Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní

Transkript

1 Univerzita Pardubice Fakulta eknmick-správní Přechd z daňvé evidence na účetnictví Vernika Zejdvá Bakalářská práce 2015

2

3

4 PROHLÁŠENÍ Prhlašuji, že jsem tut práci vypracvala samstatně. Veškeré literární prameny a infrmace, které jsem v práci využila, jsu uvedeny v seznamu pužité literatury. Byla jsem seznámena s tím, že se na mji práci vztahují práva a pvinnsti vyplývající ze zákna č. 121/2000 Sb., autrský zákn, zejména se skutečnstí, že Univerzita Pardubice má práv na uzavření licenční smluvy užití tét práce jak šklníh díla pdle 60 dst. 1 autrskéh zákna, a s tím, že pkud djde k užití tét práce mnu neb bude pskytnuta licence užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice právněna de mne pžadvat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvření díla vynalžila, a t pdle klnstí až d jejich skutečné výše. Nesuhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Univerzitní knihvně. V Pardubicích dne Vernika Zejdvá

5 PODĚKOVÁNÍ: Tímt bych ráda pděkvala svému veducímu práce Ing. Františku Sejkrvi za jeh dbrnu pmc, cenné rady a pskytnuté materiály, které mi pmhly při zpracvání bakalářské práce. Dále bych chtěla pděkvat panu Mirslavu Zejdvi, Janě Hladíkvé a Mgr. Zuzaně Brettschneidervé za pskytnuté infrmace a splupráci.

6 ANOTACE Tat bakalářská práce služí studentům pr pchpení principu daňvé evidence, principu vedení účetnictví a pstupu jak z daňvé evidence přejít na účetnictví. A zárveň by měla pmci se vnřit d lgiky prblému. KLÍČOVÁ SLOVA daňvá evidence, účetnictví, přechd z daňvé evidence na účetnictví TITLE Transitin frm tax recrds n bkkeeping ANNOTATION This bachelr wrk serves the students fr understanding the principle f tax accunting, management accunting principle and the prcedure hw t change the registratin int bkkeeping. Shuld help them nest in the lgic f the prblem successfully. KEYWORDS tax recrds, bkkeeping, the transitin frm tax accunting recrds n bkkeeping

7 OBSAH ÚVOD ZÁKLADNÍ POJMY PŘÍJMY A REGISTRACE INDIVIDUÁLNÍHO PODNIKATELE KDY UPLATNIT DAŇOVOU EVIDENCI A KDY ÚČETNICTVÍ Účetnictví Paušální výdaje Daňvá evidence DAŇOVÁ EVIDENCE EVIDOVÁNÍ MAJETKU ČLENĚNÍ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ PRO POTŘEBY DE ZJIŠŤOVÁNÍ ZÁKLADŮ DANÍ V DAŇOVÉ EVIDENCI Daň z příjmu fyzických sb Sciální pjištění Zdravtní pjištění ÚČETNICTVÍ HLAVNÍ PRVKY VEDENÍ ÚČETNICTVÍ ÚČETNICTVÍ VE ZJEDNODUŠENÉM ROZSAHU EVIDOVÁNÍ MAJETKU ZÁSOBY ZÚČTOVACÍ VZTAHY KAPITÁLOVÉ ÚČTY A DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY NÁKLADY A VÝNOSY ZJIŠŤOVÁNÍ ZÁKLADŮ DANÍ V ÚČETNICTVÍ Výpčet dílčíh základu daně PŘECHOD Z DAŇOVÉ EVIDENCE NA ÚČETNICTVÍ PRVNÍ ROK UZAVŘENÍ DAŇOVÉ EVIDENCE ROK DRUHÝ ZAVEDENÍ ÚČETNICTVÍ ÚPRAVY ZÁKLADU DANĚ ROZDÍL MEZI DAŇOVOU EVIDENCÍ A ÚČETNICTVÍM VÝPOČTY DAŇOVÝCH POVINNOSTÍ CHARAKTERISTIKA PODNIKATELE ÚDAJE PRO VÝPOČET ODVODY PŘI VEDENÍ DAŇOVÉ EVIDENCE PŘECHOD Z DAŇOVÉ EVIDENCE NA ÚČETNICTVÍ V PRAXI SESTAVENÍ ÚČTOVÉHO ROZVRHU A POČÁTEČNÍ ROZVAHY ODVODY NA DANI Z PŘÍJMŮ A POJISTNÉHO PŘI PŘECHODU NÁVRHY A DOPORUČENÍ ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA SEZNAM PŘÍLOH... 58

8 SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Prpčet DzPř FO Tabulka 2: Prpčet SP v daňvé evidenci Tabulka 3: Prpčet ZP v daňvé evidenci Tabulka 4: Zjištění dílčíh základu daně při vedení účetnictví Tabulka 5: Otevírání pasivních a aktivních účtů Tabulka 6: Vyčíslení příjmů pdnikatele za zdaňvací bdbí Tabulka 7: Vyčíslení výdajů pdnikatele za zdaňvací bdbí Tabulka 8: Výpčet dplatku DzPř FO za rk 2014 při vedení DE Tabulka 9: Výpčet dplatku SP za rk 2014 při vedení DE Tabulka 10: Výpčet dplatku ZP za rk 2014 při vedení DE Tabulka 11: Sučet dplatků za rk 2014 při vedení DE Tabulka 12: Stav majetku a závazků p inventarizaci Tabulka 13: Převdvý můstek Tabulka 14: Otevírání účetních knih Tabulka 15: Předpkládané náklady a výnsy pdnikatele Tabulka 16: Výpčet vyměřvacích základů a základu daně pr DzPř FO Tabulka 17: Výpčet dplatku DzPř FO při přechdu Tabulka 18: Výpčet dplatku na SP při přechdu Tabulka 19: Výpčet dplatku ZP při přechdu Tabulka 20: Suhrn dplatků v případě přechdu z DE na účetnictví Tabulka 21: Úspra při rvnměrném rzlžení na 9 bdbí SEZNAM ILUSTRACÍ Obrázek 1: Jeden ze způsbů dělení rzvahy Obrázek 2: Účtvá snva na straně příjmů pdnikatele Obrázek 3: Účtvá snva na straně výdajů pdnikatele Obrázek 4: Pčáteční rzvaha individuálníh pdnikatele... 47

9 SEZNAM ZKRATEK A ZNAČEK ČR ČSSZ DE DHM DNM DPH DzPř FO Kč OSVČ PO PS Sb. SP ZDzPř ZP Česká republika Česká správa sciálníh zabezpečení Daňvá evidence Dluhdbý hmtný majetek Dluhdbý nehmtný majetek Daň z přidané hdnty Daň z příjmů Fyzická sba Kruna česká Osba samstatně výdělečně činná Právnická sba Pčáteční stav Sbírka záknů Sciální pjištění Zákn dani z příjmů Zdravtní pjištění

10 ÚVOD Při pdnikání hrzí mnh rizik. Jedním z rizik je i správné vedení evidence pdnikatelských aktivit. V případě, že přijde pdnikatelům dpis nastávající daňvé kntrle, jsu všechny zaznamenané perace kntrlvány. Ve větším pdniku je kntrla lehčí, každý úsek přísluší určitému zaměstnanci a ten jej překntrluje. V případě drbnéh živnstníka je t již hrší. Mnhdy si v průběhu rku záznamy nevedu a na knci rku jsu záznamy předávány např. externí účetní. Především na začátcích je těžké určit, jaký druh evidence pdnikatelských aktivit pr zjištění základu daně z příjmů, a pr dbrý přehled pdnikání si má pdnikatel zvlit. Přestže pdnikání rste, je veden pdnikateli stále stejný druh evidence, prtže čast netuší, že druh evidence může být změněn, především, že změna pr ně může být výhdnější. Prt se tat práce bude věnvat pdnikání sb samstatně výdělečně činných a mžnstem, kdy mhu či musí vést daňvu evidenci a kdy účetnictví. Dále se zaměří na principy vedení daňvé evidence a účetnictví, na přechd z daňvé evidence na účetnictví a pstupům při plnění daňvé pvinnsti daně z příjmů fyzických sb a dvdech na sciální a zdravtní pjištění. Praktická část práce bude věnvána výpčtu daňvých pvinnstí pr knkrétníh pdnikatele pana Mirslava Zejdu v případě, že je u něh vedena daňvá evidence a budu vytvřeny ptřebné krky pr přechd z daňvé evidence na účetnictví. Cílem práce je ppsat základní principy vedení daňvé evidence a účetnictví a identifikvat rzdíl mezi nimi, dpručit knkrétnímu pdnikateli vhdný způsb s pžadavkem minimální administrativní a daňvé zátěže vzhledem k jeh činnsti a na základě pžadavků pdnikatele vytvřit pstup přechdu z daňvé evidence na účetnictví. 10

