Bezpečnostní rada obce

Transkript

1 Bezpečnstní rada bce The Security Cuncil f the Municipality Jan Vald Bakalářská práce 2015

2

3

4

5 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, ABSTRAKT Tat bakalářská práce se zabývá prblematiku, kteru řeší bezpečnstní rady bcí České Republiky. Cílem práce je ppsat prblematiku, specifikvat půsbnst, identifikvat nejčastější prblémy a pkusit se navrhnut mžné vylepšení, které pmhu při řešení úklů, které bezpečnstní rada bce má. Klíčvá slva: krizvé řízení, krizvá situace, mimřádná událst, krizvý plán, bezpečnstní rada bce s rzšířenu půsbnstí ABSTRACT This Thesis deals with the prblems addressed by the Security Cuncil f Municipalities f the Czech Republic. The aim is t describe the prblems, specify the scpe, identify issues and t try t suggest pssible imprvements that will help t address the challenges that municipalities have a safety cuncil. Keywrds: crisis management, crisis situatin r emergency, the emergency plan, the security cuncil f the municipality with extended pwers

6 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, M Někdy světl z našeh živta zmizí, nesmíme ale pdlehnut tmu, že nevidíme kudy dál. Nesmíme plevit ve svém úsilí a zastavit se. Musíme pkračvat kupředu a věřit, věřit, že se t jednu změní. Věřit, že se světl pět vrátí d našeh živta a my pět uvidíme cestu, kteru chceme jít. Jan Vald

7 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, OBSAH ÚVOD... 9 I TEORETICKÁ ČÁST POSTAVENÍ A PŮSOBNOST OBCÍ Z POHLEDU KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ BEZPEČNOST PŘI POHROMÁCH PODKLADY (DATA) PRO ROZHODOVÁNÍ ÚLOHA VEŘEJNÉ SPRÁVY V BEZPEČNOSTNÍM SYSTÉMU KRIZOVÉ ŘÍZENÍ Charakteristika krizvéh řízení Cíl krizvéh řízení Krizvé stavy, situace a mimřádné událsti Orgány krizvéh řízení POSTAVENÍ A PŮSOBNOST OBCÍ V KRIZOVÉM ŘÍZENÍ Obec jak rgán krizvéh řízení Obec jak územní rgán v krizvém řízení PŮSOBNOST BEZPEČNOSTNÍCH RAD OBCÍ ÚLOHA, SLOŽENÍ BEZPEČNOSTNÍ RADY ČINNOST BEZPEČNOSTNÍ RADY ZŘÍZENÍ, FUNGOVÁNÍ BEZPEČNOSTNÍ RADY ORP ANALÝZA RIZIK KRIZOVÝ PLÁN II PRAKTICKÁ ČÁST ZÁKLADNÍ PROBLÉMY BEZPEČNOSTNÍCH RAD OBCÍ KRIZOVÉ SITUACE Přírdní krizvé situace Antrpgenní krizvé situace JEDNÁNÍ BEZPEČNOSTNÍ RADY ORP ČINNOSTI ORGÁNŮ BEZPEČNOSTNÍCH RAD OBCÍ PŘI ŘEŠENÍ KRIZOVÝCH SITUACÍ Obecní úřad ORP Starsta ORP Bezpečnstní rada ORP Krizvý štáb ORP PŘIPRAVENOST ORP NA MIMOŘÁDNÉ SITUACE NEJČASTĚJŠÍ PROBLÉMY BEZPEČNOSTNÍCH RAD OBCÍ VE ZLÍNSKÉM KRAJI ŽIVELNÉ MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI Přívalvé deště Vichřice a trnáda Pžár (lesní, v bci) DALŠÍ MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI Únik nebezpečné látky při přepravě... 46

8 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, Dluhdbé narušení ddávek elektřiny Narušení ddávek pitné vdy ÚKOLY BEZPEČNOSTNÍ RADY ORP ZLÍN Pravidelné jednání bezpečnstní rady ORP Zlín Nepravidelné (mimřádné) jednání BR ORP Zlín ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH... 54

9 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, ÚVOD Bezpečnst, zabezpečení, jistta, mír, t jsu hlavní pririty, které se v dnešním světě řeší. Pcit bezpečí je pr člvěka jedním z nejdůležitějších pcitů vůbec. Nikd se nechce cítit v nebezpečí neb v hržení jak už zdraví, tak majetku. Prt vznikají nejrůznější rganizace, splečnsti, útvary, sbry či rgány, jak už státní neb sukrmé, které se snaží, abychm se mhli cítit v bezpečí. Významnu rli v zabezpečení hraje stát. Stát je tady d th, aby stanvil určitá pravidla, pdle kterých by se lidé měli řídit, aby vše fungval tak, jak má. Stát plní mnh funkcí, tat práce se všem bude zabývat puze malu částí týkající se bezpečnsti. Samzřejmě je zde pln rgánů, útvarů a rganizací, které se angažují v bezpečnstní sféře, jsu t například vjenské síly AČR, plicie ČR, hasičské záchranné sbry, integrvané záchranné systémy, zdravtnické zařízení a další rgány veřejné správy. Tyt rgány jsu úzce prpjeny a splupracují na řešení nejrůznějších krizvých událstí a snaží se c nejefektivněji eliminvat mžná rizika vzniku dalších krizvých událstí. Jednu z těcht rganizací jsu též bezpečnstní rady, které jsu rzděleny pdle své půsbnsti na bezpečnstní rady státu, kraje a bce. Bezpečnstní rady bce, t je téma, které bude prbrán v následujících stranách. Tat bakalářská práce je rzdělena d čtyř kapitl. První dvě kapitly reprezentují převážně tereticku část, třetí a čtvrtá kapitla je zaměřena na část prakticku.

10 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, I. TEORETICKÁ ČÁST

11 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, POSTAVENÍ A PŮSOBNOST OBCÍ Z POHLEDU KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ 1.1 Bezpečnst při phrmách Cílem řízení státu je zajistit bezpečnst a rzvj lidskéh systému. Jevy, jak phrmy, tent stav významně zasahují. Je prt nutné v rámci praktivníh přístupu prvádět prevenci a vytvářet pdmínky pr dlnst prti nim. V suvislsti s výskytem phrm je nutné rzeznávat tyt mžné situace: nrmální situace není zaznamenán výskyt phrm neb je výskyt phrm takvéh rzsahu, který systém řízení úspěšně zvládá (výpadky el. energie, běžné nemci) nuzvé situace dpady phrm jsu nepřijatelné, nedají se zvládnut běžnými prstředky a je nutná pmc speciálních slžek (IZS, veterinární péče) a pužití plánů pr řešení těcht situací, kritické situace dpady jsu taktéž nepřijatelné a rzsah je takvý, že hržují existenci člvěka, prt je třeba pužití speciálních plánů a speciálních způsbů řízení. 1 Jedntlivé druhy phrm můžeme rzdělit takt: přírdní (pvdně, sesuvy půdy, zemětřesení), technlgické (havárie chemické, radiační, dpravní, velká znečištění živtníh prstředí), blast ppulace, lidské splečnsti, živtní prstředí epidemi, pandemie, hrmadné nákazy zvířat, terrismus, defekty v infrmačních technlgiích (dnes zejména hackeři). 2 K vypřádání se s phrmami služí plánvání, které mají zajistit řízení bezpečnsti při výskytu těcht negativních jevů. Tyt jevy se však nedají pužít v rámci celéh státu, a prt musí být prvedeny pr jedntlivá území. Sučástí řízení státu jsu prt i systémy, které 1 PROCHÁZKOVÁ, D. Bezpečnst, krizvé řízení a udržitelný rzvj. Vyd. 1. Praha: Univerzita Jana Amse Kmenskéh, 2010, s PROCHÁZKOVÁ, D. Bezpečnst a krizvé řízení. Vyd. 1. Praha: Plice histry, 2006, s. 52

