DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ
|
|
- Petra Bohumila Havlová
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 VYSOKÉ UENÍ TEHNIKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 3 NEÍZENÉ ÚROVOVÉ KIŽOVATKY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA
2 Dopravní inžnýrství Modul 3 Ing. Martin Smlý, Brno (27) -
3 Obsah OBSAH 1 Úvod íl Požadované znalosti Doba potbná k studiu Klíová slova Nízné úrovové kižovatky Úrovové kižovatky prsné a stykové bz SSZ Zpsob výpotu a posouzní Výpot kapacity podl Hardrs Tori kapacity nízných kižovatk Výpot kapacity pruh s spolným azním Ovlivnní pímých proud 1. stupn vlvo odbouící 2.stupn Základní orintaní kapacity dopravních proud Kritické a násldné asové odstupy Minimální kapacita výzdu z vdlší Okružní kižovatky Zpsob výpotu kapacity vzdu do okružní kižovatky Zásady výpotu okružních kižovatk dl TP Kapacita vzdu okružní kižovatky ovnším polomru D 50 m s stykovým naponím dnopruhového vzdu na dnopruhový okružní pás Stupn vytížní okružní kižovatky kací doba Délka kací fronty Výpot kapacity okružních kižovatk o vnším prmru D > 50 m Posouzní pro vzd na okružní pás pipoovacím pruhm Pro spirálovit uspoádané ízdní pruhy Pro kombinované uspoádání okružních kižovatky o vnším polomru D>50m Jiné mtody posuzovaní kapacity okružních kižovatk používaných v svt haraktristika kvality dopravy Závr Shrnutí Studiní pramny Sznam použité litratury Odkazy na další studiní zdro a pramny (27) -
4 Dopravní inžnýrství Modul 3 1 Úvod Tnto ubní matriál urn ako podpora vyuovaného pdmtu Dopravní inžnýrství pro studnty 5. roníku kombinovaného studia odboru Konstrukc a dopravní stavby zamné na Dopravní stavby na Fakult stavbní Vysokého uní tchnického v Brn. Ubní pomcka zpracovaná formou vhodnou pro dálkové a prznní studium. Mimo studiních txt obsahu také samohodnotící otázky a aktivity, ktré by mly uícímu s studntovi pomoci s zorintovat v oblasti dopravního inžnýrství. 1.1 íl Po absolvovaní pdmtu s pdpokládá, ž budt: - znát základní problmatiku dopravního inžnýrství, - mít základní phld o informacích v oblasti dopravního inžnýrství. 1.2 Požadované znalosti Pi studiu pdmtu Dopravní inžnýrství s pdpokládá, ž studnt s orintu v základních normách a dalších pdpisch zabývaících s silniní dopravou v xtravilánu i v intravilánu. 1.3 Doba potbná k studiu Doba potbná pro nastudování tohoto modulu s odhadu na cca 10 hodin. 1.4 Klíová slova Svtln ízná kižovatka, signální plán, naíždcí as, vyklízcí as, zlná vlna. - 4 (27) -
5 Nízné úrovové kižovatky 2 Nízné úrovové kižovatky Nízné úovové kižovatky sou kižovatky, kd s d pdnost v ízd dl zákona 361/2001 Sb. Provoz na tchto kižovatkách tdy ízn pouz pomocí dopravního znaní svislého i vodorovného. 2.1 Úrovové kižovatky pr sné a stykové bz SSZ Nbžnšími druhy úrpvovýcch kižovatka, pokud nzapoítávám v posldní ad kižovatky okružní, sou kižovatky prsné a stytové. Dopravní inžnýrství obor, pomocí ktrého zistím kapacitu a nutné paramtry pro návrh kižovatk. V dopravním inžnýrství s krkn kolik kam a ak rychl a dlaší postup spoívá dl tchto paramtr navrhnout pípand posoudit tyto kižovatky Zp sob výpotu a posouzní Pi navrhování úrovových nízných kižovatk s výpot výkonnosti dnotlivých dopravních proud i n-tého ádu pro konkrétní podmínky provd podl obcn užívané mtody Hardrs, pimž s uplatní hodnoty kritických asových odstup t g, prmrné hodnoty násldných asových odstup t f podl A normy SN Pro posouzní uruící úrov kvality dopravy podl kapitoly A.4.2 normy SN odvozná z vypotné rzrvy kapacity a násldn odvozné prmrné kací doby (podl A normy SN ) Výpot kapacity podl Hardrs Pi kapacitním posouzní nízné kižovatky podl Hardrs s uru kapacita m i-tého proudu výpotm podl náslduícího vztahu: Hi m, i I Hi t gi IHi ( tg, i t f, i ) I kd: m,i kapacita i-tého proudu [voz/h], I Hi t g,i t f,i I P k ( ) P k ( ) clková intnzita nadazných proud [voz/h], kritický asový odstup [s], násldný asový odstup [s], c c m, m, I γ I podíl asu, kdy proudy nadazného stupn k sou nvzduté, intnzita píslušného nadazného proudu [voz/h], γ bzrozmrný koficint daný vztahm γ., ( t g, I H + t f, I ) - 5 (27) -
6 Dopravní inžnýrství Modul Tori kapacity nízných kižovatk Základm tori výpotu : - modl rozdlní asových mzr mzi vozidly hlavního (nadazného proudu), dná s o pravdpodobnostní rozdlní, stanovní tzv. kritické mzry t g [s] mzi vozidly hlavního proudu, - modl odzdu vozidl vdlšího proudu, rsp. stanovní tzv. násldné mzry t f [s] mzi vozidly tohoto proudu. Kritický asový odstup asový odstup vozidl v nadazném dopravním proudu, ktrý 50% idi pim a 50% idi odmítn a násldný asový odstup asový odstup mzi vozidly vdlšího proudu pi vzdu do kižovatky. Druhy, charaktristiky, dopravní podaznost, nadaznost, zpsoby oznaní pro kižovatky prsné a stykové sou uvdny v tab. 1.1 a na obr Tab Uvažované dopravní proudy pro výpot nízné kižovatky Dopravní proud haraktristika pr sná Kižovatka styková 1.stup absolutní pdnost 2,3,8,9 2,3,8 2.stup 3.stup 4.stup dnoduchá podíznost proudu 1. stupn dvonásobná podíznost proudm 1. a 2. stupn tronásobná podíznost proudm 1., 2. a 3.stupn 1,6,7,12 6,7 5,11 4 4,10 - a) prsná kižovatka b) styková kižovatka - 6 (27) -
7 Nízné úrovové kižovatky Obr Stupn dopravních proud na prsné a stykové kižovatc Tab Sout intnzit nadazných dopravních proud na prsné kižovatc Vdlší dopravní pohyb íslo Sout intnzit nadazných dopravních proud [voz/h] Dolva z hlavní Doprava z vdlší Z vdlší ps hlavní v pímém smru Dolva z vdlší 1 I 8 + I 9 7 I 2 + I 3 6 I 2 + 0,5 x I 3 12 I 8 + 0,5 x I 9 5 I 2 + 0,5 x I 3 + I 8 + I 9 + I 1 + I 7 11 I 8 + 0,5 x I 9 + I 2 + I 3 + I 1 + I 7 4 I 2 + 0,5 x I 3 + I 8 + 0,5 x I 9 + I 1 + I 7 + I 12 + I I 8 + 0,5 x I 9 + I 2 + 0,5 x I 3 + I 1 + I 7 + I 6 + I 5 Tab Sout intnzit nadazných dopravních proud na stykové kižovatc Vdlší dopravní pohyb íslo Sout intnzit nadazných dopravních proud [voz/h] Dolva z hlavní 7 I 2 + I 3 Doprava z vdlší 6 I 2 + 0,5 x I 3 Dolva z vdlší 4 I 2 + 0,5 x I 3 + I 8 + I Výpot kapacity pruh s spolným azním Výpot kapacity pruhu s spolným azním s skládá z kapacity proud podl vztahu: - 7 (27) -
8 Dopravní inžnýrství Modul 3 m n 1 kd m kapacita smíšného pruhu [voz/h], 1 a prbžný indx pro dílí proudy [-], a m m, podíl dopravního zatížní proudu na proudu smíšného pruhu, kapacita proudu [voz/h], n pot proud v spolném pruhu [-]. Pravdpodobnost nvzdutého stavu: p o m I γ I m, pi: γ n 1 a p o γ a γ (IH tg, + I t f, ), kd m kapacita smíšného pruhu [voz/h], I skutná intnzita spolného pruhu [voz/h], prbžný indx pro dílí proudy [-], I H proudu nadazný proud (intnzita nadazného proudu), p o pravdpodobnost nvzdutého stavu nadazného proudu [-], t g, t f, a kritický asový odstup [s], násldný asový odstup [s], podíl dopravního zatížní proudu na proudu smíšného pruhu, n pot proud v spolném pruhu [-]. Poznámka Pi výpotu s ako I uvažu clkové zatížní vdlšího spolného pruhu Ovlivnní pímých proud 1. stupn vlvo odbouící 2.stupn Pravdpodobnost novlivnného pohybu proudu 2.stupn : p, 0 p0 σ 1 σ kd p 0 pravdpodobnost volného pohybu proudu 2.stupn (pi spolném pruhu), I H t σ c, - 8 (27) -