11 1 ZÁKLADNÍ POJMY V první kapitle budu uvedeny pjmy, ze kterých se bude v následujícím textu vycházet. Pjmy jsu či byly definvány v záknech. Pr práci jsu však zásadní a je důležité znát jejich znění. V dalším textu bude usuzván, že jste se s těmit pjmy seznámili. 1.1 Příjmy a registrace individuálníh pdnikatele Prvním pjmem je pjem pdnikání, c může být pvažván za pdnikání a c nikliv. Od se v záknech pjem pdnikaní nedefinuje, je ale definván pd pjmem pdnikatel, neb také částečně pd pjmem živnst (též živnstenské pdnikání). Pdnikatel Kd samstatně vyknává na vlastní účet a dpvědnst výdělečnu činnst živnstenským neb bdbným způsbem se záměrem činit tak sustavně za účelem dsažení zisku, je pvažván se zřetelem k tét činnsti za pdnikatele. [5] Živnst Živnstí je sustavná činnst prvzvaná samstatně, vlastním jménem, na vlastní dpvědnst, za účelem dsažení zisku za pdmínek stanvených tímt záknem. [7] Pjem pdnikatel lze vymezit pdle zažitých pjmů z již neplatnéh bchdníh zákníku následvně: sba zapsána v bchdním rejstříku, sba, která pdniká na základě živnstenskéh právnění, sba, která pdniká na základě jinéh než živnstenskéh právnění pdle zvláštních předpisů, sba, která prvzuje zemědělsku výrbu a je zapsána d evidence pdle zvláštníh předpisu [1]. Pr správné vyplnění pdkladů pr přiznání daně z příjmů (DzPř) fyzických sb (FO), rzděluje zákn dani z příjmů (ZDzPř) činnsti, které jsu předmětem DzPř FO. Pr účely DzPř se činnsti pplatníka rzdělují pdle způsbu nabytí příjmů následvně: příjmy ze závislé činnsti 6, příjmy ze samstatné činnsti 7, příjmy z kapitálvéh majetku 8, příjmy z nájmu 9, statní příjmy

12 Práce se bude věnvat příjmům ze samstatné činnsti v 7, které lze rzdělit na: Příjmy ze samstatné činnsti, kam patří: a) příjmy ze zemědělské výrby, lesníh a vdníh hspdářství, b) příjmy ze živnstenskéh pdnikání, c) příjmy z jinéh pdnikání neuvedenéh v písmenech a) a b) (např. příjmy auditrů lékařů, ntářů, ), d) pdíly splečníků veřejné bchdní splečnsti a kmplementářů kmanditních splečnstí na zisku. Příjmy ze samstatné činnsti pkud nepatří d příjmů ze závislé činnsti, kam dále patří: a) příjmy z užití neb pskytnutí práv z průmyslvéh neb jinéh duševníh vlastnictví, autrských práv včetně práv příbuzných právu autrskému, a t včetně příjmů z vydávání, rzmnžvání a rzšiřvání literárních a jiných děl vlastním nákladem, b) příjmy z výknu nezávisléh pvlání, které nejsu živnstí ani pdnikáním pdle zvláštních předpisů, c) příjmy z nájmu majetku zařazenéh v bchdním majetku [6]. Od 1. srpna 2006 byly zřízeny tzv. centrální registrační místa, která usnadňují zahájení pdnikání a hlašvání změn během pdnikání. Odpadly návštěvy jedntlivých státních institucí typu živnstenský úřad, finanční úřad, Česká správa sciálníh zabezpečení (ČSSZ), zdravtní pjišťvny a Úřad práce. Zřízením centrálních registračních míst a zavedením dnes dvustránkvéh jedntnéh registračníh frmuláře se jednrázvě zařídí hlašvací pvinnsti spjené se začátkem pdnikání. Jedná se zejména tyt pvinné registrace: na živnstenském úřadě: hlášení živnsti, žádst kncesi, na ČSSZ: známení zahájení a uknčení samstatné výdělečné činnsti OSVČ, přihláška k nemcenskému pjištění a k důchdvému spření OSVČ, 12

13 na zdravtní pjišťvně: známení pjištěnce zahájení a uknčení samstatné výdělečné činnsti, na Úřadu práce: známení vlnéh pracvníh místa, ve vztahu k finančnímu úřadu je zaptřebí vyplnit frmulář Ministerstva financí, prstřednictvím něhž lze učinit následující přihlášky: přihláška k registraci k DzPř FO d sméh dne d pčátku pdnikání, přihláška k registraci k dani z přidané hdnty (DPH), přihláška k dani silniční a jiné [11]. Pkud je pdnikatel zárveň zaměstnavatelem, musí být splněna tzv. hlašvací pvinnst vůči ČSSZ a zdravtním pjišťvnám, kde se d smi pracvních dnů musí nahlásit nvý zaměstnanec (u zdravtní pjišťvny se musí nahlásit i zaměstnancva změna zdravtní pjišťvny) a pdávat se Přehled platbě pjistnéh za každý kalendářní měsíc, kdy je zaměstnanec zaměstnán u pdnikatele. Dále se musí pdnikatel přihlásit na finanční úřad jak zaměstnavatel a dvádět každý měsíc zálhy na DzPř za zaměstnance a na knci rku pdat Vyúčtvání daně ze závislé činnsti za zaměstnance. 1.2 Kdy uplatnit daňvu evidenci a kdy účetnictví Ze ZDzPř vyplývá, že FO s příjmy ze samstatné činnsti, má něklik mžnstí jak vést evidenci pdnikatelských aktivit, které služí pr stanvení daňvých pvinnstí, zejména základů daní a t: 1) zdanitelné příjmy snížit tzv. paušální výdaje (tzn. výdaje stanvené prcentem z příjmů), neb 2) zdanitelné příjmy snížit skutečně vynalžení výdaje, hvříme zde daňvé evidenci, neb 3) výsledek hspdaření z účetnictví upravit na základ daně, neb 4) stanvit daň paušální částku (v praxi se téměř nevyskytuje). 13

14 1.2.1 Účetnictví Vedení účetnictví má priritní pstavení, a prt si h vždy může pdnikatel dbrvlně zvlit a stát se účetní jedntku pvinu vést účetnictví. Pdle zákna č. 563/1991 Sb., účetnictví se FO stane účetní jedntku v případě, že: a) je zapsaná jak pdnikatel v bchdním rejstříku pté je pvinna vést účetnictví de dne zápisu d bchdníh rejstříku, b) překrčí záknem stanvený brat - pkud brat účetní jedntky pdle Zákna dani z přidané hdnty, včetně plnění svbzených d tét daně, jež jsu sučástí bratu, v rámci jeh pdnikatelské činnsti přesáhl za bezprstředně předcházející kalendářní rk částku Kč, a t d prvníh dne kalendářníh rku. Je účetní jedntka pvinna vést účetnictví d prvníh dne v rce následujícím p kalendářním rku, v němž limit překrčila, c) sama se rzhdla vést účetnictví pkud hned na začátku svéh pdnikání, pak má pvinnst vést účetnictví de dne kdy zahájila svu činnst. Pkud se rzhdla v průběhu pdnikání, musí začít vést účetnictví d prvníh kalendářníh dne v rce. d) Je pdnikatelem a splečníkem sdruženým ve splečnsti, kde alespň jeden ze splečníků ve sdružení je účetní jedntku, pak musí vést celé sdružení účetnictví, e) pvinnst vést účetnictví jí ukládá zvláštní právní předpis takvát FO je pvinna vést účetnictví d začátku své činnsti až d zániku. Uknčit vedení účetnictví mhu FO p pěti p sbě jducích účetních bdbích, ve kterých vedly účetnictví, neb pkud uknčí činnst pdnikání [9]; [4]; [2] Paušální výdaje Tent princip je zalžen na evidvání příjmů a stanvení výdajů paušální částku. Pdnikatel si musí uchvávat dklady suvisející s jeh příjmy a vést evidenci phledávek suvisejících se samstatnu činnstí. Výdaje se pté vypčítají jak prcentuální částka z jeh příjmů. Výši prcenta, které si pdnikatel může dečíst jak výdaj, je dán v ZDzPř v 7, dst. 7. Pr rk 2014 a 2015 byly uzákněny níže uvedené výše paušálů, jedinu změnu pršly maximální částky pr dpčet, které v případě a) a b) nebyly v rce 2014 stanveny. Sazby jsu následvné: 14

