m co 00 PATENTOVÝ SPIS co o 00 CZ (11) Číslo dokumentu: ČESKÁ REPUBLIKA (21) Číslo přihlášky: (13) Druh dokumentu: B 6

Transkript

1 PATENTOVÝ SPIS ČESKÁ REPUBLIKA (19) (21) Čísl přihlášky: (22) Pflhlálen: (40) Zvefejnén: (47) Udílen: (24) Owámen udíleni ve Věstníku: (11) Čísl dkumentu: (13) Druh dkumentu: B 6 (51) Int. Cl. 6 : G 21 F 9/04 C 01 D 17/00 B01D 53/02 CZ ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ (73) Majitel patentu: Ústav anrganické chemie AV ČR. Praha, CZ; (72) Půvdce vynálezu: Plesek Jarmír dc. dr. ing. CSc, Praha. CZ: Heřmánek Stanislav dc. ing. CSc. Praha. CZ; Selucký Pavel ing.. Praha. CZ: Williams Rbert E. dr.. Irvine, CA, US; (54) Název vynálezu: Způsb přednstníh zachycvání katíntů cesia z vdných rztků a jejich dělení d jiných anrganických katintů (57) Antace: Způsb spčívá v tm. že se d vdnéh rztku bsahujícíh katinty cesia přidají deltaedrální heterbranvé aninty, případná sraženina se ddělí a ze zbyléh rztku se sli katintů cesia s deltaedrálními heterbranvýml aninty zachytí na aktivvaném uhlíku. Zvlášť výhdný Je antn kbaltakarbranvý [3-C-(l,2-C2B9Hn)2la/neb Jeh substituční deriváty. CO m c 00 c 00 X

2 Způsb přednstníh zachycvání katintů cesia z vdných rztků a jejich děleni d jiných anrganických katintů Oblast techniky Vynález se týká způsbu přednstníh zachycvání katintů cesia z vdných rztků a jejich ddělení d jiných anrganických katintů Dsavadní stav techniky Zpracváním vyhřelých palivvých článků atmvých reaktrů vzniká velké mnžství silně radiaktivních dpadů, které je nutn bezpečným způsbem likvidvat. Za psledních padesát let se takvých dpadů nahrmadil brvské mnžství. Jejich celkvá radiaktivita se dhaduje na 3.7 x Bq (1 000 MCi) a jen bjem prvisrně uskladněných kapalných dpadů dsahuje milinů krychlvých metrů. Odpadů stále přibývá. O rzsahu prblému dbře infrmují přehledné referáty (Chem. & Eng. News, June 21, 1993, 9-21; Nucl. Eng. Internát., January 1991, 18 až 19). Pdstatnu slžku těcht dpadů jsu zejména 90 Sr a 137 Cs splu s malým mnžstvím pestré směsi transuranů v xidačním stupni M 3+ a M 4+. V sučasné dbě se za nejlepší způsb likvidace takvých dpadů pvažuje ddělení hlavních slžek, jejich vysušení, zatavení d brsilikátvéh skla neb d skla fsfátvéh a ulžení vzniklých tyčí v bezpečných chlazených pdzemních skladech. Předběžné ddělení 90 Sr a 137 Cs je žáducí vzhledem k dlišným radilgickým vlastnstem bu nuklidú (stejné váhvé mnžství 90 Sr prdukuje 7.5 více tepla než 137 Cs; 90 Sr je prakticky čistý fl-zářič, zatímc 137 Cs je také mcný T-zářič atd.). Hlavní dsud zkušené separace bu nuklidů jsu ppsány v (Chem & Eng. News, June 21, 1993, 9 až 21; Nucl. Eng. Internát., January 1991, 18 až 19; Sep. Sci. Technl. 1987, 22, 191). Žádný z nich není zcela uspkjivý, zejména c d skutečně kvantitativníh zachycení bu hlavních radinuklidů. Jednu z nadějných mžnstí představuje rzpuštědlvá extrakce s pužitím kbaltkarbranu [3-C(l,2-C 2 H 11 ]" (dále COSAN) jak extrakčníh činidla. Tent způsb separace a islace radinuklidů byl navržen autry již dříve (čs. autrské svědčení č ) a p intesivním studiu (Sep. Sci. Technl. 1987, 22, 191; Talanta 1985, 32, 423 až 429), a předání experimentálních zkušenstí, se stal předmětem technlgickéh výzkumu (Sv. Aut. svid [ ; pririta d ]), jak je zmíněn i v shra citvaných referátech. Ačkliv je tent pstup velmi účinný v analytickém a labratrním rzměru, v technlgickém měřítku je spjen s řadu ne zcela vyřešených prblémů, zejména eklgických a legislativních. V sučasné dbě je zřejmé, že prblém radiaktivních dpadů nebude mžn vyřešit jedinu technlgií. Avšak kvantitativní ddělení některé z hlavních kmpnent radiaktivníh dpadu ještě -1-

