Pro úplnost uvedeme výpočty pro jednotlivé případy zvlášť, neb v tabulce působí poněkud nepatřičně: 1. 2. 3. 4. 2 2 +=5 = =2 2 2 + =3 = =2 2 2 + = 3 = 2 = 2 2 2 + = 5 = = 2 Jasně vidíme, že první případ dává nejvyšší hodnotu, která současně udává rychlost růstu. Proto hledaný směr je =2, a rychlost růstu je 2. 16

Příklad 5 Určete všechny parciální derivace druhého řádu funkce v obecném bodě a vyčíslete je v daných bodech a) (,)=ln( + ),=1; 0 =2( ) ( + ), b) (,)= +,= 2; 3 = ( +), c) (,)=arctg(),=1; 1 2 = (1+ ), = 4 ( + ), = 2( +), = 1 (1+ ), ) =2( ( + ) 1 = 4( +) = 2 (1+ ) Poznámka Obecně lze v těchto případech (pracujeme v prostoru ) uvažovat čtyři typy parciální derivace druhého řádu. Jedná se o tyto situace: 1. poprvé derivujeme podle, podruhé derivujeme podle, tedy počítáme 2. poprvé derivujeme podle, podruhé derivujeme podle, tedy počítáme 3. poprvé derivujeme podle, podruhé derivujeme podle, tedy počítáme 4. poprvé derivujeme podle, podruhé derivujeme podle, tedy počítáme Protože pořadí parciálních derivací můžeme zaměňovat, je nutně druhý a třetí případ stejný dává stejný výsledek. Proto se v našich výpočtech omezíme na tři případy. Řešení 5a Máme určit všechny parciální derivace druhého řádu funkce v obecném bodě a vyčíslit je v daném bodě pro (,)=ln( + ), =1; 0 Nejprve si připravíme parciální derivace prvního řádu v obecném bodě. = 2 + 2 = + Nyní dalším derivováním těchto derivací vypočteme parciální derivace druhého řádu v obecném bodě. + ) 22 =2( ( + ) = 2 +2 4 ( + ) + ) 22 =0( ( + ) = 0 4+0 ( + ) + ) 22 =2( ( + ) = 2 +2 4 ( + ) Nyní můžeme vyčíslit tyto parciální derivace v daném bodě. 0 1 0 1 (1;0)=2 (1 +0 ) =2(1+0) =2 1 =2 1 1 1 = 2 17 =2 ( + ) = 4 ( + ) =2 ( + ) 4 1 0 (1;0)= (1 +0 ) = 4 1 0 (1+0) = 0 1 =0 1 =0

1 0 1 0 1 (1;0)=2 (1 +0 ) =2(1+0) =2 1 =21 1 =2 Řešení 5b Máme určit všechny parciální derivace druhého řádu funkce v obecném bodě a vyčíslit je v daném bodě pro (,)= +, = 2; 3 Nejprve si připravíme parciální derivace prvního řádu v obecném bodě. =1 2 2 + = + =1 2 1 + = 1 2 + Nyní dalším derivováním těchto derivací vypočteme parciální derivace druhého řádu v obecném bodě. 1 + + + + + + + + + = + = + = + = + = = = + + = 0 + + = ( +) 1 2 + + = 0 2 + 1 2 1 2 + 2 + = 18 1 2 + + = 1 + 2 + = 2 + = 2( +) 1 1 4 + = 4( +) Nyní můžeme vyčíslit tyto parciální derivace v daném bodě. ( 2; 3)= 3 3 3 (( 2) +3) = (4+3) = 7 ( 2) 2 ( 2; 3)= 2 1 2(( 2) +3) = 2(4+3) = 2 7 = 7 1 1 1 ( 2; 3)= 4(( 2) +3) = 4(4+3) = 4 7 Řešení 5c Máme určit všechny parciální derivace druhého řádu funkce v obecném bodě a vyčíslit je v daném bodě pro (,)=arctg(), =1; 1

Nejprve si připravíme parciální derivace prvního řádu v obecném bodě. = 1+() = 1+ = 1+() = 1+ Nyní dalším derivováním těchto derivací vypočteme parciální derivace druhého řádu v obecném bodě. ) 2 =0(1+ (1+ ) = 2 (1+ ) ) 2 =1(1+ (1+ ) = 1 (1+ ) ) 2 =0(1+ (1+ ) = 2 (1+ ) Nyní můžeme vyčíslit tyto parciální derivace v daném bodě. 2 1 ( 1) (1; 1)= (1+1 ( 1) ) =( 2) 1 ( 1) (1+1 1) = 2 2 =1 2 (1; 1)= 1 1 ( 1) 1 1 1 0 (1+1 ( 1) ) = (1+1 1) = 2 =0 2 1 ( 1) (1; 1)= (1+1 ( 1) ) =( 2) 1 ( 1) (1+1 1) = 2 2 =1 2 19

Příklad 6 Najděte diferenciál druhého řádu d (h) pro h=(h,h ) v příslušných bodech pro funkci: 2 = 2 1 2 (+2+1) 2 2 a) (,)= +ln(+2+1), =0; 0 = 2 2 (+2+1) 2 2 = 4 2 (+2+1) 2 d (h)= 4 4 Řešení 6a Máme najít diferenciál druhého řádu d (h) pro h=(h,h ) v příslušných bodech pro funkci (,)= +ln(+2+1), =0; 0 Diferenciál druhého řádu v je dle definice d (h)= ()h + ()h h + ()h Vypočteme první parciální derivace v obecném bodě =2+ 1 +2+1 2 = + +2+1 Z prvních parciálních derivací vypočteme druhé parciální derivace v obecném bodě 1 =2 (+2+1) =2 2 (+2+1) 4 = (+2+1) Vypočteme hodnoty druhých parciálních derivací v bodu =0; 0 1 1 1 (0;0)=2 0 (0+2 0+1) =0 (0+0+1) = 1 = 1 (0;0)=2 0 2 2 2 (0+2 0+1) =0 (0+0+1) = 1 = 2 4 4 4 (0;0)= (0+2 0+1) = (0+0+1) = 1 = 4 Tyto parciální derivace dosadíme do vzorce diferenciálu druhého řádu a dostáváme výsledek d (h)= h 2h h 4h Pomocí standardních proměnných můžeme tento diferenciál druhého řádu vyjádřit jako d (h)= 2 4 20