12 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, služí k zajištění eliminaci půsbení phrm a k nim patří řízení bezpečnsti území, krizvé řízení a nuzvé řízení. 3 S řízením je úzce spjat řízení rizika, cž je nástrj k minimalizaci ztrát, škd vyvlané různými událstmi a zahrnuje plánvání, rganizvání, přidělvání úklů tak Pr řízení bezpečnsti platí prcesní mdel vrchlvéh řízení bezpečnsti, který zahrnuje: A. Analýza pznatků a zkušenstí s phrmu např.: Stanvit mžnst vzniku phrmy pr určité časvé intervaly, identifikace zdrje všech rizik, Vytvřit scénáře dpadů phrmy, Pchpit rizika phrmy v širších suvislstech, B. Prvést hdncení dpadů sledvané phrmy s hledem na: Objektivní kvantifikaci všech parametrů a jejich neurčitsti, Četnst výskytu phrmy, C. Prvést cenění sledvané phrmy s hledem na: Přijatelnst hržení z hlediska jedntlivce i splečnsti, Eknmický dpad na splečnst a existující fndy pr bnvu ve splečnsti Náklady a zisky při regulaci nejzávažnějších dpadů phrmy. D. Regulvat činnsti v dané blasti s cílem aplikvat takvá patření, aby dšl k: Snížení veliksti dpadů, Snížení neurčitsti v infrmacích dpadech phrmy, sustavný mnitring klíčvých částí technlgie z hlediska velkých dpadů v případě phrm, Zvážit mžnsti na snížení veliksti dpadů phrm. E. Sustavně věřvat přijatu metdiku vrchlvéh řízení bezpečnsti s cílem: Testvat účinnst strategií na snížení dpadů phrm, Sledvat mechanismy zpětné vazby s cílem pučit se ze zkušenstí a případně změnit pririty ve vrchlvém řízení, Vytvřit prgramy, které zahrnují způsby řízení, výcvik a pstupy v případě dpadů dané phrmy. 4 3 Tamtéž s PROCHÁZKOVÁ, D. Bezpečnst a krizvé řízení. Vyd. 1. Praha: Plice histry, 2006, s. 90

13 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, Obecně bezpečnstní systém ČR a jeh prvky vyplývá z ústavníh zákna č. 110/1998 Sb., bezpečnsti České republiky. K těmt prvkům patří i veřejná správa. 5 Bezpečnstní systém státu je zalžen na přijetí tzv. krizvé legislativy, která zahrnuje ZIZS a KZ. Přijetím těcht záknů se dtvřil systém managementu mimřádných událstí v rámci státu. Pjetí managementu mimřádných událstí předpkládá jeh dvě fáze: 1) příprava na mimřádné událsti, 2) řešení mimřádných událstí. Při řešení mimřádných událstí jsu důležité dvě skupiny ptřeb: kmpetence zákny slžkách bezpečnstníh systému, ZIZS, KZ apd. zdrje persnál, finance, infrmace. 6 Definice mimřádné událsti je spjena se ZIZS a ptažm s KZ a těsně na něj navazuje krizvé řízení. Z definic pdle výše uvedených záknů lze vyvdit následující: -mimřádná událst je vyvlána vznikem phrmy, kteru lze zvládnut běžnými patřeními státu, tj. vyčleněnými slžkami, zdrji a prstředky v suladu s platnými právními předpisy. Krizvá situace je mimřádná událst, při které je nutn pužít nadstandardně výše uvedených slžek a navíc může djít na určitu dbu k mezení práv zaktvených v LZPS a dále k pužití dalších zdrjů síly a prstředků. 1.2 Pdklady (data) pr rzhdvání Prces řízení se skládá z krků, při kterých dchází k rzhdvání v rámci každéh krku. Rzhdvací prces pr řešení krizvých situací zahrnuje pslupnst prvků, kdy se řeší identifikace prblému až p vlastní rzhdnutí: 5 tamtéž s ADAMEC, V. A KOL. Základy rganizace a řízení bezpečnsti v České republice. 1. vyd. Ostrava: Sdružení pžárníh a bezpečnstníh inženýrství, 2012, s. 52

14 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, Shrmáždění a zpracvání infrmací adekvátní situacím (pr velké phrmy vyskytující se zřídka, musí být pužit algritmus velkých čísel), Rzpznání variant řešení, Hledání ptimálníh řešení prblému, Vlastní rzhdnutí. 7 Při rzhdvání řídící subjekt vybere z mnžiny řešení s hledem na pdněty, překážky a prblémy, které se vyskytly. Návrh něklika variant řešení je pměrně slžitá záležitst, prtže je prblém nutné nejen analyzvat, ale v pdstatě předpkládat buducí mžné varianty výskytu prblémů. V rámci variant mžných řešení, musí být vytvřeny i návrhy mechanismů, které budu umžňvat realizaci navržených patření. V tét suvislsti je však třeba uvést, že musí být vytvřeny nejen mechanismy pr řešení krizvých situací, ale též nástrje pr kntrlu prvádění příslušných pstupů, ppř. zavedený systém sankcí za neddržení pstupů. 8 Pr pdpru rzhdvání se pužívají různé systémy, jejichž cílem je vyhdntit pr relevantní phrmy hržení a rizika pr určitá místa a navrhnut zmírnění zranitelnsti staveb, infrastruktur a území. Pr snížení rizik se užívá následující metdika: pr danu živelnu neb jinu phrmu, pr niž se prvádí dhad ztrát a připravuje se bnva, musí být definván příslušné zájmvé území, pr scénář určité phrmy v daném místě vybrat velikst a rzsah phrmy, shrmáždit data místních pdmínkách, při pužití křivek zranitelnsti pr lkální pdmínky stanvit ztráty na stavbách, infrastruktuře atd., eskalací primárních dpadů djde k sekundárním dpadům prvést jejich dhad (např. pžár), pr dané území spčítat přímé eknmické a sciální ztráty. 9 Rzhdvací prces lze z frmálníh hlediska rzdělit na phled: 7 PROCHÁZKOVÁ, D. Bezpečnst, krizvé řízení a udržitelný rzvj. Vyd. 1. Praha: Univerzita Jana Amse Kmenskéh, 2010, s PROCHÁZKOVÁ, D. Bezpečnst, krizvé řízení a udržitelný rzvj. Vyd. 1. Praha: Univerzita Jana Amse Kmenskéh, 2010, s PROCHÁZKOVÁ, D. Bezpečnst a krizvé řízení. Vyd. 1. Praha: Plice histry, 2006, s. 133

15 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, ) empirick intuitivní (zalžen na znalstech, zkušenstech a lgickém úsudku rzhdvacíh subjektu, 2) exaktní (využití matematických mdelů a algritmů). 10 K zajištění maximální míry bjektivnsti a kvalifikvansti rzhdvání je rzhdující plnění následujících atributů: Mít dstatek relevantních infrmací, které jsu bjektivně zpracvány, Neustálá reakce na nvě příchzí infrmace, Při řešení prblému zhlednit suvislsti s klím prblému a jeh vnitřní strukturu, K zajištění účelnéh řešení prblému prvádět kmbinace nvých infrmací, zkušenstí a pznatků. Rzhdvání by měl být kvalifikvané a taktéž bjektivní. Pdle znalstí prblému se rzlišují typy rzhdvání: Rzhdvání za jistty jsu známy prvky pr rzhdnutí i mžná řešení, Rzhdvání za nejistty pr řešení rzhdvací úlhy připadá v úvahu více alternativ a může djít k různým stavům, avšak nelze určit pravděpdbnst výskytu th kteréh stavu, Rzhdvání za neurčitsti není známa pravděpdbnst výskytu ani jedntlivých prvků některých stavů Úlha veřejné správy v bezpečnstním systému K prvkům bezpečnstníh systému patří: Plicie ČR, HZS, IZS, Zdravtnická záchranná služba, armáda, veřejná správa. Úkly veřejné správy v blasti bezpečnsti a taktéž rzvje státu, vyplývající z jejíh pstavení jak správce území., které jsu vyjmenvány 10 PROCHÁZKOVÁ, D. Bezpečnst, krizvé řízení a udržitelný rzvj. Vyd. 1. Praha: Univerzita Jana Amse Kmenskéh, 2010, s PROCHÁZKOVÁ, D. Bezpečnst, krizvé řízení a udržitelný rzvj. Vyd. 1. Praha: Univerzita Jana Amse Kmenskéh, 2010, s. 60