3 z kyseléh prstředí pdstatně zbylých slžek. usnadní zpracvání neb rzdělení Například ddělením 137 Cs výrazně pklesne radiaktivita zbyléh rztku a dstraní se hlavní zdrj T-záření. T umžní buď zahustit zbytkvé rztky na směs slí 90 Sr a transuranů pr vitrifikaci na "směsné skl", neb pr další rzdělení radikmpnent před vitrifikaci. Autři vynálezu již dříve pzrvali, že kmplexní aninty typu COSAN se snadn adsrbují na aktivní uhlí (AU) a dpručvali tht jevu využít k zachycvání tht drahéh činidla z velmi zředěných vdných rztků. Tehdy všem byl předpkládán, že se zachycují jen příslušné knjugvané kyseliny, a byl dpručen pracvat v kyselém prstředí. Kapacita AU nebyla zjištvána a mžnst zachycvání becných sli typu COSAN.M, kde M značí kv, nebyla vůbec předpkládána (Cll. Czech. Chem. Cmmun. 1984, 49, 2776). Pdstata vynálezu Byl překvapivé zjištěn, že: 1. na aktivním uhlí (AU) se zachycují nejen knjugvaná kyselina COSAN^-ÍHjO.nH^O)^, ale i její libvlné sli bez hledu na kyselst prstředí v rzsahu ph Kapacita běžnéh labratrníh AU dsahuje hdnty 0.7 až 1.0 ml COSANu na Kg AU. Na příklad u sli COSAN.Cs t dpvídá 29.2 až 32.4% "tuhému rztku" COSAN.Cs na (a mžná i v) AU. 3. Systém COSAN/AU se chvá jak pseudinex s kapacitu 0.64 až 0.71 meq/g a schpnstí putat různé katinty různě pevně. Nejpevněji je vázána česná sůl, pdstatně slaběji sůl draselná a sdná, a nejméně samtná knjugvaná kyselina. 4. S pdbnu účinnstí se na AU zachycují i sli jiných deltaedrálních heterbranvých anintů (DHA), například hexabrm-, hexachlr- a 8,8'- x-c 6 H 4 - deriváty COSANu, [3-Fe-(l,2- -C 2 H 11 ]~ a 7,8-C 2 B g H 12 Dknce i sli kmplexníh dianintu [C 2 BgH 11.C.C 2 BgH 1 g.c.c 2 H 11 ]* 2 ' se adsrbují na AU, ale s kapacitu jen ml/kg; naprti tmu sli dvacetisténnéh dianintu B i2 H i2 s e n a A U nezachycují vůbec. Předmětem vynálezu je způsb přednstníh zachycvání katintů cesia (Cs) z vdných rztků a jejich dělení d jiných přítmných anrganických katintů, který spčívá v tm, že se d vdnéh rztku bsahujícíh katinty cesia přidají deltaedrální heterbranvé aninty, případná sraženina se ddělí a ze zbyléh rztku se sli katintů cesia s deltaedrálními heterbranvými aninty zachytí na aktivvaném uhlíku. Jak deltaedrální heterbranvý anin se s výhdu pužívá kba1takarbranvý anin vzrce [3-C-(1,2-C 2 H 11 )~ (II, dále jen COSAN) a/neb jeh -2-