9 Nízné úrovové kižovatky kd t c minimální asový odstup 2 s a I H intnzita proud 1.stupn. Píklad výpotu kapacity Výpot kapacity podízných dopravních proud nízné kižovatky v intravilánu pro náslduící symtrické dopravní zatížní: Vtv Vpravo Pímo Vlvo Pdnost B D vdlší A hlavní šní Protož dopravní zatížní symtrické, postaí vyštovat pouz dn vzd. Vstupní data sou uspoádána v tabulc 1.4. Tab. 1.4 Vstupní data Proud Intnzity [voz/h] íslo stupn asové mzry t g t f Poznámka I I I 6 5 I I I I I I I ,5 3, ,5 4, ,6 3, spolný pruh I 1 I ,5 2,6 po nutno urit Proudy 2.stupn: Proud 6: I H,6 I 2 + 0,5.I voz/h (podl tab.1.2) 250 m 703 voz/h (podl lánku A SN, , , ) I 9 H,1 I8 + I voz / h - 9 (27) -
10 Dopravní inžnýrství Modul 3 Proud 1: (podl tab. 1.2) 300 m, ,5 / 300 2,9 / 974voz / h (podl lánku A.2.2.2) γ 1 (IH,1 t g,1+ I t f,1) (300 5, ,6) 0,588 (podl lánku A.2.2.2) m,1 I po (I1) 0,955 (podl lánku A.2.2.2) γ I 974 0, m,1 1 1 Pro symtrické zatížní kižovatky platí p 0 (I 1 ) p 0 (I 7 ). Proudy 3. stupn: Proud 5: I H,5 I 2 + 0,5 x I 3 + I 8 + I 9 + I 1 + I voz/h I p ( I ) p ( I ) (Uvažu s pravdpodobností H,5 m, I H,5 t g,5 I H,5 ( t g,5 t f, 5 ) stavu, ž proudy I 1 a I 7 nbudou vzduté (v pruzích nzstanou stát žádná vozidla). Tnto stav vyádn pravdpodobnostmi p 0 ( I 1 ) a p 0 ( I 7 ), pak m 0, voz/h., 5 6,5 2, Jstliž vlvo odbouící z vdlší I 4 maí prot, nsmí s vyskytovat v kižovatc žádná vozidla vlvo odbouících z hlavního smru I 1 a I 7 ani pímé I 11 a vpravo odbouící protismru I 12. Musí s proto urit pravdpodobnost volného pruhu protismru. Spolný pruh vdlšího vzdu, pímý a vpravo odbouící proud: I6 : al 0,5 I : a2 5 0,5,, m, 6 m, 5 703voz /h 312voz /h 1 1 Výkonnost spolného pruhu podl c m, 5,6 432 voz.h -1. n a 0,5 0,5 + c Pravdpodobnost nzahlcného spolného pruhu s stanoví podl rovnic: n γ a p o γ a γ 1 γ a p γ + a p λ l ol l 2 o2 2 ( I H t g + I t f ) 1 m, pi n2 násldovn: - 10 (27) -
11 Nízné úrovové kižovatky Pro první dílí proud I 6 platí: a 1 0,5; p 01 1 (pro nadazný proud I 2 1.stupn p 0 1). ( I H 6 t g 6 + I t f 6 ) 250 6, ,7 Podl rovnic γ 0, (Za I s dosazu do výš uvdného vztahu clkový vdlší proud I I 5 +I voz/h.) Pro druhý dílí proud I 5 platí: a 2 0,5; p 02 0,955.0,9550,912 (s nadaznými proudy I 1 a I 7 ). γ 750 6, ,0 5 0,231 potom γ a p γ + a p λ 0,5 0, ,5 0,912 0,231 0, , m,5,6 I a konn po( I5, I6) 0, 845 γ I 432 0, m,5,6 Pro symtrické zatížní kižovatky platí p 0 (I 5,I 6 ) p 0 (I 11,I 12 ). Proud 4.stupn: Proud I 4 : I H,4 I2 + 0,5 x I3+ I8 + 0,5 x I9 + I1 + I7+ I12 + I voz/h m,4 p (I ) p (I ) p (I,I o 1 o 7 o ) tg,4 IH,4 I H,4 tg,4 tf,4 IH,4 800 m 0,955 0,955 0, voz /h 6, ,8 800 Spolný pruh vzdu B všchny proudy: Proud I 6 : Proud I 5 : Proud I 4 :,4,5, 6 a 1 0,25; c m1 703 voz/h, a 2 0,25; c m2 312 voz/h, a 3 0,50; c m3 249 voz/h, 1 0,25 0,25 0, m 316voz /h - 11 (27) -
12 Dopravní inžnýrství Modul Základní orintaní kapacity dopravních proud V tabulc 1.5 sou uvdny základní orintaní kapacity dopravních proud nízné kižovatky, ktré pdstavuí nzašší orintaní kapacitní mz. Hodnoty sou platné pouz pro podízné dopravní proudy v samostatném dostatn dlouhém adicím pruhu, nnahrazuí kapacitní výpot nízné kižovatky pro konkrétní dopravní uspoádání a dopravní zatížní kižovatky Tab Základní kapacita podízných dopravních pohyb na nízných kižovatkách Vdlší dopravní pohyb Dolva z hlavní Doprava z vdlší Úzmí Sout intnzit nadazných dopravních proud Kapacita podízného dopravního proudu [voz/h] Intravilán Extravilán Intravilán Extravilán Z vdlší ps hlavní Intravilán v pímém smru Extravilán Dolva z vdlší Intravilán Extravilán POZNÁMKA 1 Hodnoty kapacity sou urny z vztahu podl Hardrs, (lánk A.2.2.2) a podl tabulky A.2-5 SN POZNÁMKA 2 Vliv úzmí, v ktrém kižovatka situována, na kapacitu rozlišn v sloupci úzmí. haraktr úzmí patrný z lánku A SN POZNÁMKA 3 Kapacity podízných pohyb pi iné nž uvdné intnzit nadazného dopravního proudu možné orintan odvodit intrpolací nbo xtrapolací z uvdných hodnot Kritické a násldné asové odstupy Pokud przkumm pro návrh dané kižovatky nsou zištny hodnoty psnší, použií s pro posouzní kapacity kižovatkových proud kritické asové odstupy t g a násldné asové odstupy t f, uvdné v tabulc 1.6. asové odstupy s použií pro dopravní proudy zohldnné skladbou dopravy. asové odstupy v intravilánu souvisí s uvažovanou nižší dovolnou rychlostí zpravidla v uzavné obci, v xtravilánu souvisí s uvažovanou vyšší dovolnou rychlostí zpravidla mimo uzavnou obc (27) -
13 Nízné úrovové kižovatky Tab. 1.6 Kritické asové odstupy t g a násldné asové odstupy t f Druh ízdního úkonu Pi oznaní asové odstupy v skundách t g Intravilán Extravilán Intravilán Extravilán Dolva z hlavní 5,5 6,4 2,6 2,9 Doprava z vdlší Z vdlší ps hlavní v pímém smru Dolva z vdlší D pdnost v ízd! 6,5 7,3 3,7 3,1 St, d pdnost v ízd! t f 6,5 7,3 3,7 3,7 D pdnost v ízd! 6,5 7,0 4,0 3,5 St, d pdnost v ízd! 6,5 7,0 4,0 4,0 D pdnost v ízd! 6,6 7,4 3,8 3,4 St, d pdnost v ízd! Minimální kapacita výzdu z vdlší 6,6 7,4 3,8 3,8 Pi xtrémn vysokém zatížní hlavního smru lz pro výzd z vdlší vtv kižovatky uvažovat minimální hodnotu kapacity 60 vozidl za hodinu. 2.2 Okružní kižovatky Okružní kižovatka z hldiska kapacity uvažována ako soustava stykových kižovatk dnosmrných komunikací. Kapacita okružních kižovatk dána kapacitami dnotlivých vzd. Základní kapacita vzdu do okružní kižovatky pdstavu maximální možnou intnzitu provozu víždících vozidl, ktrá dosažitlná pi využívání asových mzr v dopravním proudu na okružním pásu. Výpot kapacity okružních kižovatk s provádí thdy, pkroí-li podl prognózy intnzita dopravy na kižovatc zištná souštm všch vozidl víždících do kuožovatky hodnotou víc nž voz./24h. V oddvodnných pípadch tba posoudit i pravidlné xtrémní zatížní bhm dn (obchodní a prmyslové zóny apod.). Vzd na okružní pás okružní kižovatky s z hldiska kapacity posuzu n u okružních kižovatk. U miniokružních kižovatk s nposuzu vzhldm k ich umístní. V dopravn málo významných komunikací (27) -
14 Dopravní inžnýrství Modul 3 Kapacita vzdu (voz/h) Intnzita na okružním pásu (voz/h) Obr. 1.2 Orintaní kapacita vzd do okružní kižovatky Orintaní kapacita vzd do okružní kižovatky na obrázku 1.2 stanovna pro podmínky zatížní posuzované vtv rovnomrn na vzdu i výzdu. Hodnoty na obrázku 1.2 nnahrazuí výpot kapacity podl A SN Zp sob výpotu kapacity vzdu do okružní kižovatky Pi navrhování okružních kižovatk s kapacitní posouzní provd podl zásad a postup uvdných v TP 135 Proktování okružních kižovatk na silnicích a místních komunikacích. Okružní kižovatku možno chápat ako soustavu stykových nízných kižovatk s dnosmrným provozm. Vškré výpotové mtody vychází z tori výpotu nízné úrovové kižovatky. Na nízné kižovatc s musí idi v podazném ízdním proudu rozhodnout, kdy mž bzpn vt do prostoru kižovatky. K tomu musí odhadnout vzdálnost a rychlost ízdy ostatních vozidl, zohldnit dynamické vlastnosti svého vozidla a místní podmínky. Na základ tchto informací s rozhodu, zda pim mzru mzi vozidly v nadazném ízdním proudu nbo npim. Tori výpotu kapacity nízných kižovatk v základu založna na dvou rozdílných pístupch: - tori asových mzr (odstup) kapacita vzdu závisí na hodnotách t g (kritický asový odstup), t f (násldný asový odstup) a na tortickém rozdlní asových odstup v ízdním proudu. - mpirické vztahy (rgrsní analýza) tori kapacity založna na pozorování (mní intnzit) v dob kdy dochází k vyrpaní kapacity kižovatky (27) -