16 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, prstřednictvím záknů a nrem (typická rztříštěnst a následně vyskytující se rzpry při naplňvání cílů). Mezi tyt úkly patří zejména: zajištění prevence phrm a zmírnění jejich dpadů v území pmcí územníh plánvání, 12 Schvalvání plánů rzvje, Kvalifikvaná inspekční činnst, Práce s veřejnstí - kmunikace a rganizvání, Správa varvných signálů. 13 V rámci rzhdnutí veřejné správy v blasti půsbnsti řízení území je nutné, aby příslušná rzhdnutí byla zalžena na kvalifikvaných datech, dbrných hdnceních, správných metdách rzhdvání atd Krizvé řízení Charakteristika krizvéh řízení Krizvé řízení ve smyslu definice pdle 2 KZ je suhrnem řídících činnstí rgánů krizvéh řízení zaměřených na analýzu a vyhdncení bezpečnstních rizik a plánvání, rganizvání, realizaci a kntrlu činnstí prváděných v suvislsti s: přípravu na krizvé situace a jejich řešením, neb chranu kritické infrastruktury. Krizvé řízení je chápán jak pr-aktivní způsb řízení rizik 15 a zahrnuje něklik fází: 1. prevence - t znamená zavedení systému, který zabraňuje výskytu phrm a v případě jejich výskytu, zmírňuje jejich dpady na chráněné zájmy státu výsledky jsu patrné 12 Zákn č. 183/2006 Sb., územním plánvání a stavebním řádu ve znění pzdějších předpisů 13 PROCHÁZKOVÁ, D. Bezpečnst a krizvé řízení. Vyd. 1. Praha: Plice histry, 2006, s PROCHÁZKOVÁ, D. Bezpečnst a krizvé řízení. Vyd. 1. Praha: Plice histry, 2006, s PROCHÁZKOVÁ, D. Bezpečnst a krizvé řízení. Vyd. 1. Praha: Plice histry, 2006, s

17 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, až v buducnsti, (technická prevence je vyjádřena např. v rámci územníh plánvání při umisťvání, pvlvání, prvzu staveb a zařízení), 2. připravenst - na zvládnutí phrm, které se mhu vyskytnut znamená zvážení mžných phrm, ke kterým může djít a přijetí příslušných patření a pstupů, ke kterým patří např. zpracvání scénářů mžných phrm a reakce na ně, zajištění příslušných výknných slžek (a jejich výcvik), prstředků a pmůcek, zpracvání scénářů řízení. 3. dezva - zvládnutí dpadu mžných phrm s přiměřenými ztrátami a přiměřenými zdrji zajištění (i když v tmt směru má prvtní rli IZS, veřejná správa, rganizace a samtní bčané mají plnit úkly, i když nejsu přím prstřednictvím IZS k tmu vyzváni), 4. bnva - zajištění návratu území či státu d stabilizvanéh stavu (v tmt směru zatím není dknčena strategie bnvy, která musí být prvedena p phrmách, aby se zajistil i dluhdbý územní rzvj, pstupuje se v případ d případu a někdy může djít k rzprným zásahům), 5. zajištění bnvy a nastartvání dalšíh rzvje pstiženéh území.16 Krizvým řízením se rzumí suhrn řídících činnstí věcně příslušných rgánů zaměřených na analýzu a vyhdncení bezpečnstních rizik, plánvání, rganizvání, realizaci a kntrlu činnstí prváděných v suvislsti s řešením krizvé situace. 17 Krizvé řízení je sučástí řízení bezpečnsti, zaměřené zejména na přípravu a zvládnutí mžných kritických situací v rámci půsbnsti rgánu krizvéh řízení a na plnění patření a úklů ulžených vyššími rgány krizvéh řízení. K zvládnutí kritických situací rgány pužívají právní patření vyhlášení krizvé situace, která zahrnuje i určitá mezení práv lidí a pužívání nadstandardních zdrjů. 16 Krizvé řízení šklení starstů bcí v Českých Budějvicích plk. RNDr. Helena Majzlíkvá Hasičský záchranný sbr Jihčeskéh kraje Oddělení chrany. 17

18 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, Cíl krizvéh řízení Cílem krizvé řízení je něčemu zabránit neb něc dvrátit. Samzřejmě se liší d řízení za nrmálních pdmínek, nebť prbíhá pd tlakem, rzhdvání musí být prveden čast i při nedstatku infrmací. Nejen z tht důvdu, ale i z důvdu th, že rzhdvání se děje plitickými rgány, které nedispnují dstatečnými znalstmi, je důležité mít zpracvané pdklady, které tvří zejména scénářů jak pmůcka pr tt rzhdvání, dále pstupy pr prvádění varvání, infrmvanst zajišťvání účasti jedntlivých slžek atd. cž úzce suvisí s plánváním připravensti na tyt situace. 18 Bezpečnstní rada ORP je pradním výbrem tedy tady má úlhu v rámci krizvéh řízení. Cílem krizvéh řízení je: předcházet vzniku mžných kritických situací, zajistit přípravu na zvládnutí mžných kritických situací, zajistit zvládnutí mžných kritických situací v rámci vlastní půsbnsti rgánu krizvéh řízení, plnění patření a úklů ulžených vyššími rgány krizvéh řízení, nastartvat bnvu a další rzvj Krizvé stavy, situace a mimřádné událsti Krizvé stavy se vyhlašují v případě vzniklých krizvých situací (mimřádných událstí, které hržují ve značném rzsahu živty, zdraví, majetek a živtní prstředí). Krizvými stavy jsu: stav nebezpečí, nuzvý stav, stav hržení státu, válečný stav. 18 PROCHÁZKOVÁ, D. Bezpečnst a krizvé řízení. Vyd. 1. Praha: Plice histry, 2006, s tamtéž s. 99