4 substituční deriváty, jak například [3-C-(1,2-C 2 Cl 3 ] ( ~> (III) (HexachlrCOSAN); [3-C-(1,2-C 2 HgBr 3 ] ( ~> (IV) (HexabrmCOSAN); [8,8'-^-CgH 4 -{3-C-(1,2-C 2 G 10 )] (-) (V) (Fenylen- COSAN); [3-Fe(l,2-C 2 11 ] ( ") (VI) (FESAN); [ (1, 2-C 2 H i:l -3- -C C 2 B 8 H 10 ]^2"^ (VII); neb alkalickému prstředí dlný dikarbaddekahydrundekabrat vzrce 7,8-C 2 H 12 ~ (I). Aktivvaný uhlík je s výhdu sučástí aktivníh uhlí (dále jen AU), které má kapacitu vůči methylenvé mdři (MM) neb slím katintů cesia s deltahedrálními heterbranvými aninty 0.7 až 1.0 ml/kg AU, má velikst částic s výhdu menší než 39,4 cm" 1, bsahuje d 4 % hmt. ppela a je s výhdu připraven vysktepltní karbnizací (nad 400 *C) a aktivací refrmingem přehřátu vdní paru neb xidací. Těmt pžadavkům dbře vyhvují jak tradiční značkvé typy AU, jak Nřit A (například d firmy Aldrich) neb Darc G 60 (d téže firmy), tak četné nepjmenvané labratrní frmy AU. Přednstně zachycená sůl katintů cesia s deltaedrálními heterbranvými aninty na AU se ptm mechanicky ddělí d zbyléh rztku, například usazením, filtrací a/neb dstředěním, ppřípadě filtrací přes slupec aktivníh uhlíku, kde se zachytí česná sůl a statní slžky rztku přejdu d filtrátu. Vdný rztk bsahující sli katintů cesia s deltaedrálním heterbranvým anintem lze také filtrvat přes slupec aktivníh uhlíku, předem nasycený slí cesiem vytěsnítelnéh katintů s deltaedrálním heterbranvým anintem, s výhdu slí bsahující Na + a/neb [H 3 O.nH 2 O] +. Z nasycenéh systému COSAN.M/AU (kde M = katin kvu), se zachycené sli snadn a kvantitativné vymývají slabě plárními rganickými rzpuštědly, jak jsu alkhly, ethery, rganické estery, ketny, nitrily, nitrlátky a pdbně; z eluátů je ptm mžn regenervat COSAřr"' ve frmě knjugvané kyseliny pr nvé pužití, a příslušný katin převést d vdnéh rztku ve frmě čisté sli libvlné silné kyseliny, například jak chlridy, nitráty, fsfáty, sulfáty a pdbně. AU váže i jiné aninty, které vynikají vysku hydrfbnstí, například (C 6 H 5 ) 4 B~, a t v pdbném mlárním pměru jak COSANY. Tent anint však váže Cs +, ppřípadě i jiné katinty, puze v neutrálním neb alkalickém prstředí, zatímc v kyselém prstředí se rzkládá, cž značné snižuje jeh využití. Značná adsrptivita uvedených anintů na AU naznačuje, že charakteristiku, rzhdující pevnsti vazby anintu na AU, je jeh hydrfbnst, která klesá v přadí jd- > brm- > chlr-cosany > COSAN > dipikrylaminát > tetraphenylbrat >> I 3 > ctan > pikrát > ClO 4 >> I~» Br~ -3-