15 a) 80% z příjmů ze zemědělské výrby, lesníh a vdníh hspdářství a z příjmů ze živnstí řemeslných (seznam řemeslných živnstí lze nalézt v přílze č. 1 živnstenskéh zákna). Nejvíce lze uplatnit výdaje d částky Kč. b) 60% z příjmů ze živnstenskéh pdnikání s výjimku příjmů ze živnstí řemeslných, nejvýše lze uplatnit výdaje d částky Kč. c) 40% z příjmů z jinéh pdnikání pdle zvláštních předpisů a z příjmů z užití neb pskytnutí práv z průmyslvéh vlastnictví, autrských práv včetně práv příbuzných autrskému právu, a t včetně příjmů z vydávání, rzmnžvání a rzšiřvání literárních a jiných děl vlastním nákladem, jestliže tyt příjmy budu zahrnuty d daňvéh přiznání k DzPř FO. Nejvýše však lze uplatnit výdaje d částky Kč. d) 30% z příjmů z nájmu majetku zařazenéh v bchdním majetku. Nejvýše lze uplatnit výdaje ve výši Kč. Uplatní-li FO paušální výdaje, bsahují veškeré výdaje suvisející s pdnikáním. T znamená, že si pdnikatel nesmí uplatnit ani dpisy (při paušálech se nebere v ptaz existence bchdníh majetku), ale výši dpisů si vede puze evidenčně, nesmí na tut dbu dpisvání majetku přerušit. V překladu řečen si musí vést záznam dpisech, vypčítávat je, ale nenárkvat si jejich dpčet. Od rku 2013 nesmí být dečten daňvé zvýhdnění na vyživvané dítě a manželku v dmácnsti. T však neplatí vždy. Uplatní-li si pplatník výdaje paušálem u příjmů ze samstatné činnsti a z příjmů z prnájmu, pté tyt dva dílčí základy daně sečte a budu-li větší jak 50% ze všech mžných dílčích základů DzPř, nesmí si tyt zvýhdnění nárkvat. Pd 50% celkvéh základu daně lze slevy uplatnit [6]; [4]; [18] Daňvá evidence Pkud FO pdnikatelem není veden pvinně či dbrvlně účetnictví ani výdaje paušálem, musí být vedena daňvá evidence. Daňvá evidence se smí pužívat puze u FO, právnické sby a bchdní splečnsti jsu vždy ze zákna účetní jedntku a musí vést účetnictví. Pdrbnstem vedení DE a účetnictví se budu věnvat následující kapitly, prt si nyní zrekapitulujme, kd může vést daňvu evidenci. 15

16 Daňvu evidenci mhu vést FO, které: 1) jsu tuzemskými pdnikatelskými subjekty, 2) které se nerzhdly vést účetnictví dbrvlně, 3) nejsu zapsané v bchdním rejstříku, 4) nepřesáhly limit bratu Kč, 5) nejsu účastníky sdružení neb jsu, ale ani jeden z účastníků není účetní jedntku, 6) případně jim tak neukládá zvláštní právní předpis [1]; [4]. 16

17 2 DAŇOVÁ EVIDENCE Daňvá evidence je upravena v ZDzPř v 7 dst. b. Paragraf říká c má evidence bsahvat, nikliv jak má vypadat, tedy jaku frmu zápisu má mít. Určuje, že by DE měla služit k zjištění základu DzPř a měla by bsahvat tyt údaje: příjmy a výdaje v členění ptřebném pr zjištění základu daně (především na výdaje daňvě uznatelné a daňvě neuznatelné), majetku a závazcích (dluzích). O majetku se zde účtuje shdně jak v účetnictví, nebť jeh cenění se řídí záknem účetnictví. Mezi dkumenty ptřebné pr vedení DE patří peněžní deník, kniha phledávek a závazků a dbrvlně další dílčí knihy, např. knihy hmtnéh, nehmtnéh a finančníh majetku, knihu zásb, knihu pr sledvání nepřímých daní, pkud nejsu sučástí knihy phledávek a závazků, mzdvu agendu (mzdvé listy, rekapitulaci mezd) a karty rezerv. Peněžní deník musí bsahvat pvinně tyt údaje: datum, čísl dkladu, stručný ppis, čem se účtuje, dále způsb, jakým je dklad zaplacen (pkladna, banka), zda se jedná příjem či výdej peněžních prstředků, výdaje rzdělit d dvu skupin na výdaje, které vlivňují základ DzPř, a výdaje, které základ DzPř nevlivňují, příjmy rzdělit na příjmy, které vlivňují základ daně, čili jsu jeh sučástí a příjmy, které nevlivňují základ daně. Příjmy a výdaje si lze rzdělit na pdúčty dle svéh uvážení. Zde hraje rli, jakým předmětem činnsti se pdnik zabývá. Osnvu účtů si pdnikatel rzvrhne dle svých nejčastějších výdajů či příjmů. Členění příjmů není tlik bvyklé, prtže valná většina příjmů je z prdeje zbží, výrbků či služeb. Výdaje se mhu rzdělit např. na pdúčty mezd, prvzní režii, která se dále může rzdělit na cestvné, nákup kancelářských ptřeb atd. 17

18 Druhu důležitu evidencí, kteru by měl pdnikatel vést, je kniha závazků a phledávek. Ta se skládá ze dvu knih, kdy jedna je vedena pr záznam vydaných faktur, tedy phledávek a druhá pr záznam faktur přijatých (dšlých), tedy závazků. Obě tyt knihy jsu důležité zejména pr plátce DPH. I v případě, že budu uplatňvány výdaje paušálem u plátce DPH, musí být knihy závazků a phledávek vedeny. Knihy phledávek a závazků by měly bsahvat tyt údaje: čísl vystavené faktury/ čísl přijaté faktury (interní naše firemní), datum, dběratel / ddavatel, celkvu částku (někdy jej můžete rvnu rzdělit i na DPH a základ pr DPH), splatnst faktury, datum a dklad zaplacení, slupeček na pznámky, kniha závazků navíc bsahuje variabilní symbl čísl dkladu, které uvádí ddavatel. Ostatní knihy či karty by se měli evidvat v tzv. seznamu knih a karet za bdbí, ve kterém jsu nárkvány. Vedení dílčích knih není pvinné, ale pkud se předměty v knihách budu nárkvat jak výdaj neb příjem, je vhdné je vést [6]; [4]. 2.1 Evidvání majetku Obchdní majetek FO upravuje ZDzPř v 4 dst. 4., který vymezuje bchdní majetek pr účely stanvení DzPř jak suhrn majetkvých hdnt (věcí, phledávek, práv a penězi cenitelných jiných hdnt), které jsu vlastnictvím pplatníka a kterých byl neb je účtván, aneb jsu neb byly uvedeny v evidenci majetku a závazků pr stanvení základu DzPř. Dnem vyřazení majetku z bchdníh majetku je pvažván den, kdy byl majetku napsledy účtván neb byl napsledy uveden v DE [6]. Jedná se majetek, který je zakupen pdnikatelem a jeh kupě je uvedena v DE, např. pr zvýšení výdajů neb pr uplatnění dpisů. Majetek musí být p celu dbu, kdy bude v pdnikání, veden v kartě majetku, seznamu inventarizace a mhu být uplatňvány dpisy. 18

