označme j = (0, 1) a nazvěme tuto dvojici imaginární jednotkou. Potom libovolnou (x, y) = (x, 0) + (0, y) = (x, 0) + (0, 1)(y, 0) = x + jy,



Podobné dokumenty
PŘEDNÁŠKA 1 MNOŽINY ČÍSEL

Mezi elementární komplexní funkce se obvykle počítají tyto funkce: f(z) = az + b,

Základy matematiky pro FEK

Maticí typu (m, n), kde m, n jsou přirozená čísla, se rozumí soubor mn veličin a jk zapsaných do m řádků a n sloupců tvaru:

Hisab al-džebr val-muqabala ( Věda o redukci a vzájemném rušení ) Muhammada ibn Músá al-chvárizmího (790? - 850?, Chiva, Bagdád),

Lineární algebra : Metrická geometrie

V předchozí kapitole jsme podstatným způsobem rozšířili naši představu o tom, co je to číslo. Nadále jsou pro nás důležité především vlastnosti

Matematika B101MA1, B101MA2

0.1 Úvod do lineární algebry

Definice (Racionální mocnina). Buď,. Nechť, kde a a čísla jsou nesoudělná. Pak: 1. je-li a sudé, (nebo) 2. je-li liché, klademe

Necht tedy máme přirozená čísla n, k pod pojmem systém lineárních rovnic rozumíme rovnice ve tvaru

maticeteorie 1. Matice A je typu 2 4, matice B je typu 4 3. Jakých rozměrů musí být matice X, aby se dala provést

6. Vektorový počet Studijní text. 6. Vektorový počet

6. ANALYTICKÁ GEOMETRIE

P 1 = P 1 1 = P 1, P 1 2 =

1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1

0.1 Úvod do lineární algebry

METRICKÉ A NORMOVANÉ PROSTORY

Vektory a matice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Carl Friedrich Gauss. Základní pojmy a operace

Poznámka. V některých literaturách se pro označení vektoru také používá symbolu u.

Těleso racionálních funkcí

ALGEBRA. Téma 4: Grupy, okruhy a pole

Lineární algebra Kapitola 1 - Základní matematické pojmy

7 Analytické vyjádření shodnosti

Cvičení z Lineární algebry 1

VI. Maticový počet. VI.1. Základní operace s maticemi. Definice. Tabulku

Lineární algebra Operace s vektory a maticemi

Matematika. Kamila Hasilová. Matematika 1/34

Matematika (CŽV Kadaň) aneb Úvod do lineární algebry Matice a soustavy rovnic

KOMPLEXNÍ ČÍSLA INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Polynomy v moderní algebře

(FAPPZ) Petr Gurka aktualizováno 12. října Přehled některých elementárních funkcí

Dosud jsme se zabývali pouze soustavami lineárních rovnic s reálnými koeficienty.

[1] x (y z) = (x y) z... (asociativní zákon), x y = y x... (komutativní zákon).

1 Připomenutí vybraných pojmů

Okruh Lineární rovnice v Z m Těleso Gaussova eliminace (GEM) Okruh Z m. Jiří Velebil: X01DML 19. listopadu 2007: Okruh Z m 1/20

Vybrané kapitoly z matematiky

6 Lineární geometrie. 6.1 Lineární variety

Báze a dimenze vektorových prostorů

8.3). S ohledem na jednoduchost a názornost je výhodné seznámit se s touto Základní pojmy a vztahy. Definice

M - Příprava na 3. čtvrtletní písemnou práci

MATICE. a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij]

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Vlastní čísla a vlastní hodnoty. študenti MFF 15. augusta 2008

Lineární algebra : Lineární prostor

Necht L je lineární prostor nad R. Operaci : L L R nazýváme

6 Skalární součin. u v = (u 1 v 1 ) 2 +(u 2 v 2 ) 2 +(u 3 v 3 ) 2

pro každé i. Proto je takových čísel m právě N ai 1 +. k k p

Věta o dělení polynomů se zbytkem

Úvod do informatiky. Miroslav Kolařík

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA VEKTORY, MATICE

VĚTY Z LINEÁRNÍ ALGEBRY

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA VEKTORY, MATICE

Operace s maticemi. 19. února 2018

z = a bi. z + v = (a + bi) + (c + di) = (a + c) + (b + d)i. z v = (a + bi) (c + di) = (a c) + (b d)i. z v = (a + bi) (c + di) = (ac bd) + (bc + ad)i.