15 Nízné úrovové kižovatky Výhody mpirických rgrsních mtod: - nní potba tortický matmatický modl, matmaticky dnodušší tori, - pdstavu kapacity, ktrých bylo dosažno v rálném provozu, - mž být dnoduši sldován vliv gomtri kižovatky, - nmusí být analyzováno odlišné chování rzných idi, - úinnší v pípad, kdy s idii nchovaí podl pravidl provozu (nap. v pípad vyrpané kapacity pouští idi z vdlší komunikac), - schopna psni dfinovat kapacitu vícpruhových okružních kižovatk. Nvýhody mpirických rgrsních mtod: - npnosná do odlišných podmínk. Proto sou pro rzné státy dfinovány vlastní rovnic, ktré s odlišuí n v dtailch, avšak snižuí clkovou phldnost a sou npnosné. Pro každou novou situaci nbo odlišnou gomtrii kižovatky nutné provést pro dfinování paramtr rovnic další sbr dat. - pi praktickém využití numožu proktantovi pochopit dopravní chování - sou dfinovány pouz pro mzní stavy kapacity, kdy mž být chování idi odlišné nž na funguící kižovatc. To nabývá na významu zvlášt pi zvyšování požadavk na zkrácní kací doby (úrovn kvality dopravy) Zásady výpotu okružních kižovatk dl TP 135 Výpot s provádí na základ výsldk sítání dopravy a na základ prognóz pro dnotlivá období uvažované výstavby a násldného provozu okružní kžovatky. - Ppot na dnotková (kvivalntní) vozidla, 1 osobní vozidlo 1v a dno nákladní vozidlo 2 v (dno nákladní vozidlo s považu za dv vozidla). S tímto ppotm bývá hodn problém a pi iných kapacitních výpotch možné nákladní vozidlo ppoítávat na dnotková vozidla iným zpsobm. - Zatížní dopravních proud pro dnotlivé vzdy sou na základ hodnot dopravního zatížní získaných bu prostdnictvím dopravních przkum nbo dopravních prognóz urovány náslduící ti hodnoty na každém paprsku okružní kižovatky: Q intnzita vozidl na vzdu (v/h) Q a intnzita vozidl na výzdu (v/h) Q k intnzita vozidl na vozovc okružního pásu kižovatky mzi výzdm a náslduícím (posuzovaným) vzdm (v/h) - 15 (27) -
16 Dopravní inžnýrství Modul Kapacita vzdu okružní kižovatky ovnším polomru D 50 m s stykovým naponím dnopruhového vzdu na dnopruhový okružní pás. Maximální hodnoty kapacity L dnoho vzdu za pdpokladu známých hodnot zatížní vzdu a výzdu sou urny na základ náslduících vztah: L ( Qk + α Qa ) [v/h] 9 Vzámná vzdálnost vzdu a výzdu na dnom paprsku kižovatky dána faktorm. Prostdnictvím faktoru sou zohldnny gomtrické pomry vzdu a okružní kižovatky v závislosti na vzdálnosti b mzi dvma kolizními body a. Jak vyplývá z grafu bud s vlikost faktoru snižovat s zvyuící s hodnotou vzdálnosti kolizních bod - (b) a s snižuící s rychlsotí. Tím s souasn také zvyšu kapacita vzdu. Snížní kapacity okružní kižovatky vlivm provozu chodc na pchodch s zandbává s ohldm na skutnost, ž výpot kapacity okružní kižovatky v asové dnotc dné hodiny s dostatnou kapacitovou rzrvou a v pípad vyššího dopravního zatížní na vzdu maí víždící vozidla prodlvy, ktrých využií chodci pro pchod. Obr. 1.3 Oznaní dnotlivých dopravních proud a vzdálností mzi kolizními body - na vzdu a výzdu okružní kižovatky - 16 (27) -
17 Nízné úrovové kižovatky Obr. 1.4 Graf pro zištní faktoru Stupn vytížní okružní kižovatky Stupn vytíní okružní kžovatky s vypotou násldovn: Stup vytížní vzdu Q ALG 100 [%] L kací doba Stdní kací doba (t w ) vychází z rovnic KIMBER/HOLIS odvozných z tori kání v front. Stdní kací doba s zistí z grafu a pomocí rzrvy kapacity (R) a kapacity vzdu (L ) (27) -
18 Dopravní inžnýrství Modul 3 Obr. 1.5 Stdní kací doba v závislosti na rzrv kapacity a kapacit vzdu Rzrva kakapacity vychází z vztahu: R L Q [v/h] Pi navrhování okružních kižovatk zpravidla št únosná kací doba do 60 skund. Dlší doba s úastníkm silniního provozu ví ako npiatlná Délka kací fronty Délka kaící fronty (L) s vypot z stdní kací doby tw (s) zištné podl z grafu takto: L Q t w Lvoz [m] Pimž L voz s uvažu pro dn osobní automobil 6m Výpot kapacity okružních kižovatk o vnším pr mru D > 50 m Kapacita takové okružní kižovatky dána tak ako u okružní kižovatky mnšího vnšího prmru kapacitou vzd. Protož návrh šní okružní kižovatky o vnším prmru D>50m mž být provdno nkolikrým zpsobm, nutno i k výpotu kapacity pistupovat individuálním zpsobm. U okružních kižovatk, kdy mzi dnotlivými vzdy taková vzdálnost, ž na ní mž docház k klasickému prpltu podobnému ako napíklad na dálnicích, možné takovou kižovatku rozdlit na dnotlivé stykové kižovaty (úrovová kižovatka typu T ) a ich kapacitu poítat oddln tak ako nkolik stykových kižovatk za sbou (27) -
19 Nízné úrovové kižovatky Posouzní pro vzd na okružní pás pipoovacím pruhm Pi dnopruhovém okružním dnom pásu s spoítá kapacita vzdu ako: ( 30 L ) L 1600 Q / [v/h] z Kd Q pot vozidl doucích po okružním ízdním pásu v míst piponí vzdu, Lz délka zaazovacího úsku. Pi dvoupruhovém okružním ízdním pásu s kapacita vzdu spoítá takto: [ Q ( 30/ L ) + Q 30/100] L 1600 [v/h] v z v Výpot vychází z potu vozidl v dopravním proudu a možnosti ho doplnní v závislosti na prmrné vzdálnosti vozidl za sbou pi prmrné rychlosti 50 km/h na okružním pásu s píslušnou rdukcí danou pomrm mzi konstatntou (30) a délkou zaazovacího úsku L z. Pimn byl srovnán kapacitní výpot z SN pro klasické piponí pomocí pipoovacího ízdního pruhu graf na obrázku. 24 Pípustná intnzita dnorpuhového piponí (typu V 1 a V 2 ) pro rzné akosti dopravních proud z SN Podl tohoto grafu pi rychlosti 60 km/h s kapacita píponé vtv (vzd) pohybu v pomru (intnzita píponé vtv/ intnzita dopr. proud prbžných pruh) od hodnot 1500/400 v/h až po 400/2000 v/h Pro spirálovit uspoádané ízdní pruhy Vzhldm k tomu, ž v tomto pípad sou na vzdu pomry vlic blízké pomrm na vzdu na okružní kižovatku o vnším polomru D<50 m (bz svtlného ízní) lz použít kapacitní vzorc pro okružní kižovatku o vnším polomru D<50m s ur4itou modifikací. Pro dn ízdní pruh na okružním pásu v míst piponí dvoupruhového vzdu: L ( Qk + α Qa ) [v/h] 9 Pro dva ízdní pruhy na okružním ízdním pásu v míst piponí dvoupruhového vzdu: L ( Qk + α Qa ) [v/h] 9-19 (27) -
20 Dopravní inžnýrství Modul 3 Obr. 1.6 Jdno z možného spirálovitého azní na okružní kižovatc nkdy také nazývané Vtrník Obr. 1.7 Jdno z možného spirálovitého azní na okružní kižovatc nkdy také nazývané Šnk - 20 (27) -