19 Majetek se rzděluje d tří kategrií na hmtný, nehmtný a finanční. Kategrie jsu shdné jak pr DE, tak pr vedení účetnictví. Liší se puze ve způsbu nárkvání nákladů na tent majetek a mžnstmi dpisvání. Hmtný majetek se rzlišuje z phledu časvéh na dluhdbý a krátkdbý. Krátkdbý majetek má dbu pužitelnsti kratší než jeden rk a přizvací cenu menší než Kč. V případě krátkdbéh hmtnéh majetku se majetek nijak nedpisuje a jde ihned d sptřeby. Aby mhl být majetek zařazen mezi dluhdbý hmtný majetek, musí splňvat náležitsti dle ZDzPř 26, který určuje c je majetkem a c nikliv. Obecně lze říci, že t jsu samstatné mvité věci neb jejich subr, jejichž vstupní cena je vyšší než Kč a jejich schpnst prvzu delší než jeden rk, dále např. nemvitsti a stavby s některými výjimkami, pěstitelské celky a dspělá zvířata za splnění určitých pdmínek, technické zhdncení, rekultivace a další. ZDzPř stanvuje, že výdaj na přízení hmtnéh majetku není výdajem zahrnvaným d základu DzPř, je t tedy výdaj nedaňvý. D základu DzPř se však náklad na přízení majetku rzpuští v daňvě uznatelných dpisech tht majetku. Hmtným majetkem se věci stávají až pté, c jsu uvedeny d stavu způsbiléh k užívání, tedy dknčení věci a splnění jejich technických funkcí. Rzhdujícím faktrem pr zařazení je nejen druh majetku, ale především jeh přizvací cena a dba pužitelnsti. Nehmtný majetek je vymezen v ZDzPř v 32a, kde je určen, c spadá d nehmtnéh majetku a jaké musí splňvat pžadavky, aby se nehmtným majetkem mhl stát. Dělí se na krátkdbý a dluhdbý. Nejčastějšími druhy nehmtnéh majetku jsu zřizvací výdaje, nehmtné výsledky výzkumu a vývje, sftware (zakupen i vytvřen vlastní činnstí) či pvlenky na emise neb technické zhdncení nehmtnéh majetku nad Kč a další. Aby se mhl majetek dpisvat, musí splňvat přizvací cenu vyšší jak Kč a mít dbu pužitelnsti delší než 1 rk. Při vedení DE nesmí být uplatňvány dpisy d základu DzPř. Prt jsu výdaje na přízení nehmtnéh majetku daňvě uznatelné a mhu se zahrnut d základu DzPř. Při vedení účetnictví se již dpisy mhu plně uplatňvat [1]; [6]. Finanční majetek se dělí dle dby setrvání v pdniku na dluhdbý a krátkdbý. Dluhdbý finanční majetek je definván ve vyhlášce č. 500/2002 Sb., kteru se prvádějí některá ustanvení zákna č. 563/1991 Sb., účetnictví, ve znění pzdějších předpisů, pr 19

20 účetní jedntky, které jsu pdnikateli účtujícími v sustavě pdvjnéh účetnictví (dále jen Vyhláška 500/2002 Sb). V praxi se dluhdbý finanční majetek u FO téměř nevyskytuje, prt zde bude ppsán puze krátkdbý finanční majetek, který se v DE uplatňuje. Mezi krátkdbý finanční majetek u FO, lze v rámci DE zařadit: peníze v pkladně, peníze na bankvním účtu, ceniny. Pkladna může být vedena v něklika měnách, základem pr pdmínky v ČR je pkladna krunvá a dále může být pdnikatelem veden libvlný pčet pkladen v cizích měnách. Právní systém nedefinuje, jaku pdbu má evidence pkladny mít, její frma je na vlbě pdnikatele. Pvinnst vést pkladnu v rámci DE d rku 2004 neukládá žádný zákn. Valutvá pkladna d rku 2005 nabízí něklik variant přepčtu kurzu. Od rku 2009 se varianty přepčtu v jednm zdaňvacím bdbí nesmí měnit. FO si může vybrat, jakým způsbem budu příjmy a výdaje přepčítávány: a) v průběhu rku budu vedeny příjmy a výdaje puze v cizí měně, pté se na knci rku přepčítají jedntným kurzem, b) v průběhu rku se budu příjmy a výdaje přepčítávat dle aktuálníh denníh kurzu vyhlašvanéh Česku nárdní banku, neb c) dle předem pevně stanvenéh kurzu pr aktuální účetní bdbí, neb d) při nákupu či prdeji cizí měny za česku lze pužít ty hdnty, za které byla cizí měna přízena neb prdána. Mezi ceniny patří např. pštvní známky, klky a stravenky pr zaměstnance. U cenin je vhdné si evidvat průběžně jejich příjem a výdej, aby nedcházel k mankům či přebytkům cenin, které by byly předepsány k úhradě zaměstnanci. Prt se dpručuje vedení samstatné evidence cenin, kde bude evidván c, kdy a kmu se vydal. O phybu na bankvním účtu je účtván na základě výpisu z bankvníh účtu. O phybu na účtu nemusí být účtván každý den, je pstačující jednu za zdaňvací bdbí. Dpručuje se zvlit měsíční frekvenci výpisu a dle ní zaevidvávat phyby na účtu. Čast má výpis návaznst na faktury a při zaevidvání se vytvří přehled dlužníků a nesplacených závazků. 20

21 Oceňvání majetku Majetek se v DE i účetnictví ceňuje něklika způsby. Způsb pužití je vázán na způsb přízení majetku. Oceňuje se vše, phledávky, majetek, dluhy, ale i zásby na skladě. Hdntu phledávky, lze určit pdle: jmenvité hdnty, tedy částky, která je na phledávce napsána, přizvací cenu u phledávky nabyté pstupením (tj. cenu, za kteru jsme ji kupili), pkud se phledávka získá bezúplatně, musí se pdnikatel brátit přím na zákn ceňvání majetku, který říká, že by měla být phledávka ceněna bvyklu cenu (cenu, která by byla za služby neb zbží na phledávce zaplacena v den pstupení phledávky na běžném trhu). Pkud je pdnikatel plátcem DPH, musí se jmenvitá hdnta phledávky snížit DPH v případě, že již jednu byl DPH za tut phledávku dveden. Dluhy se ceňují k datu jejich vzniku jmenvitu hdntu, jestliže dluhy budu převzaty, cení se přizvací cenu. Peněžní prstředky a ceniny se ceňují jejich jmenvitu hdntu. Pdmínek pr ceňvání majetku je mnh, prt zde budu uvedeny puze základní a nejčastější způsby cenění. Ocenění záleží na způsbu přízení. Při kupi se cení přizvací cenu, tedy cenu, za kteru se zakupí plus náklady bezprstředně suvisející s přízením tht majetku (např. při sftwaru se mhu d přizvací ceny přidat náklady na nainstalvání a šklení zaměstnanců, kteří jej budu využívat). V případě vytvření majetku vlastní činnstí pdniku bude majetek ceněn vlastními náklady. D ceny vlastních nákladů se zahrnují jak přímé tak nepřímé náklady. Mezi přímé náklady se řadí přímé náklady na sptřebvaný materiál, přímé mzdy suvisející s výrbu a statní přímé náklady, d kterých může být zahrnut SP a ZP z přímých mezd či sptřeba technlgické energie. D nepřímých nákladů se řadí například náklady na pdpůrné prcesy v pdniku, např. mzdy účetních, sptřeba energii v kancelářích atd. Při bezúplatném nabytí se majetek cení reprdukčně přizvací cenu. Tj. cenu, která bude určena (dhadnuta) sudním znalcem. V praxi se tat cena srvnává s tzv. cenu bvyklu [1]; [4]. 21