19 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, Krizvu situací se rzumí mimřádná událst pdle ZIZS, narušení kritické infrastruktury neb jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nuzvý stav neb stav hržení státu ( 2 písm. b) KZ). Kriticku infrastrukturu se rzumí prvek kritické infrastruktury neb systém prvků kritické infrastruktury, narušení jehž funkce by měl závažný dpad na bezpečnst státu35), zabezpečení základních živtních ptřeb byvatelstva, zdraví sb neb eknmiku státu ( 2 KZ). Mimřádnu událstí se rzumí škdlivé půsbení sil a jevů vyvlaných činnstí člvěka, přírdními vlivy, a také havárie, které hržují živt, zdraví, majetek neb živtní prstředí a vyžadují prvedení záchranných a likvidačních prací. Zákn č. 239/2000 Sb., 2 písm. b) Řešení mimřádných situací taktéž ZIZS. V tmt směru se hvří dvu způsbech pužití IZS: příprava na vznik mimřádné událsti, prvádění sučasně záchranné a likvidační práce dvěma neb více slžkami IZS. 20 ZIZS ppisuje pstavení fyzických sb při mimřádné událsti. Jedná se pvinnst fyzických sb při zásahu v rámci mimřádné situace: strpět určitá mezení, na výzvu starsty neb velitele zásahu pskytnut sbní neb věcnu pmc, strpět vstup sb prvádějících zásah při mimřádné situaci na pzemky a d staveb ve vlastnictví fyzické sby, Pr právnické sby a fyzické sby pdnikající platí pvinnst v případě, že u ní djde k havárii prvádět záchranné a likvidační práce, pdílet se na varvání sb, které by mhly být zasaženy havárií, prvádět asanační práce apd Orgány krizvéh řízení K rgánům krizvéh řízení pdle KZ patří: 20 JURNÍKOVÁ, J. Správní práv: zvláštní část : studijní text pr bakaláře. 1. vyd. Brn: Masarykva univerzita, 2013, s JURNÍKOVÁ, J. Správní práv: zvláštní část : studijní text pr bakaláře. 1. vyd. Brn: Masarykva univerzita, 2013, s. 74

20 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, vláda, ministerstva a jiné ústřední správní úřady (ministerstv vnitra, dpravy, zdravtnictví, průmyslu a bchdu, Česká nárdní banka, rgány kraje a další rgány s půsbnstí na území kraje, rgány bce s rzšířenu půsbnstí, rgány bce. Ostatní rgány s územní půsbnstí dle KZ (nejsu rgány krizvéh řízení): bezpečnstní rady: pradní rgán zřizvatele pr přípravu na krizvé situace, pdle 24 KZ půsbí bezpečnstní rady: bezpečnstní rada kraje (předsedu je hejtman kraje) a bezpečnstní rada ORP (předsedu je starsta ORP). krizvé štáby: pracvní rgány pr řešení krizvých situací, ústřední krizvý štáb, krizvý štáb kraje, krizvý štáb ORP, územní správní úřady Z výše uvedených rgánů, lze uvést např. účast Plicie ČR v rámci krizvéh řízení na úrvni územní, která spčívá např. v ustavení dbrných pracvních rgánů krizvéh řízení, které na základě územně mezené půsbnsti splupracují následvně: krizvá pracviště útvarů plicie s pracvníky krizvéh řízení jedntlivých útvarů a slžek územní správy, úřadů, rganizací apd., krizvá pracviště plicie se slžkami IZS a bezpečnstní kmunitu na určitém území pr zajištění vnitřní bezpečnsti a veřejnéh přádku, dbrné lgistické útvary plicie, které jsu určeny k zabezpečení splupráce s územními subjekty zajišťujícími lgisticku připravenst na krizvá patření SOUČEK, Vladimír. Vnitřní bezpečnst a veřejný přádek a vybrané kapitly krizvéh řízení: mdul G. Vyd. 1. Praha: MV - generální ředitelství Hasičskéh záchrannéh sbru ČR, 2009, s. 17

21 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, Pstavení a půsbnst bcí v krizvém řízení Obec jak rgán krizvéh řízení V rámci krizvéh řízení vyknává rzhdující úlhu starsta bce a dále becní úřad ORP. Starsta ORP řídí a kntrluje přípravná patření, činnsti k řešení krizvých situací a činnsti ke zmírnění jejich následků, které prvádějí správní úřady ve správním bvdu ORP, rgány bcí, fyzické a právnické sby ve správním bvdu ORP. 23 Pravmci starsty bce pdle 21 KZ při řešení krizvých situací: za účelem přípravy na krizvé situace a jejich řešení může zřídit krizvý štáb bce jak svůj pracvní rgán, zajišťuje za krizvé situace prvedení stanvených krizvých patření v pdmínkách správníh bvdu bce; správní úřady se sídlem na území bce, právnické sby a pdnikající fyzické sby jsu pvinny stanvená krizvá patření splnit, plní úkly stanvené starstu bce s rzšířenu půsbnstí a rgány krizvéh řízení při přípravě na krizvé situace a při jejich řešení a úkly a patření uvedené v krizvém plánu bce s rzšířenu půsbnstí, dpvídá za využívání infrmačních a kmunikačních prstředků a pmůcek krizvéh řízení určených Ministerstvem vnitra. V dbě krizvéh stavu starsta: zabezpečuje varvání sb nacházejících se na území bce před hrzícím nebezpečím, nařizuje a rganizuje evakuaci sb z hrženéh území bce, rganizuje činnst bce v pdmínkách nuzvéh přežití byvatel bce, je právněn pžádat právnické a fyzické sby pskytnutí dbrvlné pmci, plní úkly a patření uvedené v krizvém plánu kraje, 23 ADAMEC, V. A KOL. Základy rganizace a řízení bezpečnsti v České republice. 1. vyd. Ostrava: Sdružení pžárníh a bezpečnstníh inženýrství, 2012, s. 68

22 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, zajišťuje rganizaci dalších nezbytných patření, k řešení krizvých situací může starsta zřídit krizvý štáb bce jak svůj pracvní rgán Při mimřádné situaci prbíhá dezva, která se realizuje na úrvni perační, taktické, strategické. Pkud krdinaci záchranných a likvidačních prací prvádí starsta ORP, ptm se slžky IZS řídí jeh pkyny. Na strategické úrvni řízení dezvy na mimřádné situace vstupuje d řízení záchranných a likvidačních prací příslušný představitel územní veřejné správy. Při řešení mimřádné událsti vzniklé ve správním bvdu ORP krdinuje starsta bce záchranné a likvidační práce, pkud jej t velitel zásahu IZS pžádá. Pr krdinaci může starsta bce pužít krizvý štáb své bce. 24 Na řešení krizvých situací se dle KZ pdílí i becní úřad ORP, kterému KZ pdle 19 ukládá následující pvinnsti: pskytuje sučinnst hasičskému záchrannému sbru kraje při zpracvání krizvéh plánu kraje a při zpracvání krizvéh plánu bce s rzšířenu půsbnstí, plní úkly pdle krizvéh plánu bce s rzšířenu půsbnstí, vede evidenci údajů přechdných změnách pbytu sb ( 39d) a předává údaje v ní vedené hasičskému záchrannému sbru kraje, vede evidenci údajů přechdných změnách pbytu sb za stavu nebezpečí a předává údaje v ní vedené hasičskému záchrannému sbru kraje, vede přehled mžných zdrjů rizik a v rámci prevence pdle zvláštních právních předpisů dstraňuje nedstatky, které by mhly vést ke vzniku krizvé situace Obec jak územní rgán v krizvém řízení V tét suvislsti je třeba uvést velmi důležitu skutečnst, že bezpečnstní rada se zřizuje puze v rámci bce s rzšířenu půsbnstí a ne v každé bci. Bezpečnstní rada ORP ptm zajišťuje veškeré pvinnsti spjené s fungváním rady v e správním bvdu ORP. (a) 24 ADAMEC, V. A KOL. Základy rganizace a řízení bezpečnsti v České republice. 1. vyd. Ostrava: Sdružení pžárníh a bezpečnstníh inženýrství, 2012, s. 57, 61

23 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, Na jednání bezpečnstní rady bce s rzšířenu půsbnstí se prjednává a psuzuje stav zabezpečení a stav připravensti na krizvé situace na území kraje neb ve správním bvdu bce s rzšířenu půsbnstí. Na jednání bezpečnstní rady kraje neb bezpečnstní rady bce s rzšířenu půsbnstí mhu být přizvány další sby, pkud je jejich účast nezbytná k psuzení stavu zabezpečení a stavu připravensti na krizvé situace ( 24 KZ).