5 Druhu, mimřádně důležitu vlastnstí DHA je jejich nepatrná basicita, plně srvnatelné s aninty nejsilnějších anrganických kyselin, tj. s Cl", C10 4 ~, HSO 4 ~ ap. Sli DHA jsu zcela discivány ve vdných rztcích i v rganických rzpuštědlech, a přest se většina z nich z vdnéh prstředí účinně zachycuje na AU. Pkud je znám, nic pdbnéh dsud nebyl ppsán se slemi srvnatelně silných kyselin jinéh typu. Adsrpce Cs-DHA i MM je prakticky kamžitá. Jedinu nevýhdu práškvitých frem AU je jejich pmalé usazvání i btížná filtrace. Avšak dstředěním se dají d supernatantu ddělit rychle a bez prblémů. Pr zachycvání M-DHA i MM je nevhdné granulvané AU, které se vyznačuje vyským aktivním pvrchem jen pr adsrpci plynů a par. Jeh kapacita pr M-DHA i MM nepřesahuje u různých značek 20 až 25 % kapacity práškvých AU, a adsrpce prbíhá velmi pmalu (k dsažení rvnváhy je zaptřebí nejméně 24 hdin při 20 * C). Výhdu granulvaných frem AU je však snadné usazvání i phdlná filtrace. Ještě menší účinnstí se vyznačuje jemně mletý přírdní grafit (pr mazací účely) s kapacitu stva 8 % kapacity práškvéh AU. Navíc se d supernatantu dělí ještě btížněji než práškvé AU. Zcela neúčinné je nízktepelné dřevěné uhlí (karbnizační teplta pd 400 'O, které se vyrábí pr palivvé účely, at je rzetřen jakkliv jemně. Způsbem pdle vynálezu lze prakticky selektivně a kvantitativné zachytit katinty cesia z vdných rztků a ddělit je d jiných anrganických katintů. Tent pstup má největší význam pr zachycvání radinuklidů Cs a jejich dělení d jiných radinuklidů přítmných v dpadních rztcích p zpracvání vyhřelých palivvých článků atmvých reaktrů. Z tht důvdu je výhdné vybrat takvé DHA, které jsu chemicky stálé v širkém rzsahu ph, jsu radiačně dlné, a jejich knjugvané kyseliny jsu extrémně silné. Tmu vyhvuje především COSAN a jeh zmíněné substituční deriváty. Katinty Cs + se srážejí anintem COSAN z kyseléh i zásaditéh prstředí. Rzpustnst COSAN.Cs je jen 0.62 miliml/litr. V případě 137 Cs se tak získá sraženina COSAN.Cs s aktivitu 6.94 TI ft x 10 ij - Bq/g a aktivita matečných luhů bude 4.3 x 10 Bq/litr, tedy nepřípustně vyská. Avšak veškerý COSAN.Cs z těcht matečných luhů se dá kvantitativně zachytit na AU, a vytékající rztk je z hlediska 137 Cs zcela neradiaktivní. Naprti tmu aktivita nasycenéh rztku COSAN.Cs na AU dsahuje 2.02 až 2.33 x Bq/g. Ostatní radinuklidy z typických dpadů, například p prcesu PUREX; (Plutnium + URanium Extractin) nejsu při tmt způsbu ddělení Cs na závadu. -4-

6 Čím vyšší je kncentrace 137 Cs ve výchzím rztku, tím více se vysráží ve frmě COSAN.Cs, jak je patrné z Tabulky I pr mdelvý příklad s 1 g-ekvivalentem 137 Cs: Tabulka I 1 Knc. 137 Cs + ml/litr Ve sraženiné COSAN.Cs (%) Objem mateč. luhů, (litry) Ptřeba AU (g) I i až až až až až Jak ze sraženiny COSAN.Cs, tak z výluhů nasycených kln rganickým rzpuštědlem je mžn snadn regenervat knjugvanu kyselinu COSAN ( ~) LH< + ) (L = Lewisva base, například H 2 O, ROH [R = alkyl], a pdbně) pr další pužití a Cs + převést d vdnéh rztku jak anrganicku sůl známým pstupem [Cll. Czech. Chem. Cmmun. 1984, 49, 2776). Při islaci cesia ze značně kncentrvaných rztků (nad 2 M) kyseliny dusičné je mžné nesubstituvaný COSAN s výhdu nahradit jeh hexachlrderivatem, který je vůči kyselině dusičné pdstatné dlnější (čs. autrské svědčení č [ ]). Výhdná je i pněkud nižší rzpustnst hexachlr- COSAN.Cs (0.3 miliml/litr). Naprti tmu je pr silně alkalické prstředí výhdný in 7,8-C 2 H 12 ( " ) (I), který je v takvém prstředí extremně stálý Příklady prvedeni vynálezu Aktivní uhlí (AU) Testvání vhdnsti danéh aktivníh uhlí: Kapacita AU je rzhdující vlastnstí pr maximální zachycení intvéh páru DHA~/Cs + z vdných rztků. Pr malu rzpustnst DHA-Cs ve vdě je výhdnější testvat absrpční kapacitu pmcí dbře rzpustné sli DHA~/Na +. deriváty COSANu srvnatelné účinns- a mnhem levnější, než jsu ti. -5-

