Univerzita Jana Evangelisty Purkyn v Ústí nad Labem Fakulta sociáln ekonomická Studijní program: Sociální politika a sociální práce Studijní obor: Sociální práce Forma studia: kombinovaná Školní rok: 2010/2011 Zamstnání na ástený úvazek jako zpsob kombinace rodinného a pracovního života žen a jeho možnosti v mikroregionu Plze-msto Part time employment as a possible combination of family and work lifestyle for women and its possibilities in the microregion Plze-city Vypracovala: Monika Mokošová Vedoucí práce: doc. PhDr. Igor Pleskot, CSc.
Místopísežné prohlášení Místopísežn prohlašuji, že bakaláskou práci na téma Zamstnání na ástený úvazek jako zpsob kombinace rodinného a pracovního života žen a jeho možnosti v mikroregionu Plze-msto jsem vypracovala samostatn s použitím zdroj uvedených v seznamu použité literatury. V Plzni dne 15. 11. 2010 Podpis:.
PODKOVÁNÍ Touto cestou bych velice ráda podkovala svému vedoucímu bakaláské práce, panu doc. PhDr. Igoru Pleskotovi, CSc., za vedení této práce a konstruktivní kritiku. Podkování také patí mému manželovi a mé seste za psychickou podporu a zázemí.
ANOTACE BAKALÁSKÉ PRÁCE MOKOŠOVÁ, Monika: Zamstnání na ástený úvazek jako zpsob kombinace rodinného a pracovního života žen a jeho možnosti v mikroregionu Plze-msto. Univerzita J. E Purkyn v Ústí nad Labem, Fakulta sociáln ekonomická, Katedra sociální práce, Ústí nad Labem, 2010, 55 s. Vedoucí práce: doc. PhDr. Igor Pleskot, CSc. Bakaláská práce má být pínosem na poli problematiky propojení rodinného a pracovního života žen v dnešní dob, se specifikací na ženy-matky, které mají dti ve své péi. Práce se zabývá možností zamstnání na ástený úvazek, jež je jednou z alternativ, kterou nynjší legislativa trhu práce nabízí a jež je jedním z možných ešení dané otázky. Práce poukazuje na možnosti ásteného úvazku, na jeho klady i zápory. V rámci rodinné politiky se zabývá srovnáním zamstnání na ástený úvazek v eské republice a dalších vybraných zemí EU. Blíže se pak zamuje na stav nabídek ásteného úvazku v mikroregionu Plze-msto. ANNOTATION OF BACHELOR THESIS MOKOŠOVÁ, Monika: Part time employment as a possible combination of family and work lifestyle for women and its possibilities in the microregion Plze-city. J. E Purkyn University in Ústí nad Labem, Faculty of social economics studies, Dept. of Social Work, Ústí nad Labem, 2010, 55 pp. Thesis, head: doc. PhDr. Igor Pleskot, CSc. The aim of the Bachelor thesis is to contribute to the field of linking family and work life of women s life today, with a specification on women-mothers who have children in their care. The work deals with the possibility of part-time employment, which is one of the alternatives that the current law offers on the labor market and which is one possible solution to the given issue. Work points out the possibilities of part-time, its pros and cons. The family policy charter deals with a comparison of part-time employment in the Czech Republic and other selected EU countries. Then it closer focuses on the status of part-time vacancies in the microregion of Pilzen city.
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AV R DP DPP ISSP KZAM MPSV OSV PPM Akademie vd eské republiky Dohoda o provedení innosti Dohoda o provedení práce International Social Survey Programme Klasifikace zamstnání Ministerstvo práce a sociálních vcí Osoba samostatn výdlen inná Penžitá pomoc v mateství
OBSAH ÚVOD... 1 1. RODINA... 3 1.1 Funkce rodiny... 4 1.2 Rodina a práce... 5 1.2.1 Pée o domácnost a zamstnání... 5 1.2.2 Mateství a zamstnání... 8 2. Rodinná politika... 13 2.1 Koncepce rodinné politiky v R... 13 2.1.1 Práce na ástený úvazek a harmonizace rodiny se zamstnáním v plánech rodinné politiky R... 16 3. PRACOVNÍ ÚVAZKY... 20 3.1 Plný pracovní úvazek... 20 3.2 Flexibilní pracovní úvazky... 21 3.3 ástený pracovní úvazek v R... 24 3.4 ástený pracovní úvazek ve vybraných zemích EU... 25 4. ÁSTENÝ PRACOVNÍ ÚVAZEK JAKO ZPSOB KOMBINACE PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA... 31 4.1 Pozitiva, negativa a pasti ásteného úvazku... 31 5. MOŽNOSTI ÁSTENÉHO PRACOVNÍHO ÚVAZKU V MIKROREGIONU PLZE- M STO... 35 5.1 Nabídky pracovních pozic na ástený úvazek na portálech práce pro mikroregion Plze-msto... 36 5.1.1 Pracovní portály... 36 5.1.2 Porovnání nabídek práce na ástený úvazek na vybraných pracovních portálech40 5.1.3 Výsledky sondy... 40 5.2 Zkušenosti zamstnanc na ástený pracovní úvazek v rámci jedné z firem... 42 5.2.1 Respondenti... 42 5.2.2 Závry analýzy záznamových list... 43 5.3 Ženy na mateské/rodiovské dovolené a jejich názory na ástený úvazek jako na možnost slaování rodiny a práce... 44 5.3.1 Respondenti... 44
5.3.2 Závry... 44 5.4 Závry... 45 ZÁV RY... 47 Seznam použité literatury... 51 Seznam píloh... 55
ÚVOD O tématiku ástených pracovních úvazk se sama zajímám, nebo s manželem plánujeme založení rodiny a já si již nyní uvdomuji dležitost asu a pée vnované dtem, ale zárove také realitu našich finanních píjm a výdaj a proto vývoj a stav rodinné politiky v eské republice se zájmem sleduji. Mám osobní zkušenosti s výchovou dtí, s chodem rodiny a s vlivem dtí na život rodi v eské republice a ve Velké Británii. Rozdílnosti v rodinných vzorcích v kombinaci s možnostmi jejich ešení mne následn vedou k zájmu i o rodinnou politiku jiných zemí. ástený pracovní úvazek a možnosti jeho využití, zejména pro matky s dtmi mne jako ešení rodinného a pracovního života zaujal nejvíce. V uritých zemích EU je zvyšování pracovních pozic na ástený úvazek využívaným nástrojem rodinné politiky a politiky zamstnanosti. Sleduji tedy vývoj nastavení rodinných politik a jejich pro-rodinná opatení obzvlášt tam, kde jsou ástené úvazky bžnjší. Domnívám se, že je moudré a praktické seznámit se s dopady již aktivních opatení rodinné a pracovní politiky mimo naši zemi, vzít si z nich to dobré a pouit se z tch opatení mén úspšných. Stávající smr a nastavení spolenosti v R v oblasti rodinného prostedí nepovažuji za dlouhodob udržitelný a domnívám se, že je potebné toto nastavení transformovat. Dle mého názoru, tradiní význam a funkce rodiny v posledních letech zeslábl, což se odráží a ukazuje zárove na životním stylu, výchov dtí i mládeže, na míe rozvodovosti manželství, na potu rozpadlých pvodních rodin a v neposlední ad na psychickém zdraví dtí i dosplých jedinc. Souasný konzumní životní styl je hektický, míra stresu narstá a požadavky zamstnavatel na flexibilitu pracovník asto také. Tím následn dochází k tomu, že zamstnaní lidé tráví mén asu se svou rodinou, nemajíce as sami na sebe, natožpak na spolené rodinné aktivity. Zdravé vztahy mezi píslušníky rodiny, zdravé prostedí v rodin je poteba udržovat a rozvíjet. Proto chci pispt svou prací k vtší informovanosti k tématu ástených úvazk, aby se jak personální pracovníci a zákonodárci, tak ženy s dtmi a muži zamysleli nad možností zkrácených pracovních úvazk, jako nad možností vedoucí k harmonizaci rodinného a pracovního života. Práce si klade za cíl pispt k lepšímu poznání na poli problematiky ástených úvazk a zvážit je, jako jednu z možných alternativ harmonizace rodinného a pracovního života, a to 1