21 Nízné úrovové kižovatky Pro kombinované uspoádání okružních kižovatky o vnším polomru D>50m J nutno posoudit kapacitu takové okružní kižovatky v závislosti na kapacit každého vzdu podl píslušných pdchozích vzorc výpotu kapacity okružních kižovatk Jiné mtody posuzovaní kapacity okružních kižovatk používaných v svt NMEKO Pvodní rgrsní mtoda podl Stuw (1992) (xponnciální) zohldovala krom potu pruh na okruhu a na vzdu i vnší prmr okružní kižovatky, pot ramn kižovatky a vzdálnost mzi výzdm a vzdm. Jí platnost však byla vymzna bžnými rozmry okružních kižovatk. Zdnodušní výpotu pinsla linární rgrsní mtoda Brilon, Bondzio (1996), kdy kapacita vzdu závisla pouz na potu pruh na okruhu a vzdu. V souasné dob v Nmcku pro výpot kapacity oficiáln využívána mtoda Wu (1997), ktrá souástí nmcké píruky HBS (2001). Mtoda vychází z tori asových mzr, kdy kapacita vzdu závisí na potu pruh na vzdu a okruhu a na hodnotách t g, t f (ty sou nastavny ako konstanty, což s mi zdá ako píliš zdnodušuící prvk) Nnovší poznatky výzkumných pracoviš (nap. Brilon, Bäumr (2004)) však odhaluí npsnosti této mtody v pípad vzd s vyšší intnzitou na vzdu nž na okruhu u vícpruhových okružních kižovatk. V souasné dob s na RU Bochum pracu na vylpšných rovnicích pro vícpruhové okružní kižovatky. Do nich vstupuí i zpsuící paramtry pro pot pruh na vzdu. ŠVÝARSKO Švýcarská rgrsní mtoda VSS (1991) (Simon) urna pouz pro dnopruhové okružní kižovatky. Zohldu i vliv vyšší intnzity na vzdu do kižovatky. Empirická mtoda Bovy (1991) vyvinutá na ETH Lausann má pomrn širokou platnost a pbírána v ad iných stát. Tato mtoda základm i pro mtodu použitou v ských TP135. Všobcn mtoda použitlná pro okružní kižovatky s dním i víc pruhy na okruhu i na vzdch. Vstupními paramtry sou krom píslušných intnzit a potu pruh i vzdálnost mzi výzdm a vzdm vliv intnzity na okruhu () a vliv intnzity na vzdu (). Pomrn podrobn s problmatikou kapacity okružních kižovatk zabývá i švýcarská norma SN (1999), ktrá uvažu krom iného i s vlivm podélného sklonu, na základ ktrého s upravuí ppoítací koficinty na dnotková vozidla (nap. koficint pro nákladní soupravy s pohybu mzi 1,2 až 6) (27) -
22 Dopravní inžnýrství Modul 3 VELKÁ BRITÁNIE Mtoda státní výzkumného institutu TRL vychází z mtody Kimbr (1980), ktrá klasickou linární rgrsní mtodou a výsldná kapacita závisí na mnoha gomtrických paramtrch kižovatky (mimo iné i na úhlu piponí, šíc vzdu apod.). USA HM (2000) využívá rovnic podl Hardrs, kd vstupními vliinami sou tg (4,1 až 4,6 s) a tf (2,6 až 3,1 s). Výpotová mtoda podl Roundabout Kapacity Guid (2000) pbírá ásti z mnoha iných mtod v závislosti na vlikosti okružní kižovatky, potu pruh na vzdu a na okruhu. FRANIE V Francii vznikla ada mtod. Empirická mtoda Louah (1988), urná pro výpot kapacity okružních kižovatk v xtravilánu, má za vstupní paramtry výpotu mimo iné i šíku vzdu, šíku dlicího ostrvku a šíku okružního pásu. Mtoda organizac ETUR (1988) dnoduchou linární rgrsí závislou na intnzit na okruhu. Pro posuzování kapacity okružních kižovatk v intravilánu v Francii využíván softwar GIRABASE (1997), do ktrého vstupu ada paramtr, vtn polomru stdního ostrova, vnšího prmru kižovatky apod. NIZOZEMSKO Mtoda Botma (1997) zohldu mimo iné i intnzitu cyklist na okruhu. Smrnic pro okružní kižovatky z výzkumné instituc ROW (1999) vychází z mtody Bovy (1991), významn však zohldu vliv cyklistické dopravy ak v rámci ízdního proudu, tak na kižuící cyklistické stzc. AUSTRÁLIE Pomrn propracovaná mtoda Troutbck (1989), kd kapacita závisí na potu pruh na vzdu a na okruhu, na vnším prmru kižovatky, na šíc vzdu apod. ŠVÉDSKO Pomrn podrobn rozpracovaná švédská mtoda Hagring (1996) vychází z podobného koncptu ako mtoda australská. Kapacita vzdu závislá na mnoha faktorch daných zména gomtrií kižovatky. IZRAEL Pomrn dnoduchou mtodou izralská mtoda Polus, Samuli (1997) založná na výzkumu šsti okružních kižovatk. Mtoda mpirické rgrsní analýzy. Kapacita závislá mimo iné i na vnším prmru kižovatky. POLSKO Polská mtoda vyšla v GDDP (1996) a vychází z nmcké mtody Stuw (1992), ktrou zdnodušu zaokrouhlním vstupních hodnot (27) -
23 Nízné úrovové kižovatky RAKOUSKO Jdnoduché využití linární rgrs pdstavu mtoda Fischr (1997), kd kapacita závislá pouz na intnzit na okruhu. Smnic RVS 3.44 (2001) však doporuu k posuzování kapacity mtodu Bovy (1991) 2.3 haraktristika kvality dopravy Kritérim kvality dopravy na úrovových nízných kižovatkách stdní kací doba na vzdu do kižovatky. Stdní kací dobu lz urit na základ tori front podl obrázku 1.3 v závislosti na kapacitní rzrv Rz a kapacit vzdu. Rzrva kapacity s stanoví z vztahu: kd: Rz rzrva kapacity [voz/h], I kapacita vzdu [voz/h], intnzita vzdu [voz/h]. Rz I Obr Stdní kací doba v závislosti na rzrv kapacity a kapacit vzdu Píslušný stup kvality dopravy v rozmzí A F s stanoví v závislosti na délc stdní kací doby na vzdu do nízné kižovatky podl tabulky (27) -
24 Dopravní inžnýrství Modul 3 Tab Limitní hodnoty stdní kací doby na vzdu do nízné kižovatky (prsné, stykové i okružní) Oznaní Úrov kvality dopravy haraktristika doby kání kací doby v skundách Stdní kací doba A Doba kání vlmi malá 10 B Zdržní št bz front 20 Odinlé krátké fronty 30 D Stabilní stav s vysokými ztrátami 45 E Nstabilní stav > 45 F Pkroná kapacita - Stup A: Stup B: Stup : Stup D: Stup E: Stup F: Doba kání vlmi malá. Dopravní proud dávaící pdnost v ízd ovlivnný. Doba kání malá. Doba kání citlná. Vznikaí odinlé krátké fronty. Fronta vozidl vyvolává výrazné asové ztráty. Dopravní situac št stabilní. Tvoí s fronta, ktrá s pi xistuícím zatížní iž nsnižu. haraktristická citlivá závislost, kdy malé zmny zatížní vyvolaí prudký nárst ztrát. Kapacita pkrona. Fronta vozidl narstá bz ohldu na dobu kání. Kižovatka ptížna v dlším asovém intrvalu. Posouzní délky fronty Pro pípad omzné délky odboovacích ízdních pruh nutné stanovit délku fronty pro píslušný dopravní proud. Délka fronty na vzdch do nízné kižovatky s urí podl obrázku 4 na základ stupn vytížní a V a hodnoty kapacity. Stup vytížní dán náslduícím vztahm: kd: a V stup vytížní [-], I n a V In návrhová intnzita dopravního proudu [voz/h], kapacita vzdu do kižovatky [voz/h]. Prmrná délka fronty na obrázku 4 dána náslduícím vztahm: - 24 (27) -
25 Nízné úrovové kižovatky - 25 (27) - ( ) [ ] ( ) a 8 3,0 a 1 1 a 4 ln(0,05) a 8 a 1 1 a 4 N v 2 v v v 2 v v kd: N prmrná délka fronty [voz] a V stup vytížní [-], kapacita vzdu do kižovatky [voz/hod]. Obr Prmrná délka fronty na vzdch do nízné kižovatky v závislosti na stupni vytížní a v
26
27 Závr 3 Závr 3.1 Shrnutí Tnto modul uvádí základní informac, ktré sou ptbné pro kapacitní posouzní úrovových kižovatk. 4 Studiní pramny 4.1 Sznam použité litratury [1] SN Proktování kižovatk na pozmních komunikacích (koncpt z bzna 2007). [2] TP 135 Proktování okružních kižovatk na silnicích a místních komunikacích (záí 2005) [3] Disrtaní prác: Stanovní paramtr pro vložní okružních kižovatky do trasy komunikac v urbanizovaném úzmí. 4.2 Odkazy na další studiní zdro a pramny [1] 1F52I/063/120 Aktualizac výpotových modl pro stanovní kapacity okružních kižovatk (27) -
Obsahem této přílohy je přehled metod pro výpočet kapacity okružních křižovatek, které jsou řešitelskému týmu známy.