Lingebraické kapitolky - Analytická geometrie

Zavedení a vlastnosti reálných čísel

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Modernizace studijního programu Matematika na PřF Univerzity Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.

Lineární algebra : Násobení matic a inverzní matice

Lineární zobrazení. 1. A(x y) = A(x) A(y) (vlastnost aditivity) 2. A(α x) = α A(x) (vlastnost homogenity)

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Skalární součin. študenti MFF 15. augusta 2008

1. Několik základních pojmů ze středoškolské matematiky. Na začátku si připomeneme následující pojmy:

PŘEDNÁŠKA 5 Konjuktivně disjunktivní termy, konečné distributivní svazy

transformace je posunutí plus lineární transformace má svou matici vzhledem k homogenním souřadnicím [1]

DEFINICE Z LINEÁRNÍ ALGEBRY

10. DETERMINANTY " # $!

1 Linearní prostory nad komplexními čísly

Kapitola 11: Vektory a matice 1/19

Vektorový prostor. Př.1. R 2 ; R 3 ; R n Dvě operace v R n : u + v = (u 1 + v 1,...u n + v n ), V (E 3 )...množina vektorů v E 3,

Lineární algebra : Násobení matic a inverzní matice

Operace s maticemi

8 Matice a determinanty

Afinní transformace Stručnější verze

PŘEDNÁŠKA 2 POSLOUPNOSTI

Bakalářská matematika I

Komutativní a nekomutativní polookruhy ve školské matematice. Commutative and non-commutative semi-rings in educational mathematics

Funkce a základní pojmy popisující jejich chování

Matice. Modifikace matic eliminační metodou. α A = α a 2,1, α a 2,2,..., α a 2,n α a m,1, α a m,2,..., α a m,n

Odpřednesenou látku naleznete v kapitolách skript Abstraktní a konkrétní lineární algebra.

1 Determinanty a inverzní matice

Matice lineárních zobrazení

Matice. a m1 a m2... a mn

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Modernizace studijního programu Matematika na PřF Univerzity Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.

(4x) 5 + 7y = 14, (2y) 5 (3x) 7 = 74,

Úvod do lineární algebry

Determinanty. Obsah. Aplikovaná matematika I. Pierre Simon de Laplace. Definice determinantu. Laplaceův rozvoj Vlastnosti determinantu.

3 Lineární kombinace vektorů. Lineární závislost a nezávislost

KOMPLEXNÍ ČÍSLA A FUNKCE MNOŽINA KOMPLEXNÍCH ČÍSEL C. Alternativní popis komplexních čísel

Aritmetika s didaktikou I.

A[a 1 ; a 2 ; a 3 ] souřadnice bodu A v kartézské soustavě souřadnic O xyz

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

Lineární algebra : Změna báze

B) výchovné a vzdělávací strategie jsou totožné se strategiemi vyučovacího předmětu Matematika.

(Cramerovo pravidlo, determinanty, inverzní matice)

Základy matematiky pro FEK

1.3. Číselné množiny. Cíle. Průvodce studiem. Výklad

Charakteristika tělesa

Definice 13.1 Kvadratická forma v n proměnných s koeficienty z tělesa T je výraz tvaru. Kvadratická forma v n proměnných je tak polynom n proměnných s

10. Vektorové podprostory

grupa těleso podgrupa konečné těleso polynomy komutativní generovaná prvkem, cyklická, řád prvku charakteristika tělesa

Derivace funkcí více proměnných

Transkript:

Komplexní čísla Množinu všech uspořádaných dvojic (x, y) reálných čísel x, y nazýváme množinou komplexních čísel C, jestliže pro každé dvě takové dvojice (x, y ), (x 2, y 2 ) je definována rovnost, sčítání a násobení následovně:. (x, y ) = (x 2, y 2 ) právě tehdy když x = x 2 a y = y 2, 2. (x, y ) + (x 2, y 2 ) = (x + x 2, y + y 2 ), 3. (x, y )(x 2, y 2 ) = (x x 2 y y 2, x y 2 + x 2 y ). Jestliže budeme mnluvit obecně o nějakém komplexním čísle, budeme ho značit jedním písmenem z = (x, y), kde x = Re z se nazývá reálná část a y = Im z imaginární část. Ztotožněme dvojici (x, 0) s reálným číslem x. Není težké podle definice operací ověřit, že s takovými dvojicemi počítáme stejně jako s reálnými čísly. Dále označme j = (0, ) a nazvěme tuto dvojici imaginární jednotkou. Potom libovolnou dvojici můžeme vyjádřit takto: (x, y) = (x, 0) + (0, y) = (x, 0) + (0, )(y, 0) = x + jy, což odpovídá běžně používanému zápisu komplexního čísla v takzvaném kartézském tvaru. Proto budeme v dalším textu pro dvojici (x, y) používat tohoto značení. Speciálně 0 = (0, 0) a = (, 0). Takto definovaný algebraický systém (množina + operace) tvoří těleso, t.j. splňuje následující zákony: Zákon komutativní Zákon asociativní Zákon distributivní Neutrální prvky Inverzní prvky z + = + z, z = z. z + ( + v) = (z + ) + v, z(v) = (z)v. z( + v) = z + zv. 0 + z = z, z = z.