zejména pro ženy s dtmi. Dále pak chce nabídnout náhled a porovnání aktuální rodinné politiky v R se stávajícím stavem využívání ástených úvazk rodinných politik vybraných zemích EU. Dílím cílem práce bylo zpracování nabídky pracovních pozic na ástený úvazek v rámci mikroregionu Plze-msto. Pro naplnní cíle bakaláské práce bylo použito analýzy tvrdých i mkkých dat. Souástí práce je sonda nabídek ástených pracovních úvazk inzerovaných na pracovních portálech. Dále zpracování dotazníkových list vyplnných respondenty pracujícími na ástený úvazek a analýza dotazníkových list vyplnných ženami na mateské/rodiovské dovolené. Byla využita dostupná literatura a internetové zdroje, zabývající se zvolenou tématikou. 2
1. RODINA Rodina je základním stavebním kamenem spolenosti. Definice pojmu rodina se liší s ohledem na pojetí konkrétním vdním oborem a i dále se pak štpí dle jednotlivých pístup. Pojem rodina je také upravován s ohledem na sociokulturní vývoj spolenosti. Poslední dobou se definice slova rodina rozšíila tak, aby pojala a zahrnula všechny souasné formy lidského spolužití, jež samy sebe za rodinu považují. V podstat pak taková rodina spluje vždy alespo jeden bod následující definice. Definice rodiny: Rodina je malá primární spoleenská skupina založená na svazku muže a ženy na pokrevním vztahu rodi a dtí nebo na vztahu jej nahrazujícím (osvojení) na spolené domácnosti, jejíž lenové plní spoleensky urené a uznávané role vyplývající ze soužití na souhrnu funkcí, které podmiují existenci spoleenství a dávají mu vlastní význam vztahu k jedincm i ke spolenosti 1 Rodina procházela postupnou promnou napí asem a svtovým dním. V souasné dob dochází k oslabení postavení rodiny, jejího významu a k celkovému narušení funkcí rodiny 2. Proto je poteba transformovat její smysl tak, jak je širokou spoleností vnímaný a podpoit její funknost. Pojmové vymezení rodiny dle Jiiny Máchové: Rodina základní znamená bezprostední skupinu sestávající z otce, matky a dtí, kteí žijí pohromad. 1 Žák a sociáln patologické jevy v kontextu stední školy [online]. 2007-01-29 [cit. 2010-10-26]. SOŠ Uherský Brod. Dostupné z WWW: <http://www.sos-ub.cz/prevence/hyp24a.pdf>. 2 SIROVÁTKA, Tomáš, et al. Rodina, zamstnání a sociální politika. Brno : František Šalé/ALBERT, 2006. s. 167. 3
Rozšíenou (širokou) rodinu, která zahrnuje krom již zmínných také další píbuzné, jako prarodie, strýce, tety, bratrance a sestenice atd. Hromadn je tato skupina totožná s pojmem píbuzenstvo. Rodina, ve které se jedinec narodí, je nazývaná jako orientaní. Rozmnožující (prokreaní) rodinou se rozumí nová rodina, kterou dvojice zakládá novým manželstvím. 3 1.1 Funkce rodiny Rodin byly její funkce postupn piazovány spolen s vývojem lidstva a jeho spoleenství. Základními funkcemi rodiny jsou funkce biologická, ekonomická, socializan výchovná a emocionální. Každá z tchto funkcí rodiny je esenciální pro rovnováhu spolenosti, nebo každá z nich se podílí na její stavb. Biologická, neboli reprodukní funkce zajišuje obnovu populace a má vliv na sociální politiku státu s ohledem na demografické stárnutí obyvatelstva v souvislosti s takovými nástroji sociální politiky jako jsou napíklad starobní dchody. Funkce ekonomická zde znamená hmotné zabezpeení jedinc v rámci rodiny. Rodina se o své leny stará, její píjmy se dlí mezi leny rodiny na základ jiných motiv, nežli ve vztazích mimo rodinu. Jedná se zejména o finanní zajištní nezletilých dtí, kdy je pro stát pozitivním jevem starají-li se oba rodie o své dti a stát tak není nucen tyto dotovat nad rámec stanovených standardních píspvk a postup. Socializaní, neboli výchovná funkce pipravuje jednotlivce na zaazení do spolenosti. V rodin se dti uí chování, jež je ve spolenosti žádané, uí se pravidlm, napodobují své rodie, sledují reakce okolí na své iny a dle tchto reakcí upravují své chování tak, aby dosáhly chtných výsledk a cíl. Rodina je první skupinou, v rámci které dochází k socializaci jedince a tím skupinou nejdležitjší. Budování vtah je také nedílnou a nemén dležitou složkou funkce rodiny. Zde se nejedná pouze o vztahy mezi rodinnými píslušníky, ale i o vztahy vn rodinu a vztahy rodiny ke spolenosti jako celku i k jejím ástem. Rodina poskytuje potomkm svým chováním vzory pro jednání s okolním svtem. Dti tyto vzorce asimilují, pijmou za vlastní a následn je velice tžké je upravit, i zmnit. 3 Rodina [online]. 2010 [cit. 2010-11-15]. Wikipedie. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/rodina>. 4
Emocionální funkce rodiny znamená pro jejího lena nenahraditelnou souást pi vývoji a budování duševního zdraví a zajišuje naplnní jedné ze základních lidských poteb - potebu bezpeí, citového zázemí, jistoty a lásky. Naplnní emocionální funkce rodiny je faktorem, jenž uruje míru koheze rodiny. Pevažující zpsob života v naší spolenosti, tlaky, které jsou vyvíjeny na jednotlivce, stres, ešení finanních potíží, souasný pracovní standard vyžadovaný zamstnavateli to vše psobí v rodinách a vede stále astji k nenaplování emocionální funkce a tím i k psychickým problémm a citovým deprivacím dtí. Pakliže hovoíme o rodin jakožto o pojmu, hovoíme o konstruktu, k nmuž a v nmž jsme byli vychováni a který dále sami aplikujeme. Tím spoluvytváíme spoleenskou realitu a proto je model rodiny a její funkce tak dležitý. V dnešní dob je kladen veliký draz na individualitu jedince. I pes vysokou míru individuality je však i nadále tradiní pojetí instituce rodiny stále pevn svázáno s fungováním státu a s jeho legislativou. Náležitost do rodiny uruje práva a povinnosti napíklad v majetkových otázkách pi ešení ddictví, pi rozvodech a upravuje také povinnosti rodi k povinnosti výživného u nezletilých dtí. Píslušnost do rodiny je také dležitá ve spojení se sdlováním dvrných informací ohledn len rodiny, napíklad informací o zdravotním stavu atp. Pro nastavení státu tedy zstává velmi dležité udržení tradiního pojetí rodiny, které je v nm pevn zakotveno, a zdá se, že práv tento ád rodin zajišuje onu základní roli ve spolenosti. 4 1.2 Rodina a práce 1.2.1 Pée o domácnost a zamstnání Na našem území po nkolik staletí fungoval model rodiny rozlenný na muže-živitele a ženu-opatrovnici rodinného krbu. Postupem asu, vývojem sociální, politické scény a vlivem obou svtových válek se tento model zmnil. Ženy byly zapojeny do pracovního procesu i v rámci dlnické výroby a staly se aktivními úastníky soudobého trhu práce. Starost o domácnost a péi o dti musel však i nadále nkdo zastávat. Tato starost zstala vtšinou v rukou žen, které tímto získaly dvojí zatížení, jak ukazuje napíklad 4 Legislativa se sice v otázkách rodiny vyvíjí, nap. trestní právo a sociální zabezpeení pracují již s pojmy druh/družka pro nesezdané páry, které prokáží dlouhodobé soužití, nicmén tento status neposkytuje stejná práva a povinnosti jako manželský status. Dalším píkladem je uzákonní registrovaného partnerství pro osoby stejného pohlaví. 5