PŘÍLOHA 21-01 21-01 PŘEHLED METOD PRO VÝPOČET KAPACITY OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK Autor: Ing. Luděk Bartoš 1. ÚVOD Obsahem této přílohy je přehled metod pro výpočet kapacity okružních křižovatek, které jsou
VíceDOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 4 ÍZENÉ ÚROVOVÉ KIŽOVATKY ÁST 1 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství
VíceOkružní křižovatky. Ing. Michal Dorda, Ph.D.
Okružní křižovatky Ing. Michal Dorda, Ph.D. Okružní křižovatky Okružní křižovatky se budují tam, kde: Je třeba snížit závažnost dopravních nehod. Je tvarem okružní křižovatky nutné např. zdůraznit konec
VíceDOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 1 DOPRAVNÍ A PEPRAVNÍ PRZKUMY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství
VíceKapacitní posouzení dopravního napojení obytné zástavby na ul. Švermova v Liberci
10 2 088 ATELIER CHARVÁT, s.r.o. Dukelských Hrdin 20 170 00, Praha 7 Kapacitní posouzení dopravního napojení obytné zástavby na ul. Švermova v Liberci Zhotovitel: CITYPLAN spol. s r. o., Jindišská 17,
VícePENOS ENERGIE ELEKTROMAGNETICKÝM VLNNÍM
PNO NRG LKTROMAGNTCKÝM VLNNÍM lktromagntické vlnní, stjn jako mchanické vlnní, j schopno pnášt nrgii Tuto nrgii popisujm pomocí tzv radiomtrických, rsp fotomtrických vliin Rozdlní vyplývá z jdnoduché úvahy:
VíceTP 188 POSUZOVÁNÍ KAPACITY KŘIŽOVATEK A ÚSEKŮ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ
TP 188 POSUZOVÁNÍ KAPACITY KŘIŽOVATEK A ÚSEKŮ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ EDIP s.r.o. Ing. Jan Martolos, Ph.D. Ing. Luděk Bartoš, Ph.D. 28.5.2019, Hotel Olympik Congress, Praha 8 TP PRO POSUZOVÁNÍ KAPACITY Projekt
VíceMetody ešení. Metody ešení
Mtod šní z hldiska kvalit dosažného výsldku ) p ř sné mtod p ř ímé ř šní difrnciálních rovnic, většinou pro jdnoduché konstrukc nap ř. ř šní ohbu prutu p ř ímou intgrací ) p ř ibližné mtod náhrada hldané
Více4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.
Etrém funkc 4. PRŮBĚH FUNKCE Průvodc studim V matmatic, al i v fzic a tchnických oborch s často vsktn požadavk na sstrojní grafu funkc K nakrslní grafu funkc lz dns většinou použít vhodný matmatický softwar.
VíceZákazové značky. Název, význam a užití. Zákaz vjezdu všech vozidel v obou směrech. Zákaz vjezdu všech vozidel
Příloha č. 3 k vyhlášc č. 294/2015 Sb. Zákazové značky Číslo Bl Vyobrazní o Zákaz vjzdu všch vozidl v obou směrch Značka zakazuj vjzd všm druhům vozidl. B2 B3 B4 Zákaz vjzdu všch vozidl Značka zakazuj
VíceStanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost
VUT Brno Fakulta stavební Studentská vdecká a odborná innost Akademický rok 2005/2006 Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost Jméno a píjmení studenta : Roník, obor
VíceKAPACITA NEŘÍZENÉ KŘIŽOVATKY dána počtem vozidel, která mohou projet křižovatku za určitý časový interval určuje se výpočtem kapacity vedlejších podřazených dopravních proudů a z toho plynoucí doby zdržení
Více02 Systémy a jejich popis v časové a frekvenční oblasti
Modul: Analýza a modlování dynamických biologických dat Přdmět: Linární a adaptivní zpracování dat Autor: Danil Schwarz Číslo a názv výukové dnotky: Systémy a ich popis v časové a frkvnční oblasti Výstupy
VíceMěrný náboj elektronu
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praz Úloha č. 12 : Měřní měrného náboj lktronu Jméno: Ondřj Ticháčk Pracovní skupina: 7 Kruh: ZS 7 Datum měřní: 8.4.2013 Klasifikac: Měrný náboj lktronu 1 Zadání 1. Sstavt
Vícezákladní pojmy základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie
Tori v strojírnské tchnologii Ing. Oskar Zmčík, Ph.D. základní pojmy používaná rozdělní vztahy, dfinic výpočty základní pojmy žádnou součást ndokážm vyrobit s absolutní přsností při výrobě součásti dochází
VíceAKTUALIZACE VÝPOČTOVÝCH MODELŮ PRO STANOVENÍ KAPACITY OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK
NÁRODNÍ PROGRAM VÝZKUMU 2004-2009 MINISTERSTVO DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY 1F52I/063/120 AKTUALIZACE VÝPOČTOVÝCH MODELŮ PRO STANOVENÍ KAPACITY OKRUŽNÍCH KŘIŽOVATEK ODBORNÁ ZPRÁVA O ŘEŠENÍ PROJEKTU V ROCE 2007
VíceI. MECHANIKA 8. Pružnost
. MECHANKA 8. Pružnost Obsah Zobcněný Hookův zákon. ntrprtac invariantů. Rozklad tnzorů na izotropní část a dviátor. Křivka dformac. Základní úloha tori pružnosti. Elmntární Hookův zákon pro jdnoosý tah.
VíceHodnocení tepelné bilance a evapotranspirace travního porostu metodou Bowenova poměru návod do praktika z produkční ekologie PřF JU
Hodnocní tlné bilanc a vaotransirac travního orostu mtodou Bownova oměru návod do raktika z rodukční kologi PřF JU Na základě starších i novějších matriálů uravil a řiravil Jakub Brom V Čských Budějovicích,
VíceKapacita neřízených úrovňových křižovatek TP 188. Ing. Michal Dorda, Ph.D.
