KATEDRA VOZIDEL A MOTORŮ. Skutečné oběhy PSM #6/14. Karel Páv
|
|
- Ján Jelínek
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 KATEDRA VOZIDEL A MOTORŮ Skutečné oběhy PSM #6/ Karel Pá
2 Stlaitelná kaalina / krit [-] Ideální lyn: = rt (s hybou < %) Důody rozdílů mezi idealizoaným a reálným oběhem Odhylky od idealizae oliňují jak ysokotlakou část, tak i část nízkotlakou (ýměnu nálně ále): Proměnliost termodynamikýh lastností neideálního lynu Doufázoé složení nálně ále, odařoání Změny e složení nálně ále (hoření) Složitý časoý růběh říodu tela hořením Změny e hmotnosti nálně ále (římý střik alia) Netěsnost saloaího rostoru (do %) Sdílení tela do saloaího rostoru Neratnost dějů liem míšení a disiae kinetiké 8 energie Reálné časoání rozodoého mehanismu (ztráty rouděním) 7 Obsah zbylýh salin z ředhozího yklu Tlakoé ulsae saím a ýfukoém otrubí 6 / Látka krit [] T krit [K] N,9 6, O,,6 H O,6 67, CO 7,8, CO,98,9 H,97, Plyn krit. krit T K P.. T krit.. T / T krit [-]
3 Combustion Effiieny [-] [MPa] Vztah mezi idealizoaným a reálným oběhem / 7 6 Q ř m al H u hoř Střední indikoaný tlak oběhu: istř dv istř- VT istř-nt Vz Součinitel lnosti diagramu: istř-vt -skutečný istř-vt -ideální,6,8 Celkoá účinnost hoření hoř : Chemiká účinnost hoření Neúlné sálení směsi..9.8 Chemiká účinnost hoření.7 P e..... V [dm ] m al H u hoř t m.6.. Mehaniká účinnost: Measurement Aroximation Relatie Air/Fuel Ratio l [-] m Pe P i estř istř m,9 i Indikoaná účinnost: i m al Pi H u i,,
4 [MPa] T [K] [MPa] T [K] Vztah mezi idealizoaným a reálným oběhem / 7 6 Indikátoroý diagram ro neřelňoaný zážehoý motor Q Q ř ř m m al al H H u u hoř hoř ds dq dq T T nerat dq du dw rat -dw nerat dqnerat dw nerat ds ds du dw T T du T rat d T V [dm ] s [J/kgK] 6 Rozdíly komresi: - odod tela - různé j [ KH] j [ KH]
5 Proměnliost termodynamikýh lastností / 6 6 CO C [kjkmol - K - ] O CO H O NO h T konst. O H N OH N H d T dt -T T - T T T T d C a - T a a Pro ideální lyn: r t [ C] T a r T R M a C T C R a T R 8,7Jkmol - - K
6 Změna složení nálně ále, roměnliost = / 6 /..8.7 Izohoriký říod tela..6 Vzduh.. CNG - saliny l= Benzín - saliny l= t [-]... [-] CNG - saliny l=,.. CNG - směs l=, e [-]. CNG - směs l= Komrese: řeážně -atomoé lyny. Benzín - směs l= Exanze: až % -atomoýh lynů (CO, H O) t [ C] Unitř salin dohází ři ysokýh telotáh neustále ke změnám složení liem měníího se ronoážného stau daného f(t, ). Reake kolem a 6 7 K zamrzají a složení se dále už nemění.
7 Q [-] Rozdíl mezi idealizoaným a reálným hořením (uolňoáním tela z alia) 7 / Zážehoý motor Viditelné ost-oxidační reake sojené s disoiaí ři saloání. (k zamrzání reakí dohází kolem 6-7 K)..... Idealizoaný růběh Q /Q =, dq du dv - i h i dm i j [ KH]
8 T [K] T [K] Isoentroiká změna stau Sdílení tela ami saloaího rostoru 8 / 9 8 T [K] s [J/kgK] dq dt -S T -T Odod tela z nálně do je komenzoán uolňoáním tela z alia n ds dq dq hoř dq ds dq dq hoř dq 7 6 ds dq Odod tela z nálně do n ds 6 7 K Zamrznutí reakí dq T dq ds dq Ohře nálně ále n n s [J/kgK] s [J/kgK] Odod tela z nálně do (bez hoření) n Polytroiká změna stau: V n konst.