píspvek Chaloupkové 5 ze Sociologického ústavu AV R, s využitím dat ze šetení Rodina a mnící se role gender III, realizovaného v rámci mezinárodního výzkumného programu ISSP z roku 2002. Chaloupková se zde zabývá spravedlností dlby domácích prací hodnocenou z hlediska subjekt, u dvojic žijících v jedné domácnosti, ve vybraných evropských zemích vetn R. Z jejího píspvku vyplývá nejen to, že v každé ze sledovaných zemí ženy pociují, že vykonávají více domácích prací, nežli je spravedlivé, ale také znaná ást muž uznává, že domácí práce nevykonává ve spravedlivém rozsahu. Rozdlením domácích prací v R se zabývá i Jana Bierzová v píspvku Problematika rozdlení domácích prací v rodinách s dtmi 6, který byl zveejnn v asopise Gender, rovné píležitosti a výzkum v ervenci 2006. I zde se ukazuje, že zatížení žen domácími pracemi a péí o rodinu je statisticky významn vysoké oproti zatížení jejich partner a to nezávisle na jiných promnných jako je napíklad vk, ekonomická aktivita, vzdlání a jiné. Další výsledky k tématu rozdlení domácích prací ukazují data z šetení v listopadu 2009, provedeného Centrem pro výzkum veejného mínní s názvem Role muž a žen 7, na který odpovídali muži i ženy. Šetení se týkalo názoru dotazovaných na innosti spojené s rodinou, a zda by je ml zastávat muž, žena, i oba stejným dílem. Jednalo se o finanní zajištní rodiny, usilování o kariéru, rozvoje spoleenských funkcí, starosti o rozpoet, iniciativy v intimním život, vzdlávání, pstování kontakt, pstování koník, nakupování potravin, pée o dti, uklízení a vaení. U vtšiny aktivit dotazovaní, jako celek, odpovdli, že uvedené innosti má muž i žena vykonávat ve stejném rozsahu. Výjimkou byla otázka týkající se finanního zajištní rodiny, kde vtšina respondent uvedla, že se zde má starat spíše muž a otázka týkající se vaení, kterému se má, dle odpovdí, spíše vnovat žena. Pokud se však podíváme na analýzu druhého stupn rozložení odpovdí, dle kritéria pohlaví 5 CHALOUPKOVÁ, Jana Rozdlení domácí práce a hodnocení jeho spravedlnosti ve vybraných evropských zemích. In SDA Info : Informaní bulletin Sociologického datového archivu [online]. Praha 1 : SOCIOLOGICKÝ DATOVÝ ARCHIV SOÚ AV R, 2005 [cit. 2010-10-22]. Dostupné z WWW: <http://archiv.soc.cas.cz/download/35/sdainfo0502.pdf>. ISSN 1212-995X. 6 BIERZOVÁ, Jana Rozdlení domácích prací v rodinách s dtmi. In Gender, rovné píležitosti, výzkum: Gender a životní styl [online]. Praha: Sociologický ústav Akademie vd eské republiky, 1/2006 [cit. 2010-10-25]. Dostupné z WWW: <http://www.genderonline.cz/download/rocnik07_1_2006.pdf>. ISSN 1213-0028. 7 ŠAMANOVÁ, Gabriela. Role žen a muž. In Centrum pro výzkum veejného mínní, Sociologický ústav AV CR, v. v. i. Role žen a muž [online]. Praha: Sociologický ústav AV CR, v. v. i., 2009 [cit. 2010-10-24]. Dostupné z WWW: <http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/101001s_ov100201.pdf>. Tisková zpráva ov100201. 6
respondent, ukazuje se, že statisticky významn jsou to muži, podle nichž innosti jako vaení, uklízení, pée o dti a nakupování patí mezi ženské práce. Zajímavá jsou rovnž data vyplývající z druhé ásti šetení, týkající se otázky: Jak dležité jsou podle Vás následující skutenosti pro to, aby byla žena svým okolím považována v život za úspšnou?, kde statisticky významným ukazatelem úspšnosti muže je na prvním míst dosažení významného postavení v zamstnání, které je u žen, ze tí nabízených variant, na míst posledním. U žen byly zbývající varianty zajištní harmonické rodiny a sladní pracovních a rodinných povinností, vnímány ob jako velmi dležité. Výše uvedená šetení poukazují na petrvávající rozložení a vnímání rolí muž a žen, kdy na ženy pipadá vtší podíl domácích prací a pée o dti, a jejich úspšnost je mena schopností vytváet a udržovat rodinné štstí. Zdá se, že muži si jsou vdomi nerovnosti rozložení domácích prací, zárove se však domnívají, že je to tak správné. Z odpovdí na otázku o dležitosti vybraných ukazatel úspchu pi rozlišení pohlaví respondent, by mohl být vyvozován závr, že ženy vnímají stávající nerovnomrné rozložení pée o rodinu a domácnost taktéž jako spravedlivé, nebo i pro n samotné jsou jako ukazatelé úspšnosti žen ve spolenosti dležitjší harmonická rodina a sladní pracovních a rodinných povinností 8. Osobn se pikláním k odlišné interpretaci a domnívám se, že mezi tmito výsledky není pímá závislost. Dle mého názoru neznamená dležitost harmonizace rodiny a její slaování s prací pro ženy to, že by se o ni mly postarat pedevším ony. Dležitým faktorem je zde také pesná formulace položené otázky, která se neptala na vlastní názor respondenta, ale na to, co si respondent myslí, že je obecn názorem spolenosti v otázce úspšnosti žen. Pokud by otázka znla: Co považujete za hlavní ukazatel úspšnosti v život ženy? je možné, že pomr odpovdí by se významn zmnil. Uritým ešením slaování rodiny a práce byla díve pospolitost rodiny a soužití rozšíené rodiny pod jednou stechou. Toto ešení se vytratilo pesunem velké ásti obyvatel do mst, kam odcházeli za prací. Nové možnosti práce a výdlku ve mstech úzce souvisely s industrializací prmyslu a ovlivnili migraci, ke které zaalo docházet stále astji a ve zvtšujícím se územním rozsahu. Industrializace mla následn velký vliv na zvýšení životních standard. To mlo za následek rozdlení domácností na jednotlivé generace, takže je nyní bžným a astým jevem, že nukleární rodina žije oddlen, nikoli s rozšíenou rodinou pod jednou stechou. 8 Ráda bych podotkla, že ob varianty mi pipadají obdobné a pekrývající se. 7