Kapacita neřízených úrovňových křižovatek TP 188 Ing. Michal Dorda, Ph.D. Literatura k problematice Tato prezentace byla zpracována podle: TP 188 Posuzovaní kapacity neřízených úrovňových křižovatek. V
VíceZjednodušený výpočet tranzistorového zesilovače
Přsný výpočt tranzistorového zsilovač vychází z urční dvojbranových paramtrů tranzistoru a pokračuj sstavním matic obvodu a řšním této matic. Při použití vybraných rovnic z matmatických modlů pro programy
VíceSPOLUPRÁCE SBĚRAČE S TRAKČNÍM VEDENÍM
SPOLUPRÁCE SBĚRAČE S TRAKČNÍM VEDENÍM Josf KONVIČNÝ Ing. Josf KONVIČNÝ, Čské dráhy, a. s., Tchnická ústřdna dopravní csty, skc lktrotchniky a nrgtiky, oddělní diagnostiky a provozních měřní, nám. Mickiwicz
Více9. Kombinatorika, pravd podobnost a statistika
9. Kombinatorika, pravdpodobnost a statistika VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 1 V kódu je na prvním míst jedno z písmen A, B, C nebo D. Na dalších dvou pozicích je libovolné dvojciferné íslo od 11 do 45. (Existují
VíceKUSOVNÍK Zásady vyplování
KUSOVNÍK Zásady vyplování Kusovník je základním dokumentem ve výrob nábytku a je souástí výkresové dokumentace. Každý výrobek má svj kusovník. Je prvotním dokladem ke zpracování THN, objednávek, ceny,
VícePR VODNÍ ZPRÁVA. 1. Identifika ní údaje. Zahájení stavby: p edpoklad rok Objednatel dokumentace: M sto Nasavrky Nám stí Nasavrky
Dopravn inženýrská opatení PRVODNÍ ZPRÁVA 1. Identifikaní údaje Název stavby: Nasavrky - dostavba splaškové kanalizace, II. etapa Místo stavby: Nasavrky Kraj: Pardubický Zahájení stavby: pedpoklad rok
VíceRADIÁLNÍ VYPÍNÁNÍ ZADÁNÍ: VUT - FSI, ÚST Odbor technologie tváení kov a plast
Cviení. Jméno/skupina Speciální technologie tváení ZADÁNÍ: Vypoítejte energosilové parametry vyskytující se pi tváení souásti metodami radiálního vypínání. Pro tváení souásti byl použit elastický nástroj
Více2. Frekvenční a přechodové charakteristiky
rkvnční a přchodové charaktristiky. rkvnční a přchodové charaktristiky.. Obcný matmatický popis Přchodové a frkvnční charaktristiky jsou důlžitým prostřdkm pro analýzu a syntézu rgulačních obvodů a tdy
VíceEdice Habilitační a inaugurační spisy, sv. 215 ISSN X. Salajka Vlastislav ANALÝZA KONSTRUKCÍ V INTERAKCI S KAPALINOU
VĚDECKÉ SPISY VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ Edic Habilitační a inaugurační spisy, sv. 15 ISSN 113-418X Salajka Vlastislav ANALÝZA KONSTRUKCÍ V INTERAKCI S KAPALINOU VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN Fakulta
VíceMATEMATICKÁ KARTOGRAFIE
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BN FAKULTA STAVEBNÍ MILOSLAV ŠVEC MATEMATICKÁ KATOGAFIE MODUL 3 KATOGAFICKÉ ZOBAZENÍ STUDIJNÍ OPOY PO STUDIJNÍ POGAMY S KOMBINOVANOU FOMOU STUDIA Matematická kartografie Modul 3
VíceSítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži
Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži O B S A H : A. ÚVOD Strana 2 B. PÍPRAVA A PROVEDENÍ PRZKUM 1. Rozdlení území na dopravní oblasti 2 2. Metoda smrového przkumu 3 3. Uzávry
VíceSTUDIUM DEFORMAČNÍCH ODPORŮ OCELÍ VYSOKORYCHLOSTNÍM VÁLCOVÁNÍM ZA TEPLA
STUDIUM DEFORMAČNÍCH ODPORŮ OCELÍ VYSOKORYCHLOSTNÍM VÁLCOVÁNÍM ZA TEPLA Martin Radina a, Ivo Schindlr a, Tomáš Kubina a, Ptr Bílovský a Karl Čmil b Eugniusz Hadasik c a) VŠB Tchnická univrzita Ostrava,
VíceUniverzita Tomáše Bati ve Zlíně
Univrzita omáš Bati v Zlíně LABORAORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY II Názv úlohy: Voltampérová charaktristika polovodičové diody a žárovky Jméno: Ptr Luzar Skupina: I II/1 Datum měřní: 14.listopadu 7 Obor: Informační
VíceKomentovaný vzorový příklad výpočtu suterénní zděné stěny zatížené kombinací normálové síly a ohybového momentu
Fakulta stavbní ČVUT v Praz Komntovaný vzorový příklad výpočtu sutrénní zděné stěny zatížné kombinací normálové síly a ohybového momntu Výuková pomůcka Ing. Ptr Bílý, 2012 Tnto dokumnt vznikl za finanční
VícePROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MICHAL RADIMSKÝ PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ MODUL 7 KIŽOVATKY ÚROVOVÉ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Projektování
VíceMATEMATICKÁ KARTOGRAFIE
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ MILOSLAV ŠVEC MATEMATICKÁ KARTOGRAFIE MODUL KARTOGRAFICKÁ ZKRESLENÍ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Matematická kartografie
VícePROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MICHAL RADIMSKÝ PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ MODUL 6 VÝKRESOVÁ DOKUMENTACE STAVEB POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU
VíceUherský Brod Posudek možných řešení křižovatek silnic II/490 a III/05019 a MK v ulicích Pod Valy, 26. dubna a Vlčnovská. Dopravně inženýrské posouzení
spol s r.o., Atelier dopravního inženýrství, Brno, Kabátníkova 5, mail: hbh@hbh.cz, tel.: 544 520 566 Uherský Brod Posudek možných řešení křižovatek silnic II/490 a III/05019 a MK v ulicích Pod Valy, 26.
VíceIng. Miroslav Frantes Ing. Miroslav Frantes Ing. Miroslav Frantes. Mstys Neustupov, Neustupov 94 KOMUNIKACE NA POZ. 862/4 A 1822 NEUSTUPOV
Autor projektu - HIP Zodp. projektant ásti: Vypracoval: Investor Mstys Neustupov, Neustupov 94 Akce: KOMUNIKACE NA POZ. 862/4 A 1822 NEUSTUPOV Datum: I. 2015 Stupe: Obsah: PRVODNÍ ZPRÁVA Píloha: DSP Zak.
Více1.1.1. PRINCIP METODY
1.1.1. PRINCIP METODY 1.1.1.1. PRVOTNÍ ENERGIE Energetická poteba pro vytápní a teplou vodu v budov závisí: na poteb tepla na vytápní budovy (tepelné vlastnosti budovy a vnitní a vnjší prostedí) a poteb
VíceZVÝŠENÍ BEZPENOSTI A PLYNULOSTI DOPRAVY NA I/43 ERNÁ HORA - SEBRANICE
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF ROAD STRUCTURES ZVÝŠENÍ BEZPENOSTI A PLYNULOSTI DOPRAVY NA
Více4.3.2 Vlastní a příměsové polovodiče
4.3.2 Vlastní a příměsové polovodič Přdpoklady: 4204, 4207, 4301 Pdagogická poznámka: Pokud budt postupovat normální rychlostí, skončít u ngativní vodivosti. Nní to žádný problém, pozitivní vodivost si
VíceDOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 5 ÍZENÉ ÚROVOVÉ KIŽOVATKY ÁST 2 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství
Vícečást 8. (rough draft version)
Gntika v šlchtění zvířat TGU 006 9 Odhad PH BLUP M část 8. (rough draft vrsion V animal modlu (M s hodnotí každé zvíř samostatně a současně v závislosti na užitkovosti příbuzných jdinců hodnocné populac.