9 Sdílení tela ami saloaího rostoru 9 / dq dt Nu C Re m Pr n w D Re Pr l -S 7,8 - T -T D l VzT w Cs C - k V Zn - - [ms, m, min s ] 6 V k V s T m =,78 n =, Pr =,7 Woshni (znětoé i zážehoé motory):,6d -,.8 T -, w,8 [Wm [Wm Eihelberg (znětoé motory): - K - - K -, ms - Předeším koneke (zesílena turbulení) Radiae ouze u znětoýh motorů (sítiý lamen) konst D, Pa, K] ( T, ) w. l( T ) ( T ) D harakteristiký rozměr saloaího rostoru T rerezentatiní telota lynu w harakteristiká ryhlost lynu, m, kpa, K, ms w C 6,8, 7 w C,8, 8 w C,8, 8 w C,8, 8 swirl s swirl s swirl s swirl s - ] C C C, C 6, w swirl s - - ro oblast ýměny nálně ále ro oblast komrese ro oblast hoření a exanze (římý střik) ro oblast hoření a exanze (komůrkoý střik)
10 q [kw] Q [J] [] T [K] Sdílení tela ami saloaího rostoru / 6 [] Střední telota nálně ále t [ C] Tlak j [ KH] Kumulatiní telo odedené ami - qw [kw] Teelný tok do - - Qw [J] j [ KH] j [ KH]
11 [MPa] [MPa] Vli časoání na reálný oběh / min - istř =, MPa.9 h [mm] j [ KH] VO.... SO SZ SO VZ. VZ..... V [dm ] VO..... V [dm ] SZ
12 Tyiké růběhy indikoaného tlaku / Často býá ýhodné logaritmiké zobrazení indikátoroého diagramu. Logaritmiký -V diagram rm rm
13 Neřelňoaný zážehoý motor / Plné zatížení Částečné zatížení rm., rm.,,,, , 6 Plné zatížení, nízké otáčky EIVC (Millerů) oběh rm 9.6. rm.,., , 6
14 Přelňoaný zážehoý motor / Plné zatížení, nízké otáčky Částečné zatížení rm 9 9., rm.8,,,, 6 8, Plné zatížení, ysoké otáčky -dobý zážehoý motor rm 7.9, rm ,.,
15 Přelňoaný znětoý motor / Plné zatížení, římý íenásobný střik 8 Částečné zatížení, římý íenásobný střik rm.6, rm.6,,, 6, , Plné zatížení, římý střik Plné zatížení, komůrkoý střik (nekalitní záznam tlaku) rm.8, rm 99.,,, 6, , 6 8
KATEDRA VOZIDEL A MOTOR. Skute né ob hy PSM #6/14. Karel Páv
KAEDRA VOZIDEL A MOOR Skutené obhy PSM #6/ Karel Pá ody rozdíl mezi idealizoaným a reálným obhem Odhylky od idealizae oliují jak ysokotlakou ást, tak i ást nízkotlakou (ýmnu náln ále): Promnliost termodynamikýh
VY_32_INOVACE_G 21 11
Náze a adresa školy: Střední škola růmysloá a uměleká, Oaa, řísěkoá organizae, Praskoa 99/8, Oaa, 7460 Náze oeračního rogramu: OP Vzděláání ro konkureneshonost, oblast odory.5 Registrační číslo rojektu:
Plynové turbíny. Nevýhody plynových turbín: - menší mezní výkony ve srovnání s parní turbínou - vyšší nároky na palivo - kvalitnější materiály
Plynoé turbíny Plynoá turbína je teeý stroj řeměňujíí teeou energie obsaženou raoní láte q roházejíí motorem na energii mehanikou a t (obr.). Praoní látkou je zduh, resektie saliny, které se ytářejí teeém
TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy
ERMODYNAMIKA. AXIOMAICKÁ ÝSABA KLASICKÉ D.. Základní ojmy Soustava (systém) je část rostoru od okolí oddělený stěnou uzavřená - stěna brání výměně hmoty mezi soustavou a okolím vers. otevřená (uzavřená
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje
Projekt realizoaný na SPŠ Noé Město nad Metují s finanční odorou Oeračním rogramu Vzděláání ro konkurenceschonost Králoéhradeckého kraje ermodynamika Ing. Jan Jemelík Ideální lyn: - ideálně stlačitelná
TERMODYNAMIKA 1. AXIOMATICKÁ VÝSTAVBA KLASICKÉ TD Základní pojmy
ERMODYNAMIKA. AXIOMAICKÁ ÝSABA KLASICKÉ D.. Základní ojmy Soustava (systém) je část rostoru od okolí oddělený stěnou uzavřená - stěna brání výměně hmoty mezi soustavou a okolím vers. otevřená (uzavřená
TERMOMECHANIKA 4. První zákon termodynamiky
FSI VUT Brně, Energetický ústa Odbor termomechaniky a techniky rostředí rof. Ing. Milan Paelek, CSc. TERMOMECHANIKA 4. Prní zákon termodynamiky OSNOVA 4. KAPITOLY. forma I. zákona termodynamiky Objemoá
Termodynamika pro +EE1 a PEE
ermodynamika ro +EE a PEE Literatura: htt://home.zcu.cz/~nohac/vyuka.htm#ee [0] Zakladni omocny text rednasek Doc. Schejbala [] Pomocne texty ke cviceni [] Prednaska cislo 7 - Zaklady termodynamiky [3]
Základy teorie vozidel a vozidlových motorů
Základy teorie vozidel a vozidlových motorů Předmět Základy teorie vozidel a vozidlových motorů (ZM) obsahuje dvě hlavní kaitoly: vozidlové motory a vozidla. Kaitoly o vozidlových motorech ukazují ředevším
Mechanická účinnost PSM
KATEDRA OZIDEL A MOTORŮ Mecanická účinnost PSM #/4 Karel Páv Koeficient tření f Tribologie, součinitel tření / Stribeckova křivka Třecí síla: F t sign w f F n Hydrodynamické tření Smíšené olosucé tření
Listopad Ing.Karel Páv,Ph.D.