Role ženy v domácnosti již pestala pro vtšinu rodin být realizovatelná. Vtšina eských matek potebuje docházet do zamstnání, aby rodinný rozpoet stail na existenní náklady - jeden píjem rodinám zpravidla nestaí. as, jejž díve ženy vnovaly rodin a péi o ni, se úmrn zkrátil s asem, jenž žena stráví ve svém zamstnání. Tato zmna má, dle mého názoru, závažné dopady na sociální realitu rodin. Pojem rodina se mní, stejn jako tradiní rozsah jejího fungování. To se týká zejména vlivu rodiny na dti a na jejich výchovu. Finanní zajištní rodiny není jediným dvodem rozsáhlé úasti žen v pracovním procesu. S narstajícím zrovnoprávnním každé lidské bytosti ve spolenosti, vzrstala postupn i emancipace žen, co se týká možnosti pracovn se prosadit. Proces emancipace byl postupný od práva žen na vzdlání, k volebnímu právu (v tehdejší SR v roce 1920), až po právo zvolit si pracovní kariéru jako svou životní cestu. Nkterým ženám pestala k osobní spokojenosti postaovat funkce ženy v domácnosti a cítily potebu uplatnit se na pracovním trhu, jenž byl od pradávna jakýmsi ukazatelem spoleenské úrovn jedince. Snaha emancipace žen v této oblasti je z tohoto hlediska jasn pochopitelná a propojená s potebou uznání vlastní hodnoty napí spoleností. S tím souvisí i problematika stanovení hodnoty domácích prací, které nebyly do dnešního dne (ke dni 20. 10. 2010) klasifikovány a ohodnoceny. Domácí práce byly vždy považovány za neprestižní, na seznamu zamstnání nevystupující a v dob tídních rozdíl je v ekonomicky dobe situovaných rodinách vykonávali sloužící a poddaní. Lidé si dnes v kolobhu spotebního života asto neuvdomují, jak je dležité žít pítomností a neodkládat osobní rozmr života na pozdji. Vynakládají pak o to mén asu na skutenou péi o své nejbližší i o sebe. To má asto za následek rozpad vztah, neúspšná manželství, neúplné rodiny (jejichž poet stále narstá), psychické poruchy a problémy nejen dospívající populace, civilizaní nemoci a celkov takovou míru individualizace jedince, jež vede až ke spoleenskému vykoenní a pocitu osamlosti ve svt peplnném lidmi. Harmonizace osobní sféry života a pracovních povinností je tedy jednou z klíových oblastí, na kterou bychom se mli zamit v rodinné politice. 1.2.2 Mateství a zamstnání Mateství a zamstnání jsou pro mnohé ženy oblasti života, jež znan ovlivují jedna druhou. Otázka jejich vyváženosti mže být jedinci i spoleností vnímána rozdíln. Pro ženu ešící mateství a zamstnání mže být jejich harmonizace psychickým dilematem, zda být 8
dobrou matkou a zstat s díttem, co nejdéle doma, i se vrátit, co nejdíve ke kariée a vyrovnat se s pípadnou nálepkou krkaví matky 9. Piemž dvody k brzkému návratu do zamstnání se mohou nacházet kdekoli na škále od cítím, že je to pro mne psychicky velmi dležité až po musím pispt k finannímu zajištní rodiny. Mateská dovolená (úední název penžitá pomoc v mateství, zkrácen PPM) je placena ze státního rozpotu a jedná se o dobu šest až osm týdn ped porodem a následujících šest týdn po porodu. Výše PPM se vypoítává z platu v posledním zamstnání. Tato doba je nazývána mateskou dovolenou, nebo jejím smyslem je ochránit ženu v nejvyšším stádiu thotenství a poskytnout jí potebný as na starost o novorozence. Rodiovská dovolená (doba, po kterou je vyplácen rodiovský píspvek) je vyplácena také ze státního rozpotu a v porovnání se zbytkem Evropy je v eské republice jednou z nejdelších. Nebylo tomu tak vždy. V pípad rodiovské dovolené se v R jedná o pomrn dlouhodobou záležitost, jež zde byla zavedena v dobách komunistického režimu v roce 1970 (plošn pak v roce 1971). Rodiovskou dovolenou se tato doba nazývá úmysln, nebo se jedná o dobu, kterou s díttem tráví jeden z jeho rodi. Nejedná se tedy striktn o matku. Otec mže rodiovský píspvek v R pobírat od 1. 10. 1990, do té doby se nazýval píspvkem mateským a byl tedy vyhrazen pouze matkám. Stávající legislativa nabízí ti možnosti rozložení rodiovské dovolené, co se týká délky jejího trvání a výše msíní dávky. Ve všech pípadech je celkem vyplacena stejná výše dávek. První možnost je rozložení rodiovské dovolené do dvou let (nejvyšší msíní dávky), druhou je rozložení do tí let (stední výše msíních dávek) a poslední možností je rozložení do ty let (zde je výše msíní dávky nejnižší). Varianta musí být zvolena ped zaátkem rodiovské dovolené a nelze ji mnit v jejím prbhu, pokud varianta nebude zvolena ve státem dané lht, automaticky se nastaví varianta na ti roky. Podíl muž na rodiovské dovolené v eské republice iní pouze jedno až ti procenta z celkového potu 10. Jedná se o zabhlý postup, pístup rodi a spolenosti, jež má více dvod a vysvtlení. 9 MARKSOVÁ-TOMINOVÁ, Michaela. Rodina a práce : jak je sladit a nezbláznit se. Vyd. 1. Praha : Portál, 2009. s. 78-84. 10 NEŠPOROVÁ, Olga. Životní styl rodin s otci na rodiovské dovolené [online]. 2006-07-24 [cit. 2009-12-10]. Gender Sociologie. Dostupné z WWW: <http://www.genderonline.cz/view.php?cisloclanku=2006072402>. 9
Opt se dostáváme k historicky tradinímu pojetí role muže a ženy. Muž fyzicky silnjší ochránce a živitel rodu posléze rodiny a žena fyzicky slabší, více emocionáln založená, peující o dti a domácí zázemí. Toto jasné vymezení rolí je dnes neplatné, nkteré zažité vzorce se však mní pomaleji, nebo není dostatený zájem je mnit. Pokud by muž v dívjších dobách zastával péi o dít, rodina by nemla dostaující finanní píjem. Dnes již není výjimkou, že žena je tou, jejíž platový výmr je vyšší než partnerv a pak se, stále však v mizivém procentu pípad, stává, že otec dítte jde na rodiovskou dovolenou namísto matky. Další variantou je také možnost, kdy se muž pro rodiovskou dovolenou rozhodne z jiných dvod nežli z finanního, napíklad z touhy strávit s potomkem více asu. Krom finanního aspektu je píina využívání rodiovské dovolené zejména ženami také zažitý názor, že žena má genetické dispozice k péi o dít. Dalším dvodem, pro rodiovské dovolené využívají stále spíše matky, než otcové je veejný názor spolenosti, že je to tak správné, že se jedná o roli ženy a že se veejnost na otce na rodiovské dovolené dívá jako na muže, jehož maskulinita je oslabena. Jedná se o nálepkování, se kterým se daný muž mže setkávat napí celou spoleností a na které v dsledku vlastní osobnosti, souboru získaných zkušeností, zázemí rodiny a typu spoleenského prostedí reaguje každý individuáln. Nicmén i v otázce otce na rodiovské dovolené dochází v naší zemi, sice velmi pozvolna, ke zmnám, jak o tom vypovídá výzkum Nešporové 11, která se na základ výzkumu domnívá, že využívání rodiovské dovolené muži má pozitivní vliv na vztah mezi rodii, napomáhá jejich vzájemné vyšší úct, kladn ovlivuje socializaci dítte a smývá vžité pedsudky genderových rolí muž a žen a osvobozuje tím ženy od pedurenosti k hlavní zodpovdnosti pée o dti a o domácnost, která zde i na poátku tetího tisíciletí petrvává. K nejvtším zmnám, co se týká emancipace žen na pracovním trhu, došlo bhem posledních padesáti let. V posledních dvaceti letech je pak ím dál astjší a obvyklejší budování kariéry žen, stejn tak, jako je to u muž. Je také jedním z cíl MPSV (Ministerstva práce a sociálních vcí) odstranit diskriminaci v oblasti obsazování pracovních pozic a platových podmínek žen s muži, v emž spatuji podporu státu. Právn je genderová diskriminace nezákonná. Neznamená to však, že neexistuje. Co se týká genderové 11 NEŠPOROVÁ, Olga. Harmonizace rodiny a zamstnání : Rodiny s otci na rodiovské dovolené [online]. Praha : VÚPSV, 2005 [cit. 2010-11-17]. Dostupné z WWW: <http://praha.vupsv.cz/fulltext/vz_176.pdf>. 10