24 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, PŮSOBNOST BEZPEČNOSTNÍCH RAD OBCÍ 2.1 Úlha, slžení bezpečnstní rady Bezpečnstní rada ORP pdle 24 KZ půsbí jak pradní rgán starsty ORP pr přípravu na krizvé situace. Bezpečnstní rada ORP není rgánem krizvéh řízení. Předsedu bezpečnstní rady ORP je starsta ORP. Bezpečnstní rada ORP prjednává a psuzuje stav zabezpečení a stav připravensti na krizvé situace. Na její jednání mhu být přizvány sby, pkud je jich účast nezbytná k psuzení stavu zabezpečení a stavu připravensti na krizvé situace. Pdle 28 KZ je vydán NV462, které stanvuje bsah činnsti a slžení bezpečnstní rady kraje a bce s rzšířenu půsbnstí a krizvéh štábu kraje a bce s rzšířenu půsbnstí. Bezpečnstní rada ORP má nejvýše 8 členů a starsta ORP jejími členy jmenuje: míststarstu; tajemníka becníh úřadu; příslušníka Plicie ČR (určí ředitel krajskéh ředitelství Plicie ČR); příslušníka HZS kraje (určí ředitel HZS kraje); zaměstnance ORP zařazenéh d OÚ ORP (je zárveň tajemníkem bezpečnstní rady ORP); další sby, které jsu nezbytné k psuzení stavu zabezpečení a stavu připravensti na krizvé situace 2.2 Činnst bezpečnstní rady Obsah činnsti bezpečnstní rady ORP - 8 NV č. 462/2000 Sb. Bezpečnstní rada ORP prjednává a psuzuje: přehled mžných zdrjů rizik a analýzu hržení; krizvý plán ORP; vnější havarijní plán, pkud je schvalván starstu ORP; finanční zabezpečení připravensti ORP na MU neb KS a jejich řešení ve správním bvdu ORP; stav připravensti slžek IZS dislkvaných ve správním bvdu ORP;

25 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, způsb seznámení bcí, právnických a fyzických sb s charakterem mžnéh hržení ve správním bvdu ORP, s připravenými krizvými patřeními a se způsbem jejich prvedení; další dkumenty suvisející s připravenstí správníh bvdu ORP na krizvé situace a jejich řešení zajištění připravensti správníh bvdu určené bce na krizvé situace včetně návrhů patření, rzpracvání úklů krizvéh plánu ORP, ulžených hasičským záchranným sbrem kraje, rční zprávu stavu prstředků pr varvání sb ve správním bvdu určené bce a způsb zajištění náhradníh varvání, plán evakuace sb z hrženéh území správníh bvdu určené bce, zprávu činnsti a připravensti slžek IZS umístěných ve správním bvdu určené bce, návrh bjemu finančních prstředků v rzpčtu určené bce, vyčleněných k zajištění přípravy na krizvé situace ve správním bvdu určené bce, infrmaci financvání krizvých patření ve správním bvdu určené bce při vyhlášeném krizvém stavu v uplynulém rzpčtvém rce, způsb shrmažďvání nezbytných údajů sbách, které v dbě krizvéh stavu přechdně změní pbyt, pdmínky nuzvéh přežití byvatelstva. Pdle NV tajemníkem krizvéh štábu je tajemník příslušné bezpečnstní rady. 2.3 Zřízení, fungvání bezpečnstní rady ORP Bezpečnstní rada může být zřízena zřizvací listinu rzhdnutím starsty ORP neb nařízením primátra města jak Statut bezpečnstní rady ORP pdle ustanvení 103 dst. 4 písm. h) a 106 ZO, ustanvení 18 dst. 2 písm. a) a 24 dst. 3 KZ a ustanvení 8 a 9 nařízení vlády Č. 462/2000 Sb., k prvedení 27dst. 8a 28 dst. 5 KZ. Statut bezpečnstní rad ORP bsahují zpravidla následující prvky: výčet úklů a činnstí, které bezpečnstní rada zajišťuje, slžení bezpečnstní rady,

26 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, pravidla a další pdrbnsti jednání bezpečnstní rady neb dkaz na příslušný vnitřní předpis (např. jednací řád), stanvení, kd zabezpečuje činnst bezpečnstní rady (např. sekretariát bezpečnstní rady, tajemník) zdrj nákladů na činnst bezpečnstní rady. Pvinnst člena bezpečnstní rady pdrbit se prvěrce, dle chrany utajvaných infrmací, na stupeň minimálně Zvláštní skutečnsti. 25 Sekretariát bezpečnstní rady může plnit např. úkly: administrativně a rganizačně zabezpečuje činnst bezpečnstní rady, vyhdncuje plnění závěrů z jednání, ve splupráci s členy bezpečnstní rady sestavuje plán neb návrh plánu práce bezpečnstní rady na kalendářní rk, zajišťuje přizvání příslušných sb pdle statutu bezpečnstní rady na jednání bezpečnstní rady, připravuje neb vytváří návrh prgramu jednání bezpečnstní rady, rganizuje pracvní prady s dpvědnými pracvníky, určenými ke splupráci se sekretariátem bezpečnstní rady, v sučinnsti se členy bezpečnstní rady infrmuje starstu bce a předsedu bezpečnstní rady bce vzniku krizvé situace a jejím dalším průběhu, shrmažďuje pdklady a infrmace a vypracvává pdklady ptřebné pr činnst bezpečnstní rady, vede evidenci závěrů bezpečnstní rady a evidenci písemných a zvukvých záznamů z jednání bezpečnstní rady, zajišťuje evidenci úklů ulžených usnesením bezpečnstní rady a kntrlu plnění úklů. 26 Jednací řád bezpečnstní rady může bsahvat např. následující ujednání: Ujednání tm, že jednání bezpečnstní rady je neveřejné, pkud její předseda nerzhdne jinak, 25 Dstupné na: 26 Dstupné na:

27 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, stanvení sby, která řídí jednání bezpečnstní rady (předseda bezpečnstní rady), stanvení sby, která řídí jednání v jeh nepřítmnsti (její místpředseda neb člen, kteréh tím předseda bezpečnstní rady pvěřil), rzsah, způsb pdávání infrmací z jednání bezpečnstní rady pr veřejnst a sdělvací prstředky, který schválí předseda bezpečnstní rady, případně tajemník bezpečnstní rady, stanvení sby dpvědné za uveřejňvání infrmací z jednání na internetvých stránkách bce (např. předseda bezpečnstní rady neb tajemník bezpečnstní rady neb člen sekretariátu), určení, kd zpracvává písemné materiály pr pravidelné jednání bezpečnstní rady pdle pracvníh plánu (např. její členvé neb sby, které k tmu vyzve předseda bezpečnstní rady neb sekretariát bezpečnstní rady), Pdklady dručí tajemníkvi bezpečnstní rady překladatel v jednm kmpletním listinném výtisku vlastnručně pdepsaném předkladatelem a zpracvatelem a sučasně i v elektrnické pdbě nejpzději 10 dnů před plánvaným jednáním. stanvení lhůty před vlastním jednáním, ve které se zasílá pzvánka na jednání bezpečnstní rady a kmpletní pdkladvé materiály v elektrnické (listinné) pdbě a určení sby, zdpvědné za její rzeslání (např. tajemník bezpečnstní rady) všem členům bezpečnstní rady, vymezení, že přizvaným účastníkům se zasílají pdklady puze k bdům jednání, ke kterým jsu přizváni, pkud předseda bezpečnstní rady nerzhdne jinak. jestliže je bezpečnstní rada svlána k řešení naléhavých úklů a hrzí-li nebezpečí z prdlení, mhu být pdklady v listinné pdbě předkládány přím na jednání aneb jsu předkladatelem vyslveny ústně, mžnst předsedy bezpečnstní rady na jednání bezpečnstní rady přizvat zaměstnance bce zařazené d becníh úřadu, zástupce správních úřadů, bcí, pdnikajících právnických neb fyzických sb, bčanských sdružení, dbrníky z hlediska prjednávané prblematiky, případně další sby (např. starsta bce ve správním bvdu ORP) a údaj tm, že. Pkud se jednání účastní tyt další sby, jsu přítmny jen na jednání k bdu, který se jich týká, pkud předseda bezpečnstní rady nerzhdne jinak, určení zpracvatele zápisu z jednání bezpečnstní rady v listinné pdbě (např. tajemník bezpečnstní rady),