Základy -D modelování PSM Lstoad Ing.Karel Páv,Ph.D. Důvody ro modelování oběhu PSM / 7 [bar] 5 5 5 smulae měření Možnost redke oběhu ještě nevyrobeného motoru. Možnost sledování vlvu různýh arametrů,
Fyzikální chemie. 1.2 Termodynamika
Fyzikální chemie. ermodynamika Mgr. Sylvie Pavloková Letní semestr 07/08 děj izotermický izobarický izochorický konstantní V ermodynamika rvní termodynamický zákon (zákon zachování energie): U Q + W izotermický
Cvičení z termomechaniky Cvičení 5.
Příklad V komresoru je kontinuálně stlačován objemový tok vzduchu *m 3.s- + o telotě 0 * C+ a tlaku 0, *MPa+ na tlak 0,7 *MPa+. Vyočtěte objemový tok vzduchu vystuujícího z komresoru, jeho telotu a říkon
VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízení budov
Termo realizaci inooaných technicko-ekonomických VUT, FAST, Brno ústa Technických zařízen zení budo GG . Úod Cykly lze cháat jako oběhy dějůd ři i kterých sledoaný objekt měním sůj j sta cestami, jež mají
PZP (2011/2012) 3/1 Stanislav Beroun
PZP (0/0) 3/ tanislav Beroun Výměna tela mezi nální válce a stěnami, telotní zatížení vybraných dílů PM elo, které se odvádí z nálně válce, se ředává stěnám ve válci řevážně řestuem, u vznětových motorů
Mechanická ú innost PSM
KATEDA OZIDEL A MOTO Mecanická úinnost PSM #/4 Karel Páv Tribologie, souinitel tení / Stribeckova kivka ecí síla: F t sign w f F n Koeficient tení f Hydrodynamické tení Smíšené olosucé tení Sucé mení tení
Termodynamika pro +EE1
ermodynamka ro +EE Možné zůsoby výroby elektrcké energe v současnost: termodynamcká řeměna energe jaderného alva a salování foslních alv v mechanckou energ a následně elektrckou - jaderné a klascké teelné
Hydrostatika F S. p konst F S. Tlak. ideální kapalina je nestlačitelná l = konst. Tlak v kapalině uzavřené v nádobě se šíří ve všech směrech stejně
Hdrostatika Tlak S N S Pa m S ideální kaalina je nestlačitelná l = konst Tlak kaalině uzařené nádobě se šíří e šech směrech stejně Pascalů zákon Každá změna tlaku kaalině uzařené nádobě se šíří nezměněná
w i1 i2 qv e kin Provozní režim motoru: D = 130 P e = 194,121 kw Z = 150 i = 6 n M = /min p e = 1,3 MPa V z = 11,95 dm 3
Sestate základní energetickou bilanci plnícího agregátu znětoého motoru LIAZ M638 (D/Z=30/50 mm, 4dobý, 6 álec) přeplňoaného turbodmychadlem K 36 377 V - 5. pulzačním praconím režimu. Proozní režim motoru:
Termomechanika 6. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček
Termomechanika 6. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím
STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ
I N E S I C E D O R O Z O J E Z D Ě L Á Á N Í SRUKURA A LASNOSI PLYNŮ. Ideální lyn ředstavuje model ideálního lynu, který často oužíváme k oisu různých dějů. Naříklad ozději ředokládáme, že všechny molekuly
Termodynamika ideálního plynu
Přednáška 5 Termodynamika ideálního lynu 5.1 Základní vztahy ro ideální lyn 5.1.1 nitřní energie ideálního lynu Alikujme nyní oznatky získané v ředchozím textu na nejjednodužší termodynamickou soustavu
Vnitřní energie Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková
Náze a adesa školy: Střední škola ůysloá a uěleká, Oaa, řísěkoá oganizae, Paskoa 399/8, Oaa, 7460 Náze oeačního ogau: OP zděláání o konkueneshonost, oblast odoy.5 Registační číslo ojektu: CZ..07/.5.00/34.09
Způsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu tepelné energie
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 439/2005 Sb. Zůsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu teelné energie Maximální množství elektřiny z kombinované výroby se stanoví zůsobem odle následujícího
Obr. č. IV-1 Práce tepelného stroje
IV. ERMOMECHANIKA EPELNÝCH SROJŮ V teelných strojích dochází k řeměně tela mechanickou ráci rostřednictím raconí látky (lynu, áry), která je nositelem teelné energie. Praconí látce je telo řiáděno buď
Zjednodušený návrh plnícího systému přeplňovaného vznětového motoru III