diskriminace na poli pracovních vztah, jedná se pedevším o nebezpeí diskriminace ženmatek, jež mají mladší dti (pedevším ve vku od narození do osmi let)a žen, jež potomky nemají, ale jsou ve vku, kdy je statisticky nejvtší pravdpodobnost, že je brzy budou mít a kdy spolenost pedpokládá, že je to vysoce pravdpodobné. V prvním pípad se zamstnavatel obává astých absencí žen-matek v zamstnání, z dvod zvýšené nemocnosti a nárok u malých dtí. V pípad druhém pak nástupu zamstnanky na mateskou, potažmo rodiovskou dovolenou a s tím spojených náklad na vyhledání, zapracování a mzdu zástupu za zamstnankyni. Touto tématikou se zabývá napíklad Kížková 12. Tomuto typu diskriminace se zákon snaží zabránit zákazem žádat po zájemkyních o pracovní post odpovdi na otázky, které by mohly adeptky plánující rodiovství oproti ostatním v oích zamstnavatele znevýhodnit. Pesto z vlastní zkušenosti vím, že na pijímacích pohovorech bžn otázku: Plánujete mít dti? v rzných obmnách dostávám a dle rozhovor s jinými ženami ve vku 25 a výše se tato zkušenost neukazuje jako ojedinlá. Pokud žena na tuto otázku odpoví, je to proto, že se obává, že ohrazením se protizákonným jednáním tazatele, svou šanci na získání pracovního místa radikáln sníží. Vzhledem ke sdílené zkušenosti žen je bezpenjší na otázku odpovdt a to záporn. Žena, která by tedy potomky v dohledné dob zvažovala, je tím uvádna do morálního dilematu, zda své plány oteven sdlit, i vdom uvést klamavou odpov. Problematika týkající se strachu a obav (a již opodstatnných, i neopodstatnných)vyjádit svou individualitu a jednat pln dle svých práv a svobod je tématem daleko hlubším a svým zábrem toto téma široce pesahujícím, že jej zde dále nemohu rozvádt. Jak bylo uvedeno, domnívám se, že ženy, které bu oteven pipustí možnost mateství v rámci nkolika let a také ženy bezdtné, zejména kolem ticátého roku jsou v rizikové skupin s možností diskriminace pi vstupních pracovních pohovorech. Nejedná se však pouze o ženy hledající nové zamstnání, ale i o ženy již zamstnané. Ty mohou vnímat mateství ve vztahu ke svému pracovnímu místu jako ohrožující. Pro zamstnavatele jsou takové ženy, dle mého názoru, rizikové a to nejen z dvod finanních, kdy zamstnavatel bhem celé doby hradí za svého zamstnance sociální a zdravotní pojištní a má také uloženo pracovní místo pro zamstnance podržet do jeho návratu, ale také z dvodu možné ztráty, 12 ERMÁKOVÁ, Marie, et al. Na cest do EU: rovné píležitosti muž a žen v R. Praha : Národní kontaktní centrum - Ženy a vda, 2002. s. 21 40. 11
i snížení kvalifikace zamstnance z dvod dlouhodobé absence. Jsou obory, kde vývoj jde stále kupedu a kde odlouení z pracovního procesu a ztráta pehledu aktuálního vývoje mže mít závažnjší vliv na výkonnost a schopnost zastávat svené pracovní úkoly. Tomuto úskalí se patrn nelze pln vyhnout, ale lze mu pedcházet rznými zpsoby. Rodi, který je na rodiovské dovolené se mže udržovat v kontaktu se svým pracovištm. Pokud to povaha práce a pée o dít dovolí, lze se dohodnout se zamstnavatelem na tom, že budete dále vykonávat uritou ást pracovní nápln. Tato varianta však není specificky ošetena zákoníkem práce. Ponechat si i nadále nco na starosti a vykonávat tuto innost z domova. Píkladem by mohla být pracovní pozice personální pracovnice, která by dále jednou msín zpracovávala pracovní výkazy a podobn. Je také možnost dohodnout se zamstnavatelem na ásteném úvazku v rozsahu dle možností zastávané pozice a to v maximálním rozsahu dle zákoníku práce 13. Rodiovská dovolená, a legislativou chránná, totiž pedstavuje jisté riziko ztráty zamstnání. Zamstnavatel mže napíklad po návratu z rodiovské nabídnout zamstnanci jiné pracovní uplatnní za takových pracovních a finanních podmínek, které zamstnanec nemže pijmout a je tedy nucen firmu opustit atp. ešením hned nkolika problém výše, zdá se, je kratší doba rodiovské dovolené. Tu praktikují mnohé evropské zem. Napíklad podle 14 je na Islandu délka rodiovské dovolené devt msíc, ve Švédsku pak tináct (v nkterých pípadech až šestnáct) msíc, v Dánsku ticet dva týdn (cca tedy osm kalendáních msíc). Tyto severské zem zavedly také další pokrokové opatení v rámci své rodinné politiky a podpory rodiovství. Jedná se o takzvanou otcovskou kvótu. To znamená, že napíklad na Islandu, jenž je v tomto uritým vzorem ostatním státm, funguje rodiovská dovolená od roku 2000 tak, že je rozdlena na tikrát ti msíce. Ti msíce pro matku, ti pro otce a zbylé ti dle dohody rodi mezi sebou. Tímto na Islandu dosáhli toho, že 90% muž si své ti msíce, jež by jinak propadly, vybírá. Ti zbývající msíce vybírají nadále vtšinou ženy. Ve Švédsku mají otcové vydleny dva msíce ze tinácti msíc celkových a zbytek rodiovské dovolené by ml být mezi rodie napl rozdlen. Písemn mohou dát souhlas k využití své ásti druhým rodiem. Muž na rodiovské dovolené je zde zhruba dvacet procent. Rodiovská dovolená zde navíc mže být vybrána do osmi let dítte a to i po jednotlivých dnech. V Dánsku je bžné, že si otcové 13 JAKOUBKA, Jaroslav, et al. Zákoník práce. Provádcí naízení vlády a další související pedpisy. S komentáem k 1. 1. 2010. Olomouc, 2010. s. 160, 80. 14 MARKSOVÁ-TOMINOVÁ, Michaela. Rodina a práce : jak je sladit a nezbláznit se. Vyd. 1. Praha : Portál, 2009. s. 107. 12