28 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, náležitsti zápisu jednání bezpečnstní rady např. datum, čas a míst zahájení jednání a čas uknčení jednání, prgram jednání, prezenční listina účastníků jednání, stručný záznam přednesených ústních infrmací, návrhů a dpručení, stručný záznam z diskuze k prjednávaným bdům prgramu, způsb vypřádání přednesených připmínek, usnesení k prjednávaným bdům prgramu, pdpisy předsedy bezpečnstní rady a tajemníka bezpečnstní rady. určení, kd zajišťuje rzesílání zápisu jednání bezpečnstní rady v elektrnické (listinné) pdbě í tajemník bezpečnstní rady všem členům bezpečnstní rady a dalším účastníkům jednání a v jaké lhůtě de dne jednání. míst ulžení zvukvéh záznamu z jednání bezpečnstní rady, pkud byl přízen (např. u tajemníka bezpečnstní rady) a údaj tm, že je neveřejný. 27 způsbilst bezpečnstní rady jednat a přijímat usnesení (např. puze pkud je přítmna nadplviční většina jejích členů), určení místa ulžení prvěrky v suvislsti s utajvanými skutečnstmi 2.4 Analýza rizik Analýza hržení je jedním ze základních pdkladů pr zpracvání krizvéh a havarijníh plánu Přehled mžných zdrjů rizik a analýza hržení se zpracvává na základě 15 dst. 1) písm. b) KZ, Zpracvává se přehled mžných stacinárních zdrjů nebezpečí na území, které mhu způsbit vznik mimřádné událsti Přehled mžných zdrjů rizik je výčet knkrétních hrzeb, které mhu způsbit vznik krizvé situace. V rámci přehledu mžných zdrjů rizik se uvedu puze ty hrzby, které mhu hrzit bezpečnst, zabezpečení základních živtních ptřeb byvatelstva, živty a zdraví sb, majetek neb živtní prstředí na území kraje. Analýza hržení je zhdncení půsbení knkrétní hrzby s hledem na bezpečnst, zabezpečení základních živtních ptřeb byvatelstva, živty a zdraví sb, majetek neb živtní prstředí. V analýzách hržení je nutn uvést zejména a) předpkládané následky půsbení knkrétních hrzeb na území ORP, 27 Dstupné na:

29 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, b) infrmace mžném přesahu následků půsbení hrzeb na území jinéh kraje neb státu (nutn neprdleně infrmvat příslušné rgány ORP, c) infrmace mžném přesahu následků půsbení hrzeb z území jinéh ORP neb státu. Přehled mžných zdrjů rizik a analýzy hržení se zpracvávají zejména s využitím výstupů z analýzy vzniku mimřádných událstí a z th vyplývajících hržení na území ORP a dalších analýz rizik, které jsu zpracvávány pdle jiných právních předpisů ( 24 až 24c KZ) Krizvý plán Krizvý plán plán dezvy na krizvé situace, který bsahuje subr patření pr zmírnění phrm, kterým nelze zabránit a patření nutná pr zvládnutí kritických situací, která vedu k zabezpečení situace a umžní bnvu a další rzvj území. Bezpečnstní rada ORP pdle KZ prjednává a psuzuje krizvý plán ORP. Při zpracvání krizvéh plánu ORP se vychází z krizvéh plánu kraje. Krizvý plán ORP pdle 15 KZ zpracvává HZS kraje a při jeh zpracvání vyžaduje v nezbytném rzsahu sučinnst rganizačních slžek státu, rgánů územních samsprávných celků, právnických sb a pdnikajících fyzických sb, Krizvý plán zahrnuje základní, perativní a pmcnu část. Základní část mim jiné zahrnuje charakteristiku rganizace krizvéh řízení V charakteristice rganizace krizvéh řízení se uvede zejména a) ppis krizvéh řízení v ORP, kterým se rzumí 1. vymezení všech rgánů krizvéh řízení s půsbnstí na území ORP, 2. vymezení statních rgánů s územní půsbnstí8) a dalších subjektů (např. slžky IZS, subjekty kritické infrastruktury), které se 28 Metdika zpracvání krizvých plánů pdle 15 až 16 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k prvedení 27 dst. 8 a 28 dst. 5 zákna č. 240/2000 Sb., krizvém řízení a změně některých záknů (krizvý zákn), ve znění pzdějších předpisů

30 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, pdílejí na zajištění připravensti kraje na krizvé situace a jejich řešení, b) slžení a úkly krizvéh štábu, c) ppis vzájemných vazeb v rámci krizvéh řízení, d) způsb kmunikace a předávání infrmací v rámci krizvéh řízení. V krizvém plánu ORP se rzpracují puze ty hrzby, které mhu způsbit vznik krizvé situace na území ORP a t s hledem na typy krizvých situací, pr které příslušná ministerstva neb jiné ústřední správní úřady4) zpracvávají typvý plán. 29 V rámci krizvéh plánu se zpracvávají následující dkumenty: Přehled právnických sb a pdnikajících fyzických sb, které zajišťují plnění patření vyplývajících z krizvéh plánu V přehledu právnických sb a pdnikajících fyzických sb se uvedu všechny subjekty pdle 29 KZ, a dále územní správní úřady pdle 24c KZ které zajišťují plnění patření vyplývajících z krizvéh plánu ORP. V přehledu se uvede zejména a) název a sídl právnické neb pdnikající fyzické sby neb územníh správníh úřadu, b) vymezení předmětu činnsti neb věcné půsbnsti, c) specifikace patření vyplývajících z krizvéh plánu ORP, d) infrmace, zda se sučasně jedná subjekt kritické infrastruktury neb evrpské kritické infrastruktury. V přehledu právnických sb a pdnikajících fyzických sb pdle 29 KZ se neuvádí ddavatelé nezbytných ddávek, pkud neplní v rámci krizvéh plánu. ORP žádné knkrétní patření. Uvedení ddavatele v plánu nezbytných ddávek se nepvažuje za plnění knkrétníh patření vyplývajícíh z krizvéh plánu ORP. 29 Metdika zpracvání krizvých plánů pdle 15 až 16 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k prvedení 27 dst. 8 a 28 dst. 5 zákna č. 240/2000 Sb., krizvém řízení a změně některých záknů (krizvý zákn), ve znění pzdějších předpisů