22 2.2 Členění příjmů a výdajů pr ptřeby DE Příjmem se rzumí příjem peněžní, nepeněžní a příjem dsažený směnu. Nepeněžní příjem musí být ceněn dle zákna ceňvání majetku. Výdajem se rzumí výdaj vynalžený na dsažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. V těcht výdajích nelze uplatnit výdaje, které byly již v minulých zdaňvacích bdbích zahrnuty d výdajů na dsažení, zajištěné a udržení zdanitelných příjmů. Příjmy lze rzdělit na příjmy, které vlivňují základ daně, a příjmy, které základ daně nevlivňují (nedaníme je). Příklad rzdělení příjmů v DE může být následující: mezi příjmy vlivňující dílčí základ daně patří především příjmy z: prdeje zbží, prdeje výrbků, prdeje služeb, mezi příjmy nevlivňující dílčí základ daně mhu patřit: úrky (zdaňují se v 8 ZDzPř příjmy z kapitálvéh majetku), příjmy svbzené (zejména z prdeje majetku, za předpkladu splnění záknem daných pdmínek), příjem DPH, úvěry, přijaté peněžní dary a zápůjčky, peněžní vklad pdnikatele, příjmy zdaněné u zdrje srážku, statní (zejména vrácené zálhy na SP a ZP, placené pdnikatelem). Stejně jak příjmy jsu i výdaje vlivňující základ daně (dčítáme je d příjmů) a nevlivňující základ daně (nedečítáme je d příjmů). Mezi výdaje vlivňující základ daně mhu patřit výdaje na: nákup materiálu, nákup zbží, nákup drbnéh hmtnéh majetku, 22

23 mzdy (včetně SP a ZP, které dvádí zaměstnavatel za zaměstnance a v DE i zálhy na DzPř za zaměstnance), pvinné pjistné pdnikatele (např. pjištění daňvých pradců a auditrů). Mezi výdaje nevlivňující základ daně mhu patřit výdaje na: přízení hmtnéh majetku, přízení finančníh majetku, SP a ZP placené za pdnikatele, platba DzPř pdnikatele, výdaje na účely, na které je utvářena záknná rezerva, platba DPH, výdaje na sbní sptřebu pdnikatele, pskytnuté peněžní dary, splátky půjček a úvěrů. 2.3 Zjišťvání základů daní v daňvé evidenci DE nepracuje s pjmem inventarizace, ale je dán ZDzPř v 7b, že pplatník má pvinnst k pslednímu dni zdaňvacíh bdbí: zjistit skutečný stav zásb, hmtnéh majetku, phledávek a dluhů (čili prvedení fyzické a dkladvé inventury), prvést zápis tmt zjištění (jakým způsbem, kdy a s jakými výsledky), a případné rzdíly upravit základ daně (manka, škdy, přebytky) [4] Daň z příjmu fyzických sb Infrmace pr zjištění dílčíh základu daně z DE se získají: z peněžníh deníku peněžní příjmy a výdaje daňvě uznatelné (v deníku se děli rvnu příjmy a výdaje na daňvě uznatelné (vlivňující) a neuznatelné (nevlivňující)), z statních evidencí nepeněžní příjmy a výdaje, které vlivňují základ daně (dpisy, pměrná část finančníh leasingu, rezervy, manka) [1]. 23

24 Daňvá pvinnst plynucí z 7 na DzPř FO se v případě vedení DE vypčte pdle pstupu uvedenéh v tabulce 1. Tabulka 1: Prpčet DzPř FO Suhrn všech příjmů vlivňujících základ daně - suhrn všech výdajů vlivňujících základ daně = dílčí základ daně (ztráta) z příjmů 7 zákna - ztráta (dle záknem dané výše) = základ daně p dečtení ztráty - nezdanitelné částky (výše darů, úrky ze stavebníh spření, penzijní připjištění a pjištění, živtní pjištění, dbrvé příspěvky, úhrada za další vzdělávání) = základ daně snížený nezdanitelné částky zakruhlení základu daně na celé stvky dlů * sazba daně (15%) = vypčtená daň + slidárné zvýšení daně (7% z kladnéh rzdílu základu daně a 48násbku průměrné mzdy) = daň celkem (zakruhlená na celé Kč nahru) - slevy na dani (pplatník, manželka bez příjmu, na pživatele invalidníh důchdu, studenta) = daň p uplatnění slev - sleva na dítě = daň p uplatnění slev, resp. daňvý bnus - zaplacené zálhy na daň = výsledná daň k dplacení neb vrácení Zdrj: vlastní zpracvání Sciální pjištění D měsíce d pdání daňvéh přiznání k DzPř FO musí pdnikatel devzdat Přehled příjmech a výdajích, na základě kteréh se určí výše placenéh pjistnéh a výše zálh na další účetní bdbí. Přehled je pdnikatel pvinen pdat nejdéle d 1. května. Výpčet pr sciální pjištění (SP) se prvádí pdle pstupu uvedenéh v tabulce 2. 24

25 Tabulka 2: Prpčet SP v daňvé evidenci Suhrn všech příjmů vlivňujících základ daně - suhrn všech výdajů vlivňujících základ daně = dílčí základ daně z příjmů 7 zákna * 0,5 = vyměřvací základ (pkud je záknem daný minimální vyměřvací základ vyšší než námi vypčtený vyměřvací základ, vlí se vždy ten vyšší) * sazba důchdvéh pjištění (29,2%) = výše SP - zaplacené zálhy na SP = předpis SP k úhradě či vrácení Zdrj: vlastní zpracvání Minimální vyměřvací základ se určí jak jedna čtvrtina průměrné mzdy v daném rce. Zálhy na SP se platí měsíčně a jejich výše se dvíjí d výše zisku z předešléh rku Zdravtní pjištění Přehled platbě pjistnéh musí pdnikatel pdat nejdéle d jednh měsíce p pdání daňvéh přiznání (max. d 1. května). Prpčet dvdu zdravtníh pjištění (ZP) za OSVČ, uvedený v tabulce 3, je bdbný, jak u SP. Minimální výše měsíčníh vyměřvacíh základu je jedna plvina průměrné mzdy v daném rce. Rční minimální vyměřvací základ je dvanáctkrát ½ průměrné mzdy. [4] Tabulka 3: Prpčet ZP v daňvé evidenci Suhrn všech příjmů vlivňujících základ daně - suhrn všech výdajů vlivňujících základ daně = dílčí základ daně z příjmů 7 zákna * 0,5 = vyměřvací základ (pkud je záknem daný minimální vyměřvací základ vyšší než námi vypčtený vyměřvací základ, vlí se vždy ten vyšší * sazba zdravtníh pjištění (13,5%) = výše ZP - zaplacené zálhy na ZP = předpis ZP k úhradě či vrácení Zdrj: vlastní zpracvání 25

26 3 ÚČETNICTVÍ Účetnictví lze vést v dvjím rzsahu, ve zjedndušeném a plném. Účetnictví v plném rzsahu je veden kmpletně na základě celéh účtvéh rzvrhu danéh Směrnu účtvu snvu uvedenu v přílze č. 4 ve Vyhlášce č. 500/2002 Sb. Účetnictví v plném rzsahu je veden účetními jedntkami, které mají pvinnst mít věřenu účetní uzávěrku auditrem a akcivé splečnsti. Účetnictví ve zjedndušeném rzsahu může být veden FO bez pvinnsti věření účetní uzávěrky auditrem [9]. Pr ptřebu práce se bude nadále vycházet z vedení účetnictví ve zjedndušeném rzsahu. 3.1 Hlavní prvky vedení účetnictví Účetnictví je infrmační systém, který se dívá na svu činnst ze dvu phledů: z phledu slžení svéh majetku nebli aktiv, a z phledu zdrjů financvání tht majetku nebli pasiv. Systém účetnictví je zalžen na tzv. bilančním principu, který lze charakterizvat vztahem aktiva = pasiva. Tent vztah je nazýván bilanční rvnice a je základem pdvjnsti zaúčtvání účetníh případů, nebli vždy musí být na jedné straně vidět, jaká aktiva (majetek) přibyla a jakým zdrjem financvání (pasivy) byla získána. Existují čtyři typy změn, které mhu v bilanční rvnici nastat: změna na straně aktiv (jedn aktivum ubyl a druhé ve stejné výši přibyl), změna na straně pasiv (jedn pasivum ubyl a druhé ve stejné výši přibyl), změna v přírůstku na straně aktiv i pasiv (na jedné straně přibyl aktivum a na straně druhé ve stejné výši přibyl pasivum), změna v úbytku na straně aktiv i pasiv (na jedné straně ubyl aktivum a na druhé ve stejné výši ubyl pasivum). Bilanční rvnice je takt zachvána a služí též jak základní prvek rzvahy. Rzvaha je základní zdrj infrmací celkvé struktuře majetku firmy, vlženém vlastním kapitálu, vytvřeném zisku (ztrátě) a mnžství dluhů pdnikatele. Pr její jednduchst a přehlednst se prvnává s rzvahu z předchzíh rku. Ukázka základníh dělení rzvahy je uvedena na brázku č. 1 [1]; [9]; [17]. 26