vybírají takzvaný otcovský den a to jednou týdn, a jsou takto s dtmi od narození více v kontaktu. Pro úspšnost a obecn vbec pro variantu kratší rodiovské dovolené je klíovým faktorem následná možnost práce na zkrácený, i jinak upravený úvazek. 2. Rodinná politika 2.1 Koncepce rodinné politiky v R Sjednocující koncepce eské rodinné politiky byla publikována až v roce 2005 15. Do té doby se jednalo spíše o dílí nástroje, které nebyly pln synchronizovány tak, aby vedly k vytyeným cílm. V roce 2006 byla vydána Národní koncepce podpory rodin s dtmi 16, která je zatím koncepcí poslední a platnou. Cílem rodinné politiky v eské republice je pée o rodiny a jejich podpora. Jedná se pedevším o podporu rodin s menšími dtmi, sociáln slabších rodin a nezaopatených dtí. Nástroje k podpoe rodin v eské republice dle MPSV: Finanní podpora rodiny Finanní pomoc rodinám se odehrává ve dvou hlavních oblastech - v oblasti daových opatení a v oblasti systému sociálního zabezpeení. Nepímo jsou rodiny finann podporovány prostednictvím daových opatení. Jedná se pedevším o: výpoet dan ze spoleného základu dan manžel (tzv. spolené zdanní), daové zvýhodnní na vyživované dít žijící s poplatníkem v domácnosti, (sleva na dani, pípadn daový bonus), odpoet na manžela i manželku (sleva na dani). 15 Národní koncepce rodinné politiky [online]. 2005 [cit. 2009-11-20]. MPSV.CZ Ministerstvo práce a sociálních vcí. Dostupné z WWW: <http://www.mpsv.cz/files/clanky/2125/koncepce_rodina.pdf>. 16 Národní koncepce podpory rodin s dtmi [online]. 2006 [cit. 2010-11-15]. MPSV.CZ Ministerstvo práce a sociálních vcí. Dostupné z WWW: <http://www.mpsv.cz/files/clanky/7958/narodni_koncepce_podpory_rodin_s_detmi.pdf >. 13
Systém sociálního zabezpeení Rodinné dávky mohou rodiny erpat prostednictvím sociálního pojištní, prostednictvím státní sociální podpory 17, sociální pée. Rodinou se pro úely státní sociální podpory rozumí soužití rodi a nezaopatených dtí ve spolené domácnosti. Za nezaopatené dít je považováno dít do skonení povinné školní docházky a dále, pokud se bu pipravuje na budoucí povolání, nebo je zdravotn postižené, nejdéle však do dvaceti šesti let. Aktivity k podpoe rodiny Z pohledu rodinné politiky lze rozlišit ti typy aktivit zamených na podporu rodiny: Sociální služby, které jsou zameny na pomoc a podporu jednotlivým lenm rodiny a rodinám jako celku nacházejícím se v nepíznivé sociální situaci za úelem prevence sociálního vylouení. Aktivity k podpoe fungující rodiny, které mají preventivní a podprný charakter. Jejich úelem je usnadovat a posilovat partnerské a manželské soužití a rodiovství, podporovat rodiny v péi o dti a pi harmonizaci práce a rodiny. Dále pak innosti poskytované v rámci sociáln-právní ochrany dtí. Ochrana rodiny ped domácím násilím Sluitelnost profesních a rodinných rolí: Cílem je umožnit rodim lepší sluitelnost jejich rodiovské a profesní role v pípad, že nechtjí rezignovat ani na své rodiovství a ani na svou profesní realizaci. 18 Vzhledem k tomu, že eský stát je státem sociálním a s ohledem na toto nastavení, je snahou a úkolem rodinné politiky podpoit všechny funkce rodiny poínaje funkcí 17 systém státní sociální podpory je upraven zákonem.117/1995 Sb., o státní soc. podpoe, ve znní pozdjších pedpis 18 Rodina [online]. 2009 [cit. 2009-01-30]. MPSV.CZ Ministerstvo práce a sociálních vcí. Dostupné z WWW: <http://www.mpsv.cz/cs/4>. 14
reprodukní. Je faktem, že eská populace prochází demografickým stárnutím 19 a výhledov se tato situace s velkou pravdpodobností nikterak nezlepší. Nové pírstkové roníky jsou slabé (akoli od roku 2006 opt pevládá natalita nad mortalitou) a dopad této skutenosti bude mít dalekosáhlé následky na nastavení politiky státu v mnoha ohledech. Nejvtším píkladem je systém vyplácení starobního dchodu. Ten je postaven na finanních odvodech z daní aktivn pracujících oban, z ehož vyplývá, že pakliže v nastalé situaci poet oban pobírajících dávky starobního dchodu stoupá a celková ástka dávek iní více, než pokryjí odvody z daní pracujících, dochází k deficitu potebných finanních ástek a systém se stává nefunkním, dlouhodob neudržitelným. Generace, jež nyní umožuje obanm závislým na dávce starobního dchodu tyto požívat, nemá s ohledem na demografické stárnutí populace již nyní jistotu, že se jí odvádné finanní ástky ve vyšším vku vrátí. Je tedy esenciální povzbudit klesající tendence porodnosti a zajistit rodinám zázemí tak, aby volba mít i nemít dít/ více dtí nebyla tolik zatížena starostí o pracovní místa a uplatnní se na trhu práce matek s malými dtmi, finanním píjmem rodiny složeného z rodiovského píspvku a jednoho platu a neohrožovala samotnou existenci rodiny. Výzva pro rodinnou politiku je formulována takto: Probíhající rodová revoluce je jak žádoucí, tak i nezvratná. Aby bylo možné pln využít jejích výhod, musíme pehodnotit vztah mezi prací, sociálním státem a rodinou. Pokud nebude ešen problém nesluitelnosti, mohou být evropské spolenosti uzaveny v dlouhodobém stavu nízké fertility. 20 Rakousko, Nizozemí, Velká Británie, Norsko, Francie, Belgie jsou považovány za zem s vysplou rodinou politikou a pesto je jejich ekonomika považována za úspšnou a vysplou. Ale napíklad i ekonomicky mén vysplé státy jako je Maarsko a Estonsko jsou státy, jejichž rodinná politika je považována za pokroilou. ástený pracovní úvazek je jedním z možných ešení, kompromisem dnešní doby, a nabízí vyváženjší, odpovdnjší pístup ke sladní kvalitního rodinného a pracovního života. Zástupci rodinné politiky v eské republice si jsou tohoto vdomi a do budoucna chtjí zavést takový pístup a opatení, která by mla vést k rozšíení a lepším možnostem 19 Demografické stárnutí [online]. 2009 [cit. 2009-01-30]. Demografie. Dostupné z WWW: <http://www.demografie.info/?cz_starnuti>. 20 SIROVÁTKA, Tomáš, et al. Rodina, zamstnání a sociální politika. Brno : František Šalé/ALBERT, 2006. s. 98. 15
využití ástených pracovních úvazk na trhu práce. Opatení jsou plánována zejména v rámci legislativy a mla by motivovat zamstnavatele k astjšímu vytváení pracovních pozic na zkrácený úvazek. Tyto pozice by pak nemly pedstavovat pro zamstnavatele zvýšenou administrativní a finanní zátž 21, což by se mohlo pozitivn odrazit i na jejich finanním ohodnocení. 