Zjednodušený návrh lnícího systéu řelňovaného vznětového otoru III Zadání: e = 300 kw (ři n = 000 1/in) D = 115 Z = 135 Výočet: lnicí systé s dvoustuňový stlačování oocí BD a chladiči lnicího vzduchu:
Teplovzdušné motory motory budoucnosti
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní Katedra energetiky Telovzdušné motory motory budoucnosti Text byl vyracován s odorou rojektu CZ.1.07/1.1.00/08.0010 Inovace odborného vzdělávání
VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízení budov
Termo realizaci inovovaných technicko-ekonomických VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízen zení budov Vodní ára - VP Vaříme a dodáváme vodní áru VP: mokrou, suchou, sytou, řehřátou nízkotlakou, středotlakou
Příloha-výpočet motoru
Příloha-výpočet motoru 1.Zadané parametry motoru: vrtání d : 77mm zdvih z: 87mm kompresní poměr ε : 10.6 atmosférický tlak p 1 : 98000Pa teplota nasávaného vzduchu T 1 : 353.15K adiabatický exponent κ
. 7 ÍPRAVA TEPLÉ UŽITKOVÉ VODY (TV) 1 TV
ŘÍRAA RAA TELÉ ODY (T) ŘEDNÁŠKA Č.. 7 ŘÍRAA RAA TELÉ UŽITKOÉ ODY (T) 1 T určená k mytí, koupání, praní, umývání, k úklidu OHŘÍÁNÍ: - ze studené nejčastěji pitné vody s teplotou 8-12 C - v ohřívači na teplotu
TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy
1 FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy OSNOVA 1. KAPITOLY Termodynamická soustava Energie, teplo,
III. Základy termodynamiky
III. Základy termodynamiky 3. ermodynamika FS ČU v Praze 3. Základy termodynamiky 3. Úvod 3. Základní ojmy 3.3 Základní ostuláty 3.4 Další termodynamické funkce volná energie a volná entalie 3.5 Kritérium
KRUHOVÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM. Studijní text pro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku. Přemysl Šedivý. 1 Základní pojmy 2
Obsah KRUHOÝ DĚJ S IDEÁLNÍM PLYNEM Studijní text ro řešitele FO a ostatní zájemce o fyziku Přemysl Šedivý Základní ojmy ztahy užívané ři oisu kruhových dějů s ideálním lynem Přehled základních dějů v ideálním
IV. Fázové rovnováhy dokončení
IV. Fázové rovnováhy dokončení 4. Fázové rovnováhy Ústav rocesní a zracovatelské techniky 1 4.3.2 Soustava tuhá složka kaalná složka Dvousložková soustava s 2 Křivka rozustnosti T nenasycený roztok nasycený
V následující tabulce jsou uvedeny jednotky pro objemový a hmotnostní průtok.
8. Měření růtoků V následující tabulce jsou uvedeny jednotky ro objemový a hmotnostní růtok. Základní vztahy ro stacionární růtok Q M V t S w M V QV ρ ρ S w ρ t t kde V [ m 3 ] - objem t ( s ] - čas, S
Základní parametry PSM
KAEDRA VOZIDEL A MOOR Základní arametry PSM #/14 Karel Páv Konstrukní Základní arametry PSM / 14 Prr válce D mm Zdvi Z mm Polomr zalomení kliky r Z / mm Vyosení ístnío eu e mm Vyosení kliky e k mm Délka
Vým na nápln válce PSM
KATEDRA VOZIDEL A MOTOR Výna nápln válce PM #7/4 Karel Páv Výna nápln válce u 4-dobých otor / HÚ VZ 8 O h [] 6 4 Z DÚ VO 9 8 DÚ 7 HÚ 36 45 DÚ 54 63 7 [ KH] Oblast výny nápln válce. Zptný tok pi kopresi
Fyzikální chemie 1: Termodynamika Sylabus přednášky
Fyzkální heme : ermodynamka Sylabus řednášky ohuslav aš Dooručená lteratura: P.W. tkns: Physal Chemstry, Oford Unversty Press W.J. Moore: Fyzkální heme, SNL, Praha Dvořák, rdčka: Základy fyzkální heme,
NÁHRADNÍ HORKOVOVDNÍ PLYNOVÁ KOTELNA. Jiří Kropš
OUTĚŽNÍ PŘEHLÍDKA TUDENTKÝCH A DOKTORANTKÝCH PRACÍ FT 007 NÁHRADNÍ HORKOODNÍ PLYNOÁ KOTELNA Jiří Kroš ABTRAKT Nárh kotelny jako náhradní zdroj o dobu rekonstrukce elektrárny. Předokládaná doba yužíání
ných ehřátých kapalin zásobníky zkapalněných plynů havarijní scénáře a jejich rozbor
Procesy s účastí stlačených a zkaalněných ných lynů a řeh ehřátých kaalin zásobníky zkaalněných lynů havarijní scénáře a jejich rozbor Havarijní scénář Nebezečný otenciál zádrž nebezečných látek uvolnitelná
- pro oblast podtlaku
I. ERMOMECHANIKA PLYNŮ Při teelnýh dějíh nastáají změny stau raoníh látek (lynů, ar, eent. kaalin). eelný sta každé stejnorodé látky je yjádřen třemi základními určujíími eličinami tz. staoými eličinami.