7 A) Zjištění adsrpční kapacity danéh AU pr jedntlivé typy [DHA]~ zachycením jejich Na + sli z vdnéh rztku při průtku vrstvu AU D klny průměru 15 mm byl nalit 5 cm vyský slupec z vdné suspenze silikagelu (inertní, filtraci usnadňující pdklad pr AU) a p vytečení vdy byla přilita suspenze 1.00 g AU NOŘIT A v 50 ml vdy, která byla před tím 20 min. evakuvána na tlak 135 Pa. Filtrace byla urychlena mírným přetlakem dusíku. P vytečení vdy byl ptm d klny přilit 0.05 N rztk sdné sli zkumanéh DHA (v každém pkusu 20 ml). P sknčení filtrace (ca 60 min.) byl slupec prmyt 2 x 10 ml destilvané vdy. Ve filtrátu byl stanven bsah pršléh anintu, a t klrimetricky u silné barevných intů II-VII, a gravimetricky ve frmě Bu 4 N slí bezbarvých anintú I, VIII a IX. Diferenciálně tak byla stanvena kapacita AU (Tabulka II). Zkumané DHA: (I); [ S (COSAN); 2 9 [3-C-(l f 2-C 2 H 8 Cl 3 ]^"^ (III) [3-C-(l,2-C 2 H 8 Br 3 ] ( ~) (IV) [8,8'-M.-C 6 H 4 -{3-CO-(1,2-C 2 H i:l } ]*~) (V) [3-Fe(l,2-C 2 11 ) ( 2 " ) (VI) [(l,2-c 2 H 11-3-C C 2 B 8 H 10 ] {2 ~ ) (VII); Ph 4 B~ Tetrafenylbrat (IX). ^H^) ] (~* (II) 2 (HexachlrCOSAN); (HexabrmCOSAN); (FenylenCOSAN); (FESAN) H 1 2 ] ( 2 ~ ) (VIII); Tabulka II Srpční kapacita AU NOŘIT A (Aldrich)*^ pr jedntlivé DHA (I-IX) Anin I II III IV V VI VII VIII IX Kapacita ml/kg *) některé neznačkvé druhy běžnéh labratrníh AU dsahvaly kapacity až 1.0 ml/kg AU pr II. B) Zjištění adsrpční kapacity danéh AU pr jedntlivé typy [DHA]" zachycením jejich sdné sli z vdnéh rztku při třepáni S AU K 50 ml 0.02 M rztku II/Na ve vdě byl přisypán 1.0 g AU, směs byla třepána 5 min., AU byl dsát a prmyt 2 x 10 ml vdy. Ve vzniklých 70 ml filtrátu byla stanvena kncentrace neadsrbvanéh II/Na + klrimetricky na N. Na AU se tedy zachytil 0.9 mml II/Na +, tedy stejné, jak v předchzím případe. -6-