VícePedmt úpravy. Vymezení pojm
372/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 12. íjna 2001, kterou se stanoví pravidla pro rozútování náklad na tepelnou energii na vytápní a náklad na poskytování teplé užitkové vody mezi
VícePŘÍKLAD 2 1. STANOVENÍ ÚSPOR TEPLA A ROČNÍ MĚRNÉ POTŘEBY TEPLA 1.1. GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI BUDOVY 1.2. CHARAKTERISTIKA STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ
PŘÍKLAD 2 1. STANOVENÍ ÚSPOR TEPLA A ROČNÍ MĚRNÉ POTŘEBY TEPLA pro clkové zatplní panlového domu Běhounkova 2457-2462, Praha 5 Objkt má dvět nadzmní podlaží a jdno podlaží podzmní, částčně pod trénm. Objkt
VíceZkoušení asfaltových smsí od zkoušky typu po konstrukní vrstvu ROK Nový pístup k návrhu a kontrole asfaltových smsí
Zkoušení asfaltových smsí od zkoušky typu po konstrukní vrstvu Petr Mondschein ROK 2008 Nový pístup k návrhu a kontrole asfaltových smsí Únor bezen 2015 Plze Brno eské Budjovice Olomouc Jihlava Praha Díte
VíceM ě ř e n í o d p o r u r e z i s t o r ů
M ě ř n í o d p o r u r z s t o r ů Ú k o l : Proměřt sadu rzstorů s nznámým odporm různým mtodam a porovnat přsnost jdnotlvých měřní P o t ř b y : Vz sznam v dskách u úlohy na pracovním stol Obcná část:
VíceMODELY DOPRAVY A DOPRAVNÍ EXCESY. 3. cvičení
MODELY DOPRAVY A DOPRAVNÍ EXCESY STANOVENÍ OPTIMÁLNÍ OBJÍZDNÉ TRASY 3. cvičení zadání úlohy č. 3 postup zpracování volba objízdné trasy kapacitní posouzení trasy příklady zpracování Zadání úlohy č. 3 Zadaný
Více41 Absorpce světla ÚKOL TEORIE
41 Absorpc světla ÚKOL Stanovt závislost absorpčního koficintu dvou průhldných látk různé barvy na vlnové délc dopadajícího světla. Proměřt pro zadané vlnové délky absorpci světla při jho průchodu dvěma
Více, je vhodná veličina jak pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje, tak i pro popis dopadu energie na hmotné objekty:
Radiomtri a fotomtri Vyzařování, přnos a účinky nrgi lktromagntického zářní všch vlnových délk zkoumá obor radiomtri, lktromagntickým zářním v optické oblasti s pak zabývá fotomtri. V odstavci Přnos nrgi
Víceε, budeme nazývat okolím bodu (čísla) x
Množinu ( ) { R < ε} Okolím bodu Limit O :, kd (, ) j td otvřný intrval ( ε ε ) ε, budm nazývat okolím bodu (čísla).,. Bod R j vnitřním bodm množin R M, jstliž istuj okolí O tak, ž platí O( ) M. M, jstliž
VíceTP 188 Posuzování kapacity křižovatek a úseků pozemních komunikací
TP 188 Posuzování kapacity křižovatek a úseků pozemních komunikací Ing. Luděk Bartoš, Ph.D. (EDIP s.r.o., bartos@edip.cz) Ing. Jan Martolos, PhD. (EDIP s.r.o., martolos@edip.cz) Ing. Aleš Richtr (EDIP
VíceTECHNICKÉ PODMÍNKY A SOFTWARE ZÁVĚR V OBORU DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ. Ing. Jan Martolos, EDIP s.r.o. 1/39 ÚVOD INTENZITY DOPRAVY KAPACITNÍ POSOUZENÍ
TECHNICKÉ PODMÍNKY A SOFTWARE V OBORU DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ Ing. Jan Martolos, EDIP s.r.o. 1/39 CÍL PŘEDNÁŠKY seznámit s aktuálními TP v oblasti dopravního inženýrství, použití TP v projektování, možnosti
VíceFunkce hustoty pravděpodobnosti této veličiny je. Pro obecný počet stupňů volnosti je náhodná veličina
Přdnáša č 6 Náhodné vličiny pro analyticou statistiu Při výpočtch v analyticé statistic s používají vhodné torticé vličiny, tré popisují vlastnosti vytvořných tstovacích charatristi Mzi njpoužívanější
Více10. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA. slide 1
10. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA slid 1 Přdmětm přdnášky jsou tři modly agrgátní nabídky, v ktrých v krátkém období výstup pozitivně závisí na cnové hladině. Krátkodobý invrzní vztah mzi inflací
VíceDOPRAVNÍ STUDIE AREÁL COCA-COLA
Zhotovitel: Datum: AF-CITYPLAN s.r.o. 09/2018 Zastoupený: íslo zakázky: Ing. Petr Košan 2018/0118 Autorský kolektiv: Ing. Zuzana Volfová Michal Prosek Ing. Daniel Braný Ing. Zuzana Vaková Kontrola: Ing.
Více11. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA. slide 0
11. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA slid 0 Přdmětm přdnášky jsou tři modly agrgátní nabídky, v ktrých v krátkém období výstup pozitivně závisí na cnové hladině. Krátkodobý invrzní vztah mzi inflací
VíceFyzikální podstata fotovoltaické přeměny solární energie
účinky a užití optického zářní yzikální podstata fotovoltaické přměny solární nri doc. In. Martin Libra, CSc., Čská změdělská univrzita v Praz a Jihočská univrzita v Čských Budějovicích, In. Vladislav
VíceDIAGNOSTIKA A MANAGEMENT VOZOVEK
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ DOC. ING. JAN KUDRNA, CSC. DIAGNOSTIKA A MANAGEMENT VOZOVEK MODUL 03 ÚNOSNOST VOZOVEK - 1 (49) - STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU
VíceTabulkový procesor Excel
Tabulkový procesor Excel Excel 1 SIPVZ-modul-P0 OBSAH OBSAH...2 ZÁKLADNÍ POJMY...4 K EMU JE EXCEL... 4 UKÁZKA TABULKOVÉHO DOKUMENTU... 5 PRACOVNÍ PLOCHA... 6 OPERACE SE SOUBOREM...7 OTEVENÍ EXISTUJÍCÍHO
VícePřednáška č. 4 NAVRHOVÁNÍ KŘIŽOVATEK
Navrhování křižovatek Přednáška č. 4 NAVRHOVÁNÍ KŘIŽOVATEK 1. ZÁSADY NÁVRHU KŘIŽOVATKY Návrhové období 20 let od uvedení křižovatky do provozu, pokud orgány státní správy a samosprávy nestanoví jinak.
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2008 Bc. Pavel Hájek
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE DIPLOMOVÁ PRÁCE 8 Bc. Pavl Hájk ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavbní, Katdra spciální godézi Názv diplomové prác: Vbudování, zaměřní a výpočt bodového
VíceVALIDACE ZÁZNAMU ZRYCHLENÍ VOZIDLA PI ROZJEZDU A BRZDNÍ. T. Rochla
VALIDACE ZÁZNAMU ZRYCHLENÍ VOZIDLA PI ROZJEZDU A BRZDNÍ T. Rochla 2008 Úvod Pi mení pohybových parametr vozidel a poetní rekonstrukci zbývajících veliin dochází k numerickým nepesnostem ovlivnním innosti
VíceMendelova univerzita v Brn SMRNICE. 4/2013. Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz
Mendelova univerzita v Brn Ureno: Brno 8. dubna 2013 Všem pracovištím j.: 6684/2013-980 SMRNICE. 4/2013 Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz lánek 1 Obecná ustanovení
Více! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &
! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené
VíceDOPRAVNÍ STUDIE. Goodmann Zdiby Logistics Centre Pražská ul., Zdiby. Průvodní zpráva. Razítko a podpis : (firemní, autorizační)
Název projektu: Goodmann Zdiby Logistics Centre Pražská ulice, Zdiby Generální projektant: Kooperace : Stupeň projektu: Dopravní studie Objednatel: Atelier A6 Ateliér LUCIDA s.r.o. Marie Cibulkové 34,
VíceDOPRAVNÍ CESTA I. Křižovatky Úvod do problematiky
2 Základní předpisy pro křižovatky DOPRAVNÍ CESTA I. Křižovatky Úvod do problematiky Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích (Silniční zákon) Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních
VíceNávrh signálního plánu pro světelně řízenou křižovatku. Ing. Michal Dorda, Ph.D.
Návrh signálního plánu pro světelně řízenou křižovatku Ing. Michal Dorda, Ph.D. Použitá literatura TP 81 Zásady pro navrhování světelných signalizačních zařízení na pozemních komunikacích. TP 235 Posuzování
VíceKŘIŽOVATKY Úrovňové křižovatky (neokružní). Návrhové prvky
KŘIŽOVATKY Úrovňové křižovatky (neokružní). Návrhové prvky KŘIŽ 04 Úrovňové Rozhledy.ppt 2 Související předpis ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích, listopad 2007 kapitola 5.2.9
VíceDOPRAVNÍ ŘEŠENÍ. SSZ Lidická - Zborovská. Změna 12/15. Kód
DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ SSZ 5.068 Lidická - Zborovská Změna 12/15 Kód 2015 12 11 Změna 12/15 2015 12 11 je vydána na základě úpravy křižovatky s ohledem na zvýšení komfortu a bezpečnosti provozu cyklistů. Byly
VíceSeznam píloh : A. Textová ást
Seznam píloh : A. Textová ást 1. Základní údaje 2. Popis podklad a postup 3. Vyhodnocení stáv. stavu 4. Posouzení místních komunikací Dolní Msto Meziklasí Loukov Dobrá Voda Lipnická Rejkov 2 A. Textová
VíceSpráva obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema
Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.