PŘEPLŇOVÁNÍ PÍSTOVÝCH SPALOVACÍCH MOTORŮ
PŘEŇOVÁNÍ PÍSOVÝCH SPALOVACÍCH MOORŮ Účinnou cestou ke zvyšování výkonů PSM je zvyšování středního efektivního tlaku oběhu e oocí řelňování. Současně se tí zravidla zvyšuje i celková účinnost otoru. Zvyšování
VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6 Entalická bilance výměníků tela Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento studijní
Základní parametry PSM
KAEDRA VOZIDEL A MOORŮ Záladní aramtry PSM #/4 Karl Páv Konstruční Záladní aramtry PSM Průměr válc D mm Zdvih Z mm Poloměr zalomní liy r Z / mm Vyosní ístního ču mm Vyosní liového mchanismu mm Déla ojnic
VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 12
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 2 Termodynamika reálných plynů část 2 Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 203 Tento studijní
MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ
MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ Věda, která oisuje kaaliny v klidu se nazývá Věda, která oisuje kaaliny v ohybu se nazývá Věda, která oisuje lyny v klidu se nazývá Věda, která oisuje lyny v ohybu se nazývá VLATNOTI
vše, co je vně systému systém při něm mění svůj stav základní termodynamická veličina
. ZÁKLADNÍ POJMY ERMOMECHANIKY SYSÉM OKOLÍ SYSÉMU ERMODYNAMICKÝ DĚJ EPLOA (soustaa, těleso)- určité množstí látky, jejíž termofyzikální lastnosti yšetřujeme še, co je ně systému systém ři něm mění sůj
Pozn.1: Vojnov p edpokládá st ední hodnotu adiabatického exponentu c p. Teplota spalin po spálení první vrstvy potom tedy bude TSP
Tehniká univerzita v iberi, fakulta strojní, katedra vozidel a motor rof. Ing. Stanislav Beroun, S, Ing. Karel áv, h.d.: okální teloty i ostuném hoení smsi v uzaveném objemu. Studijní texty k edmtu rostedky
CVIČENÍ 1 - část 3: PROVOZNÍ STAVY VZDUCHOTECHNICKÉ JEDNOTKY
CVIČENÍ 1 - část 3: PROVOZNÍ STAVY VZDUCHOTECHNICKÉ JEDNOTKY Na úvod řehled Jak vyočítat množství řiváděného vzduchu - ouze řiomenutí a ár dolňkových informací Množství řiváděného vzduchu V : Standardně:
7. Fázové přeměny Separace
7. Fázové řeměny Searace Fáze Fázové rovnováhy Searace látek Evroský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 7. Fázové řeměny Searace fáze - odlišitelný stav látky v systému; v určité
HYDROPNEUMATICKÝ VAKOVÝ AKUMULÁTOR
HYDROPNEUMATICKÝ AKOÝ AKUMULÁTOR OSP 050 ŠEOBECNÉ INFORMACE ýočet hydroneumatického akumulátoru ZÁKLADNÍ INFORMACE Při výočtu hydroneumatického akumulátoru se vychází ze stavové změny lynu v akumulátoru.
1/5. 9. Kompresory a pneumatické motory. Příklad: 9.1, 9.2, 9.3, 9.4, 9.5, 9.6, 9.7, 9.8, 9.9, 9.10, 9.11, 9.12, 9.13, 9.14, 9.15, 9.16, 9.
1/5 9. Kompresory a pneumatické motory Příklad: 9.1, 9.2, 9.3, 9.4, 9.5, 9.6, 9.7, 9.8, 9.9, 9.10, 9.11, 9.12, 9.13, 9.14, 9.15, 9.16, 9.17 Příklad 9.1 Dvojčinný vzduchový kompresor bez škodného prostoru,
Domácí práce č.1. Jak dlouho vydrží palivo motocyklu Jawa 50 Pionýr, pojme-li jeho nádrž 3,5 litru paliva o hustote 750kg m 3 a
Domácí práce č.1 Jak dlouho vydrží palivo motocyklu Jawa 50 Pionýr, pojme-li jeho nádrž 3,5 litru paliva o hustote 750kg m 3 a motor beží pri 5000ot min 1 s výkonem 1.5kW. Motor má vrtání 38 mm a zdvih
1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu
1/6 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu Příklad: 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7, 2.8, 2.9, 2.10, 2.11, 2.12, 2.13, 2.14, 2.15, 2.16, 2.17, 2.18, 2.19, 2.20, 2.21, 2.22,
Obrázek1:Nevratnáexpanzeplynupřesporéznípřepážkudooblastisnižšímtlakem p 2 < p 1
Joule-Thomsonův jev Fyzikální raktikum z molekulové fyziky a termodynamiky Teoretický rozbor Entalie lynu Při Joule-Thomsonově jevu dochází k nevratné exanzi lynů do rostředí s nižším tlakem. Pro ilustraci
Obr. V1.1: Schéma přenosu výkonu hnacího vozidla.