31 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, Přehled prvků kritické infrastruktury a evrpské kritické infrastruktury Přehled prvků kritické infrastruktury a evrpské kritické infrastruktury nacházejících se na území ORP vychází ze seznamu zpracvanéh Ministerstvem vnitra a uvádí se zde zejména identifikace prvku kritické infrastruktury neb evrpské kritické infrastruktury, název a sídl prvzvatele tht prvku, vymezení předmětu činnsti neb věcné půsbnsti. V kruhu perativní části krizvéh plánu ORP se zpracvávají pdklady: Přehled krizvých patření a způsb zajištění jejich prvedení (výpis krizvých patření, uvedení rgánu krizvéh řízení právněnéh tt krizvé patření nařídit, ppis pstupu při jeh realizaci, vymezení dpvědnsti za realizaci krizvéh patření a subjektů, které se na jeh realizaci pdílejí), plán nezbytných ddávek (v suladu s 2 dst. 1 písm. c) KZ, způsb plnění regulačních patření (se uvedu regulační patření, která mhu být přijata starstu ORP pdle 21 KZ, přehled spjení na subjekty, které se pdílejí na připravensti na krizvé situace a jejich řešení (seznam telefnních kntaktů a elektrnických adres na příslušné rgány krizvéh řízení a další subjekty pdílející se na připravensti na krizvé situace a jejich řešení, údaje nezbytné pr identifikaci tét sby včetně vyknávané funkce a zařazení atd) rzpracvání typvých plánů na pstupy pr řešení knkrétních druhů hrzících krizvých situací, které byly identifikvány v analýze hržení (rzpracují se typvé plány puze pr ty hrzby, které byly identifikvány v analýzách hržení, uvede se přehled pstupů, zásad a patření pr řešení krizvých situací v pdmínkách ORP, včetně uvedení subjektů, které se na řešení krizvých situací pdílejí a vymezení pžadavků na síly a prstředky nezbytné pr zvládnutí tét krizvé situace. Pr zajištění připravensti na krizvé situace a jejich řešení na území kraje a správníh bvdu bce s rzšířenu půsbnstí se využívají také plánvací dkumenty - Přehled plánů zpracvaných pdle zvláštních právních předpisů využitelných při řešení krizvé situace. Obsahem tét části krizvéh plánu ORP je seznam dalších plánvacích dkumentů, které je mžné využít při řešení krizvé situace. V seznamu se uvede zpracvatel a míst ulžení a) havarijníh plánu kraje,

32 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, b) vnějšíh havarijníh plánu, c) pvdňvéh plánu, d) dalších plánvacích dkumentů pdle uvážení zpracvatele. Krizvý plán ORP se vede nejméně v jednm listinném vyhtvení a elektrnické pdbě, přičemž aktualizace se prvádí: suhrnně - p prvedení se dpručuje jeh pětvné schválení průběžně. 30 Úlha IZS Na základě písemné dhdy IZS pskytuje ORP a dalším slžkám tzv. plánvanu pmc na vyžádání, která zahrnuje pmc při prvádění záchranných a likvidačních prací. Zárveň IZS pskytuje nepřetržitu phtvst pr příjem mimřádných událstí, její vyhdncení a následný bezdkladný zásah. 30 Metdika zpracvání krizvých plánů pdle 15 až 16 nařízení vlády č. 462/2000 Sb.,s. 12

33 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, II. PRAKTICKÁ ČÁST

34 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, ZÁKLADNÍ PROBLÉMY BEZPEČNOSTNÍCH RAD OBCÍ Základní prblémy, které bezpečnstní rady řeší, je zabezpečení chrany byvatelstva České Republiky. Bezpečnstní rady se zabývají především vypracváváním krizvých plánů při mimřádných událstech a krizvých situacích. Krizvé situace jsu hlavním tématem, které bezpečnstní rady řeší. Pr tyt událsti připravují krizvé, havarijní, evakuační a jiné plány, které služí k zajištění c mžná nejmenších škd, jak už na zdraví člvěka, tak na majetku. 3.1 Krizvé situace Krizvá situace je mimřádná situace, kdy je bezprstředně hržena svrchvanst a územní celistvst státu, jeh demkratické základy, chd hspdářství, systém státní správy a samsprávy, zdraví a živt velkéh pčtu sb, majetek ve velkém rzsahu, kulturní statky, živtní prstředí neb plnění mezinárdních závazků, přičemž hržení nelze zabránit ani jeh následky dstranit bvyklu činnstí správních úřadů, rgánů územní samsprávy, zbrjených sil, záchranných sbrů, havarijních a jiných služeb. Krizvé situace lze rzdělit dle příčiny vzniku d dvu skupin a t na krizvé situace zapříčiněné člvěkem (antrpgenní) a neb krizvé situace zapříčiněné přírdními vlivy (přírdní) Přírdní krizvé situace Přírdní krizvé situace se rzdělují na: Živelná phrma je mimřádná událst vzniklá v důsledku škdlivéh půsbení přírdních sil. Přináší škdy na majetku, přírdě, pškzuje zdraví a mnhdy má za následek smrt lidí. Vzniká rychlým neb pzvlným přírdním prcesem mimřádných rzměrů, který je způsben ději prbíhajícími uvnitř i vně Země, vlivem rzdílů teplt neb jiných faktrů. Živelní phrmy pstihují pevninu, vdstv i atmsféru. Řadíme mezi ně: dluhtrvající sucha, dluhdbá inverzní situace, pvdně velkéh rzsahu, jiné živelní phrmy velkéh rzsahu (např. rzsáhlé lesní pžáry, sněhvá kalamita, vichřice, sesuvy, zemětřesení apd.), Hrmadné nákazy epidemie - hrmadné nákazy sb, epifytie - hrmadné nákazy plních kultur,

35 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, epiztie - hrmadné nákazy zvířat, Antrpgenní krizvé situace Antrpgenní krizvé situace se rzdělují d dvu kategrií: Prvzní havárie a havárie spjené s infrastrukturu radiační havárie velkéh rzsahu, havárie velkéh rzsahu způsbená vybranými nebezpečnými látkami a chemickými přípravky, jiné technické a technlgické havárie velkéh rzsahu (pžáry, explze, destrukce nadzemních a pdzemních částí staveb), narušení hrází významných vdhspdářských děl se vznikem zvláštní pvdně, znečištění vdy, vzduší a přírdníh prstředí haváriemi velkéh rzsahu. Vnitrstátní splečenské, sciální a eknmické krize narušení finančníh a devizvéh hspdářství státu velkéh rzsahu, narušení ddávek rpy a rpných prduktů velkéh rzsahu, narušení ddávek elektrické energie, plynu neb tepelné energie velkéh rzsahu, narušení ddávek ptravin velkéh rzsahu, narušení ddávek pitné vdy velkéh rzsahu, narušení ddávek léčiv a zdravtnickéh materiálu velkéh rzsahu, narušení funkčnsti dpravní sustavy velkéh rzsahu, narušení funkčnsti veřejných kmunikačních vazeb velkéh rzsahu, narušení funkčnsti veřejných infrmačních vazeb velkéh rzsahu, migrační vlny velkéh rzsahu, hrmadné pstižení sb mim epidemií, hrzba neb prvedení závažných terristických akcí, aktivity vnitrstátníh neb mezinárdníh zlčinu neb terrismu, závažné narušení veřejnéh přádku neb nárůst závažné majetkvé a násilné kriminality velkéh rzsahu, hržení živta a zdraví bčanů v jiných zemích takvéh rzsahu a charakteru, že je pžadván kamžité pskytnutí materiální neb finanční