27 Aktiva Rzvaha Pasiva Stálá aktiva Vlastní zdrje dluhdbý hmtný majetek základní kapitál dluhdbý nehmtný majetek fndy tvřené ze zisku dluhdbý finanční majetek výsledek hspdaření Oběžná aktiva zásby materiál bankvní účty peníze v pkladně phledávky za dběrateli krátkdbý majetek Ostatní aktiva časvé rzlišení aktiv Σ aktiv Obrázek 1: Jeden ze způsbů dělení rzvahy Cizí zdrje úvěry rezervy závazky vůči ddavatelům závazky vůči zaměstnancům závazky vůči státním institucím Ostatní pasiva časvé rzlišení pasiv Σ pasiv Σ aktiv = Σ pasiv Zdrj: vlastní zpracvání pdle [9]- Vyhláška 500/2002 Sb., přílha č. 1 Zákn účetnictví vymezuje základní předpklady a principy vedení účetnictví, k nimž patří: vymezení předmětu účetnictví (účtvání stavu a phybu aktiv, pasiv, nákladech, výnsech a výsledku hspdaření), vymezení účetníh bdbí (12 p sbě jducích měsíců), ceňvání v peněžních jedntkách české i cizí měně, akruální bázi (zachycení perací v dbě jejich uskutečnění čili účtvání nákladech a výnsech bez ptřeby prpjení s příjmy a výdaji), pvinnst zachycvat skutečnsti účetními dklady, zásadu stálsti metd v jednm účetním bdbí, pvinnst vést účetnictví: správné vede jej tak, že t nedpruje záknu účetnictví a statním právním předpisům a ani je t nijak nebchází, úplné účetní jedntka zaznamenala všechny účetní případy, průkazné jestliže lze všechny účetní perace prkázat a byla prvedena inventarizace, 27

28 srzumitelné umžňuje jedntlivě i v suvislstech splehlivě a jednznačně určit bsah účetních případů, bsah účetních záznamů a vazbu mezi účetním záznamem vzniklým seskupením a dílčími účetními záznamy, přehledné, a způsbem zaručující trvalst účetních záznamů zajistit archivaci účetních dkladů. Nejvyšší zásadu je vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeh základě pdávala věrný a pctivý braz předmětu účetnictví a finanční situaci firmy. Zákn dále vymezuje: rzsah vedení účetnictví, pdbu účetních dkladů, zápisů a knih, účetní závěrku, způsb ceňvání, inventarizaci majetku a závazků, archivaci účetních záznamů, a sankce při neúplném neb nesprávném vedení účetnictví. Vyhláška čísl 500/2002 Sb., upravuje: rzsah a způsb sestavvání účetní závěrky (jedntlivých výkazů a přílh k nim), nezávaznu pdbu směrné účtvé snvy, a účetní metdy. Dalším záknným předpisem upravujícím účetnictví jsu České účetní standardy pr pdnikatele, které vymezují základní pstupy účtvání za účelem dcílení suladu při pužívání účetních metd v jedntlivých firmách [1]; [9]. 3.2 Účetnictví ve zjedndušeném rzsahu Účetnictví ve zjedndušeném rzsahu spčívá v mezeném pužití účetních metd a v užším rzsahu vykazvání. Základní principy jsu uvedeny v zákně účetnictví v 13. Účetní jedntky mají tyt mžnsti: v účtvém rzvrhu mhu pužívat puze skupinvé syntetické účty, 28

29 mhu účtvat puze v deníku (účtvání všech účetních dkladů v chrnlgickém přadí) a v hlavní knize (bsahuje phyby na syntetických účtech), navíc tyt dvě knihy mhu spjit v jednu evidenci, nemusí tvřit pravné plžky a rezervy, ceňvání majetku a závazků reálnu hdntu není přípustné, nemusí účtvat v knihách analytických a pdrzvahvých účtů, sestavit účetní závěrku v zjedndušeném rzsahu. Dále se účetním jedntkám dpručuje (dle způsbu americkéh deníku): účtvat časvé rzlišení puze v případě finančníh leasingu, účtvat krátkdbých zálhách přím d nákladů a výnsů, účtvat zásbách způsbem B, neúčtvat dhadných plžkách, dpisech a záknných rezervách účtvat až při účetní závěrce [8]; [2]. Dalším text bude věnván vybraným účtvým třídám a hlavním pravidlům při vedení účetnictví ve zjedndušeném rzsahu. 3.3 Evidvání majetku Krátkdbý majetek je účtván rvnu d sptřeby tedy na účty nákladů. Jedná-li se dluhdbý majetek, jeh účtvání patří d účtvé třídy 01 Dluhdbý majetek. Vnitřním účetním předpisem se může stanvit i kategrie drbný majetek (např. majetek s dbu pužitelnst nad jeden rk, ale přizvací cenu nižší než jsu dány limity pr dluhdbý majetek). Drbný majetek je účtván d sptřeby a může být vedena evidence, pdléhající rční inventarizaci. Vymezení dluhdbéh nehmtnéh majetku je uveden v kapitle V účetnictví je více dbán na jednznačné vymezení vstupní ceny a data zařazení d užívání. Změnu prti DE je mžnst dpisvání tht majetku. Odpisvání prbíhá pdle ZDzPř 32a. Kritéria dluhdbéh hmtnéh majetku byly uvedeny v kapitle V účetnictví je více dbán na datum zařazení majetku d užívání, především při zvlení účetních dpisů. Ve 29

30 zjedndušeném rzsahu účetnictví je pravděpdbné, že se účetní dpisy čast rvnají dpisům daňvým. U DHM je mžnst tvřit záknné rezervy na pravu hmtnéh majetku. Krátkdbý finanční majetek byl vymezen v kapitle 2.2.3, v účetnictví se účtuje d 2. účtvé třídy. Mezi dluhdbý finanční majetek užívaný individuálním pdnikatelem lze zařadit dluhdbý úvěr. Pr ptřeby vedení účetnictví se tyt úvěry účtují d účtvé třídy 4 Kapitálvé účty a dluhdbé závazky [1]; [2]; [8]. Minimálně jednu rčně ke dni sestavení účetní závěrky je prvedena inventarizace majetku. Smyslem inventarizace je zjištění skutečnéh stavu majetku a závazků a věření, zda skutečný stav na účtech dpvídá stavu účetnímu. Skutečný stav majetku a závazků je zjišťván fyzicku inventuru v případě majetku a dkladvu inventuru v případě závazků a phledávek. Zjištěný stav se zaznamenává v inventurních supisech. Inventarizace se skládá ze tří etap: inventury zjištění fyzickéh stavu, srvnání zjištěných skutečnstí s účetním stavem, zjištění, zda není důvd prvést dpis hdnty majetku neb vytvřit pravnu plžku či rezervu [3]. 3.4 Zásby Zásbami je myšlen zbží, materiál a vlastní výrba. Účtvání zásb je prváděn dvěma způsby, způsbem A, kde má každá perace se zásbami svůj vlastní syntetický účet a způsbem B, kde se zásby účtují rvnu d sptřeby. Pr účetnictví ve zjedndušeném rzsahu je vhdnější pužití způsbu B, který si zde ppíšeme. Ve způsbu B se nepužívají účty na přizvání zásb. V průběhu rku je přizvání a vyskladňvání zásb účtván na nákladvé účty (501, 504, u výrbků se účtuje na stranu MD na účtu výnsů 613). Na účty zásb v první účtvé třídě je účtván na knci účetníh bdbí při zjišťvání knečných stavů. Přestže zde není účtván na účty přízení, musí být uchvávány výdejky a příjemky ze skladu, především pr ptřeby skladvých karet a pté pr zjištění stavu zásb při inventarizaci (ta zde prbíhá stejně jak u majetku) [12]. 30