říklad 1 ro dvounáravové hnací kolejové vozidlo motorové trakce s mechanickým řenosem výkonu určené následujícími arametry určete moment hnacích nárav, tažnou sílu na obvodu kol F O. a rychlost ři maximálním
PROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ cvičení 10
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ cvičení 10 Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního
ρ = 1000 kg.m -3 p? Potrubí považujte za tuhé, V =? m 3 δ =? MPa -1 a =? m.s ZADÁNÍ Č.1
ZADÁNÍ Č. Potrubí růměru a élky l je nalněno voou ři atmosférickém tlaku. Jak velký objem V je nutno vtlačit o otrubí ři tlakové zkoušce, aby se tlak zvýšil o? Potrubí ovažujte za tué, měrná motnost voy
POHONNÉ JEDNOTKY. Energie SPALOVACÍ MOTOR. Chemická ELEKTROMOTOR. Elektrická. Mechanická energie HYDROMOTOR. Tlaková. Ztráty
Energie Chemická Elektrická Tlaková POHONNÉ JEDNOTKY SPALOVACÍ MOTOR ELEKTROMOTOR HYDROMOTOR Mechanická energie Ztráty POHONNÉ JEDNOTKY - TRANSFORMÁTOR ENERGIE 20013/2014 Pohonné jednotky I. SCHOLZ 1 SPALOVACÍ
12. Termomechanika par, Clausius-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par
1/2 1. Určovací veličiny pracovní látky 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu 3. Směsi plynů, měrné tepelné kapacity plynů 4. První termodynamický zákon 5. Základní vratné
Termomechanika 8. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček
Termomechanika 8. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím
Kruhový děj s plynem
.. Kruhový děj s lynem Předoklady: 0 Chceme využít skutečnost, že lyn koná ři rozínání ráci, na konstrukci motoru. Nejjednodušší možnost: Pustíme nafouknutý balónek. Balónek se vyfukuje, vytlačuje vzduch
Hydrostatika a hydrodynamika
Hydrostatika a hydrodynamika Zabýáme se kaalinami, ne tuhými tělesy HS Ideální tekutina Hydrostatický tlak Pascalů zákon Archimédů zákon A.z. - ážení HD Ronice kontinuity Bernoullioa ronice Pitotoa trubice
Jednotlivým bodům (n,2,a,e,k) z blokového schématu odpovídají body na T-s a h-s diagramu:
Elektroenergetika 1 (A1B15EN1) 3. cvičení Příklad 1: Rankin-Clausiův cyklus Vypočtěte tepelnou účinnost teoretického Clausius-Rankinova parního oběhu, jsou-li admisní parametry páry tlak p a = 80.10 5
1/1 PŘEHLED TEORIE A VÝPOČTOVÝCH VZTAHŮ. Základní stavové veličiny látky. Vztahy mezi stavovými veličinami ideálních plynů
1/1 PŘEHLED TEORIE A VÝPOČTOVÝCH VZTAHŮ Základní stavové veličiny látky Vztahy mezi stavovými veličinami ideálních plynů Stavová rovnice ideálního plynu f(p, v, T)=0 Měrné tepelné kapacity, c = f (p,t)
ř é Ů é ř ž ř é é ř ž ř Ů ř ř ř Ú é Í ř ř ř é Ž é Í ř é Ý ř ř é é é é ř ř ř é é ř é é ř é Ž ř Ý é ří ř Ř é ř ř Ž Ů ř ř ř Š Í ří ř ř řň é ř Ú řň é ř řň é ř Š ř ž é ř Ž ř Ž ř ř ř Ž Á Ž Ž Š ř ř ř ř ř é é
TERMOMECHANIKA 12. Cykly tepelných motorů
FSI U v Brně, Energetický útav Odbor termomechaniky a techniky rotředí rof. Ing. Milan Pavelek, Sc. ERMOMEHANIKA. ykly teelných motorů OSNOA. KAPIOLY Přehled cyklů teelných motorů ykly alovacích motorů
Termodynamické základy ocelářských pochodů
29 3. Termodynamické základy ocelářských ochodů Termodynamika ůvodně vznikla jako vědní discilína zabývající se účinností teelných (arních) strojů. Později byly termodynamické zákony oužity ři studiu chemických
Třetí Dušan Hložanka 16. 12. 2013. Název zpracovaného celku: Řetězové převody. Řetězové převody
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Stavba a rovoz strojů Třetí Dušan Hložanka 6.. 03 Název zracovaného celku: Řetězové řevody Řetězové řevody A. Pois řevodů Převody jsou mechanismy s tuhými členy, které
i=1..k p x 2 p 2 s = y 2 p x 1 p 1 s = y 1 p 2
i I i II... i F i..k Binární mě, ideální kaalina, ideální lyn x y y 2 Křivka bodů varu: Křivka roných bodů: Pákové ravidlo: x y y 2 n I n x I z II II z x Henryho zákon: 28-2 U měi hexan() + hetan(2) ři
Vnitřní odpínače H 27. trojpólové provedení jmenovité napětí 12 a 25 kv jmenovitý proud 630 A
Vnitřní odínače H 27 trojólové rovedení jmenovité naětí 12 a 25 kv jmenovitý roud 630 A Vnitřní odínače H 27 Odínače jsou určeny ke sínání vn zařízení ve vnitřním rostředí ři normálníh raovníh odmínkáh
Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn
ýočty za oužití zákonů ro ideální lyn Látka v lynné stavu je tvořena volnýi atoy(onoatoickýi olekulai), ionty nebo olekulai. Ideální lyn- olekuly na sebe neůsobí žádnýi silai, jejich obje je ve srovnání
TERMOMECHANIKA 11. Termodynamika proudění
FSI VUT Brně, Energetický ústa Odbor termomechaniky a techniky rostředí rof. Ing. Milan Paelek, CSc. TERMOMECHANIKA. Termodynamika roudění OSNOVA. KAPITOLY -rozměrné adiabatické roudění Ronice kontinuity
ž ě č Č š ě ě ž Ě š š ě Š ě ě ě ž ů ě Ě ě Š č ě č č ž č č Č Ě š Ě š ě ě š ě ě ě ž Ů ě č ě Š Š č ž Ý Óž Ó č ÝŠ č š ú ě š č č č šť Š šť šť Ú ú ů Š Ú ů ú Š ž ě ě ě ů ě ě ě ů ě ě ž ů ě ů ž ž ě č ě č ě č ů
P O N D Ě L Í. Te Kr Kn. Ok I. II. Aj - Bl. Vv - Da. Bi - Ja. Hv - Rg Aj - Cs Fy - Mu Jv M - Pk Bi - Ma D - Sh Li - Pa MD - Er Sk Aj - Qu.