2.1.1 Práce na ástený úvazek a harmonizace rodiny se zamstnáním v plánech rodinné politiky R O potebnosti zamení se na slaování rodiny a pracovního života, psal v roce 2007 RNDr. Petr Neas, bývalý ministr práce a sociálních vcí, ve svém lánku zveejnném na portálu MPSV Pomoc rodinám je investicí do budoucnosti : Rozhodn musíme usnadnit skloubení rodiovské a profesní role, a to zejména v rodinách s dtmi, jejichž rodie dosáhli vyššího vzdlání. Na jedné stran možnost dosažení stejného vzdlání muž i žen umožuje obma pohlavím prakticky stejn slibné zahájení profesní kariéry, na druhé stran se obecn pedpokládá její nerušený vývoj u muž a diskontinuitní vývoj u žen. Tento fakt sám má patrn velký vliv na vzrstající procento dobrovolné bezdtnosti a prokazatelný negativní vliv na rozhodování se pro druhé a další dít. 22 Dále v prohlášení uvedl, že je plánem rodinné politiky zvýšit využití ástených a jinak zmnných pracovních úvazk po vzoru nkterých vysplých zemí tak, aby byl možný postupný pechod do zamstnání pro rodie vracející se z rodiovské dovolené. Cílem rodinné politiky stanovil rozšíení výbru životních strategií pro potencionální a stávající rodie tak, aby byly vytvoeny obecn píznivjší podmínky pro rodiny. Jak bylo výše zmínno, existuje v dnešní dob více možností a typ pracovních pomr než jen zamstnání na plný úvazek. Jedná se napíklad o volnou pracovní dobu, práci z domova a v neposlední ad práci na ástený úvazek. Tyto varianty jsou v naší republice 21 Více pracovník na shodné množství vykonané práce znamená se stávající legislativou vyšší režijní náklady. Na každého zamstnance pipadá zdravotní a sociální pojištní. Zvyšují se náklady na zpracování osobních dat, komunikaci s úady a zpracování mzdy. 22 NEAS, Petr. Pomoc rodinám je investicí do budoucnosti [online]. 2009-08-19 [cit. 2009-10-02]. MPSV.CZ Ministerstvo práce a sociálních vcí. Dostupné z WWW: <http://www.mpsv.cz/cs/4852>. 16
zatím pomrn neúspšné a neuplatované. Hlavním dvodem je ekonomická stránka vci a to jak pro pípadné zájemce, tak pro zamstnavatele. Stávající legislativa zatím nepodporuje tyto formy pracovních úvazk, takovým zpsobem, aby byly pro zamstnavatele dostaten motivující a výhodné. Pro zamstnavatele ástený úvazek, nebo napíklad sdílení pracovního místa více zamstnanci pináší vyšší náklady v oblasti administrativy a také vtší zatížení na odvádném sociálním a zdravotním zabezpeení, které i pi tchto úvazcích každému zamstnanci náleží. S tímto se chtla dle slov RNDr. Petra Nease rodinná politika vypoádat a to formou úlev na daních: V pípad, že zamstnavatel poskytne práci na ástený úvazek rodii po mateské nebo po rodiovské dovolené, bude moci uplatnit slevu na sociální pojištní zhruba ve výši 1 500 korun, 23 a poukazuje na vysokou nezamstnanost práv skupiny žen-matek s malými dtmi, kterou by ástený úvazek ml výrazn zmnit. Osoby peující o dít do deseti let totiž spadají do kategorie takzvaných obtížn zamstnavatelných osob, do které dále patí zdravotn postižení, senioi nad padesát pt let, studenti stední, vysoké i vyšší odborné školy a konen ti, kteí peují o invalidu závislého na jejich pomoci. ástený úvazek je také možnou cestou obecného snížení nezamstnanosti a to formou zvýšeného potu potebných zamstnanc na stávající poet pracovních míst. Tato možnost je však pro podniky momentáln znan neekonomickou a také platy tchto úvazk nevyhovují zájemcm. Zamstnanci ástených úvazk se domnívají, že jejich výkonnost není poloviní (i jinak pomrov odpovídající podílu asu/vykonané práce ve srovnání s úvazkem plným), ale že je vyšší oproti plnému úvazku, nebo mén asu je nutí práci si lépe organizovat a plnji využívat všechen pracovní as. Je fyziologicky dáno, že lovk pracující osm hodin v rámci pracovního dne potebuje více pestávek (mínno za stejný asový úsek)než ten, který pracuje kupíkladu tyi hodiny denn. Dalším problémem ásteného úvazku je i jeho odmování v rámci poskytovaných benefit. V souasné dob vtšina podnik v R nabízí osobní ohodnocení, píspvky na stravování a jiné benefity pouze zamstnancm na plný úvazek, ímž dochází k segregaci a poukazuje se na ne/oficiální stanovisko podnik, které preferují zamstnance na plné úvazky. 23 ástené pracovní úvazky pro matky s malými dtmi mají budoucnost [online]. 2008-02-25 [cit. 2009-10-02]. MPSV.CZ Ministerstvo práce a sociálních vcí. Dostupné z WWW: <http://www.mpsv.cz/cs/5142>. 17
V rámci pro-rodinné politiky MPSV R byly v roce 2009 sepsány body, které by mly zvýšit úrove a flexibilitu eské pro-rodinné politiky a pozitivn tak ovlivnit rozhodnutí pár, založit rodinu. Naplnní tchto bod tedy mlo pinést zlepšení postavení rodin s dtmi a to zejména v sociální sfée a umožnit tak jejich snazší fungování v realit všedního života. Hlavním pilíem pro-rodinné politiky se mlo stát posílení svobody volby rodi, kterým mla být nabídnuta širší paleta možností, jak si zorganizovat období mateské a rodiovské dovolené. Tato flexibilita má být zajištna nap. již funkním uzákonním vícerychlostní rodiovské dovolené (v rámci I. Etapy reformy sociálních systém), která nabízí možnost volby, kolik let bude rodi s díttem na rodiovské dovolené, nebo usilováním o zvýšení potu flexibilních zkrácených úvazk a to alespo na míru 10%. V souasné dob zabírají flexibilní zkrácené úvazky v R jen 6,2 % z celkového potu úvazk 24. Nezmnná mla zstat možnost umístit dít starší 3let do školky bez zkrácení rodiovského píspvku. V úpravách se ale poítalo s možností zmnit tyhodinový limit na osmdesáti až devadesáti hodinový limit msín, což by opt mlo pinést vtší míru flexibility pro rodie a usnadnit tak sladní pée o dít se studiem, s prací na zkrácený úvazek, nebo na smny. V prohlášení se nadále uvádí, že: Rodie by nemli být závislí jen na mateských školkách a jeslích. U nás pitom využívá jesle nejmén maminek v Evrop (spolu s Polskem) jsou do nich svována jen 2 % tíletých a mladších dtí. Pímá souvislost zárove mezi potem míst v jeslích a porodností neexistuje. Nejvyšší hustota míst v jeslích v Evrop je v nových spolkových zemích Nmecka, tedy v bývalé NDR, a zde je porodnost ješt nižší než u nás. Naopak systém širšího spektra služeb v péi o dti umožuje skloubit rodim pracovní dráhu a rodiovství. 25 Další a myslím si, že také velmi pínosnou myšlenkou, mlo být, zavedení otcovské dovolené. Tato mla zajistit otcm týden dovolené, placené ze systému nemocenského pojištní navíc (tento bod je inspirován nkterými zemmi EU). Byl by tak umožnn bližší kontakt otce s práv narozeným díttem a zárove možnost podpoit ženu, která je v dob 24 Viz Tabulka. 1 v pílohách 25 Rodinná politika [online]. 2007-11-08 [cit. 2010-02-02]. MPSV.CZ Ministerstvo práce a sociálních vcí. Dostupné z WWW: < http://www.noviny-mpsv.cz/cs/4785>. 18
šesti nedlí vystavena velké fyzické i psychické zátži. Otcovská dovolená by byla ohodnocena stejn jako penžitá podpora v mateství, tedy 69% z vymovacího základu. Situace po volbách v roce 2010 spolen s uvedením nového ministra práce a sociálních vcí Jaromíra Drábka do úadu, mže znamenat znané zmny v plánovaných opateních rodinné politiky uvedených výše. Návrh Zákona o podpoe rodin s dtmi, který pedstavuje souhrn stžejních opatení, byl stažen z prvního tení, a zda bude opt projednáván a v jaké form je nyní pouze spekulativní. Ministr Drábek se chce primárn zamit na dchodovou reformu a penastavení sociálních dávek 26 a rodinou politiku patrn nepovažuje za tak dležitou oblast jako bývalý ministr MPSV Petr Neas. Plánovaný vývoj rodinné politiky je nyní otázkou v jednání, možností a priorit nové vlády, kde znaný vliv bude mít stávající finanní situace státního rozpotu ovlivnná krizí. 26 VLKOVÁ, Jitka. Ekonomika : Nový ministr Drábek: Nejdív ze všeho zamezím zneužívání dávek [online]. 2010 [cit. 2010-11-15]. Idnes.cz. Dostupné z WWW: <http://ekonomika.idnes.cz/novy-ministr-drabek-nejdrivze-vseho-zamezim-zneuzivani-davek-p7r-/ekonomika.aspx?c=a100630_194521_ekonomika_abr>. 19