31 Oceňvání zásb Při přizvání jsu zásby ceňvány těmit cenami: přizvací cenu u nákupu, vlastními náklady u vlastní výrby, reprdukčně přizvací cenu u zásb nabytých bezplatně. Při vyskladňvání zásb je situace kmplikvanější, prtže v průběhu rku se může cena nakupvaných zásb měnit. Existují tři základní metdy, kterými se při ceňvání vyskladněných zásb může účetní jedntka řídit. Metda FIFO (first in first ut) metda první d skladu první ze skladu. Tat metda spčívá v principu, kdy se první vyskladňují zásby, které byly nakupeny jak první v jejich skutečných přizvacích cenách. Pdmínku metdy je přesné vedení evidence zásb. Výhdu je bezespru přesné ceňvání vydaných zásb. Metda váženéh aritmetickéh průměru prměnlivéh zde se při každém výdeji zásb d sptřeby pčítá průměrná cena zásb na jednu měrnu jedntku. Vypčtenu cenu se pté cení vyskladněné zásby. Průměrná cena = zásba v krunách / zásba v měrných jedntkách (ks, m, ). Metda váženéh aritmetickéh průměru peridickéh v tét metdě je stanvena průměrná cena za určité časvé bdbí. Výpčet je kmplikvanější a záleží na pečlivé evidenci zásb. Průměrná cena = (zásba v Kč na začátku bdbí + přírůstek v Kč za bdbí) / (zásba v měrných jedntkách na začátku bdbí + přírůstek v měrných jedntkách za bdbí) [13]; [16]. 3.5 Zúčtvací vztahy O zúčtvacích vztazích se účtuje ve 3. účtvé třídě. Patří sem: krátkdbé a dluhdbé phledávky (dběratelé a zálhy d dběratelů), krátkdbé závazky (ddavatelé a zálhy ddavatelům), zúčtvání se zaměstnanci a institucemi (zaměstnanci, ČSSZ, zdravtní pjišťvny), zúčtvaní daní a dtací (DzPř, DPH, statní přímé daně, dtace), účty časvéh rzlišení. 31

32 Phledávku je zde myšlen neuhrazený (neuspkjený) nárk firmy vůči jiným sbám či firmám. Závazek je pvinnst firmy uhradit (uspkjit) nárk věřitelů, tedy jiných sb a firem [1]; [8]. 3.6 Kapitálvé účty a dluhdbé závazky Kapitálvé účty a dluhdbé závazky patří d 4. účtvé třídy, ve které jsu individuálním pdnikatelem využívány zejména účty pr dluhdbé bankvní úvěry (46), záknné rezervy (45), pkud se jej rzhdl pdnikatel vytvřit, a účet individuálníh pdnikatele (49), d kteréh se účtují vlžené peněžní prstředky d pdnikání a výběry pr sbní sptřebu. Na účet 49 je převáděn i výsledek hspdaření, který také patří d účtvé třídy 4 (43) [1]; [8]. 3.7 Náklady a výnsy Náklady jsu účtvány d účtvé třídy 5, výnsy d třídy 6. Služí především pr zjištění základu DzPř, stejně jak v DE k tmu služí příjmy a výdaje. Náklady a výdaje se musí dělit na daňvě uznatelné a neuznatelné. Některé jsu uznatelné puze d určité výše a nad limit se stávají neuznatelnými, t platí např. pr cestvné neb dary. 3.8 Zjišťvání základů daní v účetnictví V kapitle 2.5 je uveden návd na výpčet daňvé pvinnsti DzPř FO, SP a ZP. Tent pstup zůstane zachván i v účetnictví. Jediným rzdílem je způsb zjišťvání dílčíh základu daně. V DE je pstačující sečtení příjmů a výdajů vlivnitelných základ daně a následně je d sebe dečíst a tím je uknčen účetní bdbí. V účetnictví ke knci každéh účetníh bdbí musí být prvedena účetní uzávěrka a závěrka, aby mhl být účetní bdbí uzavřen. Pr uzavření účetníh bdbí a zjištění, zda je pdnik ve ztrátě neb v zisku, musí být udělány následující krky: 1) inventarizace, 2) účetní analýza (z údajů inventarizace sestavit výsledek hspdaření před zdaněním), 3) daňvá analýza- vypčtení daně z příjmu, bsahuje také úpravu na daňvý základ, 4) zaúčtvání daňvé pvinnsti, 32

33 5) uzavírání účetních knih výnsy a náklady na účet 710, rzvahvé účty a výsledek účtu 710 na účet 702 Knečný účet rzvážný, 6) účetní závěrka sestavení účetních výkazů ve zjedndušeném rzsahu, jedná se knečnu rzvahu, výkaz zisků a ztrát, je mžné zahrnut d závěrky i přehled peněžních tcích neb přehled změnách vlastníh kapitálu [1]; [14] Výpčet dílčíh základu daně Dle ZDzPř 23 je pr zjištění základu daně při vedení účetnictví vycházen z výsledku hspdaření za dané bdbí. Výsledek hspdaření se zjišťuje na účtu 710 Účet zisků a ztrát. Hspdářský výsledek je pr účely DzPř upravván některé plžky. Prpčet zjištění dílčíh základu daně pr účely výpčtu DzPř a vyměřvacích základů pr SP a ZP je uveden v tabulce 4. P vypčtení dílčíh základu daně je u FO pstupván při výpčtu DzPř, SP a ZP pdle pstupů uvedených v kapitle 2.5. Tabulka 4: Zjištění dílčíh základu daně při vedení účetnictví Sučet všech výnsů - sučet všech nákladů = hrubý účetní zisk + náklady daňvě neuznatelné uvedené v 25 ZDzPř (nadlimitní výdaje, výdaje na přízení majetku, reprezentace, dary, DzPř FO, daň dědická a darvací ) +/- rzdíl mezi účetními mínus daňvými dpisy + částky uvedené v 23 ZDzPř které se zvyšuje základ daně - částky uvedené v 23 ZDzPř které se snižuje základ daně = dílčí základ daně Zdrj: vlastní zpracvání pdle [6] P zjištění dílčíh základu daně se vypčítá DzPř, SP a ZP, které se zaúčtují na nákladvé účty a upraví se ně účet zisků a ztrát, takt se dsáhne čistéh hspdářskéh výsledku, který se zaúčtuje na účet 702, a vytvří se z něj rzvahvá plžka. Na začátku dalšíh bdbí je tent zůstatek převeden na účet 431 Výsledek hspdaření ve schvalvacím řízení, který je následně převeden na účet 491 účet individuálníh pdnikatele. 33

34 4 PŘECHOD Z DAŇOVÉ EVIDENCE NA ÚČETNICTVÍ Přechd z DE na účetnictví je upraven ze dvu hledisek, účetníh a daňvéh. Účetní hledisk je upraven ve Vyhlášce č. 500/2002 Sb., v 61b kde je uveden, c vše je ptřeba udělat při přechdu. Zejména c je ptřeba uzavřít a cenit, jak je pstupván v případě majetku a jak je účtván rzdíl mezi pčátečními aktivy a pasivy. Z hlediska daňvéh je přechd upraven v ZDzPř. Je v něm uveden, jak je ptřeba při přechdu z DE na účetnictví, upravit základ daně pr výpčet DzPř. Uvádí, jaké plžky se musí základ daně navýšit a jaké plžky napak základ daně snižují. Přechd z DE na účetnictví lze shrnut d něklika základních krků: 1. prvedení inventarizace veškeréh majetku a závazků, 2. zpracvání daňvéh přiznání, 3. uzavření evidencí, 4. vyčlenění plžek, které budu vlivňvat základ daně ve zdaňvacím bdbí, ve kterém byl zahájen účtvání. Přechd z DE na účetnictví v případě dbrvlnéh rzhdnutí stát se účetní jedntku lze prvést v bdbí dvu let. První rk je pkračván ve vedení DE, na knci bdbí je prvedena inventarizace a zjištěny stavy majetku a závazků. Druhý rk se začne s vedením účetnictví, kde jsu zjištěné knečné stavy z DE přesunuty d pčátečních stavů v účetnictví, tyt stavy jsu uvedeny i v pčáteční rzvaze. V pčáteční rzvaze je zapsán majetek na stranu aktiv a závazky na stranu pasiv. Aby byl naplněn bilanční princip, rzdíl mezi aktivy a pasivy je vyúčtván na individuální účet pdnikatele 491. Tent účet služí jak bdba základníh kapitálu. Na knci druhéh rku (prvníh rku, kdy je veden účetnictví) při pdávání daňvéh přiznání je základ daně upraven stavy zjištěné na knci psledníh rku vedení DE. V případě, že se pdnikatel stane účetní jedntku ze zákna, např. pr překrčení bratu 25 mil. Kč, trvá přechd na účetnictví tři rky. Na knci jednh rku vedení DE je zjištěn překrčení limitu, v dalším rce je stále vedena DE a pdnikatel se přihlásí jak účetní jedntka, d třetíh rku je pvinen vést účetnictví a na knci třetíh rku musí být upraven základ daně údaje zjištěné na knci druhéh rku z evidence [1]; [4]. V předešlém textu byly lehce nastíněny základní krky, nyní si je ppíšeme pdrbněji. 34