I 0 1 2 3 P O N D Ě L Í Bi - Ma Kek - Ši Čjk - Pa MD - Er Fy - Mu Bi - Ma D - Sh Li - Pa MD - Er Nj-Be MD - Er Nj-Sa U1 Čjk - Rg Ch - Mu If - Ži Ch - Mu Bi - Ma Ov - Sh Aj - Je FjN-Vo Kh La - Lu Re - Pa
2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305
.3.6 Práce lynu Předoklady: 305 Děje v lynech nejčastěji zobrazujeme omocí diagramů grafů závislosti tlaku na objemu. Na x-ovou osu vynášíme objem a na y-ovou osu tlak. Př. : Na obrázku je nakreslen diagram
ť Ě É ť ř ý ř Í Ů Éř ť ř Ý ř ř ř ž ý ř ř ř ý ý ú ř ý ť ý ý ř ů ř ř ž ý ů ý ř ř ř ř ř É ú ý ř Č Š Ř Ň Í ř ú ř Č ř ř Ť ř ř ý ý ř ř ř ý ý ř ů ř ý ř Ú ř Ž ů ů ř ú ř ř Ú ř ý ř ů ú ž ý ý ú ž ž ž ž ů ž Á ř Š
VY_32_INOVACE_G 21 17
Název a adresa škly: Střední škla růmyslvá a umělecká, Oava, řísěvkvá rganizace, Praskva 399/8, Oava, 7460 Název eračníh rgramu: OP Vzdělávání r knkurenceschnst, blast dry.5 Registrační čísl rjektu: CZ..07/.5.00/34.09
Základy elektrických pohonů, oteplování,ochlazování motorů
Základy elektrických ohonů, otelování,ochlazování motorů Určeno ro studenty kombinované formy FS, ředmětu Elektrotechnika II an Dudek únor 2007 Elektrický ohon Definice (dle ČSN 34 5170): Elektrický ohon
É Á ř ř ř ř Ú ř ň ř ř ř Á Á Á Á Ú Ú ří ř ří ř ří ř ř ť ř ř ř ř ř ř ř Í Ú ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř Ř ř ť ř ř ř ř ř ť ň ř Ř ř ť ř Ý ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř ř Ý ř ř ť Í Á Á Á Á ř ř ř ř ř ř ř Í ř
Á ů Á Á ů Ř Ý ú ř ř ů Ě Á ú ř Ř Ž Ý Ř Ž Á ť ř ů Á Š ú ř ť É Í ř ú ú Á Ě Ý ř ó Ř ú ř ú Ý Í ú Ř ů ú Š ú ř ť ř ř Á ŘÍ ř Ů ú ř ú ú ř Ž ú ú ů ú ř ř ó ř ů ů ř ř ř ř ů ů ř ř ř ů ů Í Ý Ů ů ř ů ř Ř ř ř ú Ý ř ř
ů ž Ř Š Í Ú ů š ů š ů Í Í ů ů ů ů ů Š ú ů ů š ů Š ů ů ů ž ů š ů ů Š Č ů ů š š Í Š Š š ů š ů š ú ž š ů ů ů ů š ů ů ů ú š š ž š š ž ů š ů Š ú Š ů Š š ů š š ú ů ů ů ů ú ů ů š š ú ú Š ů Š ů ů Š ů ů ů š Š ň
ČTYŘDOBÝ VÍCEVÁLCOVÝ SPALOVACÍ MOTOR S VYUŽITÍM TLAKOVÝCH PULZŮ VÝFUKOVÝCH PLYNŮ KE ZVÝŠENÍ NAPLNĚNÍ VÁLCŮ
ČTYŘDOBÝ VÍCEVÁLCOVÝ SPALOVACÍ MOTOR S VYUŽITÍM TLAKOVÝCH PULZŮ VÝFUKOVÝCH PLYNŮ KE ZVÝŠENÍ NAPLNĚNÍ VÁLCŮ Některé z možných uspořádání motoru se společnými ventily pro sání i výfuk v hlavě válce: 1 ČTYŘDOBÝ
Tepelná vodivost. střední rychlost. T 1 > T 2 z. teplo přenesené za čas dt: T 1 T 2. tepelný tok střední volná dráha. součinitel tepelné vodivosti
Tepelná vodivost teplo přenesené za čas dt: T 1 > T z T 1 S tepelný tok střední volná dráha T součinitel tepelné vodivosti střední rychlost Tepelná vodivost součinitel tepelné vodivosti při T = 300 K součinitel
M a l t é z s k é n á m. 1, 1 1 8 1 6 P r a h a 1
0. j. : N F A 0 0 2 9 7 / 2 0 1 5 N F A V ý r o1 n í z p r á v a N á r o d n í h o f i l m o v é h o a r c h i v u z a r o k 2 0 1 4 N F A 2 0 1 5 V ý r o1 n í z p r á v a N á r o d n í h o f i l m o v
Zkraty v ES Zkrat: příčná porucha, prudká havarijní změna v ES nejrozšířenější porucha v ES při zkratu vznikají přechodné jevy Vznik zkratu:
Zkraty ES Zkrat: příčná porucha, prudká haarijní změna ES nejrozšířenější porucha ES při zkratu znikají přechodné jey Vznik zkratu: poruchoé spojení fází nazájem nebo fáze (fází) se zemí soustaě s uzemněným
Wankel v, Stirling v motor