36 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, humanitární pmci neb nasazení záchranných sil a prstředků státních a dbrvlných rganizací ČR v rámci zahraniční pmci, hržení demkratických základů státu extrémistickými plitickými silami, násilné akce subjektů cizí mci spjené s pužitím vjenských sil a prstředků prti chráněným zájmům a vyvlané účastí státu v mezinárdních mírvých a humanitárních misí neb plněním jeh spjeneckých závazků, rzsáhlá a závažná diverzní činnst spjená se zjevnu přípravu vjenské agrese subjektu cizí mci, vnější vjenské napadení státu neb spjenců, hržení základních hdnt demkracie, svbdy bčanů v jiných zemích takvéh rzsahu a charakteru, že hržuje bezpečnst mezinárdníh prstředí a je pžadván i nasazení zbrjených sil k prvedení mezinárdní mírvé neb humanitární perace. 3.2 Jednání bezpečnstní rady ORP Jednání bezpečnstní rady svlává a řídí předseda bezpečnstní rady, v jeh nepřítmnsti jím pvěřený člen bezpečnstní rady. Bezpečnstní rada je svlávána pdle pracvníh plánu na kalendářní rk (dále jen "pracvní plán") neb na základě důvdněné písemné žádsti člena bezpečnstní rady. Pravidelné jednání bezpečnstí rady se uskutečňuje alespň dvakrát v rce, v případě nějaké krizvé situace může předseda svlat mimřádné jednání bezpečnstní rady, pkud je zaptřebí. Pravidelná jednání prbíhají zpravidla na základě písemných pdkladvých materiálů. Členvé bezpečnstní rady se účastní všech jednání; puze ve výjimečných případech a p suhlasu předsedy bezpečnstní rady mhu být zastupeni pvěřeným pracvníkem svéh úřadu. Předseda bezpečnstní rady může na jednání bezpečnstní rady přizvat zástupce správních úřadů půsbících na teritriu, rganizací, bčanských sdružení, dbrníky z hlediska prjednávané prblematiky, případně další sby. Z jednání bezpečnstní rady je přizván zpravidla zvukvý záznam a zápis.

37 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, Činnsti rgánů bezpečnstních rad bcí při řešení krizvých situací Obecní úřad ORP Obecní úřad ORP zajišťuje připravenst bce na řešení krizvých situací a seznamuje právnické a fyzické sby s charakterem mžnéh hržení, s připravenými krizvými patřeními a se způsbem jejich prvedení. Obecní úřad bce s rzšířenu půsbnstí (magistrát města) za účelem zajištění připravensti správníh bvdu bce s rzšířenu půsbnstí na řešení krizvých situací: pskytuje sučinnst hasičskému záchrannému sbru kraje při zpracvání krizvéh plánu kraje a při zpracvání krizvéh plánu bce s rzšířenu půsbnstí, plní úkly pdle krizvéh plánu bce s rzšířenu půsbnstí, vede evidenci údajů přechdných změnách pbytu sb ( 39d zákna) a předává údaje v ní vedené hasičskému záchrannému sbru kraje, vede evidenci údajů přechdných změnách pbytu sb za stavu nebezpečí ( 39e zákna) a předává údaje v ní vedené hasičskému záchrannému sbru kraje, vede přehled mžných zdrjů rizik a v rámci prevence pdle zvláštních právních předpisů, dstraňuje nedstatky, které by mhly vést ke vzniku krizvé situace. zřizuje pracviště krizvéh řízení. Obecní úřad za účelem zajištění připravensti bce na řešení krizvých situací: rganizuje přípravu bce na krizvé situace, pskytuje becnímu úřadu bce s rzšířenu půsbnstí pdklady a infrmace ptřebné ke zpracvání krizvéh plánu bce s rzšířenu půsbnstí, vede evidenci údajů přechdných změnách pbytu sb ( 39d), pr kteru shrmažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené becnímu úřadu bce s rzšířenu půsbnstí, v jehž správním bvdu se nachází, vede evidenci údajů přechdných změnách pbytu sb za stavu nebezpečí ( 39e), pr kteru shrmažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené becnímu úřadu bce s rzšířenu půsbnstí, v jehž správním bvdu se nachází, pdílí se na zajištění veřejnéh přádku,

38 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, plní úkly stanvené krizvým plánem bce s rzšířenu půsbnstí při přípravě na krizvé situace a jejich řešení, seznamuje právnické a fyzické sby způsbem v místě bvyklým s charakterem mžnéh hržení, s připravenými krizvými patřeními a se způsbem jejich prvedení. Při vyhlášení nuzvéh stavu neb stavu nebezpečí starsta bce zajišťuje prvedení krizvých patření v pdmínkách bce. Je-li k tmut účelu nutné vydat nařízení bce, nabývá nařízení bce účinnsti kamžikem jeh vyvěšení na úřední desce becníh úřadu. Nařízení bce se zveřejní též dalšími způsby v místě bvyklými, zejména prstřednictvím hrmadných infrmačních prstředků a místníh rzhlasu. Stejný pstup se pužije při vyhlašvání změn bsahu již vydanéh nařízení bce. Náklady vynalžené na prvedení krizvých patření stanvených bcí uhrazuje bec z becníh rzpčtu Starsta ORP Zajišťuje připravenst bce na řešení krizvých situací; statní rgány bce se na tét připravensti pdílejí. Dále: za účelem přípravy na krizvé situace a jejich řešení může zřídit krizvý štáb bce jak svůj pracvní rgán, zajišťuje za krizvé situace prvedení stanvených krizvých patření v pdmínkách správníh bvdu bce; správní úřady se sídlem na území bce, právnické sby a pdnikající fyzické sby jsu pvinny stanvená krizvá patření splnit, plní úkly stanvené starstu bce s rzšířenu půsbnstí a rgány krizvéh řízení při přípravě na krizvé situace a při jejich řešení a úkly a patření uvedené v krizvém plánu bce s rzšířenu půsbnstí, dpvídá za využívání infrmačních a kmunikačních prstředků a pmůcek krizvéh řízení určených Ministerstvem vnitra. V dbě krizvéh stavu starsta bce: zabezpečuje varvání a infrmvání sb nacházejících se na území bce před hrzícím nebezpečím a vyrzumění rgánů krizvéh řízení, pkud tak již neučinil hasičský záchranný sbr kraje, nařizuje a rganizuje evakuaci sb z hrženéh území bce,

39 UTB ve Zlíně, Fakulta aplikvané infrmatiky, rganizuje činnst bce v pdmínkách nuzvéh přežití byvatelstva, zajišťuje rganizaci dalších patření nezbytných pr řešení krizvé situace Bezpečnstní rada ORP Předsedu bezpečnstní rady bce s rzšířenu půsbnstí je starsta (primátr) bce s rzšířenu půsbnstí, který jmenuje členy bezpečnstní rady bce s rzšířenu půsbnstí. Na jednání bezpečnstní rady bce s rzšířenu půsbnstí, které se uskutečňuje nejméně dvakrát rčně, se prjednává a psuzuje stav zabezpečení a stav připravensti na krizvé situace ve správním bvdu bce s rzšířenu půsbnstí. Na jednání mhu být přizvány další sby, pkud je jejich účast nezbytná k psuzení stavu zabezpečení a stavu připravensti na krizvé situace. Bezpečnstní rada ORP prjednává a psuzuje: přehled mžných zdrjů rizik a analýzu hržení, krizvý plán bce s rzšířenu půsbnstí, vnější havarijní plán, pkud je schvalván starstu ORP, finanční zabezpečení připravensti ORP na mimřádné událsti neb krizvé situace a jejich řešení ve správním bvdu bce s rzšířenu půsbnstí, závěrečnu zprávu hdncení krizvé situace v rámci správníh bvdu ORP, stav připravensti slžek integrvanéh záchrannéh systému dislkvaných ve správním bvdu ORP, způsb seznámení bcí, právnických a fyzických sb s charakterem mžnéh hržení ve správním bvdu ORP, s připravenými krizvými patřeními a se způsbem jejich prvedení, další dkumenty a záležitsti suvisející s připravenstí správníh bvdu ORP na krizvé situace a jejich řešení. Bezpečnstí rada ORP má nejvýše 8 členů a starsta (primátr) bce s rzšířenu půsbnstí jejími členy jmenuje: míststarstu (náměstka primátra), tajemníka becníh úřadu zástupce krajskéh ředitelství Plicie České republiky určenéh ředitelem krajskéh ředitelství Plicie České republiky,