35 4.1 První rk uzavření daňvé evidence Prvním rkem je zde myšlen rk, kdy se rzhdne neb kdy se musí pdnikatel stát účetní jedntku. Tent první rk je zárveň psledním rkem, kdy je vedena DE. Zlm nastává s kncem rku, kdy musí být k uzavřeny veškeré knihy a pkladny. T znamená, že musí být prvedena inventura všech plžek, kterých byl účtván, a zjištěny jejich knečné stavy. Jedná se zejména pkladnu, bankvní účet, phledávky, závazky, zásby, majetek, ale i rezervy a pravné plžky, pkud byly tvřeny. Všechny stavy jsu zaznamenány d inventarizačních zápisů. Na základě sečtení všech příjmů a výdajů vlivňujících základ daně, jsu vypčteny veškeré daňvé pvinnsti. Pdání daňvéh přiznání a Přehledů příjmů za OSVČ na ČSSZ a zdravtní pjišťvnu je pslední krk suvisející s DE [4]. 4.2 Rk druhý zavedení účetnictví Druhým rkem je myšlen rk, kdy se k 1. lednu (či jinému datu) zapčne s vedením účetnictví. Než se začne účtvat, je ptřeba zaznamenat aktiva a pasiva přecházející z DE d účetnictví. Tím je vyčíslena i výše vlženéh základníh kapitálu, která spčívá v rzdílu mezi aktivy a pasivy. Tent rzdíl je tvřen přidanu hdntu pdnikatele, která byla vyvinuta v průběhu pdnikání. Veškeré údaje jsu zapsány d pčáteční rzvahy, pmcí které jsu tevřeny účetní knihy. Pstup tvírání účetních knih je upraven ve Vyhlášce č. 500/2002 Sb. v 61b, udává tyt krky: 1) zjištění skutečnéh stavu majetku a závazků včetně dluhů a případně rezerv, ceňvacích rzdílů k úplatně nabytému majetku a u finančníh prnájmu s následnu kupí najatéh hmtnéh majetku neuplatněnu část výdajů před začátkem vedení účetnictví, z DE, 2) cenění všech těcht slžek. V případě DHM a DNM sestavit dpisvý plán a snížit hdntu tht majetku právky k němu příslušející d psledníh rku vedení DE. 3) Stavy majetku, závazků, rezerv, ceňvacích rzdílů ke kupenému majetku se převedu k prvnímu dni účetníh bdbí jak pčáteční stavy rzvahvých účtů. Neuplatněná část u finančníh prnájmu se uvede jak pčáteční stav účtu určenéh k zachycení nákladů příštích bdbí v účtvé skupině 38, přesněji na účet

36 4) Rzdíl mezi sučtem pčátečních stavů (PS) nvě tevřených účtů aktiv a mezi sučtem pčátečních stavů zůstatků nvě tevřených účtů pasiv se uvede v účtvé skupině 49, a t v závislsti na pvaze zjištěnéh rzdílu (+ / -) jak zůstatek aktivní neb pasivní. Pr pdnikatele FO pr tyt účely služí účet 491 [9]; [15]. Ke krkům lze využít výsledky ze závěrečné inventury v DE. Tím lze vyřešit krk čísl jedna a dvě. U DHM je mžné pr zjištění výše právek využití jak účetních tak daňvých dpisů. Dpručují se využívat dpisy daňvé, které upravuje ZDzPř v 32a, nebť u dpisů účetních se v některých případech špatně určuje dba dpisvání. Nejčastěji využívané účty a zapsání jejich PS a tím i tevření těcht účtů, jsu znázrněny v tabulce 5 a jsu vázány ke krku čísl 3. Krk čtvrtý je psledním krkem, který je ptřeba udělat pr dtvření pčáteční (zahajvací) rzvahy, která se skrývá pd účtem 701 Pčáteční účet rzvážný. Tabulka 5: Otevírání pasivních a aktivních účtů Ppis perace MD D Pčáteční stav DNM 01x 701 PS právek k DNM x PS depisvatelnéh DHM 02x 701 PS právek k DHM x PS nedepisvatelnéh DHM 03x 701 PS nedknčenéh DHM 04x 701 PS zálh pskytnutých na přízení DHM 05x 701 PS dluhdbéh finančníh majetku 06x 701 PS zásb 1xx 701 PS zálh na přízení zásb 15x 701 PS krunvé pkladny PS bankvníh účtu - kladný PS bankvníh účtu - záprný PS phledávek za dběrateli PS zálh na energie (vda, plyn, nájemné, ) PS závazků vůči ddavatelům PS přijatých zálh na prdej zásb PS závazků vůči zaměstnancům PS závazků vůči ČSSZ PS závazků vůči zdravtním pjišťvnám PS závazků vůči FÚ za DzPř PS závazků za DPH Pměrná část nájemnéh placenéh předem u finančníh leasingu dsud neuplatněná v daňvě uznatelných výdajích

37 PS rezerv PS dluhdbéh bankvníh úvěru Zůstatek účtu 701 (= rzdíl mezi PS aktivních a PS pasivních účtů) - kladný Zůstatek účtu 701 (= rzdíl mezi PS aktivních a PS pasivních účtů) - záprný PS drbnéh nehmtnéh majetku (dle úsudku účetní jedntky, například:) PS drbnéh hmtnéh majetku (dle úsudku účetní jedntky, například:) Zdrj: vlastní zpracvání pdle [4], str. 286 Na závěr tabulky 5, byl pužit jeden z mžných způsbů, jak může být účetní jedntku vytvřena evidence drbnéh hmtnéh majetku, který je účtván ihned d sptřeby. Pr vedení přehledu drbném DHM a DNM mhu být pdnikatelem zřízeny pdrzvahvé účty 75x až 79x.V tabulce byl zvlen tt rzvrhnutí účtů: 751 Drbný nehmtný majetek, 752 Drbný hmtný majetek, 771 Zúčtvací účet k drbnému nehmtnému majetku a 772 Zúčtvací účet k drbnému hmtnému majetku [4]. 4.3 Úpravy základu daně P tevření účtů pmcí pčáteční rzvahy je p celý rk účtván pdle zásad účetnictví. Je vycházen především ze zákna účetnictví, Vyhlášce č. 500/2002 Sb. a Českých účetních standardů. Starsti spjené s přechdem z DE na účetnictví se vyskytují na knci prvníh rku vedení účetnictví. Na knci rku je vypčten běžný základ daně, který je pdle přílhy č. 3 Pstup při přechdu z DE na vedení účetnictví z hlediska DzPř FO, uvedené v ZDzPř, upraven PS, respektive knečný stav, určitý plžek, které nebyly zdaněny za db vedení DE. Dle přílhy č. 3 se základ daně ve zdaňvacím bdbí, ve kterém byl vedení účetnictví zahájen, zvýší hdntu: zásb, cenin, pskytnutých zálh s výjimku zálh na hmtný a nehmtný majetek, phledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem. Tyt plžky se zapisují d přílhy č. 1 k daňvému přiznání DzPř FO na řádek č