KAEDA OZIDEL A MOO Wanelv, Stirlingv motor #/4 Karel Páv Wanelv motor / 954 Felix Wanel Motor s rotaním triangulárním ístem Charateristia motoru: Excentricý hídel oná otáy na obh (na otáu ístu) Pohyb excentricy
Ě ť ž Š ú ť Š ť ú ž ž ú ž Ý ž ž ž ú ť Č ň Ú ň ť ť ť ú ť ž ž ť ú ú ť ú ž ž ť ť ť ú ž ž ť ť ž ž ť ž ž ž ú ž Ý ú ú ť ú ú ž ť ž ž ž ž ž ž ú Č ž ú ň ú ú ť ú ú Ý ú ť ú ž Ř ť ú ú ť Š Č Č ň Ú Č Š ú ť Č ť ď ž ň
Elektrárny A1M15ENY. přednáška č. 8. Jan Špetlík. Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická 2, 166 27 Praha 6
Elektrárny A1M15ENY řednáška č. 8 Jan Šetlík setlij@fel.cvut.cz -v ředmětu emailu ENY Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická, 166 7 Praha 6 První říad bez řihřívání: T = 1 MPa
( ) ( ) Tepelný oběh s plynovou turbínou. Zjednodušující předpoklady: ideální (vratné) termodynamické změny. Tepelná účinnost oběhu: ( ) T T.
Parolynové oběy eelný obě s lynovou turbínou Zjednodušující ředoklady: v s td K td g m ideální (vratné) termodynamické změny ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) 3 4 3 3 4 3 c c c Q Q Q v v v o t eelná účinnost oběu:
2.6.7 Fázový diagram. Předpoklady: Popiš děje zakreslené v diagramu křivky syté páry. Za jakých podmínek mohou proběhnout?
2.6.7 Fázový diagram Předoklady: 2606 Př. 1: Poiš děje zakreslené v diagramu křivky syté áry. Za jakých odmínek mohou roběhnout? 4 2 1 3 1) Sytá ára je za stálého tlaku zahřívána. Zvětšuje svůj objem a
VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY
VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY Vlhký vzduch - vlhký vzduch je směsí suchého vzduchu a vodní áry okuující solečný objem - homogenní směs nastává okud je voda ve směsi v lynném stavu - heterogenní směs ve
Stabilita prutu, desky a válce vzpěr (osová síla)
Stabilita rutu, deky a válce vzěr (oová íla) Průběh ro ideálně římý rut (teoretický tav) F δ F KRIT Průběh ro reálně římý rut (reálný tav) 1 - menší očáteční zakřivení - větší očáteční zakřivení F Obr.1
Cvičení z termomechaniky Cvičení 5.
Příklad V kompresoru je kotiuálě stlačová objemový tok vzduchu [m 3.s- ] o teplotě 20 [ C] a tlaku 0, [MPa] a tlak 0,7 [MPa]. Vypočtěte objemový tok vzduchu vystupujícího z kompresoru, jeho teplotu a příko
Výkon motoru je přímo úměrný hmotnostnímu toku paliva do motoru.
Řízní výkonu automobilového PSM Výkon motoru lz měnit (řídit) buď změnou točivého momntu, nbo otáčkami, příp. současnou změnou točivého momntu i otáčk. P M t 2 n 60 10 3 p V Z n p 2 2 V z M t V n Automobilový
Á Í Č Ě Č ň ť Š Č Ť ň ň ď Ť Ú ť Č ň ď ť Č Š Ž Ú Ť Ť Ť Ť ň Ť Ť ť Ť Ť Á Ť Ť Ť ď Ť Ť Ť Ť Ť Ť Ť Ť Ť ň ďť Ť Ť Ť Š Š Š ď ň Č Š ň Š ť Š ň Š Š Ť Ť Ť Ť Ť Ť Ť Ť Ť Ť Ť Ť Ť Ť Ť Ú Š ň ť ť Š ň Š Ž ť ť ť ň Š Č Š Š Í
VENTILOVÉ ROZVODY ÚCEL
VENTILOVÉ ROZVODY ÚCEL uskutečnění výměny obsahu válce (spaliny nahradit čerstvou palivovou směsí nebo vzduchem). DRUHY dnes výhradně u 4-dobých motorů ventily ovládané rozvodem OHC, OHV. ČASOVÁNÍ VENTILŮ
PRŮTOK PLYNU OTVOREM
PRŮTOK PLYNU OTVOREM P. Škrabánek, F. Dušek Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko technologická Katedra řízení rocesů a výočetní techniky Abstrakt Článek se zabývá ověřením oužitelnosti Saint Vénantovavy