8 C) Preparativní desrpce intvéh páru COSAN-katin z AU: Nasycený slupec z testvacíh pkusu A) byl prmýván acetnem dkud vytékal barevný rztk (20 ml), u bezbarvéh anintu I byl pužit 25 ml acetnu. Desrpce byla ve všech případech kvantitativní (klrimetricky v acetnu u intů II-VII, u intu I gravimetricky jak Bu 4 N + sůl p dpaření acetnu a rzpuštění dparku ve vdě). Ke stejnému výsledku (s II/Na + ) vedla desrpce 30 ml ethanlu, 30 ml vlhkéh diethyletheru, 20 ml ctanu ethylnatéh, 15 ml acetnitrilu a 10 ml nitrmethanu. D) Nezávislst adsrpce anintu II (COSAN) na AU ph prstředí a) Rztk 18 ml 0.05 N knjugvané kyseliny II/H 3 O + byl dplněn na 50 ml 0.1 N HC1 a N COSAN. P přisypání 1.0 g AU byl rztk evakuván 20 min. na tlak 130 Pa, vakuum byl zrušen dusíkem a AU byl dfiltrván; kncentrace II/M + ve filtrátu byla stanvena klrimetricky na 4.2 x 10~ 5 ml/litr b) Rztky p 18 ml 0.05 N knjugvané kyseliny II~/H 3 O + byly dplněny rztkem NaOH na 50 ml rztku tak, aby vznikla kncentrace NaOH 0.1 N, 1.0 Na 4.2 N (10% NaOH); dále byl pstupván jak v předchzím případě. Ve všech kncentracích NaOH byl filtrát prakticky bezbarvý (mez pstřehu zbarvení = 2 x 10" 5 ml/l). Příklad 1 K ml vdnéh rztku, bsahujícíh 1 mml Cs + katintu byl přidán 1.2 ml ml rztku knjugvané kyseliny II/H 3 O +. Tent rztk byl nalit d klny bsahující 2 g AU (Nřit A, Aldrich) a patřené ve spdní části inertní filtrační vlžku z 1 cm vrstvy silikagelu. Obsah klny byl prmyt dalšími 100 ml vdy. Ve spjených filtrátech byla nalezena jen stpvá mnžství Cs + (ca 1-2 piml), tj. více jak 99% Cs + se zachytil na AU. Obsah klny byl vysušen prsátím vzduchem a adsrbát AU/II/Cs + byl prmyt 10 ml acetnu a z filtrátu byl acetn ddestilván ve vakuu. P vysušení byl získán 1 mml žlut-ranžvé sli II/Cs +. Příklad 2. K 100 ml kyseléh vdnéh rztku (ph 1), bsahujícíh 0.1 ml Cs + katintu byl přidán 110 ml 0.1 ml rztku knjugvané kyseliny III/H 3 O +. Vzniklá sraženina žlut-ranžvé sli -7-

9 III/Cs + byla dstředéna a prmyta 100 ml vdy a vysušena. Získán 99.8 mml III/Cs + (99.8 %). D ranžvéh filtrátu byl přidán 150 g AU, suspenze byla míchána 10 min., dstředěna a pevný adsrbát AU/III/Cs + prmyt 100 ml vdy. Ve spjených filtrátech byl nalezen pd mml Cs +. Celkem byl islván > % Cs +. Pevný adsrbát AU/III/Cs + byl vysušen prsátím vzduchem, prmyt 50 ml acetnu a z filtrátu byl acetn ddestilván ve vakuu. P vysušení byl získán 0.15 mml žlut-ranžvé sli III/Cs +. Celkem získán % III/Cs +. Příklad 3. K 100 ml vdnéh alkalickéh rztku (ph 14), bsahujícíh 10 mml Cs + katintu byl přidán 12 ml 1 ml rztku sli I/K + (12 mml). Tent rztk byl nalit d klny bsahující 15 g AU (Nřit A, Aldrich) a patřené ve spdní části inertní filtrační vlžku z 1 cm vrstvy A1 2 O 3 (pr chrmatgrafii). Obsah klny byl prmyt dalšími 100 ml vdy. Ve spjených filtrátech byla nalezena jen stpvá mnžství Cs + (ca 0.1 mml), t j. více jak 99.9 % Cs + se zachytil na AU. Obsah klny byl vysušen prsátím vzduchem a adsrbát AU/I/Cs + byl prmyt 20 ml acetnu a z filtrátu byl acetn ddestilván ve vakuu. P vysušení byl získán 9.99 mml bezbarvé sli I/Cs +. Příklad 4. Relativní retence katintu M* = [H^O.n H 2 O] +, Na +, K*~ a Cs + v systému AU/II/M g AU, nasycenéh knjugvanu kyselinu II/H3O" 1 " neb příslušnu slí II/M +, byl v chrmatgrafické klně prmyt 100 ml vdy, výluhy byly zahuštěny na bjem 10 ml a bsah II/M + byl stanven klrimetricky a přepčtem na půvdní kncentraci výluhu (Tabulka III). -8-