VíceKŘIŽOVATKY Úrovňové křižovatky (neokružní). Společná ustanovení. Uspořádání úrovňové křižovatky závisí na tom, zda:
KŘIŽOVATKY Úrovňové křižovatky (neokružní). Společná ustanovení KŘIŽ 02 Úrovňové obecně.ppt 2 Uspořádání úrovňové křižovatky závisí na tom, zda: přednost v jízdě není upravena dopravním značením (platí
VíceHodnocení efektivity úpravy neřízených křižovatek
konference 15. 16. 9. 2014 Brno partner akce: www.bvv.cz/brnosafety/ Ing. Jan Novák Hodnocení efektivity úpravy neřízených křižovatek Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. 1 http://oblast.cdv.cz/cz/o37/ HENK
VíceLEMOVÁNÍ I ZADÁNÍ: VUT - FSI, ÚST Odbor technologie tváení kov a plast
Cviení. Jméno/skupina Speciální technologie tváení ZADÁNÍ: Vypoítejte energosilové parametry vyskytující se pi tváení souástí z plechu metodou lemování. Pro tváení souástí byl v pípad lemování otvor použit
VíceVyhláška č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích
Změny 1 vyhláška č. 294/2015 Sb. Vyhláška č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a která s účinností od 1. ledna 2016 nahradí vyhlášku č. 30/2001 Sb. Umístění svislých
Více1. Okrajové podmínky pro tepeln technické výpo ty
1. Okrajové podmínky pro tpln tchncké výpo ty Správné stanovní okrajových podmínk j jdnou z základních součástí jakéhokol tchnckého výpočtu. Výjmkou njsou an tplně tchncké analýzy. V násldující kaptol
Více2. Posouzení efektivnosti investice do malé vtrné elektrárny
2. Posouzení efektvnost nvestce do malé vtrné elektrárny Cíle úlohy: Posoudt ekonomckou výhodnost proektu malé vtrné elektrárny pomocí základních metod hodnocení efektvnost nvestních proekt ako sou metoda
VíceSpolehlivost programového vybavení pro obvody vysoké integrace a obvody velmi vysoké integrace
48 INFORMATION AND COMMUNICATION TECHNOLOGIES AND SERVICES, VOL. 8, NO., JUNE 0 Spolhlivost programového vybavní pro obvody vysoké intgrac a obvody vlmi vysoké intgrac Artm GANIYEV.1, Jan VITÁSEK 1 1 Katdra
Více1. Difuze vodní páry a její kondenzace uvnit konstrukcí
ř 1. Difuz vodní páry a jjí kondnzac uvnit konstrukcí Hodnocní ší ř ní vodní páry konstrukcí j jdnou z vlmi dů lžitých úloh stavbní tplné tchniky. Slouží k ově ní charaktru dlouhodobého tplně vlhkostního
VíceINTERGRÁLNÍ POČET. PRIMITIVNÍ FUNKCE (neurčitý integrál)
INTERGRÁLNÍ POČET Motivac: Užití intgrálního počtu spočívá mj. v výpočtu obsahu rovinného obrazc ohraničného různými funkcmi příp. čarami či v výpočtu objmu rotačního tělsa, vzniklého rotací daného obrazc
VíceSILNIČNÍ A MĚSTSKÉ KOMUNIKACE Úvod STABILNÍ MOBILNÍ
SILNIČNÍ A MĚSTSKÉ KOMUNIKACE Úvod SMK 01 Úvod.ppt 2 Základní předpisy Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích (Silniční zákon) Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích
Více4 - Architektura poítae a základní principy jeho innosti
4 - Architektura poítae a základní principy jeho innosti Z koncepního hlediska je mikropoíta takové uspoádání logických obvod umožující provádní logických i aritmetických operací podle posloupnosti povel
VíceTECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta strojní LOGISTIKA SKLADOVACÍ SYSTÉMY Jméno: Jií Hauzer Tída: FS S2B4 Datum:15.12.2005-1 - SKLADOVACÍ SYSTÉMY Sklad byl dlouho považován za pouhý pasivní, podízený
VícePOŽÁRN BEZPENOSTNÍ ZPRÁVA Dokumentace pro stavební povolení
POŽÁRN BEZPENOSTNÍ ZPRÁVA Dokumentace pro stavební povolení Obsah: 1. Identifikaní údaje 2 1.1 Oznaení stavby 2 1.2 Objednatel 2 1.3 Zhotovitel dokumentace 2 2. Základní údaje o stavb 2 2.1. Struný popis
VíceMATEMATIKA MATEMATIKA
PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY MATEMATIKA MATEMATIKA Struktura vyuovací hodiny Metodický Struktura vyuovací list aplikace hodiny Ukázková Metodický hodina list aplikace materiál Záznamový Ukázková
VíceÚloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5)
pyromtrm - vrz 01 Úloha č. 11 Měřní tplotní vyzařovací charaktristiky wolframového vlákna žárovky optickým pyromtrm 1) Pomůcky: Měřicí zařízní obsahující zdroj lktrické nrgi, optický pyromtr a žárovku
VíceSoudní znalectví ve specializaci silniních nehod
KA1 Analýza dopravních nehod a konflikt Úvod do soudního znalectví Doc. Ing. Aleš V É M O L A, Ph.D. Ústav soudního inženýrství Vysokého uení technického v Brn www.usi.cz e-mail: ales.vemola@usi.vutbr.cz
Více5. kapitola: Vysokofrekvenční zesilovače (rozšířená osnova)
Punčochář, J: AEO; 5. kapitola 1 5. kapitola: Vysokofrkvnční zsilovač (rozšířná osnova) Čas k studiu: 6 hodin íl: Po prostudování této kapitoly budt umět dfinovat pracovní bod BJT a FET určit funkci VF
VíceJČU-ZF, KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU DOPRAVNÍ STAVBY KŘIŽOVATKY 2/2
JČU-ZF, KATEDRA KRAJINNÉHO MANAGEMENTU DOPRAVNÍ STAVBY KŘIŽOVATKY 2/2 1. Principy dispozičního uspořádání křižovatek Princip A - Volba typu a geometrických prvků podle intenzity dopravy Princip B - Odbočování
VíceSeznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.
INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCÍ JEDNÉ PROMĚNNÉ NEURČITÝ INTEGRÁL NEURČITÝ INTEGRÁL Průvodc studim V kapitol Difrnciální počt funkcí jdné proměnné jst s sznámili s drivováním funkcí Jstliž znát drivac lmntárních
VícePravdpodobnost výskytu náhodné veliiny na njakém intervalu urujeme na základ tchto vztah: f(x)
NÁHODNÁ VELIINA Náhodná veliina je veliina, jejíž hodnota je jednoznan urena výsledkem náhodného pokusu (je-li tento výsledek dán reálným íslem). Jde o reálnou funkci definovanou na základním prostoru
Více2.1 Pokyny k otev eným úlohám. 2.2 Pokyny k uzav eným úlohám. Testový sešit neotvírejte, po kejte na pokyn!
MATEMATIKA základní úrove obtížnosti DIDAKTICKÝ TEST Maximální bodové hodnocení: 50 bod Hranice úspšnosti: 33 % Základní informace k zadání zkoušky Didaktický test obsahuje 26 úloh. asový limit pro ešení
VícePRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY PETRŽÍLKOVA , PRAHA 5 STODŮLKY
PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY zpracovaný na bytový dům PETRŽÍLKOVA 2259-2262, PRAHA 5 STODŮLKY ke dni 26.5.2015 Zpracovatel průkazu: SATRA, spol. s r.o. Ing. Josef Brzický, energetický specialista
VíceTrivium z optiky 37. 6. Fotometrie
Trivium z optiky 37 6. Fotomtri V přdcházjící kapitol jsm uvdli, ž lktromagntické zářní (a tdy i světlo) přnáší nrgii. V této kapitol si ukážm, jakými vličinami j možno tnto přnos popsat a jak zohldnit
VíceEVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )
PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými
VíceSROVNÁNÍ KOLORIMETRICKÝCH ZKRESLENÍ SNÍMACÍCH SOUSTAV XYZ A RGB Jan Kaiser, Emil Košťál xkaiserj@feld.cvut.cz
SROVNÁNÍ KOLORIMETRICKÝCH ZKRESLENÍ SNÍMACÍCH SOUSTAV XYZ A RGB Jan Kaisr, Emil Košťál xkaisrj@fld.cvut.cz ČVUT, Fakulta lktrotchnická, katdra Radiolktroniky Tchnická 2, 166 27 Praha 6 1. Úvod Článk s
VícePROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ
VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MICHAL RADIMSKÝ PROJEKTOVÁNÍ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ MODUL 2 KUBATURY, HMOTNICE, ROZVOZNÉ VZDÁLENOSTI STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU
Více2. M ení t ecích ztrát na vodní trati
2. M ení t ecích ztrát na vodní trati 2. M ení t ecích ztrát na vodní trati 2.1. Úvod P i proud ní skute ných tekutin vznikají následkem viskozity t ecí odpory, tj. síly, které p sobí proti pohybu ástic
VíceVOLEBNÍ ÁD. pro volby výboru a dozorí rady Spolenosti radiologických asistent R
VOLEBNÍ ÁD pro volby výboru a dozorí rady Spolenosti radiologických asistent R razítko Spolenosti radiologických asistent R podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R (1) Voliem je každý ádný len SRLA
VíceKRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Odbor dopravy Žrotínovo náměstí 3, 601 82 Brno Č.j.: JMK 118137/2017 Sp.zn.: S-JMK 112718/2017 OD Brno 17.08.2017 VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Stanovní přchodné
Více