3. PRACOVNÍ ÚVAZKY Legislativa eské republiky dle zákoníku práce nabízí více alternativ forem zamstnávání. Jedná se o plný pracovní úvazek a flexibilní pracovní úvazky. 3.1 Plný pracovní úvazek Plný, neboli celý pracovní úvazek je nejvíce rozšíenou a nejvyužívanjší formou zamstnávání v R a je vymezen zákoníkem práce 27. Délka pracovní doby pro plný pracovní úvazek nesmí pesáhnout tyicet hodin týdn. Jedná se zpravidla o práci mimo víkend, tedy od pondlí do pátku, pokud není písemn stanoveno a dohodnuto jinak. Délka pracovní doby pi rovnomrném rozvržení v týdnu pak nesmí pesáhnout devt hodin bhem jednoho dne. V pípad dohody o nerovnomrném rozvržení pracovní doby nesmí pracovní doba (smna) pesáhnout dvanáct hodin za jeden den. Zamstnavatel je povinen umožnit zamstnancm pestávku v práci na jídlo a oddech a to nejdéle po šesti odpracovaných hodinách a v minimálním rozsahu ticet minut. Zákoník práce dále upravuje podmínky práce mladistvých, obsahuje další informace o pracovních naízeních práce ve smnném provozu a pracujících horník a v neposlední ad i pracovní dobu pro matky s dtmi, kde uvádí, že zamstnavatel je povinen kladn vyídit žádosti svých zamstnanc/zamstnanky v požadavku na kratší pracovní dobu, nebo jinou úpravu pracovního úvazku, pokud je to z provozních dvod možné a pokud žadatel/ka prokáže, že na tuto zmnu uplatuje nárok oprávnn. Thotné ženy a ženy peující o dít do vku jednoho roku nesmí pracovat pesas 28. 27 JAKOUBKA, Jaroslav, et al. Zákoník práce. Provádcí naízení vlády a další související pedpisy. S komentáem k 1. 1. 2010. Olomouc, 2010. s. 156, 78. 28 Tamtéž, s. 85, 41. 20
3.2 Flexibilní pracovní úvazky Flexibilní formy zamstnávání dle Olgy Biákové z Výzkumného ústavu práce a sociálních vcí: Pi slaování soukromého a pracovního života hrají flexibilní pracovní úvazky dležitou roli. V podstat jde o pizpsobení pracovní doby tak, aby vyhovovala zamstnanci a zamstnavateli. Existují rzné metody flexibilní práce, piemž jejich využití v praxi závisí na druhu vykonávané práce. 29 Zákoník práce umožuje následující specifikace pracovní doby a pracovišt v rámci sjednávání pracovních pomr a dohod. Do specifikací z hlediska úprav pracovní doby se adí pružná pracovní doba, u které se uruje rozsah hodin v dohodnutém asovém rozmezí (mže se jednat napíklad bu o týden, nebo astji o kalendání msíc). Další variantou jsou rzné úpravy kratší a jinak zmnné pracovní doby, mezi které se adí i ástený úvazek, stlaený pracovní týden, konto pracovní doby a víkendová práce. Kratší pracovní doby se využívá napíklad na zkrácení na sedm pracovních hodin denn, a již z dvodu návaznosti dopravy do místa bydlišt, i z dvodu harmonizace se školními institucemi a následnou péí o potomky. Z hlediska specifikace pracovišt umožuje stávající legislativa práci z domova, která mže být takto vykonávána bu ásten, nebo pln, a práci na dálku, napíklad pokud má firma nkolik poboek, je možné pracovat ást týdne z místní poboky a ást týdne na pobokách jiných, dle poteby zamstnavatele. Mimo tyto varianty je možné v souladu se zákonem uzavít také dohodu o vykonané innosti, nebo dohodu o provedení práce. Jedná se o dohody mimo pracovní pomr a jsou tedy bu nad rámec pracovních povinností, nebo se využívají pro brigády a pro splnní jiných pracovních úkon, které se vyskytují bu periodicky, ale jedná se o krátký as konání, nebo jednorázov a ne v takovém rozsahu, aby bylo vhodné sjednávat pracovní pomr. Legislativa zde ukládá jiná práva a povinnosti, nežli je tomu u pracovních pomr. 29 BIÁKOVÁ, Olga. Jaké jsou flexibilní formy zamstnávání? [online]. 2008-10-20 [cit. 2010-01-20]. MPSV.CZ Ministerstvo práce a sociálních vcí. Dostupné z WWW: < http://www.mpsv.cz/cs/5793>. 21
Bližší charakteristiky nkterých flexibilních forem zamstnávání: Sdílení pracovního místa více zamstnanci Místo tohoto typu vzniká, pokud se dva i více pracovník dlí o jeden post. Míra pružnosti této formy organizace práce pak závisí zejména na dohod mezi zamstnanci, kteí daný post sdílí. V reálné situaci se zamstnanci, mající zkrácený pracovní úvazek, mezi sebou dohodnou na zpsobu alternace. Vytvoí asový rozvrh práce tak, aby pokryli celou pracovní dobu, piemž nezáleží na tom, zda se budou pravideln stídat po 4 hodinách nebo zda jeden odpracuje první polovinu týdne a druhý zbytek. Tímto moderním zpsobem je zajištno plné vyžití pracovní doby. Pro vznik sdíleného pracovního místa je nutné, aby byly zamstnavatelem zajištny vhodné podmínky, což je ovšem komplikováno tím, že pro tento typ zkráceného pracovního úvazku neexistuje právní úprava. Tento zpsob práce není možný u všech pracovních pozic. Jeho využití je možné najít tam, kde není silná návaznost v innostech, nebo je ona návaznost velice transparentní. Na nkterých pracovních pozicích by mohl vzniknout neefektivní pracovní prostoj pi pedávání informací a stavu jednotlivých inností a záležitostí. Pedávané informace by také nemusely být kompletní a mohlo by dojít až k poškození zamstnavatele. Vhodnost sdílení pracovního místa vidím prakticky všude tam, kde funguje smnný provoz. Také ve službách se najde mnoho pracovních pozic, kde by sdílení pracovního místa nemlo obnášet nevýhody. Práce z domova Místo urené k výkonu práce se v tomto pípad neshoduje s pracovištm zamstnavatele. Tento typ úvazku dovoluje pracovníkm, aby ást nebo všechny své pracovní povinnosti vykonali doma/mimo pracovišt. Kladem a zárove záporem práce z domova je volnost v organizaci vlastní pracovní doby. Ne každý jedinec je natolik disciplinovaný, aby si sám pevn stanovil pracovní dobu a dodržel ji. Chybí zde motivace a soudržnost kolektivu. S nkolika málo výhradami lze na tento úvazek uplatnit zákoník práce. Komplikace pak mohou nastat, dojde-li k úrazu (není prokazatelné, že se stal v pracovní dob), což považuji za velký nedostatek, nebo k problematickému zachovávání obchodního tajemství v prostedí mimo pracovišt. U práce z domova je také zapotebí dohody o nákladech na pracovní poteby a pomcky a zvážit vytvoení pracovního koutku dostatené velikosti. 22