10 Tabulka III. Relativní retence některých katintů M + v systému AU/II/M stanvená z mnžství vymyté sli II/M Sůl Kn j ug.kyselina Na K Cs nml/ <2 Příklad 5. Pkus se "značkvým COSAN.Cs Většina pkusů byla prvedena s neradiaktivními katinty, avšak demnstrace kvantitativní účinnsti prcesu si vyžádala práci se slemi Cs +, "značkvanými" na aktivitu 300 Bq/ml Nasycený rztk COSAN.Cs (0.62 x 10~ 3 N) byl "značkván" 137 Cs.Cl na radiaktivitu 300 Bq/ml. Z 0.1 g AU byl v klně světlsti 10 mm připraven 6.0 mm vyský slupec (dfiltrváním z vdné suspenze) a tímt slupcem byl pstupně filtrván předchzí rztk. Radiaktivita prcházejícíh filtrátu byla měřena bvyklým způsbem. Průběh pkusu je patrný z grafu, v němž je na se x vyjádřena kapacita AU vůči COSAN.Cs v % a na se y je vyznačena radiaktivita prcházejícíh filtrátu: % půvdníh nástřiku. "Náběhvá aktivita" (7 % půvdní hdnty) suvisí zřejmě s malu výšku slupce a mžným průtkem části rztku mim slupec AU například p stěně klny, kanálky ve slupci, atd.). Rzhdující je plat mezi 5 až 55 % kapacity klny, které prkazuje kvantitativnst adsrpce 137 Cs (při dstatečné výšce slupce). Průmyslvá využitelnst Způsbu pdle vynálezu lze využít při dstraňvání radiaktivníh cesia. 137 Cs z vdných rztků nízké i vyské kncentraci Cs. Q -v

11 P A T E N T O V É NÁROKY 1. Způsb přednstníh zachycvání katintú cesia z vdných rztků a jejich dělení d jiných anrganických katintú, v y z n a č e n ý tím, že se d vdnéh rztku bsahujícíh katinty cesia přidají deltaedrální heterbranvé aninty, případná sraženina se ddělí, a ze zbyléh rztku se sli katintú cesia s deltaedrálními heterbranvými aninty zachytí na aktivvaném uhlíku. 2. Způsb pdle nárku 1, v y z n a č e n ý tím, že se jak zvlášt výhdný deltaedrální heterbranvý anin pužije kbaltakarbranvy anin [3-C-( 1, )2]" a/neb jeh substituční deriváty. 3. Způsb pdle nárku 1, v y z n a č e n ý tím, že se jak deltaedrální heterbranvý anin pužije alkalickému prstředí dlný dikarbaddekahydrundekabrát 7,8-C 2 BgH Způsb pdle nárků laž 3, v y z n a č e n ý tím, že aktivvaný uhlík je sučástí aktivníh uhlí, které má kapacitu vůči methylenvé mdři neb slím katintú cesia s deltaedrálními heterbranvými 0.7 až 1.0 ml/kg aktivníh uhlí. 5. Způsb pdle nárků laž 4, v y z n a č e n ý tím, že zachycení sli katintú cesia s deltaedrálnimi heterbranvými aninty se prvádí smísením vdnéh rztku s aktivvaným uhlíkem a následným mechanickým ddělením d zbyléh rztku, například usazením, filtrací a/neb dstředěním. 6. Způsb pdle nárků laž 4, v y z n a č e n ý tím, že zachycení slí katintú cesia s deltaedrálními heterbranvými aninty se prvádí filtrací přes slupec aktivníh uhlíku, kde se zachytí česné sli a statní katinty M + přejdu d filtrátu. 7. Způsb pdle nárků Iaž4a6, v y z n a č e n ý tím, že se vdný rztk bsahující sli katintú cesia s deltaedrálními heterbranvými aninty zfiltruje přes slupec aktivvanéh uhlíku, předem nasycenéh slí slžené z cesiem vytěsnitelnéh katintú a deltaedrálníh heterbranvéh anintu, s výhdu katintú Na + a/neb [H 3 O.nH 2 O] +. 1 výkres -10-

12 Aktivita filtrátu v X půvdní aktivity O O O O O O O O O O O I I I I I I I I I V O O (D rt? g 9 O t O OJ O - O M 00 O OJ c w (Ti