. Pro všechny z, C existuje právě jedno v C tak, že platí z + v =. Číslo v nazýváme rozdíl a značíme v = z. Speciálně 0 z = z se nazývá číslo opačné k číslu z. 2. Pro všechny z, C, z 0, existuje právě jedno v C tak, že platí zv =. Číslo v nazýváme podíl a značíme v = z. Speciálně z = z se nazývá reciproké číslo k číslu z. Příklad. Nechť z = x + jy a = x 2 + jy 2. Pak rozdíl z = x 2 x + j(y 2 y ). Dále předpokádejme, že z 0. Chceme dokázat, že podíl z je jednoznačně definován a nalézt jeho kaztézský tvar. Označme z = a + jb. Pak pro podíl musí platit: = z z = (x + jy )(a + jb). Po dosazení za a vynásobení pravé strany dostáváme tedy: x 2 + jy 2 = x a y b + j(x b + y a). Z definice rovnosti komplexních čísel dostaneme soustavu lineárních rovnic, kde a, b jsou neznámé: x a y b = x 2, y a + x b = y 2. Z lineární algebry víme, že soustava má právě jedno řešení pokud determinant matice soustavy je nenulový, t.j. x y y x = x2 + y 2 0. Protože jsme ale předpokládali, že z 0, musí alespoň jedno číslo z x a y být nenulové a tudíž x 2 + y 2 0. Tím jsme dokázali, že je podíl jednoznačně definován. Hodnoty a a b můžeme vyjádřit potom např. pomocí Kramerova pravidla: x 2 y y 2 x a = x y = x x 2 + y y 2 x 2 +, y2 y x x x 2 y y 2 b = x y = x y 2 x 2 y x 2 +. y2 y x Máme tedy: z = x x 2 + y y 2 x 2 + + j x y 2 x 2 y y2 x 2 +. y2 2

Příklad.2 Dokažte:. j 2 = ; j 2 = (0, )(0, ) = (, 0) =, 2. j 3 = j; j 3 = j 2 j = j = j, 3. j 4 = ; j 4 = j 3 j = jj = j 2 = ( ) =, 4. j n = j l, l {0,, 2, 3}; j n = j 4k+l = j 4k j l = (j 4 ) k j l = k j l = j l. Číslo komplexně sdružené k číslu z = x + jy značíme z a definujeme: Tvrzení.3 2. Im z = z z 2j, 3. z = z, 4. z + = z +,. Re z = z+z 2, 5. z = z, 6. ( ) z = z pro z 0. Důkaz: z = x jy.. z + z = (x + jy) + (x jy) = 2x = 2Re z, 2. z z = (x + jy) (x jy) = 2jy = 2jIm z, 3. z = x + jy = x jy = x ( jy) = x + jy = z, 4. z + = (x + jy ) + (x 2 + jy 2 ) = x + x 2 + j(y + y 2 ) = x +x 2 j(y + y 2 ) = x jy + x 2 jy 2 = z, 5. domácí úkol, 6. protože ( ) z = ( z ) = ( z ), stačí ukázat že ( z ) = z, zbytek domácí úkol. Absolutní hodnotu (modul) komplexního čísla z = x + jy definujeme: z = x 2 + y 2. Tvrzení.4 z 0.. z = 0 právě tehdy když z = 0 a z > 0 pravě tehdy když 2. z = z = z. 3

3. Re z z, Im z z. 4. z = zz. 5. z = z. 6. z = z pro z 0. 7. z + z + (trojúhelníková nerovnost). 8. z z. Důkaz:. 3. Zřejmé. 4. zz = (x + jy)(x jy) = x 2 + y 2 + j(xy xy) = x 2 + y 2 = z. 5. z = (z)(z) = (z)(z ) = (zz)() = z. 6. Domácí úkol. 7. z + 2 = (z + )(z + ) = (z + )(z + ) = zz + + z + z = z 2 + 2 + +z +z. Všiměme si, že z je komplexně sdružené číslo k číslu z, protoze z = z = z. Dále podle Tvrzení.3() dostáváme z + z = z + z = 2Re(z). Můžeme tedy pokračovat z + 2 = z 2 + 2 +2Re(z) z 2 + 2 +2 z = z 2 + 2 +2 z = ( z + ) 2 (kde jsme využili Tvrzení.4(3, 5, 2). Máme tedy z + 2 ( z + ) 2. Protože z + a z + jsou nezáporná reálná čísla, můžeme nerovnici odmocnit a dostáváme z + z +. 8. Domácí úkol. Pomocí komplexně sdruženého čísla z a modulu komplexního čísla z můžeme úsporněji vyjádřit podíl komplexního čísla a z, z 0: Příklad.5 3 + j2 5 + j z = z z z = z z 2. (3 + j2)(5 j) 7 + j7 = 5 + j 2 =. 26 Protože komplexní čísla jsou uspořádané dvojice reálných čísel, můžeme každé komplexní číslo z = x + jy = (x, y) reprezentovat bodem v rovině o souřadnicích x a y nebo vektorem z počátku do tohoto bodu. Všiměme si, že sčítání a odčítání komplexních čísel vskutku odpovídá sčítání a odčítání odpovídajích vektorů. 4

Bod v rovině o souřadnicích x a y můžeme ovšem popsat i pomocí polárních souřadnic, t.j. pomocí vzdálenosti r od počátku a úhlu ϕ, který svírá vektor (x, y) a vektor (, 0). Potom platí: x = r cos ϕ, y = r sin ϕ. () Pokud (x, y) = (0, 0) je r = 0 a uvedené rovnice platí pro libovolný úhel ϕ. Odtud tedy plyne, že každé komplexní číslo z = x + jy = r cos ϕ + jr sin ϕ, kde r je vzdálenost od počátku r = x 2 + y 2 = z. Dostáváme tedy tzv. goniometrický tvar čísla z: z = z (cos ϕ + j sin ϕ). Využijeme-li Eulerův vztah: cos ϕ + j sin ϕ = e jϕ, dostaneme tzv. exponenciální tvar: z = z e jϕ. Je-li z 0, pak množina všech úhlů splňující rovnice se nazývá argument komplexního čísla z a značí se Arg z. Pokud ϕ Arg z a ϕ ( π, π označíme ϕ = arg z a nazýváme ho hlavní hodnotou argumentu z. Zřejmě platí: Arg z = {arg z + 2kπ k Z}. Dále je zřejmé, že hodnotu arg z můžeme spočítat pomocí funkce arctan, musíme, ale nejprve zjistit v jakém kvadrantu se číslo z nachází a podle toho upravit výpočet. Jiná možnost jak hodnotu arg z vyjádřit je následující: { 2 arctan Im z z +Re z arg z =, z M, π, z M, kde M = {z C Im z = 0, Re z < 0}. Promyslete si, proč předchozí vztah platí! Příklad.6 Dokažte, že platí:. e jϕ e jϕ2 = e j(ϕ+ϕ2), 2. Řešení:. e jϕ e jϕ2 = ej(ϕ ϕ2). e jϕ e jϕ2 = (cos ϕ + j sin ϕ )(cos ϕ 2 + j sin ϕ 2 ) = (cos ϕ cos ϕ 2 sin ϕ sin ϕ 2 ) + j(sin ϕ cos ϕ 2 cos ϕ sin ϕ 2 ) = cos(ϕ + ϕ 2 ) + j sin(ϕ + ϕ 2 ) = e j(ϕ+ϕ2). 5

2. Stačí dokázat e jϕ = e jϕ. cos ϕ j sin ϕ e jϕ = = cos ϕ + j sin ϕ cos 2 ϕ + sin 2 ϕ = cos ϕ j sin ϕ = cos( ϕ) + j sin( ϕ) = e jϕ. Z předchzího příkladu plyne, že exponenciální tvar komplexního čísla je vhodný pro výpočet násobení a dělení komplexních čísel, protože platí: z = z e jϕ e jϕ2 = z e j(ϕ+ϕ2), z = ejϕ2 z e jϕ = z ej(ϕ2 ϕ). Při násobení tedy jenom vynásobíme moduly a sečteme argumenty a při dělení vydělíme moduly a odečteme argumenty. Speciálně pro kladná celá čísla n dostáváme z n = ( z e jϕ ) n = z n e jnϕ. 6